MOTOVÝLET S PĚŠÍMI PROCHÁZKAMI 1: ZA ČERTEM A KÁČOU A PŘEŠTICKÝMI PRASÁTKY
MOTOVÝLET S PĚŠÍMI PROCHÁZKAMI 2: VÝLET ZA FRESKAMI V NEBÍLOVECH A NA ROZHLEDNY
MĚSTA OKRESU PLZEŇ - JIH
Okres Plzeň-jih nepatří mezi nejnavštěvovanější místa Česka; oblast nás ale může zaujmout krásou prosté krajiny, která si na nic nehraje a dává klid, odpočinek a pohodu
O co méně je okres bohatý na přírodní zajímavosti a turistické magnety, o to více zajímavých lidí spojilo s okresem svůj život – jmenujme jen ty nejvýznamnější Jakuba Jana Rybu, Josefa Hlávku nebo Josefa Haydna
Okres Plzeň – jih leží v samém srdci Plzeňského kraje. Jeho správním střediskem bylo vždy město Plzeň, které ale paradoxně nebylo nikdy jeho součástí. Okres hraničí se všemi ostatními okresy Plzeňského kraje, tedy s okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Domažlice, Klatovy a Tachov. Ještě navíc má okres hranici i se středočeským okresem Příbram a s jihočeským okresem Strakonice. Plzeň-jih je 41. největším okresem v České republice; má rozlohu 990 km čtverečních. V počtu obyvatel mu pak patří 70. místo; žije tu něco málo přes 62 tisíc obyvatel. Prostým podělením těchto čísel zjistíme, že na kilometr čtvereční tu žije 63 obyvatel, což ho řadí na 65. místo ze 77 českých okresů.
V okrese najdeme sedm měst. Jedná se o Bílovice, Dobřany, Kasejovice, Nepomuk, Přeštice, Spálené Poříčí a Stod. V posledních letech se rozloha okresu o něco zvětšila rozparcelováním dřívějšího vojenského újezdu Brdy.
Území okresu téměř na půlku roztíná Švihovská pahorkatina, která se táhne od Přeštic až po Spálené Poříčí. Nejvýchodnější část okresu pak vyplňují svými výběžky kopečky Blatenské pahorkatiny. Nejvyšší bod okresu přesto najdeme v doznívajícím pohoří Brdy, které končí s východní hranicí okresu. Je to místo nazvané Nad Maráskem s nadmořskou výškou 802 metrů nad mořem. Mírně zvlněný povrch nahrává tomu, že právě v této části okresu se těží množství surovin. V okolí Štěnovic najdeme velké naleziště žuly; oblast mezi Přešticemi a Dobřany je bohatá na kaolín a jíly.
Okres Plzeň – jih si nelze představit bez třech stěžejních řek, které odvádějí většinu menších toků. Jsou to řeka Úslava, Radbuza a Úhlava. Řeka Úslava také v okrese Plzeň-jih vzniká. Do největšího rybníka okresu Žinkovského totiž přitékají dva potoky – Bradlava a Tůně a z rybníka už vytéká řeka Úslava. Řeka Radbuza vtéká do okresu v obci Hradec u Stoda a řeka Úhlava poprvé objeví okres Plzeň-jih v obci Borovy. Všechny tři řeky jsou zdrojnicemi Berounky, která vzniká v katastru města Plzně.
Okres je poměrně průmyslový, zpracovávají se zde místní nerostné suroviny. Ze zemědělského hlediska má okres význam hlavně v pěstování pšenice, ječmene a chovu skotu, drůbeže a prasat. O posledně jmenovanou komoditu se zasloužilo hlavně město Přeštice, kde byla vyšlechtěna speciální odrůda jatečního vepře.
I v Jižním Plzeňsku najdeme několik nádherných míst, které doslova uhranou krásami. V první řadě k nim patří barokní zámek Nebílovy, který prochází unikátní proměnou a jehož fresky zobrazující subtropickou a tropickou floru a faunu jsou neopakovatelným dílem v rámci celé republiky i střední Evropy. Obrovské historické bohatství skrývá klášter v Chotěšově, který je vděčným místem turistů a návštěvníků. Nepomuk dodnes oslovuje nejen kvůli velkému náboženskému významu – nedaleká obec je rodištěm nejznámějšího českého světce Jana Nepomuckého, ale i zámek Zelená Hora vstoupil do povědomí jako dějiště románu Černí baroni. Mohutností nás bezesporu uchvátí hrad Vlčtejn.
Na své si přijdou návštěvníci i v Přešticích, které jsou nejen rodištěm Jakuba Jana Ryby, ale ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie, který je národní kulturní památkou, můžeme spatřit obraz Přeštické madony, která roní údajně krvavé slzy. S Přešticemi, ale hlavně s blízkými Lužany, je spojen život významného architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Zámek v Dolní Lukavici je sice značně zdemolován, ale jedná se o místo, kde působil v mládí hudební skladatel Josef Haydn a když jsme u těch hudebních skladatelů, nesmíme zapomenout na Antonína Dvořáka, který kousek za Přešticemi našel inspiraci pro svoje dílo Čert a Káča. Milovníci architektury pak nezapomenou na návštěvu jednoho z nejstarších českých mostů, který se nachází v Dobřanech.
Nejcennějším přírodním územím okresu je Národní přírodní rezervace Chejlava, která je typickou pralesovitou bučinou. Do katastru okresu pak zasahují přírodní parky Buková hora – Chýlava, Kakov – Plánický hřeben a Pod Štědrým.
V čele největších stromů okresu je Lípa u Gigantu v Záluží. Její obvod je 701 centimetrů. Z této lípy však už zbylo jen torzo. Na druhém místě je pyšný Kacerenský dub, který má 670 centimetrů v obvodu kmene. Mlynářova lípa v Dolní Lukavici obsadila v souboji třetí místo a má obvod kmene 601 centimetrů. Do první desítky se v okrese Plzeň-jih dostalo sedm lip, dva duby a jeden buk.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Přeštice (7 tisíc obyvatel); Dobřany (6 tisíc obyvatel); Blovice (4 tisíce obyvatel); Nepomuk (4 tisíce obyvatel) a Stod (4 tisíce obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Motovýlet s pěšími procházkami 1: Za Čertem a Káčou a přeštickými prasátky
Start: Chotěšov, Klášter
Cíl: Roupov, Zřícenina hradu Roupov
Délka moto trasy: 42,1 km
Délka pěší trasy: zhruba 14 km
Časová náročnost celého výletu: 9 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa ze západní části okresu Plzeň - jih, které by měl každý navštívit.
Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. A to i přesto, že pěší vzdálenosti jsou při tomto výletě trochu delší.
Zastávky:
Chotěšov, Klášer premonstrátek – Chotěšov, Rozhledna Křížový vrch - Dobřany, Historický most – Přeštice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie – Přeštice, Pomník Jakuba Jana Ryby – Přeštice, Pomník prasátek – Přeštice, Hrobka Josefa Hlávky – Příchovice, Památný strom Lípa pod Ticholovcem – Příchovice, Kaple svatého Vojtěcha – Lužany, Zámek Lužany – Lužany, Socha Josefa Hlávky - Lužany, Lužanská hora s plastikou Čerta a Káči – Roupov, Památný Roupovský tis – Roupov, Zřícenina hradu Roupov
Základní verze:
Výlet začíná u kláštera Chotěšov.
1. etapa: návštěva kláštera premonstrátek v Chotěšově:
Klášter byl založen ve 13. století a patří mezi nejvýznamnější církevní stavby jižního Plzeňska. Jeho útroby rozhodně stojí za prohlídku. Je dobré načerpat informace o tom, kdy jsou v klášteře komentované prohlídky, protože nemají vždy pevný řád.
★★★★ - Klášter Chotěšov, Chotěšov:
Klášter se stal útočištěm premonstrátek z Doksan. I jeho se dotkly josefovské patenty a uzavřely jeho brány. V roce 1837 další jizvy klášteru zasadil požár, který zničil dvě věže a pak byl klášter zbourán. Po čtyřiceti letech si zříceninu pronajaly sestry řádu Navštívení Panny Marie. Ty tu zřídily pension pro výchovu šlechtických dívek.
Poloha: 49.6532572N, 13.1985958E
Parkoviště: v místě
2. etapa: přejezd do obce Losina:
Těsně za klášterem odbočíme doprava do ulice Dobřanská. Brzy odbočíme doprava do ulice Havlíčkova, přejedeme řeku Radbuzu a vjedeme do obce Mantov. Tady najedeme rovně na hlavní silnici a pojedeme do obce Losina. V pravoúhlé levotočivé zatáčce zastavíme. Doprava ze silnice odbočuje Naučná stezka Stodsko. Přejezd je krátký, má jen 3 kilometry a cesta bude trvat 5 minut.
3. etapa: procházka k rozhledně Křížový vrch:
Půjdeme po zmiňované Naučné stezce Stodsko. Dojdeme k rozcestníku Křížový vrch – vrchol. Odsud se vydáme k vlastní rozhledně. Cesta tam i zpět bude pro naše nohy dlouhá 4,2 kilometru a bude trvat hodinu a 20 minut.
6. etapa: krátká procházka po zajímavostech v Přešticích:
V Přešticích si prohlédneme čtyři různé památky na velmi malé ploše. Všechny budou po naší levé ruce. Stěžejním je kostel Nanebevzetí Panny Marie se slavnou místní madonou, Těsně pod ním najdeme pomník místního rodáka Jakuba Jana Ryby. Pár metrů za kostelem narazíme na sochu přeštických prasátek. Nedlouho za nimi narazíme na hřbitov, kde si prohlédneme hrobku Josefa Hlávky. Jemu bude konec konců patřit za chvíli další část naší cesty. Všechny zajímavosti najdeme na 600 metrech.
★★★ - Pomník Jana Jakuba Ryby, Přeštice:
Pamětní desku najdeme v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na tomto místě stál dům, kde Jan Jakub Ryba žil do svých pěti let.
Poloha: 49.5704781N, 13.3290131E
Parkoviště: v místě
★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Přeštice:
Jedna z nejcennějších památek českého baroka. Stavba byla zprovozněna v roce 1775, nikdy ale nebyly dokončeny věže. Došlo jen k zakrytí dočasným jehlancovým krovem, který byl nahrazen věžemi podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v roce 1995.
Poloha: 49.5700219N, 13.3286325E
Parkoviště: v místě
★★ - Sochy černostrakatých přeštických prasat, Přeštice:
Přeštická prasátka získala mezi kuchaři a gurmány pověst velmi chutného masového typu. Jejich památník najdeme na Hlávkově ulici.
Poloha: 49.5694019N, 13.3271881E
Parkoviště: v místě
★★★ - Rozhledna Křížový vrch, Chotěšov:
Na Křížovém vrchu ve výšce 487 metrů vyrostl v polovině 19. století nový kostel. V roce 1931 přibyla věž, která se stala rozhlednou. Z rozhledny vysoké 22 metrů je krásný výhled na Český les.
Poloha: 49.6218856N, 13.2127675E
Parkoviště: v obci Černotín (2,8 km)
4. etapa: přejezd do Dobřan:
Autem se vracíme zpět přes řeku Radbuzu do Chotěšova a najedeme na ulici Dobřanskou doprava. Jedná se o komunikaci s číslem 180. Projedeme obcí Vodní Újezd až do Dobřan. Tady zastavíme u autobusové zastávky kousek před mostem. Cesta dlouhá 8,3 kilometrů nám bude trvat 10 minut. Odsud se vydáme zhruba 200 metrů po bývalé silnici k historickému a zajímavému mostu v Dobřanech.
★★★★★ - Kamenný most, Dobřany:
Písemně je doložena existence mostu v druhé polovině 16. století. Podle legend však už přejížděl po mostě se svým vojskem i Jan Žižka.
Poloha: 49.6561925N, 13.2873567E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Přeštic:
Pokračujeme dál po silnici 180, v Dobřanech projedeme rovně kruhovým objezdem. Podjedeme železniční trať a za ní sjedeme z hlavní silnice doprava. Dorazíme na křižovatku se silnicí E 53. Odbočíme doprava. Tato mezinárodní silnice nás dovede do srdce města Přeštic. Přejezd dlouhý 13 kilometrů nám bude trvat 15 minut. Pozor na frekventovanou silnici!
Posvátný obraz Přeštické madony
Nejcennější artefakt kostela je obraz Panny Marie Přeštické, který byl označen církví za milostný a zázračný. Obraz Matky Boží držící v náručí mrtvé tělo syna nechala pořídit v kopii manželka místního měšťana Jakuba Hoffmeistera Alžběta. Obraz podle svědků plakal, potil se, otvíral a zavíral oči. Proto se k němu po dlouhá století konala velká procesí.
★★★★- Hrobka Josefa Hlávky, Přeštice:
Hrobka pochází z roku 1887. Je postavena v novogotickém stylu pro Josefa Hlávku. V interiéru jsou mariánské výjevy od vídeňského malíře Karla Jobsta.
Poloha: 49.5671683N, 13.3263189E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Příchovic:
Autem se vrátíme zpět přes náměstí na světelnou křižovatku. Tady zahneme doprava, přejedeme Úhlavu a na následné křižovatce se dáme doprava. Dojedeme do Příchovic, kde v centru odbočíme doleva a pojedeme po Naučné stezce Se svatým Vojtěchem. Zastavíme když stezka odbočí doleva. 4 kilometry ujedeme za 7 minut.
8. etapa: pěší výlet ke kapli svatého Vojtěcha:
Nejdřív si prohlédneme jeden z nejkrásnějších stromů jižního Plzeňska, Lípu pod Ticholovcem. Pak se vydáme po Naučné stezce Se svatým Vojtěchem ke kapli. Cesta tam i zpět je dlouhá 1,5 kilometru a bude trvat 30 minut.
★★★★ - Lípa pod Ticholovcem, Příchovice:
Strom i kaple připomínají místo dávné vraždy. V roce 1742 se tudy vracela skupina francouzských vojáků. Husaři je vypátrali a pobili. Mrtvé vojáky pohřbili druhý den obyvatelé nedalekých Příchovic a nad jejich hroby vysadili lípu a vztyčili dřevěný kříž.
Poloha: 49.5595056N, 13.3524389E
Parkoviště: v místě
★★★ - Kaple svatého Vojtěcha, Příchovice:
Kaple vznikla zasazením uměleckého díla do krajiny. Původně namaloval obrázek svatého Vojtěcha na skálu F. V. Eisenreich. V roce 2009 byla malba opravena akademickým malířem Jaroslavem Šindelářem a nad ní byl instalován dřevěný přístřešek.
Poloha: 49.5638119N, 13.3550269E
Parkoviště: u památné lípy (0,8 km)
9. etapa: přejezd do Lužan:
Vracíme se stejnou cestou až na světelnou křižovatku v Přešticích. I tady zahneme doleva, projedeme přes tamní náměstí a kolem místního kostela a hřbitova vyjedeme z města. Po hlavní silnici dojedeme do Lužan. Na druhé odbočce vlevo v Lužanech zatočíme a dojedeme k zámku. Zastavíme. Cesta dlouhá 7 kilometrů bude trvat celkem 10 minut.
★★★★ - Zámek Lužany, Lužany:
Zámek vyrostl na místě bývalé tvrze z roku 1583. K poslední úpravě došlo v letech 1886-7. Vznikla tak dvoupatrová novostavba ve stylu severoitalské vily. V zámku je expozice věnována odkazu Josefa Hlávky, velkého humanisty a velkého soupeře Tomáše Gariqua Masaryka v souboji o určení nového Československého státu.
Poloha: 49.5463053N, 13.3194208E
Parkoviště: v místě
★★ - Socha Josefa Hlávky, Lužany:
Sochu v nadživotní velikosti stvořil český sochař Josef Mařatka. Zapůjčena je z Galerie hlavního města Prahy.
Poloha: 49.5467753N, 13.3180006E
Parkoviště: v místě
10. etapa: pěší procházka okolím Lužan:
Procházka povede od zámku Lužany po Naučné stezce Živé paměti krajiny Lužan. Přes turistický rozcestník Lužany – most se dostaneme na křižovatku, kde Naučná stezka odbočuje doprava. Dojdeme na vrchol Lužanské hory, kde najdeme plastiky Čerta a Káči. Místo inspirovalo Antonína Dvořáka k napsání stejnojmenné opery. Pak se vrátíme stejnou cestou zpět. Pěší etapa je dlouhá 5,8 kilometrů a bude trvat 1 hodinu 45 minut.
★★★ - Lužanská hora, Lužany:
Prý tu kdysi stávala hospoda, která se s čertem i Káčou propadla. Místo si oblíbil Josef Hlávka, který sem rád vozil hosty lužanského zámku. Pro pěší bylo zhruba v polovině cesty postaveno tzv. kanapíčko. Dnes nahoře najdeme altán a dřevěné sochy Čerta a Káči.
Poloha: 49.5345900N, 13.3255761E
Parkoviště: v osadě Zelená Hora (0,8 km)
11. etapa: přejezd do Roupova:
Od zámku Lužany se vracíme na hlavní silnici, kde zahneme doleva na silnici E 53. Pojedeme až obce Borovy, kde se dáme doprava na silnici 182. Přes obec Vřeskovice dojedeme na kraj obce Roupov. Zastavíme, kde odbočuje doleva zelená stezka. Cesta dlouhá 7 kilometrů trvá 8 minut.
12. etapa: pěší procházka po zřícenině hradu Roupov:
Odsud jdeme po zelené turistické stezce k rozcestníku Roupov – zřícenina. Odbočíme přímo ke zřícenině. Ta je velmi vizuálně zajímavá a určitě nás okouzlí. Nezapomeňte na prohlídku památného chráněného tisu červeného. Tady výlet končí. Pěší procházka je dlouhá zhruba 600 metrů, bude trvat zhruba 20 minut.
★★★ - Zřícenina hradu Roupov, Roupov:
Hradní zřícenina se vypíná na zalesněném vrcholku nad obcí. Hrad pochází ze 13. století.Obýván byl až do konce 18. století, pak ho začali místní už jako chátrající sídlo rozebírat na stavby ve vsi. Zvláštností je dochovaný osmiboký komín černé kuchyně z konce 16. století.
Poloha: 49.5375342N, 13.2541914E
Parkoviště: v místě
★★★ - Roupovský tis, Roupov:
Patří k velmi starým stromům České republiky. Je vysoký 12,5 metrů a obvod kmene je 150 centimetrů, najdeme ho v těsné blízkosti hradu.
Poloha: 49.5375378N, 13.2538100E
Parkoviště: v místě
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Motovýlet s pěšími procházkami 2: Výlet za freskami v Nebílovech a na rozhledny
Start: Nepomuk, Turistický rozcestník Nepomuk - náměstí
Cíl: Čížkov, Rozhledna Na Skále
Délka moto trasy: 71 km
Délka pěší trasy: zhruba 7,5 km
Časová náročnost celého výletu: 6 hodin 30 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa z východní části okresu Plzeň - jih, které by měl každý navštívit.
Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Je nutné poznamenat, že i když je výlet zaměřen na výhledy, tedy na dvě rozhledny a jeden vyhlídkový altán, rozhodně nejde o nějak náročné cesty.
Zastávky:
Nepomuk, Kostel svatého Jana Nepomuckého – Žinkovy, Zámek – Žinkovy, Zřícenina hradu Potenštejn – Žinkovy, Žinkovský templ – Řenče, Rozhledna Kožich – Nebílovy, Zámek Nebílovy – Milínov, Vyhlídka Mariina skála – Čížkov, Rozhledna Na Skále
Základní verze:
Výlet začíná u turistického rozcestníku Nepomuk – náměstí.
1. etapa: návštěva kostela svatého Jana Nepomuckého:
Prohlédneme si samotný střed města Nepomuk, přesto pro nás bude ale stěžejní kostel svatého Jana Nepomuckého. Ten stojí na místě, kde se světec narodil.
★★★★ - Kostel svatého Jana Nepomuckého, Nepomuk:
Kostel je postavený podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Každý rok se tu konají velké poutě, které jsou cílem mnoha vyznavačů kultu Jana Nepomuckého.
Poloha: 49.4853650N, 13.5807153E
Parkoviště: v místě
2. etapa: přejezd do Žinkov:
Z náměstí v Nepomuku vyjedeme ulicí, na jejímž začátku stojí kostel. Dojedeme na hlavní silnici E 49 a zahneme doleva. Na konci Nepomuku odbočuje E 49 doprava, my ale pojedeme rovně a hned záhy následuje vidlicovitá křižovatka, kde odbočíme doleva po silnici 191. Ta nás dovede do obce Žinkovy, kde na začátku u rybníka Labuť zahneme doleva a dojedeme k turistickému rozcestníku Žinkovy – škola. Přejezd je dlouhý 6,9 kilometrů a zvládneme ho za 9 minut.
3. etapa: procházka po Žinkovech:
Odtud se projdeme pěšky po břehu rybníku Labuť a dojdeme k zámku Žinkovy. Pak se vrátíme k rozcestníku a zahneme doprava po žluté turistické stezce. Dojdeme ke zřícenině hradu Potenštejn a pak k Žinkovskému templu, odkud se vrátíme zpět. Ujdeme 2,4 kilometru za zhruba 50 minut.
★★★ - Zámek Žinkovy, Žinkovy:
Romantický zámek vznikl na místě tvrze z 12. století. Poslední majitel Karel Wesselý ho nechal v roce 1897 upravit v novorenesančním duchu. Po 2. světové válce z něj byla zotavovna ROH.
Poloha: 49.4785600N, 13.5031600E
Parkoviště: v místě
★★ - Zřícenina hradu Potenštejn, Žinkovy:
První písemná zmínka je z roku 1259. Tehdy byl založen Půtou z Potštejna. Od poloviny 15. století je považován za pustý. Zachovaly se pouze základy okrouhlé věže a obvodové hradby.
Poloha: 49.4812422N, 13.5088561E
Parkoviště: u zámku Žinkovy (0,6 km)
★★★ - Žinkovský templ, Žinkovy:
Napodobenina antického chrámu sloužila pro obveselení místní šlechty.
Poloha: 49.4818317N, 13.5147158E
Parkoviště: u zámku Žinkovy (0,8 km)
4. etapa: přejezd do Libákovic:
Autem se vracíme na začátek města Nepomuk, kde zahneme doleva na silnici E 49. Silnice nás zavede přes obec Chocenice až do Kotousova, kde zahneme doleva na silnici číslo 117. Přijedeme na kraj obce Letiny, kde se dáme ostřeji doprava. Dorazíme do obce Libákovice, kde zastavíme v centru u turistického rozcestníku Libákovice. Přejezd je dlouhý 23 kilometrů a urazíme ho za 24 minut.
5. etapa: pěší výstup na rozhlednu Na Kožichu:
Od rozcestníku se po Naučné stezce Čertovo břemeno vydáme k rozhledně Na Kožichu. Cesta není dlouhá, ujdeme 2 kilometry a bude nám to trvat 40 minut.
★★★ - Rozhledna Kožich, Řenče:
Na stejnojmenném kopci byla první rozhledna postavena už v roce 1865. Ta současná stojí od roku 2008, je vysoká 35 metrů a musíme vyšplhat 120 schodů. Uvidíme Šumavu nebo Brdy. Rozhledna je volně přístupná.
Poloha: 49.5713467N, 13.4438703E
Parkoviště: v obci Libákovice (1 km)
6. etapa: přejezd do Nebílov:
V Libákovicích pojedeme dál, na konci obce odbočíme doprava a přijedeme do Řenče, kde najedeme na silnici 178 doleva. V obci Vodokrty na křižovatce se dáme doprava a silnice 183 nás dovede až k zámku v Nebílovech. Cesta je dlouhá 11 kilometrů a my ji ujedeme za 14 minut.
★★★★★ - Zámek Nebílovy, Nebílovy:
Na české podmínky výjimečná fresková výmalba zachycující subtropickou krajinu. To je největší lákadlo zámku v Nebílovech. Rozsáhlý zámecký areál se skládá ze dvou malých zámků, které uzavírají čestný dvůr. Přední zámek je zrekonstruovaný. Zadní obsahuje největší chloubu - taneční sál.
Poloha: 49.6299528N, 13.4307106E
Parkoviště: v místě
7. etapa: přejezd do Milínova:
Pokračujeme z Nebílov po silnici 183 až k příjezdu na mezinárodní silnici E 49, Tady se dáme doprava, ale hned vzápětí zahneme doleva na silnici číslo 19. Ta nás dovede do Nezvěstic, kde zahneme z hlavní silnice do obce Milínov. Tady narazíme na křížovou křižovatku, kde zahneme doleva a za chvíli zastavíme, až nás cesta dovede ke žluté turistické stezce. Tato etapa je dlouhá 14,2 kilometrů a my ji urazíme za 15 minut.
8. etapa: pěší výlet na Mariinu vyhlídku:
Půjdeme po žluté turistické stezce doprava. Nemůžeme nikam zabloudit žlutá turistická stezka nás dovede k rozcestníku Mariina skála, kde najdeme krásný vyhlídkový altán, studánku a příjemné místo. V obou směrech ujdeme 2 kilometry a bude nám to trvat celkem půl hodiny.
★★★ - Mariina skála, Milínov:
Půvabné místo ve výšce zhruba 450 metrů nad mořem je součástí Přírodního parku Kornatický potok. Na vrcholu skály je dřevěný vyhlídkový altán, ke kterému vedou dřevěné schody.
Poloha: 49.6552281N, 13.5652189E
Parkoviště: na okraji komunikace Milínov – Kornatice (1,1 km)
9. etapa: přejezd do Železného Újezdu:
Vrátíme se zpět do Milínova na křížovou křižovatku a tentokrát budeme pokračovat z našeho pohledu v přímém směru do obce Lipnice. Tady najedeme doprava na silnici 117. Přijedeme do Spáleného Poříčí, kde v centru pojedeme rovně a tím najedeme na silnici číslo 19. Pár kilometrů za Spáleným Poříčím bude silnice 19 odbočovat rovně, my pojedeme rovně do Nových Mitrovic. Za nimi ve vidlici sjedeme z hlavní silnice doprava směrem na Železný Újezd. Tady budeme pozorní; v centru zastavíme u turistického rozcestníku Železný Újezd – odbočka. Etapa je dlouhá 16 kilometrů a trvá 20 minut.
10. etapa: pěší výlet na rozhlednu Na Skále:
Odsud se vydáme po žluté turistické stezce k rozhledně Na Skále. Cesta tam i zpět bude dlouhá 1,1 kilometru a bude dlouhá 22 minut.
★★★ - Rozhledna Na Skále, Čížkov:
137 schodů nás dělí od krásného pohledu na Šumavu, Plzeň nebo Radyni. Železná telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou vznikla v roce 2001.
Poloha: 49.5613786N, 13.6675086E
Parkoviště: v místě