MOTOVÝLET S PĚŠÍMI PROCHÁZKAMI 3: BOHABOJNOST SVATÉHO KOPEČKU, PRAMEN ODRY A VÝLET KE DVĚMA KYSELKÁM
MĚSTA OKRESU OLOMOUC
Okres Olomouc má výjimečné postavení; odkaz zdejších kulturních a církevních památek je základem moravské historie a tradice, a to vše pod pečlivým dohledem poutního místa Svatý Kopeček, který z výšky střeží klid stotisícového města
V roce 2000 vešla Olomouc i mezi památky zapsané do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – Sloup Nejsvětější Trojice nemá totiž mezi barokními morovými sloupy co se týká propracovanosti, velikosti a kvality zpracování nikde na světě obdobu
Vnitrozemský okres Olomouc je největším a centrálním okresem Olomouckého kraje. Na severozápadě hraničí s okresem Šumperk, v jihozápadní části s okresem Prostějov a na jihovýchodě s okresem Přerov. Kromě toho má západní hranice s okresem Svitavy v Pardubickém kraji. Severní, severovýchodní a východní část okresu sousedí s okresy Bruntál, Opava a Nový Jičín z Moravskoslezského kraje. S plochou 1620 kilometrů čtverečních je pátým největším obrem mezi českými okresy. Stejné místo mu patří i v počtu obyvatel, kde se celkové číslo zastavilo na 230 tisících lidech. V hustotě zalidnění pak klesá v celorepublikovém žebříčku okres Olomouc na 23. místo s průměrnou hustotou 142 lidí na kilometr čtvereční. Propad v této kategorii je způsobem tím, že pětinu okresu pohltil vojenský újezd Libavá, kde nežije jediný obyvatel.
Největší část okresu patří do velmi úrodných nížin Hornomoravského úvalu; ten se táhne v celé délce nížiny řeky Moravy. Na východ od úvalu se pak už lehce zvedají první kopečky Nízkého Jeseníku. Tuto hranici mezi Hornomoravským úvalem a Nízkým Jeseníkem vytyčuje zhruba linie do města Šternberk dále na východ přes celý vojenský újezd Libavá.
Složitější geomorfologická situace je na západě okresu. Nejzápadnější části okresu, mírně zvlněné kopečky, spadají pod Zábřežskou vrchovinu. Do ní tak patří například okolí hradu Bouzov nebo Mladečské i Javoříčské jeskyně. Zábřežská vrchovina pak přechází zhruba v šest kilometrů širokou propadlinu, které se říká Mohelnická brázda a táhne se od severu zhruba k Litovli. Pár obcí v severozápadní části okresu kolem vrchu Bradlo pak patří k nejmenší geomorfologické části okresu, k Hanušovické vrchovině. Nejvyšším bodem celého okresu je Fidlův kopec, který najdeme ale v nepřístupné části vojenského újezdu Libavá. Má výšku 680 metrů nad mořem. Za nejnižším místem okresu musíme vyrazit do nivy řeky Moravy u Věrovan, tady budeme ve výšce 199 metrů nad mořem.
Zemědělsky je okres velmi významným hráčem na agrárním trhu. Teplé, příznivé počasí dělá z Hornomoravského úvalu velkou obilnici naší republiky. V olomouckém okrese jsou významně zastoupeny také ovocné sady. Zemědělská půda také tvoří více než polovinu rozlohy celého okresu. Nezanedbatelná je i výměra zdejších lesů. K jejich velké ploše přispívá skutečnost, že jak Nízký Jeseník, ale i Zábřežská a Hanušovická vrchovina nedosahují v okrese velkých výšek a drtivá většina kopců je kvalitně zalesněna.
V okrese Olomouc najdeme celkem šest měst. Olomouc je zároveň městem krajským, dále se jedná o Litovel, Uničov, Moravský Beroun, Šternberk a Velkou Bystřici. V létě roku 2020 bylo mezi města povýšen Stěpánov.
Okres je také jednou z nejvýznamnějších dopravních křižovatek v zemi. Najdeme tu dvě dálnice – D35 a D46. Kromě dálnic protínají okres další dvě silnice I. třídy – 46 a 55.
Olomouc leží také na hlavním železničním koridoru, který spojuje Prahu s Ostravou.
Páteří vodní soustavy je řeka Morava. Ta protéká okresem v délce 56 kilometrů. Kolem Litovle vytváří systém neopakovatelných lužních lesů, které jsou stále jednou z nejvodnatelnějších oblastí republiky. Způsobuje to několik ramen řeky Moravy, ale také další přítoky například Oskava. K výraznějším říčkám okresu patří ještě Bystřice a Blata. Největším rybníkem je pak Šumvaldský rybník u Uničova o rozloze 60 hektarů.
Z hlediska cestovního ruchu a kulturních a přírodních památek je okres Olomouc doslova drahokamem. Taková koncentrace památek všeho druhu, navíc neuvěřitelně pestrá a nejednotvárná, se hledá velmi obtížně na ploše celé republiky. Všemu vévodí olomoucký Sloup Nejsvětější trojice, který se stal jedinou památkou okresu zapsanou do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o barokní skvost, který propracovaností, velikostí, ale i způsobem zpracování nemá v České republice obdoby. Samotné centrum krajského města je jednou z nejcennějších českých městských památkových rezervací. V jejím rámci můžete navštívit například areál Přemyslovského hradu v Olomouci s chrámem svatého Václava; lokalita je základním kamenem moravské státnosti. O život tu ve vedlejší budově děkanství přišel v roce 1306 poslední český Přemyslovec Václav III. Výjimečná je i architektura kostela svatého Mořice s největšími varhanami ve střední Evropě, který patří k nejkrásnějším moravským kostelům vůbec. Olomouc se chlubí i souborem šesti historických barokních kašen. Arcibiskupský palác patří mezi největší palácové stavby v Česku a v jeho zdech se uskutečnila v roce 1848 korunovace Františka Josefa I. rakouským císařem. Odborníci se shodují, že Klášterní hradisko v Olomouci, ve kterém dnes sídlí Vojenská nemocnice patří mezi deset nejkrásnějších barokních staveb ve střední Evropě. Vila Primavesi je dokonce vůbec jednou z nejcennějších secesních staveb u nás.
Při návštěvě okresu Olomouc bychom neměli zapomenout na dva hrady, které se díky své neopakovatelnosti staly národními kulturními památkami – Bouzov a Šternberk. Ten druhý je spojen i s dalším pokladem české kultury. Zdejší Šternberská madona patří vůbec mezi nejkrásnější gotické sochy a umělecké předměty vůbec.
Mezi národní kulturní památky olomouckého okresu patří i pietní místo Památníku obětí II. světové války v Javoříčku. V okrese najdeme i často zapomínanou a přehlíženou vesnickou památkovou rezervaci v Příkazech. K jejím nejhodnějším složkám patří zdejší roubené, hliněné a zděné domy. Pýchou obce je pak kubistický altán a dokonce rotundově řešený kostel svatých Cyrila a Metoděje.
Mezi přírodní památky a rezervace s nejvyšším stupněm národní ochrany patří naprosto unikátní rozlivová ramena řeky Moravy v Litovelském Pomoraví. Dále se jedná o zdejší kopce Špraněk a Třesín se svými Mladečskými a Javoříčskými jeskyněmi, které jsou veřejnosti otevřené. Nesmíme zapomenout na Národní přírodní rezervaci Vrapač a hlavně Arboretum Bílá Lhota, které je srovnatelné významem a krásou snad jen s Průhonickým parkem u Prahy.
Okres disponuje dvěma zcela rozdílnými přírodními parky. Zatímco Přírodní park Údolí Bystřice ukazuje přírodní biotopy, které vznikly kolem říčky Bystřice v hlubokém údolí a jsou vlastně prvními mírně se zvedajícími kopečky Nízkého Jeseníku. Naproti tomu Přírodní park Terezské údolí je krásné údolí plné lužních porostů a dubin v údolí říčky Šumice.
Okres Olomouc je sídlem arcibiskupství a zdejší církevní dlouhá tradice se odráží i v existenci místních poutních míst. Tím nejcennějším, nejznámějším, ale i nejnavštěvovanějším, a to v kontextu celé střední Evropy je poutní místo Svatý Kopeček u Olomouce. S moravským světcem Janem Sarkanderem je pak spojeno poutní místo v Kapli svatého Jana Sarkandera.
Mohutnost, dominance a krajinná působivost pak musí okouzlit každého návštěvníka kostela Očištění Panny Marie v Dubu nad Moravou. Posledním poutním místem je pak Stará Voda u Libavé.
Nejvyššími budovami okresu jsou 74 metrů vysoká stavba BEA Campusu a 71 metrů vysoké Regionální centrum. Obě budovy najdeme v krajském městě. Musely se však sklonit před více než stometrovou výškou věže kostela svatého Václava v Olomouci, která je druhou nejvyšší kostelní věží a nejvyšší kostelní věží na Moravě. Moderní výškové stavby pak mají konkurenci ještě v 76 metrů vysoké věži olomoucké radnice. Na ní najdeme také orloj Karla Svolinského vyvedený v duchu socialistického realismu. Tisíce návštěvníků pak do Olomouce každoročně přilákají různé podoby zahradnických festivalů a soutěží Flora.
V okrese Olomouc je přes sedm desítek památných stromů. Do první desítky se dostalo pět lip, tři duby, skupina topolů a jeden platan. Na nejvyšší příčku stromového žebříčku je nutné dosadit lokalitu Lipový dvůr v Benkově u Střelic, kde najdeme lípu o objemu 903 centimetrů. Až na druhém místě skončila mnohem známější a krásnější lípa s unikátní podobou kmene – Mladějovická lípa v Mladějovicích u Šternberka. Na třetím místě hájí barvy dubů ten Chomoutovský s obvodem 703 centimetrů.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Olomouc (100 tisíc obyvatel); Šternberk (13 tisíc obyvatel); Uničov (11 tisíc obyvatel); Litovel (10 tisíc obyvatel) a Velká Bystřice (3 tisíce obyvatel).
_JPG.jpg)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Hrad Bouzov, nádhera Arboreta v Bílé Lhotě a památka UNESCO v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Bouzov, záchytné hradní parkoviště pro hrad Bouzov
Cíl: Olomouc, Dolní náměstí
Délka moto trasy: 63,9 km
Délka pěší trasy: 7,8 km
Časová náročnost celého výletu: 10:45 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Pokud se budete držet dobře tohoto rozpisu, zvládnete za jeden den obrovské množství památek v olomouckém okrese. Abyste ale zvládli všechno včas a beze spěchu doporučujeme, abyste na hradě Bouzov chytli hned první prohlídku, která začíná v 9 hodin. Pokud se pak bude držet rozpisu, tak se před poledním sluncem skryjete v nádherném arboretu v Bílé Lhotě, což je jeden z nejkrásnějších českých parků a když nenaberete zpoždění, budete procházet mezi olomouckými kašnami za krásného západu slunce kolem osmé hodiny večerní. Kromě jednoho zámku a jednoho hradu zavítáte také do podzemí Javoříčských jeskyň, navštívíte Slatinice – malou lázeňskou obec a zajímavou tvrz v Drahanovicích.
Vhodnost: Nejnáročnější je výstup na Národní přírodní rezervaci Špraněk, tedy k Javořičským jeskyním. I tak ale nedělá toto stoupání z výletu nic, co by nezvládly všechny kategorie turistů.
Zastávky:
Bouzov, Národní kulturní památka Hrad Bouzov – Bílá Lhota, Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě – Luká, Národní kulturní památka Památník obětí druhé světové války – Luká, Národní přírodní rezervace Špraněk a Javoříčské jeskyně – Náměšť na Hané, Zámek Náměšť na Hané – Drahanovice, Tvrz Černá věž – Slatinice, Lázeňský park a prameny – Olomouc, Národní kulturní památka Soubor barokních kašen a sloupů – Olomouc, Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice - Olomouc, Radnice s orlojem – Olomouc, Sloup Nejsvětější Trojice (UNESCO)
Základní verze:
Výlet začíná na záchytném parkovišti, které je určeno pro návštěvníky hradu. Bouzov je známý hrad, který se schovává v Zábřežské vrchovině. Obec Bouzov leží mimo hlavní silnice a samotný hrad se schovává mezi zelenými kopci.
1. etapa: návštěva hradu Bouzov:
Ze záchytného parkoviště se vydáme po žluté turistické stezce, od které se oddělíme doleva u kaple, ke které za chvíli dojdeme. Tato cesta nás dovede až k hradu Bouzov. Jedná se o jeden z nejnavštěvovanějších hradů České republiky. Romantická podoba, kterou mu vtiskl při přestavbě Řád německých rytířů, okouzlil i filmové štáby. Takže se tu natáčela třeba pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
★★★★★ - Národní kulturní památka hrad Bouzov, Bouzov:
Jeden z nejromantičtějších českých hradů a působivá dominanta. Vznikl už na přelomu 13. a 14. století. Jedno z mála míst, kterých se za třicetileté války bály Švédové, protože ve zdejším hradě bylo vězení pro tyto severské zajatce. Od roku 1696 až do roku 1939 vlastnil hrad Řád německých rytířů. Za druhé světové války byl zabaven nacisty a ti z něj udělali skladiště zabaveného majetku. Ke konci války tu také působilo komando SS, které vyvraždilo nedalekou obec Javoříčko. Ti se také zasloužili o jeho pseudogotickou přestavbu v letech 1895-1910. Je oblíbený filmaři – točily se tu pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Princezna Fantaghiro. Za zmínku stojí studna vyhloubená ve skále dosahující hloubky 40 metrů, zbrojnice s unikátními autentickými zbraněmi a hradní kuchyně se sbírkou měděného nádobí a výtahem na ruční pohon.
Poloha: 49.7052308N, 16.8900297E
Parkoviště: v místě
2. etapa: přejezd do Bílé Lhoty:
Po prohlídce hradu Bouzov se vrátíme zpět na parkoviště. Vyjedeme na průjezdní silnici vedoucí Bouzovem a dáme se doleva. Po malé chvíli dorazíme na nenápadné bouzovské náměstí, kde odbočíme doprava. Projedeme přes obce Podolí, Hrabí, Červenou Lhotu do Bílé Lhoty. Uprostřed obce najdeme malé trojúhelníkové náměstí, tady zastavíme. Přejezd je dlouhý 8,5 kilometru a zabere nám 14 minut.
3. etapa: prohlídka arboreta Bílá Lhota:
Právě v této obci se nachází jedno z nejzajímavějších a dodnes nejkvalitnějších arboret v České republice. Přitom má tato výjimečná lokalita rozlohu jen necelé dva a půl hektaru. Naprosto unikátní je zdejší sbírka jehličnanů, která obsahuje i naprosto neopakovatelné kousky z celého světa. V arboretu se objevují cypřiše, borovice, jedle, modříny. Lokalita ale není zaměřena jen na jehličnany; najdete tu i jiné ukázky přírodních biotopů.
★★★★★ - Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě, Bílá Lhota:
Možná nejkrásnější arboretum v České republice. Najdeme tu zhruba 300 druhů dřevin včetně různých poddruhů a hybridů. O rozvoj parku se postaral Quido Reidel, který rozšiřoval park v letech 1926-1940. Místo nabízí přenádherný odpočinek a krásnou podívanou. Uvnitř parku je zámek, který vznikl přestavbou původní tvrze. Čtyřkřídlá renesanční stavba slouží pro potřeby obce. Patrné jsou v parku i čtvercové valy původní tvrze, které byly později předělány na jízdárnu, ale i ta už zanikla.
Poloha: 49.7100375N, 16.9763472E
Parkoviště: v místě
4. etapa: přejezd do obce Luká:
Z Bílé Lhoty budeme pokračovat po silnici dál. Brzy přijedeme na hlavní silnici číslo 635, kde zahneme doleva. Touto komunikací se necháme vézt až k druhé křižovatce doprava, kde zatočíme. Projedeme obcí Měrotín a dorazíme na další hlavní silnici, tentokrát s číslem 373. Zatočíme doprava a po hlavní silnici dorazíme až do obce Slavětín. Tady se dáme znovu doprava a přes obec Střemeníčko dojedeme do Javoříčka, kde zastavíme na místním záchytném parkovišti. Přejezd mezi lokalitami je 11,9 kilometrů a bude trvat 16 minut.
_JPG.jpg)
★★★★ - Národní kulturní památka Javoříčko - Památník obětí 2. světové války, Luká:
Památník je vystaven na památku 38 obětí zavražděných nacisty 5. května 1945. Dodnes se vedou spory o to, proč byla vlastně obec vyvražděna. Tragédii údajně vyprovokovali ruští partyzáni, kteří si v místních lesích počínali neomaleně a zbytečně provokovali. Hněv příslušníků SS se pak svezl na místní obyvatelstvo. Památník byl vytvořen deset let po válce. Sousoší Vítězství vytvořil akademický sochař Jan Tříska ve stylu socialistického realismu. Sousoší je vytvořeno z hořického pískovce.
Poloha: 49.6722331N, 16.9182828E
Parkoviště: v obci Javoříčko (240 m)
5. etapa: pěší trasa do Javoříčských jeskyní:
Hned za parkovištěm najdeme turistický rozcestník Javoříčko – památník. Odsud se vydáme po modré a po červené stezce přes rozcestník Javoříčské jeskyně – rozcestí až k vlastnímu vchodu do místních jeskyní. Těsně za rozcestníkem ale na nás čeká Národní kulturní památka Památník obětí druhé světové války. Nacisté zde 5. května 1945 vypálili obec a zavraždili 38 mužů. Dnes nejsou na událost ucelené názory z hlediska historického a faktografického a dodnes nebyla zcela vyjasněna úloha sovětských partyzánů, kteří zde tyranizovali místní obyvatelstvo. Ke vstupu do Javoříčských jeskyní budeme stoupat do kopce, ale i po schodech. Jakmile vstoupíme na první schod, dostáváme se do lokality Národní přírodní rezervace Špraněk. Ta téměř kopíruje prostor, kde se Javoříčské jeskyně nacházejí. Pěší cesta do jeskyní a zpět vám bude trvat 30 minut a ujdete 1,4 kilometru.
6. etapa: prohlídka Javoříčských jeskyní:
Javořičské jeskyně byly objeveny teprve v roce 1937. Pod Svěcenou dírou byly objeveny chodby v horizontálním směru. Otevřela se před objeviteli možnost spatřit na vlastní oči bohatství zdejších jeskyní. Ty patří v České republice k nejzdobnějším a najdeme zde nejkrásnější a nejzajímavější brčka, krápníky, stalaktity, stalagmity, sintrové kupy, ale i sintrové záclony či kaskády. Až vystoupíte z hloubi Javořičských jeskyní na povrch, všimněte si jen malý kousek za vstupem do Javoříčské jeskyně propasti Zátvořice. Ta byla veřejnosti známá ještě před objevením zdejších jeskyní. Na území národní přírodní rezervace byste neměli vstupovat na jiné cesty než značené a dejte pozor, protože zdejší lokalita je chráněna kvůli hojnému výskytu mnoha druhů netopýrů.
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Špraněk, Luká:
Největší zimoviště Vrápenců malých v České republice. A nejen proto je tato oblast vyhlášena národní rezervací. Spadá pod ní vápencový vrch Špláz, na něm se můžou vyučovat krasové jevy – tedy závrty, ponory, škrapy, skalní brány. Konec konců ve vrchu Špláz najdeme i přístupné Javoříčské jeskyně. Zajímavé je i údolí potoka Špraněk a okolní svahy na kterých roste 300 druhů vzácných a ohrožených rostlin.
Poloha: 49.6665931N, 16.9070136E
Parkoviště: na parkovišti v Javoříčku (0,5 km)
★★★★★ - Javoříčské jeskyně, Luká: (součást NPR Špraněk)
Najdeme uvnitř jednu z nejbohatších krápníkových výzdob. O vznik se postaraly vody potoka Špraněk, vody jeho předchůdce a Březinský potok. Celkově mají jeskyně šest kilometrů chodeb o třech patrech. Nejvrchnější patro je velmi bohaté krápníkově a vedou po něm i návštěvnické trasy. Nejkrásnějšími prostory jsou Suťový dóm a Dóm gigantů. Tady také najdeme i nejznámější krápníkový útvar těchto jeskyní – dva metry dlouhá, půl metru široká sintrová záclona, která je po celé ploše 4 milimetry široká. O objevení jeskyní se postaral 14. dubna 1938 místní revírník Vilém Švec, který se spustil dovnitř se skupinou lesních dělníků. Poměrně rychle se podařilo otevřít vchod do jeskyní a ty byly 15. května 1939 otevřeny pro veřejnost. Procházková trať je dlouhá 750 metrů.
Poloha: 49.6703892N, 16.9139725E
Parkoviště: v obci Javoříčko (0,6 km)
7. etapa: přejezd do Náměště na Hané:
Při výjezdu z parkoviště zahneme na silnici, která vede mezi parkovištěm a Památníkem obětí druhé světové války. Po této silnici dojedeme do obce Veselíčko a odsud ve stále přímém směru dorazíme do obce Luká. Tady zahneme na hlavní silnici 373 doleva a u místní autobusové zastávky zahneme ostře doprava a sjedeme tak z hlavní silnice. Projedeme Polomí a v Bohuslavicích zahneme doleva. Odtud přes Olbramice dorazíme do Náměště na Hané. Tady se dáme na náměstí Tomáše Garigua Masaryka doprava, přejedeme říčku Šumici a po nějaké chvíli narazíme na vidlici, kde se dáme doprava do ulice Nádražní. Po ní ale pojedeme jen malou chvíli, protože hned zahneme do zámecké aleje, která nás dovede k prohlídce zámku Náměšť na Hané. Přejezd je dlouhý 17,3 kilometru a bude vám trvat 26 minut.
8. etapa: prohlídka zámku Náměšť na Hané:
Tento zámek si nechal postavit v roce 1766 Ferdinand Bonaventura, hrabě z Harrachu jako svoje letní sídlo. Budova je postavena v ryzí klasicistním stylu s francouzskými vzory. Dokonalou souhru pak zámek vytváří s kruhovým parkem a lipovými stromořadími, které vybíhají ze středového kruhu zahrady do čtyř stran. Samotný zámek vám pak nabídne jeden z nejucelenějších souborů rokokových salonů u nás. Není to ale jediná možná cesta po šlechtickém sídle. Jsou nabízeny čtyři prohlídkové okruhy, z kterých si určitě vyberete. Jeden vás bude lákat i na unikátní expozici arcibiskupských a historických kočárů. Nedaleko od zámku severním směrem si můžete lokalitu ještě prohlídkou zříceniny hradu Náměšť na Hané.
★★★★ - Zámek Náměšť na Hané se zámeckým parkem a alejemi, Náměšť na Hané:
Zámek byl postaven v roce 1766 jako letní sídlo Ferdinanda Bonaventury hraběte z Harrachu. Budova byla postavena v klasicistním stylu, inspirována francouzskými vzory. Do kruhu byla uspořádána také zahrada a lipové aleje (170 ks Lip malolisté), které přivádějí k zámku cesty. Vnitřek je rokokově vybavený. Zajímavá je i expozice historických a arcibiskupských kočárů. U zámku je kulatý zámecký park, poslední úpravy se uskutečnily v roce 1925. Na východní straně je schodiště s alegorickými sochami čtyř ročních období. Zahrada je hodnocena jako jeden z nejcennějších moravských parků.
Poloha: 49.5986044N, 17.0632992E
Parkoviště: v místě
9. etapa: přejezd do Drahanovic:
Od zámku v Náměšti na Hané se vydáme jižní alejí, která vede až do obce Střížov. Tady na křižovatce zahneme doleva a brzy dorazíme na hlavní silnici číslo 448, kde zahneme doleva a co nevidět budeme v Drahanovicích. Tady z hlavní silnice sjedeme doprava v okamžiku, kdy budeme na křižovatce s kapličkou. Míříme k dominantě místní obce, která je ale viditelná už zdaleka. Jedná se o tvrz Černou věž. Ta už je jediným pozůstatkem rozsáhlé gotické tvrze. Obranná věž byla upravena později na obytnou věž v pozdně gotickém slohu a ještě později se z ní stala obytná věž renesanční. Můžete vystoupat až do posledního patra 28 metrů vysoké věže, odkud je krásný rozhled do okolí Drahanovic. Samotný přesun autem z Náměště na Hané do Drahanovic je dlouhý 3,6 kilometru a zvládnete ho za 6 minut.
★★★★ - Tvrz Černá věž, Drahanovice:
Věž velmi zajímavého tvaru je dominantou obce. Je jediným pozůstatkem gotické tvrze, která zde byla postavena v roce 1351. Původně obranná věž byla postupně přebudována na věž obytnou. Nahoru se můžeme vydat. Vnitřek je upraven na místní muzeum a galerii.
Poloha: 49.5775894N, 17.0770239E
Parkoviště: v místě
10. etapa: přejezd do Slatinic:
Od Černé věže se vrátíme zpět na hlavní silnici 448 a zahneme na ní doprava. V Drahanovicích přejedeme přes železniční trať a dojedeme až za obec na křižovatku dvou hlavních silnic. Tady odbočíme doprava a po silnici 449 dojedeme do Slatinic. Tady nemůžeme přehlédnout centrální náměstí, na kterém se nachází i lázeňský parčík. Zastavíme tady. Cesta dlouhá 3,8 kilometrů zabere 5 minut času. Slatinice jsou malinké lázně, které využívají přírodních sirných pramenů, které vznikají v kopcích Velkého a Malého Kosíře. Léčí se zde hlavně pohybový aparát, nervová i kožní onemocnění. Centrální lázeňský park je malinkatý s dominující kašnou a květinami ozdobenými záhony. Přímo v parku najdeme sochu Františka Palackého a vývěr pramene Jan Adam z Lichtejnštějna. Park pak přechází v lázeňský dům Morava, uvnitř kterého můžeme ochutnat další léčebný pramen - Pramen svatého Jiří.
★★★ - Pramen svatého Jiří, Slatinice:
V lázních Slatinice se léčí nemoci onkologické, nervové, pohybového ústrojí, kožní a dermatologické. Historie lázní sahá až do 16. století, kdy byl poprvé popsán případ zdejších léčivých sirných pramenů. Jedním z nich je pramen Svatý Jiří. Ten byl otevřen v roce 2001 a vyvěrá z hloubky 92 metrů, jeho teplota se pohybuje kolem 17° C. Pramen vyvěrá sice vedle velké lázeňské budovy Morava, ale dnes ho ochutnáte uvnitř budovy.
Poloha: 49.5623711N, 17.0960783E
Parkoviště: v místě
★★★ - Pramen Jana Adama z Lichtenštejna, Slatinice:
Je nejnovějším pramenem v lázních. Byl dán do užívání teprve v roce 2011. Vrt má hloubku 372 metrů a jeho veřejný vývěr je do pískovcového pítka přímo v lázeňském parčíku v centru lázní. Pramen se vyznačuje velkým obsahem sulfické síry.
Poloha: 49.5622947N, 17.0967114E
Parkoviště: v místě
★★★ - Pramen svatý Vít, Slatinice:
Jedná se o nejvzdálenější pramen od areálu lázní. Nachází se v zástavbě obce, v místě známém jako U Zdráhalového. Pramen vyráží z hloubky 150 metrů a byl vybudován v roce 2004.
Poloha: 49.5615853N, 17.1022475E
Parkoviště: v místě
★★★ - Pramen svatý Václav, Slatinice:
Není v areálu lázní, ale na nedaleké křižovatce silnic Slatinice – Lutín – Prostějov. Nachází se pod místní sokolovnou, naražen byl v roce 2004 a vyvěrá z hloubky 165 metrů. Pramen při velkém suchu zcela vysychá.
Poloha: 49.5604714N, 17.1010244E
Parkoviště: v místě
11. etapa: přejezd do Olomouce:
Z obce Slatinice budeme pokračovat dál po silnici 449 až ke křižovatce, kde můžeme ještě po levé ruce ochutnat další místní pramen – Svatý Václav. Hned u něj je křižovatka hlavních tras, kde odbočíme doleva. Po hlavní silnici 570 dorazíme až na exit 37 dálnice D46, kde sjedeme doleva. Téměř okamžitě se ale na extrémně velké mimoúrovňové křižovatce potkávají dálnice D46 s dálnicí D35 a my zahneme doleva na dálnici D35. Po ní dojedeme až na velký kruhový objezd u Globusu. Tady zahneme doprava, do centra Olomouce. Po ulici Pražská dojedeme až na křižovatku, kde se setkáme poprvé s tramvajovými kolejemi. Na této křižovatce se dáme doleva a po třídě Míru, která přechází v Litovelskou a nakonec v Palackého ulici dojedeme na úroveň Smetanových sadů, které budeme mít po pravé ruce. Tady odbočíme s hlavní silnicí doleva, tramvajové koleje necháme vézt rovně. Jsme v ulici Hynaisova a ta s námi zahne doprava. Projedeme kolem Zimního stadionu po levé ruce, za ním bude Obchodní centrum Slovanský dům. Pro komfortní zaparkování nabídneme pět parkovišť. První je za Obchodním centrem Slovanský dům a na něj navazuje druhé parkoviště U Husova sboru. Třetí parkoviště s názvem Studentská najdeme po pravé ruce. Za ním budeme mít po pravé ruce Kulturní dům Žerotín. Toto místo si zapamatujte, protože odsud zahájíme pěší procházku krajským městem. Ale ještě vám chceme nabídnout dvě parkoviště. Pokračujeme až ke kruhovému objezdu. Pokud chcete na čtvrté parkoviště, jeďte na objezdu rovně a po levé ruce bude parkoviště s názvem Dobrovského. Když se dáte na kruhovém objezdu doleva a následně znovu doleva do ulice U Stadionu, tak dojedete k největšímu parkovišti – Parkovišti Krajský úřad. Z toho svého parkoviště pak veďte kroky ke Kulturnímu domu Žerotín, který najdeme na ulici Studentská, v místě kde z ní odbočuje úzká ulička s názvem Slovenská. Přejezd ze Slatinic do Olomouce je dlouhý 18,8 kilometru a zabere vám 19 minut.
12. etapa: pěší procházka po Olomouci:
Olomouc je doslova přeplněna turistickými zajímavostmi, které je nutné vidět. My jsme její bohatství rozdělili na tři díly a v rámci tohoto motovýletu vám jednu z nich nabízíme. Od kulturního domu Žerotín se vydáme ulicí Slovenskou na ulici Sokolskou, kde znovu narazíme na tramvajové koleje. Ulici Sokolskou přejdeme a dorazíme po ulici Slovenské k druhým tramvajovým kolejím v ulici 8. května. Tentokrát si nenecháme v Olomouci utéct šestici barokních kašen vycházejících z antických tradic, pověstí a mytologie. Tyto neuvěřitelně cenné barokní perly jsou právem kryty národní památkovou ochranou a před námi je první z nich Merkurova kašna. Po její prohlídce necháme hledání dalších kašen trochu stranou a zaměříme se na téměř vedle stojící Kostel svatého Mořice. I ten je národní kulturní památkou a patří mezi nejvzácnější stavby pozdní gotiky na Moravě. Zajímavé je si prohlédnout i vnitřek ozdobený řadou uměleckých děl a můžete si dovolit i výstup na Svatomořickou věž. Za chrámem pak zahneme doprava do ulice Opletalova a po ní dojdeme na Horní náměstí. Nejprve zamíříme k radnici, která stojí solitérně uprostřed a tady si můžeme užít pohledu na Olomoucký orloj, o jehož poválečnou podobu v duchu socialistického realismu se postaral rodák ze Svatého kopečku akademický sochař Karel Svolinský. Pak si celé náměstí obejdeme kolem dokola. Nejcennější stavbou je rozměrově naprosto neopakovatelný, a to i v evropských podmínkách, Sloup Nejsvětější Trojice. Toto dílo se dostalo na seznam kulturního dědictví UNESCO jako typická ukázka stavební košatosti období vrcholného baroka. Sloup vysoký 35 metrů je zároveň nejvyšším sousoším v České republice. Vznikal v letech 1716 až 1754. Na náměstí nás pak čekají ještě dvě historické kašny – Herkulova, jejímž vrcholem je socha Herkula bojujícího s Hydrou a Caesarova, kde je zachycen slavný vojevůdce na vzpínajícím se koni a pod jeho kopyty jsou zosobněny řeky Morava a Dunaj. Na náměstí najdeme i jednu z novodobých ale velmi zajímavých kašen – Arionovu. Z Horního náměstí sejdeme plynule na Dolní náměstí. Tady na nás čekají další dvě historické kašny – Neptunova a Jupiterova. Uprostřed mezi nimi nalezneme také Mariánský sloup, který je společně s kašnami národní kulturní památkou. Pokud jste dobře počítali, seznámili jsme se pouze s pěti historickými kašnami. Tu šestou, protože je poměrně vzdálená od samotného srdce olomouckých historických náměstí, jsme nechali do motovýletu, který zachycuje to nejlepší ze severní části olomouckého okresu. Z Dolního náměstí se pak vrátíme na to parkoviště, kde máme zaparkované auto. Tady naše cesta Olomoucí, ale i motovýlet končí. Procházka krajským městem je dlouhá 2,3 kilometru a zabere vám 45 minut.
★★★★ - Radnice s radniční věží, Olomouc:
Původní radnice byla dřevěná a proto není divu, že po šesti letech existence v roce 1417 vyhořela. O tři roky později už byla vybudována základní podoba kamenné radnice, ale stavba byla dokončena až v roce 1443. Stavební práce ale neutuchaly ani potom. Už v roce 1474 bylo přistaveno další patro, velký gotický sál a místnost pro orloj. V roce 1500 byl postaven pranýř, v roce 1591 přibyla manýristická lodžie a na začátku 17. století byla stavba ukončena zvýšením věže na dnešních 75 metrů a byl vybudován ochoz na věži. Vystoupat se dá na radniční věž, která po většinu času sloužila jako strážní. Na opačném konci radnice lze pak najít kašnu Hygie, která byla dokončena v roce 1898.
Poloha: 49.5939072N, 17.2516625E
Parkoviště: v místě
★★★ - Orloj, Olomouc:
Druhý nejstarší český orloj. První písemná zmínka o něm je z roku 1519, údajně však byl na radnici už od 15. století. Jedná se o jeden z mála heliocentrických orlojů v celosvětovém měřítku. Za druhé světové války byl velmi silně poškozen a jeho oprava nebyla možná. Bylo tak v 50. letech 20. století přistoupeno k jeho nové přestavbě. Mozaikové úpravy se ujal Karel Svolinský a vytvořil dílo v duchu socialistického realismu. Na vrcholu je sice folklorní motiv vycházející s Jízdy králů, ale ve spodní části vaše oči narazí na představitele dělnické třídy. Součástí orloje jsou i výjevy z jednotlivých pracovních činností typických pro daný měsíc roku.
Poloha: 49.5940064N, 17.2514211E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice se Svatomořickou věží, Olomouc:
Tento vrcholný gotický kostel je hlavním městským chrámem. Pod chrámem byly nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století, ta byla v polovině 13. století přestavena na kostel v románsko-gotickém stylu, který později doplnily ještě nesymetrické věže – severní v roce 1412 a jižní v roce 1403. Pýchou tohoto svatostánku je vrchol gotického sochařství – kopie sousoší Kristus na hoře Olivetské, originál je v Arcidiecézním muzeu. V kostele jsou také největší varhany ve Střední Evropě. Věž měří 46 metrů a má velmi netradiční podobu. Je odsud vidět krásný pohled na město.
Poloha: 49.5951572N, 17.2512722E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc (UNESCO):
Rozměry zcela světově unikátní sloup byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví v roce 2000. Vysvěcen byl 9. září 1754 a slavnosti se zúčastnila i císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským.
Poloha: 49.5939725N, 17.2503944E
Parkoviště: v přilehlých ulicích
Výlet 2: Mladečské jeskyně, hrad Šternberk a secesní perla vila Primavesi v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Hynkov, parkoviště u vodního tábořiště Hynkov
Cíl: Olomouc, Olomoucký hrad
Délka moto trasy: 77,9 km
Délka pěší trasy: 7,5 km
Časová náročnost celého výletu: 10 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jde o výlet, kde se zaměříte na to nejzajímavější co vám nabízí okres Olomouc k prohlédnutí. Volba byla vybrána tak, aby váš výlet byl co nejpestřejší a nejzajímavější. Z přírodních zajímavostí jsou vybrána Ramena řeky Moravy, jedna z nejméně civilizací dotčených krajin na území naší republiky; bohatství naší planety můžete obdivovat uvnitř Mladečských jeskyní; srdce vám zaplesá nad malebností Paseckého vodopádu a Mladějovického návrší, kde na vás čeká jedna z nejkrásnějších lip na území našeho státu, ale malebná křížová cesta; doslova historie na vás dýchne při prohlídce olomouckého hradu; budete mít možnost se seznámit s jednou z nejcennějších secesních staveb u nás – vilou Primavesi a ve Šternberku si prohlédnete hrad a spatříte jednu z nejkrásnějších českých soch – Šternberskou madonu jejíž hodnota je umělecky i finančně dnes už nevyčíslitelná.
Vhodnost: Na trase dnešního výletu neexistuje žádné místo, které lze považovat za náročné. Minimální návrší musíte zvládnout v Mladějovicích, ale i tady jde spíše o cestu po rovině. Každopádně budete potřebovat fotoaparát a zápisník, abyste zvládli příval informací a krásy, která se na vás bude ze všech stran valit.
Zastávky:
Hynkov, Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy – Mladeč, Národní přírodní památka Třesín a Mladečské jeskyně – Litovel, Radniční věž, Schody k Nečízu, Morový sloup, Svatojánský most – Paseka, Pasecký vodopád – Mladějovice, Mladějovická lípa a Křížová cesta Mladějovice – Šternberk, Národní kulturní památka Šternberská Madona a Národní kulturní památka Hrad Šternberk – Olomouc, Národní kulturní památka Vila Primavesi – Olomouc, Budova arcibiskupství – Olomouc, Národní kulturní památka Olomoucký hrad
Základní verze:
Výlet začíná v obci Hynkov, kde najdeme parkoviště u vodního tábořiště. Tady zaparkujeme auto a vydáme se na první etapu.
1. etapa: procházka Národní přírodní rezervací Ramena řeky Moravy:
Z parkoviště se vydáme červené turistické stezce a dojdeme až k místu, kde červená bude odbočovat doleva. My ale půjdeme rovně a přejdeme přes Mlýnský potok, což je vlastně tok Střední Moravy a hned za ní zahneme doprava a půjdeme až k místu, kde nás malý mostek převede přes hlavní tok Moravy. Celou dobu sledujeme ukázku jedné z nejpůvodnějších přírodních lokalit v České republice. Zdá se to až neuvěřitelné, ale ještě zhruba před 50 lety měla téměř každá česká větší řeka svoje lužní úseky. Po narovnání toků a výstavbě přehradních nádrží zbyla jediná obstojná lužní část na řece Moravě. Každoročně zaplavované území je nejnádhernějším územím s neposkvrněnou přírodou. Výhoda Ramen řeky Moravy je ta, že je skutečně krásná v jakémkoliv ročním období. Stejnou cestou se pak vrátíme zpět k autu. Procházka bude dlouhá 2,6 kilometrů a bude trva 45 minut.
★★★★ - Ramena řeky Moravy, Střeň:
Tři hlavní říční ramena skrývají unikátní přírodní poklady. Najdeme tu množství ostrůvků, meandrů a bočních ramen. Domovem jsou pro desítky ptačích druhů i pro kolonii Bobra evropského.
Poloha: 49.6783969N, 17.1602489E
Parkoviště: v místě v obci Hynkov (0,6 km)
2. etapa: přejezd do Mladče:
Z Hynkova pojedeme zpět v přímém směru až do obce Příkazy. Tady zahneme doprava na silnici 635, která vede podél dálnice D35. Souběžně s ní dojedeme až do obce Unčovice, kde leží exit 253. Tady už ale najedeme na dálnici D35 a přijedeme až k exitu 245, kde sjedeme z dálnice a na křižovatce za sjezdem se dáme doprava. Nadjedeme dálnici a dojedeme do obce Mladeč, kde hned zkraje obce bude po pravé ruce parkoviště, kde zastavíme. Délka přejezdu je 17,8 km a zvládnete ji za 17 minut.
3. etapa: prohlídka Mladečských jeskyní:
Vydáme se pěšky z parkoviště a povede nás odsud červená turistická stezka. Přes rozcestník Mladeč – náves, bus se dostaneme až ke vstupu do Mladečských jeskyní. Cesta od parkoviště k Mladečským jeskyní a zpět bude dlouhá 1,3 kilometru a zabere vám 25 minut. Celý prostor těchto veřejně přístupných Mladečských jeskyní tvoří vlastně plochu národní přírodní památky Třesín. Ta je zvláště ceněná proto, že se zde nalezly zkameněliny zvířat už z doby starších čtvrtohor. Proslulý je také zdejší objev nejstaršího známého člověk moderního typu v Evropě. Člověk kromaňonský zde žil už před 31 tisíci lety. Ke znovuobjevení jeskyní došlo v roce 1826 při lámání kamene; počátkem 20. století byly zpřístupněny veřejnosti a v roce 1911 jsou elektrifikovány. Původně ale nebyly jeskyně nijak hlídány, a tak časté návštěvy vstupovaly do jeskyní, ulamovali krápníky a brali si kosterní nálezy. To se uklidnilo až v roce 1882, kdy provedl první velký průzkum kustod vídeňského muzea Josef Szombathy. Ten zde pořídil jednu z nejrozsáhlejší paleontologických sbírek historie; ta však lehla zcela popelem při požáru zámku v Mikulově na konci II. světové války. Hlavním jeskynním útvarem Mladečských jeskyní je stalagmit Mumie, který je používán jako logo jeskynního systému.
★★★★ - Mladečské jeskyně, Mladeč: (součást NPP Třesín)
Člověk kromaňonský zde žil už před 31 tisíci lety. Jeskyně byly pak znovu objeveny v roce 1826 při lámání kamene. Zpřístupněny byly až na přelomu 19. a 20. století a v roce 1911 byly elektricky osvětleny. V jeskyních bylo nalezeno obrovské množství kosterních pozůstatků po kromaňoncích; bohužel jen málo se jich zachovalo. Na vině byla velká část 19. století, kdy jsem vnikali turisté a kosti si odnášeli jako suvenýry. Velký odborný průzkum zde provádělo vídeňské muzeum v 80. letech 19. století. Byla zde sesbírána jedna z největších sbírek pravěkých pozůstalostí. Ta bohužel ale nepřežila; byla uložena na zámku v Mikulově, který na konci II. světové války při osvobozování shořel a s ním i celá kosterní sbírka.
Poloha: 49.7067497N, 17.0160264E
Parkoviště: v místě
4. etapa: přejezd do Litovle:
Z parkoviště autem vyjedeme zpět k dálnici D 35. Přejedeme ji po nadjezdu, ale nebudeme zahýbat doleva na dálnici, ale za nadjezdem pojedeme rovně až do obce Nové Zámky. Tady na křižovatce zahneme doprava a dojedeme až do Litovle. Zastaví nás až křižovatka s hlavní silnicí, kde se dáme doprava. Přes kruhový objezd projedeme rovně a hned za řekou Moravou zahneme doleva do ulice Kysucká. Na konci této ulici zahneme doprava a přes tok Dušní Moravy dojedeme až na náměstí Přemysla Otakara. Přejezdová vzdálenost z Mladče do Litovle je 6,2 kilometru a vy ji zvládnete za 9 minut.
5. etapa: prohlídka Litovle:
Nejprve si budeme všímat samotného náměstí Přemysla Otakara. Zaujme nás velmi štíhlá a vysoká Radniční vyhlídková věž. Pokud se pečlivě zaměříte na její ukotvení všimnete si, že vyrůstá přímo z vodní hladiny. Byla totiž postavena na jednom z ramen řeky Moravy, která protéká města. Tento centrální kanál se jmenuje Nečíz a před pár lety byly znovu při rekonstrukci náměstí otevřeny schody k Nečízu, které můžete obdivovat i dnes. Co ale obdivovat nemůžeme je jeden ze tří nejstarších mostů v České republice. Nachází se totiž také na rameni Nečíz a je neuvěřitelně zachovalý včetně mostovky. Nachází se přesně uprostřed náměstí na Nečízem v místech, kde vede dnešní silnice, která protíná náměstí na dvě poloviny. Tento most byl historiky objeven až v roce 2014. Pak naši pozornost napneme na druhou polovinu náměstí, kde najdeme jeden z nejkrásnějších morových sloupů. Jeho autorem je Václav Render, muž který stál i za olomouckým sloupem Nejsvětější Trojice, který se stal součástí světového dědictví UNESCO. Z náměstí se pak vydáme ulicí Masarykova, dojdeme až k Dušní Moravě, kterou přejdeme a následnou ulicí Vítěznou dojdeme ke Svatojánskému mostu, který je další historickou mostní stavbou Litovle. I tento most se zařadí do desítky nejstarších v České republice. Pak se vrátíme zpět na náměstí k autu. Celková prohlídka Litovle je dlouhá 1,3 kilometru a zvládneme ji za 30 minut.
★★★★ - Svatojánský most, Litovel:
Byl dostavěn v roce 1592. Patří k nejstarším mostům Česka. Stojí na šesti pilířích a je dlouhý 55 metrů. Uprostřed je socha svatého Jana Nepomuckého. Po povodních v roce 1997 prošel velkou rekonstrukcí. Chodníky byly zvenčí přesunuty dovnitř a uvnitř byly dva jízdní pruhy zkorigovány na jeden.
Poloha: 49.7051700N, 17.0763508E
Parkoviště: v místě
★★★ - Radnice s radniční věží, Litovel:
Radnice pochází z doby pozdní gotiky, a to i přesto že byla několikrát přestavena renesančně i barokně. Rameno Moravy Nečíz protéká přímo pod 65,4 metrů vysokou a velmi štíhlou radniční věží. K vyhlídkovému ochozu vás dovede 174 schodů. Nahoře měl byt i hlásný.
Poloha: 49.7014892N, 17.0749400E
Parkoviště: v místě
★★ - Schody k Nečízu, Litovel:
Nečíž je rameno řeky Moravy. To protéká pod dlážděním náměstí Přemysla Otakara. V roce 1856 se celý slepý tok schoval pod dláždění náměstí. K obnovení došlo v roce 2014. Objevilo se tak na veřejnosti klasicistní dvouramenné schodiště.
Poloha: 49.7015133N, 17.0752456E
Parkoviště: v místě
★★ - Morový sloup, Litovel:
Jeho autorství je přisuzováno Václavu Randerovi. Ten stojí i za sloupem Nejsvětější Trojice z Olomouce, který je památkou UNESCO. Ten v Litovli nese hodně společných prvků. Základna je tvořena jako osmiboká otevřená kaple. Uvnitř kaple je socha svaté Pavlíny a svaté Rozálie. Kolem kaple jsou svatý Šebestián, svatý Roch, svatý Karel Bartolomějský a svatý František Xaverský. Na dříku je pak Panna Marie Immaculata a andělé. Morový sloup je datován do roku 1724.
Poloha: 49.7014061N, 17.0759914E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd k Paseckému vodopádu:
Z náměstí Přemysla Otakara vyjedeme ulicí Masarykovou a Vítěznou až téměř před Svatojánský most. Tady ale zahneme doleva do ulice Kysucká. Na jejím konci zahneme na hlavní silnici číslo 449 doprava. Přijedeme na první velkou křižovatku, kde se dáme doprava. Za křižovatkou pojedeme rovně ulicí Stromořadí a na jejím konci máme křižovatku s ulicí Šternberská. Tady zahneme doprava a z Uničova vyjedeme po silnici 444. Na konci městské části Brníčko zahýbá silnici 444 doprava, my ale pojedeme rovně a dostaneme se až do obce Paseka. Hlavní křižovatku v této obci projedeme rovně a vyjedeme z obce. Dáváme ale pozor, pár metrů za obcí Paseka bude po pravé ruce turistický přístřešek u kterého zastavíme. Najdeme tu jeden z nejkrásnějších vodopádů severní Moravy. Jmenuje se Pasecký a jen málokdo si uvědomí, že se jedná o umělý výtvor, který vznikl při stavbě mlýna v Paseckém Žlebu. Cesta z Litovle k Paseckému vodopádu je dlouhá 20 kilometrů a vy jí zvládnete za 28 minut.
★★★ - Pasecký vodopád, Paseka:
Hezký a silný vodopád na říčce Tepličce. Málokdo by ale uvěřil tomu, že se nejedná o vodopád přírodní, ale umělý. Byl vytvořen při stavbě mlýna v Paseckém Žlebu.
Poloha: 49.8025314N, 17.2548397E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Mladějovic:
Vracíme se od Paseckého vodopádu zpět do centra obce Paseka. Tady na hlavní křižovatce v obci zahneme doleva. V téměř rovném směru dorazíme až do obce Komárov, kde na křižovatce odbočíme tentokrát doprava. Brzy přejedeme přes železniční trať u stanice Mladějovice, přijíždíme do obce a těsně u kostela svaté Máří Magdalény zastavíme. Přejezd je dlouhý 8,1 kilometru a bude trvat 12 minut.
8. etapa: prohlídka Mladějovické lípy a Křížové cesty Mladějovice:
Na opačné straně kostela svaté Máří Magdaleny najdeme jednu z nejkrásnějších českých lip České republiky – Mladějovickou. Nádheru ji dodává velmi bizarní kmen, který je složen ze dvou pokroucených jedinců, několikrát přes sebe přeložených. Další zajímavostí je takzvaná stromová víla, která spí na jedné ze zdejších větvích. Přesně tak totiž vypadá výrůstek na větvi a vy si podle zdejší legendy můžete přát a stromová víla vám může přání splnit. Obvod kmene je 880 centimetrů a podle další legendy pod lípou už odpočíval Prokop Holý v roce 1430. Pak u kostela přejdeme přes hlavní silnici a budeme směřovat pomalu do mírně stoupajícího kopce u místního hřbitova. Nachází se tu jedno z nejromantičtějších míst celého Olomouckého kraje. Jde o křížovou cestu, která vznikla v druhé polovině 19. století. Představuje ji čtrnáct výklenkových kapliček, mezi kterými na vrcholu mírného kopečku stojí kamenný kříž z roku 1867. Pak se vrátíme zpět k autu. Cesta oběma směry je dlouhá 850 metrů a trvá 14 minut.
★★★★ - Křížová cesta Mladějovice, Mladějovice:
Jedna z nejmalebnějších křížových cest v zemi. Vznikla v druhé polovině 19. století a tvoří ji čtrnáct výklenkových kapliček. Ty jsou umístěny těsně u sebe v krátké cestě na nízký vrch nad obcí. Uprostřed je kamenný kříž pocházející z roku 1867.
Poloha: 49.7509258N, 17.2281114E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Mladějovická lípa, Mladějovice:
Druhý nejmohutnější a možná i nejkrásnější strom Olomouckého kraje. Obvod lípy s podivně krásným kmenem je téměř devět metrů. Názory na její staří se různí. Ale i odborníci se shodují, že na místě stojí už nejméně 700 let. Podle pověsti pod ní odpočívat husitský vojevůdce Prokop Holý při tažení v roce 1430. Když se na pokroucený kmen pečlivě zadíváme, dostaneme dojem, že v koruně spí lidská postava. Proto vznikla pověst o stromové víle, která plní návštěvníkům přání.
Poloha: 49.7528128N, 17.2309183E
Parkoviště: v místě
9. etapa: přejezd do Šternberku:
V Mladějovicích u kostela zahneme doleva na hlavní silnici s číslem 444, projedeme přes Babice a přijedeme do Šternberku. Na první křižovatce se dáme doleva a najedeme na most nad železnicí. Na první křižovatce za mostem ale budeme zahýbat doleva. Jedná se o ulici Uničovskou, která je zároveň silnici číslo 445. Ta nás dovede až ke kruhovému objezdu, kde zahneme hned doprava, přejedeme říčku Sitku a hned za ní zahneme doleva do ulice Dvorská, mineme autobusovou stanici a hned za ní je parkoviště, kde s autem zastavíme. Cesta do Šternberku nám zabere 9 minut z našeho času a přesuneme se o 6,8 kilometrů.
10. etapa: procházka po Šternberku:
Z nádraží přejdeme přes ulici Dvorskou a tady se napojíme na modrou a zelenou turistickou stezku. Ta nás dovede rozcestníku Šternberk – gymnázium. Přímo před námi teď máme kostel Zvěstování Panny Marie, který je součástí bývalého augustiniánského kláštera. Pro koho byla Šternberská madona vyrobena se dodnes pořádně neví. Mohlo to být právě pro zdejší klášter, ale taky pro hradní kapli. Autorem sochy je následovník Mistra Toruňské madony, který ji vytvořil v posledním desetiletí 14. století. Oficiálně je považována za jednu z nejhezčích soch takzvaného krásného umění a její cena i umělecká hodnota jsou penězi nevyjádřitelné. K vidění je i kopie sochy na Šternberském zámku a další najdete v Arcibiskupském muzeu v Olomouci. Hned naproti kostelu Zvěstování Panny Marie odbočíme doleva a vstoupíme do areálu hradu Šternberk. Ten tu vznikl už v polovině 13. století proto, aby dohlížel na bezpečnost obchodní stezky spojují Olomouc s Polskem. Romantická přestavba z 19. století vtiskla zámku dnešní podobu. Největší devizou je velký počet salonů, které byly zařízeny moderním způsobem až v první třetině 20. století; ukazují tak životní standart šlechtického rodu těsně před II. světovou válkou. Procházka městem Šternberk je dlouhá 700 metrů a zvládnete ji za 15 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Hrad Šternberk, Šternberk:
Vzniká v polovině 13. století, zakladatelem je Zdeslav ze Šternberka. Hrad sloužil jako strážní hlídka nad obchodní stezkou z Olomouce do Polska. Hradní kaple je zdobena podle karlovského stylu, ukazující na názorovou spřízněnost s Karlem IV. Od roku 1699 je v rukou Lichtenštejnů. Ti zde pobývali až do roku 1945. K poslední velké stavební úpravě dochází v roce 1886, kdy se zámek stává luxusním sídlem v duchu historismu, vybaveným přepychovým dobovým nábytkem.
Poloha: 49.7328744N, 17.3015878E
Parkoviště: v místě
11. etapa: přejezd do Olomouce:
Vrátíme se zpět na kruhový objezd ve Šternberku, kde zahneme doleva a pojedeme na křižovatku na konci ulice Uničovské, tady se dáme doleva a projedeme ulicí Věžní. Ta nás dovede u místního skate parku na silnici I. třídy číslo 46. Na ní zahneme doprava a vyjedeme ze Šternberku a dojedeme po této silnici až do Olomouce. V Olomouci pojedeme po silnici číslo 46 až do místa, kde silnice překonává řeku Bystřici. Těsně před mostem na semaforech zahneme doprava. Pojedeme po nábřeží až do křižovatky s Masarykovou třídou. Je to silnice, na které se znovu setkáme s tramvajovými kolejemi. Na této křižovatce zahneme doprava na Masarykovu třídu. Za chvíli přejedeme řeku Moravu a bude na řadě Mlýnský potok. Před ním ale zahneme doprava. Pojedeme po nábřeží Mlýnského potoka, v okamžiku kdy budeme pod Olomouckým hradem, přejedeme koryto Mlýnského potoka a jedeme ulicí Dobrovského; na první křižovatce vlevo do ulice Hradeckého pluku. Na křižovatce této ulice s ulicí Koželužskou najdeme vhodné parkoviště, které se jmenuje Kryté parkoviště Koželužská. Cesta ze Šternberka je dlouhá 19 kilometrů a bude vám trvat 23 minut.
12. etapa: pěší procházka po Olomouci:
V Olomouci si dnes prohlédneme to nejcennější ve východní části krajského města. Z parkoviště Koželužská se vydáme ulicí Hradeckého pluku až na křižovatku s ulicí Denisova. Opět nám v orientaci pomůže to, že po ulici Denisově jezdí tramvajová doprava. Tady se dáme doprava, po hlavní ulici nepůjdeme ale dlouho, protože hned do první ulice vlevo zatočíme, je to ulice Univerzitní. V této ulici nás zaujme dům po levé ruce, který je až skoro na konci této ulice. Jedná se o jeden z nejcennějších evropských secesních domů, možná vůbec ten nejzajímavější z této epochy. Vila Primavesi vznikla v letech 1905-6 pro bankéřský rod Primavesi a postarali se o ni vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk. Její neuvěřitelný stavební přínos spočívá v tom, že budova v sobě spojuje prvky vídeňské a anglické secese navíc ještě s prvky pražského baroka. Národní kulturní památku si můžete dnes prohlédnout jen zvenčí, dovnitř není vstup umožněn, přesto rozhodně stojí za to se na Vilu Primavesi podívat. Stejnou cestou se budeme vracet zpět a přijdeme na náměstí Republiky. Tento zvláštní trojúhelník, který vyrůstá z Denisovy ulice je zajímavý tím, že tu najdeme poslední z šesti chráněných kašen – kašnu Tritonů. Z tohoto náměstí se pak dáme vpravo a projdeme ulici Křížkovského a dojdeme až na její úplný konec, kde pak zatočíme doleva do ulice Wimrova přijdeme k největšímu paláci města Olomouc, ke zdejšímu arcibiskupství. Ulice Wimrova nás pak dovede až k ulici 1. máje, po které znovu jezdí tramvaje a přejdeme ji rovně. Bude na nás čekat Václavské náměstí s Olomouckým hradem. V této národní kulturní památce skutečně kráčela historie hodně těžkými kroky. Vidět zde můžete kromě nádherně vybavené katedrály také nejvyšší moravskou kostelní věž, místo, kde byl zavražděn český král Václav III., ale i velmi zajímavé předměty v držení Arcibiskupského muzea. Odsud se pěšky vrátíme do sousední lokality – do ulice Koželužská, kde máme zaparkované auto. Při procházce městem našlapete 2 kilometry a vlastní cesta vám zabere 40 minut.
★★★★★ - Arcibiskupský palác, Olomouc (památka Evropského dědictví):
Nejrozsáhlejší budova v Olomouci. Je sídlem arcibiskupa, ten v něm ale už nebydlí. Nebýt totální devastace ze strany švédských vojsk, asi by těžko vyrostla tato barokní perla. Červený kohout budově škodil po třicetileté válce ještě dvakrát, velký požár zažil palác v letech 1661 a 1904. Teprve v roce 2011 byl otevřen veřejnosti. Jedná se o budovu, kterou procházely nejen české dějiny. Navštívila ho Marie Terezie, která v roce 1777 povýšila místní biskupství na arcibiskupství. 2. prosince 1848 zde abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn dosedl František Josef I. Stalo se tak v Trůnním či Audienčním sále. Ve Vídni tehdy nebylo bezpečno, probíhala tam revoluce, a tak se celý dvůr přesunul do Olomouce. Paradoxem je, že trůn, který najdete v Trůnním sále není ten, na kterém seděl až do května 1849 František Josef I., ale jedná se o trůn dovezený ze zámku Jánský vrch. Trůn Františka Josefa I. dnes uvidíte při prohlídce v Červeném salonku. Už o dva roky později zde byla podepsána takzvaná Olomoucká punktace, což byla mírová dohoda mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem. V roce 1947 zde v Zeleném salonku přespal prezident Eduard Beneš, když se zúčastnil obnovení místní Univerzity Palackého. V roce 1995 palác navštívil papež Jan Pavel II. a prezident Václav Havel u příležitosti svatořečení Jana Sarkandera. Naprosto nejhonosnějším sálem celého objektu je Slavnostní dvorana, která okouzlí svoji výzdobou každého návštěvníka. V Červeném salonku přespávala při své návštěvě Olomouce Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. A také se tu sešel císař František II. s ruským carem Alexandrem I., aby projednali strategii proti Napoleonovi před bitvou u Slavkova.
Poloha: 49.5957278N, 17.2608881E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Vila Primavesi, Olomouc:
Jedna z nejcennějších evropských secesních budov. V neopakovatelném projektu se zde spojuje vliv vídeňské a anglické secese s pražským barokem. Vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk ji postavili v letech 1905-6 pro bankeřskou rodinu Primavesi. Ti byli velkými mecenáši a znali se s vrcholnými umělci své doby, a tak vybavení vily zdobili originální obrazy Gustava Klimta nebo sochaře Antona Hanaka. Vybavení vily pocházelo z dílen Weiner Werkstätte a patřilo k naprostým vrcholům secesního užitného umění. V roce 1922 ale rodina Primavesi přechází do Vídně a vilu prodává Františku Koutnému z Litovle, který zde zřizuje sanatorium. Už tehdy dochází k drobným devastacím vnitřního vybavení, to se ještě umocní s novým majitelem – dalším lékařem Robertem Pospíšilem. Po komunistickém puči je vila znárodněna, je zde zřízeno OÚNZ a devastace pokračuje. Po revoluci se vrací v restituci dědicům Roberta Pospíšila, ale ani ti nejsou schopni stavbu zachránit. Teprve na přelomu 20. a 21. století dochází k blahodárné rekonstrukci, k návratu původního inventáře a rekonstrukci fasády.
Poloha: 49.5940917N, 17.2551936E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Katedrála svatého Václava (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:
Sídelní katedrála olomoucké arcidiecéze. Původně tu stála románská bazilika, která byla vysvěcena roku 1131 Jindřichem Zdíkem, což byl syn kronikáře Kosmy. Základní kámen byl položen knížetem Svatoplukem Olomouckým už v roce 1107. Velkou stavební změnu zažila katedrála po roce 1803. Tehdy do ní uhodil blesk a zapálil tři její průčelní věže. Místo nich pak byla vybudována věž jediná, která stojí na základě říms shořelých věží. Na konci 19. století prošla stavba náročnou neogotickou úpravou. Hlavní věž katedrály dosahuje výšky 100,65 metrů a je druhou nejvyšší kostelní věží v naší zemi a nejvyšší moravskou věží. V katedrále je také největší moravský a druhý největší zvon v České republice, který se jmenuje svatý Václav. Uvnitř dómu najdeme mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. V kryptě jsou uloženy ostatky místních biskupů a arcibiskupů, ale je tu uloženo i srdce rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Celý kostel je vyzdoben freskami Jana Kryštofa Handkeho. Součástí katedrály jsou i čtyři vnitřní kaple. V Kapli svatého Jana Křtitele odpočívají ostatky posledních tří kardinálů. Loretánská kaple pochází ze 14. století a najdeme zde sochu černé Madonny z italské Lorety. Za zmínku stojí i zlatem a stříbrem vykládaný svatostánek. Kaple svatého Stanislava je jednou ze stěžejních staveb české renesance. Vrcholným uměleckým předmětem je portál s tepanou bronzovou mříží a plastickou výzdobou, která vznikla pod rukama norimberských mistrů na konci 16. století. Poslední chórová kaple svatých Cyrila a Metoděje se pyšní třemi cennými předměty. První z nich je oltář z italského mramoru, druhou kamenný gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky, který pochází ze zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. A ještě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které pocházejí z druhé poloviny 15. století a byly v původním biskupském kostele sv. Petra na Předhradí.
Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E
Parkoviště: v přilehlých ulicích
Výlet 2: Bohabojnost Svatého Kopečku, pramen Odry a výlet ke dvěma kyselkám (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Olomouc, Národní kulturní památka Klášterní Hradisko
Cíl: Libavá, pramen řeky Odry
Délka moto trasy: 130 km
Délka pěší trasy: 7,9 km
Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Do tohoto výletu jsme zařadili nejzajímavější přírodní zajímavosti východní části okresu Olomouc. Oblast je bohatá na minerální prameny a vy mám nabídneme hned tři z nich. Jeden z nich je známý – Ondrášovka, neméně dobrá je ale i Těšíkovská kyselka a Královská studánka dokonce má léčivé účinky. Kromě toho se zaměříme na vodu ještě v jedné podobě, a to jako pramen velké řeky Odry. Cigánské zmoly jsou krásným prostředím, kde lze najít úžasné rostlinné druhy vázané na vápník. V Olomouci pak navštívíme národní kulturní památku Klášterní Hradisko a Národní kulturní památku Svatý Kopeček. Doporučujeme tento výlet absolvovat o jarním víkendu či svátku. Cesta k prameni Odry totiž leží ve vojenském újezdu a cesta k němu je umožněná jen o víkendu a o svátcích. A jaro vybíráme proto, že se vám před očima objeví krásné rostliny na Cigánských zmolech v plné kráse.
Vhodnost: Výlet se odehrává v poměrně rovném prostředí. Stoupat do kopce budete jen po cestě na Svatý Kopeček. Přesto výlet zvládne každý.
Zastávky:
Olomouc, Národní kulturní památka Klášterní Hradisko – Šternberk, Těšíkovská kyselka – Moravský Beroun, Ondrášovská kyselka – Město Libavá, Poutní kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího a Královská studánka – Olomouc, Národní kulturní památka Svatý Kopeček – Krčmaň, Přírodní památka Cigánské zmoly – Libavá, Pramen řeky Odry
Základní verze:
Výlet začíná ve městě Olomouc u turistického rozcestníku Klášterní Hradisko.
1. etapa: procházka kolem bývalého premonstrátského kláštera Hradisko:
Od turistického rozcestníku se vydáme na prohlídku jedné z nejcennějších barokních staveb v celé střední Evropě. Klášter byl založen už v roce 1078 olomouckým knížetem Ottou I. Na začátku zde působili benediktíni z Břevnova, později je vystřídali premonstráti. Od roku 1790 do dnešních dní budova slouží armádě – najdeme tu nejstarší funkční vojenskou nemocnici v Čechách. Budova je nádhernou čtvercovou stavbou s nárožními věžemi, pokud si ji chcete prohlédnout i zevnitř, musíte nejprve kontaktovat Informační centrum v Olomouci.
★★★★★ - Národní kulturní památka Premonstrátský klášter Hradisko, Olomouc:
Podle evropských architektů jedna z deseti nejhodnotnějších barokních staveb ve střední Evropě. Klášter byl založen už v roce 1078 knížetem Otou I. Sličným a jeho ženou Eufémií Uherskou. Jenže místní nepodložené legendy jdou ještě dále. Údajně zde v roce 1030 český kníže Břetislav poté, co unesl Jitku ze svinibrodského kláštera, nechal postavit hrad, kde spolu žili. Zda je to pravda či není, to nepotvrdily, ale ani nevyvrátily četné archeologické průzkumy. Ale vraťme se k založení kláštera v roce 1078. Nejprve tu působili benediktíni z Břevnova, ti pak byli nahrazeni premonstráty. V roce 1659 ho zbořili Švédové a po třicetileté válce začala výstavba nového kláštera v barokním slohu. V 1790 byl klášter zrušen a připadl armádě. Nejprve zde bylo skladiště, pak zajatecký tábor francouzských vojáků a od roku 1802 do současnosti zde sídlí nejstarší česká vojenská nemocnice. Nádherné vnitřní prostory, na kterých jsou nejcennější nástěnné malby a štuková výzdoba, si lze prohlédnout, je však nutné kontaktovat olomoucké informační centrum. Ohromující dojem zde vyvolávají sousoší a reliéfy v hlavním slavnostním sále, které vytvořil Josef A. Winterhalder. Na nádvoří je velká Saturnova kašna. K budově kláštera je na východní straně přisazený Kostel Svatého Štěpána prvomučedníka. Je v barokním slohu, má půdorys elipsy a střechu zakončenou malým sanktusníkem. V letech 1923-30 zde působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který vzpomínkám na toto působení věnoval knihu Bloudění. Od roku 1925 zde vykonával Durych také funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.
Poloha: 49.6056606N, 17.2651247E
Parkoviště: v místě
2. etapa: přejezd k Těšíkovské kyselce:
Od Klášterního Hradiska pojedeme autem k první odbočce doleva od řeky Moravy, což je takzvaná Černá cesta, kam také odbočíme. Tato cesta nás dovede na křižovatku s ulicí Pasteurovou, kde se dáme hodně ostře doleva. Po této ulici pak jednou podjedeme a jednou přejedeme železniční trať a dostaneme se na křižovatku se silnicí číslo 46. Tady se dáme doleva. Po silnici číslo 46 projedeme následujícími obcemi a městem Šternberk. Z hlavní silnice pak odbočíme až v první obci za Šternberkem, která se jmenuje Lipina. Tady odbočíme doprava na silnici 444. Projedeme obcí Těšíkov a přijedeme do lokality Těšíkovský mlýn. Tady narazíme na křižovatku s autobusovou zastávkou, kde se dáme doleva a dojedeme až na úplný konec této odbočky. Zastavíme u turistického přístřešku v těsné blízkosti jedné z nejlahodnějších kyselek této oblasti. Pokud se projdete poblíž koryta Trusovického potoka, uvidíte vyvěrající bublinky plynu z vody, což jsou výchozy dalších pramenů. Přejezd mezi Olomoucí a tímto místem je dlouhý 26,5 kilometru a zabere vám 29 minut.
★★ - Těšíkovská kyselka, Šternberk:
Vynikající kyselka severní Moravy. Chuťově se blíží Ondrášovské kyselce. Místo vývěru je vkusně upraveno. Pokud se projdeme po okolí, tak v korytě Trusovického potoka podle úniku plynu poznáme, kde vyvěrají další prameny.
Poloha: 49.7409339N, 17.3807722E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd k Ondrášovské kyselce:
Od Těšíkovské kyselky se vrátíme zpět na křižovatku v těsné blízkosti a zahneme na ní doleva. Po silnici 444 projedeme přes obce Hraničné Petrovice. Za touto obcí dorazíme ke křižovatce v lokalitě Petrovický mlýn, kde zahneme doleva na vedlejší silnici. Tato cesta nás dovede do lokality Sedm dvorů, což je část Moravského Berouna. Na první křižovatce se dáme doleva a projedeme kolem místního nádraží. Dorazíme na křižovatku s hlavní silnicí, kde se dáme doprava. Budeme pozvolna přijíždět k železničnímu přejezdu a těsně před ním zastavíme. Po levé ruce bude odbočka do závodu stáčírny vod Ondrášovky. Hned u vrátnice najdeme pramen minerální vody Ondrášovka, který si můžete načerpat do přinesených lahví a bude vám chutnat na dalším dnešním výletu. Přejezd na toto místo trvá 14 minut a ujedete 10,6 kilometru.
★★ - Ondrášovská kyselka, Moravský Beroun:
Neupravená železitá kyselka vyvěrá z odděleného vrtu u vrátnice. Neochucená voda lehce svíravé chuti slabě páchne po sirovodíku.
Poloha: 49.7889722N, 17.4277294E
Parkoviště: v místě
4. etapa: přejezd do Libavé:
Po silnici číslo 46 budeme pokračovat až do Moravského Berounu. Tady nás silnice provede přes místní náměstí. Hned za ním ale zahneme z hlavní silnice doprava. Najedeme tak na silnici číslo 440. Tato silnice nás převede přes obec Stará Libavá, Norberčany a Trhavice až na kraj Města Libavá. Tady narazíme na křižovatku, kde velmi ostře odbočíme doleva na silnici 443. Pojedeme po hraně vojenského újezdu Libavá, který budeme mít po pravé ruce až do místa, kde uvidíme doprava odbočku ke kostelu svaté Anny a svatého Jakuba Většího. Přejezd k tomuto místu je dlouhý 17,4 kilometru a trvat bude 20 minut.
5. etapa: prohlídka kostela a krátká procházka ke Královské studánce:
Zdejší kostel byl jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v České republice. Místo bylo tak věhlasné, že zde existovalo dokonce náboženské gymnázium. Poutě se konaly na toto místo každoročně. Konec jim udělal komunistický režim, který pojmul zdejší kostel do vojenského újezdu. K jeho vyjmutí došlo až po revoluci a od té doby pokračuje obnova tohoto místa. Od samotného kostela se pak můžeme jít podívat ještě po cestě ke Královské studánce, i ta byla součástí vojenského prostoru. Za ní už ale vojenský újezd Libavá začíná. Královská studánka je vodní zdroj s léčivou vodou, která byla odjakživa cílem místních, ale i vzdálených návštěvníků. Procházka od kostela ke studánce a zpět je dlouhá 1,1 kilometru a trvá 20 minut.
★★★★ – Poutní místo Kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího, Město Libavá:
Jen kostel zbyl z obce Stará Voda. Ta byla v 50. letech srovnána se zemí a na jejím místě vznikl vojenský prostor Libavá. Jednalo se o velmi známé poutní místo, kde se konala tradiční pouť ke svaté Anně. Důstojný průběh poutí umožnilo až vybudování kostela v roce 1688 podle návrhu císařského architekta Tencalliho. Poutě byly vedeny k soše světice držící v ruce dítko Ježíše. Proslulé byly zdejší vynikající varhany. Místo mělo takový věhlas, že zde byla na dobu 232 let zřízena kolej školského řádu piaristů, ve které studoval i Jan Evangelista Purkyně. Po druhé světové válce se konala poslední pouť v roce 1949, pak došlo k uzavření místa. Prostor se otevřel znovu po revoluci.
Poloha: 49.7403994N, 17.5714569E
Parkoviště: v místě
★★★ - Královská studánka, Město Libavá:
V 19. století byla prohlášena za léčivou. Proto zde vznikly lázně. Studánku najdeme u barokní kaple svaté Anny. Po roce 1948 byla zabrána armádou a poničena, zkázu pak přinesla péče sovětské armády. K vyjmutí z armádního záboru došlo po roce 1990.
Poloha: 49.7358478N, 17.5736122E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd na Svatý Kopeček:
Po silnici 443 se vrátíme na křižovatku před obec Město Libavá. Tady se dáme doleva a projedeme Městem Libavá a po silnici 444 projedeme přes obec Heroltovice. Dojedeme až do Domašova nad Bystřicí, kde odbočíme po přejetí říčky Bystřice doleva z hlavní silnice. Dojedeme do obce Jívová, kde na křižovatce u Obecního úřadu zahneme doleva. Dojedeme do Dolan, kde na kruhovém objezdu zahneme doleva a přes obec Tovéř dorazíme do Samotišek. Tady se pokusíme v blízkosti kruhového objezdu někde zaparkovat. Přejezdová délka je 30,7 kilometru a vy ji ujedete za 41 minut.
7. etapa: pěší procházka na Svatý Kopeček:
Odsud se vydáme po červené turistické stezce v naprosto přímém směru na Svatý Kopeček. Nejprve na nás čeká místní křížová cesta, která je ukončena na návrší Jana Pavla II. Poutní bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém kopečku patří k dominantám širšího okolí Olomouce. Stavba vznikla v letech 1714-21; v roce 1995 jí povýšil na baziliku minor Jan Pavel II. Za prohlídku stojí nejen vlastní bazilika, ale i vnitřní ambity a i budova chudiny z pravé strany z čelního pohledu, mezi kterými najdeme i rodiště Karla Svolínského. Prohlédneme si stavbu ze všech stran a pak se vrátíme stejnou cestou zpět. Vzdálenost 2,1 kilometru ujdeme za 46 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Olomouc:
Stavba je zdaleka viditelnou dominantou celého okresu Olomouc. Nachází se v areálu Premonstrátského probošství. První kaple byla postavena v roce 1629, o padesát let později tu už stál mnohem větší kostel, ke kterému každý rok v rámci poutí chodilo více než 50 tisíc lidí. Později počet poutníků vystoupal až na 130 tisíc ročně. V září roku 1732 se uskutečnily v bazilice dvě velké barokní slavnosti. První z nich byla připomínka 100 let od vzniku poutního místa. Za čtrnáct dní pak následovala korunovační slavnost Madony svatokopecké. Při této příležitosti se na Svatý Kopeček dostaly také relikvie14. římského papeže svatého Viktora, které jsou do dnešního dne součástí jižního barokního oltáře. 21. května 1995 navštívil Svatý Kopeček papež Jan Pavel II. a předal tu kostelu čestný titul „bazilika minor“.
Poloha: 49.6291400N, 17.3381706E
Parkoviště: v místě
8. etapa: přejezd na Cigánské zmoly:
Od kruhového objezdu budeme pokračovat dál do obce Bystrovany, kde narazíme na dva kruhové objezdy; ten první projedeme rovně. Na druhém se dáme doleva. Budeme v Olomouci a hned na první velké křižovatce se dáme doleva, a to na silnici číslo 55. Tato silnice nás dovede ven z Olomouce a budeme na velké mimoúrovňové křižovatce, která je vlastně exitem 276 na dálnici D35. My toto mimoúrovňové křížení přejedeme rovně a odbočíme doprava na druhé možné odbočce. Hned bude následovat další křížová křižovatka, kde pojedeme vlevo. Za 1,6 kilometru na nás čeká odbočka vpravo, kam zahneme. Pojedeme opatrně, protože kopečky, které budeme mít po levé ruce už nás zajímají. Zaparkujeme a vydáme se tam. Přejezdová vzdálenost je 13,5 kilometru a trvá 18 minut.
★★★ - Přírodní památka Cigánské zmoly, Krčmaň:
Výrazné prohlubně vznikly jako následek historické těžby vápence. Na lokalitu se navázala teplomilná rostlinná společenstva, která milují vápencové půdy. V místě najdeme například chráněný Koniklec velkokvětý.
Poloha: 49.5280103N, 17.3254475E
Parkoviště: v místě
9. etapa: přejezd do Kozlova:
Stejnou cestou se vrátíme zpět až na mimoúrovňovou křižovatku, která je exitem 276 na dálnici D35. Po této dálnici pojedeme až k exitu 290 u Velkého Újezdu, kde zahneme doleva na silnici 441. Po této silnici dojedeme až do obce Kozlov. V centru Kozlova si všimneme místa, kam ze silnice doleva odbočuje červená turistická stezka, vjedeme na ni a zaparkujeme. Přejezd bude trvat 20 minut a vy ujedete celkem 26,2 kilometrů.
10. etapa: pěší procházka k prameni řeky Odry:
Odtud se vydáme dál po červené turistické stezce. Vstoupíme do Vojenského újezdu Libavá. Vstup je sem možný jen o víkendech a o svátcích a nemusím připomínat, že nesmíte sejít z vytyčené červené turistické stezky. Ta vás dovede k místu, kde pramení jedna z největších moravskoslezských řek – Odra. Pramen se nachází pod dřevěným přístřeškem a řeka se odsud vydává na mnohakilometrovou trať do Slezska a odsud do Polska, aby nakonec skončila v moři na německo-polské hranici. Vlastní cesta je dlouhá 3,2 kilometru a zvládnete je za hodinu.
★★★ - Pramen Odry, Libavá:
Pramen Odry se nachází ve Vojenském újezdu Libavá. Je přístupný po červené turistické značce. Výlet k prameni je povolen pouze o víkendech a svátcích.
Poloha: 49.6133511N, 17.5198553E
Parkoviště: v obci Kozlov (1,5 km)