MĚSTA OKRESU PLZEŇ - MĚSTO
Plzeň se právem vyšvihla mezi nejvýstavnější a zároveň nejvýznamnější městské regiony střední Evropy
Do Plzně se jezdí hlavně za pivem; konec konců svodů na jeho ochutnání najdete ve městě nepočítaně; málokdo si ale uvědomuje, že krajské město je celé obklopené krajinou rybníků a lesů, které nabízejí i v těsné blízkosti jednoho z největších českých měst procházky plné nerušeného klidu
Okres Plzeň-město leží téměř dokonale uprostřed Plzeňského kraje. Ze západu a severu je nejmenší okres Plzeňského kraje obklopen okresem Plzeň–sever; na jihu má hranici s okresem Plzeň-jih a na východě se na hranicích potkává s okresem Rokycany. Plzeň-město má rozlohu 261 km čtverečních a je druhým nejmenším okresem v České republice. Žije v něm 188 tisíc obyvatel, což ho řadí naopak na deváté místo v počtu obyvatel. I hustota obyvatelstva je velká. Na kilometru čtverečním zde žije 719 lidí, což dělá okres pátým nejlidnatějším v naší zemi.
V okrese najdeme jen dvě města – Plzeň a Starý Plzenec a ještě třináct dalších obcí. Ty téměř všechny vyplňují nejjižnější části Plzeňské kotliny. Nejvyšším bodem okresu je Radyně s nadmořskou výškou 567 metrů nad mořem, na jejímž vrcholu najdeme i stejnojmenný hrad. Za nejnižším místem okresu musíte naopak k obci Bukovec, kde je břeh řeky Berounky ve výšce 293 metrů nad mořem.
S jistou nadsázkou lze říct, že jakákoliv kapka deště padlá na zem v Plzeňském kraji doteče do Plzně. Okres totiž leží na soutoku čtyř nejvýznamnějších řek kraje. Z jihozápadu směrem od Domažlic přitéká řeka Radbuza, která v katastru města nabízí ještě svoje vody nádrži České údolí, aby krátce poté pohltila v Doudlevicích zprava řeku Úhlavu, která přitéká od jihu, směrem od Klatov. Společně pak pod názvem Radbuza vtékají vody do centra Plzně a obtékají ho z východní strany. Ze západu přitéká do okresu Plzeň-město řeka Mže, která teče po severní straně historického centra a s řekou Radbuzou se setkává na soutoku mezi fotbalovou arénou a areálem Plzeňských pivovarů. Tady obě řeky končí svůj běh, protože od jejich společného soutoku se vydává na 139 kilometrů dlouhou cestu nově vzniklá řeka Berounka. Ta se posílí ještě přesně po třech kilometrech tím, že zprava přijme řeku Úslavu, která přitéká z jižního Plzeňska. V tomto veskrze městském okrese najdeme přehradní nádrž České údolí. Ta se nachází mezi městskými částmi Litice, Valcha a Bory a je určena hlavně k rekreaci místních obyvatel. Stejné poslání mají i Bolevecké rybníky v severní části města.
Okres patří mezi nejprůmyslovější oblasti nejen České republiky, ale i celé střední Evropy. Lví podíl na tom má podnik Škoda, který zabírá v Plzni rozlohu dvou kilometrů čtverečních. Závod je nejvýznamnějším podnikem českého dopravního strojírenství. Vyrábějí se tu nejen tramvaje, lokomotivy, trolejbusy, ale rekonstruují se tu i vozy pražského metra. Kromě toho Škoda vyrábí zařízení pro tepelné a jaderné elektrárny.
Na okres nenechají dopustit pochopitelně ani milovníci dobrých nápojů – konec konců pivo vyráběné v Plzeňských pivovarech patří k nejlepším a nejprodávanějším na světě. Neméně významnou je pak firma Bohemia Sekt, která sídlí ve Starém Plzenci a nebo tradiční výrobce lihovin Stock Plzeň.
V okrese vystavěla své závody i řada zahraničních investorů – za všechny jmenujme japonský Panasonic, který tu vyrábí televizory, Yazaki vyrábí komponenty pro automobily a Borges plastové výrobky.
Okres je vzdělávacím, školním, ale i zdravotnickým centrem celých západních Čech, své místo tu našla Západočeská univerzita a Fakultní nemocnice Plzeň, která patří k nejvyspělejším zdravotnickým zařízením v zemi.
Turisty láká samotné město Plzeň. Tady je k vidění jedno z největších evropských středověkých náměstí, kterému vévodí Národní kulturní památka Katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší českou kostelní věží. Měří přes 102 metrů a do výšky zhruba 60 metrů můžete vystoupat na vyhlídkový ochoz. Uvnitř katedrály se nachází další unikátní národní kulturní památka. Tou je středověká socha Plzeňské madony. V Plzni najdete také třetí největší synagogu na světě. Větší než ta plzeňská Velká synagoga jsou už jen v Budapešti a New Yorku. Plzeňský pivovar je jeden z nejvýznamnějších na celém světě a turisty láká i k prohlídkám a exkurzím. Ty nabízí i místní Pivovarské muzeum včetně plzeňského podzemí. Občerstvit se můžete i v jedné z největších evropských restaurací – Na Spilce. Hodnotnější poučení pak nabízí unikátní Národní kulturní památka Selský dvůr v Bolevci. Jedná se o kompaktně zachovanou mimořádně hodnotnou usedlost klasicistního původu, nemající svojí zachovalostí obdoby nejen na Plzeňsku, ale i v celé oblasti českého západu. V interiéru se dochovaly pozdně středověké kamenické články například portály ve sklepě.
Dalším lákadlem pro nás může být Národní kulturní památka zámek Kozel, který je ojedinělou ukázkou venkovského feudálního sídla sklonku 18. století. Výjimečná je míra dochování nejen zámku, ale i ostatních budov. Jedná se o esenci čistého klasicistního stylu v českých podmínkách. Milovníci starší historie určitě navštíví Národní kulturní památku Slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci. Jde o jedno z nejvýznamnějších přemyslovských hradišť, správní a církevní centrum raně středověkého Plzeňska, místo, kde se razily mince za knížete Jaromíra a krále Václava I. Součástí areálu je i Rotunda svatých Petra a Pavla, která je nejstarší celistvě dochovanou architektonickou památkou na území Čech. Prohlídku by si zasloužilo i unikátní spojení zdejší zoologické a botanické zahrady. Jedním z velkých tahounů je jeden z nejkrásnějších českých dubů, který najdeme v botanické části zahrady. Kouzlo vesnických staveb můžete zažít i ve třech vesnických památkových rezervacích, které jsou přímo v okrese Plzeň-město, a to v Černici, Koterově a Božkově.
Do desítky největších stromů okresu Plzeň – město se dostaly čtyři lípy, čtyři duby, jedna hruška a jeden smrk. Největším stromem vůbec je naprosto unikátní a nádherně rostlý Kornerův dub, kterého najdete v areálu Zoologické a botanické zahrady. Je vkoncipován do tamní japonské zahrady a má obvod kmene 765 centimetrů. Druhé a třetí místo pak patří také dubům – tentokrát v městské části Bolevec. Jde o Dub u Velkého rybníka I s obvodem 716 centimetrů a Dub u Velkého rybníka II s obvodem kmene 570 centimetrů.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Plzeň (172 tisíc), Starý Plzenec (5 tisíc), Šťáhlavy (3 tisíce), Chrást (2 tisíce) a Dýšina (2 tisíce). Posledně tři jmenované jsou však jenom obce.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: To nejlepší z Plzně a návštěva Kozle, Radyně a rotundy (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Šťáhlavy, záchytné parkoviště pod zámkem Kozel
Cíl: Plzeň - Bolevec, Bolevecká náves
Délka moto trasy: 34 km
Délka pěší trasy: do 4,4 km
Časová náročnost celého výletu: 7:50 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa z okresu Plzeň-město, které by alespoň jednou za život měl každý člověk navštívit.
Vhodnost: Téměř rovinatá cesta pro automobily, málo šlapání v pěší části ve Starém Plzenci k rotundě, na zříceninu Radyni a nebo po zámeckém parku v Kozli. To je zhruba v kostce nabídka výletu, který je zařazen v druhé kategorii desetibodové náročnostní stupnice.
Zastávky:
Štáhlavy, Národní kulturní památka Zámek Kozel a zámecký park – Starý Plzenec, Zřícenina hradu Radyně a vyhlídka Radyně – Starý Plzenec, Národní kulturní památka Slovanské hradiště Hůrka a Národní kulturní památka Rotunda svatých Petra a Pavla – Plzeň 3, Meditační zahrada a Památník obětem zla – Plzeň 3, Velká synagoga – Plzeň 3, Národní kulturní památka Katedrála svatého Bartoloměje a Národní kulturní památka Plzeňská madona – Plzeň 3, Plzeňská radnice – Plzeň 1, Národní kulturní památka Selský dvůr a Bolevecká náves
Základní verze:
Výlet začíná na záchytném parkovišti pod zámkem Kozel.
1. etapa: pěší procházka na Kozel:
Odsud se vydáme po modré turistické stezce přes Úslavu a inundační most k rozcestníku Kozel – rybník. Odsud půjdeme dál po Naučné stezce Okolo Kozlu až přímo k zámku přes krásnou zámeckou zahradu. Kozel je výjimečné dílo klasicistní architektury a bylo by dobré se podívat i dovnitř. Stejnou cestou se vrátíme zpět. Cesta tam i zpět je dlouhá 1,8 km a zabere 35 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Kozel a zámecký park, Šťáhlavy:
Na dosah velkého města najdeme klid a krásnou procházku. Pod vznikem výjimečné stavby je podepsán Václav Haberditz, který se nechal ovlivnit při tvorbě projektu myšlenkami filozofa Jeana Jacquese Rousseaua o návratu k přírodě. Svědčí o tom skutečnost, že zámek je postaven jako přízemní budova se čtyřmi křídly, která obepínají obdélníkové nádvoří. Ozdobou zámku Kozel jsou bezesporu nádherná kachlová kamna s květinovými motivy a kladívkový klavír Conrada Grafa. Zámek patřil hraběti Janu Vojtěchu Černínovi, který je ale krátce před smrtí, protože neměl mužského potomka, odkázal svému prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi. V parku severně od zámku je vyhlídka Švejcary.
Poloha: 49.6705586N, 13.5299017E
Parkoviště: na hlídaném parkovišti pod zámkem
2. etapa: přejezd ke zřícenině Radyně:
Vracíme se zpět z parkoviště pod zámkem Kozel do obce Štáhlavy, tady najedeme na hlavní silnici doleva. Hned na nás čeká kruhový objezd, kde odbočíme na třetí odbočce. Po této silnici nepojedeme příliš dlouho, protože u obecního úřadu odbočíme doprava. Podjedeme pod železniční tratí, první křižovatku projedeme rovně a na druhé zahneme doprava a dorazíme na parkoviště pod zříceninou Radyně. Přejezd dlouhý 5,5 kilometrů by vám neměl trvat déle než 8 minut. Vystoupáme nahoru a rozhlédneme se po okolí.
_JPG.jpg)
★★★★ - Zřícenina hradu Radyně a rozhledna Radyně, Starý Plzenec:
Zřícenina se jmenovala původně Karlskrone, (Karlova koruna), protože ji nechal vystavět v letech 1356-61 sám Karel IV. Jenže německý název se nikdy neuchytil a odjakživa byla nazývána tato zřícenina podle kopce, na kterém stojí, Radyně. Hrad v roce 1920 odkoupil Starý Plzenec a nechal ho opravit. V 50. letech byl majetkem státu, po revoluci znovu města. Jedna z věží slouží jako rozhledna a zároveň je zde umístěn vysílač.
Poloha: 49.6810306N, 13.4651931E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd do Starého Plzence:
Od Radyně se vrátíme na poslední křižovatku, kde zahneme doleva. A doleva to bude i na další křižovatce, přijedeme do Starého Plzence. Přes Třebízského náměstí a ulici Raisovu zahneme doleva a přijedeme na Malostranské náměstí, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 4,7 kilometru zvládnete za 7 minut.
4. etapa: pěší prohlídka historicky významné lokality
Odsud se vydáme po Naučných stezkách Staroplzenecká a Stará Plzeň a kupci a budeme stoupat do příkrého kopce. Nacházíme se v lokalitě Národní kulturní památky Slovanské hradiště Hůrka. Jeho součástí je nejstarší celistvá architektonická památka v naší republice – Rotunda svatých Petra a Pavla, která se vyloupne po pravé ruce. Ještě chvíli pak můžeme pokračovat po naučných stezkách, protože na nás čekají základy dvou neméně starých kostelů, které budeme mít po levé ruce. Vrátíme se k autu. Cesta je dlouhá 1,5 km a trvá 30 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Rotunda sv. Petra a Pavla a Národní kulturní památka Slovanské hradiště Hůrka, Starý Plzenec:
Rotunda byla poprvé zmiňována v roce 976. Hradiště, jehož byla součástí, bylo jedním ze základních opěrných bodů českého knížectví. Rotunda se původně jmenovala Plzeň, ale v okamžiku, kdy byla založena dnešní Plzeň, začalo hradiště i rotunda ztrácet význam. V 15. století se dokonce zřítila, byla opravena, a další rekonstrukce se dočkala ve 20. století. Proto lze najít původní zdivo jen torzovitě. Nejcennějšími nálezy je nález takzvané vyšehradské dlažby, ale i dubový trám v okně apsidy. Součástí Národní kulturní památky Slovanské hradiště Hůrka jsou ještě základy dvou neexistujících kostelů. Nejprve narazíme na kostel svatého Vavřince a později na základy kostela svatého Kříže.
Poloha: 49.7035225N, 13.4748831E
Parkoviště: pod kopcem (300 m)
5. etapa: přejezd do Plzně – Doudlevcí a prohlídka meditační zahrady:
Od rozcestníku Malá Strana se vracíme na hlavní silnici u Třebízského náměstí, kde zahneme doleva, přejedeme přes Úslavu a jsme v centru Starého Plzence. Budeme se držet hlavní silnice 180 až k dálnici D5. Těsně před ní bude kruhový objezd, kde se dáme doprava a napojíme se na silnici 20, tedy silnici E 49. Po ní pojedeme chvíli vedle dálnice, pak ji podjedeme a vjedeme do centra města. Po nějaké době zahne s námi hlavní silnice doleva a pojedeme ulicí Jasmínovou až na světelnou křižovatku, kde se dáme doprava. Za chvíli přijedeme k tramvajové točně a na křižovatce u ní se dáme ve vidlici doleva. Jsme v ulici Malostranská a za chvíli přejedeme Radbuzu, hned za mostem zahneme doleva. Ulicí Zborovskou dojedeme až na konec, kde zahneme doleva, přejedeme znovu přes Radbuzu a za mostem zahneme doleva, pak znovu doleva a dorazíme k meditační zahradě. Přejezd je dlouhý 11 kilometrů a budeme na něj potřebovat 15 minut času.
★★★★ - Meditační zahrada a Památník obětem zla, Plzeň 3:
Naprosto neopakovatelná zahrada v celém českém rozměru. Jejím autorem je Luboš Hruška, který jako politický vězeň zrušil svůj ovocný sad a sám jako samouk vytvořil jednu z nejzajímavějších, stylizovaných zahrad v evropském rozměru. Celý areál pojal jako Památník obětem zla, jehož součástí je křížová cesta, kterou vytvořil akademický sochař Roman Podrázský. Nepřehlédnutelnou stavbou je pak kaple svatého Maxmiliána Kolbeho. Ten zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi, kde vyměnil svůj život za život spoluvězně, otce několika dětí. Ke konci svého života areál Luboš Hruška odkázal biskupství plzeňskému, které je dodnes jeho vlastníkem.
Poloha: 49.7183592N, 13.3882678E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd do centra Plzně:
Od Meditační zahrady se vracíme na křižovatku u mostu přes řeku Radbuzu, kde se dáme doprava. Most přejedeme a pojedeme stále rovně. Pojedeme ulicí Edvarda Beneše kolem fakultní nemocnice, která bude po pravé ruce. Cesta rovně končí na Chodském náměstí, kde zahneme doprava na Klatovskou třídu. Po ní podjedeme železniční trať a za chvíli budeme mít po levé ruce Velkou synagogu. V její blízkosti je několik záchytných parkovišť. Zastavíme. Trasa je dlouhá 5,3 kilometru a ujedeme ji za 10 minut.
7. etapa: pěší maličký okruh středem Plzně:
Navštívíme unikátní budovu Velké synagogy. Jde o třetí největší synagogu na světě. Až si ji prohlédnete, přejdeme přes hlavní silnici a projdeme ulicí Prešovskou. Dojdeme na náměstí Republiky. Tady nepřehlédneme národní kulturní památku Katedrálu svatého Bartoloměje. Určitě bychom měli vystoupat na nejvyšší kostelní věž v České republice. Za prohlídku stojí i budova Radničního domu, ten najdeme hned na obvodu náměstí za katedrálou. Další ulicí, kterou jezdí tramvaje, tedy Solní se dostaneme znovu na parkoviště k autu. Celý malý okruh je dlouhý jen 560 metrů a ujdeme ho za 9 minut.
★★★★★ - Velká synagoga, Plzeň 3:
Třetí největší synagoga na světě. Postavena byla v roce 1892 v novorománském slohu s maurskými prvky architektem Maxem Fleischerem. Stavbu zdobí dvě 45 metrů vysoké věže. Vnitřek synagogy je zdoben výmalbou s rostlinnými motivy, k synagoze patří i patrový rabínský dům. Za druhé světové války sloužila jako skladiště. Sloužila jako židovská modlitebna do konce až do roku 1973, pak byla opuštěná a chátrala.
Poloha: 49.7466222N, 13.3729806E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Katedrála svatého Bartoloměje, Plzeň 3:
Základy byly položeny už při založení města v roce 1295. Dnes se jedná o sídlo plzeňského biskupa a svatostánek se může chlubit nejvyšší kostelní věží v České republice. Její špice je ve výši 102 metrů a 26 centimetrů. V době vzniku šlo dokonce o druhou nejvyšší věž v celé Evropě. Katedrála je dlouhá 58 metrů, na šířku má 30 metrů a klenby se spojují ve výšce 25 metrů. Zajímavé je samotné umístění katedrály, a to přímo na centrálním náměstí. Nejcennější částí je Šternberská kaple, která byla vybudována jako pohřební kaple Šternberků na konci 15. století. Za pozornost stojí její klenba s visutým svorníkem. Z vnitřního vybavení je nejzajímavější Národní kulturní památka opuková plastika Plzeňské madony, která vznikla kolem roku 1390. Nalezneme ji ve středu hlavního pseudogotického oltáře. Za zmínku stojí mimořádné dílo gotického řezbářství – dílo Kalvárie, které pochází z 60. let 15. století.
Poloha: 49.7474403N, 13.3775939E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Městská radnice, Plzeň 3:
Plzeňská radnice byla původně v lokalitě Chotěšovského domu. Od 15. století zakoupilo město dům na náměstí, který nechalo přestavět. Architektem byl Giovanni de Statia z Lugana. Dům byl přestaven do podoby italské renesance a stal se první renesanční stavbou v Plzni. Budovou se nechal inspirovat Antonín Wiehl pro své novorenesanční pražské budovy. Budova je perlou plzeňské architektury a je zdobena sgrafity, která zobrazují Jana Lucemburského, Václava II., Rudolfa II., válku a mír, právo, spravedlnost, pravdu a plzeňský znak.
Poloha: 49.7481889N, 13.3777978E
Parkoviště: v místě
8. etapa: přejezd do Plzně – Bolevce:
Z parkoviště pokračujeme dál směrem k řece Mži, kterou přejedeme.
Na následné hlavní křižovatce zahneme doprava. Nebude to trvat dlouho a čeká nás další hlavní křižovatka, kde zahneme doleva do ulice Studentská. Hned ale budeme odbočovat doprava a pak ještě jednou a dojedeme na náves ve Bolevci.
Ta se stala základem místní vesnické památkové zóny. Najdeme tu hlavně ale Národní kulturní památku Selský dvůr, která je naší poslední dnešní návštěvou. Poslední přejezd byl dlouhý jen 4,5 kilometru a ujeli jste ho za 7 minut.
★★★★★ - Národní kulturní památka Selský dvůr a Bolevecká náves, Plzeň 1:
Ves Bolevec byla zmiňována v roce 1382. Ves založil kdysi hospodář Volek – jmenovala se po něm Volekves. Průběžným komolením jména v průběhu století vznikl dnešní název Bolevec. Do roku 1460 je ves majetkem kapituly svatého Apolináře v Praze, pak ji odkupuje se souhlasem krále město Plzeň. Zajímavostí je, že v roce 1942, kdy byl Bolevec oficiálně připojen k Plzni, se jednalo o největší českou obec, která měla téměř šest tisíc obyvatel. Centrum obce zůstává i nadále cenným a výrazným lidově architektonickým a jedinečným urbanistickým celkem. V prostoru návsi jsou umístěna ceněná gryspekovská a pechátovská boží muka ze 17. století a mariánský sloupek, dříve umístěný v blízkosti příjezdové cesty. Bolevecké návsi kraluje selský statek „U Matoušů“, který je z roku 1809. Tento statek je unikátním dokladem vesnického architektury na Plzeňsku a jsou v něm možné prohlídky. Jako samostatné katastrální číslo se stal také národní kulturní památkou.
Poloha: 49.7760747N, 13.3779367E
Parkoviště: v místě