MĚSTA OKRESU JESENÍK
Okres Jeseník je na české politickosprávní mapě benjamínkem; jako jediný z novodobých okresů nemá v rodném listě datum vzniku 1960 jako jiné okresy, ale až 1. leden 1996
Jeseník může být pro někoho vystrčenou výspou v nejvzdálenějším místě českého Slezska, ale každopádně zavládne shoda v tom, že tento okres drží v ruce dvě velká esa; jedním z nich je lázeňský klid a nálada okresního města a tím druhým nádherné vrcholky hor
Na úvod je nutné podotknout, že s tím benjaminkovstvím okresu Jeseník to není úplná pravda. Stejnojmenný okres existoval už od roku 1848 až do roku 1960. Jenže vnitrogeografické rozdělení na nové kraje v roce 1960 zahrnulo okres Jeseník do okresu Šumperk. Když došlo k poslední reformě veřejné správy a samosprávy, Parlament České republiky vyzval města, která usilovala o zřízení vlastního okresu, aby podala oprávněnou žádost. Těch se sešlo u zákonodárců nepočítaně. Jenže po zasedání řady komisí bylo rozhodnuto, že s novou reformou platnou od 1. ledna 1996 se narodí pouze jediný nový okres – a to okres Jeseník. Vyčlenil se z tehdejšího největšího českého okresu Šumperk. Jen město Zlaté Hory přešlo z okresu Bruntál.
Okres Jeseník má pouze dva sousedy. Na jihu hraničí s dalším okresem Olomouckého kraje, s okresem Šumperk. Na východě má pak společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje. Největší část hranic má ale tento okres s Polskem.
Rozloha okresu Jeseník je vyjádřena číslem 719 kilometrů čtverečních, což z něj dělá jeden z nejmenších okresů republiky. Mezi 77 našimi okresy skončil na 63. místě. Co se týká počtu obyvatel klesá okres Jeseník v tabulce ještě níž. 39 tisíc obyvatel nestačí na nic jiného než na poslední 77. místo. Ani v hustotě osídlení se příliš neodrazíme ode dna tabulky. Necelých 54 obyvatel na kilometr čtvereční stačí na 71. pořadí.
Důvody setrvání na chvostu předcházejících tabulek jsou jasné už při pohledu na mapu. Velkou část okresu pokrývají hory, tedy hlavně hřeben Hrubého Jeseníku. Nejsou to ale jediné hory, které tu najdeme. Hranici s Polskem lemují od Ostružné až po Bílou Vodu Rychlebské hory s nejvyšším vrcholem Smrk. Nepatrnou plochu okresu Jeseník pak na jihozápadní hranici zaujímají úpatní plochy Kralického Sněžníku. Na opačném konci, tedy na severovýchodě okresu, pak můžeme obdivovat nepatrnou plochu Zlatohorské vrchoviny. Geomorfologickou raritou jsou snižující se roviny od Žulové přes Javorník a Vidnavu, které patří do skupiny Polských nížin.
Nejvyšším bodem okresu je vrchol Keprníku v nadmořské výšce 1423 metrů nad mořem. Nejnižší místo najdeme tam, kde opouští řeka Vidnavka naší republiku v oblasti Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny. Tady budeme ve výšce 198 metrů nad mořem. Tyto velké výškové rozdíly doslova čarují s místním počasím. Velmi časté jsou situace, kdy na vrcholcích hor svítí sluníčko a panuje tu poměrně teplé a přívětivé počasí, zatímco v horských a podhorských údolích se převaluje chladná a nevlídná mlha. Celkově nejteplejší část okresu je v oblasti Polských nížin. Stává se tak, že denní rozdíly mezi nejsevernější částí okresu a horskými údolími mohou v krajním případě činit až 20 stupňů Celsia v jednom jediném dni.
Zemědělsky nemá okres příliš silné slovo v celorepublikovém měřítku. Kvůli horským lesům se zde rozvíjí hlavně myslivost. Hojně rozšířená je pak pastva dobytka – ovcemi a kozami počínaje a kravami konče.
V okrese Jeseník najdeme celkem pět měst. Jedná se o Javorník, Jeseník, Vidnavu, Zlaté Hory a Žulovou.
Pro dopravu je velkou komplikací vysoký hřeben Hrubého Jeseníku. Přes něj je přivedena jedna silnice I. třídy přes Červenohorské sedlo. Jedná se o silnici číslo 44, která spojuje Olomouc s Polskem. Na ploše okresu pak najdeme ještě jednu silnici nejvyšší kategorie. Má číslo 60 a odlučuje se od silnice 44 v Jeseníku a přes Lipovou a Javorník míří do Polska.
Ještě komplikovanější je situace se železnicí. Ta se do okresu dostává přes jediné místo, a to přes Ramzovské sedlo a pod horami se větví do skupiny okrajových a koncových tratí. Stanice Ramzová má pak výsostné postavení mezi českými železničními nádražími. Jedná se totiž o nejvýše položenou českou rychlíkovou stanici.
V okrese Jeseník je celkem neuvěřitelných dvacet hraničních přechodů: Nýznerov/Bielice (turistický), Hraničky/Nowy Gieraltów (turistický), Černý Kout/Ladek Zdrój (turistický), Travná/Lutynia (silniční), Bílá Voda (Růženec)/Orlowiec (turistický), Bílá Voda/Zloty Stok (silniční), Bílá Voda/Kamienica (silniční), Horní Hoštice/Goscice (silniční), Bílý Potok/Paczków (silniční), Bernartice/Dziewietlice (silniční), Horní Heřmanice/Jasienica Górna (silniční), Vidnava/Kalków (silniční), Stará Červená Voda/Jarnoltów (silniční), Velké Kunětice/Slawniowice (silniční), Mikulovice-Kolnovice/Gieralcice (silniční), Mikulovice-Glucholazy (silniční), Ondřejovice-Salisov/Podlesie (turistický), Zlaté Hory/Konradów (silniční), Zlaté Hory/Jarnoltówek (silniční) a Zlaté Hory-Biskupská kupa/Jarnoltóvek (turistický).
Centrálním páteřním tokem celého okresu je řeka Bělá se svými krátkými, ale bystrými přítoky. Právě hornaté území dělá z okresu Jeseník lokalitu s obrovským množstvím potoků a malých říček s krátkým ale prudkým tokem. Najdeme tu také řadu i výjimečných vodopádů. Co však okres téměř postrádá jsou rybníky a zcela tu chybí jezera. Lokalita je odvodňována do Baltského moře, protože drtivá část vody stéká do přítoků řeky Odry; jen nepatrná část jihozápadní výspy okresu je odvodněna Moravou a Dunajem do Černého moře.
Z hlediska cestovního ruchu je největší zájem o vrcholky Jeseníků. Na nich se lyžuje, sáňkuje, bobuje, jakkoliv sportovně vyžívá, a to hlavně ve střediscích na Ramzové, v Ostružné a ve Filipovicích. Jeseníky však mohou nabídnout daleko víc i z hlediska přírodního a turistického. O tom svědčí několik významných lokalit. První z nich je Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, která prochází jedním z mála stále borovicí klečí nezatíženým místem.
Další unikátní národní přírodní rezervací je Rejvíz, kde můžeme pozorovat jedno z mála mechových jezírek v rašeliništní oblasti u nás. Do katastru okresu částečně, byť malým kouskem, zasahuje i NPR Praděd podchytávající naprosto unikátní rostlinné a živočišné endemity, které se často na světě nevyskytují nikde jinde, než právě tady.
O bohatosti přírody svědčí i čtyři další památky, které požívají nejvyšší národní ochranu. Jde o dvojici jeskyní – Na Pomezí a Na Špičáku. Zcela neopakovatelným místem je Národní přírodní památka Venušiny misky, kde můžeme pozorovat síly a dovednosti neživé přírody, jak dokázaly formovat kameny kolem nás. Poslední památkou s národní ochranou je lokalita Borový, která je známá speciální odlučností hornin.
V nejvyšších patrech Jeseníků se asi nevyhneme setkání s mnoha vodopády. K těm nejzajímavějším patří rozhodně Javorové, Bukové, Páteční, ale hlavně Vysoký vodopád, který patří k vůbec největším v Česku. Jeho výška 28 metrů je však dnes poloviční ve srovnání s tím, jak velký byl před velkou povodní na konci 19. století.
Jesenicko je místem bývalé a nebo stále trvající těžby různých druhů kamene a nerostů, ale i drahých kovů. Stopy této činnosti jsou patrné na ploše celého okresu a můžeme si je prohlédnout. Slezská Carrera je název lomu u Supíkovic, který svým názvem odkazuje na ložisko nejkvalitnějšího mramoru na světě v italské městě Carrera, a právě tady u Supíkovic se těží po pražském Slivenci nejkvalitnější český mramor, proto také tento název těžebního místa. V Supíkovicích narazíme na jednu z nejzachovalejších vápenných pecí, která tento kraj zdobí. Další kvalitně restaurovanou vápennou pec najdeme mezi městem Javorník a obcí Travná.
Ve Zlatých Horách se už podle názvu těžil drahý žlutý kov. Pokud bychom chtěli s těžkým životem horníků seznámit děti, není nic jednoduššího, než navštívit právě tady Zlatokopecký skanzen; pokud chceme ale vidět jejich skutečný život, navštivme Poštovní štolu; stále udržované těžební dílo ukazuje nejen náročnou práci, ale i záhady zdejšího geologického podloží.
Město Javorník se léta vyvíjelo v přímém vlivu vratislavských biskupů; největší památkou na ně je zdejší zámek Jánský vrch, který je národní kulturní památkou. Určitě zaujmou výtečně udržované komnaty a hlavně největší sbírka dýmek ve střední Evropě. Zásluhou zdejších biskupů spatřilo světla světa i jedno z dříve velmi navštěvovaných turistických letovisek. Jde o Račí údolí s nádhernou secesní budovou Tančírny, kterou teprve nedávno zachránila od zániku náročná rekonstrukce.
Na závěr jsme si nechali samotné okresní město. To s mnoha desítkami pramenů a vývěrů chladivé vody dalo vzniknout fenoménu Priessnitzových lázní. Dnes v tomto lázeňském centru oceníme nejvíce skutečnost, že stále ještě narazíme na místa, kde nás nepřeválcují davy lázeňských hostů. Lázeňské město kolem Priessnitzova sanatoria je přitažlivé pro návštěvníky svoji přirozeností a tím, že i po mnoha letech přímo vychází z odkazu zakladatele lázní Vincence Priessnitze. Mezi lesními prameny se může stát i to, že dlouhou dobu nenarazíme na živou duši.
Jesenicko je oblast, která přímo volá po výstavbě rozhleden a z těch nejvýznamnějších jmenujme Biskupskou kupu, Borůvkovou horu nebo Zlatý Chlum.
Do první desítky největších stromů v okrese Jeseník se dostala poměrně pestrá směsice stromových druhů. Pět zastoupení mají lípy, třikrát se tu objevuje dub a jednou jilm a trnovník akát. Třetím největším stromem je Lípa na kolonádě v Jeseníku s obvodem 645 centimetrů, o třináct centimetrů víc má Paukův jilm ve Velké Kraši. Zlato si odnáší Lípa u šilhavé báby ve Staré Červené Vodě, která atakuje sedm metrů. Konkrétní míra jejího pasu je 694 centimetrů.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Jeseník (11 tisíc obyvatel); Zlaté Hory (4 tisíce obyvatel); Javorník (3 tisíce obyvatel); Mikulovice (3 tisíce obyvatel) a Česká Ves (2 tisíce obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Dědictví vratislavských biskupů a nádherné Jeskyně na Pomezí (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Lipová – lázně, turistický rozcestník Pomezí - jeskyně
Cíl: Travná, turistický rozcestník Pramen Saletta
Délka moto trasy: 42,5 km
Délka pěší trasy: 12,9 km
Časová náročnost celého výletu: 10 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se skutečně o celodenní poměrně náročný výlet, který ukazuje místa ze západní části okresu Jeseník, k mnoha místům musíme dojít pěšky, proto se výlet protahuje.
Vhodnost: Výstup na Boží horu je poměrně náročný, zdejší modrá stezka, po které je vedena křížová cesta je velmi ostrým výstupem. Cesta na rozhlednu Borůvková hora je mnohem klidnější. Uklidňující je i procházka Račím údolím.
Zastávky:
Lipová – lázně, Národní přírodní památka Jeskyně na Pomezí – Skorošice, Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka – Žulová, Boží hora – Javorník, Račí údolí – Javorník, Národní kulturní památka Biskupský zámek Jánský vrch – Javorník, Rozhledna Borůvková hora
Základní verze:
Výlet začíná na parkovišti u turistického rozcestníku Pomezí – jeskyně. Parkoviště najdeme těsně u silnice číslo 60. Hned je zde vstup do místních jeskyní, které ukazují krasovou výzdobu zdejší lokality. Odborníci registrují ve zdejší Národní přírodní památce celkem deset jeskyní, pouze jediná je však otevřená veřejnosti. Nenecháme si její krásu uniknout.
★★★★★ - Národní přírodní památka Jeskyně na Pomezí, Lipová – lázně:
Krasové procesy, které tu stojí za místními překrásnými jeskyněmi začaly už ve třetihorách. Zdejší jeskyně mají dvě základní vrstvy. Ta vrchní vznikala průsakem vody z povrchu, druhou spodní modeloval zdejší vodní tok. Je zde velmi bohatá krápníková výzdoba – k těm nejzajímavějším krápníkovým útvarům patří například Smuteční vrba u sintrového jezírka, Šikmá věž v Pise, Indická pagoda, Sloní ucho, Spící sova nebo Eskymák v kajaku. Věhlas si však získaly dva útvary – první z nich je symbolem zdejších jeskyni a jmenuje se Zkamenělé srdce. Protože už po něm voda nestéká, umožní průvodci si na něj sáhnout, a tak se nám může splnit přání. Druhým nejznámějším útvarem je Zkamenělý pes, který vznikl na úlomku dřeva, které bylo kdysi splaveno do jeskyně. Lokalita je tvořena i dalšími nepřístupnými jeskyněmi – Rasovna, Nová, Liščí a Netopýří, celá lokalita je pak národní přírodní památkou, která se vyznačuje výskytem devíti druhů netopýrů, kteří zde v hojném množství přezimují.
Poloha: 50.2457719N, 17.1381783E
Parkoviště: v místě
1. etapa: přejezd k vodopádům Stříbrného potoka:
Od jeskyní Na Pomezí budeme pokračovat dál po silnici číslo 60 přes obce Vápenná do města Žulová. Tady u místního autobusového nádraží, které se nachází na centrálním náměstí odbočím v pravém ohybu hlavní silnice doleva. Jsme v ulici Bezručova a té se budeme držet, vyjedeme ze Žulové, za kterou bude křižovatka, kde odbočíme doleva. Budeme v části Nýznerov. U místního muzea vás bude místní značení nabadát k tomu, abyste zaparkovali auto, vy ale pokračujte po silnici stále, dokud vás nezastaví zákazová dopravní značka. Před ní je ještě jedno parkoviště, které je mnohem blíž vodopádům, které hledáme. Přesun je dlouhý 14 kilometrů a vy ho zvládnete za 19 minut.
2. etapa: pěší pochod k vodopádům Stříbrného potoka:
Od místa zaparkování půjdeme dál po modré turistické stezce po silnici. Lokalitu nemůžete přehlédnout, jedná se o nejmohutnější a údajně jedny z nejkrásnějších vodopádů v oblasti, které jsou v těsné blízkosti silnice. Sejít se k nim dá po kamenných schůdcích, v horkém létě se v místní tůni můžete vykoupat. Cesta k nim i zpět je dlouhá 1,5 kilometru a zvládnete ji za 30 minut.
★★★ - Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka, Skorošice:
Skutečně krásný a mohutný vodopád na Stříbrném potoku. Celá soutěska je dlouhá 110 metrů a přitom nejužší místo, kudy se musí potok prodrat je široké jen dva metry. Soustava kaskád měří do výšky 14 metrů a nejvyšší vodopád má 3 metry. Velikostí nemá vodopád v celých Rychlebských horách obdoby. Vodopádu se říká také Nýznerovský.
Poloha: 50.2738794N, 17.0516919E
Parkoviště: u silnice (0,7 km)
3. etapa: přejezd do města Žulová:
Stejnou cestou se vrátíme do města Žulová. U místního autobusového nádraží se dáme doleva. Ale pojedeme jen malou chvilku po hlavní silnici číslo 60, na Mariánském náměstí po pár metrech zahneme doprava a na následné vidlici vjedeme doprava a přejedeme přes Stříbrný potok, pojedeme pod místním kostelem, který vznikl na bázi středověkého hradu a dostaneme se k řece Vidnávka, kterou přejedeme. Hned za řeku zahneme doprava, podjedeme pod kolejemi a na další křižovatce zahneme doleva a jsme na modré turistické stezce. Auto zastavíme v okamžiku, kdy modrá stezka odbočuje doprava. Cesta je dlouhá 5,5 kilometrů a zvládnete je za 12 minut.
4. etapa: pěší cesta na Boží horu:
Odtud se vydáme po modré turistické stezce, která nás vyvede až na místní Boží horu. Půjdeme po křížové cestě a vyjdeme na nejvyšší vrcholek Žulovské pahorkatiny. Kostel Panny Marie Bolestné z konce 19. století vám nabídne lokalitu, která vás okouzlí nádherným pohledem na Rychlebské hory, ale i na Jeseníky. Jedná se o jeden z nejkrásnějších pohledů v této části republiky. Cesta oběma směry je dlouhá 1,6 kilometru a ujdete ji za 45 minut.
★★★★ - Poutní místo Boží hora s kostelem Panny Marie Bolestné, Žulová:
Do daleka čnící kopec s dominantní sakrální stavbou. Ta vyrostla v letech 1878-80 na místě dřívější dřevěné stavby. Jedná se o nejvyšší vrchol Žulovské pahorkatiny s poměrně zajímavým výhledem. Na vrchol se dá dojít buď strmější cestou, kterou doprovází křížová cesta z roku 1877 nebo pozvolnější cestou kolem národní přírodní památky Borový.
Poloha: 50.3104083N, 17.1118833E
Parkoviště: na kraji města Žulová (0,8 km)
5. etapa: přejezd do Račího údolí:
V Žulové se stejnou cestou proklikatíme s autem na silnici číslo 60 a po ní budeme pokračovat dál směrem k městu Javorník. Přes osadu Bergov a Vlčice dojedeme do obce Uhelná. Na začátku obce Horní Fořt uhneme doleva ze silnice číslo 60. Projedeme Horním Fořtem a za obcí bude u autobusové zastávky Tvrziště – bus odbočka doleva do Račího údolí. Dojedeme nakonec silnice, kde je parkoviště a pak už následuje zákaz vjezdu. Cesta sem je dlouhá 13,6 kilometru a zvládnete ji za 15 minut.
6. etapa: pěší túra po Račím údolí:
Račí údolí je tak výjimečným přírodním místem, že si neodpustíme malou procházku městem. Od parkoviště se vydáme po modré turistické stezce a určitě si prohlédneme zdejší Tančírnu. I od ní budeme pokračovat po modré turistické stezce hlubokým kaňonem Račího údolí až k rozcestníku Pod Rychleby. Tady zahneme doprava a půjdeme po červené stezce ke zřícenině hradu Rychleby, ze které se podíváme do hloubky Račího údolí. Po červené stezce dojdeme až k rozcestníku Čertovy kazatelny. Tady zahneme doprava po zelené stezce a brzy najdeme dvě vyhlídky, které ční nad údolím. Zelená stezka vás pak dovede k Tančírně a odsud je už jen kousek k parkovišti, kde je váš vůz. Pěší procházka Račím údolím je dlouhá 3,8 kilometrů a zvládnete ji za 1 hodinu a 20 minut.
★★★★ - Tančírna v Račím údolí, Javorník:
Říká se jí také Georgshalle na počest vratislavského biskupa Georga von Kopp, který se o její výstavbu na začátku 20. století zasloužil. Secesní restaurace s tanečním sálem a penzionem patřila k oblíbeným výletním místům Javornických. V době jejího vzniku jste v nejbližším okolí našli dalších pět výčepů, jednu pekárnu a parní pilu. Na konci 20. století se nacházela v zoufalém stavu, rekonstrukce v roce 2015 jí vrátila zpět do života.
Poloha: 50.3686364N, 16.9963606E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Přírodní rezervace Račí údolí, Javorník:
Úzké údolí s četnými skalními výchozy. Lesní porost na strmých svazích má charakter bukového a dubového pralesa s příměsí borovice a lipové javořiny. Jedno z nejtajemnějších míst Rychlebských hor. Ve středověku právě přes Račí údolí vedla Solná stezka, která spojovala Hradec Králové, Kladsko a Nysu. A pochopitelně jménu Račího údolí dělají čest Raci říční, kteří se do studené říčky v poměrně hojném počtu vrátili.
Poloha: 50.3664486N, 16.9921392E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do města Javorník:
Z parkoviště dojedeme zpět na silnici, kde je autobusová zastávka Tvrziště – bus, a tam zahneme doleva. Přijedeme do města Javorník. V samotném centru města jsou dvě velká parkoviště, jedno najdeme v blízkosti místního městského úřadu, druhé pod vlastním zámkem u autobusového nádraží. Na jednom z nich zastavíme, po schodech vystoupáme nahoru a prohlédneme si místní původní biskupský zámek. Přejezd je dlouhý 3,2 kilometrů a trvá 5 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Jánský Vrch, Javorník:
Zdaleka viditelná dominanta města sloužila jako letní sídlo vratislavských biskupů. Ti ji převedli na stát v 60. letech 20. století a kompletně zestátněn byl až v roce 1984. V interiérech zámku najdeme největší sbírku dýmek ve střední Evropě.
Poloha: 50.3897106N, 17.0000339E
Parkoviště: v místě
8. etapa: přejezd do Travné:
Z Javorníka vyjedeme po silnici 457. Dojedeme do obce Travná, kde najdeme kostel Neposkrvněného početí Panny Marie. Od něj už vede modrá turistická stezka. Na konci obce Travná odbočuje modrá turistická stezka ze silnice doprava, zahneme tam. U místního pramene Saletta, který je po pravé ruce zastavíme auto. Cesta je dlouhá 6,2 kilometru a trvá 8 minut.
9. etapa: pěší túra na Borůvkovou horu:
Odsud se vydáme pěšky po modré turistické stezce. Přes rozcestníky Letiště a Borůvková hora – rozcestí vyšplháme až k samotné rozhledně. Obousměrná cesta je dlouhá 6 kilometrů a zvládnete ji za 2 hodiny a 15 minut.
★★★★ - Rozhledna Borůvková hora, Javorník:
25 metrů vysoká rozhledna ležící v podstatě na hraniční čáře je čtvrtou rozhlednou na tomto místě. První se tu objevila v roce 1870, a protože všechny byly dřevěné, v horském prostředí vydržely maximálně 15 let. Tato rozhledna byla podle návrhu Lubomíra Řezníčka postavena v roce 2006. Z výšky se otevírá výhled nejen na Jeseníky a Králický Sněžník, ale i na nedaleká polská jezera – Otmuchowskie, Nyskie, Paczkowskie a Topola.
Poloha: 50.3906431N, 16.9026828E
Parkoviště: na kraji obce Travná (3,1 km)
Výlet 2: Lázně Jeseník, Jeskyně Na Špičáku a okouzlující mechové jezírko na Rejvízu (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Jeseník, turistický rozcestník Lázně Jeseník - bus
Cíl: Zlaté Hory, Národní přírodní rezervace Rejvíz
Délka moto trasy: 89,7 km
Délka pěší trasy: 12,5 km
Časová náročnost celého výletu: 10 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jeskyně, vrchovištní rašeliniště, rozhledna, skalní útvary a poutní místo – to jsou místa, která nás čekají při tomto výletu, který vybírá to nejzajímavější a nejlákavější z této části okresu Jeseník.
Vhodnost: Výstup na Venušiny misky i na rozhlednu na Biskupské kupě není tak náročný, jak by se mohlo zdát, proto je výlet vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie.
Zastávky:
Jeseník, Ripperova kolonáda – Písečná, Národní přírodní památka Jeskyně Na Špičáku - Velká Kraš, Národní přírodní památka Venušiny misky – Zlaté Hory, Poutní kostel Panny Marie Pomocné – Zlaté Hory, Rozhledna Na Biskupské kupě – Zlaté Hory, Národní přírodní památka Rejvíz a Velké Mechové jezírko
Základní verze:
Výlet začíná u turistického rozcestníku Lázně Jeseník – bus, což je hlavní turistický rozcestník lázeňské části města u místního Infocentra. Pro základní seznámení s Lázněmi Jeseník si vybereme takzvanou Ripperovu kolonádu.
1. etapa: pěší procházka lázněmi Jeseník:
Od našeho turistického rozcestníku půjdeme po modré turistické stezce. Ta nás povede kolem místního Priessnitzova sanatoria, projdeme kolem vily na kolonádě, kde je dnes umístěna lázeňská cukrárna a ve stále přímém směru obejdeme kolem dokola místní vrch Kopa. Na dlouhé rovince budeme mít po pravé ruce památnou Lípu na kolonádě a pak nás modrá turistická stezka opustí, bude zatáčet doleva. My ale oblouk kolem vrchu Kopa dokončíme, po cestě spatříme Maďarský, Polský a Český pomník a Priessnitzovu hrobku. Vrátíme se tak zpátky k lázeňské cukrárně. U fontány před Priessnitzovým sanatoriem si posedíme a prohlédneme si vzdálené jesenické vrcholky. Malý okruh lázněmi je dlouhý 1,7 kilometru a jeho projití trvá 30 minut.
★★★★ - Priesnitzovo sanatorium, Jeseník:
Dominantní budova celých lázní. Tato stavba inspirovaná barokní načančanostní zámků vznikla v letech 1908-10 a už v roce 1928-9 prošla mírnou stavební úpravou. Za návrhem stál architekt Leopold Bauer. Od budovy se rozlévá krásný pohled do údolí Jeseníků a je to z nejkrásnějších pohledů, který může na lázeňské hosty čekat. V neděli 25. května 1997 došlo v sanatoriu k sebevražednému útoku trhavinou jednoho z tradičních hostů lázní. Šlo o zaměstnance VCHZ Synthesia Semtín. Při útoku zemřel, 15 lidí bylo zraněno, Priessnitzovo sanatorium bylo vážně poškozeno až do pátého patra.
Poloha: 50.2410372N, 17.1897478E
Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (30 m)
★★★ - Ripperova promenáda, Jeseník:
Je centrálním místem k procházkám lázeňských hostů. Je dlouhá téměř 1200 metrů. Je pojmenovaná po Johannu Ripperovi, což byl zeť zakladatele lázní Vincenta Priessnitze a který po jeho smrti převzal vedení.
Poloha: 50.2404703N, 17.1895528E
Parkoviště: centrální lázeňské parkoviště (130 m)
2. etapa: přejezd do Písečné k Národní přírodní památce Jeskyně na Špičáku:
Od místa zaparkování sjedeme z lázeňské části Jeseníků až dolů k železničnímu přejezdu. Ten přejedeme a za chvíli budeme mít křižovatku s ulicí Lipovskou, kde zahneme doleva. Tato silnice nás dovede na křižovatku se silnicí číslo 44 a tady zahneme doleva. Po této komunikaci dojedeme až do obce Písečná, kde ze silnice 44 odbočíme doleva na komunikaci 455 a dojedeme až na parkoviště u jeskyní Na špičáku. Cesta je dlouhá 12,8 kilometru a zvládnete ji přejet za 19 minut. Místní jeskyně jsou velmi malebné a prohlédneme si je, jejich trasa je dokonce vhodná i pro vozíčkáře.
★★★★★ - Národní přírodní památka Jeskyně Na Špičáku, Supíkovice:
Jeskyně, která se pyšní chodbami ve tvaru srdce. Ty vznikly v předposlední době ledové. Jedná se o jedny z nejstarších známých jeskyních v Evropě. O jejichž existenci se vědělo už v 15. století. Stejně tak se jedná i o jeskyně, které nesou největší množství tzv. jeskynních graffitti. Lidé tu od nepaměti zaznamenávali, kdy jeskyně navštívili a s kým. To je velkým vodítkem pro vědce, které mapují jejich historii. Zatím nejstarší nápis zde byl zaznamenán z roku 1519. Velká historická oblíbenost jeskyní vychází z toho, že jsou uloženy velmi nízko pod povrchem země. I z tohoto důvodu jsou dnes přístupny i vozíčkářům. Legendy vyprávějí, že v jeskyni přebýval nějaký čas i Jan Amos Komenský před svým nuceným odchodem do polského exilu. Místo je známo i přezimováním několika druhů netopýrů, mezi nimi byl spatřen a popsán i vzácný Netopýr černý.
Poloha: 50.2835133N, 17.2498750E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd do Černé Vody:
Stejnou cestou budeme pokračovat v cestě dál. Projedeme Supíkovicemi a dorazíme až na křižovatku se silnicí 457, která vede po státní hranici. Tady zahneme doleva. Po malé chvíli se bude ale silnice rozpojovat, a my zahneme doleva a po silnici 456 dojedeme přes obec Stará Červená Voda do obce Černá Voda. Tady u místního kostela zahneme doprava na vedlejší komunikaci a krátce za obcí uhneme ve vidlici doprava. To už jedeme společně se zelenou turistickou stezkou. Po ní se necháme dovézt až tam, kde nás zastaví zákazová dopravní značka. Délka přejezdu je 16,3 kilometru a zvládneme ho za 22 minut.
4. etapa: pěší cesta k Národní přírodní památce Venušiny misky:
Odtud se budeme držet zelené turistické stezky. Přes rozcestník Plavný potok dojdeme k rozcestníku Smolný – rozcestí. Tady zelená stezka vede rovně a také na slepou odbočku doleva. Ta nás dovede na vrchol hory Smolný, kde se nacházejí Venušiny misky. Cesta pěšky oběma směry je dlouhá 4,6 kilometru a vy ji zvládnete za 1 hodinu a 20 minut.
★★★★ - Národní přírodní památka Venušiny misky, Velká Kraš:
Unikátní výtvory vznikly v době ledové působením srážkové vody, zvětráváním a kulovitou odlučností místní žuly. Největší prohlubně dosahují téměř dvoumetrového průměru a hloubky skoro půl metru.
Poloha: 50.3350464N, 17.1478853E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Chata Habina (2,5 km)
5. etapa: přejezd do Zlatých Hor:
Stejnou cestou se vrátíme přes Černou Vodu a Starou Červenou Vodu až na silnici 457, kde zahneme doprava. Tentokrát ale nebudeme nikam odbočovat a pojedeme přes Velké Kunětice, Mikulovice až do Zlatých Hor. Nejprve ještě na začátku města přijedeme na křižovatku se silnicí 454, kde zahneme doleva. V samotném centru města pak na křižovatce odbočíme vpravo, je to silnice 445, vyjedeme z města a budeme dávat pozor, kde bude vpravo odbočka k poutnímu místu u Kostela Panny Marie Pomocné neboli Maria Hilfer. Tam zatočíme a dojedeme až na konec silnice, kde je velké parkoviště. Cesta je dlouhá 33 kilometrů a vy jí ujedete za 40 minut. Zdejší poutní místo si s pečlivostí prohlédneme; jeho tradice je dlouhá už čtyři století a dodnes okouzluje řadu lidí, kteří sem směřují i ze zahraničí.
★★★★★ - Poutní kostel Panny Marie Pomocné, Zlaté Hory:
Jedno z nejvyhledávanějších poutních míst. Ročně sem přijíždějí tisíce poutníků nejen z Čech, ale i z dalekého zahraničí. Tradice uctívání vznikla už za třicetileté války. Komunistický režim však odpálil zdejší kostel a místo srovnal buldozery. V posledních letech se stalo toto poutní místo děkovným prostorem za narození nových dětí, což dokazují stovky fotografií uvnitř kostela.
Poloha: 50.2260792N, 17.3960017E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd na Petrovy Boudy:
Vrátíme se zpět na kraj města, abychom hned po přejezdu Zlatého potoka zahneme doprava na silnici 457, s ní budeme klikatit v serpentinách až do lokality Petrovy Boudy, kde budeme mít po levé ruce parkoviště, kde zastavíme. Přejezd je dlouhý 11,6 kilometrů a trvá celkem 13 minut.
7. etapa: pěší výstup na rozhlednu Biskupská kupa:
Odsud se vydáme po zelené turistické stezce, přes rozcestník Na Bažině dojdeme k rozcestníku Pod Rudolfsheimem, kde se k nám přidá modrá turistická stezka, na státní hranici s Polskem to bude ještě červená stezka a v tomto svazku společně dorazíme k rozhledně Biskupská kupa. Cesta oběma směry bude dlouhá 3,4 kilometrů a zvládneme ji za 1 hodinu a 20 minut.
★★★★ - Rozhledna na Biskupské kupě, Zlaté Hory:
Jedná se o nejstarší rozhlednu v Jeseníkách. Leží vlastně přímo na hraničním přechodu a pochází z roku 1898. Tehdy ji založil velmi aktivní německý turistický spolek. Ještě o osm let starší ale byla dřevěná vyhlídková věž, která tu byla zřízena. Samotná Biskupská hora tvořila už od roku 1229 hranici mezi Polskem a Českými zeměmi, která ale nebyla v historickém běhu moc často akceptována.
Poloha: 50.2567456N, 17.4284658E
Parkoviště: u silnice (1,2 km)
8. etapa: přejezd do Rejvízu::
Z Petrových Bud se vrátíme zpět do Zlatých Hor a tady odbočíme na silnici 453 a po ní dojedeme až Rejvízu. Celou obcí projedeme, vjedeme do lesa, kde bude po pravé ruce parkoviště, u kterého zastavíme. Cesta je dlouhá 16 kilometrů a ujedeme jí za 18 minut.
9. etapa: pěší výlet k Velkému mechovému jezírku:
Z parkoviště se vydáme po modré turistické stezce. Ta nás přes rozcestník Vstup do rezervace dovede k rozcestníku U mechového jezírka, kde zahneme doleva a po zelené stezce dojdeme k nádhernému místu Velkého mechového jezírka. To je unikátním a největším vrchovištním rašeliništěm v celých Jesenících a nádherným místem pro relaxaci. Cesta k němu i zpět je dlouhá 2,8 kilometru a trvá 45 minut.
★★★★★ - Národní přírodní památka Rejzvíz, Zlaté Hory:
Typické vrchovištní rašeliniště. Ovšem tolik netypické pro Jeseníky. Vrchovištní rašeliniště jsou spíše doménou Krušných hor nebo Šumavy. Každopádně toto vzniklo při konci poslední doby ledové před 6 – 7 tisíci lety. Kromě mokřadního podloží jsou zde i dvě mechová jezírka. To velké je přístupné podvalovou cestou a nabízí nádhernou přírodní scenérii. To Malé je zcela nepřístupné a je zarostlé vegetací. Vyskytují se zde klasické rašeliništní rostlinné druhy. Mezi nimi je ovšem vyjímečný Rojovník bahenní, který tu našel jediné místo svého výskytu na Severní Moravě. Jedná se o výjimečnou lokalitu, kterou doporučujeme navštívit co nejvíce po ránu, později si tu už připadáte jako na rušném sídlišti.
Poloha: 50.2193353N, 17.3018533E
Parkoviště: na parkovišti (1,2 km)
