MĚSTA OKRESU CHOMUTOV
Chomutovský okres vypadá, že neví na čí stranu se přidat – tvoří nárazník mezi průmyslovým peklem Mostecka a klidem lázeňského Karlovarska; vyřešil to ale po svém, nabízí ode všeho kousek
Na Chomutovsku vás omráčí vyhlídky, které lze spatřit z vrcholků povětšinou sopečných kopců Doupovských hor, na kterých nabudete dojmu, že stačí jen zamávat křídly, vznést se a svět vám bude ležet navždy u nohou
Okres Chomutov je nejzápadnějším okresem Ústeckého kraje. I on hraničí přes hřeben Krušných hor na severu s Německem. Na východě se střetává s okresem Most a na jihu s okresem Louny. Celou západní hranici pak tvoří hranice s okresem Karlovy Vary. Velikostně patří k těm středně velkým (44. místo ze 77 českých okresů), zaujímá plochu 935 km čtverečních. Počtem obyvatel ale patří spíše k těm více zabydleným – patří mu 27. místo se 122 tisíci obyvatel. I v tabulce hustoty obyvatelstva se drží poměrně vysoko, a to na 29. místě. 130 obyvatel na kilometr čtvereční zde žije hlavně kvůli velkým průmyslovým aglomeracím.
Geograficky tvoří největší část – zhruba 41% plochy okresu Krušné hory. Ty se dají na ploše okresu rozdělit ještě do několika částí. Jejich nejvýchodnější část v okrese se nazývá Rudolická hornatina. Nejvyšší vrchol této hornatiny je Medvědí hora, která ale leží už v okrese Most. Rudolická hornatina se vyznačuje výskytem starohorních až prvohorních ortorul. V této části Krušných hor pramení například Chomutovka. Rudolická hornatina pak na západě končí Bezručovým údolím, které se nachází přímo nad okresním městem Chomutov. Na Rudolickou hornatinu navazuje západním směrem Přísečnická hornatina, která dosahuje nejvyššího vrcholu v Jelení hoře a ve výšce 993 metrů nad mořem. I tady najdeme prastaré ortoruly, které jsou ale výjimečně rozbity výlevy vulkanických hornin. Z hlediska geologického jsou v této části nejzajímavější až patnáct metrů vysoké výstupy ortorul v lokalitě Přírodní památky Sfinga. Zajímavostí této části Krušnohoří je rozsáhlá vrcholová sníženina, kde se nachází vodní nádrž Přísečnice. V údolí Malodolského potoka, tedy západně od Měděnce přechází Přísečnická hornatina v nejvyšší část pohoří - Jáchymovskou hornatinu. Ta zasahuje do okresu Chomutov jen malou částí. Přesto se tu zdvihají až 600 metrů vysoké svahy s rozsáhlými náhorními plošinami, které jsou často přerývané sopečnými výlevy. Najdeme tu nejvyšší vrchol chomutovského okresu, ale i celého Ústeckého kraje vrchol Macecha s výškou 1113 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je ale východní svah hory Klínovec. Hranice okresu Chomutov končí zhruba 100 metrů východně od vrcholu hory Klínovec, tedy zhruba ve výšce 1230 metrů nad mořem.
V okrese Chomutov mají Krušné hory ještě jednu zvláštní část, a tou je Bolebořská vrchovina. Jedná se o jedinou úpatní část pohoří. Je to patrné při cestě do Chomutova, kdy vidíte jakoby dvojitou hradbu hor. To vidíte správně nižší část – Bolebořskou vrchovinu. Ta nedosahuje tak vysokých poloh jako hlavní hřeben a do její geologie se dostaly dokonce pískovce či křemence. Nejvyšším vrcholem je Pavlovský Špičák se 695 metry výšky.
Východní část okresu pak spadá pod Mosteckou pánev, která končí zhruba tam, kde okres protíná dálnice D7. Jižně od ní se nachází Žatecká pánev, která přechází do suchých a úrodných nížin. Tady najdeme nejnižší místo okresu – 228 metrů nad mořem, na řece Ohři kousek za Nechranickou vodní nádrží.
Poslední část geomorfologie se týká nejzápadnějších částí okresu, do které zasahují nejvýchodnějšími vrcholky Doupovské hory. Jedná se o sopečné pohoří velkého štítového vulkánu.
Krušnohoří velmi intenzivně ovlivňuje zdejší klima. Přes hradbu hor neproniká do okresu chladné severní proudění a zastavují se tak srážkové mraky. Okres leží ve velkém srážkovém stínu. To se projevuje častými závětrnými víry, vlnovým prouděním, zhoršenou výměnou vzduchu a hlavně dlouhotrvajícím suchem. V okrese Chomutov najdeme nejsušší místo v České republice, je jím obec Libědice s ročním srážkovým úhrnem 410 milimetrů.
Lesní porosty tvoří téměř třetinu pokrytí okresní půdy, jsou však v tak žalostném stavu, že je nutné pracovat na jejich znovuzaložení. Na vině jsou hlavně emise kyselých dešťů, které ničily Krušné hory do konce 80. let.
Konec konců okres velmi těžce poznamenala těžba hnědého uhlí, která i nadále pokračuje v lokalitě mezi Chomutovem a Kadaní. V okrese najdeme čtyři významné výsypky, kde stále probíhá rekultivace, a to výsypky Prunéřov, Merkur, Březno a vnitřní výsypku lomu Libouš.
Najdeme zde dvě unikátní technické stavby, které byly pro další průmyslové využití a zneužití okresu nezbytné. První z nich je Ervěnický koridor. Jedná se o přeložku všech sítí, včetně silnice a železnice na vysokou lomovou stěnu. Druhou je Podkrušnohorský přivaděč – v tomto případě se jedná o částečné svedení vod řeky Ohře do trubek a do koryta řeky Bíliny, kde sloužila jako technická voda pro nezbytný chod dolů, továren a elektráren. V okrese Chomutov byla vybudována hustá síť průmyslových provozů, těžkého strojírenství a hutní výroby. Po revoluci v roce 1989 došlo k velkému úpadku, ze kterého se oblast nevzpamatovala dodnes, a proto se jedná o okres s velmi nadprůměrnou výší nezaměstnanosti.
V okrese je osm měst: Chomutov, Jirkov, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Vejprty, Mašťov, Výsluní a Loučná pod Klínovcem.
Silniční doprava se odvíjí hlavně od dálnice D7, která je dovedena z Prahy až téměř k okresnímu městu Chomutov a dál pak vede jako silnice I/7 na hranice s Německem. Druhou páteřní silniční komunikací je silnice I/13 spojující Karlovy Vary s Děčínem.
Co se týká železniční dopravy, tak nejvýznamnější je Krušnohorský koridor zajišťující přepravu mezi Ústím nad Labem a Chebem. Druhou významnou komunikací je trať spojující Chomutov s Prahou. Ta si hýčká druhý nejdelší železniční tunel v České republice – Březenský. Má délku 1758 metrů.
Hraničních přechodů je v okrese celkem sedm: Loučná/Oberwiesenthal (turistický), Vejprty/Bärenstein (silniční), Vejprty/Bärenstein (železniční), Černý Potok/Jöhstadt (turistický), Kryštofovy Hamry/Jöhstadt (turistický), Hora Svatého Šebestiána/Reitzenhain (silniční), Kalek/Rübenau (silniční).
Stěžejní řekou, byť protéká pouze jižní částí okresu, je Ohře. Střední část odvodňuje řeka Chomutovka a severní části Bílina. Z Doupovských hor odvádí vody řeka Liboc.
Na řece Ohři byla vystavěna na Chomutovsku pátá největší přehrada České republiky – Nechranická. Je 46 metrů hluboká, ale chlubí se nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě, která je dlouhá 3286 metrů. Kromě toho se jedná i o přehradní hráz s největší šířkou základů – ty mají neuvěřitelných 800 metrů. V okrese najdeme ještě další přehradní nádrže – Křimov, Otvice, Újezd, Kameničku, Jirkov, Zaječice, ale hlavně Přísečnici. Tato přehrada o hloubce 47 metrů ležící na náhorní plošině Krušných hor je zároveň zásobárnou pitné vody pro města v průmyslové pánvi.
I přes velké průmyslové zatížení najdeme v okrese Chomutov řadu zajímavých míst pro turismus. V první řadě se jedná o lokality Národních přírodních památek Ciboušov a Doupňák, což jsou naleziště nejzajímavějších českých polodrahokamů. Ze zdejších achátů jsou například vyzdobeny kaple na Karlštejně či na Pražském hradě.
Světovým unikátem je Kamencové jezero přímo v okresním městě, které slouží hlavně k rekreaci. Okres Chomutov se může pochlubit lázeňským centrem v Klášterci nad Ohří, kde vyvěrá alkalická kyselka velmi kvalitní chuti. Své příznivce jistě najdou zříceniny hradů jako Hasištejn, Egerburg nebo Šumburk.
Neméně zajímavou je pak Národní přírodní rezervace Úhošť, která je výběžkem Doupovských hor a jedná se o stolovou horu a bývalou sopku. Zcela jiný a nedotčený typ přírody nabízí Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště; z okresu Most pak zasahuje na Chomutovsko Národní přírodní rezervace Jezerka s unikátním kamenným mořem. Dechberoucí procházku zažijeme na Národní přírodní památce Rašovické skály.
Zajímavou lokalitou pro návštěvu je Kadaň. Nejen proto, že centrum je městskou památkovou rezervací, ale že celá etnografická oblast Kadaňska se velmi vymyká zbytku krušnohorských Sudet. A nesmíme pochopitelně zapomenout na to, že i okres Chomutov se dostal na seznam památek kulturního dědictví UNESCO. V tomto případě jde o hornickou kulturní krajinu Háj – Kovářská – Mědník, která se stala i krajinnou památkovou zónou. Výlety můžeme nasměrovat i do tří přírodních parků – Doupovské pahorkatiny, Údolí Prunéřovského potoka a Bezručova údolí.
Snad nebude rušit řada výškových staveb a budov, které se tu vyskytují poměrně ve velké míře. Bytové domy Experiment 1-3 s výškou 68 metrů v Chomutově patří k nejvyšším obytným budovám v republice, stejně jako bývalý hotel Armabeton, který dosahuje dokonce 71 metrů.
Ještě vyšší jsou však zdejší komíny. Prunéřovská elektrárna má komín vysoký 200 metrů, chomutovská teplárna 181 metrů. A to dva komíny elektrárny Tušimice o výšce 196 a 300 metrů šly už k zemi.
Mezi deset největších stromů chomutovského okresu se dostalo šest lip, tři duby a jeden jasan. Úplně největším stromem je Mikulovická lípa, která má v obvodu 800 centimetrů, následuje jí velmi extravagantní kmen Žeberské lípy se 740 centimetry a na třetím místě je Lípa na hřbitově v Místě s 663 centimetry.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Chomutov (50 tisíc obyvatel); Jirkov (19 tisíc obyvatel); Kadaň (18 tisíc obyvatel); Klášterec nad Ohří (15 tisíc obyvatel) a Vejprty (3 tisíce obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Nejvyšší krušnohorský vodopád, koupání v Kamencovém jezeře a zřícenina Hasištejn (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Boleboř, Turistický rozcestník Rudolice v horách
Cíl: Výsluní, Kýšovický vodopád
Délka moto trasy: 45 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 12,4 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 10 hodin 20 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Tento výlet je velmi pestrý a nabízí od každého kousek. Největším lákadlem bude, a to zvláště pro děti koupání v Kamencovém jezeře. Na své si přijdou i milovníci podzemí, kteří se mohou s námi podívat do jirkovského podzemí. Okouzlující krajinu pak najdeme v závěru v Prunéřovském údolí, kde je k vidění nejvyšší vodopád Krušných hor.
Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. V pěších pochodech se nepřekonávají žádná velká převýšení. Jen je nutné vstávat za ranního kuropění, protože výlet je opravdu celodenní. Rozdělit si ho však můžeme na dva.
Zastávky:
Boleboř, Eduardova skála – Boleboř, Helenčiny vodopády – Blatno, Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Květnově – Jirkov, Městské historické sklepy – Jirkov, Zámek Červený Hrádek – Chomutov, Kamencové jezero – Místo, Zřícenina a hradní rozhledna hradu Hasištejn - Výsluní, Historický most přes Prunéřovský potok - Výsluní, Kýšovický vodopád
Základní verze:
Motovýlet odstartujeme v katastru krušnohorské obce Boleboř. Nás bude zajímat spíš část této obce, která se jmenuje Rudolice v horách. Právě zde najdeme křižovatku silnic, u které se nachází i autobusová zastávka s názvem Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj, Lesná, rozcestí. Název je zmatečně dlouhý, ale místo najít nebude problém, protože u křižovatky je i turistický přístřešek a vede tudy modrá turistická trasa. A právě tam dojedeme a zaparkujeme.
1. etapa: pěší procházka k Eduardově skále:
Odsud se vydáme směrem k první zastávce, kterou je Eduardova skála. Cesta k ní vede zpočátku po modré stezce. Po zhruba 150 metrech ale modrou opustíme. Není třeba se bát, že zabloudíme. Na obzoru vidíme jediný dům, ke kterému směrujeme. Za ním zahneme doprava a dojdeme k nádherné Eduardově skále, ze které je jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Krušné hory. Cesta ke skále a zpět je dlouhá zhruba 1,3 kilometru a bude trvat zhruba 25 minut.
★★★★ - Eduardova skála, Boleboř:
Horolezci mají Eduardovu skálu v oblibě. Nahoru se však dostaneme i bez lan. Pohled se otevírá kromě východu na všechny strany.
Poloha: 50.5822222N, 13.4280556E
Parkoviště: u autobusové zastávky (1 km)
2. etapa: přejezd do obce Svahová:
Od turistického rozcestníku, kde máme zaparkované auto se vydáme po silnici směrem dolů k obci Boleboř. První vesničkou, kterou projedeme bude Svahová. Tady budeme velmi dobře sledovat, kde bude z našeho pohledu doleva odbočovat červená turistická stezka. Tam také zastavíme. Cesta dlouhá 3 kilometrů bude trvat 4 minuty.
3. etapa: pěší procházka k Helenčiným vodopádům:
Dalším cílem naší cesty bude pohádkové prostředí Helenčiných vodopádů. K nim se dostaneme od místa zaparkování po červené turistické stezce. Cesta je dlouhá 1,1 kilometru a v obou stranách ji zvládneme za 25 minut.
★★★★ - Helenčiny vodopády, Boleboř:
Romantické místo jako z pohádky. Najdeme je na potoce Lužec, zhruba 2 km severně od obce Svahová. Vodopád má zhruba 4 metry, jenže pod ním se nachází další velké množství menších peřejí. Přirozený průměrný průtok vodopádem je uměle zvýšen z 60 litrů na zhruba 100 litrů za sekundu. Způsobil to umělý přívod části vody z Kachního potoka a z rybníka V Díře.
Poloha: 50.5619978N, 13.4117425E
Parkoviště: na kraji komunikace (cca 0,5 km)
4. etapa: přejezd do obce Květnov a prohlídka zdejšího kostela:
Pokračujeme dál a sjedeme až do Boleboře. Tady odbočíme na křižovatce doprava a přes obec Orasín dojedeme do Květnova. V této vesničce v lůně Krušných hor najdeme poutní kostel, který má nejen obrovskou historickou a náboženskou hodnotu, ale toto místo přímo překypuje nádhernými pocity, které se vás tady zmocní. Přejezdová trasa je dlouhá 8 kilometrů a zvládneme ji za 12 minut.
★★★ - Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Květnově, Blatno:
Poutní místo nazývané Perla Krušnohoří. V dobách největší slávy navštěvovalo místo více než dvacet tisíc poutníků ročně. Kaple tu stála už v polovině 16. století. Dnešní podoba pochází z roku 1674, oltář vznikl okolo roku 1700. Cílem je zdejší pozdně gotická soška Panny Marie, kterou můžeme najít na hlavním oltáři. K její historii se váže pověst, která zároveň vysvětluje vznik kostela zcela mimo obec na mírném návrší severovýchodně od Květnova. Podle legendy zde pasáček ovcí proklínal neposlušné stádo ovcí, které se mu rozebíhalo. Jenže za klení ho napomenula Panna Marie, jejíž sošku uviděl v křoví. Pasáček ji přinesl do vsi a místní se rozhodli, že vystaví kapli. Navezený stavební materiál se ale vždy přesunul na místo původního nálezu, a tak se místní rozhodli postavit kapli tady.
Poloha: 50.5204047N, 13.3751881E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Jirkova a prohlídka zdejšího podzemí:
Z Květnova se vydáme dál po silnici a na první křižovatce zahneme doleva. Pojedeme přes Šerchov, Březenec a dojedeme do Jirkova. Tady zastavíme v centru města. Vzdálenost mezi Květnovem a Jirkovem je 8,6 kilometrů a zvládneme ji za 14 minut. Jirkov se může pyšnit výjimečným historickým podzemím, které určitě stojí za prohlídku. Připravte se na to, že pod zemí bude chladno. Prohlídka není dlouhá. Její uskutečnění včetně průvodce zajišťuje nedaleké Informační centrum. Tam si také zakoupíte vstupenku.
_JPG.jpg)
★★★★ - Městské historické sklepy, Jirkov:
Sloužily jako ochrana před požárem. Po velkém ohni v roce 1555 je nechal vybudovat tehdejší majitel panství Kryštof z Karlovic. Do sklepení v pískovci se ukládaly důležité listiny, potraviny a drahé zboží, aby se zabránilo jejich zničení v ohni. Později sloužily sklepy pro pivovarnické účely. Dnes je možné si je v letním období prohlédnout.
Poloha: 50.4997564N, 13.4466717E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd k zámku Červený Hrádek a prohlídka jeho prostor a zdejší zahrady:
Z Jirkova pokračujeme do obce Červený Hrádek, která na Jirkov přímo navazuje. V Červeném Hrádku sledujeme pečlivě zdejší značení, které vás k místnímu zámku spolehlivě dovede. Krásný barokní zámek si můžeme prohlédnout nejen zvenčí, ale i zevnitř, a to i přes to, že v zámek dnes hlavně slouží k wellness účelům. Krásná je však zdejší zámecká zahrada, která by rozhodně neměla uniknout vaší pozornosti, a to včetně nedalekého loveckého altánu. Přejezd dlouhý 2,3 kilometru bude trvat 5 minut.
_JPG.jpg)
★★★★ - Zámek Červený Hrádek, Jirkov:
Raně barokní zámek vyrostl na místě dřívějšího hradu Borek. Ten byl vybudován těsně před vypuknutím husitských válek. Důležitým zlomem pro dějiny této stavby je pak vlastnictví Bohuslava Felixe Hasištejnského, který nechal stavbu změnit na renesanční zámek. Psal se rok 1579. Barokní stavba vznikla v roce 1655 a stál za ní Jan Adam Hrzán. Posledním vládnoucím rodem v těchto zámeckých zdech byl rod Hohenlohů. Právě Max Egon Hohenlohe, poslední držitel zámku, udržoval styky se Sudetoněmeckou stranou a sjednal v roce 1938 na Červeném Hrádku setkání anglického vyjednavače Waltera Runcimana s představiteli Sudetoněmecké strany před tragickou Mnichovskou dohodou. Zámek dnes slouží jako wellness hotel, ale je možné si zde projít i prohlídkovou trasu po nejkrásnějších místnostech.
Poloha: 50.5124567N, 13.4439631E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Chomutova za vykoupáním v Kamencovém jezeře:
Od zámku Červený Hrádek se vracíme přes Jirkov na hlavní silnici I. třídy číslo 13, kde zahneme doprava. Tři následující sjezdy jedeme dál po této silnici, na čtvrtém sjezdu odbočíme a dojedeme ke Kamencovému jezeru. Přejezd dlouhý 8,1 kilometrů zvládneme za 15 minut. A pak rychle do vody a osvěžit se. Nekoupejte se však příliš dlouho, protože ještě máme dnes povinnosti.
★★★★★ - Kamencové jezero, Chomutov:
Světový unikát uprostřed města. Ve světě nenajdeme jiné kamencové jezero; poslední leží v Kalifornii, ale je už vyschlé. Zdejší vodní hladina ale nabízí spoustu otázek, na které se nenašly odpovědi. Jednou z nich je doba vzniku a způsob vzniku. Ani jedno se neví s naprostou přesností. Rozborem dostupné místní literatury se zjistilo, že jezero vzniklo s největší pravděpodobností v letech 1813-15. Vědci se domnívají, že vzniklo zatopením prostoru těžby kamencových břidlic nebo vyhořením uhelné sloje. Tomu však odporuje největší hloubka, která dosahuje jen 4 metrů. Přitom by hloubka jezera měla být nejméně 18 metrů podle hloubky původního lomu. Dalším problémem jsou kmeny a pařezy, které existují pod hladinou uprostřed jezera. V lomu bychom na ně nenarazili. S jistotou se proto nedá říci, zda se jedná o jezero vytvořené člověkem či nikoliv. Vodohospodáři tápou i v otázce hydrologie jezera. Jezero nemá přítok ani odtok, ale občas jsou zřejmé rozdíly ve výšce hladiny, a to až o 20 centimetrů. Navíc na přirozené srážky hladina jezera téměř nereaguje. Voda v jezeře obsahuje disociovaný kamenec, sírany, železo, hliník a chloridy. Kyselá voda má pH 3 a proto v ní žijí jen drobné mikroorganismy. Dříve bývaly na břehu Lázně Kamencová huť, kde se léčily ženské nemoci, dna, akné, problémy horních cest dýchacích a ledvin.
Poloha: 50.4716731N, 13.4222586E
Parkoviště: na kraji lokality
8. etapa: přejezd k hradu Hasištejn, jeho prohlídka a výstup na rozhlednu:
Od Kamencového jezera se vrátíme zpět na silnici I. třídy číslo 13 a pojedeme směrem na Karlovy Vary. Dojedeme až do obce Blahuňov, kde odbočíme doprava a dojedeme do obce Místo. Tady už vás místní značení dovede na parkoviště u hradu Hasištejn. Délka této etapy je 14,8 kilometrů a pohodlně trasu urazíme za 21 minut. Tady si zříceninu hradu Hasištejn prohlédneme včetně rozhledny.
_JPG.jpg)
★★★★ - Zřícenina hradu Hasištejn, Místo:
Rodiště významného českého aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Opevněné místo zde bylo už ve století dvanáctém. První zmínku o hradu pak najdeme v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století. Hrad stál a hlídal obchodní stezku z Kadaně do německého Zwickau. Bohuslav Hasištejnský se zde narodil s největší pravděpodobností v roce 1461; tady také založil jednu z největších knihoven českého království, která byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 kompletně celá shořela. Na začátku třicetileté války byl ale Hasištejn už opuštěný. V 18. století upravil zříceninu Emanuel Karsch a vybudoval tu i hostinec, který vyhořel v roce 1976. Ještě před tím se ale objevil ve čtvrtém díle seriálu 30 případů majora Zemana Hon na lišku.
Poloha: 50.4450103N, 13.2572578E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Hradní rozhledna hradu Hasištejn, Místo:
Vyhlídkové místo je na vrchu válcové věže. Ta je vysoká 25 metrů. Je z ní hezký výhled na Krušné či Doupovské hory. Našemu pohledu se pak naskytne i krásný výhled na České středohoří.
Poloha: 50.4452617N, 13.2573822E
Parkoviště: v místě
9. etapa: pěší procházka údolím Prunéřovského potoka:
Ze stejného parkoviště u hradu Hasištejn se pak vydáme po modré a po žluté turistické stezce a dojdeme k rozcestníku Úbočí - grunt, rozcestí. Tady najdeme jednu z nejzajímavějších a nejkrásnějších drobných stavebních památek českého severu. Mostek si prohlédneme a pak se odsud vydáme po modré trase až k unikátnímu Kýšovickému vodopádu. Stejnou cestou se pak budeme vracet zpět. Cesta tam i zpět bude dlouhá 6,4 kilometru a my ji zvládneme za 2 hodiny. Po návratu na parkoviště motovýlet končí.
★★★ - Historický most přes Prunéřovský potok, Výsluní:
Jedna z velkých otázek české historie. Někteří odborníci se domnívají, že se dokonce jedná o nejstarší český most v Česku. Měl by pocházet už z 5. století od slovanských kmenů. Národní památkový ústav se naopak domnívá, že jde s největší pravděpodobností o most z vrcholného středověku. I tak by se řadil mezi desítku nejstarších mostů v naší zemi. Rozhodující slovo v této otázce by mohl mít podrobný průzkum izotopové historie; na něj se však zatím nenašly peníze.
Poloha: 50.4561586N, 13.2476636E
Parkoviště: u hradu Hasištejn (1,4 km)
★★★★★ - Kýšovický vodopád, Výsluní:
Jde o největší vodopád celých Krušných hor. Má výšku 25 metrů a má čtyři stupně, ve kterých padá voda pod různými úhly zlomu. Vlastní výstup zezdola je poměřně velmi náročný, protože jde téměř o kolmé stoupání. Námaha ale stojí za to.
Poloha: 50.4699542N, 13.2583164E
Parkoviště: v obci Kýšovice nebo u hradu Hasištejn
Výlet 2: Tabulová hora Úhošť, prohlídka Kadaně a hornické památky UNESCO na Mědníku (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Březno, Poutní kostel svatých Petra a Pavla
Cíl: Měděnec, Bývalá štola Země zaslíbená
Délka moto trasy: 42 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 13,4 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 10 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Motovýlet je tentokrát s velké části zasazen do Kadaně a nejbližšího okolí. Nesmíme totiž opomenout zajímavé historické a zároveň moderní město, jaký Kadaň je. Kromě toho si určitě nenecháte utéct lokalitu Měděnce, která vstoupila mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO. Děti určitě ocení v Kadani prohlídku nábřeží Maxipsa Fíka a Katovu uličku, která je široká jen 60 centimetrů.
Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie, a to i přesto, že na rozdíl od jiných motovýletů je tento náročnější na fyzickou kondičku. Čekají nás totiž středně náročné výšlapy na Úhošť, Mědník a i na Svatý kopeček u Kadaně. Rozhodně počítejte s tím, že tento výlet vám zabere celý den. Nebudete ale vůbec litovat.
Zastávky:
Březno, Poutní kostel svatých Petra a Pavla – Kadaň. Národní přírodní rezervace Úhošť - Kadaň, Lávka Vítka Brandy - Kadaň, Národní kulturní památka Františkánský klášter - Kadaň, Národní kulturní památka Kostel Zvěstovaní Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků - Kadaň, Přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně - Kadaň, Hrad Kadaň - Kadaň, Radnice a vyhlídková Radniční věž - Kadaň, Katova ulička - Měděnec, Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (UNESCO) - Měděnec, Bývalá štola Marie Pomocné (UNESCO) - Měděnec, Bývalá štola Země zaslíbená (UNESCO)
Základní verze:
Motovýlet začíná v obci Březno, kde najdeme poutní kostel a zároveň jeden z nejslavnějších svatostánků chomutovské oblasti. Je s podivem, že ještě před pár lety byl zdejší kostel téměř před demolicí. Pokud se budete chtít v oblasti Března o chviličku déle zdržet, nabízím dva tipy. První z nich je hlavně pro děti a milovníky techniky. Ve zdejší obci najdete takzvaného Březenského draka, což je obrovské rypadlo používané v hnědouhelném dole. Jsou k němu zprostředkovány exkurze. Tip číslo 2 je hlavně pro milovníky dopravy. Můžete se v Březně jet podívat až k ústí druhého nejdelšího českého železničního tunelu.
★★★★ - Poutní kostel svatých Petra a Pavla, Březno:
Jedna z nejcennějších barokních staveb Chomutovska. Za vznikem kostela stál projekt jednoho z nejslavnějších architektů světa – K. I. Dientzenhofera. Ještě nedávno byl kostel v posledním tažení. Dnes je kostel a část hradeb zrekonstruována.
Poloha: 50.4017714N, 13.4212561E
Parkoviště: v místě
1. etapa: přejezd do Pokutic:
Z Března vyjedeme po silnici 568 směrem k Nechranické přehradě. Po této silnici pojedeme vlastně až do Kadaně na kruhový objezd, kde se dáme doleva. Hned dojedeme k dalšímu kruhovému objezdu, který projedeme rovně a přejedeme přes řeku Ohři. Okamžitě za ní zahneme doprava na vedlejší silnici a dojedeme do obce Pokutice. Uprostřed této obce najdeme stejnojmenný turistický rozcestník, kde zaparkujeme. Délka přejezdu je 18,8 kilometru a bude na něj stačit 22 minut.
2. etapa: pěší okruh po Národní přírodní rezervaci Úhošť:
Od turistického rozcestníku Pokutice se vydáme po červené turistické stezce a zároveň po naučné stezce Úhošť. Stolové hoře Úhošť sme věnovali velkou část tohoto motovýletu, protože se jedná skutečně o výjimečnou lokalitu. Dojdeme na vrchol k turistickému rozcestníku Úhošť - NPR. I od tohoto místa ale půjdeme po červené a po naučné stezce a projdeme po celém vrcholu. Obě stezky opustíme u rozcestníku Zásada - bus, kde se dáme doprava a půjdeme po silnici do Pokutic, kde máme zaparkováno. Pěší túra je výjimečná a nádherná. Nebudete litovat 7,5 kilometrů a 2 hodin 37 minut.
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Úhošť, Kadaň:
Tabulová hora je dominantou kraje. Leží v těsné blízkosti vojenského újezdu Hradiště na hranici Doupovských hor, což ještě umocňuje její hodnotu. Co se týká počtu kriticky ohrožených rostlin a živočichů, jedná se vůbec o jednu z nejkvalitnějších lokalit Česka (Tařice skalní, Hvozdík sivý, Belozářka liliovitá, Výr velký, Ještěrka živorodá). Úhošť je složen z čedičových hornin, které vytvářejí takzvané lávové příkrovy. Jejich rozdílná oddolnost pak vytváří typické Úhošťské schody, které mohou mít až pět pater a které jsou nejvíce patrné od jihovýchodu. Na náhorní plošině existovala až do 50. let 20. století vesnice, která nesla stejný název. Její zbytky najdeme na vrcholové plošině ještě dnes.
Poloha: 50.3622972N, 13.2445319E
Parkoviště: v kadaňské části Pokutice (3 km)
3. etapa: přejezd do Kadaně:
Z Pokutic se vracíme stejnou cestou zpět. Tedy nejprve dojedeme ke křižovatce před mostem v Kadani, kde najedeme doleva na hlavní silnici, přejedeme most přes Ohři a v blízkosti prvního kruhového objezdu zastavíme na parkovišti. Přejezd dlouhý 2,6 kilometru nám zabere jen 4 minuty.
4. etapa: pěší okruh po Kadani:
V blízkosti našeho parkoviště najdeme turistický rozcestník Kadaň - U Mlýna, rozcestí. Střetává se tu řada turistických cest, my si ale vybereme červenou. Kadaň jako jedno z mála českých měst spojuje v sobě historii, zajímavou současnou architekturu a krásné přírodní prostředí. My vám v pěším okruhu nabídneme z každého to nejlepší. Po červené turistické stezce půjdeme za chvíli po nábřeží Maxipsa Fíka, který je konec konců kadaňským maskotem a dojdeme až k rozcestníku Kadaň - Údolní nádrž. Těsně před tímto rozcestníkem půjdeme po odborníky architektonicky velmi ceněné Lávce Vítka Brandy. U rozcestníku Kadaň - Údolní nádrž ale opustíme červenou stezku a půjdeme dál po žluté až k rozcestníku Františkánský klášter. Tady si na chvíli odpočineme a zdejší Národní kulturní památku Františkánský klášter a Kostel Zvěstování Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků si včetně zahrad prohlédneme. Pak budeme pokračovat po žluté přes silnici asi 100 metrů do okamžiku, kdy bude žlutá stezka prudce odbočovat doprava. My se dáme šikmo rovně a vstoupíme na místní naučnou stezku Přírodou Svatého vrchu. Ta nás zhruba po 600 metrech dovede do Přírodní památky Svatý kopeček u Kadaně, kde se dostaneme na jednu z nejkrásnějších vyhlídek chomoutovského okresu. Až se nabažíme, vrátíme se zpět stejnou cestou k rozcestníku Františkánský klášter. Teď zapomeneme na turistické značení a půjdeme po ulici, která vede do centra Kadaně stále rovně. Ulice se jmenuje Jana Švermy, po čase projdeme Mikulovickou bránou. Za ní ale zahneme doleva a dojdeme na místní zámek, z kterého jsou krásné výhledy na řeku Ohři. Pak se vrátíme zpět do ulice Jana Švermy, zahneme doprava a dojdeme na náměstí. Tady by nás měla zaujmout hlavně neotřelá budova radnice s vyhlídkovou věží a přes náměstí jedna z nejmenších českých uliček - Katova. Tou se pokusíme prodrat. Když se nám to podaří, zahneme za Katovou uličkou doprava a dojdeme přes krásnou budovu Žateckého barbakánu k rozcestníku Kadaň - U Mlýna, kde okruh ukončíme. Je dlouhý 5,1 kilometru a na jeho projití potřebujeme 1 hodinu a 42 minut.
★★★★★ - Lávka Víta Brandy, Kadaň:
Jméno získala po jejím architektovi, který v roce 2009 tragicky zemřel. Lávka je dlouhá 83 metrů a překonává výškový rozdíl mezi nábřežím a korunou Kadaňské vodní nádrže. Unikátní stavba získala v roce 2010 Grand Prix architektů a o rok později byla dokonce nominována na nejvyšší evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. Vítovi Brandovi se stala osudná jeho láska k paraglidingu; zemřel po pádu stroje na Písečný vrch v Českém středohoří.
Poloha: 50.3778122N, 13.2566861E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň:
Stavba byla vysvěcena v roce 1480. Za oblibou poutního místa stála z velké části legenda, podle které v místě dnešního oltáře stálo popraviště. Šlechtic, který zde měl být oběšen prosil skrze svaté pomocníky o odpuštění. Byl oběšen, ale i když na šibenici visel tři dny a tři noci, nezemřel. Šlechtic byl osvobozen, popraviště přemístěno a zde byla vybudována kaple. Naopak žena, která se čtrnácti pomocníkům rouhala byla potrestána a do hodiny porodila čtrnáct dětí. Tato legenda je zpodobněna na první kapličce. Obliba poutního místa byla kdysi obrovská, po josefínských reformách však začala klesat. Na místě lze najít náhrobky slavných příslušníků rodu – Václava Hasištejnského z Lobkowicz, Jana z Lobkowicz nebo Mikuláše II. z Lobkowicz.
Poloha: 50.3789772N, 13.2585678E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Františkánský klášter, Kadaň:
Klášter založil v roce 1473 Mikuláš II. z Lobkowicz v blízkosti pramene léčivé vody. Klášter přestal sloužit až v roce 1950 po zásahu komunistů. Budova byla využívána jako archiv nebo depozitář. Dnes je tu základní umělecká škola nebo muzeum s mineralogickými a geologickými sbírkami. V parku jsou smírčí kříže za zaniklých obcí.
Poloha: 50.3788097N, 13.2583478E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně, Kadaň:
Výslunné západní skalnaté svahy nabízejí krásný výhled do údolí řeky Ohře na Klášterec nad Ohří. Vyskytují se tu vzácné rostliny jako Koniklec luční český či Bělozářka liliovitá. Když budeme pozorní všimneme si na skalách a písčitých místech řady malých trychtýřků – to jsou místa úkrytu a pasti larev mravkoleva.
Poloha: 50.3816556N, 13.2574769E
Parkoviště: na parkovišti pod lokalitou (cca 800 m)
★★★★ - Hrad Kadaň, Kadaň:
Založil ho Přemysl Otakar II. v roce 1260. O 490 let později Marie Terezie nařídila velkou přestavbu hradu. Po ní se změnila vnitřní dispozice a budova sloužila jako kasárna. Přesto se jedná o nejzachovalejší raně gotický hrad ve střední Evropě. Dnes tu najdete knihovnu, kavárnu, obřadní síň, ale i pečovatelský dům. Na kadaňském hradě došlo v roce 1287 k prvnímu osobnímu setkání Václava II. s jeho ženou Gutou Habsburskou. V tu dobu byli ale oba už dva roky manželé.
Poloha: 50.3745903N, 13.2696142E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Radnice a vyhlídková Radniční věž Kadaň, Kadaň:
Kadaňská radniční věž nemá v naší republice obdobu. Zcela dominuje a zatlačuje vlastní radnici do pozadí. Vlastní budova radnice vznikla už ve 14. století v budově tehdejší tržnice. Věž přibyla až ve století šestnáctém. Radniční věž má 53 metrů a 75 centimetrů a je nejvyšší kadaňskou budovou dodnes. Zajímavé je, že věž je celokamenná a nenajdete tam ani jedinou střešní tašku. V prvním patře se nachází radniční kaple. V druhém patře pak byla v minulosti městská šatlava. V třetím patře, které je v 25 metrech a nachází se ve výšce morového sloupu, se nachází závaží hodinového mechanismu. Dnes je tu také úschovna vlajek. Čtvrté patro je nepřístupné a nachází se tu hlavní hodinový mechanismus. Páté patro původně patřilo bytu věžného a najdeme tu i vyhlídkový ochoz, z kterého uvidíte na nejbližší okolí.
Poloha: 50.3765214N, 13.2703906E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Katova ulička, Kadaň:
Jedna z nejužších českých uliček. Je široká jen 66 centimetrů. Její délka je 51 metrů. Sloužila jako rychlé spojení historické části města se Špitálním předměstím. K zajímavé lokalitě patří i malý domek – takzvaná Katovna, kde žil poslední zdejší kat Ignác Kayl. Dnes tu sídlí obchod s kořením a čajem. Určitě nepřehlédneme ani místní pranýř.
Poloha: 50.3767967N, 13.2720883E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Měděnce:
Z Kadaně vyjedeme na silnici I. třídy číslo 13 a na kruhovém objezdu za městem se dáme doleva směrem na Karlovy Vary. Projedeme Kláštercem nad Ohří a ne dlouho za ním budeme ze silnice číslo 13 sjíždět doprava směrem na Měděnec. Do této obce dojedeme na křižovatku, kde zahneme doleva a dojedeme až téměř na konec obce, kde zahneme doprava a zaparkujeme na parkovišti pod vrchem Mědník. Dvacetikilometrovou vzdálenost zvládneme za 24 minut.
6. etapa: pěší okruh po Mědníku:
Dostali jsme se až na místo, které je poměrně čerstvě zapsané mezi památkami kulturního dědictví UNESCO. Z dálky viditelný kopec je skutečně spojen s historií hornictví jako žádný jiný. My si uděláme po zdejším kopci okružní procházku. Neexistují tu žádné značené cesty, takže váš pohyb bude instinktivní. Prohlédnout si můžeme i zdejší štoly. Procházka nebude delší než 800 metrů a nebude trvat více než půl hodiny. Na Mědníku také tento motovýlet končí.
★★★★ - Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, Měděnec (UNESCO):
Stavba na samém vrcholu kopce Mědníku. Stojí ve výšce 910 metrů nad mořem. Nechal ji v roce 1674 v barokním slohu postavit vévoda Julius František Sasko-Lauenburský. Podle legendy byl důvodem stavby fakt, že se šlechtic během lovu ztratil a zachránil ho zdejší uhlíř. Kaple měla být poděkováním za záchranu života.
Poloha: 50.4244092N, 13.1115481E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Bývalá štola Marie Pomocné, Měděnec (UNESCO):
Šachta pochází z 16. století. Těžila se tu měď a stříbro, důlní činnost zde ustala v roce 1860. Za války pak sloužila jako protiletecký kryt pro zdejší obyvatele. Před tím však byla slavnou turistickou atrakcí.
Poloha: 50.4238403N, 13.1131631E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Bývalá štola Země zaslíbená, Měděnec (UNESCO):
Najdete ji v těsné blízkosti kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Lze ji po domluvě projít. Prohlédnete si tu zbytky ruční těžby, hornické zařízení a nářadí a také způsoby starého důlního osvětlení.
Poloha: 50.4235667N, 13.1108669E
Parkoviště: v místě
Výlet 3: Za porcelánem do Klášterce nad Ohří a na vrcholy Velkého Špičáku a Jelení hory (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Kryštofovy Hamry, Turistický rozcestník Přísečnice - vodní nádrž
Cíl: Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Egerberg
Délka moto trasy: 28 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 12,2 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Motovýlet se tentokrát zastaví v katastru pouze dvou sídel. Prvním z nich je město Klášterec nad Ohří, které je známo výrobou porcelánu. I jemu je věnována expozice na tamním zámku. Lahodit oku si budeme i v zámecké zahradě. Rozhled do údolí Ohře pak budeme mít ze zříceniny hradu Egerberg. Začneme však výstupem na dva krušnohorské kopce Jelení horu a Velký Špičák.
Vhodnost: Výlet přeci jen trochu nadržuje těm, kteří už něco nachodili. Výstupy na všechny tři kopce nejsou sice náročné, ale rozhodně se vyjdou těm, kteří mají natrénováno.
Zastávky:
Kryštofovy Hamry, Jelení hora – Kryštofovy Hamry, Vyhlídkový vrch Velký Špičák - Klášterec nad Ohří, Zámek Klášterec nad Ohří - Klášterec nad Ohří, Zámecký park - Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Egerberg (Lestkov)
Základní verze:
Tentokrát začínáme u turistického rozcestníku v blízkosti hráze přehradní nádrže Přísečnice.
1. etapa: pěší túra na Jelení horu:
Od rozcestníku se vydáme po modré přes hráz nádrže. Společně s modrou značkou jdeme i ve stopě cyklostezky Zhruba 400 metrů za hrází dojdeme na křižovatku cyklostezek a dáme se na ní vpravo, modrou necháme plynou dál rovně. Po cyklostezce půjdeme zhruba 300 metrů až do mírného ohybu cyklostezky. Tady se z ní odpojíme doleva na neznačenou cestu, která nás po absolutně přímém směru pozvolna bude zvedat nahoru. Po zhruba 1,7 kilometru se potkáme se žlutou turistickou stezkou, na kterou zahneme doleva a dojdeme na vrchol Jelení hory. Stejnou cestou se budeme vracet zpět. Pěší túra tam i zpátky je dlouhá 6,6 kilometrů a její ujití nám bude trvat 2 hodiny 30 minut.
★★★★★ - Jelení hora, Kryštofovy Hamry:
993 metrů vysoký nefelinitový kopec je nejvyšší horou Přísečnické hornatiny. Pokud budete na vrcholu pozorní, tak si všimnete, že vrchol Jelení hory se naprosto kryje s linii Malého, Středního a Velkého Špičáku. To dokazuje domněnku, že právě tudy je tažen tektonický zlom.
Poloha: 50.4902886N, 13.1585742E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Přísečnická přehrada (3,3 km)
2. etapa: přejezd pod Velký Špičák:
Z parkoviště odjíždíme směrem do vnitrozemí. Na křižovatce se silnicí 224 zahneme doleva. a směřujeme na Kovářskou. Silnice vede v přímém směru. Nejprve se zlomí mírně vpravo a následuje dlouhá rovinka. Na jejím konci se láme mírně vlevo, a tady zastavíme. Přejezd dlouhý 7,3 kilometru nám bude trvat 8 minut.
.jpg)
3. etapa: pěší túra na Velký Špičák:
Tady také začíná Naučná stezka Velký Špičák. Po ní se vydáme na vrchol samotného kopce. Nemusíme mít obavy, zabloudit se nedá. Závěrečné stoupání je trochu náročnější. Cesta tam i zpět je dlouhá 1,8 kilometru a bude nám trvat 42 minut.
★★★★★ - Vyhlídkové místo Velký Špičák, Kryštofovy Hamry:
Jedna z nejkrásnějších vyhlídek ve střední části Krušných hor. Neovulkanický kopec o výšce 965 metrů zcela dominuje místnímu kraji a jeho postavení umocňuje ještě vztyčený dřevěný kříž na vrcholu. Široký výhled nabízí pohled jak na německou, tak i českou stranu Krušných hor.
Poloha: 50.4605767N, 13.0860658E
Parkoviště: na komunikaci (0,8 km)
4. etapa: přejezd do Klášterce nad Ohří:
Vracíme se po stejné silnici až ke křižovatce s hlavní silnicí. Zahneme doprava na silnici 224. Tu zhruba po 600 metrech opustíme na křižovatce, kde zahneme doprava na silnici 223. Po ní dojedeme do Měděnce, kde odbočíme doleva a přijedeme brzy na křižovatku s hlavní silnicí 13. Najedeme na ní směrem na Chomutov a dojedeme do Klášterce nad Ohří, kde na kruhovém objezdu zahneme doprava do centra. Přijedeme k zámku, kde zaparkujeme. Přejezd dlouhý 17,1 kilometrů trvá 22 minut.
5. etapa: prohlídka zámku a zámeckého parku v Klášterci nad Ohří:
Klášterec nad Ohří se vyznačuje krásným parkem a zámkem. Obojí si dostatečně užijeme. Při procházce zámeckým parkem nachodíme maximálně 2 kilometry a počítejte s 50 minutami času.
★★★★ - Zámek Klášterec nad Ohří, Klášterec nad Ohří:
Kořeny zámku lze vystopovat až do počátku 16. století. To si tu zřídil rod Fictumů své rodové sídlo. Ve stejném století pak došlo k přebudování na renesanční zámek. Jenže po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a v roce 1623 se dostal do rukou Thunů. Jenže už o pár let později dorazili k zámku Švédové a stavbu vyrabovali, vyplenili a vypálili. Thunové pak po válce museli zcela předělat ohořelé zbytky stavby, a proto najali italského stavitele Rossi de Luccu. Jenže červenému kohoutu pak zámek podlehl ještě dvakrát. Naposled v roce 1856, kdy následně získal novogotickou podobu.
Poloha: 50.3841461N, 13.1734133E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Zámecký park, Klášterec nad Ohří:
Jeden z nejkvalitnějších anglických parků v České republice. O jeho založení se postaral v letech 1666-70 Michael Osvald Thun. V té době šlo ale ještě o barokní zahradu. Přísně sestříhané keře a stromy a květinové záhony se tu držely až do roku 1784, kdy požár a nedostatek peněz zabránil dalšímu rozvoji zahrady a park se pozvolna přeměnil v anglický. Některé druhy dovezených dřevin zde byly vysazeny vůbec poprvé na českém území – šlo o smrk pichlavý, jedli stejnobarvou a jedli španělskou. Bylo zde původně i obrovské množství sekvojí či cedrů. Velká část stromů nepřežila krutou zimu 1928-29. V posledních letech jsou však vzácné stromy dosazovány, a tak se může klášterecká zámecká zahrada dnes chlubit takovými druhy jako je dub bahenní, dub šarlatový, dub velkoplodý, javor kapadocký, javor červený, pamodřín Kaempferův, bříza Maximovičova, korkovník amurský, katalpa trubačovitá, šácholán přišpičatělý nebo paulovnia plstnatá.
Poloha: 50.3847281N, 13.1738131E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd do Lestkova:
Po stejné silnici pokračujeme dál, mineme v Klášterci nad Ohří lázně, pak přejedeme přes řeku a na následné křižovatce se dáme doleva. Bude následovat vidlice, kde zahneme vpravo a dojedeme do Lestkova. Uprostřed obce je turistický rozcestník Lestkov obec, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 3,6 kilometrů zvládneme za šest minut.
7. etapa: pěší túra na Egerberg:
Odsud se po červené trase vydáme na zříceninu Egerberg - Lestkov. Ta oplývá neuvěřitelnými výhledy do kraje. I se zpáteční cestou ujdeme 1,8 kilometru a bude nám to trvat 45 minut. Výletem na Lestkov
★★★★★ - Zřícenina hradu Lestkov (Egerberg), Klášterec nad Ohří:
Předpokládá se, že vznikl na začátku 14. století. Nález keramiky ale posouvá vznik hradu až do druhé poloviny 13. století. Na konci 16. století už je hrad chápán jako zaniklý. Do dnešního dne se dochovaly překvapivě udržované zbytky hradu, ze kterého je nádherný výhled do okolí. Hrad měl původně elipsovitý tvar a byl obklopen valem i s příkopem. Kolem vnějšího obvodu se táhla dva metry silná zeď.
Poloha: 50.3671686N, 13.1845697E
Parkoviště: na kraji Lestkova (cca 0,8 km)
Výlet 4: Lázně Klášterec nad Ohří, kouzlo krajiny Königsmühle a úchvatné Rašovické skály (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Hora Svatého Šebestiána, Turistický rozcestník Hora Svatého Šebestiána
Cíl: Loučná pod Klínovcem, Přírodní rezervace Horská louka u Háje a bývalá osada Königsmühle
Délka moto trasy: 62 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 14,3 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 9 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Tento motovýlet má poměrně dlouhou moto trasu, ale je to vyváženo tím, že uvidíte opravdu unikátní věci. Čeká na vás zajímavý vodopád v krásném údolí, výstup na skály k výjimečné vyhlídce, procházka lázněmi s ochutnávkou pramenů, nejzachovalejší historická vápenka v Česku, romantický hrad nad údolím Ohře a hlavně okouzlující a pohádková krajina bývalé obce Königsmühle.
Vhodnost: Trochu do kopce a možná to bude stát zpocené tričko budou výstupy na Rašovické skály a hrad Šumburk. Převýšení v těchto případech ale rozhodně není extrémní a patří mezi ty, které by i jen mírně trénovaný turista měl zvládnout v naprosté pohodě. Myslíme si, že tento výlet má veliký potenciál i u starších dětí.
Zastávky:
Hora Svatého Šebestiána, Vodopád Chomutovky - Klášterec nad Ohří, Národní přírodní památka Rašovické skály – Klášterec nad Ohří, Lázně Evženie - Klášterec nad Ohří, Prameny Městský, Klášterecký a Evženie - Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Šumburk - Loučná pod Klínovcem, Bývalá vápenka Kovářská (přidružená památka UNESCO) - Loučná pod Klínovcem, Přírodní rezervace Horská louka u Háje a bývalá osada Königsmühle
_JPG.jpg)
Základní verze:
V centru známé hraniční obce najdeme turistický rozcestník s názvem Hora Svatého Šebestiána. K němu musíme dojet autem.
1. etapa: pěší túra k vodopádu Chomutovky:
Od rozcestníku jdeme po červené a vstoupíme do jednoho z nejkrásnějších údolí Krušných hor - Bezručova. My půjdeme ke krásnému vodopádu Chomutovky. Vodopád budeme mít po pravé ruce a bude k němu naprosto komfortní přístup. Cesta tam i zpět je dlouhá 3,2 kilometru a ujdeme ji za hodinu.
★★★★ - Vodopád Chomutovky, Hora Svatého Šebestiána:
Může se chlubit výškou tří metrů. Je vidět přímo z asfaltové silnice, která vede kolem. Protéká jím 120 litrů za sekundu.
Poloha: 50.5212158N, 13.2595703E
Parkoviště: v obci Hora Svatého Šebestiána (1,3 km)
2. etapa: přejezd do Suchého Dolu:
Z Hory Svatého Šebestiána pojedeme po silnici číslo 8 až do Chomutova, tady se na velké křižovatce dáme doprava na silnici I. třídy číslo 13 směrem na Karlovy Vary. Této silnice se budeme držet až do Klášterce nad Ohří, kde na kruhovém objezdu zahneme doleva a projedeme centrem města kolem zámku a kolem místních lázní. Přejedeme řeku Ohři a hned za ní se dáme na křižovatce doleva. Přes Rašovice dojedeme do obce Suchý Důl, kde uprostřed vesnice zahneme doprava. Zaparkujeme v blízkosti kaple Navštívení Panny Marie. Přejezd dlouhý 33,1 kilometru nás bude stát 35 minut času.
3. etapa: pěší túra na Rašovické skály:
Od kaple se vydáme ven z obce po neznačené cestě. Zhruba po 700 metrech dojdeme k vidlici neznačených cest a zahneme na ní doprava, tato cesta nás pak dovede k jedné z nejkrásnějších vyhlídek celých Krušných hor. Cesta pěšky tam i zpět je dlouhá 3 kilometry a my máme na ní vymezeno 70 minut.
★★★★★ - Národní přírodní památka Rašovické skály, Klášterec nad Ohří:
Místo vzniklo sesuvem půdy po čedičovém podloží. Odkryly se příkré skalní stěny, které se staly domovem pro vzácné chráněné a teplomilné rostliny. Je to jediné místo, kde v České republice roste Pochybek severní. V současné době se tu vyskytuje posledních sto rostlin, které v Česku najdeme. Stejně ohrožená je i další květina Řeřišničník skalní. Víc než deset lokalit výskytu v Česku nemá ani Hvozdík sivý – Rašovické skály jsou jednou z nich.
Poloha: 50.3632381N, 13.2036883E
Parkoviště: v Suchém Dole (cca 1,4 km)
.jpg)
4. etapa: přejezd do lázní v Klášterci nad Ohří:
Vozem se vracíme stejnou cestou, tedy přes Rašovice do Klášterce nad Ohří. Pouze s tou výjimkou, že jakmile vjedeme na most přes řeku Ohři, zpozorníme, zatočíme doleva a zaparkujeme na místním parkovišti. Přejezd je dlouhý jen 4,3 kilometru a zvládneme ho za 6 minut.
5. etapa: procházka lázněmi Evženie, lázeňským parkem a ochutnávka pramenů:
Jsme přímo u stáčírny minerálních vod. Ty tu najdeme dvě a za mírný peníz si můžeme zakoupit zdejší úžasnou minerální vodu. Čepují se tu zde tři prameny - Klášterecký, Městský a Evženie. Pak se vydáme na procházku po místním lázeňském korzu. Zdejší lázně jsou velmi malebné a nesmíme při procházce zapomenout ani na lázeňský park. Celý okruh po lázeňském areálu nám zabere 30 minut a nenachodíme víc než 1,5 kilometru.
★★★ - Lázně Evženie, Klášterec nad Ohří:
Lázeňský dům s tímto jménem je centrem zdejšího areálu. V lázních najdeme i bazén, solnou jeskyni, tenisový areál, park. Objevitelem zdejších lázní byl vlastně místní zemědělec, který zpozoroval, že voda v jeho studni má kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Provedená analýza pak potvrdila, že se jedná o kvalitní minerálku.
Poloha: 50.3790478N, 13.1709569E
Parkoviště: v místě
★★★ - Prameny Evženie, Klášterecký a Městský, Klášterec nad Ohří:
Stáčeny jsou v budově původní historické stáčírny z 19. století. Pramen Evženie (Evženka) je nejstarší z místních pramenů a byl objeven v roce 1883. Je radioaktivní a slabě mineralizovaný. Je vhodný pro léčbu žaludečních a střevních potížích a také při cukrovce. Nedoporučuje se ale pro denní pití. Zajímavostí je, že pramen se svým vlastním složením zároveň konzervuje a toho využívali nacisti za druhé světové války, kdy vodu stáčeli do lahví a posílali do Afriky vojákům Rommelovy armády. Klášterecký pramen byl objeven až v roce 1990 a působí dobře na žaludek, močové cesty a při léčbě cukrovky. Tento pramen se dá používat jako stolní voda. Městský pramen byl objeven na konci 19. století. Dá se používat jako stolní voda. Má vliv na léčbu žaludečních a močových obtížích a při léčbě cukrovky.
Poloha: 50.3781969N, 13.1700556E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd do lokality Šumná:
Autem se vydáme přes centrum Klášterce nad Ohří na kruhový objezd, kde zahneme doleva směrem na Karlovy Vary. Po silnici I. třídy číslo 13 ale nepojedeme dlouho, jen do další křižovatky. Tady odbočíme ze silnice vpravo, vyjedeme nahoru na křižovatku, dáme se vpravo, přejedeme most přes silnici a hned za ním zastavíme. Přejezd je dlouhý 4 kilometry, zvládneme ho za 5 minut.
7. etapa: pěší túra na hrad Šumburk:
Odsud půjdeme pěšky po neznačené cestě přes zříceninu tvrze a poplužního dvora až do místa, kde se potkáme se žlutou turistickou značkou. V tu chvíli na ní zahneme doprava a necháme se dovést až na vrchol kopce k hradu Šumburk. Cesta tam i zpět nás připraví o 1 hodinu a 6 minut času a bude dlouhá 3,2 kilometru.
★★★★★ - Zřícenina hradu Šumburk, Klášterec nad Ohří:
Hrad založil Vilém ze Šumburku ve 30. letech 15. století. Hrad se stal pustým ve druhé polovině 16. století, protože po velkém požáru už o něj šlechtici nestáli. Archeologický průzkum prokázal penězokazeckou dílnu, která zde byla v 16. století. Dominantní byla obytná věž, takzvaný donjon o velikosti 12,5 x 12,7 metrů. Rozpadlá je dnes i tvrz (poplužní dvůr) Šumburk v sedle, která vyrostla pod hradem poté, co ji šlechta opustila. Posledními majiteli byli Thunové, kteří tvrz předělali na poplužní dvůr, který sloužil svému účelu až do II. světové války. Od té doby chátrá, a to i přesto, že byl ještě obýván v 80. letech minulého století. Dnes zde najdeme jen zbytky obvodových zdí a kleneb.
Poloha: 50.3726600N, 13.1469647E
Parkoviště: na kraji komunikace (cca 1,6 km)
8. etapa: přejezd k vápence Kovářská:
Vracíme se s vozem zpět, přejedeme most přes silnici I. třídy číslo 13, ale tentokrát pojedeme za mostem stále rovně až do Měděnce. Tady se na křižovatce napojíme doleva na silnici číslo 223. Po ní pojedeme za obec Horní Halže, kde se dáme na křižovatce na vidlici vpravo směrem na Kovářskou. Před obcí Kovářská nejprve přejedeme přes železniční trať, pak v centru obce zahneme doleva. Brzy nás čeká další vidlice, kde pojedeme vpravo. Projedeme kolem místní železniční stanice a kousek za ní zahneme na křižovatce doleva. Přejedeme po mostě, pod kterým vede železnice. Zhruba kilometr za tímto mostem bude ostrá zatáčka vpravo, kde bude v blízkosti stát turistický rozcestník a tady zastavíme. Přejezd dlouhý 17,3 kilometru bude pro nás hračkou, když na něj dostaneme 24 minut.
9. etapa: pěší cesta k historické vápence Kovářská:
Vydáme se po zelené turistické stezce. Zabloudit se nedá. Překročíme potok Černá voda a za chvíli dorazíme k historické vápence. Cesta oběma směry je dlouhá 1 kilometr a stačit nám na ní bude 20 minut.
★★★★ - Bývalá vápenka Kovářská, Loučná pod Klínovcem (přidružená památka UNESCO):
Nejstarší dochovaná vápenka v Čechách. Severní pec vyrostla v roce 1851, jižní pak o pět let později. Třetí stavba byla postavena v údolí Černé vody ještě později, ta se ale nezachovala. Zpracovával se tu vápenec z lomu, který se nacházel přímo za vápenkou.
Poloha: 50.4253567N, 13.0247542E
Parkoviště: na silnici (cca 500 m)
10. etapa: přejezd do obce Háj:
Budeme pokračovat po stejné silnici dál. Jen co vyjedeme z lesa, čeká na nás obec Háj. Tady zhruba v polovině budeme mít po pravé ruce místní kapli, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 3,2 kilometru bude trvat jen 5 minut.
11. etapa: pěší túra do bývalé osady Königsmühle:
Odsud se vydáme pěšky po cestě, která vede na opačné straně silnice, než stojí kaple. Půjdeme horskou loukou a dojdeme určitě do jednoho z nejpohádkovějších míst v naší republice. Jedná se o zaniklou osadu Königsmühle. Ta je krásná nejen kvůli horské louce a přírodní památce, ale hlavně kvůli spojení rozpadajících se domů, krásné krajiny a uměleckých děl, které tam v posledních letech instaluje skupina tvůrců. Místo nezanechá chladným vůbec nikoho. Půvabná cesta oběma směry je dlouhá 2,4 kilometru a bude trvat 50 minut, které rozhodně nebudete litovat.
★★★★ - Přírodní rezervace Horská louka u Háje, Loučná pod Klínovcem:
Důvodem ochrany je jedna z posledních horských rašelinných luk v Krušných horách. Vhodné podmínky z ní dělají pokladnici rostlinných druhů. Najdeme tu nádherné ale silně ohrožené rostliny Tučnice obecná, Kropenáč vytrvalý, Běloprstka bělavá a kriticky ohroženou Zdrojovku hladkosemennou pravou. Území je také významnou ptačí rezervací. Co vás ale každopádně okouzlí jsou umělecká díla, která skupina tvůrců v rámci uměleckého tábora instalovala do krajiny. Nepopsatelně půvabné a zajímavé.
Poloha: 50.4057925N, 13.0076733E
Parkoviště: na kraji komunikace (cca 200 m)
