KLATOVY
Když přišli do Klatov jezuité, setkalo se to s velkým odporem místního obyvatelstva; jenom díky nim však mají dnes Klatovy unikátní památku, která láká tisíce domácích i zahraničních turistů - katakomby
Druhým synonymem města jsou karafiáty. V roce 1813 ten klatovský vyšlechtil místní pěstitel Josef Volšanský ze semínek jednoduše kvetoucích francouzských odrůd. Karafiáty šly na dračku a brzy je Volšanský posílal i do zahraničí. Povedly se časem vypěstovat velkokvěté odrůdy a jednotliví pěstitelé začali soutěžit o nedostupný modrý exemplář. Traduje se, že jeden z nich podváděl tak, že obarvil květ šmolkou. Dostalo se mu neuvěřitelného obdivu. Ovšem jen do prvního deště, který modrou barvu smyl. Modrá varieta karafiátu chybí dodnes. Stejně tak pracovali na vyšlechtění karafiátů i Američané. Rozdíl mezi těmi zaoceánskými a klatovskými je jednoduchý. Ten z Klatov je nenáročný, můžete ho pěstovat venku, nepotřebuje skleník a hlavně má rovný nezvlněný okraj květů, na rozdíl od těch amerických
Klatovy (německy Klattau) jsou s 22 tisíci obyvateli druhým největším městem Plzeňského kraje. Popud k založení vzešel od českého krále Přemysla Otakara II., a to kolem roku 1260. Město už v době založení disponovalo čtvercovým náměstím a křížově uspořádanými ulicemi. Současně se vznikem města začala výstavba silných hradeb.
Malá osada stejného názvu ale existovala už před vznikem města a Klatovy si od ní půjčily název. Oblast byla plná pařezů na pokácených mýtinách, pařezům se říkalo kláty a od toho název města.
Úspěšný zrod města ještě vylepšila vláda Lucemburků, kteří městu přidělili nejedno městské právo. V době Lucembursků se začalo pozvolna zvyšovat procento česky mluvícího obyvatelstva, do té doby se jednalo o město téměř výlučně německé. V husitských válkách se Klatovy přidaly na stranu husitů a později Jiřího z Poděbrad.
České kroniky se zmiňují o tom, že v roce 1547 byly sedmým nejbohatším městem v Čechách. Bohatství doprovází stavební ruch – začínají se stavět obě klatovské věže, renesanční radnice, chrám a nová bytová zástavba. Jenže šťastné období netrvalo dlouho. Všechno utnula třicetiletá válka. Městem se prohnalo několik požárů – ty daly název nejvyšší klatovské věži. Svou barvu i jméno získala od sazí z četných klatovských požárů. Dnes je vyhledávaným místem výhledu do širokého okolí. 81 metrů vysoká věž je dílem stavitele Antonia de Salla.
Do města přicházejí jezuité a začínají stavět velký chrám na náměstí. Dávají základ místu, na které jsou dodnes Klatovy pyšné. Tím jsou místní katakomby s ostatky jezuitů a jejich mecenášů. To, co umožnilo dokonalé vysušení nebožtíků, je v první řadě skryto v samotném kostele Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Jsou to důmyslné větrací šachty, které udržují stálé chladné klima. Kromě toho se rakve nebožtíků vysypávaly pilinami a samotná těla byla zasypaná chmelem, který odváděl vlhkost.
V roce 1685 dochází k zázraku, těsně za hradbami města v malé kapličce se obraz Panny Marie Klatovské rozpláče krvavými slzami. Z Klatov je okamžitě poutní centrum a střed města ožívá.
Za druhé světové války byly Klatovy posledním velkým městem v Česku, sudetská hranice vedla mezi Janovicemi nad Úhlavou a Nýrskem.
Nejslavnější osobností, která se v Klatovech narodila, byl v roce 1753 Václav Matěj Kramerius. Tento muž položil základy české novinařiny. Z titulků mnoha filmů určitě známe jméno František Belfín. Hudební skladatel a dirigent se narodil v Klatovech v roce 1923. V roce 1968 se narodila ve městě Renata Divišová, dnes Kozáková, ale lidé tuto zpěvačku znají jako Ester Kočičkovou. A v rodném listě má uvedené Klatovy i Petr Frydrych, současný úspěšný český oštěpař. V Klatovech dále působil jezuita Bohuslav Balbín. Na místním gymnáziu studovali Josef Dobrovský, Jaroslav Vrchlický, Jaroslav Kvapil nebo věhlasný profesor vnitřního lékařství Josef Thomayer. Prvních pět let života prožil v Klatovech i spoluzakladatel divadla Semafor Jiří Suchý.
Znakem města Klatov je červené pole a v něm dvojitá stříbrná městská hradba se stínkami. V zadní zdi je uprostřed malá klenutá branka, po stranách branky mezi hradbami stojí dvě čtyřhranné věže s klenutým okénkem a se třemi stínkami nad ním. Obě věže jsou kryty modrou stanovou střechou, ozdobenou zlatou makovicí.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Ve městě se střetávají dvě důležité silnice; v západovýchodním směru 22 a v severojižním směru 27. Dále jsou do okresního města dovedeny ještě tři silnice nižších tříd – 185, 186 a 191. Vzdálenosti Klatov z českých měst: Praha (132 km), Ústí nad Labem (218 km), Karlovy Vary (126 km), Plzeň (43 km), České Budějovice (109 km).
Autobus: Autobusové spojení do Klatov je ze Sušice, Plzně, Strážova, Bířkova, Nýrska, Plánic, Měčína, Běhařova, Horažďovic, Domažlic, Kbel, Javora, Chlístova, Stach, Švihova, Pačejova, Chudenic, Čachrova a Nepomuku.
Vlak: Trať přivádí do Klatov vlaky z Železné Rudy, Plzně, Horažďovic, Domažlic, Nýrska a Prahy.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Katakomby, Klatovy:
Uloženy zde byla těla dvou set jezuitů a jejich mecenášů. Mumie pocházejí z let 1676 – 1783 a dochovaly se do dnešního dne ve skvělém stavu. Důvodem je důmyslný systém větracích šachet, ale i to, že mrtví byli v dubových rakvích obkládáni chmelem a rakve byly vystlány hoblinami. Katakomby najdeme pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce.
Poloha: 49.3950925N, 13.2918625E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Náměstí Míru (240 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (1,8 km)
★★★★★ - Rozhledna Černá věž, Klatovy: (na snímku nejvyšší budova)
Nejznámější klatovská stavba. Byla dokončena v roce 1557. Původně černá nebyla, ale časté požáry, které ji sužovaly, obarvily zdivo dočerna. V roce 1872 prošla největší stavební úpravou. 226 schodů do výšky 70 metrů – tolik potřebujeme k cestě nahoru a ke krásnému výhledu na město a okolí.
Poloha: 49.3946922N, 13.2927408E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Náměstí Míru (140 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (1,9 km)
★★★★ - Kostel Neposkvrněného počení Panny Marie a svatý Ignác, Klatovy: (na snímku budova pod lešením)
O vznik se zasloužili jezuité. Se stavbou se započalo v roce 1656 podle návrhu Carla Luraga. V první etapě vedl stavbu Dominic Orsi. Po požáru v 19. století dostala budova barokní podobu.
Poloha: 49.3950294N, 13.2924311E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Náměstí Míru (240 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (1,8 km)
★★★★ - Poutní kostel Narození Panny Marie, Klatovy:
Nejstarší budova ve městě. Podle odborníků byla založena krátce po vzniku města ve 13. století. Velkého rozšíření se kostel dočkal ještě před husitskými válkami. Postupně prošel dalšími slohovými úpravami. Z původní stavby se dnes zachovaly jen zbytky obvodového zdiva. Nejcennějším předmětem je obraz Panny Marie Klatovské na oltáři. Jedná se o posvátný obraz, který údajně roní krev. Vedle kostela stojí takzvaná Bílá věž. Ta vyrostla po požáru v roce 1689. Původně tam stávala původní dvoupatrová zvonice. Bohatě zdobený barokní portál byl na věž přenesen z průčelí arciděkanského chrámu.
Poloha: 49.3957636N, 13.2955747E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Náměstí Míru (130 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (2 km)
GALERIE: OBRAZ RONÍCÍ KRVAVÉ SLZY
★★★★ - Lékárna U Bílého jednorožce, Klatovy:
Podobné rarity najdeme v Evropě tři. Právě na centrálním klatovském náměstí se zachovala v dokonalém stavu a s původním vybavením jedna ze tří evropských barokních lékáren. Další najdeme na Kuksu a v chorvatském Dubrovníku. Ta klatovská vznikla v roce 1776 a běžnou lékárenskou činnost ukončila až v roce 1966.
Poloha: 49.3955553N, 13.2926942E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Náměstí Míru (190 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (2 km)
GALERIE: BAROKNÍ LÉKÁRNA U BÍLÉHO JEDNOROŽCE
★★★ - Lázeňská kolonáda, Klatovy:
Vznikla v roce 1844 v empírovém stylu v Mercandinových sadech. Dnes tu najdeme kavárnu a restauraci. Celé sady jsou krásnou ukázkou moderního, a přesto velmi krásného parku, který je úžasnou odpočinkovou zónou.
Poloha: 49.3872900N, 13.2999575E
Parkoviště: na kraji parku (130 m)
Autobusová zastávka: Klatovy, 5. května, U zastávky ČD (340 m)
Vlaková zastávka: Klatovy – město (1 km)
František Xaver Mercandin
Byl klatovský hejtman, který inicioval v letech 1841-1845 vytvoření parku v souladu s přírodou. Novodobí urbanisté nemohli rekonstruovat dílo bezezbytku, protože chyběla dokumentace, ale současný stav je navržen tak, aby se co nejvíce blížil původnímu záměru. Nejzajímavějším místem je oválná promenáda, na které nalezneme empírovou kolonádu, ale i barokní sochy čtyř ročních období a sochu Jitřenky, která je vlastně pomníkem samotnému hejtmanovi. Kruh uzavírají vodotrysky s do železa vysekaným citátem prezidenta Václava Havla. Zajímavý a lákavý je místní rybníček s ostrůvkem.
★★★ - Přírodní památka Tupadelské skály, Klatovy:
V lokalitě vystupují nad povrch buližníkové skály. Právě jejich existence je předmětem ochrany. Místo obzvláště vyhledávané horolezci. Nejvyšší skálou je Kočičí hlava, která dosahuje výšky 15 metrů.
Poloha: 49.4005489N, 13.2296808E
Parkoviště: na kraji obce (470 m)
Autobusová zastávka: Klatovy, Tupadly (0,6 km)
Vlaková zastávka: Bezděkov (3 km)
Tupadelské skály a Christian Heinrich Spiesse
Vzájemný vztah buližníkových skal a německého romanopisce lze bez příkras nazvat láskou. Lokalita umělce tak okouzlila, že si tu nechal na jednom z vrcholů vybudovat malý srub a pod ním vlastní hřbitov. Už to svědčí, že v životě umělce nebylo něco v pořádku. Spíš můžeme napsat, že bylo vše v nepořádku. Spiesse byl neúspěšným hercem, který přijal zaměstnání správce panství hraběte Kašpara Hermanna von Künigla v Bezděkově. Tady byl chvíli šťastný, pak mu ale začala chybět umělecká tvorba. Pustil se do psaní románů. Ty jsou směsí romantických příběhů, pornografie, hororů a rytířských románů. Spiesse byl grafoman hravě píšící tři romány velmi pochybné kvality každý rok. Prim hrají témata znásilnění, incestu, krvavých vražd a ďábelského trýznění. Po čase ovšem začal Spiesse propadat pocitu, že jeho samotného chce zničit ďábel, a tak se přestěhoval do srubu na Tupadelských skalách. Jeho zdravotní stav se zhoršuje, a takřka šílený umírá 17. srpna 1799 ve věku 44 let na zámku v Bezděkově. Pohřben je na zdejším hřbitově. Bezděkovský zámek, který je jednou z nejzdařilejších českých ukázek novogotiky, koupila po revoluci firma, která je registrována na Belize. Stavba neuvěřitelně chátrá a za 8,5 milionu je nabízena v dražbě. Zámecký park s obrovským památným Bezděkovským dubem je ale v majetku státu. Už i ten se ale dostal na vývěsky nemovitostí k prodeji.
_JPG.jpg)
★★ - Mohylové pohřebiště Husín, Klatovy:
Na konci 19. století zde objevil 43 mohyl ředitel klatovského muzea Karel Hostaš. Mohyly pocházejí ze střední a mladší doby bronzové, z takzvané milavečské kultury. Spadají do doby mezi lety 1600 př. n. L – 400 př. n. l. Kolem mohylového pohřebiště nás provede naučná stezka, která představí 17 nejzachovalejších mohyl.
Poloha: 49.4101378N, 13.2506275E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Tajanov (1 km)
Autobusová zastávka: Klatovy, Tajanov (1 km)
Vlaková zastávka: Klatovy (3,2 km)
Milavečská kultura
Patří mezi kultury mladší doby bronzové. Řadíme ji do období mezi 12. až 9. století před Kristem. Kultura je typická pro kraj Plzeňský a Karlovarský. Nejvýznamnější naleziště se nachází v Milavčích u Domažlic. Nejcennějším předmětem kultury je kultovní vozík z hrobu bojovníka. Ten se nachází ve sbírce pražského Národního muzea.
★★ - Klatovská hůrka, Klatovy:
Základ rozhledny tvoří gotický kostel ze 14. století. V době husitských válek byl pobořen a do roku 1527 chátral. Pak byl přestaven a zasvěcen svaté Anně. Později prošel barokní úpravou, ale definitivně za jeho konec může Josef II., který ho nechal zrušit. Nové využití přišlo po 2. světové válce. Tehdy tu na základech kostela vyrostla restaurace s prosklenou rozhlednou. O rekonstrukci se postarali nadšenci na začátku 21. století.
Poloha: 49.3949042N, 13.2720731E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Domažlické předměstí (0,9 km)
Vlaková zastávka: Klatovy (1,7 km)
★★ - Městské hradby, Klatovy:
Pocházejí ze 13. století. Klatovští vytvořili důmyslný systém dvojitého opevnění. Vnější hrazení se opíralo o 15 okrouhlých bašt a široký přepad. Vnitřní hradby zpevnilo 12 kruhových a stejných počet čtvercových bašt.
Poloha: 49.3954600N, 13.2968567E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Plánická, U Netrvalů (110 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (2,1 km)
★★ - Železniční dvojkolí, Klatovy:
Unikátní ozdoba parku u klatovského nádraží. Milovníci vlaků poznají, že kola patří asi nejrychlejší evropské parní lokomotivě Albatros.
Poloha: 49.4012219N, 13.2761864E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, nádraží (40 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (90 m)
Lokomotiva Albatros
Šlo o evropský a možná i světový vrchol v kategorii parních lokomotiv. Vytvořena byla roku 1954 v plzeňské Škodovce. Lokomotiva je držitelem platného rychlostního rekordu československých parních lokomotiv. K němu došlo na zkušebním okruhu v Cerhenicích 27. srpna 1964. Měl hodnotu 162 kilometrů za hodinu. Lokomotiva, která rekord vytvořila, je uložena v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově. Vyrobeno bylo jen patnáct kusů. Poslední definitivně ukončila provoz v roce 1976.
★★ - Věž Okrouhlice, Klatovy:
Klatovy mají zachovalé hradby. Jejich součásti byly obranné věže – Okrouhlice. Ta ve Vrchlického sadech je lépe přístupná, na rozdíl od té ve Václavské ulici.
Poloha: 49.3942517N, 13.2962814E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Plánická, U Netrvalů (140 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (2,2 km)
★★ - Křížová cesta, Klatovy:
Unikátní nemocniční křížová cesta. Najdeme ji v nemocničním areálu okresní nemocnice. Vede na Křesťanský vrch a místní se z ní radují od roku 1882. Při rekonstrukci v roce 1990 byly kapličky doplněny obrazy akademické malířky Bedřišky Znojemské.
Poloha: 49.4044058N, 13.2887389E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Plzeňská, U Nemocnice (0,6 km)
Vlaková zastávka: Klatovy (1,4 km)
★ - Beňovská lípa, Klatovy:
Strážila cestu směrem na Domažlice. Dnes je z lípy torzo, i když životaschopné. Obvod kmene je více než 600 centimetrů. Nad lípou je zřícenina tvrze Beňovy, kterou postavil Jan Beňovský ve 2. polovině 15. století.
Poloha: 49.3907219N, 13.2637281E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Beňovy (140 m)
Vlaková zastávka: Klatovy (2 km)
Výlet 1: Poznávací procházka po nejzajímavějších místech Klatov a nejbližšího okolí (pěší)
Start: Klatovy, Turistický rozcestník Klatovy – železniční stanice
Cíl: Klatovy, Turistický rozcestník Klatovy – železniční stanice
Délka trasy: 21,6 km
Časová náročnost: 6:25 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet ukazuje nejzajímavější historické a stavební památky Klatov. Vezme nás do bezprostřední blízkosti města, abychom si prohlédli i okolní přírodu. Nejvyšší bod je Klatovská hůrka, kde se dostaneme na hodnotu 496 metrů nad mořem. Je to také nejprudší stoupání celé trasy. Nejníže budeme na sídlišti Pod Hůrkou ve výšce 389 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 301 metrů.
Vhodnost: Výlet není fyzicky náročný, ale je dlouhý. Jedná se také z velké části o městský výlet, kde nás od pozornosti odvádí řada podnětů. Navíc mnoho místních kaváren a cukráren nás bude lákat každou chvíli k neplánovanému odpočinku. Klatovy jsou přátelské město a je třeba toho využít. Přesto, kdo by nechtěl jít do okolí okresního města, může cestu ukončit u Lázeňské kolonády a zkrátí si tak výlet o celých patnáct kilometrů. Při pohledu na mapu také zjistíte, že není problém výlet rozdělit na dvě části. Výlet se dostal na čtvrtý stupeň desetibodové náročnostní stupnice.
Zastávky:
Klatovy, Železniční dvojkolí (0,05 km) – Klatovy, Křížová nemocniční cesta (1,7 km) – Klatovy, Katakomby (3,3 km) – Klatovy, Černá věž (3,4 km) – Klatovy, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce (3,5 km) – Klatovy, Lékárna U Bílého jednorožce (3,6 km) – Klatovy, Bílá věž (3,9 km) – Klatovy, Kostel Narození Panny Marie (4 km) – Klatovy, Městské hradby (4,1 km) – Klatovy, Věž Okrouhlice (4,2 km) – Klatovy, Lázeňská kolonáda (5,4 km) – Klatovy, Klatovská hůrka (9,4 km) – Klatovy, Beňovská lípa (10,5 km) – Klatovy, Přírodní památka Tupadelské skály (15,1 km) - Klatovy, Mohylové pohřebiště Husín (18,2 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Týnec, Klatovy:
Impozantní barokní stavba Giovanniho Battisty Alliprandiho. Zámek kdysi obklopoval nádherný francouzský park. Nejsmutnější období zažívá v posledních sto letech, kdy několikrát změnil náplň, byl tu luxusní hotel, sirotčinec, ústav pro tělesně postižené, patřil armádě. Dnes je v soukromém vlastnictví a věříme, že se brzy vrátí jeho bývalá sláva.
Poloha: 49.3465081N, 13.2633992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Týnec, náves (160 m)
Vlaková zastávka: Luby u Klatov (3,9 km)
Giovanni Battista Alliprandi
Italský barokní stavitel hojně působící v Čechách. Narodil se roku 1665 v Lainu v provincii Como v Itálii. Jeho první byla stavba mariánského poutního kostela v Luži u Košumberka na Chrudimsku. Stal se dvorním stavitelem Černínů a Trauttmansdorfů a stavebním inženýrem města Cheb. V Praze se zasloužil o výstavbu Šternbernského, Ledeburského, Hrzánského, Kaiserštejnského, Schönbornského a Lobkovického paláce. Z aktivit mimo Prahu stojí za zmínku zámky v Liblicích u Mělníka, v Opočně, ve Veltrusích, v Lysé nad Labem, chebská radnice a jeho vrcholné dílo, které se ale zachovalo pouze ve zlomku a torze - stavební komplex v Kuksu. Giovanni Battista Alliprandi zemřel 13. března 1720 v Litomyšli ve věku 54 let.
.jpg)
★★★ - Lipa u kapličky v Obytcích, Obytce:
Krásný krajinotvorný strom na návrší u raně barokní kaple svaté Barbory. Obvod kmene je 741 centimetrů. Bohužel můžeme strom obdivovat jen z dálky. Majitel kapli a strom oplotil a přístup neumožňuje. Lípě u kapličky v Obytcích patří osmé místo v tabulce stromů v klatovském okrese.
Poloha: 49.3954111N, 13.3722469E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Obytce (230 m)
Vlaková zastávka: Klatovy – město (7,7 km)
_JPG.jpg)
★★ - Zámek Obytce, Obytce:
V 18. století nechal přestavět původní tvrz na zámek Karel z Unwerthu. V posledních letech byl zámek i park rekonstruován, je ale veřejnosti nepřístupný.
Poloha: 49.3934511N, 13.3740225E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Obytce (30 m)
Vlaková zastávka: Klatovy – město (7,5 km)
★ - Zámek Otín, Klatovy: (bez fotografie)
Tady tvořil František Palacký slavné Dějiny národa českého. O stavbu se zasloužili Kaničtí z Čachrova v 17. století. Na začátku 19. století prošla stavba empírovou úpravou. Ozdobou je anglický park s glorietem. Zámek není přístupný a intenzivně chátrá.
Poloha: 49.4477236N, 13.3347161E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klatovy, Otín (60 m)
Vlaková zastávka: Točník (3,1 km)