Nejvýznamnějším rodákem města je Karel Kašpar Reitenberger, který se zde narodil 29. prosince 1779. Jeho jméno je více spojováno s nedalekými Mariánskými Lázněmi. Reitenberger se stal opatem premonstrátského kláštera v Teplé a byl hlavním iniciátorem vzniku lázeňské proslulosti Mariánských Lázní. Byl to právě on, kdo zaúkoloval klášterního lékaře, aby prozkoumal prospěšnost pramenů a pak nechal vysušit místní bažiny a začal financovat výstavbu lázeňských domů.

Nedaleký Bezvěrov se může pochlubit druhou nejvyšší stavbou v České republice. Jedná se o kotvený vysílač Krašov vysoký 347,5 metrů. 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila střelami z tanků sovětská okupační armáda, stožár se zřítil a zbylo jen padesátimetrové torzo. Za vůbec nejvyšší budovou naší země, vysílačem Liblice B u Českého Brodu zaostává tento krašovský o 7,5 metru. Ve stejné lokalitě najdeme největší sluneční hodiny na světě. Důležitou roli v nich znovu hraje vysílač v Krašově. Ten je pro tyto hodiny gnómonem, tedy tou tyčinkou, která hází stín a ukazuje tak přesný čas.

Znak města Úterý úzce souvisí s pověstí, která se váže k založení města. Ta vypráví, že jeden z prvních horníků, který zde dobýval bohatství z nitra země, zabloudil v místních hlubokých lesích. Byl tak unavený, že usnul. Zdál se mu sen, ve kterém našel velké naleziště zlata. Po probuzení uviděl havrana, který v zobáku držel zlatý prsten. Horník ho sledoval a v místě, kde havran prsten upustil, našel muž opravdu zlato. Znakem města je proto zlatý štít, který má ve spodní části zelené návrší, na kterém stojí doprava orientovaný černý havran a v zobáku drží zlatý prsten s červeným kamenem. Nad havranem je ve štítě paroží s hraběcí korunou.