KAŠPERSKÉ HORY
Český Klondike – tak by se bez nadsázky dalo nazvat město Kašperské Hory; konec konců poslední střízlivý odhad podle geologického průzkumu říká, že je tu pod zemí stále ještě nejméně 120 tun zlata
A takové množství už opravdu stojí za zvýšený zájem. Zlato bystřilo pozornost vždy a u každého, ať už šlo o krále, bohaté průmyslníky, zoufalce, kteří chtěli zbohatnout nebo o velké nadnárodní společnosti, které chtěly moderními stroji přeorat krajinu. A historie Kašperských Hor je rámována zlatem a všemi, kteří o něj usilují už od nepaměti
Kašperské Hory (německy Bergreichenstein) je dnes městečko s 1500 obyvateli. V době před sto padesáti lety jich tu žil téměř dvojnásobek. První písemná zmínka pochází z roku 1337, kdy Jan Lucemburský povyšuje osadu, která tu ale musela být už dlouho před tím, na horní město. Bylo tu zlato, a tak městská práva, přišla téměř sama. I Karel IV. věděl o důležitosti tohoto místa. Proto neváhal ani minutu a zadal příkaz k výstavbě hradu Kašperk, který měl na starost bezpečnost a ostrahu Zlaté stezky, která se přes Šumavu vinula do Bavorska.
Další z panovníků – Rudolf II., známý nezkrotnou touhou po objevení výroby zlata, nedal na Kašperské Hory dopustit a povýšil je rovnou na město královské. Po dlouhá staletí se tu ve štolách hledaly mocnější žíly zlatého kovu. Na místní bohatství si vzpomněli i socialističtí plánovači, kteří od roku 1982 prováděli geologický průzkum ve štole Naděje. Po sametové revoluci přilákalo bohatství nejprve Kanaďany a později i Nizozemce, kteří usilovali o to, aby mohli krajinu zbavit zlatého bohatství. Kašperské Hory si zatím svůj zlatý poklad drží v hloubce pod povrchem, světu ale nabízejí množství bohatství přírodního a krajinného.
Zlatá stezka
Jednalo se vlastně o středověkou dálnici, na kterou se soustředil obchodní ruch. A to už na začátku 11. století. Tehdy vznikla Dolní Zlatá stezka, která spojovala Prachatice a Pasov. Poplatky za provoz vybíral na německé straně ženský klášter Niedernburg a na české straně pražská Vyšehradská kapitula. Na přelomu 13. a 14. století už to vypadalo na Dolní Zlaté stezce jako na opravované D1, všude zácpy a kolony obchodníků. Vznikla tak Střední Zlatá stezka, která vedla přes Vimperk. K poslednímu rozšíření Zlaté stezky došlo v polovině 14. století, kdy se o něj zasloužil císař Karel IV. Ten přidal Horní Zlatou stezku vedoucí přes Kašperské Hory. V roce 1361 začal jako strážce cesty vyrůstat hrad Kašperk. Časem vznikla ještě takzvaná Zlatá cesta, která vedla pod horou Luzný a přes Horskou Kvildu. Poplatky za použití dopravní tepny vybíraly církevní instituce až do husitských válek, které provoz na Zlaté stezce zastavily; obnoven byl v 16. století, ale třicetiletá válka způsobila definitivní konec. Navíc císař Josef I. zakázal dovoz jakékoliv nerakouské soli do českých zemí, a tak význam stezky vyprchal. Města Kašperské Hory, Prachatice a Vimperk ještě nějakou dobu usilovaly o vzkříšení trasy, ale bez úspěchu. Jediný, kdo využil původní dopravní těleso byly stavitelé silnic. Vimperská větev tak zůstala dodnes zachována. Silnice 168 téměř bezezbytku kopíruje podobu Zlaté stezky.
Znak města Kašperské Hory je polcený štít, ve spodní části je červené pole zlatou linkou orámované tepanou a bohatě zdobenou zlatou mříží. Ve vrchní části štítu v modré barvě vyrůstá nad mříží stříbrná kvádrovaná zeď s cimbuřím a třemi stínkami, z nichž každá má střílnu. Na bocích stříbrné zdi z každé strany vyrůstá jedna stříbrná čtyřhranná věž složená z kvádrů. Obě věže jsou členěny do dvou pater, ve spodním vyšším patře je černá brána a černá střílna. Vrchní nižší patro každé z věží je osazeno dvěma černými okny a jedním černým oknem na vnitřní straně přiléhající k sobě. Věže jsou zakončeny cimbuřím se čtyřmi stínkami z čelního pohledu. Mezi oběma věžemi nad zdí vyrůstá na pozadí ruka havíře oblečená do červeného šatu se zlatým lemem svírající v ruce havířské kladivo se zlatým topůrkem. Další dvě hornická kladiva vyrůstají z pozadí havířovy ruky.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Kašperské Hory leží na silnici 145. Vzdálenosti Kašperský Hor z českých měst: Praha (149 km), Ústí nad Labem (238 km), Karlovy Vary (172 km), Plzeň (89 km), České Budějovice (82 km).
Autobus: Autobusové spojení do Kašperských Hor je ze Sušice, Modravy, Prahy, Stach, Českých Budějovic a Klatov.
Vlak: Vlakové spojení v Kašperských Horách není.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Kostel svatého Mikuláše, Kašperské Hory:
Legenda tvrdí, že kostel postavili místní horníci ze zlatých dolů. Měl to být vděk za to, že se jim v podzemí nic nestalo. Jedná se o gotickou trojlodní baziliku s hranolovitou věží. V blízkosti kostela u silnice najdeme i Mikulášskou studánku.
Poloha: 49.1483950N, 13.5355358E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kašperské Hory (1,6 km)
Vlaková zastávka: Sušice (14,9 km)
Kostel svatého Mikuláše
Místo opředené řadou legend a pověstí. Tento kostel měl kdysi výsostné postavení stejně jako kostel svaté Barbory v Kutné Hoře. Pro českou historii a architekturu má obrovský význam v tom, že zůstal nedotčen ve své gotické podobě. Vznikl před rokem 1330 a je impozantní i celkovou délkou 40 metrů. Unikátní jsou pak zdejší malby. Stropní malba v prostřední lodi zachycuje květinovou výzdobu, znak města Kašperské Hory a říšskou orlici s letopočtem výmalby. Jedinečnou uměleckou výzdobou jsou pak gotické nástěnné malby převážně ze 14. století, které dali ze svých darů pořídit příslušníci zdejšího hornického patriciátu. V České republice se jedná o zcela unikátní historické místo.
Svatý Mikuláš
Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých, ve východních církvích mu dokonce patří po Panně Marii druhé místo. Narodil se ve městě Patara v letech 280-286. Po smrti otce rozdal veškeré dědictví chudým. Stal se biskupem ve městě Myra. Zemřel 6. prosince v rozmezí let 345-352. Pochován byl v Myře, poté co oblast ohrožovali islamisté, vyslal do Myry papež italské námořníky, aby ostatky v roce 1087 převezli do Bari. V Turecku stojí prázdný sarkofág dodnes. Nejvýznamnější výjevy z Mikulášova života jsou zachyceny v kostele v německé Kostnici či v kostele Panny Marie v polském Gdaňsku. Ostatky jsou uloženy v Bazilice v Bari; vytéká z nich tekutina, která je považována za léčivou. V České republice najdeme nejvýznamnější kostely dedikované tomuto světci v Praze a v Českých Budějovicích. Jeho atributy bývají mitra, berle, tři zlaté koule či zlatá jablka, zlaté pruty, pytlíky, chleby, měšce. Dalšími atributy jsou tři chlapci v kádi, tři chleby na knize, kotva a loď nebo zajatci a žebrák. Svatý Mikuláš je patronem Ruska a Lotrinska, Amsterodamu nebo italského Bari. Jako patrona ho ctí námořníci, ministranti, rybáři, hostinští, notáři, soudci, panny, advokáti, obchodníci s vínem, parfémy, zrním, semeny, krajkou a suknem, lukostřelci, děti, lékárníci, právníci, studenti, mlynáři, pekaři, sedláci, tkalci, kameníci, knihaři, knoflíkáři, svíčkaři, hasiči a vězni. K němu se modlíme za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a moře, ke znovuzískání odcizených věcí nebo proti zlodějům.
GALERIE: GOTICKÝ KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE
★★★★ - Přírodní rezervace Amálino údolí, Kašperské Hory:
Najdeme tu ukrytou seizmografickou stanici, která zmapuje každoročně 4 000 zemětřesení z celého světa. Rezervace je nádherným kouskem přírody v nesymetrickém a členitém údolí Zlatého potoka. Už z názvu toku vyplývá, že to byl ráj pro ty, které zachvátila zlatá horečka. Stopy po důlní činnosti či rýžování zlata najdeme dodnes na každém kroku. Dnes se ale dá obdivovat hlavně pestrá skladba přírodních biotopů, které kaňon potoka nabízí. Najdeme řadu skalisek, mokřadů, pramenišť, vlhkých luk. Při procházce Amáliným údolím zaujmou i regulační nádrže, které byly postaveny na potoce ve 30. letech 20. století. Měly zabránit častým záplavám. Největší hráz je dlouhá 42 metrů a má výšku 5,5 metrů.
Poloha: 49.1306433N, 13.5852572E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Mlýn na rybníce (480 m)
Autobusová zastávka: Kašperské Hory, Chlum (2 km)
Vlaková zastávka: Sušice (17,5 km)
Seismografická stanice
Byla zřízena v roce 1960 ve štole Kristina. Štola je dlouhá 380 metrů a přístroje uvnitř zaznamenávají kmity půdy a zesílené signály přenášejí do sběrných místností. Záznamy se vyhodnocují a zasílají do dalších seismologických středisek. V Kašperských Horách máme tak přehled o všech světových zemětřeseních, a to včetně jaderných pokusů. Svým významem patří stanice mezi přední pracoviště svého druhu v Evropě.
Techniky a historie zlatokopectví
O zlato v okolí Kašperských Hor se zajímali už i Keltové. Nejstarším způsobem získávání zlata bylo rýžování. To je založeno na oddělování těžších částí, takzvaných zlatinek, od jiných materiálů. Na širokou pánev se nebere směs vody, štěrku a písku a krouživým pohybem s pomocí proudu vody se odplavují lehčí částice, až na dně zbude těžké zlato. Na stejném principu pracovaly i rýžovací splavy, které byly opatřeny ovčími kožešinami, do kterých se zlato chytalo. O rozšíření rýžování svědčí množství sejpů, kde se rýžovalo. Sejpy vznikaly až do 16. století, první jsou už od Keltů. Sejpy najdeme u Opoleneckého, Zlatého a Rýžovního potoka. Hlubinná těžba se v okolí Kašperských Hor datuje od konce 13. století. Vytěžená hornina obsahující zlato se musí nejprve spálit, pak rozemlít a pak se znovu přichází ke slovu rýžování. Teprve ve středověku byla zavedena amalgamace. Ta umožnila vynechat rýžování. Rozemletý prášek byl třen se rtutí, která do sebe vtahuje zlato. Největšího rozkvětu dosáhlo zlatokopectví za Lucemburků, kdy pracovalo pro Karla IV. 600 horníků a 300 místních zlatodolů. Po husitských válkách jich bylo v provozu už jen 37. Po mírném rozvoji přišel úpadek s dobou třicetileté války. K oživení dochází v první polovině 19. století, kdy jsou založeny štoly František, Josef, Bedřich nebo Kristína. I v době socialismu si stát brousil zuby na zlato. V roce 1982 se začalo s průzkumnými vrty. 31. května 1989 byla otevřena nová štola Naděje, práce na ní ustaly po protestech jak města Kašperské Hory, tak i ekologických aktivistů a ochránců přírody v roce 1998.
Těžký život zlatokopů
Dřinu spojenou s prací ve zlatém dole si umí představit málokdo. Dodnes jsou patrné zlatokopecké práce na jižním svahu Liščího vrchu v Amálině údolí. Horníci zde vybudovali řadu šachet, což jsou svislá hornická díla anebo štol, které se zakusují do skal ve směru vodorovném. Horníci pracovali s želízky, mlátky, špičáky a lopatkami. Užívali páčidla k rozlomení narušené skály. Hornina se nejprve nahřívala a pak zchlazovala, čímž došlo k rozpukání. Pak se odnášela hornina v neckách vyrobených z jednoho kusu dřeva. Tam, kde se necky nevešly, měli horníci okované bečky nebo vědra a měchy z volské kůže.
GALERIE: PŘÍRODA I ZLATO AMÁLINA ÚDOLÍ
★★★★ - Hrad Kašperk, Kašperské Hory:
Gotický hrad na skalnatém ostrohu je nejvýše položeným českým královským hradem. Vyhlídka z hradeb dává čarovný pohled na šumavskou krajinu. Dokonalý je výhled z 5. patra západní věže. Hrad nabízí dva prohlídkové okruhy.
Poloha: 49.1661847N, 13.5644553E
Parkoviště: na parkovišti (1,6 km)
Autobusová zastávka: Kašperské Hory, České domky (1,7 km)
Vlaková zastávka: Sušice (12,4 km)
★★★ - Zřícenina hradu Pustý Hrádek, Kašperské Hory:
Pustý Hrádek coby předsunuté opevnění Kašperku je ještě o pár metrů výš. Kdysi tu stávala pětiboká obranná věž. Je to krásné místo pro sledování siluety hradu Kašperk.
Poloha: 49.1650433N, 13.5693664E
Parkoviště: na parkovišti (1,2 km)
Autobusová zastávka: Kašperské Hory, České domky (1,3 km)
Vlaková zastávka: Sušice (12,6 km)
Pustý Hrádek
Vznikl v letech 1454-1476 jako reakce na husitské války, které zastavily hospodářský vývoj regionu. Pustý Hrádek nechal postavit Zdeněk ze Šternberka a hlavním úkolem bylo hlídat nebezpečný prostor od jihovýchodu. Pravděpodobně se jednalo o dvoupodlažní stavbu, která byla doplněna dalším polopatrem s ochozem pro střelce z ručních zbraní. Konec Pustého Hrádku přišel na konci 15. století po mohutném požáru, při kterém hrádek vyhořel až do základů a malta vlivem velkého žáru zcela zrůžověla.
GALERIE: KAŠPERK - STRÁŽCE ZLATÝCH CEST
★★★ - Úpravna zlaté rudy, Kašperské Hory:
K jejímu objevu došlo teprve v roce 1988. Úpravna pochází z přelomu 13. a 14. století a patří k nejstarším stavbám svého druhu na světě. Jádro objektu tvoří kamenná stavba s dřevěnou podezdívkou a pražící pec, kde se pálil šedobílý křemen s obsahem zlata. Ten se nejprve několik hodin zahříval nad ohněm a následně byl prudce zchlazen ve vodní lázní, čímž došlo k popraskání kamene. Pak se zbytky mlely a následně se rýžováním odplavovaly lehčí části a zbylo jen zlato.
Poloha: 49.1419953N, 13.5609400E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kašperské Hory (0,6 km)
Vlaková zastávka: Sušice (15 km)
Kdo to byli soumaři?
Šlo většinou o sedláky, kteří za úplatu za pomoci svých koní přepravovali po Zlaté stezce zboží. Z Něměcka se dovážela hlavně sůl. Soumaři se spojovali do obchodních karavan a dokonce si najímali i ozbrojený doprovod. Provoz na Zlaté stezce neutichal po celý rok, nejsilnější byl ale po žních. V době největšího rozkvětu přicházelo do Prachatic více než 1200 soumarských koní týdně a karavany sem přivezly víc než 3 miliony litrů soli ročně.
★★★ - Radnice Kašperské Hory, Kašperské Hory:
Jeden z pošumavských renesančních skvostů. Žil v něm Jiří z Lokšan, po jeho smrti odkázala vdova majetek městu. Místní tak mohli dům upravit na reprezentativní radnici. Sídlí zde i Kašperskohorský betlém.
Poloha: 49.1441114N, 13.5543931E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kašperské Hory (100 m)
Vlaková zastávka: Sušice (14,5 km)
Kašperskohorská větev Zlaté stezky
Začínala na náměstí u radnice a vedla jihovýchodním směrem do údolí Zlatého potoka. Pak po silnici přes Liščí vrch kolem zdejších štol a šachet na zlatou rudu. Po silnici došli soumaři k soutoku Zlatého a Losenického potoka. Odsud se rozšířila Zlatá stezka do úvozové cesty, která stoupala přes Kozí hřbety na svahy Huťské hory. V lokalitě Zhúří pokračovala kolem osady Dobronín a přešla na náhorní planinu na jih od Huťské hory. Za tímto místem se napojila na dnešní silnici z Rejštejna do Horské Kvildy. Na tomto místě vedla bývalá Zlatá stezka přímo po dnešní zelené turistické stezce. Před Horskou Kvildou se oddělovala od kašperskohorské větve Zlatá cesta. V úseku mezi Horskou Kvildou a Kvildou vedla Zlatá stezka paralelně s dnešní silnicí až do lokality Bučiny. Odsud je jen malý kousek na hranici s Bavorskem, kde se Zlatá stezka dostala na německé území.
★★★ - Kostel svaté Markéty, Kašperské Hory:
Původně gotická bazilika byla zasvěcena svatému Linhartovi. V 18. a 19. století však baziliku třikrát vážně poškodil požár, došlo k přestavbě v novogotickém stylu a nové dedikaci. Nejcennějším předmětem uvnitř je gotická křtitelnice ze 13. století.
Poloha: 49.1438803N, 13.5557664E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kašperské Hory (100 m)
Vlaková zastávka: Sušice (14,5 km)
GALERIE: POHLEDY Z KAŠPERSKÝCH HOR
★★ - Buk na Ždáňově, Nezdice na Šumavě:
Roste v lesním svahu hory Ždánov. Obvod kmene měří 520 centimetrů. Odborníci oceňují jeho genetickou hodnotu. Proto se odebírají plody a slouží k dalšímu zkoumání, ale hlavně dávají základ novým stromům, které se vysazují.
Poloha: 49.1512939N, 13.5933683E
Parkoviště: u autobusové zastávky Kašperské Hory, Žlíbek, rozcestí (1,2 km)
Autobusová zastávka: Kašperské Hory, Žlíbek, rozcestí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Sušice (14,8 km)
Výlet 1: Za zlatonosnou historií Kašperských Hor a nejvýše položeného českého hradu Kašperk (pěší)
Start: Kašperské Hory, Turistický rozcestník Kašperské Hory
Cíl: Kašperské Hory, Turistický rozcestník Kašperské Hory
Délka trasy: 20,7 km
Časová náročnost: 7:05 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet mapuje okolí nejvýše položeného českého hradu Kašperku. Všímá si i zlatonosné historie této oblasti. První část výletu je vedena po rovině, po které následuje výstup na Šibeniční vrch. Nejnáročnější je postupný výšlap na hrad Kašperk. Pak půjdeme střední část po jakési náhorní plošině, abychom postupně sestupovali do Amálina údolí. Celkové převýšení je 614 metrů. Nejnižším bodem bude 666 metrů nad mořem, který protneme na samotě U Janoty. Nejvyšší bod 981 metrů nad mořem na nás čeká kousek za bývalou osadou Ždánov.
Vhodnost: Výlet patří do sedmé kategorie náročnosti. Nevýhody poměrně velkého výškového rozdílu stírá neopakovatelná příroda Amálina údolí a nádherné vyhlídky, které se naskytnou z hradu Kašperk a z Pustého hrádku.
Zastávky:
Kašperské Hory, Budova radnice (0,1 km) – Kašperské Hory, Kostel svatého Mikuláše (1,5 km) - Kašperské Hory, Šibeniční vrch (3,8 km) - Kašperské Hory, Kostel svaté Markéty (5,2 km) – Kašperské Hory, Hrad Kašperk (8,2 km) – Kašperské Hory, Zřícenina hradu Pustý Hrádek (8,7 km) – Nezdice na Šumavě, Buk Na Ždánově (11,5 km) – Kašperské Hory, Přírodní rezervace Amálino údolí (16,1 km) - Kašperské Hory, Štola Naděje (17,8 km) – Kašperské Hory, Seismografická stanice (18,1 km) - Kašperské Hory, Středověké úpravny rud (20 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Strašín:
Důležité poutní místo pošumavské oblasti. Původně románský kostel ze 13. století byl v roce 1443 goticky přestavěn a v 18. století ho čekala přestavba barokní. Poutní věhlas začal, když roku 1443 věnoval Půta Švihovský kostelu dřevěnou sochu Panny Marie.
Poloha: 49.1771019N, 13.6334256E
Parkoviště: na parkovišti (400 m)
Autobusová zastávka: Strašín, Lazna, rozcestí (450 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (11,5 km)
★★★★ - Strašínský důlek, Strašín:
Údajně nejmenší studánka v České republice. Podle legendy vznikla tak, že Panna Marie obtiskla do kamene svůj prst, aby dala důkaz své existence, když se tady zjevila jednomu muži. Vznikl skutečně miniaturní důlek v tvrdé skále, ve kterém je voda, která nikdy nevyschne. Studánka byla několikrát podrobena kontrole a její zdroj stálé vody je pro odborníky dodnes záhadou. Studánku najdeme u jedné z kaplí místního kostela.
Poloha: 49.1771664N, 13.6327269E
Parkoviště: na parkovišti (400 m)
Autobusová zastávka: Strašín, Lazna, rozcestí (450 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (11,5 km)
★★★ - Přírodní památka Strašínská jeskyně, Strašín:
Byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1936. Jedná se o jedinou jeskyni v sušicko-strakonických vápencích. Chodby jsou dlouhé 200 metrů a najdeme tu dvě jezírka. Prohlédnout se dá v létě, kdy je otevřeno. Jinak je potřeba si návštěvu jeskyně domluvit.
Poloha: 49.2236739N, 13.6821386E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Strašín, rozcestí (380 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (10,7 km)
Přírodní park Kašperská vrchovina
Chráněné území má rozlohu 52 kilometrů čtverečních. Důvodem ochrany je zachování přírody a historických památek šumavského podhůří. Nejvýznamnější památkou je hrad Kašperk. Nejvyšší bod je Ždánov, který se dostává o 66 metrů přes tisícimetrovou hranici. Na území parku leží PP Strašínská jeskyně, PP Mrazové srázy u Lazen a PR Milčice.
★★ - Zázračná studánka, Nezdice na Šumavě:
Místní dají ruku do ohně za to, že mnoho lidí vyléčila. A to i přesto, že neobsahuje téměř žádný vápník ani hořčík a podobá se destilované vodě. Najdete jí u silnice směrem na Kašperské Hory pod velkým dřevěným přístřeškem.
Poloha: 49.1724236N, 13.6096814E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nezdice na Šumavě (330 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (12,5 km)
★★ - Přírodní památka Pohorsko, Nezdice na Šumavě:
Památka vznikla kvůli ochraně kriticky ohroženého Hořečku mnohotvarého českého. Zdejší populace patří k nejpočetnějším v celé republice. Květy se tu objevují v době pozdního léta. V ostatní části roku zde můžete narazit na další chráněné rostliny.
Poloha: 49.1594592N, 13.6263861E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nezdice na Šumavě, Pohorsko (280 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (13,7 km)
★★ - Lovecký zámek Záluží, Nezdice na Šumavě:
V kraji je oblíbená anglická novogotika. A v tomto stylu je postaven i tento zámeček. Nechal ho postavit kolem roku 1860 kníže Gustav von Lamberg. Po roce 1948 sloužil jako hájovna. Dnes je z něj ubytovací zařízení. Do daleka září bělostné cimbuří a nárožní věže.
Poloha: 49.1557389N, 13.6261033E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nezdice na Šumavě, Pohorsko (0,7 km)
Vlaková zastávka: Žichovice (14,1 km)
★ - Lesní studánka, Nezdice na Šumavě:
Vydatný pramen najdeme nedaleko Přírodní památky Pohorsko. Schovává se pod tmavým dřevěným přístřeškem v blízkosti křižovatky místních silnic.
Poloha: 49.1597011N, 13.6271494E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nezdice na Šumavě, Pohorsko (280 m)
Vlaková zastávka: Žichovice (13,7 km)
Výlet 2: Nenáročný výšlap za nejmenší studánkou v Česku a možná i na světě (pěší)
Start: Strašín, Turistický rozcestník Strašín - ves
Cíl: Strašín, Turistický rozcestník Strašín - ves
Délka trasy: 9,4 km
Časová náročnost: 3:15 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Jedná se skutečně o nenáročnou vycházku. Můžeme ji použít i jako cestu pro zklidnění neposedných dětí. Není náročná. Celkové převýšení je 248 metrů. Jde o mírné stálé nepatrné stoupání, které se v nejvyšším bodě u zámečku Záluží (784 metrů) zlomí do klesání. Nejnižší bod najdeme v blízkosti Strašínské jeskyně – 564 metrů nad mořem.
Vhodnost: V tomto případě není co dodávat – cestu zvládne každý. Výletu patří místo na druhém stupni desetibodové náročnostní stupnice.
Zastávky:
Strašín, Kostel Narození Panny Marie (0,3 km) – Strašín, Studánka Strašínský důlek (0,4 km) – Strašín, Přírodní památka Strašínská jeskyně (1,3 km) – Nezdice na Šumavě, Zázračná studánka (3,4 km) – Nezdice na Šumavě, Lesní studánka (5,8 km) – Nezdice na Šumavě, Přírodní památka Pohorsko (5,9 km) – Nezdice na Šumavě, Zámek Záluží (6,4 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★ - Přírodní rezervace Na Volešku, Soběšice:
Rezervací protéká Novosedelský potok a ten přináší zdejší slatinné louce dostatek vláhy. Což oceňuje hlavně řada orchidejí, které tu vyrůstají. Zvlášť silné zastoupení tu mají prstnatci. Najdete tu tři druhy – májový, Fuchsův i nejvzácnější Traunsteinerův.
Poloha: 49.1899636N, 13.6584942E
Parkoviště: na kraji silnice 172 (0,8 km)
Autobusová zastávka: Strašín, Lhota, rozcestí (0,6 km)
Vlaková zastávka: Žichovice (11,6 km)
★ - Lípa Na Podlesí, Kašperské Hory: (nahoře)
Stojí nedaleko místního luxusního lesního hotelu. Obvod kmene je 620 centimetrů a výška stromu je 31 metrů. Nádherný strom je na soukromé pastvině. Je sice ochráněn před okusem, ale přes elektrické ohradníky se k lípě nedostaneme.
Poloha: 49.1137858N, 13.5536097E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kašperské Hory, Červená, Kaisrův dvůr (1,2 km)
Vlaková zastávka: Sušice (19,4 km)
★★ - Mačická lípa, Soběšice: (vlevo)
Lipový obr stojí nad Mačickým potokem. Obvod měří 768 centimetrů, výška je 29 metrů. V žebříčku největších stromů okresu Klatovy je na šestém místě.
Poloha: 49.1830828N, 13.6291636E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Soběšice, Mačice (0,6 km)
Vlaková zastávka: Žichovice (10,1 km)