Po roce 1848 prodělává kraj velké politické změny, Ronšperk je centrem soudního okresu, jsou zde zřízeny cely a jednu noc v nich prožije i slavný Josef Mánes. V roce 1864 kupuje panství slavný mezinárodní rod Coudenhove - Kalergi. Nejslavnějším potomkem se stává syn Heinrich, který proslul jako význačný diplomat. Do povědomí ale vstoupil i tím, že do Poběžovic přivezl svoji japonskou manželku – Mitsuko Aoyamu. Spolu tu vychovávali sedm dětí. Největších úspěchů dosáhl druhorozený syn Richard Mikuláš, který se stal zakladatelem Panevropské unie, která byla předchůdkyní dnešní Evropské unie. Posledním majitelem zámku byl ale nejstarší a poněkud výstřední Hans. Život si s ním ne zrovna hezky zahrál. Vzal si židovskou manželku, kterou velmi miloval, jenže přišla II. světová válka. Hans jí chtěl zachránit před jistou smrtí, a tak volil spolupráci s místními silnými henleinovci. Jenže to místní nezapomínají, a tak je v roce 1945 majetek zkonfiskován. Po válce se stěhuje do zámku armáda; peklo začíná v 60. letech, kdy armáda opustila areál a zámek začal chátrat.

​

Znakem města je modrý štít. Z něj vyrůstá dvojice stříbrných kvádříkových dvoupatrových čtvercových věží, které mají každá po dvou oknech v každém patře. Věže jsou zakončeny cimbuřím se stínkami a červenou stanovou střechou a na každé z nich jsou dvě zlaté makovice. Obě věže jsou spojeny uprostřed stříbrnou kvádříkovou bránou s cimbuřím a stínkami nahoře. Brána má polozvednutou stříbrnou mříž, na obou stranách mříže je jedna střílna. Uprostřed brány pod mříží se nachází historický červený erb se stříbrnou labutí – znak Švamberků. Ze spojovací brány nad cimbuřím vyrůstá zlatá koruna s třikrát třemi zlatými lísky. Nad korunou na bráně ční přední část stříbrného berana se zlatou zbrojí (rohy a kopyty) v bojovném postoji obrácená na pravou stranu.