STŘÍBRO
Na otázku, co se ve Stříbře těžilo, odpoví už samotný název města a logicky z toho vyplývá, jak důležitý význam mělo sídlo pro českou korunu; štěstí ve štolách hlídal šotek Duchmaus, který se stal patronem místních horníků
Kraj kolem města Stříbra nabízí nejen krásné scenérie, které oživuje tok řeky Mže, ale i několik zajímavých vodopádů. Městem kráčela mnohokrát v dějinách historie velkými a těžkými kroky. V každém případě se však stříbro jako kov skloňovalo ve všech pádech při jakékoliv příležitosti. Ve středověku patřilo Stříbro k nejvýznamnějším a největším českým městům. Vedla tudy i významná obchodní stezka, která spojovala české království s Německem – Via Carolina
Podle nepodložených zdrojů založil město už roku 1131 kníže Soběslav I., tvrdí to alespoň kronikář Václav Hájek z Libočan a potvrzeno je to i nápisem v portále místní radnice. O rozšíření města se zasloužil v roce 1240 Václav I. O třináct let později byl založen místní minoritiský klášter, postaral se o to mocný rod Švamberků. A v roce 1263 bylo Stříbro povýšeno Přemyslem Otakarem II. na město. Před husitskými válkami patřilo Stříbro mezi čtyři největší města v Plzeňském kraji.
Bohatství stříbrných dolů přitáhlo k městu husity, ti ale odtáhli s nepořízenou, tedy alespoň Jan Žižka v roce 1421, o pět let později se to ale povedlo Přibíkovi z Klenové. O historii lze hodně vyčíst z dějin hornictví, které se s minulostí města osudově proplétají. Podle nich se v roce 1183 za doby vlády knížete Bedřicha nacházel na terase nad řekou Mží kostel Panny Marie. Název hornické osady lze volně překládat jako Stříbrnice. Obyvatelé této osady těžili olověnou rudu s malým obsahem stříbra. Tento předpoklad pak potvrdila mnohem později výstavba kanalizačního sběrače, která pod městem přetnula řadu nejstarších důlních děl. Později se ale hornická činnost přenáší z náhorní plošiny dnešního města do údolí řeky Mže. Po skončení husitských válek se Stříbro vrátilo mezi královská města a pokračoval jeho velký rozvoj.
K rychlému bohatnutí přispělo i zdejší věhlasné pšeničné pivo, které se vyváželo i do vzdálených krajin. Pohroma evropského rozsahu – třicetiletá válka – se však nevyhnula ani Stříbru. Město drancovali nejprve Švédové, později i císařská vojska. Po zdlouhavé válce přichází do místních štol invaze německých horníků a tím se převaha počtu obyvatel na dlouhou dobu překlápí na německou stranu.
I nadále je však Stříbro jedním z taháků investorů. I proto je v první třetině 19. století vybudována přes Stříbro císařská silnice, která spojuje Plzeň s Chebem. V roce 1871 je přivedena do města železnice. Hlavním hnacím motorem je i nadále těžba olověných a zinkových rud, která trvá velmi intenzivně až do světové krize; pak sice mírně opadá, ale trvá až do jejího konce v roce 1975.
K místnímu zvonu v kostele se váže zajímavá pověst. Kdysi prý jeden sedlák oral pole a vyoral zvon. Věnoval ho městskému kostelu a od té doby nese zvon název Bauer – to znamená sedlák. Od té doby se muži a jeho rodině zvonilo zdarma.
Ve Stříbře se narodil v roce 1874 Ernst Streeruwitz, což byl meziválečný rakouský kancléř. Kromě toho město bylo rodištěm i kazatele a spisovatele Jakoubka, který v 15. století používal přízvisko ze Stříbra.
Mistr Jakoubek ze Stříbra - zakladatel husitské církve
Narodil se kolem roku 1372 ve Vítkově, dnes Víchově, asi 7 kilometrů od Stříbra. Jeho otec byl sedlákem a dal ho do péče křížovníku s červenou hvězdou. Tam působil jako kostelní zpěváček a křížovníci jej dostali na studia do Prahy. Tady se seznámil s Janem Husem a společně se stávají v roce 1393 bakaláři. Od té doby se mu také přezdívá pro jeho malou postavu Jakoubek. Od útěku mistra Jana Husa se stává kazatelem v kapli Betlémské. V říjnu 1414 začalo poprvé podávání pod obojí a stojí za tím právě Jakoubek ze Stříbra. Stalo se tak v pražském kostele svatého Martina. Tento okamžik je považován za založení církve husitské. K oficiálnímu založení nové církve pak dochází 10. března 1417. Kalich uznává i pražská univerzita a Jakoubek zavádí české bohoslužby. Ve svém programu žádá vyvlastnění církevních velkostatků s tím, že všechna moc ve státě pochází z lidu. Svůj revoluční program sepsal pod názvem Čtyři artikuly pražské. Na konci života trpěl skepsí, protože nemohl přenést přes srdce roztržení husitství na dvě skupiny – husity a tábority. Jakoubek ze Stříbra umírá 9. srpna 1429.
Oblast se také může pochlubit od roku 2020 titulem Stavba roku. Získala ji náročná přestavba železničního mostu na trati Pňovany - Bezdružice.
Dnes ve městě Stříbro (německy Mies) žije 7 700 obyvatel a je druhým největším městem okresu Tachov.
Znak města Stříbro je modrý štít a v něm stříbrná kvádrovaná hradba s prolomenou černou gotickou branou se zlatou lilií a otevřenými černými vraty na zlatých závěsech. Z hradby vynikají dvě stříbrné věže, každá s černým oknem, cimbuřím a červenou kuželovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi na hradbě český lev opřený předními tlapami o pravou věž.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Stříbro se nachází blízko dálnice D5, do města lze sjezd buď ze sjezdu 107 nebo 119. Ve městě se ještě kříží silnice 230, 193 a 605. Vzdálenosti Stříbra z českých měst: Praha (134 km), Ústí nad Labem (220 km), Karlovy Vary (98 km), Plzeň (38 km), České Budějovice (169 km).
Autobus: Autobusové spojení do Stříbra je z Černošína, Kladrub, Plzně, Lesné, Kšic, Trpíst, Skapcí, Pernarece, Prostiboře, Boru, Heřmanovy Huti, Úterý, Mariánských Lázní a Bezdružic.
Vlak: Stanice leží na jedné z páteřních tratí, takže spojení je s blízkými i dalekými městy. Vlakem se dostaneme ze Stříbra do Bohumína, Chebu, Plzně, Prahy, Mariánských Lázní, Svojšína, Rokycan, Ostravy, Františkových Lázní a Plané.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Kamenný most s bránou, Stříbro:
Jediný český most s mosteckou bránou uprostřed. Zvláštností je i samotná brána, ty se totiž vyskytují málokdy na mostech vyjma Prahy. Základní kámen stavby byl položen 7. července 1555. Tento renesanční most byl dokončen v roce 1560 stavitelem Benediktem Volchem a patří mezi pět nejstarších mostů v Čechách. Z hlediska architektonického lze o stavbě říci, že jde o most s pěti oblouky; dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdní branou kryje jehlancová střecha. Zvláštností je, že do dnešního dne slouží most pro automobilový provoz.
Poloha: 49.7502939N, 13.0012269E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, hotel Branka (300 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,1 km)
★★★★ - Renesanční radnice, Stříbro:
Rozlehlá stavba se třemi štíty vznikla v 16. století. Stavba byla svěřena do rukou plzeňského mistra Albrechta Grysona. Na radnici nelze přehlédnout tři pilastrové štíty. Barokní cibulová věž na radnici přibyla až v roce 1748. Sgrafitová výzdoba, která evokuje renesanční umění ale pochází až z let 1883-88. Obrazy představují důležité okamžiky z dějin města Stříbra. Vidíte tu založení města Soběslavem I. a hájení města proti křižákům. Stavbu najdeme na náměstí, kde také nepřehlédněte zdejší morový sloup. Ten se váže k morové epidemii, která zasáhla město v roce 1710. Se stavbou se sice začalo už v roce 1715, poslední socha byla ale dosazena až v roce 1740 a sloup byl vysvěcen ještě o 22 let později.
Poloha: 49.7529561N, 13.0039408E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (90 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,6 km)
★★★★ - Kostel Všech Svatých s vyhlídkovou věží, Stříbro:
Dominantní stavba města s možností prohlédnout celé okolí z výšky. Kostel je postaven v pozdně gotickém slohu, v letech 1754-7 prošel barokní úpravou. Na hranolovou věž vyšplháte po 144 schodech a budete mít rozhled na město z výšky 32 metrů. Věž má však románskou historii a dodnes si zachovala gotickou podobu. V roce 1699 byla dostavěna kvůli vybudování obydlí věžného a dosáhla své dnešní celkové výšky 51 metru. Při prohlídce věže uvidíte také tři zvony. Největší zvoní každý den poledne, střední ohlašuje příchod každé hodiny a nejmenší umíráček se dnes už nepoužívá.
Poloha: 49.7520144N, 13.0030025E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (200 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,6 km)
★★★ - Štola Prokop, Stříbro:
Královská dědičná štola Prokop se začala razit již v roce 1513 a rudy se v lokalitě těžily až do roku 1966. Štolu je možné navštívit v rámci prohlídky zdejšího hornického skanzenu. V útrobách se seznámíte se způsoby těžby v období středověku, 19. i 20. století.
Poloha: 49.7520900N, 13.0089917E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (0,5 km)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,8 km)
Štola Prokop
Tato štola byla ražena jako páteř všech hlavních rudných žil v centrálním revíru. Počet královských horníků, kteří zde pracovali kolísal mezi 15 – 27 a těžilo se tu až do třicetileté války. Roku 1743 pak přebírá štolu rakouský báňský erár, tedy stát. Po 120 letech prodává rakouské mocnářství štolu třem soukromým subjektům, ale ke konci 19. století je už pouze jediný vlastník – soukromá společnost Frischglück – Reichensegen. V roce 1908 je těžba zastavena z důvodu nízké výtěžnosti. Hned po první světové válce se však dolování obnovuje a znovu je zastaveno v roce 1930. V roce 1937 štolu kupuje s velkými ambicemi firma Baťa, na velkorysé plány ale kvůli druhé světové válce už nedojde. Ani to však ještě není konec práce v místních štolách. Znovu se o ně pokouší už socialisticky laděné Československo v roce 1950. Jedná se však o labutí píseň, která nemá dlouhého trvání.
_JPG.jpg)
★★★ - Kostel svatého Petra, Stříbro:
Gotický kostelík postavený kolem roku 1300 je nejstarší stavbou ve městě. Původně stavba náležela osadě Doubrava. Ta však byla zničena křižáky. Kostel obepíná kruhová hradba hřbitova; poslední náhrobky byly přesunuty v roce 1990. V interiéru se zachovaly zbytky gotických maleb, portály a renesanční kazetový strop. Svatostánek měl kolem sebe ještě v roce 1930 hluboké obranné příkopy. Kostel je částečně zrekonstruovaný.
Poloha: 49.7659306N, 13.0122658E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, Brožíkova (1 km)
Vlaková zastávka: Stříbro (3,4 km)
★★★ - Minoritský klášter, Stříbro:
I on doplatil na uzavření císařským patentem Josefa II. Klášter byl založen už Švamberky ve 13. století. Dnes si ho můžete prohlédnout, ale už jen jako expozici městského muzea, které v něm sídlí. Zachovány však zůstaly minoritské zahrady, které jsou krásným odpočinkovým místem s hezkým výhledem do údolí řeky Mže.
Poloha: 49.7527433N, 13.0069156E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (80 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,8 km)
GALERIE: ZAJÍMAVOSTI MĚSTA STŘÍBRA
★★★ - Pravěká mohyla, Stříbro:
Tento mohylový hrob ze střední doby bronzové byl objeven v roce 1936. Postaral se o to Otto Eichhorn. A i díky jeho dokonalé dokumentaci byl kamenný věnec nedaleko Butova o průměru 13 metrů obnoven do původní podoby. Po druhé světové válce ale došlo k zárůstu lokality nálety a k dalšímu obnovení došlo až na konci minulého století. Nedaleko odsud zhruba 600 metrů severovýchodně existuje další pravěké pohřebiště – takzvané Mohylníky u Malovic.
Poloha: 49.7768194N, 13.0478947E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Erpužice, Malovice (1,9 km)
Vlaková zastávka: Blahousty (3,4 km)
Mohylové pohřbívání
Oblast Stříbrska patří k místům s největším výskytem mohyl v Českých podmínkách. Tímto způsobem se pohřbívalo už od střední doby bronzové tedy zhruba od roku 1650 př. n. l. až do doby laténské, která opisuje období kolem roku 500 př. n. l. Pod mohyly pohřbívali i Slované. Pod kameny se kladla celá těla, ale třeba i kremační zbytky. Nejprve byla zem na místě mohyly srovnána do roviny; kolem byl postaven kamenný věnec ze šikmých kamenných desek; kameny pak byl vyložen i střed mohyly, který byl rituálně očištěn ohněm. Do středu pak bylo položeno tělo zpravidla hlavou k severu a obličejem k východu. K pravé ruce se kladla bronzová břitva, k levé ruce pak pětice keramických nádob. Nad tělo pak byly naskládána dřevěná prkna, která připomínala rakev a na ní se pak nakupily kameny. Celé místo bylo následně zasypáno hlínou a upraveno do podoby pahorku.
★★★ - Zámek Trpísty, Trpísty:
Jedná se o pozdně barokní zámek postavený v roce 1729. Obdivuhodný je svými bohatě zdobenými fasádami. Architektem byl plzeňský mistr Jakub Augoston. Za zmínku stojí i interiéry plné fresek. S těmi se ale můžete seznámit jen jednou ročně při tradiční Svatomarkétské pouti, kdy je zámek otevřen návštěvníkům, je totiž v soukromých rukou. Ovšem prohlídku si lze domluvit telefonicky.
Poloha: 49.8237633N, 13.0589122E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Trpísty (100 m)
Vlaková zastávka: Trpísty (1,5 km)
★★ - Křížová cesta, Stříbro:
Pět původních zastávek je dnes součástí expozice muzea ve Stříbře. Křížová cesta na Křížový vrch vznikala ve 30. letech 19. století. Podnět k výstavbě dal zdejší měšťan Anton Battiek. Sbírka mezi občany vynesla tehdy 365 zlatých, a tak mohly být jednotlivé kapličky vysvěceny 17. září 1837. Najdete tu čtrnáct zastavení. Ty původní, ale i ty současné byly vytvořeny na kachlích technikou holandské fajáns neboli cibuláku. O ty novodobé se postaral v roce 2012 keramik František Švancar a akademický malíř Ivan Komárek. Mezitím však došlo k rekonstrukci křížové cesty a v roce 1926 byla uspořádána nová sbírka na obnovu obrazů. Malby z 20. století ale vznikaly na dubových deskách.
Poloha: 49.7528114N, 13.0117667E
Parkoviště: pod Křížovým vrchem cca 300 metrů od začátku křížové cesty
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Stříbro (2,3 km)
★★ - Stříbrský vodopád, Stříbro: (bez fotografie)
Jeden z nejkrásnějších přírodních vodopádů Západních Čech. Najdeme ho v parku nedaleko náměstí, je vysoký 2 metry, s velkým průtokem a tak vytváří poměrně velké a zajímavé vývařiště. Dále po proudu pak prochází skalní soutěskou, kde tvoří další kaskády menších vodopádů a peřejí. Po pár metrech potok vtéká do řeky Mže.
Poloha: 49.7538022N, 13.0079192E
Parkoviště: na náměstí (cca 200 m)
Autobusová zastávka: Stříbro, náměstí (400 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,9 km)
★★ - Butovský vodopád, Erpužice:
Jedná se o tři metry vysoký vodopád. Najdeme ho na konci jednoho ramene vodní nádrže Hracholusky poblíž části Butov, po které také dostal jméno. Při velkém stavu vody se vodní tok valí přes kameny; při běžném provozu může voda téci po třech různých místech.
Poloha: 49.7715992N, 13.0599017E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Erpužice, Malovice (3,7 km)
Vlaková zastávka: Stříbro (10,3 km)
★★ - Přírodní památka Petrské údolí, Stříbro:
Na prohlídku této přírodní lokality musíte mít hodně dobrou fyzičku. Nachází se totiž na velmi prudkém k jihu orientovaném svahu. Pokud se o to ale pokusíte, odměnou vám bude krásná flora, která tu rozkvétá nejvíce na jaře a počátkem léta, což je také nejideálnější doba k výletu. Místo je známé ostrými svahy s vystupujícími kamennými skalkami s převahou dubového porostu.
Poloha: 49.7739094N, 13.0138969E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, Svatý Petr, křižovatka (na kraji lokality)
Vlaková zastávka: Stříbro (4,7 km)
★ - Plastika 13. poledníku, Stříbro:
Poledník prochází přímo městem. Jeho velmi netradiční železokamennou plastiku můžete najít nedaleko pomníku americké armády v odpočinkové zoně.
Poloha: 49.7542325N, 12.9995189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, kino (100 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,9 km)
★ - Pomník příslušníkům V. Sboru třetí americké armády, Stříbro:
5. května 1945 zažilo město Stříbro svobodu. Jako dík americké armádě, která tento kraj osvobodila, vznikl na náměstí Svobody tento památník.
Poloha: 49.7540133N, 13.0002542E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stříbro, kino (100 m)
Vlaková zastávka: Stříbro (1,9 km)
Výlet 1: Výlet s Duchmausem po pamětihodnostech a hornické minulosti města Stříbra (pěší)
Start: Stříbro, Železniční zastávka Stříbro
Cíl: Stříbro, Turistický rozcestník Stříbro - náměstí
Délka trasy: 20,1 km
Časová náročnost: 6:40 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet obeznamuje hlavně s hornickou historii západočeského města. Lze ale říci, že tato trasa pamatuje skutečně na všechny. V první části se seznámíme s historii samotného města a architektonických památek, pak přichází na řadu část věnovaná místnímu hornictví, následuje sakrální úsek zastoupený výstupem na Křížový vrch. Pak už budeme obdivovat údolí řeky Mže a přehrady Hracholusky, následně nás čeká historické období při objevování pravěkých mohyl, abychom na závěr skončili ve světě botaniky v unikátním Petrském údolí. Nejvyšším místem výletu je Křížový vrch a místní křížová cesta, kde nás stoupání vynese do výšky 473 metrů nad mořem. Pak následuje poměrně velký sestup do údolí řeky Mže, kde je nejnižší bod výletu – 354 metrů nad mořem. Pak už stoupáme zase mírně vzhůru, ale rozhodně ne už v tak strmém a náročném stoupání. Celkové převýšení je 487 metrů.
Vhodnost: Výlet patří kvůli poměrně velké délce ke středně náročným. Je ale vhodný pro jakékoliv zájmové skupiny, protože je skutečně univerzální a každý si při něm přijde na své. Jeho výhodou, že se vlastně točí stále v těsné blízkosti města Stříbra, a tak není problém kdykoliv trasu ukončit, či zvolit jen její nějakou část, která nás extrémně zajímá. Výlet patří na šesté místo desetistupňové škály náročnosti.
Zastávky:
Stříbro, Kamenný most s mosteckou bránou (1,1 km) – Stříbro, Kostel Všech Svatých s vyhlídkovou věží (1,6 km) – Stříbro, Pomník příslušníkům V. sboru třetí americké armády (1,9 km) – Stříbro, Plastika 13. poledníku (2 km) – Stříbro, Radnice (2,5 km) – Stříbro, Minoritský klášter a zřícenina kostela sv. Máří Magdalény (2,8 km) – Stříbro, Hornický skanzen a štola Prokop (3,4 km) – Stříbro, Křížový vrch (4,7 km) – Stříbro, Stříbrský vodopád (6,3 km) - Stříbro, Přehradní nádrž Hracholusky (10,2 km) – Erpužice, Butovský vodopád (12,2 km) – Erpužice, Pravěká mohyla (13,8 km) - Stříbro, Přírodní památka Petrské údolí (17,1 km) - Stříbro, Kostel svatého Petra (18,3 km)
Skřítek Duchmaus
Duchmaus byl strážcem pokladů země. Zpočátku žil s lidmi v symbióze, protože dokud lidé sbírali to, co je na povrchu, Duchmaus byl klidný. Když se ale první horníci začali zakusovat pod zem, začal být skřítek neklidný. Mohl je klidně usmrtit, nikdy to ale neudělal, protože ve svém srdci měl kapku lidské krve a nebyl necitelný. Jenže jak lidé postupovali dál a dál, Duchmaus se zcela zatvrdil. Horníci ho popisovali jako bytost nestálou, vrtošivou, která se projevovala jednou jako vtipálek a taškář, jindy jako strašidelný stín v patách. Skřítek strašil horníky různými zvuky, dokázal ale i vehnat průvan do šachet, takže horníkům zhasly kahany, zaplavoval chodby vodou či dokázal ukrývat důlní nářadí.
Via Carolina
V materiálech se můžeme setkat také s titulem Karlova stezka nebo Zlatá stezka či Norimberská stezka. Byla nejdůležitější obchodní stezkou spojující Norimberk a Prahu. Její rozkvět začal za vlády Karla IV. Ten docílil toho, že bylo možné cestovat do Norimberku jednou zemí a bez placení cel. Historická trasa směřovala z Prahy přes Beroun, Zdice, Rokycany, Starou Plzeň, Vejprnice, Nýřany, Horní Sekyřany a Kladruby. Tady se dělila na Tachovskou a Přimdskou větev. Po této cestě do Čech putovalo sukno z Flander, semena, obilí, víno, příze a železné zboží. Do Čech se dovážely kůže, včelí vosk, koření, měď, stříbro, cín, železo, lůj, šunka, sůl, surová tkanina a voli. V 15. století si některé obce na Tachovsku stěžovaly, že je příliš využívaná Přimdská stezka, a tak Karel IV. přikázal používat Tachovskou větev. Dnešní dálnice D5 v České republice a dálnice A6 v Bavorsku kopíruje spíše Zakázanou Přimdskou cestu, než Norimberskou cestu.
Tip pro milovníky historie hornictví
Pokud patříte k těmto milovníkům byl by hřích, pokud jste ve starém hornickém městě, se nedozvědět o tomto městě a místních štolách víc.
Minerály stříbrských štol
Nejčastějším z nich je křemen. Jedná se oxid křemičitý a ve Stříbře byl nalezen dokonce s krystaly velkými několik desítek centimetrů. Objevuje se tu v různých barevných podobách; zatímco sněhově bílý dával najevo, že rudná žíla nabírá na síle, pokud se zbarvoval žlutě až do hněda, znamenalo to, že síla rudné žíly postupně slábne. Ve Stříbře se však našli i načervenalé či namodralé varianty. Stříbro se zde vyskytuje ve formě drátků, šupinek či chomáčů a často přímo nasedá na olověné žíly. Galenit (sulfid olova) se objevoval ve Stříbře často a to dokonce i v patnácticentimetrových krychlích. Jejich krásu lze obdivovat v mnoha evropských muzeích. Horníci ovšem nesnášeli pyrit (sulfid železa). Ten vytvářel také krychlové krystaly. Právě tyto nádherné krystaly se z původní rudy jen obtížně dostávaly ven a rudu celkově velmi znehodnocovaly. Stejně obtížně se z rudy odstraňoval i Sfalerit, což je sulfid zinku. Pokud horníci narazili na baryt, neměli moc důvodů k dobré náladě. Jeho přítomnost signalizovala, že bohatost rudné žíly slábne. Ve Stříbře jsou zaznamenány mnohacentimetrové krystaly špinavě bílé nebo žluté barvy.
Štola Gottwill
Jedná se o jedno z nejdůležitějších zdejších důlních děl. Délka chodby je 175 metrů a má jedno odbočení ze své trasy, které v levém směru dosahuje délky 15 metrů. V roce 1810 byla štola rozšířena na celkovou výšku 210 centimetrů. Na konci 19. století se ale v těžbě už nepokračuje. Po dlouhých letech byla štola znovu otevřena v roce 1986. Prozkoumávali ji zdejší jeskyňáři. Ti na jejím konci našli předměty, které potvrzují, že štola byla za druhé světové války využívána jako válečný úkryt. Byly zde nalezeny zbytky slámy, olejový kahan, zbytky dřeva a nádoba na vodu.
Štola Barbora
Jedná se o půl metru širokou a 180 centimetrů vysokou štolu, která je dlouhá 35 metrů. Její zvláštností je skutečnost, že pokud se dostanete nakonec a otočíte se, stále uvidíte ještě denní světlo. Vzhledem ke specifickým klimatologickým podmínkám, objevují se ve štole Barbora v zimním období na stěnách ledové krápníky. Dnes je štola domovem vzácných druhů netopýrů.
Štola Josef II.
Velké tajemství stříbrských dolů. Patřila k nejcennějším štolám. Na jejím místě vznikla v roce 1950 parcela s rodinným domem, jejíž majitel zavezl vchod do štoly. Na konci 80. let se jednalo s majitelem pozemku o zpřístupnění a znovuotevření štoly. Přes nesouhlasné stanovisko majitele k tomu ale nedošlo. Obsah této štoly je tak velkou záhadou do dnešních dnů.
Štola svatá Anna
Původně se jmenovala svatý Jan Nepomucký. Jedná se o jediné dílo, které bylo nejprve dobýváno úklonnou chodbou. V 15. století pak byl proražen štolový vchod. Štola je dlouhá 45 metrů.