MOTOVÝLET S PĚŠÍMI PROCHÁZKAMI 1: ZÁMEK A PARK KRÁSNÝ DVŮR, HISTORIE A VŮNĚ CHMELE V ŽATCI
MOTOVÝLET S PĚŠÍMI PROCHÁZKAMI 2: STOPY DĚJIN V PERUCI A PANENSKÉM TÝNCI, RANÁ, OBLÍK, LOUNY
MĚSTA OKRESU LOUNY
Nejsušší okres republiky Louny je chmelovou pokladnicí; přispívá k tomu unikátní typ půdy Permské červenky, ve které se chmelu daří; přesto výměra osevních ploch během posledních let klesla o 40 procent
Mezi okresním městem Louny a historickým sídlem Žatec a jejich obyvateli jsou vztahy plné rivality; na začátku 21. století toto kočkování dokonce došlo tak daleko, že se u silnic objevily dopravní značky, které jinde v České republice nenajdeme
Okres Louny je vnitrozemským okresem Ústeckého kraje. Ve výměře okresu dosahuje Ústecký kraj svých nejjižnějších poloh. Právě v samotném nejjižnějším cípu hraničí okres Louny s okresem Plzeň – sever; západní hranici má s okresem karlovarským. Na spodní hranici lounský okres hraničí se Středočeským krajem, konkrétně s okresy Rakovník a Kladno. Na severozápadě, severu a severovýchodě pak přiléhá okres k dalším okresům Ústeckého kraje. Jde zleva o okresy Chomutov, Most, Teplice a Litoměřice.
Lounský okres je největším v Ústeckém kraji, rozlohou však patří až na 29. místo v pořadí okresů České republiky. Jeho rozloha činí 1 118 kilometrů čtverečních. Ze všech okresů na Severu má však nejméně obyvatel. Trvale je tu k pobytu přihlášených 85 191 obyvatel. Ti svým počtem dotlačili okres na 61. místo ze 77 českých okresů. Hustota zalidnění činí 76,22 obyvatele na kilometr čtvereční a řadí okres na 56. místo.
Drtivá část okresu leží v nížinaté a velmi úrodné části České republiky. Vyšších nadmořských výšek dosahuje Lounsko pouze v okrajových částech při hranicích, které jsou jako okraj misky zvednuty. Na západě to způsobují poslední výběžky Doupovských hor, na jihozápadě a jihu zvlněné svahy Rakovnické pahorkatiny, na kterou navazuje pohoří Džbán. Na severovýchodě okresu vystupují z nížiny první kopečky Českého středohoří a právě tady najdeme nejvyšší bod okresu. Jedná se o svah hory Ostrý s přibližnou výškou 610 metrů nad mořem.
Celý zbytek okresu Louny leží v nízkých nadmořských výškách. Od severu Mostecká pánev přechází v Dolnooharskou tabuli, kterou ještě snižuje údolí řeky Ohře. Při jejím výtoku do litoměřického okresu leží nejnižší bod okresu Louny s nadmořskou výškou 162 metrů nad mořem. Najdeme ho v blízkosti obce Koštice.
Lounský okres je nejsušším okresem České republiky. Ročně tu spadne průměrně jen 410 milimetrů srážek. Některé lokality však vykazují ještě o deset centimetrů nižší roční dešťové srážky. Na vině je srážkový stín Krušných hor. K tomu musíme připočítat, že Lounsko je oblastí s jedním z nejvyšších podílů zemědělské půdy v republice; odvrácenou stranou mince je skutečnost, že tu téměř chybějí lesy. Odlesněné území ve srážkovém stínu je vysušováno proudícími větry. V posledních letech je už na Lounsku naprostá nezbytnost pro další zachování zemědělské výroby výstavba zavlažovacích a voduzadržujících přírodních prvků.
Lounsko je královstvím chmele. Do oblastí na jih od řeky Ohře se soustřeďuje drtivá většina českých chmelnic. Tradici pěstování zeleného zlata umožňuje výskyt speciálních červených hlín – takzvané Permské červenky. V chmelovém centru republiky v Žatci také sídlí Chmelařský institut. Nutno ale poznamenat, že výměra ploch na pěstování chmele se v posledních letech snížila o 40 procent. Na svazích hor Českého středohoří najdeme i velké ovocnářské sady, které jsou pro tuto část Česka typické.
Z hlediska nerostných surovin je Lounsko chudé. Jen pár ložisek kaolinu, cihlářských hlín a vápenců. Do okresu dříve zasahovala i těžba uhlí – v 80. letech však byla ložiska v Třískolupech a u Podbořan již vytěžena. Průmysl se opírá o zpracování kaolínu a cihlářských hlín. Je tu řada cihelen a v Lounech firma Elektroporcelán, která vyrábí keramické izolátory. Z hlediska zaměstnanosti jsou důležité Železniční opravny v Lounech a řada potravinářských závodů, hlavně pivovarů. Nezaměstnanost se v posledních letech výrazně snížila otevřením průmyslové zóny Triangle u Žatce.
V okrese je sedm měst – Blšany, Kryry, Louny, Podbořany, Postoloprty, Vroutek a Žatec.
Mezi samotnými městy a obyvateli Loun a Žatce panuje odvěká rivalita. Jedná se o velmi stará sídla – Žatec vznikl na začátku 11. století a Louny v jeho druhé polovině. V době husitských válek představitelé těchto měst ještě spolupracovali a z výsledkem společné činnosti je vypálení jednoho z nejstarších českých klášterů. Jmenoval se Apolostum Porta a v Postoloprtech stál od roku 1121.
Pak už se vývoj Žatce a Loun ubíral jinými směry. Zatímco Žatec se postupně stával německým centrem oblasti, Louny si i nadále udržovaly převahu českého obyvatelstva. Důležité úřady si stahuje německá většina za sebou do Žatce. Oblast rozděluje mnichovská zrada sudetskou hranicí, která vede kolem Postoloprt, kde je zřízen koncentrační tábor. Po skončení II. světové války se právě Postoloprty stanou místem, kde se uskuteční jedny z největších poválečných masakrů sudetských Němců. V roce 1960 se pomstí i komunistický režim. Při reformě veřejné správy odnímá většímu sudetskému Žatci sídlo okresu. Od té doby jsou okresním městem menší české Louny. Historická část Žatce postupně chátrá včetně židovských památek, v Lounech jde nejcennější historické Žatecké předměstí rovnou k zemi; nahradí ho paneláky a ty mezi sebe až nesmyslně sevřou jediný pozůstatek historické lokality - kostel svatého Petra. V 80. letech 20. století proběhla na Lounsku největší vlna integrace do takzvaných střediskových obcí v celém tehdejším Československu.
Už více než 50 let stále ze Žatce zaznívá kritika na adresu Loun ohledně znevýhodňování a poškozování Žatce v oblasti památkové péče, investic a výstavby. Situaci mohl vyřešit rok 1994 a reforma státní správy, kdy Žatec požádal o vytvoření vlastního okresu. Parlament však žádost Žatce, stejně jako žádost Rumburku na úkor Děčína zamítl. Tehdy vznikl pouze jediný nový okres – Jeseník. Mírnou satisfakci byl pro Žatec až začátek 21. století, kdy se stal obcí s rozšířenou působností a u silnic se objevily dopravní značky, které jinde v České republice neuvidíme. Mají totožnou podobu jako ty označující hranice jednotlivých okresů, jen je na nich napsáno: Region Žatec. Okres Louny je jedním ze tří českých okresů, kde okresní město není největším městem okresu.
Nejdůležitější komunikací okresu je dálnice D7, která vede z Prahy na Horu Svatého Šebestiána. V okrese Louny se teprve rozšiřuje a staví na mnoha místech. Jižní část okresu u Lubence pak protíná ještě dálnice D6 spojující Prahu a Karlovy Vary. Dálniční síť doplňují silnice I. tříd číslo 6 a 7, které jsou vlastně původními silnicemi v profilu dnešních dálnic a ještě silnice číslo 27, která spojuje Plzeň a Most. Na severovýchodním okraji do okresu zasahují krátkými úseky i silnice I. třídy číslo 28 a 15. Ta spojuje Most a Lovosice.
Železniční síť Lounska je hustá a nepřehledná. Střetává se tu řada malých regionálních železnic na pomezí čtyř krajů; řada tratí už není obsluhována.
Hlavní páteřní řekou je Ohře. Délka jejího toku v okrese je díky velkému meandrujícímu profilu 72 kilometrů a řeka odděluje od sebe pohoří Džbán a České středohoří. V okrese přijímá Ohře tři větší přítoky; za Žatcem řeku Blšanku a u Postoloprt říčky Hasinu stékající ze Džbánu a Chomutovku, která přináší vodu až téměř od německých hranic. Lounsku naprosto chybí vodní plochy, ty zabírají jen 1 procento výměry okresu. Téměř neexistují rybníky – jeden z mála najdeme u Loun a jmenuje se Lenešický. V posledních letech se v krajině začínají množit závlahové nádrže.
Pro turisty jsou lákadlem obě největší města okresu. Vede ale Žatec, který je městskou památkovou rezervací a kterého se změny v socialistickém duchu příliš nedotkly. Žatec se chlubí dochovanou renesanční a gotickou zástavbou, ale i památkami s pivní a chmelařskou tématikou. Zajímavým stavebním počinem je moderní rozhledna Chmelový maják. V Lounech je největším lákadlem Národní kulturní památka Chrám svatého Mikuláše. Pro kostel je poznávacím znamením unikátní trojdílná stanová střecha a neskutečně velké a dokonale propracované dřevěné oltáře monstrózní velikosti.
Národní kulturní památkou je zámek v Krásném Dvoře s přilehlým krajinářským parkem. V něm se nachází nejen řada romantizujících staveb, ale i stromové unikáty. Turisticky velmi přitažlivým místem je Peruc. Podle pověstí právě tady potkal kníže Oldřich pradlenu Boženu a zamiloval se. Návštěvníci tam najdou řadu památek včetně čerstvě opraveného a otevřeného zámku, ale i místa upomínající na historickou legendu včetně Oldřichova dubu. Neopakovatelnou je obec Cítoliby, která je považována za barokní pokladnici vzhledem k tamní zástavbě a sochařské výzdobě.
V Libočanech zaujme barokní zámek, kde se narodil Václav Hájek z Libočan; kdo má rád rokokové tvary musí zavítat na zámek v Líčkově; nevídaný tvar mnohoúhelníku má zámek v Nepomyšli. Lounsko myslí i na milovníky tajemna. Ti mohou rozmýšlet u Kounovských kamenných řad k čemu vlastně sloužily, svá tajemství možná sdělí jeden z největších českých menhirů – Zkamenělý pastýř u Drahomyšle. Nezodpovězené otázky ukrývá nedokončená gotická katedrála v Panenském Týnci.
V Březnu u Postoloprt nás přivítá unikátní Archeologický skanzen. Z hlediska přírodního nejvíce přitahují pozornost k sobě na Lounsku dvě lokality. Jednou z nich je České středohoří, které se dotýká tohoto okresu svým jižním výběžkem, ale i tak tu najdeme dvě unikátní Národní přírodní rezervace – Raná a Oblík. Jedná se o pozůstatky sopečné činnosti, ze kterých je nádherný pohled na okolní krajinu.
Národní přírodní památkou je Velký vrch u Vršovic nedaleko Loun; ten je sice součástí Českého středohoří, ale národní ochranu si zasloužil za naprosto unikátní naleziště hub, které se objevuje na severozápadní části svahu. Zaznamenáno tu bylo 66 druhů vzácných hub, některé se tu objevují ve svém nejsevernějším nalezišti na světě. Mezi velmi vzácné druhy patří Hřib pasatan, Pstřeň dubový, Muchomůrka šiškovitá, Muchomůrka Vittadiniho nebo Smrž tlustonohý. Připomínat, že do této lokality si rozhodně košík na houby neberte, je snad zbytečné.
_JPG.jpg)
Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít leží v pohoří Džbán. Jedná se o unikátní opukovou stráň, velmi strmou a obnaženou, na kterou se váží dvě vzácné rostliny, které jsou v našich zeměpisných pásmech pozůstatkem doby ledové – Medvědice lékařská a Zimostrázek alpský.
Poslední Národní přírodní památkou jsou Kamenná slunce. Na tuto geologickou raritu natrefíme v lůmku jen pár metrů od hlavní silnice blízko obce Hnojnice. Jde o důkaz sopečné činnosti v době pravěké. Na velmi malé ploše se tu vyskytuje jedna z největších koncentrací kamenných sluncí na světě.
Žebříček deseti největších stromů okresu Louny je naprosto šokující. Jedná se o jediný okres v republice, kde se do první desítky nedostala jediná lípa. Ta největší skončila až na 13. místě. První desítku na Lounsku opanovalo devět dubů a jeden topol. Třetí největší strom najdeme v Peruci a jde o Oldřichův dub s obvodem kmene 745 centimetrů. Na druhém místě skončil Goethův dub v Krásném Dvoře s obvodem 900 centimetrů. Stejný obvod má i vítěz Dub v Petrohradě, který ale na rozdíl od Goethova dubu stále žije a nabírá na objemu.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Žatec (19 tisíc obyvatel); Louny (18 tisíc obyvatel); Podbořany (6 tisíc obyvatel); Postoloprty (5 tisíc obyvatel) a Kryry (2 tisíce obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Zámek a park Krásný Dvůr, historie a vůně chmele v Žatci (motovýlet s pěšími procházkami):
Start: Lubenec, Turistický rozcestník Ležky
Cíl: Žatec, Synagoga Žatec
Délka moto trasy: 68,4 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 21 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 12:30 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Poměrně velmi náročný výlet pro zdatné mototuristy. V první řadě je nutné začít hodně brzy, abychom všechno mohli stihnout. Výlet má i poměrně velkou trasu určenou pro pěší chůzi. Jedná se však o krajní nejdelší délku, trasy lze částečně zkracovat, například v zámeckém parku v Krásném Dvoře. I samotné pěší procházky vyžadují značnou dávku trénovanosti, protože například na vyhlídku Kapucín či na rozhlednu Rubín určitou průpravu potřebujete. Večerní procházka Žatcem je pak jen potěšením za krásně prožitým dnem.
Vhodnost: Jen pro zdatné turisty, kteří nebudou mít problém brzy vstávat.
Zastávky:
Lubenec, Kapucínské skály s vyhlídkou Kapucín – Petrohrad, Petrohradský dub – Petrohrad, Přírodní památka Háj Petra Bezruče – Petrohrad, Kaple Všech svatých s vyhlídkovým místem - Petrohrad, Zřícenina hradu Petršpurk – Kryry, Schillerova rozhledna – Nepomyšl, Přírordní rezervace Dětanský chlum – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Zámek Krásný Dvůr – Krásný Dvůr, Přírodní památka Krásný Dvůr (zámecký park) - Krásný Dvůr, Goethův dub – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Památník významných návštěvníků - Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Panův templ – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Gloriet – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Obelisk – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Rozhledna Gotický templ – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Čínský pavilon – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Goethův pavilon – Podbořany, Hradiště Rubín s rozhlednou Rubín – Žatec, Kapucínský klášter se zahradou – Žatec, Rozhledna Chmelový maják – Žatec, Chmelový orloj – Žatec, Libočanská branka – Žatec, Radnice s radniční věží – Žatec, Chrám Nanebevzetí Panny Marie – Žatec, Kněžská brána – Žatec, Synagoga Žatec
Základní verze:
Tentokrát budeme mít cestování a chození až nad hlavu. Výlet nám totiž představí nejzajímavější a nejkrásnější místa západní části lounského okresu. V podstatě bychom mohli říci, že navštívíme to nej ze širšího Žatecka. Tak nesmíme příliš mnoho otálet a rychle se pustíme do naší první etapy. Začátek výletu je pro nás v malé obci Ležky, která leží v těsné blízkosti D6 blízko obce Lubenec. Tady odstartujeme od turistického rozcestníku Ležky.
1. etapa: pěší procházka na Kapucínské skály a vyhlídku Kapucín:
Odsud se vydáme po místním značeném okruhu, který se nazývá Okolím Lubence. Po tomto značení dojdeme až na konec této větve naučné stezky, kde uvidíme Kapucínské skály a vyhlídku Kapucín, která nám odkryje daleký rozhled jižním směrem. Cesta pěšky tam i zpět je dlouhá 2,4 kilometru a ujdeme ji za 55 minut.
★★★★ - Kapucínské skály, Lubenec:
Místo oblíbené zvláště lezci a horolezci. Vrchol skal tvoří hora Kapucín, kolem které se rozprostírají žulové skalní věže, věžičky a stěny. Nejoblíbenější je štíhlá věž Sova. Samotné skály jsou z vynikající Tisské žuly, se kterou se můžeme setkat například v pražském metru, kde je z ní řada obložení některých stanic podzemní dráhy.
Poloha: 50.1222822N, 13.3654111E
Parkoviště: v obci Ležky
★★★★ - Vyhlídka Kapucín, Lubenec:
Lokalita nabízí řadu krásných výhledů jižním směrem. Vidíme odsud na Rakovnickou pahorkatinu a na úrodná pole pod sebou. Kouzlo krajiny podtrhují ještě zajímavé přírodní scenérie s borovicemi na vrcholcích často připomínající svými zkroucenými kmeny bonsaje.
Poloha: 50.1222389N, 13.3665958E
Parkoviště: v obci Ležky
2. etapa: přejezd do Petrohradu:
Z Ležek vyjedeme na silnici číslo 6 a zahneme doleva. Nebude dlouho trvat a bude odbočka do obce Petrohrad doprava. Tam odbočíme. Obcí projedeme a na konci dojedeme k areálu zámku, který je dnes využíván jako psychiatrická léčebna. Kolem zámku projedeme a kousek za ním, v pravoúhlé zatáčce vpravo najdeme parkoviště, kde zastavíme. Přejezd je dlouhý 8,3 kilometrů a zvládneme ho za 9 minut.
3. etapa: pěší túra Hájem Petra Bezruče:
Od parkoviště se vydáme do mírného kopečku po červené turistické stezce. Procházíme zajímavou naučnou stezkou Cesta českých svatých, která vznikla ve spolupráci s místní psychiatrickou léčebnou. Dorazíme k turistickému rozcestníku Petrohrad pod zříceninou. I odsud budeme pokračovat dál po červené turistické stezce. Následující rozcestník nám nabídne možnost vstoupit na odbočku k zřícenině hradu Petršpurk a ke kapli Všech svatých. Této možnosti samozřejmě využijeme. Pak se vrátíme ze slepé cesty zpět a pokračujeme po červené turistické stezce. Procházíme vlastně Přírodní památkou Háj Petra Bezruče. Toto místo se vyznačuje výskytem zajímavých kamenných výchozů v kombinací se zajímavým lesním porostem. Dojdeme až na silnici, u které narazíme na největší strom okresu Louny. Tím je Petrohradský dub, který dokázal narůst do devítimetrového obvodu. Tady opustíme červenou turistickou stezku a zahneme doprava. Podél místního hřbitova a kolem zajímavé kapličky Nejsvětější Trojice naproti hřbitovu se vrátíme zpět k autu. Celý okruh PP Háj Petra Bezruče je dlouhý 2,5 kilometru a ujdeme ho za 50 minut.
★★★★ – Dub v Petrohradě, Petrohrad:
Druhý největší dub v České republice. Říká se mu také Dub Petra Bezruče, i když ten tu nikdy v životě nebyl a strom neviděl a nebo také Selský dub. Věk stromu se odhaduje na 900 let. Podle legendy, která koluje krajem, se pod stromem scházeli rychtáři blízkých vesnic v době selského povstání v roce 1680. Po prohře sedláků předpověděli, že dokud se bude tento strom zelenat bude v Čechách nespravedlnost.
Poloha: 50.1217519N, 13.4350403E
Parkoviště: v místě
★★★ - Kaple Všech svatých s vyhlídkovým místem, Petrohrad:
Byla vybudována za vlády Černínů v letech 1650-6. Kolem rotundy vznikl vyhlídkový ochoz. Při stavbě kaple byla definitivně zničena spodní úroveň bývalého hradu Petršpurk.
Poloha: 50.1206467N, 13.4396386E
Parkoviště: na parkovišti (0,9 km)
★★ - Přírodní památka Háj Petra Bezruče, Petrohrad:
Předmětem ochrany jsou výjimečné stromy. Promyšlená parková úprava byla řešena už v 17. století za vlády Černínů. Už v té době zde bylo povoleno provádět jen malé úpravy, například vytváření pěšin, rybníčků, ale rozhodně byla zakázána těžba dřeva. Není problém zde najít lípy, duby nebo buky staré více než 600 let. Dokonale lokalitu pak doplňují obrovské žulové balvany, které připomínají často lidské tváře. Evropský význam má populace Páchníka hnědého.
Poloha: 50.1218414N, 13.4428150E
Parkoviště: na kraji lokality
★ - Zřícenina hradu Petršpurk, Petrohrad:
Původní šlechtické sídlo spojené s tímto panstvím. Zakladatelem byl roku 1356-8 Petr z Janovic. Už v roce 1483 hrad putoval do rukou pánů z Gutštejna. Sňatek Zikuny Gutštejnové s Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat posunul hrad do majetku Kolovratů, ti se tu dlouho nezdrželi; v roce 1559 začíná a roku 1572 končí výstavba renesančního zámku pod hradem. Hrad je opuštěn a pustne. Ze zbytků lze vyčíst alespoň základ stavební podoby. Najdeme zde fragment bergfritu. Hrad měl dvě části – dolní a horní. Horní zůstala v náznacích zachována. Do Dolní se vstupovalo čtyřhrannou věží. a zničila ji výstavba kaple Všech svatých. Nenechme se zmást romantickou zříceninou se schodištěm. Není to pozůstatek hradu Petršpurk. Jedná se o romantickou stavbu, kterou pro návštěvníky parku nechal zbudovat ve 40. letech 19. století Evžen Černín.
Poloha: 50.1201183N, 13.4392083E
Parkoviště: na kraji lokality (0,8 km)
4. etapa: přejezd do Kryr k Schillerově rozhledně:
Vracíme se vozem zpět přes celou obec Petrohrad až znovu ke křižovatce hlavní silnicí I: třídy číslo 6 (dálnice D6). Tu přejedeme rovně a hned v této obci Černčice zahneme na křižovatce doprava a dojedeme do Kryr. Na křižovatce ve městě zahneme doprava a po zhruba 300 metrech dojedeme na místní náměstí s autobusovou zastávkou, kde se dáme doprava, přejedeme řeku Blšanku a hned za ní odbočíme ve vidlici doleva. Tady už nás místní značení vyvede na kopec na krásnou Schillerovu rozhlednu. Cesta přejezdu je dlouhá 7,9 kilometru a trvá 13 minut.
★★★★★ - Schillerova rozhledna, Kryry:
Rozhledna stávala na místě bývalého hradu Kozihrady. Byla postavena v letech 1905-06 u příležitosti stého výročí úmrtí Friedricha Schillera, podle něhož dostala své jméno. V přízemí také můžete vidět jeho pamětní síň. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů. Je odsud nádherně vidět na Krušné a Doupovské hory, ale i na vrcholky Českého Středohoří. Bývalý Kozí hrad nebo Kozihrad, který zde stával byl postaven na začátku 14. století Albrechtem z Ervěnic. Jenže už na přelomu 14. a 15. století se dostal do majetku pánů z Janovic, kteří jej velmi rychle opustili. Později zde byla postavena místo hradu šibenice.
Poloha: 50.1722061N, 13.4299494E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do obce Dvérce:
Od Schillerovy rozhledny se vracíme stejnou cestou na náměstí v Kryrech. Tady zahneme vlevo a tentokrát jedeme rovně do města Vroutek. Tam na náměstí přejedeme hlavní silnici rovně. Pojedeme nějaký čas až do obce Dvérce. V této vesničce na návsi u rybníčka zastavíme. Přejezd dlouhý 10,9 kilometrů zvládneme za 18 minut.
6. etapa: procházka k Přírodní rezervaci Dětanský chlum:
Odsud se vydáme cestou mezi místními domy vlevo. Pozor, nepůjdeme po modré turistické stezce, která protíná lokalitu, ale po neznačené cestě. Za posledním domem odbočíme doleva na cestu, která vede po hraně lesa. Po chvíli vstoupíme do lesa. Dostaneme se na křižovatku lesních cest, kde zahneme doleva a po malém stoupání přijdeme k Přírodní rezervaci Dětanský chlum. Tato náhorní plošina je ojedinělá v České republice a nutno poznamenat, že krajina připomíná v mnohém africkou savanu. Projdeme se tu. Stejnou cestou se pak vrátíme k vozu. Celý okruh po Dětanském chlumu je dlouhý zhruba 3 kilometry a budeme na něj mít zhruba 75 minut.
★★★★ - Přírodní rezervace Dětanský chlum, Nepomyšl:
Jedná se o náhorní plošinu. Na ní lze najít speciální vysychavou půdu hlinito-kamenitého vulkanického původu. Logicky tu najdeme živočichy i rostliny, které jsou podmíněny svým působením na teplomilné prostředí. Objevují se tu například sarančata. Z rostlin pak různé teplomilné druhy dubů například Dub žlutavý nebo Dub mnohoplodý.
Poloha: 50.2002692N, 13.3115442E
Parkoviště: v obci Dvérce
7. etapa: přejezd do Krásného Dvora:
Pokračujeme v cestě dál po stejné silnici. Nebude to dlouho trvat a dorazíme do obce Nepomyšl, kde na křižovatce s hlavní silnicí zahneme doprava. Po silnici číslo 221 dojedeme až za obec Buškovice, kde na křižovatce zahneme doleva směrem na Krásný Dvůr. U místního zámku najdeme záchytné parkoviště, které je naším cílem. Přejezd dlouhý 10,5 kilometru nám bude trvat 12 minut.
8. etapa: prohlídka Národní kulturní památky Zámek Krásný Dvůr a procházka po zdejším unikátním anglickém parku:
Od parkoviště to máme jen pár kroků na nádvoří zámku Krásný Dvůr. Tento zámek, který je stavitelským Kaňkovským mistrovstvím si prohlédneme a pak se vrátíme k hlavní bráně zámku, kde se uhneme doprava a vstoupíme do Přírodní památky Krásný Dvůr, která je vlastně anglickým parkem místního zámku. Hned pod zámeckou budovou uvidíme torzo Goethova dubu. Místní značení, které je nutné sledovat, ukazuje jednotlivé pavilony a romantické stavby v parku, které nás při naší cestě upoutají. Na křižovatkách cest je dobré vždy podle místních šipek sledovat vytyčenou trasu, abychom zbytečně nebloudili. Trasa cesty je následující: Torzo Goethova dubu – Voliéra – Památník významných návštěvníků – Goethův dub – Panův templ – Rybník Snílek – Gloriet – Obelisk – Rozhledna Krásný Dvůr (Gotický templ) – Čínský pavilon – Goethův pavilon – Zámek Krásný Dvůr. Vrátíme se tak znovu před hlavní bránu zámku v Krásném Dvoře a vlastně i k vozu na parkovišti. Procházka po anglickém parku a prohlídka zámku nám přidá do nohou 5 kilometrů a samotná procházka po parku nám bude trvat 90 minut. V případě potřeby je možné ji kdykoliv zkrátit.
★★★★★– Národní kulturní památka Zámek Krásný Dvůr, Krásný Dvůr:
Barokní zámek si nechal postavit František Josef Černín z Chudenic. Původně tu stávala jen renesanční vila. Autorem architektonického návrhu výstavby zámku je František Maxmilián Kaňka. Návštěvní okruhy nabízejí prohlídky původního nábytku, sbírek porcelánu, kameniny nebo hodin. Zvláštností jsou zdejší barokní psí portréty. Zajímavou historii měl zámek za druhé světové války. Nejprve sloužil jako úřad, později se jednalo o rekreační středisko pro samotného Joachima von Ribbentropa. Po osvobození jej zabral štáb sovětských vojsk a pak byl zámek v gesci ministerstva zemědělství a národní kulturní komise. Zpřístupněn veřejnosti byl až v 50. letech. Zámek si velmi oblíbili i filmaři – točil se tu film Jak básníkům chutná život nebo Konec starých časů.
Poloha: 50.2519378N, 13.3699564E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Přírodní památka Krásný dvůr (Zámecký park), Krásný Dvůr:
Jde údajně o největší anglický zámecký park v České republice. Důvodem ochrany je zachování vzácných druhů hmyzu, které tu žijí. . Jde hlavně o druhy Páchník hnědý, Roháč obecný nebo Tesařík větší. Extrémně ceněné jsou zdejší mnohaleté a mohutné stromy. V zámeckém parku je zastoupeno zhruba 100 druhů dřevin. Největším stromem byl Goethův dub, který byl největším českým dubem a jedním ze třech největších českých stromů. Zajímavé jsou i zdejší buky a lípy s často bizarním kmenem. Hned u zámku najdeme i malou francouzskou zahradu, kde dominují naopak tisy, zimostrázy či Cypřišky nutkajské.
Poloha: 50.2460239N, 13.3574242E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (1,3 km)
★★★★★ – Národní kulturní památka Rozhledna Gotický Templ Krásný dvůr, Krásný Dvůr:
Stavba byla věnována Karlu Schwarznebergovi. Šlo o vítězného vojevůdce a maršála, který porazil Napoleona v bitvě u Lipska v roce 1815. V interiéru byla umístěna v roce 1847 maršálova pískovcová socha. Rozhledna začala vznikat už v roce 1793 a údajně ji navrhl sám Jan Rudolf Černín. On sám ji říkal Gotická věž a ve skutečnosti je stavba důmyslnou kombinací dvou staveb – dřevěné a cihelné. Jde o centrální stavbu, jejíž obvod je vepsán do kruhu. Půdorys pak tvoří šest trojbokých úseků, mezi kterými jsou vysoké čtyřboké pilíře. Spodní část pak vysouvá a vynáší nahoru lucernu, do které se opírají půloblouky připomínající gotický styl. Uvnitř se dřevěná žebra sbíhají ve svorník, který je visutý stejně jako části žeber pod středovou lucernou.
Poloha: 50.2442664N, 13.3580369E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (cca 1,4 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Panův templ, Krásný Dvůr:
Nejstarší stavba zdejšího parku. Pochází z let 1783-86. Jméno dostala podle řeckého boha lesů, lovců a pastvin Pana. Výrazným prvkem stavby jsou čtyři jónské sloupy v průčelí a hladký klasický tympanon nad nimi. Za zmínku stojí i prohlídka tří štukových reliéfů nad vchodem a okny. Ty zobrazují řeckého boha Pana hrajícího na píšťalu, což dokazuje, že Panův templ byl využíván hlavně k hudební produkci. Uvnitř se nacházely bohaté výmalby z roku 1792. Ty se po požáru v roce 1949 nepodařilo zcela obnovit.
Poloha: 50.2477294N, 13.3595253E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (cca 1,1 km)
★★★ - Národní kulturní památka Gloriet, Krásný Dvůr:
Kruhový gloriet je nezbytnou součástí anglických parků. Tento vznikl v roce 1784. S největší pravděpodobností byl předlohou Chrámek lásky v malém Trianonu ve Versailles, který vznikl o šest let dříve. Původním záměrem bylo umístit do glorietu mramorovou bustu hraběnky Marie Terezie Černínové Schönbornové. V některých materiálech se můžeme setkat i s názvem Venušin chrámek či Malý templ.
Poloha: 50.2466278N, 13.3524800E
Parkoviště: v obci Brody (0,9 km)
★★★ - Národní kulturní památka Obelisk, Krásný Dvůr:
Připomíná pýchu rakouského císařského vojska. Monumentální čtyřboký obelisk vysoký 26 metrů připomíná vítězství Rakušanů nad Francouzi v bitvě u Ambergu v roce 1796. V ní zvítězila vojska Karla Ludwiga Johanna Vavřince, velkovévody rakouského nad napoleonskými vojsky. Je to nejdominantnější stavbou zámeckého parku. Dominanci pak umocňuje ještě fakt, že se nachází na konci 1100 metrů dlouhé lesní aleje, které se říká Mílovka. Základní kámen se pokládal 11. srpna 1797 a kmotry stavby byli arcivévodkyně a dcera Marie Terezie Marie Kristýna s manželem, princem Albertem Augustem Karlem Emanuelem, vévodou sasko-cobursko-götským.
Poloha: 50.2454725N, 13.3486033E
Parkoviště: v obci Brody (0,6 km)
★★ - Národní kulturní památka Památník význaných návštěvníků, Krásný Dvůr:
Kamenný památník s bílou mramorovou pamětní deskou Ta připomíná významné návštěvníky parku do roku 1906. Najdeme tu jména jako Johann Wolfgang Goethe, František Josef I. nebo císař Ferdinand I.
Poloha: 50.2481619N, 13.3644389E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (0,7 km)
★★ - Národní kulturní památka Čínský pavilon, Krásný Dvůr:
Tato historická budova vznikla v letech 1788-90. Jedná se o drobnou osmibokou stavbu, která měla připomínat čínskou pagodu. Pod čínským pavilonem najdeme velký, dnes už prázdný bazén, kterým se zásoboval vodou umělý vodopád. Pod stavbou je uměle vybudovaná jeskyně, kam stékala také voda do nádrže ve tvaru čínské čajové konvice. Na lucerně dominující střeše pavilonu byly dříve zavěšeny desítky zvonků, podle kterých se také budově říkalo Zvonkohra. Nedochovala se ani původní podoba pavilonu. Zdálky působil jako by byl obložen modrými a bílými porcelánovými destičkami; jednalo se však jen o důmyslnou malbu.
Poloha: 50.2457744N, 13.3587336E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (1,3 km)
★★ - Národní kulturní památka Goethův pavilon, Krásný Dvůr:
Stavbě se také říká Lusthaus a připomíná klasicistní tvary budov z období vlády Ludvíka XVI. Stavba je téměř kopií altánu Belveder v francouzském Trianonu ve Versailles, který byl postaven v roce 1777. Zdejší letohrádek však vznikl se sedmiletým zpožděním. Na Goethův pavilon byla stavba překřetěna při druhé návštěvě velikána na Krásném Dvoře v roce 1810, kdy byla také uvnitř odhalena jeho busta.
Poloha: 50.2467825N, 13.3661903E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (0,8 km)
_JPG.jpg)
★★★★ - Goethův dub, Krásný Dvůr:
Jednalo se o největší dub v České republice. Obvod jeho kmene dosáhnul 1050 centimetrů. Strom byl považován i za nejhezčí český dub. Zanikl v 90. letech 20. století. Jeho stáří se odhadovalo na 1000 let. V posledních letech mu z bezpečnostních důvodů byly odstraněny i větve a zůstal jen kmen. Zajímavostí je skutečnost, že Johann Wolfgang Goethe navštívil tento park dvakrát a skutečně si tento strom zamiloval. Daleko raději měl ale druhý dub, který byl u pískovcové lavičky.
Poloha: 50.2515592N, 13.3684833E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti
9. etapa: přejezd do obce Dolánky:
Projedeme po silnici dál kolem zámku do centra vlastní obce. Tady na křižovatce ostře zahneme doprava. Dojedeme až do obce Vysoké Třebušice, kde najedeme rovně na hlavní silnici číslo 224. Hned však z ní sjedeme, protože hlavní silnice zahýbá doprava a my pojedeme rovně. Cesta nás dovede až do Dolánek, kde po přejetí místního potoka budeme mít po pravé ruce turistický přístřešek, kde v jeho blízkosti zastavíme. Cesta je dlouhá 5,6 kilometrů a zvládneme ji za 7 minut.
10. etapa: pěší procházka na hradiště Rubín ke stejnojmenné rozhledně:
Od turistického rozcestníku se vydáme po zdejší cyklistické stezce. Po čase nám šipky ukáží, že máme na rozhlednu Rubín odbočit doprava. Cesta po traverzu kopce nás k rozhledně dovede. Stejnou cestou pak budeme sestupovat i zpět. Délka pěší procházky oběma směry je 2,6 kilometrů a ujdeme ji za 53 minut.
★★★★★ - Hradiště Rubín s rozhlednou Rubín, Podbořany:
Významné naleziště. Železná kování slovansko-avarského typu, která se zde našla, patří k těm nejprestižnějším v celé republice. Někteří badatelé dokonce ztotožňují Rubín s bájným Wogastisburgem, pod nímž zvítězil franský kupec Sámo nad králem Dagobertem I. Rozhledna na vrcholu vznikla v září 2018. Nechalo ji postavit město Podbořany. Rozhledna připomíná dávné hradiště. Je odsud vidět České středohoří, ale i Doupovské a Krušné hory. Věž rozhledny byla postavena z 500 kusů dubových klád. Z hlediska geologického je Rubín 352 metrů vysoký vulkanický kopec Doupovského vulkanického komplexu. Z hlediska biologického jde zase o útočiště vzácných suchomilných a teplomilných rostlin v intenzivně využívané krajině.
Poloha: 50.2539831N, 13.4374167E
Parkoviště: na parkovišti (0,6 km)
11. etapa: přejezd do Žatce:
Budeme pokračovat po stejné silnici dál a dojedeme do obce Pšov, kde narazíme na hlavní silnici číslo 27. Na ní zahneme doleva. Dojedeme až na kruhový objezd v Žatci, kde se dáme doprava do ulice Boženy Vikové Kunětické. Začnou se nám do cesty stavět kruhové objezdy, první dva projedeme rovně, na třetím zahneme doleva. Za areálem místního kláštera bude vpravo parkoviště Úřadu práce, tam zastavíme. Cesta je dlouhá 12,6 kilometrů a bude nám trvat 14 minut.
12. etapa: procházka po Žatci:
Z parkoviště se vrátíme zpět pěšky na silnici, kterou jsme přišli a prohlédneme si bývalý žatecký klášter s velmi udržovanými zahradami. Pak překročíme silnici, po které jsme přijeli a zavítáme ke zdaleka viditelné budově – k rozhledně Chmelový maják. Kolem ní se můžeme zaměřit i na další zajímavé budovy, ale rozhodně bychom neměli zapomenout na Chmelový orloj. Přes náměstí Prokopa Velkého se dostaneme znovu na silnici, po které jsme přijeli k parkovišti, ale tentokrát se na ní dáme doleva a přes Kruhové náměstí zamíříme ulicí Obráncům míru přímo do srdce Žatce. Naší pozornosti by neměla uniknout zajímavá Liběšická branka, kterou na náměstí budeme mít po levé ruce a pochopitelně budova radnice s vyhlídkovou věží. Až se na město podíváme z výšky, zamíříme k místnímu Chrámu Nanebevzetí Panny Marie a vedle něj bude po levé ruce Kněžná brána, což je údajně jedna z nejkrásnějších českých bran. Obejdeme klášter a cesta ulicí Dlouhou nás dovede k místní židovské synagoze. Odsud se budeme vracet na parkoviště.
Okruh Žatcem je dlouhý 2,5 kilometru a k jeho ujití bude stačit 42 minut. Tady výlet končí.
★★ - Kapucínský klášter, Žatec:
Budova s arkádami vznikla v letech 1676-84. Jde o jednoduchou čtvercovou budovu s arkádami. Patřila kapucínům. Ti se vyhnuli rušení klášterů, které zaváděl Josef II. Důvodem byla skutečnost, že velmi obětavě pomáhali při morových ranách, které postihly Rakousko-Uhersko. Klášter byl zrušen až v roce 1950. Dnes je budova bez využití.
Poloha: 50.3251581N, 13.5480114E
Parkoviště: v místě
★★ - Kapucínská zahrada, Žatec:
Navazuje přímo na budovu kláštera. Nedávno byla rekonstruována do podoby krásných květinových záhonů, sochařské výzdoby nebo zvonící kašny. V zahradě najdeme i bylinkovou zahradu.
Poloha: 50.3249433N, 13.5488569E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Chmelový maják, Žatec:
Jedna z nejmodernějších českých rozhleden. Měří do výšky 42 metrů a na vrcholu je sedm ocelových sloupů, které symbolizují chmelnici. Nahoru se můžete dostat pohodlně i výtahem.
Poloha: 50.3246922N, 13.5454436E
Parkoviště: v místě
★★★ - Chmelový orloj, Žatec:
Má rozměry 4 x 7 metrů. Na orloji nechybí postavy, které připomínají chmelovou sezonou. Orloj ukazuje také čas a zvěrokruh. Na tomto orloji je také kostlivec, chybí tu však apoštolové a místo nich se objevují mariášové karty.
Poloha: 50.3247086N, 13.5448267E
Parkoviště: v místě
★★★ - Libočanská branka, Žatec:
Dnes slouží k bydlení. Od roku 1463 však byla součástí městského opevnění. Jde o 19 metrů vysokou věž.
Poloha: 50.3292208N, 13.5436917E
Parkoviště: v místě
★★★- Radnice s radniční věž, Žatec:
Správa města byla zpočátku podružnou funkcí budovy. Stavba z roku 1362 sloužila jako prodejna sukna a místo na jeho rozměřování. Městská rada zasedala v malé místnosti. Renesanční přestavba se uskutečnila v roce 1559. Další přestavbu zažila radnice v roce 1767 poté, co téměř celá lehla zničujícím požárem. Vystoupat můžete i na zdejší radniční věž. Je vysoká 47 metrů a potřebujete k tomu 140 schodů. Legenda říká, že pokud spatříte hrad Hazmburk, splní se vám tajné přání. Pamětní deska na radnici upomíná na působení Jana ze Žatce na pozici městského notáře. Muž se však proslavil německy psanou prozou Oráč z Čech, která vznikla kolem roku 1400.
Poloha: 50.3298833N, 13.5442172E
Parkoviště: v místě
★★★ - Chrám Nanebevzetí Panny Marie, Žatec:
Na tomto místě stál románský kostelík už v roce 1004. O výstavbu velkého chrámu se zasloužil Jan Lucemburský, který dal městu povolení ke stavbě v roce 1336. Velké úpravy se svatostánek dočkal v období baroka, a to hlavně kvůli dvěma velkým požárům, které zachvátily budovu v roce 1738 a 1840. Uvnitř je kostel trojlodní s tím, že boční lodě jsou užší, než je ta hlavní dominantní.
Poloha: 50.3313342N, 13.5433086E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Kněžská brána, Žatec:
Historici ji považují za jednu z nejhezčích českých bran. A to i přes to, že její současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století. První brána zde však stála už v druhé polovině 13. století.
Poloha: 50.3312344N, 13.5423586E
Parkoviště: v místě
★★★ - Synagoga, Žatec:
Jde o druhou největší synagogu v Čechách. Větší je jen ta plzeňská. Byla postavena v letech 1871-2 v maurském stylu architektem Johannem Staňkem. Synagoga byla vypálena během Křišťálové noci v listopadu 1938, ale místní Němci se obávali, aby oheň nepřeskočil na ostatní budovy, a tak dovolili hasičům, aby stavbu uhasili. To je důvod, proč se dochovala. Od té doby však už nikdy nesloužila svému účelu. Za války z ní byla vojenská nemocnice, později pomocná škola a pak byla skladem civilní obrany. Po revoluce se začalo s její opravou, dnes jí vlastní soukromý majitel a pořádá uvnitř výstavy a je vyhledávaná jako koncertní prostor kvůli vynikající akustice.
Poloha: 50.3299286N, 13.5460425E
Parkoviště: v místě
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 2: Stopy dějin v Peruci a Panenským Týnci, Raná, Oblík, Louny (motovýlet s pěšími procházkami):
Start: Libčeves, Turistický rozcestník Mnichov - bus
Cíl: Zálužice, Zámek Stekník
Délka moto trasy: 80 kilometrů
Délka pěší trasy: zhruba 8,8 kilometrů
Časová náročnost celého výletu: 11 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se o pestrý výlet, který nám ukáže nejen malou část Českého středohoří se svými krásnými kopečky, ale i místa, kde nechávala česká historie řadu zajímavých stop ale i otázek. Jedním z takových míst je Peruc, kde si prohlédneme Oldřichův dub. Nesmíme zde seznamu vyjmout ani Panenský Týnec s jeho legendární nedostavěnou katedrálou.
Vhodnost: Výlet je složitý ve dvou prvních etapách, kdy na nás čekají dva velmi ostré výstupy na kopce Českého středohoří, a to na kopec Oblík a Ranou. Jinak jsou procházky velmi pohotové a měl by je zvládnout každý. Svému zdravotnímu stavu však můžeme pomoci tím, že některé etapy vypustíme.
Zastávky:
Raná, Národní přírodní rezervace Oblík s vyhlídkou – Raná, Národní přírodní rezervace Raná s vyhlídkou – Louny, Městské hradby – Louny, Žatecká brána – Louny, Národní kulturní památka Chrám svatého Mikuláše – Louny, Synagoga – Slavětín, Menhir Baba, Peruc, Oldřichův dub – Peruc, Boženina studánka – Peruc, Zámek Peruc – Panenský Týnec, Nedostavěná katedrála Panny Marie – Panenský Týnec, bývalý klášter a zámek Panenský Týnec – Ročov, Augustiniánský klášter Dolní Ročov – Ročov, Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově – Lipno, Menhir Zakletý mnich v Drahomyšli – Zálužice, Zámek Stekník
Základní verze:
Motovýlet s pěšími procházkami odstartujeme u turistického rozcestníku Mnichov – bus. Hned na úvod celého výletu máme připraveny ty dvě nejtěžší pěší etapy. Hurá do nich.
1. etapa: pěší cesta na Oblík:
Od turistického rozcestníku Mnichov – bus půjdeme po zelené turistické stezce až na vrchol hory Oblík. Stejnou cestou se pak budeme vracet zpět. Cesta oběma směry je dlouhá 3,2 kilometrů a bude nám trvat 90 minut.
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Oblík a vyhlídka, Raná:
Kopec byl osídlen už v době pravěku. Což potvrzují historické nálezy keltských spon. Od 15. do 18. století se tu pěstovala vinná réva. Roku 1506 zde byla vystavěna kaple, která zanikla za doby třicetileté války. Další kaple, tentokrát dřevěná, se objevila v roce 1675. Oblík vznikl v důsledku sopečné činnosti v třetihorách. Typickým pro něj jsou sesuvy, které se objevují hlavně na západním a severním svahu. Biologicky nejcennější je jižní svah, kde se objevuje Hlaváček jarní, Koniklec luční český, Divizna brunátná, Modřenec tenkokvětý nebo Orsej blatoucholistý či Violka obojetná. Objevují se tu i ohrožené druhy ptáků například Dudek chocholatý či Strnad zahradní. Na Oblíku se vyskytují i vzácní plži například Zrnovka trojzubá, Vrkoč horský nebo Hrotice obrácená.
Poloha: 50.4113547N, 13.8085306E
Parkoviště: v obci Mnichov
2. etapa: přejezd do obce Raná:
Od turistického rozcestníku Mnichov – bus se vydáme v obci Mnichov na křižovatce doleva. Brzy přijedeme k hlavní silnici, kterou přejedeme rovně a hned vjíždíme do obce Raná. Tou projedeme a za obcí dáváme pozor, kde z našeho pohledu zahne modrá turistická stezka doleva. Tam zahneme a zastavíme. Délka přejezdu je 4,3 kilometru a bude nám trvat 6 minut.
3. etapa: pěší výstup na Ranou:
Odsud se vydáme po modré turistické stezce k rozcestníku Raná – NPR, sedlo. Odsud zamíříme na slepou modrou turistickou značku na samotný vrchol hory Raná. Stejná cesta nás povede i zpět. Oběma směry ujdeme 2,8 kilometru a cesta nám bude trvat 80 minut.
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Raná a vyhlídka, Raná:
Vrch Raná je kolébkou českého plachtění. Nejvyšší ochranu však pobírá tato lokalita kvůli velmi vzácným rostlinám a živočichům. Jedná se o místo s výskytem suchomilných teplomilných trav. Najít zde můžeme Tařici skalní, Bělozářku liliovitou nebo Kozinec bezlodyžný. Ze vzácných živočichů pak jde o sysla obecného nebo lindušku úhorní. Kriticky ohroženým motýlem, který se tu vyskytuje je Modrásek ligrusový.
Poloha: 50.4069269N, 13.7712689E
Parkoviště: za obcí Raná
4. etapa: přejezd do Loun:
Vracíme se na křižovatku za obcí Raná, kde zahneme doprava na silnici číslo 28 a dojedeme až na velkou kruhovou křižovatku v Lounech, kde zahneme doleva, do centra města. Přes dva kruhové objezdy, které projedeme rovně dojedeme až na křižovatku u městských hradeb, kde se dáme na vedlejší ulici dolova, brzy si po levé ruce na parkovišti v Žižkově ulici najdeme místo na zaparkování. Přejezd je dlouhý 9 kilometrů a bude trvat 9 minut.
5. etapa: pěší okruh po Lounech:
Od parkoviště se vydáme směrem k městským hradbám, projdeme Žateckou bránou a za chvíli odbočíme doprava směrem k chrámu svatého Mikuláše. Ten si zevrubně prohlédneme i s unikátní vnitřní výzdobou a pak zamíříme ještě na vyhlídkovou věž. Vcestě budeme pokračovat dál, projdeme si místní náměstí, které projdeme diagonálně do protilehlého rohu a tady půjdeme ulicí Hilbertovou k místní synagoze. Tu si prohlédneme a ulicí Hilbertovou půjdeme dál až na její konec, kde ostře zahneme doleva na nábřeží řeky Ohře. Po něm dojdeme až do ulice Žižkova k vozu. Celý okruh je dlouhý 1,6 kilometru a bez prohlídky lokalit ho ujdeme za 30 minut.
★★★ - Městské hradby, Louny:
Nejstarší zpráva o lounských hradbách pochází z roku 1317. Tehdy král Jan Lucemburský městu odpustil na šest let daně, aby si mohlo pravit hradby a příkopy. Podobu nejstarších hradeb neznáme, dodnes zachované opevnění je výsledkem mladších přestaveb z 15. a 16. století.
Poloha: 50.3581306N, 13.7938394E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Žatecká brána, Louny:
Z doby před více než půl tisícem let se dochoval západní a severní úsek hradeb s mohutným barbakánem Žatecké brány. Samotná průjezdní věž vnitřní brány zanikla. Zbytky kamenické výzdoby na průčelí kulisové brány barbakánu ukazují, že jeho důležitou funkcí bylo reprezentovat město pro příchozí z obou hlavních směrů zemských cest od Žatce a ze severu přes most od řeky. Z unikátní sochařské výzdoby zůstaly jen baldachýnové stříšky, městský znak se symbolickým W (Vladislav Jagellonský) a tři nápisové desky s datací stavby do roku 1500.
Poloha: 50.3571319N, 13.7929611E
Parkoviště: v místě
★★★★★ – Národní kulturní památka Chrám svatého Mikuláše, Louny:
Chrám stojí na místě starého farního kostela ze 13. století. Ten zničil v roce 1517 požár. Na stavbě chrámu se podíleli Benedikt Rejt, Pavel z Pardubic a Filip z Wimpfen. Z původního kostela byla ponechána pouze masivní věž. V pozdně gotickém slohu pak byla vybudována trojlodní stavba s žebrovou klenbou na štíhlých pilířích. Znakem chrámu je jehlancovitá střecha, kterou dokončil mistr Materna ze Cvikova v roce 1537. Interiéru dominují tři mohutné dřevěné oltáře. Ty vyřezal v letech 1701–1706 sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a počátkem 20. stol. Kamila Hilberta. U hlavního oltáře se v té době uvažovalo o jeho barevném nátěru, nakonec ale zůstal v původní podobě. Hlavní oltář Narození Páně uprostřed je ve stylu konzervativnějšího baroka, dva postranní patří mezi vůbec první akantové oltáře. Řezba je vyvedena do impozantních detailů, obsahuje mnoho světců a biblických postav, andělů a barokního dekoru. Možné je vystoupat i na kostelní věž, která umožňuje daleký výhled do kraje.
Poloha: 50.3572678N, 13.7952869E
Parkoviště: v místě
_JPG.jpg)
★★ - Synagoga, (Hilbertova čp. 70), Louny:
Budova vznikla na místě zájezdního hostince U Šífu. Ten zničil požár v roce 1849. Synagoga byla v letech 1871-74 postavena v maurském slohu podle projektu pražského architekta Jana Staňka. Dnes slouží jako depozitář.
Poloha: 50.3573594N, 13.7997003E
Parkoviště: v místě
6. etapa: přejezd k menhiru Baba:
Z ulice Žižkova dojedeme na křižovatku, po které jsme přijeli. Odbočíme doleva a projedeme celé Louny. Projedeme městem až do obce Černčice, kde na křižovatce zahneme doprava. Silnice 239 nás přes Veltěže dovede do Slavětína, kde na první odbočce u prvního domu zahneme doleva a pojedeme stále rovně. Silnice se za chvíli změní v polní cestu, ale k našemu dalšímu cíli – Menhiru Baba se dá pohodlně a bez problémů dojet. Délka přejezdu je 10,8 kilometrů a ujedeme ho za 14 minut.
★★★ - Menhir Baba, Slavětín:
Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun. Dostanete se k němu cestou z obce na vlakovou zastávku. Asi v polovině cesty odbočte doleva polní cestou, která vede okolo rybníku do polí. U této cesty roste osamělý strom, pod kterým menhir stojí.
Poloha: 50.3573594N, 13.7997003E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Peruce:
Od menhiru se vrátíme na hlavní silnici v obci Slavětín. Na ní zatočíme doleva a budeme směřovat do obce Peruc. Tady pozor, protože za lokalitou Hořejší mlýn bude za chvíli nenápadné parkoviště. Tam vpravo zatočíme a zastavíme. Stojíme přímo u památného Oldřichova dubu. Cesta je dlouhá 5,6 kilometrů a ujedeme ji za 6 minut.
8. etapa: krátká procházka po Peruci:
Stromového velikána si pečlivě prohlédneme, jedná se o strom, který patří neodmyslitelně k české státnosti a k utváření našich dějin. Odsud se vydáme cestou vzhůru do centra zástavby v Peruci. Brzy bude po levé ruce památná Boženina studánku, kde ctnostná žena prala prádlo, když se do ní zamiloval kníže Oldřich. Těsně za ní bude opravený zámek na Peruci. Prohlédneme si ho společně se zámeckou zahradou. Celá procházka Perucí bez prohlídky lokalit zabere 30 minut a ujdeme při ní 1,2 kilometru.
★★★★ - Oldřichův dub, Peruc:
Památný dub má v obvodu kmene 800 cm. V patě stromu je obvod 1000 centimetrů. Stáří se odhaduje na 1000 let. Podle pověsti se zde setkali kníže Oldřich a Božena. Ta se pak stala jeho ženou a porodila syna Břetislava I. V roce 1993 a 1995 byl strom dvakrát zapálen. Velmi to ovlivnilo jeho zdravotní stav. Jeho současná kondice bohužel není příliš uspokojivá. Strom je na seznamu výjimečných stromů UNESCO.
Poloha: 50.3459264N, 13.9628292E
Parkoviště: v místě
★★★★ - Zámek Peruc, Peruc:
Jeden z nejcennějších rokokových objektů v zemí. Současná podoba je výsledkem přestavby v 60. a 70. letech 18. století v duchu rokoka za vlády Ledeburů. Je to trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry a sochařskou výzdobou. Pamětní síň Emila Filly je v jižním křídle zámku. Na sklonku II. světové války zde byl uchován knižní fond Univerzitní knihovny v Lipsku. Knihy se vrátily až v roce 1954.
Poloha: 50.3436081N, 13.9628592E
Parkoviště: v místě
★★★ - Boženina studánka, Peruc:
K udržované studánce s přístřeškem se váže pověst o Oldřichovi, který zde potkal Boženu peroucí prádlo. Když ovšem budeme postupovat podle prokazatelných faktů, tak lze s jistotou říci, že studánka byla velmi silným vodním zdrojem nejen pro zdejší pivovar a vařilo se z ní pivo, ale také pro celou vesnici zvláště v období sucha. První zmínka o studánce pochází z 80. let 15. století a vydatný pramen vyvěrá z bazálních partií turonských hornin při hranici s cenomanskými pískovci. Dnešní úprava studánky je novogotická se zdobeným pískovcovým ostěním, dřevěným nástavcem s oplechovanou baldachýnovou střechou.
Poloha: 50.3441108N, 13.9624175E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Panenského Týnce a prohlídka nedokončené katedrály:
Budeme pokračovat dál v cestě vzhůru do konce a za chvíli bude silnice odbočovat doprava, tam odbočíme. Vyjedeme na křižovatce v Peruci u čerpací stanice, kde zahneme doleva. V přímém směru projedeme přes Hřivčice a Vrbno nad Lesy a dojedeme na kraj Panenského Týnce na kruhovou křižovatku. Na ní odbočíme do centra obce Panenský Týnec. Zdejší ukazatele a šipky už nás dovedou na další místo naší cesty – do nedostavěné katedrály. Cesta je dlouhá 10 kilometrů a musíme počítat se ztrátou času 14 minut.
★★★★★ - Nedokončený kostel Panny Marie, Panenský Týnec:
Kousek od zámku naleznete nedokončený gotický kostel se zachovaným jižním portálem z doby před rokem 1400. První zmínka v kronikách pochází z roku 1115. V roce 1280 nechal Habart ze Žirotína založit klášter klarisek, který se stal třetím klášterem v Čechách. Postihlo jej několik pohrom. Vyhořel, za husitských válek byl vypálen a ani během řady oprav se bohužel nepodařilo dostavět loď chrámu.
Poloha: 50.2961053N, 13.9167836E
Parkoviště: v místě
★★★ - Bývalý klášter a zámek, Panenský Týnec:
Původní klášter klaristek Anežského kláštera v Praze byl založen roku 1293. Společně s nedokončeným kostelem byly zničeny v průběhu husitských válek. Pak byl obnoven pouze klášter a byl využíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se majitelem sídla v roce 1787 stal Jan Tuscany, jehož potomci nechali klášter v 1. polovině 19. století upravit do podoby zámku. V současnosti je v užívání městyse, který zde má své sídlo.
Poloha: 50.2958578N, 13.9162606E
Parkoviště: v místě
8. etapa: přejezd do Dolního Ročova a prohlídka zdejšího kláštera:
Od nedostavěného kostela v Panenském Týnci se vracíme zpět na kruhový objezd za obcí. Tady najedeme na silnici I. třídy číslo 6 a po ní pojedeme až na křižovatku, kde se vlevo odbočuje na silnici 229 směrem na Cítoliby. My ale po silnici pojedeme až do Ročova, kde krátce za centrem obce je odbočka doleva ke klášteru v Dolním Ročově. Dojedeme až k augustiánskému klášteru. 22,8 kilometrů cesty by mělo trvat 23 minut.
★★★ – Augustiniánský klášter Dolní Ročov, Ročov:
Klášter založil v roce 1373 založit Albrecht z Kolovrat. Od počátku fungování konventu je doloženo vaření piva přímo v klášteře. Klášter byl zrušen v roce 1950, přeměněn na věznici a poté na kasárna. V letech 1961 až 1995 zde sídlila dětská psychiatrická léčebna. Poté byl areál vrácen řádu augustiniánů a v současné době je zde sklad humanitární pomoci Charity Praha. Cenností kláštera je zvon ze 16. století. V interiéru kláštera, který se ale otevírá výjimečně, jsou malované klenby.
Poloha: 50.2483086N, 13.7794878E
Parkoviště: v místě
★★★ - Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově, Ročov:
Jde o bývalý klášterní augustiniánský kostel zbudovaný v letech 1746-50 v barokním slohu. Autorem je slavný Kilián Ignác Dientzehofer. Jednolodní obdélná stavba má dvě průčelní věže. Symbolem kostela a předmětem poutního zbožňování je Področovská Panna Maria – milostná gotická madona umístěná ve skleněné vitríně na hlavním oltáři. V 18. a 19. století byly poutě do Ročova věhlasné a zúčastnily se jich tisíce lidí.
Poloha: 50.2484761N, 13.7795172E
Parkoviště: v místě
9. etapa: přejezd k zámku Nový Hrad v Jimlíně:
Od augustiniánského kláštera vyjedeme znovu do Ročova a zahneme doprava na hlavní silnici. V obci Senkov odbočíme do Zbrašína. V této obci na nás čeká odbočka doprava, která nás dovede do Jimlína a zámku Nový hrad. Cesta dlouhá 12 kilometrů nám zabere 15 minut.
★★★ - Zámek Nový Hrad, Jimlín:
Dominantu okolí tvoří komplex obytných a hospodářských budov se třemi nádvořími. Založen byl už v 15. století rodem Kolovratů. Posledními majiteli byli Schwarzenbergové, kteří jej drželi až do roku 1945.
Poloha: 50.3195753N, 13.7499236E
Parkoviště: v místě
10. etapa: přejezd k menhiru Zakletý mnich:
Od jimlínského zámku se vydáme Jimlínem na křižovatku s hlavní silnicí, kde zahneme doleva. Druhá vesnicí bude Drahomyšl. Tady uprostřed bude odbočka vpravo do centra obce. Zahneme tam a přijedeme k vidlici, kde odbočíme doprava. Asfaltová silnice se změní v prašnou cestu. Po ní dojedeme k menhiru. Cesta je dlouhá 8,5 kilometru a bude nám trvat 9 minut.
★★★★ - Menhir Zakletý Mnich v Drahomyšli, Lipno:
Jedná se o druhý největší český menhir. Původně údajně stával mezi obcí Cítoliby a Žatcem. Je to plochý pískovcový kámen, který vyčnívá asi dva metry ze země.
Poloha: 50.3150644N, 13.6490792E
Parkoviště: v místě
11. etapa: přejezd k zámku Stekník:
Jedeme dál silnicí 225. Na první křižovatce odbočíme doprava a hned zahneme doprava znovu. .Dojedeme k zámku Stekník. Cesta je dlouhá 5,6 kilometru a autem ji ujedeme za 8 minut.
★★★ - Zámek Stekník, Zálužice:
Kdysi obec i sídlo patřilo pánům z Líčkova. Bylo však zkonfiskováno po Bílé hoře, a tak jej koupil Adam z Valdštejna. O výstavbu barokního zámku se zasloužil další zdejší majitel – a to žatecký měšťan Jiří Kulhánek. Dnešní podoba zámku je okořeněna rokokovými úpravami a zahradami s rokokovými motivy, které je možné si projít.
Poloha: 50.3231819N, 13.6235297E
Parkoviště: v místě
