NÝRSKO
Dvě osady - Dolní a Horní Nýrsko - hledaly k sobě cestu velmi složitě; zato dva výrobky vzešlé z Nýrska lidé přijali téměř okamžitě. V 19. století obalilo Nýrsko modrotiskem velkou část západních Čech a o pár let později se město stalo Mekkou obrýlených; zdejší Okula patří k nejvýraznějším evropským výrobcům plastových brýlových obrub
Nýrsko je nejzápadnějším městem české Šumavy. Nabízí okolí se zajímavými scenériemi, na které se kvůli blízkosti železné opony muselo na dlouhá léta zapomenout. Dnes je turisté pozvolna objevují, ale stále tu není tak čilý ruch jako v jiných částech Šumavy
Na úvod bychom si měli vyjasnit, co stojí za názvem města. V průběhu historie bylo výkladů několik. Nakonec mezi lingvisty zvítězil ten, který odvozuje název od staroslovanského slova nyra, což znamená brloh nebo nora. Jisté však je, že první osada se objevila už ve 12. století. První písemná zmínka je z roku 1327 a vlastně od té doby se datuje vznik dvou sídel – Dolního a Horního Nýrska. K úplnému sloučení dochází v roce 1558.
Ještě dříve se tu ale uskutečnila slavná bitva u Nýrska. Psalo se datum 22. září 1467 a střetla se vojska bavorských křižáků s vojskem Jiřího z Poděbrad. Český král vyhrál, ale přeshraniční bitvy mezi českým a německým vojskem trvala dlouhá staletí.
Dominantou kraje je a hlavně byl hrad Pajrek. Posledním majitelem byl Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, politika ho ale semlela a v roce 1520 byl v Praze popraven. Od té doby je Pajrek označován jako pustý a pomalu ho sžírá okolní terén.
Městem se Nýrsko stává v roce 1593. K rozvoji v 19. století přispělo i to, že projektanti železniční tratě na město nezapomněli a přivedli sem koleje, které propojily Prahu s Bavorskem.
19. století stojí také za vznikem dvou velkých tradic, které jsou s Nýrskem spojené. Jednou z nich byla výroba modrotisku. Ta ale postupně zanikla, dnes jsou v Čechách už jen dvě provozovny, kde se modrotisk dál vyrábí. V roce 1895 byla do Nýrska převedena z Vídně výroba brýlových obrub. Podnik se velmi slibně rozrůstal a brzy začal zásobovat celou rakousko-uherskou monarchii. Ke zbrždění výroby dochází na konci 2. světové války, kdy došlo k vybombardování továrny.
Hlavně v sousedních obcích a městech se Nýrsku říkalo pejorativně Blochovice nebo Blochowitz. Důvod byl prostý, velmi častý výskyt lidí s příjmením Bloch, Ploch nebo Plach. Dnes v Nýrsku (německy Neuern) žije 4 900 obyvatel.
Znakem Nýrska je červený štít, na kterém vyrůstá ze zeleného trávníku stříbrná čtverhraná hradba s pěti řadami cihel a vrchním cimbuřím. Na kosené hraně hradby je otevřená zlatá brána s dvojím stříbrným kováním a polovytaženou černou mříží. Uprostřed hradby se nachází čtyřhranná stříbrná cihelná zeď. Na každé ze dvou viditelných stran je vysoké okno o třech políčcích do výšky a dvou do šířky. Vršek věže tvoří cimbuří a černá jehlanová věž se zlatou makovicí.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: V Nýrsku se kříží páteřní silnice 171 a 170. Vzdálenosti Nýrska z českých měst: Praha (149 km), Ústí nad Labem (235 km), Karlovy Vary (143 km), Plzeň (60 km), České Budějovice (125 km).
Autobus: Autobusové spojení do Nýrska je z Hamrů, Klatov, Chudenína a německého Drachselsriedu.
Vlak: Vlakové spojení do Nýrska je z Klatov, Železné Rudy a Prahy.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
_JPG.jpg)
★★★ - Zřícenina hradu Pajrek, Nýrsko:
Hrad střežil obchodní stezku do Bavorska. To se psal začátek 14. století. Prvním známým majitelem byl Něpr z Pajreku. V letech 1467 a znovu o pět let později vtrhli do Čech Bavoři. Při druhém výpadu hrad Pajrek dobyli a vypálili. Od roku 1504 je hrad pustý. Pokus o záchranu přichází od Jindřicha Kostomlatského z Vřeskovic. Jenže jenom proto, aby tu zřídil základnu pro loupeživé výpravy, než byl v roce 1520 sťat na Pražském hradě. Přes peripetie spojené s častými změnami majitelů došel hrad do 17. století, kdy pozbyl na důležitosti a začal chátrat. Místní obyvatelé ho rozebírali na stavební materiál, o jistou záchranou se pokusili ještě v 19. století Hohenzollerni. Dnes jsou k vidění jen trosky paláce a hradeb.
Poloha: 49.2769619N, 13.1372197E
Parkoviště: v osadě Pajrek (400 m)
Autobusová zastávka: Nýrsko, samoty (2,6 km)
Vlaková zastávka: Nýrsko (3,3 km)
_JPG.jpg)
★★★ - Přírodní památka Svatý Bernard, Chudenín:
Zájmem ochrany je uskupení osamocených balvanů Kdyňského masivu. Kameny byly využívány jako památeční místa pro pietu padlých spoluobčanů za světových válek. V blízkosti najdeme Medvědí kapli. Tady medvěd napadl v roce 1719 místního občana Georga Kohlbecka z obce Liščí. Medvěd neměl dobrý nápad, a tak v litém boji muže se šelmou, musel chudák medvěd vypustit duši. Kaple po válce chátrala, v roce 1991 ji nechala zrekonstruovat rodina Schneidrových z Bavorska. Biotronikové tvrdí, že místo s velkými kameny je velmi energeticky hodnotné. Pod svahem existovala obec Liščí. V roce 1862 tu žilo ještě 358 lidí, dnes zde zůstává jen 5 adres s 15 obyvateli. Mezi jednotlivými domy jsou vzdálenosti nejméně 300 metrů.
Poloha: 49.3078489N, 13.0612475E
Parkoviště: v osadě Lišcí (1,1 km)
Autobusová zastávka: Chudenín, Liščí (1,3 km)
Vlaková zastávka: Nýrsko (8,2 km)
Medvědi na Šumavě
Odjakživa nepřátelé místních šumavských lidí. Údajně poslední šumavský medvěd byl pronásledován a uloven v želnavském revíru Jokuswald 14. listopadu 1856. Medvědice skončila vycpaná na zámku Ohrada. Později byly nacházeny jen medvědí stopy. Ty poslední našli lesníci v roce 1875 u Volar. Jsou však svědectví místních, kteří popisují nález medvědích stop ještě na konci století v roklinách jižního a jihozápadního Debrníku.
GALERIE: MÍSTO KTERÉ ČISTÍ DUŠI
★★★ - Bývalý hostinec, Nýrsko:
Nejkrásnější budova náměstí. Dnes tu sídlí knihovna, ale dřív se jednalo o bývalý hostinec z konce 17. století. Nejzajímavější je krásný raně barokní štít, kde si můžeme všimnout dvou erbů z roku 1684. Jeden patří Kocům z Dobrše, druhý Karlům ze Svárova.
Poloha: 49.2932061N, 13.1425467E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nýrsko, náměstí (240 m)
Vlaková zastávka: Nýrsko (1,3 km)
★★★ - Vodní nádrž Nýrsko, Nýrsko:
Vybudována na řece Úhlavě v 60. letech 20. století. Plní dvě základní funkce, zadržuje povodně ze Šumavy a jedná se o zásobárnu pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko.
Poloha: 49.2603547N, 13.1455983E
Parkoviště: poblíž hráze
Autobusová zastávka: Dešenice, Milence, přehrada (1,1 km)
Vlaková zastávka: Dešenice (3,2 km)
Vodní nádrž Nýrsko
Stavělo se v letech 1965-1969. Původně byla nádrž koncipována jako akumulační stavba, tedy na zadržení jarní vody. Dnes je chápána jako zásobárna pitné vody. Délka hráze je 320 metrů a výška nad místním terénem je 36 metrů. Jde o vodní nádrž s nejčistší vodou v povodí řeky Berounky. Proto jsou do ní vysazovány dravé ryby, aby zabránily šíření těch plevelných. Ve vodě nejsou řasy a sinice. Pod vodou přehrady v 60. letech zanikly i dvě brusírny zrcadlového skla haslbašského továrníka Jana Antonína Zieglera a firmy Wolf a Štětka.
★★★ - Bývalý kostel Bolestné Matky Boží v Červeném Dřevě, Chudenín:
Kostel býval pár metrů od hranice. Blízkost Německé spolkové republiky a vytvoření hraničního pásma způsobilo, že kostel z let 1676 – 1680 po druhé světové válce zanikl. Vyhořel 3. května 1953. O čtyři a půl roku později byly pobořené trosky opraveny. Dnes jsou základy pietně opraveny a zakonzervovány. K odkrytí došlo v roce 1990 a rekonstrukce proběhla v roce 1996.
Poloha: 49.2967231N, 13.0421783E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Chudenín, Červené Dřevo (30 m)
Vlaková zastávka: Nýrsko (10,5 km)
★★★ - Kostel svatého Wolfganga, Nýrsko:
První zpráva o kapli je z roku 1697. K přestavbě dochází v 18. století. Uvnitř najdeme rokokový oltář. V těsné blízkosti kostela jsou dva památné stromy. Ty byly vysazeny 24. dubna 1854 zdejším učitelem Leidlem a školní mládeží u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty.
Poloha: 49.3066986N, 13.1579331E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nýrsko, Zelená Lhota, železniční stanice, rozcestí (170 m)
Vlaková zastávka: Zelená Lhota (1 km)
GALERIE: JAKO KULISA K POHÁDKOVÉMU FILMU
★★★ - Poutní kaple Nejsvětější Trojice, Nýrsko:
Poutní kaple se šestiúhelníkovým půdorysem postavená Albrechtem Kocem. Vysvěcena byla roku 1669. Místo nabízí překrásný výhled do širokého okolí na hraniční hory Domažlicka a Klatovska. Kaple připomíná vítězství nad německými křižáky na močálech mezi Nýrskem a Hodousicemi za panování Jiřího z Poděbrad 15. října 1468.
Poloha: 49.3066986N, 13.1579331E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nýrsko, Bystřice nad Úhlavou, náves (0,5 km)
Vlaková zastávka: Nýrsko (2 km)
★★ - Židovský hřbitov, Nýrsko:
Hřbitov pochází údajně z 15. století. Historici ale na náhrobních kamenech vyčetli dataci pouze ze začátku 18. století. Přesto okouzluje atmosférou. Najdeme ho v blízkosti ulice Milenecká. Klíče od hřbitova jsou k dispozici v místním Infocentru.
Poloha: 49.2850319N, 13.1512369E
Parkoviště: na kraji komunikace (200 m)
Autobusová zastávka: Nýrsko, samoty (200 m)
Vlaková zastávka: Nýrsko (2 km)
★ - Chudenínská lípa, Chudenín:
Přirozená dominanta obce. Obvod kmene měří 552 centimetrů a strom dosahuje výšky 33 a půl metrů.
Poloha: 49.2922672N, 13.1008944E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Chudenín (400 m)
Vlaková zastávka: Nýrsko (4,7 km)
★ - Kámen doteků, Nýrsko:
Kameny doteků jsou projektem bavorských a českých obcí. Jedná se o hladké opracované kameny, které symbolicky spojují lidi za hranicemi. V Nýrsku najdeme kámen nedaleko místního koupaliště.
Poloha: 49.2861378N, 13.1441344E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nýrsko, samoty (1 km)
Vlaková zastávka: Nýrsko (1,8 km)
★ - Zámek Bystřice nad Úhlavou, Nýrsko:
Už v roce 1444 tu byla tvrz. Největší rozkvět přišel s rodem Hohenzollern. Ti dali budově v druhé polovině 19. století novogotickou podobu. Po druhé světové válce tu byl válečný lazaret, následně Ústav sociální péče pro děti a mládež. Nejcennější částí jsou valené klenby s ozdobnými lunetami. Můžeme si prohlédnout i expozici dobového mobiliáře.
Poloha: 49.3072103N, 13.1530547E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nýrsko, Bystřice nad Úhlavou, náves (350 m)
Vlaková zastávka: Nýrsko (1,8 km)
Výlet 1: Nejzápadnější částí Šumavy za přílivem pozitivní energie, kterou poskytuje Svatý Bernard (horské kolo)
Start: Nýrsko, Turistický rozcestník Nýrsko - u mostu
Cíl: Nýrsko, Turistický rozcestník Nýrsko - u mostu
Délka trasy: 47,2 km
Časová náročnost: 3:40 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet seznamuje s nejzápadnější částí Šumavy. Odtud už Šumava přes Všerubskou vrchovinu přechází v Český les. Výlet nabízí nejkrásnější místa nejzápadnější výspy okresu Klatovy a i když se to nezdá, k nohám rozhodně vstřícný nebude. Celkové převýšení výletu je totiž 750 metrů. Na trase je ale několik problematických pasáží. První část až k vodní nádrži Nýrsko je téměř rovinatá a neproblémová. Poté přichází první stoupání ke kostelu svatého Wolfganga. Nejstrmější stoupání, byť velmi krátké, čeká při výjezdu na zříceninu hradu Pajrek. Nejvyšší bod nás čeká při třetím problematickém stoupání, které nás dovede ke Svatému Bernardovi ve výšce 633 metrů. Naopak nejnižší bod je 440 metrů u zámku v Bystřici nad Úhlavou. Jde o sedmý stupeň na desetibodové stupnici náročnosti.
Vhodnost: Výlet patří mezi středně náročné. Může se stát, že ve dvou stěžejních místech povedeme kolo pěšky, není ale za co se stydět, protože stoupání jsou trochu ostřejší.
Zastávky:
Nýrsko, Bývalý hostinec (0,1 km) – Nýrsko, Kámen doteků (1,5 km) – Nýrsko, Židovský hřbitov (2,3 km) – Nýrsko, Kostel svatého Wolfganga (8,6 km) - Nýrsko, Vodní nádrž Nýrsko (14,6 km) – Nýrsko, Zřícenina hradu Pajrek (18,1 km) – Chudenín, Chudenínská lípa (22,9 km) – Chudenín, Bývalý kostel Bolestné Matky Boží (28,1 km) – Chudenín, Přírodní památka Svatý Bernard (31,6 km) - Nýrsko, Zámek Bystřice nad Úhlavou (44,4 km) - Nýrsko, Poutní kaple Nejsvětější Trojice (45 km)
Tip pro milovníky a hledače křišťálů
My co rádi věnujeme čas hledání krásných vizitek nerostného bohatství naší země, máme možnost. Pokud stojíme na hrázi Vodní nádrže Nýrsko zády k vodní hladině, tak máme po pravé ruce kopec, který obtáčí silnice 190. V tomto svahu je uprostřed malý lůmek, kde vystupuje na povrch metr mocná žíla křemene, která nabízí naleziště pěticentimetrových křišťálových krystalů vysoké kvality.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Národní přírodní rezervace Bílá strž a Vodopády Bílého potoka, Hamry:
Hluboké údolí, kterým si razí cestu Bílý potok. V okolí roste 200 let starý les, který je tvořen vzrostlými jedinci Buku lesního, Jedle bělokoré a Smrku ztepilého. Prudké výškové změny tu tvoří Vodopády Bílého potoka a Vodopády Bílá strž. Ten druhý je nejvyšším šumavským vodopádem na české straně hranice. Měří do výšky 13 metrů.
Poloha: 49.1912936N, 13.1582403E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Zadní Hamry (3,9 km)
Autobusová zastávka: Hamry, točna (4,5 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (5,3 km)
★★★ - Poutní místo Křížkov, Hamry:
Stopy dávné kaple založené v roce 1730. Kaple byla zbourána v roce 1958. Dnes tu zůstalo jen základní zdivo o výšce dvou metrů a šest metrů vysoký dřevěný kříž. Rekonstrukce místa a znovuvytvoření poutní tradice se uskutečnilo v roce 2007.
Poloha: 49.2029586N, 13.1736225E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Zadní Hamry – most (0,8 km)
Autobusová zastávka: Hamry, točna (1,4 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (2,6 km)
★★ - Přírodní památka Královský hvozd, Hamry:
Jméno lokalitě dal Přemysl Otakar II. Nazývá se tak od roku 1273, kdy byla přičleněna k českému království. Odjakživa místo pokrýval prales, který vytvářel přirozené nárazníkové pásmo mezi Čechami a Bavorskem. Jednalo se o přirozenou zelenou hranici. Dnes je tato obrovská přes dva tisíce hektarů velká lokalita rozdělena zhruba na dvacet částí. Samotná památka se stala součástí největšího lesního souvislého porostu ve Střední Evropě, což je Šumava s Bavorským lesem. Z chráněných živočichů tu najdeme Tetřeva hlušce, Kulíška nejmenšího, Datlíka tříprstého, Sýce rousného a z rostlin pak Všivec lesní, Rosnatku okrouhlolistou, Tučnici obecnou a Plavuník Isslerův.
Poloha: 49.2048144N, 13.1240944E
Parkoviště: v obci Hamry (5,1 km)
Autobusová zastávka: Hamry, hostinec (5,1 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (5,9 km)
Historie Královského hvozdu
Historici si myslí, že kolonizace hvozdu začala v 11. století po legendární bitvě u Brůdku. V ní zvítězilo vojsko Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. K dalšímu osídlování docházelo vzhledem k velmi nepříznivým a extrémním přírodním podmínkám velmi pomalu. Dělo se tak hlavně podél starých kupeckých stezek. Ty byly tři. Německá vedla z Neukirchenu do Nýrska, Vintířova cesta z Hartmanic do Zwieslu a Zlatá ze Sušice do Pasova. K intenzivnějšímu osídlení došlo v 16. století, z velké části šlo o Němce. Jen v okolí Stach došlo ke kolonizaci české. Uzavřená společnost ve Stachách způsobila, že v jazyce i dnes lze u lidí ze Stach vypozorovat prvky už zapomenutých západočeských nářečí. Němečtí obyvatelé naopak přinesli zvyky jako například umrlčí prkna.
★★ - Oslí studánka, Hamry:
Studánka na východním svahu hory Ostrý. Studánka má jímací kašnu, sloužila k zásobování vody bývalé osady Stateček.
Poloha: 49.2019781N, 13.1355808E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Zadní Hamry (3,7 km)
Autobusová zastávka: Hamry, točna (4,2 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (5 km)
★★ - Cesta Panny Marie, Hamry:
Cesta vybudována v roce 2004 podél pěší stezky. Tvoří ji osm žulových kamenů z bývalé křížové cesty. Kameny byly nově osazeny keramickými plastikami vyjadřující sedm bolestí Panny Marie.
Poloha: 49.2300267N, 13.1602161E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hamry, u kostela (30 m)
Vlaková zastávka: Zelená Lhota (3,7 km)
GALERIE: HAMRY - KŘESŤANSKÁ POKORA V NOVÉM HÁVU
★ - Stuiberova vila, Hamry:
Vila patřila německému hudebnímu skladateli Paulu Stuiberovi. Ten se narodil v roce 1887 a od roku 1929 do roku 1967 žil na tomto místě. Založil kolem vily botanickou zahradu se vzácnými květinami a dřevinami. Ta ale časem zanikla. Paul Stuiber zemřel ve vile u svého klavíru.
Poloha: 49.2092108N, 13.1764808E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hamry, točna (1,3 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (1 km)
★ - Vodní zámek, Hamry: (bez fotografie)
Technická památka s velkou důležitostí. Vodní zámek sloužil jako vyrovnávací komora k regulaci přítoku vody.
Poloha: 49.2010528N, 13.1607292E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Zadní Hamry (1,4 km)
Autobusová zastávka: Hamry, točna (1,9 km)
Vlaková zastávka: Hojsova Stráž - Hamry (2,7 km)
Výlet 2: Kouzlo šumavské přírody v okolí Hamrů (pěší)
Start: Hamry, Turistický rozcestník Hamry - kostel
Cíl: Hamry, Turistický rozcestník Hamry - kostel
Délka trasy: 19,1 km
Časová náročnost: 6:45 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet seznamuje s nádhernými příhraničními lokalitami Šumavy. Zdejší kraj byl dlouho nepřístupný kvůli blízké hranici. Z velké části je tato část Šumavy ještě nedotčená, a proto ideální pro výlety. Nejnižším bodem výletu je start i cíl ve výšce 561 metrů nad mořem. Nejvýše se dostaneme až do výšky 981 metrů nad mořem, což je kóta za Oslí studánkou. Nespočet kamenných či dřevěných kapliček posílí krásu z návštěvy oblasti. Celkové převýšení je 727 metrů.
Vhodnost: Výlet patří mezi náročnější. Budeme mít bezmála v nohách tři čtvrtě kilometru vzhůru i dolů. Na druhou stranu náročnost vyvažuje krása prostředí a nedotčenost přírody. Dobrou zprávou je, že stoupání nejsou ostrá a prudká. Jde většinou o soustavné stoupání či klesání. Výlet je i trochu delší, má téměř dvacet kilometrů, takže pro absolvování počítejme s celým dnem. Výlet jsme zařadili na sedmý stupeň náročnosti z deseti.
Zastávky:
Hamry, Cesta Panny Marie a kostel Panny Marie Bolestné v osadě Kollerův Kostel (0,2 km) – Hamry, Stuiberova vila (5,5 km) – Hamry, Poutní místo Křížkov (7,1 km) – Hamry, Vodní zámek (8,6 km) – Hamry, Národní přírodní rezervace Bílá Strž (10,3 km) – Hamry, Vodopád Bílá Strž (11,2 km) – Hamry, Oslí studánka (13,3 km) – Hamry, Přírodní památka Královský hvozd (15 km)