JANOVICE NAD ÚHLAVOU
Za věhlas Janovic nad Úhlavou mohou dva velmi rozdílní pánové; Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se na hradě v Klenové v těsné blízkosti Janovic narodil, a Miroslav Švandrlík, který do města vložil část autobiografického románu Černí baroni
Ještě dřív ale než spatřil světlo světa na blízkém hradě Klenová Kryštof Harant, tak místní městečko Janovice na začátku 16. století opanoval Petr Suda z Řenče. To nebyl zrovna dobrák od kosti, dnes bychom řekli, že to byl loupeživý rytíř. Přepadal obchodníky, a tak dřív nebo později musel přijít trest. Měšťané Klatov, Stříbra a Plzně se dohodli, spojili ozbrojené skupiny a dotáhli k hradu, který dobyli a vypálili; dnes na jeho místě stojí lihovar
V Janovicích nad Úhlavou (německy Janowitz), kde dnes žije 2200 obyvatel, se ale první tvrz objevila už v roce 1290. Právě této tvrzi zhruba o 250 let později vtiskl negativní pověst výše zmíněný Petr Suda z Řenče, který přepadal obchodníky na Výšinné cestě. K městu odjakživa patřila armáda. Místní kasárna patřila sice k těm nejmodernějším a největším, ale jsou spjata s pomocnými technickými prapory, tedy takzvanými pétépáky. Vojenská historie města skončila 15. října 2004, kdy byla místní posádka zrušena.
Jednou z významných osobností, která se tu narodila byla matka Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, která se jmenovala Maria Anna Janovská a patřila k rodu Janovských z Janovic, kteří ovládali místní město po tři staletí.
Dalším slavným rodákem, který se ale narodil ve zcela odlišné době, je Karel Pacner, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů a specialistů na otázky kosmonautiky, sci-fi, vesmírných civilizací, technologií a špionáže.
Velmi zajímavá osobnost je spjata s nedalekým Bezděkovem. Jedná se o Christiana Heinricha Spiesse. Rodák z německého Freibergu byl původně herec, později přijal funkci správce panství hraběte Kašpara Hermanna von Künigla v Bezděkově. Tady nechal rozeběhnout svoji spisovatelskou dráhu. Byl zakladatelem německého hororového románu. Jeho příběhy překypovaly oplzlostmi, vulgaritami, perverznostmi; dnes by sice byly považovány za něžnou literaturu, ale tehdy vzbudily velkou pozornost. Nejznámějším dílem je román ze 13. století Das Petermännchen. Hrdinou je rytíř, který je nabádán trpaslíkem ke spáchání znásilnění, incestu a vraždy. S rytířem to ale dobře neskončí, v závěru ho sám ďábel rozsápe na kusy. Dobře to nedopadlo ani se samotným Spiessem. V Bezděkově na zámku umírá téměř šílený, jako by se do něj vtiskly osudy vlastních knižních hrdinů. Je mu 44 let a na bezděkovském hřbitově najdeme jeho hrob, který je prohlášen kulturní památkou. Prohlídka zajímavého náhrobního kamene určitě stojí za to.
V Bezděkově se narodil herec Oldřich Vlach, kterému každý říkal, že nedělá dobře, když ty vypálené sirky vrací zpět do krabičky.
Znakem města Janovice nad Úhlavou je červený štít, na kterém vidíme bílou kvádrovanou věž s cimbuřím a černou valbovou střechou se dvěma žlutými makovicemi, s černým oknem, prázdnou branou s vytaženou černou mříží a se žlutými otevřenými vraty na černých závěsech. Nad střechu od makovice vyniká kosmo žerď s bílým praporem. Z boku věže nad vraty vynikají dvě odvrácené žerdě s modrými prapory. Žerdě s hroty jsou žluté, listy praporů jsou k nim přichyceny cípy.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Janovice nad Úhlavou leží na silnici 191. Těsně před městem se se silnicí spojí komunikace 171. Vzdálenosti Janovic nad Úhlavou z českých měst: Praha (141 km), Ústí nad Labem (227 km), Karlovy Vary (135 km), Plzeň (52 km), České Budějovice (117 km).
Autobus: Autobusové spojení do Janovic nad Úhlavou je z Klatov, Strážova, Nýrska a Javoru.
Vlak: Železniční spojení Janovic nad Úhlavou je z Klatov, Železné Rudy, Domažlic, Prahy, Plzně a Nýrska.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Zřícenina hradu a zámek Klenová, Klenová:
Mysteriózní prostor s nádhernou náladou a kouzelnými zákoutími. To vše dokáže vykouzlit spojení gotického hradu ze 13. století, ke kterému byl v 19. století do těsné blízkosti přistavěn novogotický zámek. V zámku se pořádají výstavy výtvarného umění. Pro umělce je místo velkou inspirací. Za prohlídku stojí i unikátní zámecká kaple, která byla přistavena v roce 1834.
Poloha: 49.3318144N, 13.2287892E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Klenová (0,8 km)
Vlaková zastávka: Janovice nad Úhlavou (3,4 km)
Sochařská stezka v Klenové
Nabízí se naprosto unikátní spojení moderního umění s krásou architektury a přírody. Za vznikem stezky stojí klatovská galerie. Prohlídka moderních soch nás zavede nejen do prostoru hradu a zámku, ale i na lesní stezku.
★★★ - Bronzová socha býka, Klenová:
Dílo evokující sílu a nadřazenost našlo místo před místní barokní sýpkou. Bronzového býka vytvořil v 60. letech minulého století Vincenc Vingler.
Poloha: 49.3335875N, 13.2294944E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klenová (0,6 km)
Vlaková zastávka: Janovice nad Úhlavou (3,2 km)
★★★ - Socha sépie, Klenová:
Sépie hlídá pohled do údolí. Zajímavé dílo Jaroslava Róny pochází z roku 1999 a my jí najdeme nedaleko novogotické kaple svatého Felixe, kterou nechala zbudovat manželka zesnulého Felixe z Heintscheinu na jeho věčnou památku.
Poloha: 49.3341889N, 13.2300489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klenová (0,6 km)
Vlaková zastávka: Janovice nad Úhlavou (3,2 km)
GALERIE: UMĚNÍM NAPLNĚNÁ KLENOVÁ
★★★ - Židovský hřbitov Janovice nad Úhlavou, Janovice nad Úhlavou:
Založen byl kolem roku 1705. Z tohoto roku pochází také nejstarší dochovaný kamenný náhrobek. Do dnešní doby se zachovalo na 250 náhrobních kamenů. V současné době prochází výraznou revitalizací včetně vstupní brány a úpravy okolního terénu. Lokalita nabízí i překrásné výhledy na šumavské vrcholy.
Poloha: 49.3330606N, 13.1999825E
Parkoviště: u blízké komunikace
Autobusová zastávka: Janovice nad Úhlavou, Hvízdalka, rozcestí (0,5 km)
Vlaková zastávka: Petrovice nad Úhlavou (2,2 km)
GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV JANOVICE NAD ÚHLAVOU
★★★ - Rozhledna Markéta a kaple svaté Markéty, Dlažov:
Rozhledna vyrostla v krajině v roce 2014. Konstrukce stavby je dřevěná, schodiště ocelové. Výška rozhledny je 25 metrů a my musíme nahoru vyšplhat celkem 94 schodů. Odměnou ale za to bude krásný pohled na Nýrskou přehradu, Všerubskou vrchovinu či Šumavské podhůří. Kaple je v novogotickém slohu z roku 1886.
Poloha: 49.3622256N, 13.1561333E
Parkoviště: na parkovišti (360 m)
Autobusová zastávka: Dlažov, Miletice (2,1 km)
Vlaková zastávka: Dubová Lhota (5,2 km)
★★★ - Zámek Běhařov, Běhařov:
Běhařovský zámek se stal malířským pojmem. Po první světové válce zámeček s mansardovou střechou zakoupil Alois Kalvoda. Ten tu také zařídil letní malířskou školu. Jezdili sem často jeho kamarádi umělci, o čemž svědčí bohatá výzdoba zdejšího parku, z nichž mnohé plastiky a sochy jsou umělecky a historicky chráněny.
Poloha: 49.3439200N, 13.1597758E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Běhařov (140 m)
Vlaková zastávka: Úborsko (2,4 km)
Běhařovské letní malířské kursy
Jejich zakladatelem je český malíř krajinář Alois Kalvoda. Ten se narodil 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna. Pocházel z chudé rodiny, ale jeho talent byl velmi výrazný. Na pražské Akademii patřil k žákům Julia Mařáka a v roce 1900 si otevřel na Vinohradech soukromou malířskou školu. Kalvodova talentu si všimli i v Paříži a Mnichově, kde mu bylo uděleno stipendium. Kalvoda vzešel z Mařákovy malířské stáje, ale z jeho pozdějších děl je zřejmý obdiv k plátnům Chitussiho. K tradičním motivům patřily atmosférické jevy, sklizeň, lesní krajina a nejoblíbenějším předmětem na Kalvodových obrazech je louka, kterou lemují břízky. Hned po I. světové válce kupuje zámek v Běhařově, který adaptuje, aby zde od poloviny 20. letech vedl letní malířské kursy. Na zámku v Běhařově také 25. června 1934 ve věku 59 let umírá. Pochován je v rodném městě.
★★ - Zámek Veselí, Janovice nad Úhlavou:
Zámek v neobvyklém stavebním slohu. Postaven byl v pseudogotickém stylu s valbovou střechou, cimbuřím a věžičkami. V roce 1863 ho nechal postavit majitel zdejšího statku Fridrich Stadion - Thannhausen. Posledním majitelem byl ale Žid, a tak Němci stavbu zkonfiskovali. Za doby socialismu chátral, dnes se parta nadšenců snaží vrátit budově dřívější lesk.
Poloha: 49.3493992N, 13.2058628E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Janovice nad Úhlavou, Veselí (200 m)
Vlaková zastávka: Janovice nad Úhlavou (0,5 km)
★★ - Přírodní rezervace Luňáky, Janovice nad Úhlavou:
Mokřadní louky se zástupci ohrožené fauny i flory. Na ploše zhruba 26 hektarů najdeme kvetoucí vzácné české orchideje jako Prstnatec májový a nebo Vemeník dvoulistů. Roste tu i jedna z nejmenších vrb – Vrba rozmarýnolistá.
Poloha: 49.3740072N, 13.2490247E
Parkoviště: na komunikaci mezi Dolní Lhotou a Poborovicemi (0,4 km)
Autobusová zastávka: Janovice nad Úhlavou, Dolní Lhota (1,2 km)
Vlaková zastávka: Bezděkov u Klatov (1,7 km)
Výlet 1: Za sochařskými krásami Klenové a zajímavými zámky v okolí (pěší)
Start: Klenová, Turistický rozcestník Klenová - hrad
Cíl: Dlažov, Rozhledna Markéta a kaple svaté Markéty
Délka trasy: 21,3 km
Časová náročnost: 6 hodin a 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Klíčový bod výletu na nás čeká hned na začátku - Klenová a její sochařská stezka a výzdoba netradičními, leč působivými, sochařskými díly. I další lokace patří hlavně do kategorie architektonickostavebních památek. Po Klenové nás čeká táhlé dlouhé klesání do údolí řeky Úhlavy. Pak budeme stoupat až do nejvyššího bodu, který je ve výšce 630 metrů a najdeme ho u rozhledny Markéta.
Vhodnost: Výlet vede nádhernou krajinou a je velmi vstřícný ke krásám místní přírody. Zařadili jsme ho na třetí stupeň náročnosti.
Zastávky:
Klenová, Kaple svatého Felixe (0,2 km) - Klenová, Socha Sépie (0,3 km) - Klenová, Socha Býka (0,4 km) - Klenová, Zřícenina hradu a zámek (0,7 km) – Klenová, Sochařská stezka (1,2 km) – Janovice nad Úhlavou, Židovský hřbitov (5 km) - Janovice nad Úhlavou, Zámek Veselí (7,5 km) – Běhařov, Zámek Běhařov (11,1 km) – Dlažov, Rozhledna Markéta a kaple svaté Markéty (14,3 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★ - Zřícenina kostela sv. Markéty, Poleň:
Zřícenina vyhlíží stále romanticky, a to i přesto, že chátrá už přes 230 let. Za dlouhou existencí kostela udělaly tečku dekrety Josefa II. V těsné blízkosti je i dosud funkční kostel Všech svatých. Podle legendy byl součástí kostela zvon, který přesmutným hlasem zvonil sám od sebe pokaždé, když místu hrozilo neštěstí.
Poloha: 49.4261269N, 13.1781825E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Poleň (0,6 km)
Vlaková zastávka: Klatovy (9,7 km)
Poleňské legendy a záhady
Poleň byla, i když je malou obcí, rozdělena mezi několik vrchností, a to byl důvod, proč zde vyrostly dva kostely, které se téměř dotýkaly. Dodnes stojící Kostel Všech svatých se proslavil kvůli poutnímu obrazu Panny Marie s Ježíškem, které se říká Poleňská madona. Autorem je Lucas Cranash a plátno se dostalo do Čech s vojenským plukem, který je zachránil v Itálii z hořícího kostela. Po návratu do Čech věnovali vojáci obraz nejvíce nemocnému kolegovi, kterého kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu museli nechat ve zdejším Kobzově mlýně. Pod péčí mlynářky Kobzové se ale voják uzdravil a z vděčnosti ji daroval obraz, který mlynářka věnovala zdejší faře. Originál plátna byl z kostela v září 1967 ukraden. Na světlo se dostal náhodou při záchytu transportu pašovaných uměleckých předmětů do Latinské Ameriky. Obraz se ale do Poleně nevrátil. Dnes je tu jen kopie a originál můžeme vidět v Muzeu církevního umění v Plzni. Druhá legenda se týká polorozbořeného kostela svaté Markéty. Podle zdejší kroniky byla ještě před stavbou obou kostelů ve 14. století na místě pohanská svatyně. Jako obřadní místo sloužil obrovský dubový pařez, který byl později včleněn do oltáře v kostele svaté Markéty.
★★ - Zámek Tetětice, Bezděkov:
Malebná budova zámečku s mansardovou střechou prošla rekonstrukcí. Patří soukromému majiteli a vstup je nemožný, můžete ho ale obdivovat zvenčí. Společně s barokní kaplí svatého Izidora si ho nechal postavit v 18. století František Albrecht Hrobčický.
Poloha: 49.4048556N, 13.1989556E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Bezděkov, Tetětice (150 m)
Vlaková zastávka: Bezděkov u Klatov (5,1 km)
★★ - Zřícenina hradu Pušperk, Poleň:
Sídlo loupežníků pobořili samotní občané Klatov, protože se obávali o majetky. Jinak původně byl hrad vystavěn už ve 13. století, v 15. století však Klatovští ukončili jeho nechvalnou historii. Zajímavá je i neogotická Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z červených cihel hned pod zříceninou.
Poloha: 49.4347028N, 13.1505175E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Poleň, Liška, rozcestí (1,4 km)
Vlaková zastávka: Bezděkov (12,6 km)
★★ - Pušperský dub, Poleň:
Nádherná dominanta kraje. Leží v těsné blízkosti červené turistické stezky. Jedná se o 25 metrů vysoký dub, který svými větvemi sahá téměř k zemi. Protože roste osamoceně dokázal vytvořit nádhernou širokou a souvislou korunu. Obvod kmene je 425 centimetrů.
Poloha: 49.4372764N, 13.1486039E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Poleň, Liška, rozcestí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Bezděkov (12,7 km)
GALERIE: PODOBY KRAJINY KOLEM JANOVIC
Výlet 2: Přírodní procházka po místních památných stromech krajem romantických zřícenin (pěší)
Start: Tetětice, Turistický rozcestník Tetětice
Cíl: Poleň, Zřícenina hradu Pušperk
Délka trasy: 9,5 km
Časová náročnost: 3:10 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Tento výlet je zaměřen na přírodní památky. Naservíruje nám nádherné stromy, kterými se okres Klatovy může pochlubit. Výlet má sestupnou tendenci. Nejvyšším bodem je 637 metrů nad mořem. Tuto kótu najdeme za obcí Tetětice na hřbetě zvaném Velký Bítov. 426 metrů nad mořem je naopak nejnižší bod výletu. Najdeme ho v obci Poleň, kde přejdeme říčku Poleňka.
Vhodnost: Výlet není délkou náročný a tak ho bez problémů zvládne každý. Je zařazen na druhém stupni desetibodové náročnosti.
Zastávky:
Tetětice, Zámek Tetětice (0,2 km) – Poleň, Zřícenina kostela svaté Markéty (4,7 km) – Poleň, Lípa v Bažantnické aleji (7,9 km) – Poleň, Pušperský dub (9 km) - Poleň, Zřícenina hradu Pušperk (9,5 km)