STARÝ PLZENEC
Starý Plzenec alias Stará Plzeň zpočátku ve všem triumfuje Novou Plzeň; dnes vyhrává jen u milovníků šumivých nápojů – to totiž v sousední Plzni vůbec neumí
Na konci 13. století je Starý Plzenec jedním z nejvýznamnějších českých měst; jeho význam viděl i Karel IV., který zde nechal postavit mohutný hrad, který hlídal české království – jmenoval se Karlskrone – jméno se ale nikdy neuchytilo a už od doby vzniku mu neřekne nikdo jinak než Radyně
Starý Plzenec (německy Altpilsen) je město na řece Úslavě, ve kterém žije 5 100 obyvatel.
O Starém Plzenci je vedena v historických knihách první zmínka kvůli válce. Psal se rok 976 a u malého přemyslovského hradiště se střetla znepřátelená vojska knížete Boleslava II. na straně jedné, a na straně druhé válečníci německého krále Oty II. Tehdy to bylo období velmi častých česko-německých šarvátek, půtek či větších bojů i válek. A o co šlo v tomto měření sil? Bavorský vévoda Jindřich „Svárlivý“ asi už podle jména nebyl moc velký dobrák, ale jeho odpor k císařovi Otovi II. byl nepřekonatelný; císař si to nenechal líbit, a tak uvrhl na Jindřicha klatbu. S tím se samozřejmě „Svárlivý“ Jindřich nechtěl potýkat, a tak hledat podporu a azyl u sousedů, tedy v českém prostředí, u knížete Boleslava II. To si ale zase nemohl nechat líbit císař Ota II., že někdo nerespektuje jeho nařízení, a tak vyslal na Boleslava trestnou výpravu. Němce do bitvy vedl říšský hrabě Godfrid. Tuto bitvu ale vyhrál český kníže a Godfrid na bojišti dokonce padl. Abatyše Adelhaid v klášteře Vilich nedaleko Bonnu, byla oddaně milující rodná sestra hraběte Godfrida, a tak svůj veškerý ohromný a oněmující žal nad ztrátou svého bratra vypsala do písemného spisu, a proto o bitvě z roku 976 víme tolik. Snad jako vděk za vítězství v tomto souboji vyrostlo v podhradí přemyslovského hradiště sídlo s řadou kostelů a čilým cestovním ruchem. Městečko spravovalo velkou část obchodní stezky mezi Prahou a Bavorskem.
_JPG.jpg)
Dnes se tomu jen těžko věří, že až do konce 13. století býval Plzenec jedním z nejdůležitějších českých měst. Jeho význam podtrhuje i to, že na začátku 13. století tu sídlil Děpolt III., což byl nejdůležitější Přemyslovec z vedlejší větve, dokonce i český král Václav I. se zpočátku nechává titulovat jako „vévoda plzeňský“.
Jenže už v roce 1295 zakládá král Václav II. opodál Novou Plzeň a význam, věhlas, sláva a rozmach té Staré Plzně pomalu končí. I přesto zůstává „Stará Plzeň“ pro jistotu královským majetkem. V roce 1361 je na popud Karla IV. dokončena stavba nedalekého hradu Radyně, tehdy se ještě jmenoval pyšně Karlova koruna (Karlskrone) a samotný císař je natolik nadšený dominantním hradem, že obyvatele Staré Plzně osvobozuje od všech poddanských povinností.
V roce 1442 je poprvé doložen oficiální název Starý Plzenec a zhruba v té době se význam sídla snižuje tím, že je z královského majetku vyjmuto a dostává se do držení šlechty. Pád pokračuje dál i v dalších letech; v 18. století je Starý Plzenec dokonce už jen obyčejnou vesnicí, povýšen na městečko je pak roku 1845 a kruh kolem dokola se uzavírá až v roce 1902, kdy mu je znovu navrácen statut města.
Velkou záhadou zůstává, proč Plzenečtí začali stavět v roce 1871 moderní pivovar, jen pár kilometrů od toho plzeňského. Možná proto, že chtěli „důležitostní přetahovanou“ mezi oběma Plzněmi zase na chvíli strhnout na svoji stranu. Jisté však je, že věhlasu pivovaru v Plzni nikdy nedosáhli. V roce 1945 však přišel kdosi s úžasným nápadem, jak sklepy a prostory pivovaru využít. Byla zde založena společnost na výrobu šumivých vín, dnešní Bohemia sekt, což je firma, kterou zná v Česku skutečně každý. Zlomový rok přichází s rokem 1970, kdy se tu zrodila nejvěhlasnější řada českého sektu, takzvaná „Bohemka“.
_JPG.jpg)
V obci Chrást můžeme od roku 2006 najít Veselý pomník Hurvínka. Jedná se vlastně o pamětní kámen s vytesaným reliéfem slavné dřevěné loutky, který upomíná na to, že právě tady v Chrásti měl letní sídlo loutkář Josef Skupa.
V obci Dýšina se narodil nositel Nobelovy ceny. Jestli přemýšlíte mezi Seifertem a Heyrovským, tak se jedná o samou vodu. Světlo světa tu spatřil držitel ceny za fyziku z roku 2007 Peter Grünberg. V Dýšině žil od roku 1939 až do odsunu v roce 1946.
Obec Chválenice, respektive její část nazvaná želčanská náves, proslula nálezem pokladu v roce 1884. Ve statku s č. p. 26 byl nalezen keramický džbán s více než 2000 kusy denáru z doby vlády knížete Oldřicha.
Ve Starém Plzenci se sice nenarodil, ale začal tu svoji profesionální kariéru. Tu pak dovedl v roce 2010 k titulu Nejlepší házenkář světa. Mluvíme o Filipu Jíchovi, který v roce 1988 jako žák poprvé v celku Starého Plzence začal házet balony do házenkářské sítě.
Znakem Starého Plzence je svisle polcený štít. Pravá polovina je červená a najdeme v ní stříbrného dvouocasého lva, který má zlatou zbroj a je zachycen ve skoku. Lev je zobrazován zády ke středové ose znaku. V levé stříbrné části je polovina černé orlice s červenou zbrojí. Orlice je odkloněna hlavou od středové osy znaku.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Starý Plzenec leží v těsné blízkosti dálnice D5. K návštěvě města použijte sjezd 73 nebo 76. Městem prochází ještě silnice 180. Vzdálenosti Starého Plzence z českých měst: Praha (94 km), Ústí nad Labem (180 km), Karlovy Vary (94 km), Plzeň (11 km), České Budějovice (128 km).
Autobus: Autobusové spojení do Starého Plzence je z Plzně, Šťáhlav, Míšova, Nepomuku, Křečovic a Rožmitálu pod Třemšínem.
Vlak: Železniční trať přivádí do Starého Plzence vlaky z Plzně, Horažďovic, Blovic, Nepomuku, Pňovan a Kozolup.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
_JPG.jpg)
★★★ - Vyhlídka Poradní skála, Chrást:
Krásná vyhlídka na řeku Berounku. Skála je vysoká zhruba 35 metrů a kolmo spadá do řeky Berounky. Název získala skála od skautů, kteří se tu scházeli za první republiky. Břeh, na kterém stojí samotná vyhlídka, vznikl před miliardou let a je tvořen vulkanickými vyvřelinami. Protější břeh řeky Berounky ale vznikl teprve za poslední milion a půl roků z nánosů, které na místo přinesla řeka.
Poloha: 49.8025072N, 13.4854844E
Parkoviště: v BČOV (300 m)
Autobusová zastávka: Chrást, Lidový dům (1,1 km)
Vlaková zastávka: Chrást u Plzně zastávka (1,3 km)
_JPG.jpg)
★★ - Železniční viadukt, Chrást:
Povídá se o něm, že ho navrhl sám projektant Gustav Eiffel, ale není to pravda. Stavba vznikla v roce 1862 a překonává údolí řeky Klabavy před tím, než se řeka spojí s Berounkou. Most je vysoký téměř 28 metrů a jeho délka je 105 metrů. Most tvoří čtyři pilíře a tři pole příhradové konstrukce. V roce 2003 prošel velkou rekonstrukcí.
Poloha: 49.8032189N, 13.5056639E
Parkoviště: v blízkosti
Autobusová zastávka: Chrást, Lidový dům (0,8 km)
Vlaková zastávka: Chrást u Plzně zastávka (1 km)
★★ - Skrýš zbraní ve 2. světové válce, Chrást:
Zajímavá památka na boje druhé světové války. Ve voznici se tu schovávaly zbraně. V roce 2013 došlo k její rekonstrukci a je součástí pietního místa u místního obecního úřadu.
Poloha: 49.7943703N, 13.4939172E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Chrást, ZŠ (130 m)
Vlaková zastávka: Chrást u Plzně obec (0,5 km)
★ - Jílkův mlýn, Chrást:
Mlýn byl postaven v roce 1839 pod Smědčickým vrchem. Víc než architektonicky je ovšem budova zajímavá svoji historii. Synové mlynáře Jílka se za války zapojili do odboje. Celá rodina byla vězněna. Starší syn Vlastimil byl v 21 letech popraven a mladší zemřel na tuberkulozu, kterou onemocněl v koncentračním táboře.
Poloha: 49.8032189N, 13.5056639E
Parkoviště: v blízkosti
Autobusová zastávka: Chrást, Lidový dům (0,8 km)
Vlaková zastávka: Chrást u Plzně zastávka (1 km)
★ - Ženijní znak ve skále, Chrást: (bez fotografie)
Na břehu řeky Klabavy je vydlabán do skály ženijní znak. Nese letopočet 11. října 1938 a nechává další památku na mobilizaci, která předcházela válečnému střetu druhé světové války.
Poloha: 49.7948967N, 13.4955267E
Parkoviště: v lokalitě (350 m)
Autobusová zastávka: Chrást, ZŠ (0,5 km)
Vlaková zastávka: Chrást u Plzně obec (0,7 km)
Výlet 1: Pěšky po stopách války v obci Chrást (pěší)
Start: Chrást, turistický rozcestník Chrást - u školy
Cíl: Chrást, turistický rozcestník Chrást - u školy
Délka trasy: 6,3 km
Časová náročnost: 2 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet se zaměřuje na historii II. světové války v této oblasti. Nejnižší bod najdeme u řeky Klabavy v blízkosti železničního viaduktu. Jedná se o výšku 296 metrů nad mořem. Nejvyšší bod – 342 metrů nad mořem – najdeme v lokalitě za druhým přechodem přes železniční trať. Celkové převýšení je 117 metrů.
Vhodnost: Zcela nenáročný výlet je pohodovou procházkou pro všechny druhy turistů.
Zastávky:
Chrást, Śkrýš zbraní za II. světové války (0,3 km) – Chrást, Ženijní znak ve skále (0,9 km) – Chrást, Jílkův mlýn (1,6 km) – Chrást, Železniční viadukt (2,5 km) – Chrást, Poradní skála (4,7 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Národní kulturní památka Rotunda sv. Petra a Pavla a Národní kulturní památka Slovanské hradiště Hůrka, Starý Plzenec:
Rotunda byla postavena v předhradí středověkého hradiště a poprvé byla zmiňována v roce 976. Hradiště, jehož byla rotunda součástí, bylo jedním ze základních opěrných bodů českého knížectví. Rotunda se původně jmenovala Plzeň, ale v okamžiku, kdy byla založena dnešní Plzeň, přestalo hradiště i rotunda ztrácet význam. V 15. století se dokonce stavba zřítila, byla opravena, a další rekonstrukce se znovu dočkala ve 20. století. Proto lze dnes najít jen původní zdivo opravdu jen torzovitě. Nejcennějšími nálezy, které se v souvislosti s rotundou uskutečnily, je nález takzvané vyšehradské dlažby, ale také historický dubový trám v okně apsidy nebo dokonce stavební oběti. Součástí zdejšího slovanského hradiště Hůrka, které je taky Národní kulturní památkou, jsou ještě základy dvou neexistujících kostelů. Najdeme je oba při cestě do kopce. Nejprve narazíme na kostel svatého Vavřince a později na základy kostela svatého Kříže.
Poloha: 49.7035225N, 13.4748831E
Parkoviště: pod kopcem (300 m)
Autobusová zastávka: Starý Plzenec, Malá Strana (0,6 km)
Vlaková zastávka: Starý Plzenec (1,6 km)
GALERIE: SLOVANSKÉ HRADIŠTĚ HŮRKA VE STARÉM PLZENCI
Přírodní park Pod Štědrým
Chráněné území bylo vyhlášeno na ploše 25 kilometrů čtverečních roku 1979. Důvodem je snaha o zachování krajinného rázu harmonické ryze české krajiny. Území se vyznačuje zvlněným reliéfem s mozaikou lesů, remízků, polí, luk, pastvin a rybníků. Přírodnímu parku dominuje vrchol Štědrý (668 metrů), podle kterého je park pojmenován.
Kostel svatého Vavřince
Dnes už neexistující kostel vznikl někdy v 11. století. Jednalo se o románskou stavbu obdélníkového půdorysu a zakončený byl poloválcovou apsidou. Při průzkumech na místě původní stavby byly nalezeny dlaždice tzv. vyšehradského typu. Jsou dokonce přesně totožné s těmi, které byly nalezeny v kostele svatého Vavřince na Vyšehradě. Na nich je zobrazen Nero jako antikrist, ale i fantastická zvířata. Nedaleko od základů kostela byly nalezeny také základy zvonice. Podle kronikáře Kosmy zde v tomto kostele údajně slavil Vladislav I. v roce 1109 vánoce. Existence kostela svatého Vavřince skončila v roce 1818, když prudká vichřice strhla střechu už tak chátrajícího kostela. Zbytek si rozebrali na stavební materiál místní občané.
Kostel svatého Kříže
Zůstalo z něj ještě mnohem méně než z kostela svatého Vavřince. Zbytky tohoto kostela byly odkryty v roce 1921. Kostel pravděpodobně založil ve 12. století Drslav I. Archeologům se podařilo zjistit, že kostel byl spojen s dvorcem s protilehlým dvorcem. V základech kostela byla nalezena dětská oběť a odsouzenec s useknutou levou dlaní a pravým chodidlem. Co bylo příčinou zániku kostela se neví; není známo ani datum. V roce 1651 však není uváděn na seznamu plzeneckých kostelů.
★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Kozel a zámecký park, Šťáhlavy:
Na dosah velkého města najdete klid a krásnou procházku. Pod vznikem této výjimečné stavby je podepsán Václav Haberditz, který se nechal ovlivnit při tvorbě projektu myšlenkami filozofa Jeana Jacquese Rousseaua o návratu k přírodě. Svědčí o tom skutečnost, že zámek je postaven jako přízemní budova se čtyřmi křídly, která obepíná obdélníkové nádvoří. Ozdobou zámku Kozel jsou bezesporu nádherná kachlová kamna s květinovými motivy a kladívkový klavír Conrada Grafa. Zámek patřil hraběti Janu Vojtěchu Černínovi, který je ale krátce před smrtí, protože neměl mužského potomka, odkázal svému prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi. Za prohlídku jistě stojí i místní zámecký park, který nenásilnou formou vtahuje návštěvníky do krásné přírody. Součástí parku je vyhlídka Švejcary ležící severně od zámku.
Poloha: 49.6705586N, 13.5299017E
Parkoviště: na hlídaném parkovišti pod zámkem
Autobusová zastávka: Šťáhlavy, Kozel, rozcestí (0,7 km)
Vlaková zastávka: Šťáhlavy (2,5 km)
GALERIE: ZÁMEK KOZEL A JEHO ZAHRADY
_JPG.jpg)
★★★★ - Zřícenina hradu Radyně a rozhledna Radyně, Starý Plzenec:
Zřícenina se jmenovala původně Karlskrone, tedy Karlova koruna, protože ji nechal vystavět sám Karel IV. Stalo se tak v letech 1356-61. Jenže německý název se nikdy neuchytil a odjakživa byla nazývána tato zřícenina podle kopce, na kterém stojí, a to znamená Radyně. Hrad párkrát změnil svého majitele, v roce 1920 ho odkoupil Starý Plzenec a nechal ho zevrubně opravit. V 50. letech přešel do majetku státu, po revoluci se vrátil znovu do majetku města. Jedna z věží slouží dnes jako rozhledna a zároveň je zde umístěn vysílač.
Poloha: 49.6810306N, 13.4651931E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Starý Plzenec, Vilová čtvrť (1,5 km)
Vlaková zastávka: Starý Plzenec (2,5 km)
Pyšná stavba mezi Plzencem a Plzní
Stavbu měl na starost Michal Parléř, který pocházel ze slavné rodiny Petra Parléře, který se podílel na výstavbě svatovítské katedrály. Zdejší purkrabí měl v pravomoci zajištění a bezpečnost obchodní stezky z Norimberka do Prahy, ale také mohl soudit a popravovat zločince. Prvním purkrabím se stal Zdislav Chlup. Funkci dostal za odměnu, protože dokonale zvládl přípravu a výstavbu celého objektu. Postupně přecházela Radyně do majetku dalších rodů – Šternberků, Kokořovců z Kokořova, Černínů z Chudenic a Valdštejnů. Nejděsivějším pánem na Radyni byl takzvaný Krutý Radouš. Muž, který byl arogantní nejen k poddaným, ale i k vlastním ženám a manželkám. Pokaždé, když jeho manželky porodili dítě, pokaždé je nechal zavraždit.
★★★★ - Vyhlídka Na Radyni, Starý Plzenec:
Leží asi 200 metrů od samotného hradu. Najdeme ji na hřebeni, který se jmenuje Vysoký Štont. Najdeme ji na místní Naučné stezce nazvané Skalní stezka. Jedná se o 18 metrů vysokou skálu, která je z extrémně tvrdého bulížníku. Slouží jako místo pro lezení horolezeckých tras.
Poloha: 49.6832289N, 13.4646478E
Parkoviště: pod hradem Radyně (330 m)
Autobusová zastávka: Starý Plzenec, Vilová čtvrť (1,7 km)
Vlaková zastávka: Starý Plzenec (2,7 km)
★★★ - Přírodní památka Andrejšky, Starý Plzenec:
Místo skalních výlezů, které je hojně navštěvováno horolezci. Pro ně je tu připraveno celkem 110 lezeckých tras. I přírodní památku najdeme na místní Naučné stezce Skalní stezka. Samotný buližníkový vrchol je tvořen skalami, které jsou vysoké od pěti do patnácti metrů. Skaliska vznikla v období starohor a dodnes se jedná o jediný buližníkový kamýk na Plzeňsku, který nebyl nikdy narušen lidskou činností.
Poloha: 49.6882547N, 13.4585108E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Starý Plzenec (1,9 km)
Vlaková zastávka: Starý Plzenec (2,4 km)
Svatební stěna je místem tragické legendární lásky
Naučná stezka Skalní stezka je dlouhá téměř 3,5 kilometru a je středně náročná. Rozhodně ji nezvládnou občané na invalidních vozících a neschůdná je i pro rodiče s kočárky. Skalní stezka vás provede nejzajímavějšími skalními výchozy v této oblasti, včetně přírodní památky Andrejšky. Na trase je celkem sedm zastavení. K nejzajímavějším rozhodně patří vyhlídka na Radyni, Andrejšky, ale i Otýsův lom. Ten patřil ke zdejším lomům k nejvýkonnějším. Hlavně ale přitahoval milovníky trampingu, kteří tu trávili volné chvíle. Dokonce zde byla i chata, která ale musela být po nájezdu vandalů zbořena. Nezaměnitelné místo je Svatební stěna, která je nejkrásnějším skaliskem celé lokality. Název získala lokalita podle toho, že tady našla smrt mladá dívka. Tu její rodiče nutili do svatby s o hodně starším mužem. Dívka však ve svatební den došla ke skalám, kde se setkávala se svou skutečnou láskou, a skočila ze skal dolů.
GALERIE: PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ANDREJŠKY
★★★ - Vyhlídka Homolka, Šťáhlavy:
Tuto vyhlídku najdeme v širším prostoru zámeckého parku Kozel. Nachází se ale na opačné straně, a to nad místním Lopatským rybníkem. Z altánu, který je tu vystavěn je nádherný pohled na Lopatský rybník a krajinu, která obklopuje zámek Kozel.
Poloha: 49.6705586N, 13.5299017E
Parkoviště: na hlídaném parkovišti pod zámkem
Autobusová zastávka: Šťáhlavy, Kozel, rozcestí (0,7 km)
Vlaková zastávka: Šťáhlavy (2,5 km)
★★★ - Niklojc hruška, Chválenice:
Solitérní hruška, jedna z největších v České republice. Najdeme ji v poli blízko vsi Chouzovy v katastru obce Chválenice. Obvod jejího kmene je 463 centimetrů a výška stromu je 16 metrů.
Poloha: 49.6314569N, 13.4663267E
Parkoviště: u turistického rozcestníku V Babších (1 km)
Autobusová zastávka: Chválenice, Chouzovy (1,1 km)
Vlaková zastávka: Nezvěstice (5,9 km)
★★ - Kostel svatého Vojtěcha, Šťáhlavy:
Původně šlo jen o barokní kapli ze 17. století. V roce 1762 byla rozšířena o kněžiště s oratoří a sakristií, o kruchtu a vysoké průčelí se sochou svatého Vojtěcha. Uvnitř kostela je krásný oltář z dílny Ignáce Michala Platzera.
Poloha: 49.6765575N, 13.5037233E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šťáhlavy (200 m)
Vlaková zastávka: Šťáhlavy (2,8 km)
★- Přírodní památka Černá Stráň, Starý Plzenec:
Jde o velmi cennou přírodní památku, která se nachází v samém srdci města Starý Plzenec. Jedná se o poměrně strmou stráň nad ulicí Podhradní. Největším jejím přínosem je velké a rozmanité naleziště zkamenělin.
Poloha: 49.7038133N, 13.4782519E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Starý Plzenec, Malá Strana (0,9 km)
Vlaková zastávka: Starý Plzenec (1,9 km)
Výlet 2: Okolím Starého Plzence, přes rotundu svatých Petra a Pavla, zámek Kozel a zříceninu Radyni (pěší)
Start: Starý Plzenec, Turistický rozcestník Starý Plzenec
Cíl: Starý Plzenec, Turistický rozcestník Starý Plzenec
Délka trasy: 21,9 km
Časová náročnost: 7:05 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Starý Plzenec byl historicky jedním z nejdůležitějších míst na našem území; jenže nová Plzeň na sebe stáhla časem veškerou pozornost a Starý Plzenec zcela zastínila. I přesto je kolem tohoto města spousta zajímavých míst, která by nám neměla uniknout. Nejvyšším bodem celého výletu je výška 557 metrů nad mořem, kterou dosáhneme u zříceniny hradu Radyně. Nejnižší bod je 331 metrů nad mořem, což překonáme v okamžiku, když budeme přecházet řeku Úslavu ve Starém Plzenci. Celkové převýšení je 584 metrů. Stoupání a klesání tohoto výletu ale mají tu výhodu, že jsou postupná a nedochází k žádným prudkým výstupům. Nevýhodou výletu je jeho výrazná délka.
Vhodnost: Výlet rozhodně koncipujte jako celodenní. Na jeho zdolání potřebujete sedm hodin, a to nepočítáme prohlídku zámku Kozel a kochání se dalšími lokalitami. Cesta vede většinou pouze po turistických stezkách a po silnicích je vedena jen málo, což je další výhoda výletu, přesto při jeho zdolávání zvažte své fyzické síly. Zařazen je na šestém stupni.
Zastávky:
Starý Plzenec, Národní kulturní památka Rotunda svatých Petra a Pavla a Národní kulturní památka Slovanské hradiště Hůrka (1 km) – Starý Plzenec, Přírodní památka Černá stráň (1,2 km) – Šťáhlavy, Vyhlídka Homolka (10,6 km) - Šťáhlavy, Národní kulturní památka Zámek Kozel a zámecký park (11,3 km) – Šťáhlavy, Kostel svatého Vojtěcha (13,9 km) – Starý Plzenec, Zřícenina hradu Radyně a rozhledna Radyně (18 km) – Starý Plzenec, Vyhlídka Na Radyni (18,5 km) – Starý Plzenec, Přírodní památka Andrejšky (20,1 km)