MĚSTA OKRESU PROSTĚJOV
Hanáci si pojmenovali nejznámější vrch okresu Prostějov Velký Kosíř pyšně Hanácký Mont Blanc, a to i přesto, že v západní části okresu v Drahanské vrchovině najdeme mnohem vyšší kopce
Samotný Prostějov je při vyslovení názvu synonymem konfekce a oděvního průmyslu; jeho výsostné postavení bylo tak unikátní, že v tomto městě se jako v jednom z prvních v Rakouském mocnářství objevily šicí stroje a na konci 19. století pocházela celá třetina oděvní výroby císařství právě z Prostějova; o to smutnější je, že dnes zde oděvní průmysl doslova zmírá
Okres Prostějov je vnitrozemním okresem Olomouckého kraje. Ze všech českých okresů má tento okres asi nejroztodivnější tvar, což způsobuje hluboce zakousnutý vojenský újezd, který je ale součástí okresu Vyškov.
Okres má plochu 777 kilometrů čtverečních a v tabulce 77 českých okresů mu patří 58. místo. Co se týká počtu obyvatel, žije v okrese Prostějov 108 tisíc obyvatel, což ho řadí na 41. místo. Téměř 139 obyvatel na metr čtvereční zase posouvá okres Prostějov na 26. místo v průměrné hustotě zalidnění. Podivný tvar způsobuje i velký počet sousedících okresů. Na severovýchodě hraničí s okresem Olomouc a na východě s okresem Přerov. Na jihu a západě je sousedem okresů Jihomoravského kraje, a to Vyškov a Blansko. Na severozápadě má okres krátkou hranici s okresem Svitavy z Pardubického kraje a na jihovýchodě se doslova dotýká ve velmi krátké hranici Zlínského kraje, a to konkrétně okresu Kroměříž.
Okres Prostějov má dvě velmi rozdílné poloviny. Zatímco západní část spadá pod Drahanskou vrchovinu, kde se nenachází žádné výraznější město, žádný průmysl a místo je ryze zemědělské a přitažlivé svými kopečky, tak východní část okresu je úrodná nížina Hornomoravského úvalu.
Okres Prostějov patří k nejteplejším, nejúrodnějším, ale i nejsušším oblastem v celé České republice. Důvodem je srážkový stín, který na okres ze severu vrhají Jeseníky.
V okrese najdeme pět měst. Kromě toho okresního se jedná ještě o Konice, Plumlov, Kostelec na Hané a Němčice nad Hanou.
Okresem procházejí dva dálniční tahy. Jihem okresu vede D1 mezi Vyškovem a Kroměříží. Zhruba ve dvou třetinách pak přetíná okres Prostějov ještě dálnice D 46, která spojuje Vyškov a Olomouc. Jihem okresu prochází silnice I. třídy číslo 47, která kopíruje těleso dálnice D1.
Nejvýznamnějším tokem okresu, který ale zasahuje jen lehce v jižní části do katastru, je říčka Haná. Dalšími významnějšími toky jsou Hloučela (Okluka) a Romže, spojením obou toků vzniká řeka Volová.
Nejvyšším bodem okresu je vrch Skalky na úplné západní hranici, který dosazuje výšky 735 metrů nad mořem a patří do Drahanské vrchoviny. Nejnižším místem je pak bod, kde řeka Volová opouští v katastru obce Klenovice na Hané okres Prostějov. Naměříme zde nadmořskou výšku 196 metrů nad mořem.
Na území okresu najdeme Národní přírodní památku Hrdibořické rybníky, které jsou ojedinělým biotopem pro sledování vodního ptactva. Historie naší planety je dobře prozkoumatelná v Národní přírodní památce Kosířské lomy. Tento souhrnný název zahrnuje dvě další památky se statutem Národní přírodní rezervace, a těmi jsou Růžičkův lom a Státní lom. Tyto unikátní lomy jsou i jedním z nejnavštěvovanějších míst celého okresu.
Na nejvyšší příčce turisitického zájmu v okresu Prostějov se však vyhřívá „Hanácký Mount Blanc“, jak se říká masivu Velkého Kosíře, na kterém najdeme hojně navštěvovanou rozhlednu. Hned na druhém místě se nachází zámecký areál v Čechách pod Kosířem. Ten je úzce spjatý s uměleckým působením Josefa Mánese. Pro procházky je ideální i zdejší anglický park, který je hodnocen jako jeden z nejlepších v celé Moravě. K dalším návštěvnickým magnetům okresu Prostějov patří zámek Plumlov, který je zajímavý svým architektonickým řešením. Přitažlivá pro turisty je i blízká Plumlovská přehrada. Konický zámek v barokním duchu je dalším oblíbeným cílovým místem návštěvníků prostějovského okresu. Najdeme tu muzeum sekyrek a přímo před vchodem je k vidění největší česká sekerka, která je zapsaná i v tuzemské Guinessově knize rekordů.
Za vaši návštěvu určitě stojí i ojedinělé lázně s alkalickosirnatými prameny Skalka. Ty vás přitáhnou i tím, že jsou zatím nezatíženy turistickým ruchem, takže tu najdete velký klid. Řadu stavebních památek uvidíme i v okresním městě, všem ale dominuje Národní kulturní památka Národní dům od Jana Kotěry.
Město Prostějov je hlavně synonymem oděvního průmyslu. Na jeho počátku stál v polovině 19. století Mořic Mandl, který se svými syny založil první dílnu na výrobu oděvů. V roce 1858 už stála ve městě konfekční továrna; v té době byly v Prostějově také první ze šicích strojů v celém Rakousku. Na konci 19. století se dokonce v Prostějově vyráběla celá třetina konfekce celého mocnářství. Ruku v ruce se s tím začal rozvíjet i obuvnický a kožedělný průmysl. Po druhé světové válce bylo ve městě 175 konfekčních podniků; ty se sloučily do národního podniku Oděvní průmysl, ten však po sametové revoluci čekal pád a existenční problémy.
Prostějov je i vděčnou líhní a centrem českého ženského tenisu.
Kdo přijede na Prostějovsko, měl by ochutnat i místní kulinářské speciality. K těm patří plísňový sýr Niva, který se vyrábí v Otínovsi, cukr z cukrovaru Vrbátky a Prostějovská Starorežná. Všechny tři výrobky jsou označeny logem KLASA. Plísňový sýr se navíc pyšní i titulem Regionální potravina.
Do první desítky největších stromů okresu Prostějov se dostalo pět lip, tři duby a po jednom zastoupení má jasan a platan. Právě Nádražnímu platanu v Nezamyslicích patří pomyslné třetí místo za obvod kmene 507 centimetrů. Na prvních dvou místech jsou pak lípy. Skřípovská lípa má obvod 560 centimetrů a Dobrochovská lípa 653 centimetrů.
Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Prostějov (45 tisíc obyvatel); Kostelec na Hané (3 tisíce obyvatel); Konice (3 tisíce obyvatel); Plumlov (2 tisíce obyvatel) a Němčice nad Hanou (2 tisíce obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Ikonický Velký Kosíř, zámek a park Čechy pod Kosířem, letovisko Strážisko (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Konice, Turistické informační centrum Konice
Cíl: Čechy pod Kosířem, Parkoviště u zámku
Délka moto trasy: 28 km
Délka pěší trasy: 11,8 km
Časová náročnost celého výletu: 9 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Co je pro Čechy Říp, to je pro Hanáky Velký Kosíř, a tak skutečně nemůžeme odmítnout návštěvu tohoto ikonického místa. Zámek v Čechách pod Kosířem včetně zámeckého parku zase potěší vaše smysly, takže není vůbec co řešit. .
Vhodnost: Pohybujeme se v rovině, tak ani výstup na Velký Kosíř není nijak náročný. Celý výlet zvládnete, a to i třeba s menšími dětmi.
Zastávky:
Konice, Zámek Konice – Suchdol, Kostel Navštívení Panny Marie v Jednově – Strážisko, Zaniklý hrad Strážisko (Grünberg) – Čechy pod Kosířem, Zámek a zámecký park – Čechy pod Kosířem, Rozhledna Červená věž – Slatinky, Rozhledna Velký Kosíř – Slatinky – Národní přírodní památka Kosířské lomy (Státní a Růžičkův lom)
Základní verze:
Výlet začínáme u Informačního centra v Konicích. Tady si prohlédneme nejenom zámek a přilehlé okolí, ale určitě nepřehlédneme největší sekerku a pilu v České republice.
★★★★ - Zámek Konice, Konice:
Na zámku najdeme největší sekyrku. Tvrz je připomínána už v roce 1351, kdy byl majitelem panství Ješek z Konice. Současný zámek pochází z roku 1705 a v barokním stylu si ho nechal postavit Norbert Želecký z Počenic. V roce 1825 ho zadlužený a zchátralý koupil brněnský továrník Karel Příza; rodina ho měla v držení až do roku 1945. Nejcennějším uměleckým dílem je cenný freskový obraz Večeře Páně, jehož autorem je Bedřich Diviš Strausse. Dnes je v sále obřadní síň. Na zámku je expozice seker čítající zhruba 500 kusů různých typů; najdete mezi nimi i jednu, která je největší v naší republice a je zapsána v knize rekordů.
Poloha: 49.5891564N, 16.8910706E
Parkoviště: v místě
1. etapa: přejezd do Suchdola:
Z parkoviště před zámkem Konice pojedeme jižním směrem po silnici 373. Po ní pojedeme za obec Runařov, kde bude doleva odbočka z hlavní silnice do Jednova. Tam zahneme. Jednov je hned následující vesnice. Přijedeme na křižovatku v obci, kterou projedeme rovně a po chvíli budeme mít po pravé ruce poutní kostel v Jednově. Ten si prohlédneme. Přejezd je dlouhý 7 kilometrů a zvládneme ho za 8 minut.
2. etapa: prohlídka poutního kostela v Jednově:
Když budete prohlížet kostel, nezapomeňte na výchoz léčivé a zázračné vody, který je vyveden pod kostel.
★★★★★ - Kostel Navštívení Panny Marie v Jednově, Suchdol:
Významné poutní místo olomoucké arcidiecéze. Kostel i poutní místo vděčí za svůj vznik studánce zvané Svatá voda. Díky jejím vodě docházelo k zázračným uzdravením. Pramen vyvěrá přímo před hlavním oltářem, ale je vyveden mimo kostel do vodní kaple u silnice. Místo se stalo brzy cílem poutí mnoha lidí, kteří sem putovali i ze vzdálených končin. Proto zde vyrostla nejdříve kaple, a to v roce 1766 a později v roce 1810 ji pak nahradil kostel. Na farním pozemku byla nedávno vybudována Mariánská zahrada jako místo pro ztišení, meditaci i odpočinek v pěkném prostředí.
Poloha: 49.5455672N, 16.8789133E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd do Strážiska:
Od kostela se vrátíme na křižovatku v centru obce, kde zahneme doprava. Pokud bychom měli chvíli času, můžeme si prohlédnout i větrný mlýn, který budeme mít po levé ruce. Projedeme obcí Suchdol a dorazíme na začátek obce Ptenský Dvorek, kde zahneme na křižovatce doleva. Přejedeme přes koleje a za nimi hned zahneme doleva. Po chvíli se objevíme ve Strážisku, kde si všimneme vyvýšené lokality. To je náš cíl. Přehlédnout se nedá. Přesun do Strážiska je dlouhý 9 kilometrů a zvládneme ho za 14 minut.
4. etapa: procházka Strážiskem:
Naším cílem je hlavně prohlídka kostela svatých Andělů strážných, křížové cesty a lurdské jeskyně. Pokud bychom ale vyšetřili chvíli času, můžeme si ještě prohlédnout vily Ladislava Peška a Otto Wichterleho, které jsou v těsné blízkosti. Procházka nebude tím delší než 1 kilometr a zabere maximálně 20 minut.
★★★★ - Zaniklý hrad Strážisko (Grünberk), Strážisko:
Hrad tu stál už před rokem 1288. K poslednímu roku 16. století je ale označován už za pustý, protože tehdejší vrchnost se přestěhovala do pohodlnější tvrze v Konici. Hrad byl pak následně rozebrán obyvateli na stavební materiál. Definitivní tečku za hradem udělala výstavba kostela Andělů strážných v jeho lokalitě. K té došlo v roce 1728. Tento kostel nechali vybudovat v obci premonstráti. Navazující křížová cesta pak vznikla z popudu Karla Přízy, který si zakoupil konický zámek. Křížová cesta vznikala od roku 1854. Výklenkové kapličky vyzdobil svými obrazy Josef Vyjídáček. Součástí křížové cesty je Lurdská jeskyně, ta se tu ale objevila až na konci 19. století.
Poloha: 49.5419375N, 16.9306289E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Čech pod Kosířem:
Ze Strážiska se vydáme zpět cestou, kterou jsme přijeli na poslední křižovatku, kde zahneme ostře doleva. Přes obec Růžov dojedeme do Přemyslovic, kde na křižovatce zahneme na hlavní silnici 366 doprava. Nepojedeme ale po ní dlouho, protože před první obcí Hluchov zahneme z hlavní doleva. Ta nás dovede do obce Čechy pod Kosířem, kde zaparkujeme. Přesun je dlouhý 12 kilometrů a bude nám trvat 15 minut.
6. etapa: procházka po zámeckém parku a prohlídka zámku:
Z parkoviště se vydáme do zdejšího krásného zámku. Ten si prohlédneme a rozhodně nezapomeneme ani na návštěvu zdejšího anglického parku. V něm nám nesmí uniknout ani Dračí jeskyně (zvlášť, když máme sebou děti), prohlídka zajímavé budovy Oranžerie, Mánesova pavilonu a rozhledny Červené věže. Procházka parkem vám zabere zhruba 50 minut a do vašich nohou přidá 2,7 kilometru.
★★★★★ - Zámek Čechy pod Kosířem, Čechy pod Kosířem:
Poprvé se historicky hovoří o místní šlechtické stavbě už ve 14. století. Zámek, stejně jako celá lokalita, je spojena s portugalským rodem Silva Tarouca. Častým hostem zde byl malíř Josef Mánes a právě na Hané vznikla řada jeho slavných obrazů. S jeho díly se setkáte i v zámecké expozici. Kromě toho zde můžete spatřit expozici věnovanou filmům Zdeňka a Jana Svěrákových nebo expozici historických kol. Kromě toho je samotná budova zámku také Přírodní památkou Čechy pod Kosířem, protože jeho střechu obývá kriticky ohrožený druh netopýrů Vrápenec malý.
Poloha: 49.5496031N, 17.0369800E
Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti
★★★★★ - Zámecký park, Čechy pod Kosířem:
Jeden z nejpůvabnějších anglických parků na Moravě. Jeho velikost je přes dvacet hektarů a jeho současná podobě vznikala od třicátých do sedmdesátých let 19. století. Zásluhu na podobě parku má zdejší portugalský šlechtický rod Silva Tarouca. Za jejich vlády se v parku objevil nejen Mánesův pavilon, rozhledna Červená věž nebo dodnes existující jezírka. V parku se můžeme potěšit řadou vzácných stromů nebo oranžerii.
Poloha: 49.5481533N, 17.0379175E
Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti
★★★★ - Rozhledna Červená věž, Čechy pod Kosířem:
Je vystavěna v duchu tehdy módního romantismu. Vznikla ve 40. letech 19. století a kdo určoval její podobu byl hrabě Ervín Silva Tarouca. Novogotická osmiboká stavba je vysoká 15 metrů.
Poloha: 49.5484042N, 17.0369303E
Parkoviště: v obci na odstavném parkovišti
7. etapa: pěší túra na rozhlednu Velký Kosíř a přes lomy zpět
Velký Kosíř je pro Hanáky ikonickým kopcem, a tak ho nemůžeme minout. Pěší túru zahájíme u zámecké zdi, kde najdeme turistický rozcestník Čechy pod Kosířem – zámek. Tady se vydáme po modré turistické stezce k prvnímu rozcestníku Čechy pod Kosířem – hraběnka. Tady se dáme doleva a půjdeme dál po žluté trase, která nás přivede až k rozhledně. Tu si prohlédneme a pak budeme dál pokračovat po zelené turistické stezce doprava. Půjdeme po vrchu Velkém Kosíři a po čase dojdeme do lokality Národní přírodní památky Kosířské lomy, které budeme mít po obou stranách. Prohlédneme si je a pokračujeme dál po zelené až k rozcestníku Bunička, kde se dáme ostře doleva po žluté turistické stezce. Přijdeme brzy k dalšímu lomu, který bude po pravé ruce. Pak půjdeme po žluté pod vrchem Velký Kosíř až k rozcestníku Čechy pod Kosířem – hraběnka, kde se dáme doleva po modré turistické stezce a dojdeme k rozcestníku Čechy pod Kosířem – zámek. Celý nádherný okruh má 10,8 kilometru a ujdeme ho za 3 hodiny a 15 minut.
★★★★ - Rozhledna Velký Kosíř, Slatinky:
Dřevěná rozhledna ve tvaru komolého kužele vznikla v roce 2013. Plošina se nachází ve výšce 25 metrů, je potřeba vystoupat 158 schodů. Vidět je Drahanská vrchovina, Haná nebo Nízký Jeseník.
Poloha: 49.5489747N, 17.0616281E
Parkoviště: na hranici přírodního parku (1,5 km)
★★★★★ - Národní přírodní památka Kosířské lomy, Slatinky:
Jedná se o čtyři samostatné lomy s vápencovým podložím. Ochrana je poskytována z důvodu extrémně četného naleziště prvohorní fauny a vzácných rostlin vázáných na vápenec. Místo tu mají kriticky ohrožené rostliny Koniklec velkokvětý a Lněnka Dolinerova. Stejně tak je výjimečný i biotop motýla Přástevníka kostivalového.
Poloha: 49.5317719N, 17.0861542E
Parkoviště: na kraji přírodního parku (1 km)
★★★★★ - Národní přírodní památka Státní lom, Čelechovice na Hané:
Dnes už je lokalita součástí většího pásu Národní přírodní památky Kosířské lomy. Důvodem mimořádné ochrany je naleziště devonských fosilií. V západní stěně lomu se vyskytuje několik málo metrů mocné červené korálové vrstvy.
Poloha: 49.5311381N, 17.0848883E
Parkoviště: na kraji přírodního parku (0,9 km)
★★★★★- Národní přírodní památka Růžičkův lom, Čelechovice na Hané:
Extrémně bohatá lokalita na fosílie prvohorní mořské fauny. I toto byla dřív samostatná národní přírodní památka – dnes je součástí NPP Kosířské lomy. Kromě toho se tu dají najít i zajímaví rostlinní zástupci, a to hlavně z teplomilných druhů.
Poloha: 49.5282339N, 17.0852100E
Parkoviště: na kraji přírodního parku (0,7 km)
Výlet 2: Vrchol moravského baroka, stavby Prostějova, relax v lázních Skalka (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Prostějov, Parkoviště Školní
Cíl: Tištín, Kostel svatých Petra a Pavla
Délka moto trasy: 73 km
Délka pěší trasy: 6,6 km
Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Prohlídkou dvou stěžejních prostějovských budov začneme tento výlet, dál se ale bude odvíjet spíše v přírodním tónu. Navštívíme dvě unikátní přírodní lokality. Zajímavá bude návštěva zámku v Plumlově. Vrcholem pak je návštěva jednoho z nejkrásnějších moravských kostelů v Tištíně. Návštěva lázní Skalka je do programu vsunuta pro vaši regeneraci a odpočinutí.
Vhodnost: Výlet není náročný. Pěší trasy nejsou dlouhé a jsou vedené po rovině, není proto problém s žádnou částí této trasy. Jen při tomto motovýletě spíše počítejte s delší částí mototrasy, protože přejezdy jsou oproti jiným motovýletům tentokrát delší.
Zastávky:
Prostějov, Národní kulturní památka Národní dům – Prostějov, Radniční budova s vyhlídkovou věží – Plumlov, Zámek Plumlov – Ohrozim, Národní přírodní památka Za Hrnčířkou – Hrdibořice, Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky – Skalka, Lázně Skalka – Tištín, Kostel svatých Petra a Pavla
Základní verze:
Výlet začíná na parkoviště Školní u zbytků hradeb v okresním městě Prostějov. Tady se ale dlouho nezdržíme a vydáme se na obhlídku dvou nejdůležitějších prostějovských staveb.
1. etapa: pěší procházka Prostějovem:
Odsud se vydáme ulicí Školní až na její konec, kde narazíme na vynikající stavební počin Jana Kotěry. Hovoříme o budově zdejšího Národní domu, která se po náročné rekonstrukci znovu vrací ke své původní secesní podobě. Od Národního domu půjdeme malý kousek doprava a takzvanou Dukelskou bránou projdeme na centrální plochu města Prostějov. Tady už nemůžeme přehlédnout více než 66 metrů vysokou věž zdejší radnice, kam nás povedou naše kroky. Pohled na Prostějov z výšky je totiž velmi impozantní. Pak se vrátíme kolem zámku na parkoviště. Celá krátká procházka Prostějovem se dá ujít za 20 minut, protože je dlouhá jen 1100 metrů.
★★★★★- Národní kulturní památka Národní dům, Prostějov:
Nádherná secesní budova postavená v letech 1905-7. Autorem projektu je architekt Jan Kotěra. Necitlivě byla ale budova rekonstruována během druhé světové války Emilem Tranquillinim, profesorem Německé vysoké školy technické. Při této rekonstrukci byly setřeny veškeré secesní prvky stavby. V dalších letech se postupně secesní podoba budovy vracela zpět. Stavbu doplňuje pomník manželů Vojáčkových z roku 1910 na prostranství před východním průčelí. Pomník navrhl také Jan Kotěra.
Poloha: 49.4734444N, 17.1144878E
Parkoviště: v místě
★★★★- Radniční budova s vyhlídkovou věží, Prostějov:
Nádherná secesní budova vznikla v roce 1914. Autorem návrhu je Karel Hugo Kepka. Interiéry jsou bohatě zdobeny dřevem a mramorem. Dominantou stavby je pak 66 metrů vysoká věž s orlojem. Nahoru můžete vystoupat s průvodkyní a rozhlédnout se po širokém okolí za pomocí dalekohledů.
Poloha: 49.4720886N, 17.1092064E
Parkoviště: v místě
_JPG.jpg)
2. etapa: přejezd do Plumlova a návštěva zámku:
Z Prostějova budeme vyjíždět po silnici číslo 150. Na konci okresního města ale ve vidlici odbočíme doleva na silnici číslo 377 do Plumlova. V tomto městě nebude pro nás problém vytušit, kde zastavit, protože dominanta zámku v Plumlově oproti okolní krajině je obrovská. Přejezd je dlouhý 10 kilometrů a zvládneme ho za 14 minut. V Plumlově si prohlédneme právě v Česku neopakovatelný zámek.
★★★★- Zámek Plumlov, Plumlov:
Velmi zajímavý zámek, který byl mnohokrát ve své historii ohrožován požáry. Hrad byl založen už na přelomu 13. a 14. století Mikulášem I. Opavským. Jeho syn pak hrad prodává králi Janu Lucemburskému. Na začátku 16. století dochází k první renesanční přestavbě. V té době už patří Pernštejnům, ti se však zaměřili na svoje sídlo v Prostějov, na Plumlov kašlou a ten v roce 1586 vyhoří. Dojde sice k improvizované opravě, ale už v roce 1619 hoří Plumlov znovu. Mezi lety 1680-8 vyrůstá konečně velmi zajímavá budova takzvaného „vysokého zámku“. Postaral se o to Jan Adam Ondřej z Lichtejnštejna. Stavba ale nikdy nebyla dokončena. Měla mít čtyři křídla, postaveno bylo jediné, a to ještě ne zcela. V roce 1801 přichází obrovská vichřice, která poničí jak tento manýristický zámek, tak i hrad, který stále stojí v těsné blízkosti stavby. Z tohoto důvodu nechá Alois z Lichtejnštejna hrad definitivně strhnout. V roce 1850 se z budovy, která trochu panelák připomíná, stává první činžovní dům. Ve spodních patrech stavby, kterou si pronajal okresní soud je věznice, ve vyšších patrech pak bydlí úředníci. V roce 2016 znovu zachvátil Plumlov zničující požár.
Poloha: 49.4638394N, 17.0133833E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd do lokality Za Hrnčířkou:
Na hlavním náměstí v Plumlově, které nese i tento název odbočíme z hlavní silnice doprava směrem na Ohrozim. Hned za městem narazíme na křižovatku s hlavní silnicí 150, na kterou najedeme rovně. Po vyjetí z Ohrozimi, kde se silnice stočí doleva na nás čeká dlouhá rovina. Zhruba po dvou kilometrech jízdy po této rovině uvidíme po levé ruce na obzoru cca 300 metrů od silnice remízek, ke kterému vede polní cesta. Sjeďte z hlavní silnice na tuto polní cestu a zastavte. Přejezd je dlouhý jen 5 kilometrů a zabere nám 5 minut.
4. etapa: pěší cesta k Národní přírodní památce Za Hrnčířkou:
Odtud půjdeme po této polní cestě a dojdeme k remízku, který je Národní přírodní památkou Za Hrnčířkou. Je to zdánlivě obyčejná cesta, která vám nepřinese žádné strhující zážitky, ale máte možnost vidět nádheru přírody v tom ryzím pohledu, a to si myslím, že si v poslední době nedokážeme příliš uvědomit. V lokalitě Za Hrnčířkou navíc můžeme mít štěstí a pokusíme se najít zdejší mimořádně vzácné obyvatele této památky. Pěší cesta tam i zpět bude dlouhá jen 800 metrů a zvládneme ji za 13 minut.
★★★★★- Národní přírodní památka Za Hrnčířkou, Ohrozim:
Lokalita si nejvyšší památkovou ochranu zasloužila za to, že se jedná o jediné místo, kde v Česku roste Ostříce přítupá. Nikde jinde nemáme šanci kriticky ohrožený druh traviny spatřit. Samotná lokalita, která má podobu dvou vystupujících výběžků z krajiny je také domovem Koniklece velkokvětého a Vstavače kukačky; spatřen tu pak byl i vzácný pták Luňák červený.
Poloha: 49.4875025N, 16.9899542E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Hrdibořic:
Stejnou cestou po silnici 150 se vrátíme do Prostějova, Z okresního města vyjedeme po silnici 150 a brzy budeme sledovat odbočky doleva do Hrdibořic. Zahneme. U kaple sv. Floriána zastavíme. Přejezd do Hrdibořic je dlouhý 24 kilometrů a nám na to bude stačit 28 minut.
_JPG.jpg)
6. etapa: procházka kolem Hrdibořických rybníků:
Dál budeme pokračovat sami. Půjdeme ještě dolů vesnicí a dojdeme k dalšímu unikátnímu přírodnímu biotopu. Podoba Hrdibořických rybníků je výjimečná i se skutečně ojedinělými obyvateli tohoto místa. My bychom měli místu věnovat krátkou procházku a oba stěžejní rybníky – Husáka a Rašku si prohlédnout. Procházka bude dlouhá maximálně 2,5 kilometru a zabere nám 35 minut.
★★★★ - Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky, Hrdibořice:
Rybníky Raška a Husák a další jezírka vznikly na místech těžby rašeliny. Extrémní státní ochranu si ve zdejší lokalitě zasluhují kriticky ohrožené rostliny. Je to jediné místo v celé České republice, kde se vyskytuje Potočnice drobnolistá, najdete ji tady v melioračním kanále, který odvádí vodu z rybníku Husák. Druhou extrémně chráněnou rostlinou je Matizma bahenní. Posledních pár rostlin se vyskytuje tady a před pár lety byla k vidění ještě v Černovírském slatiništi u Olomouce.
Poloha: 49.4849753N, 17.2238589E
Parkoviště: na kraji lokality
7. etapa: přejezd do Skalky:
Vrátíme se zpět na silnici 150 a zahneme doprava směrem k Prostějovu. Po silnici, ale pojedeme jen do další křižovatky, kde uhneme doleva na vedlejší silnici. Projedeme obcí Kralice na Hané a dorazíme do Bedihoště, kde na nás čeká křižovatka se silnicí 367. Tady zahneme doleva po této silnici pojedeme až do obce Čelčice. Tady už podle ukazatelů zahneme doprava, přejedeme koleje a dojedeme do obce Skalka, kde zahneme doleva a dojedeme k nejklidnějším lázním v České republice. Na přejezd dlouhý 17 kilometrů si rezervujte 21 minut.
8. etapa: procházka po lázních ve Skalce:
Samotné prameny jsou kousíček od parkoviště, ale navrhuji vám využít zdejšího značení místního turistického okruhu a po něm se vydat ke dvěma místním jezírkům, která se nacházejí nad městem a jsou ve velmi klidném a krásném prostředí. Až dorazíte na místo, uvidíte, že nebudete litovat. Pak se stejnou cestou vrátíme zpět. Procházka až k jezírkům vám zabere 40 minut a do vašich lýtek přidá maximálně 2,2 kilometru.
★★★★ - Lázně Skalka, Skalka:
Lázně byly založeny v roce 1928. Zakladatelem byl Vilém Sonnewend z Prostějova. Využívají k léčebným účelům čtyři prameny alkalicko-sirnaté vody. Na místní lázeňské minikolonádě vyvěrají čtyři prameny v těsné blízkosti; přesto má každý naprosto jiné složení. Prameny se využívají na léčbu revmatismu, cukrovky, vodnatelnosti, poruch trávení, tvrdnutí jater nebo nemoci štítné žlázy.
Poloha: 49.4029125N, 17.1740342E
Parkoviště: v obci
9. etapa: přejezd do Tištína:
Ze Skalky vyjedeme opačným směrem a dojedeme brzy na křižovatku se silnicí 433. Tady se dáme ostřeji doleva a přes Němčice nad Hanou dojedeme do Mořice, kde na křižovatce zahneme vpravo na silnici 47. Po ní jedeme jen do Nezamyslic, kde uhneme doleva a přes dálnicí D1 dojedeme ke kostelu, který je vrcholem moravského baroka – do Tištína. Vzdálenost 17 kilometrů ujedeme za 19 minut. Tady výlet končí.
★★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Tištín:
Kostel je jedním z vrcholů baroka na Moravě. Vznikl v letech 1710-9 na místě dřevěné stavby. Kostel má působivý interiér včetně sochařské a malířské výzdoby.
Poloha: 49.3061772N, 17.1663094E
Parkoviště: v místě