STRÁŽOV
Strážov měl za úkol střežit starou obchodní bavorskou stezku; větší věhlas a prosperitu mu ale přinesl objev významných ložisek stříbra a olova
Když se ložiska ve Strážovské vrchovině, která je okrajovým pohořím Šumavy, vyčerpala, našly místní obyvatelé způsob obživy v krajkářství. Ty místní si oblíbila i císařovna Marie Terezie, která místní výrobce podporovala i tím, že udělila městu právo pořádat trhy s přízí a lnem. Tradice krajkářství byla násilně ukončena v 50. letech 20. století – k vězeňským mundůrům komunistických lágrů nebyla krajka zrovna vhodným doplňkem
Název města Strážov (německy Drosau) odkazuje na původ samotné obce. Byla vybudována proto, aby strážila místní obchodní stezku a vybíralo se na ní clo. První zmínka o obci pochází z roku 1352. Význam osady se začal výrazně měnit po husitských válkách, kdy bylo v okolí nalezeno významné ložisko olova a stříbra. Začalo se tu kutat a cenné komodity se tu ze země dobývaly až do 17. století.
Potom začalo město chudnout. Vraťme se ale ještě na chvíli do bohaté doby, kdy se tu žilo v blahobytu, což zvyšovalo důležitost města. To se odrazilo i v tom, že 24. června 1524 Ludvík Jagellonský přidělil Strážovu městská práva.
A teď zase do období temnějších časů, které začínají na začátku 17. století, kdy jsou místní doly uzavřeny. Stopy důlní činnosti jsou však patrné v okolí ještě dodnes. Aby těch špatných věcí nebylo málo, tak si z města švédské vojsko udělalo cvičný terč pro své zápalné pochodně.
Strážov proslul kromě důlní činnosti také ještě výrobou krajek. Ta se rozvinula počátkem 18. století a dosáhla velkého věhlasu. Úspěšně rozjetou krajkářskou tradici zarazili až v roce 1953 komunisté, kteří ji zrušili, protože krajky se v době pracovních stejnokrojů staly přežitkem buržoasní doby. Zády se k městu postavil i technický pokrok v 19. století. Dvě budované železniční tratě se městu vyhnuly, a tak Strážovu zůstal vesnický charakter dodnes. Dnes ve městě žije zhruba 1400 obyvatel.
Znakem Strážova je modrý štít, na kterém stojí na zeleném trávníku dvě okrouhlé bělavé věže, spojené vysokou hradební zdí. Věže jsou rozšířené podezděním a mají každá dole jen malou střílnu, v polovině výšky prodlouženou klíčovou střílnu a nahoře vysoké, polokruhem zaklenuté okno. Nahoře mají věže ochoz s cimbuřím o třech stínkách a červenou kuželovou střechu se zlatou makovicí. Uprostřed je na pravé věži písmeno W, na levé věži písmeno A ve zlaté barvě. V hradební zdi uprostřed je otevřená brána s vytaženou hnědou mříží s ocelovými špicemi a hřeby; na černém pozadí brány je zlatý monogram složený z písmen A a W. Hradební zeď vrcholí čtyřmi stínkami cimbuří a v polovině výšky má pavlán, po němž běží doprava liška přirozené barvy a drží v tlamě ptáka s hnědým tělem, dlouhým hnědým ocasem, černými křídly a hlavou (bažanta). Tělo lišky je svisle shora prostřeleno hnědým šípem s ocelovou špicí, který vystřelil lučištník, stojící na cimbuří zdi. Lučištník je oblečen v červené sukni, žluté košili a bílé špičaté čepici se žlutým pérem. Je vousatý, obrácený k pravé straně.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Strážov je zaklíněn mezi pahorky Strážovské vrchoviny, a tak se do města dostanete jen po silnici 171. Vzdálenosti Strážova z českých měst: Praha (147 km), Ústí nad Labem (233 km), Karlovy Vary (142 km), Plzeň (59 km), České Budějovice (119 km).
Autobus: Autobusové spojení do Strážova je z Klatov a Dešenice.
Vlak: Vlakové spojení do Strážova neexistuje.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Vyhlídka Zdeňka Hodka, Strážov:
Místo bylo pojmenováno po stěžejní postavě strážovských turistů. Z místa vidíte na město Strážov, na siluetu kostela a okolní svahy. Jedná se o skutečně krásné místo.
Poloha: 49.3079839N, 13.2481806E
Parkoviště: na kraji města
Autobusová zastávka: Strážov, u Kovodružstva (0,8 km)
Vlaková zastávka: Běšiny (5,5 km)
★★★ - Kostel svatého Jiří, Strážov:
Raně gotický kostel jehož historie sahá až do poloviny 14. století. V 19. století dostal kostel navíc ještě kostelní věž. Vevnitř najdete tři oltáře, z nichž ten hlavní je zasvěcen pochopitelně svatému Jiřímu.
Poloha: 49.3032944N, 13.2455944E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Strážov (250 m)
Vlaková zastávka: Běšiny (5,6 km)
★★★ - Lípa v Krotějově, Strážov:
Strom patří mezi největší velikány klatovského okresu. Obvod kmene této lípy je 645 centimetrů při poměrně nízké výšce 17 metrů.
Poloha: 49.2842236N, 13.2268067E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Strážov, Krotějov, škola (0,8 km)
Vlaková zastávka: Dešenice (7,6 km)
Svatý Bartoloměj
Je jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů. V seznamu apoštolů jej musíte vyjmenovávat vždy před Matoušem, jméno, které je před ním se ale liší. Podle rozdílných míst v bibli je v seznamu před ním buď Tomáš anebo Filip. Jeho vlastní jméno ale bylo Nathanael a pocházel z Kány severně od Nazarethu. Podle legendy působil Bartoloměj na dvoře arménského krále Polimea, který měl velmi zuřivou dceru, která musela být spoutávána řetězy. Bartoloměj králi slíbil, že dceru uzdraví, pokud král přijme křesťanskou víru. Stalo se tak. Jenže Bartoloměj tím proti sobě popudil pohanské kněze a králova bratra Astyagese. Ten ho zajal a ve městě Deerbent ho nechal popravit perským trestem smrti. Jedná se o patrona sedláků, krejčích, vinařů, lovců kožešin, ševců, obuvníků, pekařů, obchodníků s olejem, sýrem a solí, sádrařů, štukatérů i horníků, řezníků, koželuhů, knihvazačů a pastevců. Jeho kult bojuje i proti kožním chorobám, nervovým a neurologickým chorobám a proti škubům svalů. Atributy se kterými je zobrazován, jsou kniha a nůž. Nůž podle legendy proto, že zemřel mučednickou smrtí, a to stažením z kůže. Dalšími atributy jsou i svitek spisů, prapor a výjimečně i kříž. Svatý Bartoloměj je patronem Arménie, Frankfurtu nad Mohanem, Maastrichtu, Altenburgu, Lutychu, ale i Plzně. Svátek svatého Bartoloměje v západní Evropě připomínán 24. srpna, ve východní části světa 11. června. Bartolomějovu paži najdeme v katedrále v anglickém Canterbury; lebka světce je pak k vidění v kostele svatého Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem. V českých zemích najdete tři světcovy zubu a část lebky (!!!!) v chrámu svatého Víta, Vojtěcha a Václava na pražském hradě. Ostatky svatého Bartoloměje se může pochlubit ještě kostel svatého Bartoloměje na pražském Starém městě a v ostravském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie. Nejzajímavější zpodobnění svatého Bartoloměje zanechal v kapli Sixtínské Michelangelo. Muž je tu zobrazen sedící na oblaku, v levé ruce druží nůž a v pravé vlastní staženou kůži, která ale nese Michelangelův obličej jako vlastní autoportrét.
★★★ - Zřícenina kostela svatého Bartoloměje, Běšiny:
Gotický kostel svatého Bartoloměje vznikl současně s vybudováním obce Běšiny. Poprvé je v dějinných materiálech připomínám už v roce 1370. V roce 1579 kostel vyhořel, v roce 1788 byl zrušen, pak začal chátrat. Po zrušení kostela byl hlavní oltář přenesen do zámecké kaple v obci Běšiny. V roce 2004 byla obnovena tradice bohoslužeb, a tak se tu vždy v době svátku svatého Bartoloměje koná slavnostní pouť a mše pod šírým nebem. Má přímo magickou atmosféru. Nedaleko odsud najdete taky zajímavý strom s otvorem uprostřed kmene. Pověsti říkají, že za ním spal malý čert, který se lekl a proletěl kmenem, a tak v něm nechal díru.
Poloha: 49.3054411N, 13.3368139E
Parkoviště: u turistického rozcestníku U Podolí (2,1 km)
Autobusová zastávka: Běšiny, Úloh (3,5 km)
Vlaková zastávka: Malonice (5,2 km)
★★ - Nádražní budova, Běšiny:
Historická budova vznikla v 80. letech 19. století. V letech 1885 -1888 se začala budovat železnice mezi městy Domažlice a Horažďovice. Její součástí byla i nádražní budova z červených cihel. Na výstavbě celé trati se podílelo 3250 dělníků, kteří byli původem z italského Tyrolska. První vlak se na nádraží zastavil 1. října 1888.
Poloha: 49.3048344N, 13.3035975E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Běšiny, železniční stanice (20 m)
Vlaková zastávka: Běšiny (v místě)
★★ - Naučná ptačí stezka, Běšiny:
Na krátké ploše se dozvíte zajímavosti ze života místních opeřenců. Informační tabule vás budou informovat o druzích, které se tu vyskytují a pozorovatelna vám je umožní v reálu pozorovat. Pozorovací otvory jsou vytvořeny v různých výškách, a tak prohlížet si mohou nerušeně malí i velcí. Naučná stezka vznikla ve spolupráci s čínskou partnerskou obcí v Lallingu.
Poloha: 49.2956894N, 13.3229544E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Běšiny, Úloh (0,8 km)
Vlaková zastávka: Běšiny (2,3 km)
Naučná ptačí stezka v Běšinách
Navazuje filozofií na Feng Shui park, který je v partnerské čínské obci v Lallingu. Je dlouhá sice jen 300 metrů, díky Drnovému potoku nabízí ale řadu rozdílných biotopů, které přilákaly na místo řadu zástupců opeřené říše. Právě v blízkosti Drnového potoka uvidíte poletovat Konipase horského, Konipase bílého nebo Střízlíka obecného. Ve smrkové části stezky můžete narazit na Drozda zpěvného Na travnatých plochách se zase zaměřte na Kosa černého, Drozda kvíčalu a Drozda brávníka. Na rozhraní jehličnanů a listnáčů se připravte na našeho nejmenšího ptáčka Králíčka ohnivého. Na informačních cedulích se dozvíte, jak se jednotlivé ptačí druhy projevují i hlasově, což vám zvětší šanci jednotlivé druhy rozpoznat.
Výlet 1: Krajinou Strážovské vrchoviny (pěší i horské kolo)
Start: Krotějov, památná lípa
Cíl: Běšiny, zřícenina kostela svatého Bartoloměje
Délka trasy: 14,5 km
Časová náročnost: 4:30 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet seznamuje s krajinou Strážovské vrchoviny. Nejvyšším bodem je náš cíl – zřícenina kostela svatého Bartoloměje. Budeme ve výšce 686 metrů nad mořem. Nejnižší místo je 457 metrů nad mořem, což je ve městě Strážov.
Vhodnost: Nejnáročnější je závěrečné stoupání do kopce ke zřícenině kostela svatého Bartoloměje. Výlet je zařazen na třetí stupeň desetibodové stupnice náročnosti.
Zastávky:
Krotějov, Památná Lípa v Krotějově – Strážov, Kostel svatého Jiřího (3 km) – Strážov, Vyhlídka Zdeňka Hodka (3,9 km) – Běšiny, Budova železniční stanice (9,5 km) – Běšiny, Naučná ptačí stezka (11,3 km) – Běšiny, Zřícenina kostela svatého Bartoloměje (14,5 km)