HARTMANICE
Okolí Hartmanic je stále panenským místem Šumavy; můžeme tu narazit na místa, kam je vstup zakázán, protože ještě nebyla zbavena munice z dob socialismu; kraj obdivovali už Keltové a pojmenovali ho Gebreta
Stejně jako v případě ostatních blízkých obcí i zde hrálo klíčovou úlohu objevení nalezišť zlata. Nad těmi si vzal osobní dohled sám král Jan Lucemburský. Hartmanice téměř nikdy nebyly českým městem; převaha německy mluvícího obyvatelstva byla vždy drtivá. Daleko větší zastoupení tu měli Židé, jejich komunita byla ale se začleněním do Sudet vyhlazena. Kromě úžasné přírody láká oblast na jednu z nejzajímavějších českých rozhleden – Na Poledníku
Hartmanice (německy Hartmanitz) odjakživa střežily Březnickou stezku, která vedla z Čech do Bavor a stály tu už podle první zmínky jako osada v roce 1219. Ve stejném století zde bylo objeveno zlato, což nemohlo uniknout pozornosti krále Jana Lucemburského a ten jako projev vděku povýšil Hartmanice na město. Třicetiletá válka však postihla toto město jako žádné jiné. Bylo vypáleno a zcela opuštěno, na pár let dokonce zmizelo z mapy; nikdo tu nebydlel.
Až po roce 1650 ho začali lidé znovu obnovovat. Jenže tím došlo k zásadní změně. Zmizeli Češi a do nových Hartmanic přišli švábští Němci. Při sčítání lidu v roce 1910 žilo v Hartmanicích 8 Čechů; celkový počet obyvatel byl 4 000. Zhruba desetina byli Židé, v polovině 19. století zde vznikla totiž silná židovská komunita. Ta ale byla za druhé světové války zcela vyhlazena. Poměr německého a českého obyvatelstva se začal mírně měnit po roce 1918, ale i tak po Mnichovu skončily Hartmanice v sudetském záboru.
Po 2. světové válce jsou Němci odsunuti a do oblasti přicházejí Rumuni a Volyňští Češi. V 50. letech vzniká u hranic vojenský zábor, a tak Hartmanice, i když jsou od hranic ještě 15 kilometrů, jsou za komunismu posledním místem, kam se běžný člověk dostane. V současné době probíhá pomalá revitalizace opuštěných míst v blízkosti hranic. V dnešních Hartmanicích žije 1000 obyvatel, tedy zhruba čtvrtina počtu lidí, co zde žila na začátku 20. století. Silná židovská komunita dala Hartmanicím dvě slavné osobnosti – první z nich byl Isak Simon Bloch. Jednalo se o židovského podnikatele, velkého mecenáše židovské komunity. V Hartmanicích, Prášilech a okolí vlastnil několik skláren a brusíren, soustředil se na zrcadlová skla a proslavil se s ními ve světě. Druhým mužem byl Šimon Adler, místní rabín, který zemřel v Osvětimi.
Ještě blíž k hranicím se nachází obec Prášily. Jedná se o rozlohou největší obec v České republice. Na ploše velké skoro jako Plzeň žije jen 153 obyvatel. I tady byla v minulosti slavná sklárna, kterou vlastnil hrabě Josef Kinský; další šlechtic Josef II. Schwarzenberg zase využíval jezera Laka k plavení dříví. Zpět ale ke Kinského sklárně; na počátku 19. století byla předělána na slavnou výrobnu ručního papíru – ta získala takový věhlas, že zásobovala ručně dělaným papírem i prezidentskou kancelář Tomáše Garigua Masaryka.
Znak města Hartmanic je modrý vykrojovaný štít, ve kterém je v dolní části zelený trávník se zlatou špičkou. Z trávníku vyrůstá zlatá věž s vytaženou černou branou, ve které se nachází zlatý pohár. Zlatá kvádrová věž je dvoupatrová, na spodní širší část nasedá užší vrchní část. Na ní jsou tři okna, jedno ve spodní části, dvě ve vrchní. Věž má zlaté cimbuří se čtyrmi stínkami a červenou stanovou střechu se zlatou makovicí.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Do Hartmanic se dostaneme po silnici 26. Ta se ve městě spojuje se silnicí 185. Vzdálenosti Hartmanic z českých měst: Praha (130 km), Ústí nad Labem (216 km), Karlovy Vary (133 km), Plzeň (33 km), České Budějovice (145 km).
Autobus: Autobusové spojení do Hartmanic je z Domažlic, Močerad, Stodu, Koloveče, Holýšova, Plzně a Horšovského Týna.
Vlak: Železniční spoje do Hartmanic vedou z Domažlic, Plzně a Poběžovic.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Kostel svatého Vintíře v Dobré Vodě, Harmanice:
Jediný svatostánek dedikovaný tomuto světci, nikde jinde na světě kostel stejného jména není. Namále měl v době totality, patřil armádě a bylo z něj vojenské skladiště. Podařilo se jej zachránit až v roce 1995. Potom se stal světovým unikátem. Sklářská výtvarnice Vladimíra Tesařová totiž pro tento kostel vytvořila vnitřní vybavení jako křížovou cestu nebo sochy pouze ze skla. Světově ojedinělý je skleněný oltář, který váží celé čtyři tuny.
Poloha: 49.1553433N, 13.4376661E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Dobrá Voda (280 m)
Vlaková zastávka: Sušice (15,2 km)
GALERIE: NEOPAKOVATELNOST SKLENĚNÉHO KOSTELA
★★★ - Horská synagoga, Hartmanice:
Nejvýše položená synagoga na území Čech. Byla postavena v letech 1883-1898. Nacisté na ní dokonce zapomněli i při pogromech. Pouze ji uzavřeli a na rozdíl od jiných nevypálili. Hůř synagoga dopadla za komunismu, byla z ní truhlárna a sklad pneumatik. V roce 2003 hrozil její zánik, došlo k poškození střechy a celková statika budovy byla špatná. Podařilo se jí zachránit a dnes slouží jako muzeum a expozice o historii Šumavy.
Poloha: 49.1708967N, 13.4542192E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice (70 m)
Vlaková zastávka: Sušice (12,9 km)
_JPG.jpg)
★★★ - Přírodní rezervace Kepelské mokřady, Hartmanice:
Vrchovištní rašeliniště a podmáčené louky jsou domovem ohrožených orchidejí. Královnou místních luk je Všivec bahenní.
Poloha: 49.1918683N, 13.3459036E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (0,8 km)
Vlaková zastávka: Nemilkov (12 km)
GALERIE: KEPELSKÉ MOKŘADY U HARTMANIC
_JPG.jpg)
★★★ - Radkovská vyhlídka, Hartmanice:
Místo u turistického rozcestníku na žluté turistické stezce. Leží na Farmářské naučné stezce. Je tu krásný výhled na osadu Radkov a do údolí Pstružného potoka.
Poloha: 49.1897594N, 13.3679689E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Kochánov (1,5 km)
Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (3 km)
Vlaková zastávka: Nemilkov (14,6 km)
Údolí Pstružného potoka
Jedno z nejkrásnějších šumavských údolí. Jak vyjadřuje název, v minulosti zde byly velmi často loveny tyto druhy ryb. Nabídka pak byla doplněna rybami ze zdejších rybníků. Sílu toku využívalo několik mlýnů, z nichž nejznámější byl Žežulka, kterému se říkalo také Peklo, což vyjadřovalo velmi těžké klimatické podmínky, které tu panují. Oblast byla osídlena hlavně Němci. V údolí Pstružného potoka se v milířích vyrábělo dřevěné uhlí, které se zpracovávalo v četných sklárnách. V 19. století se do údolí soustředili výrobci dřevěných hraček.
Přírodní park Kochánov
Navazuje ve směru do údolí na Chráněnou krajinou oblast Šumava. Na ploše 81 kilometrů čtverečních zabírá velkou část Kochánovských plání. Do oblasti spadá horní tok Pstružné, na březích jsou rozsáhlá sejpová pole. Jedná se o výraznou pramennou oblast.
★★★ - Barokní mlýn Sterzmühle, Hartmanice:
Leží na Pstružném potoce. Je to malebná technická památka z 18. století s roubenou obytnou částí a dřevěnou pavlačí. Stavba se zachovala jen s přispěním péče lidového malíře Václava Hrabánka. Ten vynikal v podmalbách na sklo, což je šumavská specialita. Součástí mlýna je vodní náhon a soustava mlýnského systému a zděná stodola. Je pochopitelné, že místo využívají filmaři jako hezký exteriér. Točil se tu Menzelův film Obsluhoval jsem anglického krále nebo Tři životy a Cesta pustým lesem.
Poloha: 49.1806472N, 13.3941819E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Dolejší Těšov (3,9 km)
Vlaková zastávka: Sušice (18,4 km)
GALERIE: MALEBNOST LOKALITY STERZMÜHLE
_JPG.jpg)
★★ - Palvínovská lípa, Hartmanice:
Umístění uprostřed louky je triumfální. Je vysoká 20 metrů, obvod kmene měří 530 centimetrů a najdeme jí severozápadně od centra osady Palvínov.
Poloha: 49.1681119N, 13.4806483E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Palvínov, rozcestí (1,1 km)
Vlaková zastávka: Sušice (12,8 km)
★★ - Umrlčí prkna, Hartmanice:
Jedná se o jeden z posledních původních šumavských zvyků. Když někdo v rodině zemřel, ležel až do svého pohřbu na prkně se třemi vyřezanými kříži. Po pohřbu mrtvého bylo prkno vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení, kde nebožtík žil. Tato umrlčí prkna pocházejí z roku 1936 a 1939.
Poloha: 49.1968592N, 13.3692200E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Keply (1,4 km)
Vlaková zastávka: Nemilkov (13,1 km)
★★ - Zámek Karlov, Hartmanice:
První stavba tu stála už v roce 1654. Podle kronik patřila chalupníkovi Ondřeji Pscheidlovi. Jenže proměnu prosté chalupy v honosné zámecké sídlo odstartoval až poslanec českého zemského sněmu Emanuel rytíř von Forst, který usedlost koupil v první polovině 19. století. Postupně začaly přibývat budovy a patra. Do konečné podoby dorostl zámeček v roce 1868. V dobrém stavu se nemovitost udržela kvůli tomu, že až do začátku 21. století tu bylo vojenské rekreační zařízení.
Poloha: 49.1806472N, 13.3941819E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Peklo (1,7 km)
Autobusová zastávka: Hartmanice (3,2 km)
Vlaková zastávka: Sušice (16,2 km)
★★ - Vatětický jasan, Hartmanice:
Oblast je známá velkými stromy. Patří k nim i Jasan ztepilý. 26 metrů do výšky a 580 centimetrů v obvodu kmene.
Poloha: 49.1632378N, 13.4864258E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Palvínov, rozcestí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Sušice (13,2 km)
★★ - Vatětická lípa, Hartmanice:
Kráska dorostla do nádherného rozměru. Kolem kmene má 600 centimetrů. Do výšky 23 metrů.
Poloha: 49.1653478N, 13.4822522E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Palvínov, rozcestí (1,1 km)
Vlaková zastávka: Sušice (12,8 km)
_JPG.jpg)
★★ - Lípa ve Vatětické aleji, Hartmanice:
Jde o skutečného velikána. 23 metrů do výšky a 780 centimetrů v obvodu – tak to je vizitka této Lípy velkolisté. V tabulce největších stromů okresu Klatovy jí patří páté místo.
Poloha: 49.1604683N, 13.4911008E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hartmanice, Palvínov, rozcestí (2 km)
Vlaková zastávka: Sušice (13,7 km)
★★ - Vlastějovská lípa, Hartmanice:
Mohutnou korunu rozkládá Lípa malolistá na pastvině poblíž místního kravína. V prsní výšce měří obvod jejího kmene 630 centimetrů, na výšku má 27 metrů.
Poloha: 49.2032992N, 13.4321647E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Jiřičná (1,4 km)
Vlaková zastávka: Sušice (12,8 km)
★★ - Kaple svatého Vintíře, Prášily:
Stojí tam, kde kdysi byla poustevna mnicha Vintíře. V 50. letech byla vyhozena tato dřevěná kaple vojskem do povětří. Stejně jako většina dalších sakrálních staveb v oblasti, i tato kaple se dočkala zděné repliky až po sametové revoluci.
Poloha: 49.1511853N, 13.4245661E
Parkoviště: na parkovišti u turistického rozcestníku Rovina (1,5 km)
Autobusová zastávka: Hartmanice, Dobrá Voda (1,9 km)
Vlaková zastávka: Sušice (17,5 km)
★ - Vintířova skála, Prášily: (bez fotografie)
Pod skálou žil poustevník Vintíř. Legendy tvrdí, že to bylo v letech 1040-1045. Na vrchol vedou do žuly vysekané schody. Z vrchu je krásný rozhled do okolí.
Poloha: 49.1509358N, 13.4243542E
Parkoviště: na parkovišti u turistického rozcestníku Rovina (1,5 km)
Autobusová zastávka: Hartmanice, Dobrá Voda (1,9 km)
Vlaková zastávka: Sušice (17,5 km)
Výlet 1: Po stopách velkých šumavských stromů, svatého Vintíře a unikátního skleněného oltáře (horské kolo)
Start: Hartmanice, Turistický rozcestník Hartmanice
Cíl: Hartmanice, Turistický rozcestník Hartmanice
Délka trasy: 39 km
Časová náročnost: 3:25 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nabízí přehlídku krásných vzrostlých šumavských stromů, ale pochopitelně i pohledy do krajiny na návštěvu chráněné krajinné oblasti a národního parku. V nohou budeme mít na konci převýšení 839 metrů, což není maličkost. Nejníže položeným bodem ve výšce 614 metrů nad mořem je blízko rozcestníku Chlum. Výšku nejvyšší – 968 metrů nad mořem najdeme v Přírodní rezervaci Kepelské mokřady.
Vhodnost: Výlet není extrémně dlouhý, ale pracuje s velkým převýšením, takže ho nabízíme jenom těm, kteří se jisté námahy v sedle nebojí. V případě nutnosti můžeme výlet zkrátit tak, že ignorujeme odbočku v závěru do Palvínova a Vatětic za velkými šumavskými stromy. Zkrátíme si cestu zhruba o šest kilometrů. Výlet se dostal na osmý stupeň desetibodové škály náročnosti.
Zastávky:
Hartmanice, Horská synagoga Hartmanice (0,1 km) – Hartmanice, Vlastějovská lípa (5,6 km) – Hartmanice, Radkovská vyhlídka (12 km) - Hartmanice, Umrlčí prkna (12,8 km) – Hartmanice, Přírodní rezervace Kepelské mokřady (15,5 km) – Hartmanice, Barokní mlýn Sterzmühle (21 km) – Hartmanice, Zámek Karlov (26,4 km) – Hartmanice, Kostel svatého Vintíře (30 km) – Hartmanice, Palvínovská lípa (34,2 km) – Hartmanice, Vatětická lípa (34,3 km) – Hartmanice, Vatětický jasan (34,8 km) – Hartmanice, Lípa ve Vatětické aleji (35,3 km)
Tip pro ty, kteří chtějí vědět víc o postavě světce Vintíře:
U kostela svatého Vintíře se můžeme ještě víc seznámit se životem poustevníka Vintíře. Stačí když se od kostela a rozcestníku Dobrá Voda vydáme po modré stezce k rozcestníku Pustina. Odtud po zelené k rozcestníku Pod Březníkem. A odsud po zelené ke kapličce svatého Vintíře a k Vintířově skále. Jsou to místa, kde poustevník žil. Toto prodloužení výletu společně s cestou zpátky zabere 3,2 kilometru navíc. Bude ale možná lepší, když kolo u kostela zamkneme a půjdeme pěšky. Není to příliš terén na projížďku.
Palvínov a Vatětice jsou rekordmany
Obec Palvínov se může chlubit snad největším počtem chráněných stromů v přepočtu na jednoho obyvatele. Žije tu osm stálých obyvatel, chráněných stromů je 24. Dokážete si představit jak by to v tomto poměru muselo vypadat v Praze? V sousedních Vatěticích je poměr chráněné stromy versus obyvatelé snad ještě lepší. Nebydlí tu trvale nikdo, chráněných stromů je tady dvacet.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
_JPG.jpg)
★★★★★ - Jezero Laka, Prášily:
Nejmenší ale nejvýše položené šumavské ledovcové jezero. Je známo i malou hloubkou, proto postupně zarůstá rašelinou. Ve 30. letech 20. století se tu ve velkém chovali pstruzi, kteří vynikali jemnou chutí a byli žádaní i v evropských velkoměstech.
Poloha: 49.1107964N, 13.3278081E
Parkoviště: na parkovišti u turistického rozcestníku Nová Hůrka (4,4 km)
Autobusová zastávka: Prášily, Nová Hůrka (4,4 km)
Vlaková zastávka: Sušice (28,7 km)
Jezero Laka
Jezero Laka leží v nadmořské výšce 1096 metrů. Zabírá plochu 2,78 hektarů a největší hloubku má 390 centimetrů. Jezero odvádí vodu do řeky Křemelné. V okolí se dá najít řada chráněných a vzácných rostlin. Patří k nim například Dřípatka horská, Kokořík přeslenitý, Vrba ušatá nebo Suchopýr úzkolistý. Původně bylo jezero Laka močálem; na dnešní jezerní podobu se změnilo v okamžiku, kdy byla uměle navýšena v minulém století hráz. I přesto jezero postupně zarůstá. Zazemnění způsobuje materiál přinášený do jezera dvěma potůčky v jižní části. Vznikají pobřežní náplavy. Ty se občas odtrhnou od břehů a vznikají plovoucí ostrůvky na jezeře Laka.
GALERIE: U LEDOVCOVÉHO JEZERA LAKA
★★★★ - Rozhledna Poledník, Prášily:
Jedna z architektonicky nejzajímavějších českých rozhleden. Původně se jednalo o radarovou stanici, která byla po pádu železné opony předělána. Je vysoká 37 metrů a nahoru musíme překonat 227 schodů. Vrchol hory Poledník se nachází ve výšce 1315 metrů nad mořem. Při dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.
Poloha: 49.0641072N, 13.3951356E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Gruberg (6,6 km)
Autobusová zastávka: Prášily, Slunečná (6,9 km)
Vlaková zastávka: Sušice (33,1 km)
Poledník (Mittagsberg)
Jedná se o nejvyšší vrchol Šumavy v blízkosti Prášil s nadmořskou výškou 1315 metrů. Jméno hora dostala podle dřevorubců, kteří tvrdili, že pokud je slunce nad temenem hory, je poledne a čas zasednout k obědu. Rozhledna na Poledníku byla poprvé postavena na přelomu 60. a 70. let. Šlo o vojenský objekt, který spolu s ostatními střežil elektronicky západní hranice. Jednalo se o pětici kopců – Dyleň, Havran, Zvon, Čerchov a Poledník. Všechny byly přísně střežené. Rozhledna Poledník měla leteckou vrtulníkovou ochranu se základnou na nedalekém Zhůří. Dokonce komunistická nomenklatura šla tak daleko, že vrch Poledník neuváděla ani na mapách a cesty byly úmyslně zkreslovány tak, aby nemohly areál na vrcholu ani připomenout. Po revoluci v roce 1989 objekt opustili vojáci a začal chátrat. V roce 1997 ho koupil Národní park Šumava a došlo k opravě. Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo 18. července 1998. Okolí poničila v roce 2007 bouře Kyrill. Přišla 18. ledna 2007 od jihozápadu a během druhého dne se stočila do západního směru. Maximální nárazy větru naměřili meteorologové na Churáňově – 137 kilometrů za hodinu a na Velkém Javoru - 169 kilometrů za hodinu. Místo připomíná místní zážitková stezka. Ta na délce 700 metrů ukazuje vývraty a polomy, které bouře způsobila.
GALERIE: POLEDNÍK - KRÁL ŠUMAVSKÝCH ROZHLEDEN
_JPG.jpg)
★★★★ - Prášilské jezero, Prášily:
Patří mezi pětici českých ledovcových jezírek na Šumavě. Patří k nimi i jezero Laka, Černé, Čertovo a Plešné. Jezero se používalo k plavení dřeva.
Poloha: 49.0755575N, 13.3998308E
Parkoviště: turistického rozcestníku Gruberg (3,4 km)
Autobusová zastávka: Prášily, Slunečná (3,7 km)
Vlaková zastávka: Sušice (29,9 km)
Prášilské jezero
Vzniklo v poslední době ledové zhruba před 12 tisíci lety. Při cestě k němu po turistické trase jsou patrné kamenné valy, které vznikly postupem a ústupem ledovce. Od hladiny se zvedá 150 metrů vysoká karová stěna. Jezero je ve výšce 1079 metrů, má plochu 3,72 hektarů a dosahuje nejvyšší hloubky téměř 15 metrů. V roce 1883 byla hráz navýšena uměle o další tři metry. Zajímavostí je, že Prášilské jezero jako jediné ze šumavských ledovcových jezer nikdy nedosáhlo takové kyselosti, která by zabíjela život v něm. Dodnes tu nevyhynuli malí korýši, a tak se ve vodě dají nalézt speciální druhy buchanek. Mezi Prášilským jezerem a Poledníkem je takzvaná Stará jímka, která je ledovcového původu. Na rozdíl od ostatních jezer jde ale o bezvodou lokalitu. I na německé straně najdeme tři ledovcová jezera – jde o Roklanské, Velké Javorské a Malé Javorské.
GALERIE: PLÁŠILSKÉ JEZERO - DAR DOBY LEDOVÉ
_JPG.jpg)
★★ - Vodní kanál z jezera Laka, Prášily:
Spojuje jezero Laka a Drozdí potok. V dřívějších dobách sloužil kanál k plavení dřeva.
Poloha: 49.1163847N, 13.3254867E
Parkoviště: na parkovišti u turistického rozcestníku Nová Hůrka (4 km)
Autobusová zastávka: Prášily, Nová Hůrka (4 km)
Vlaková zastávka: Sušice (28,3 km)
Výlet 2: Panenskou šumavskou přírodou od Prášil přes jezero Laka k rozhledně Poledník (pěší)
Start: Prášily, Turistický rozcestník Prášily
Cíl: Prášily, Turistický rozcestník Prášily
Délka trasy: 28,9 km
Časová náročnost: 10 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nabízí trasu, která vede nejpanenštější částí šumavské přírody. Z velké části prochází první bezzásahovou zónou Šumavského národního parku. V tomto případě není co dodat, protože pokud chcete zažít přírodní výlet v pravém slova smyslu, tak není co dodávat a netřeba hledat jinou volbu. Nejnižším bodem je start i cíl v Prášilech, kde budeme ve výšce 861 metrů nad mořem. Nejvyššího bodu 1310 metrů nad mořem dosáhneme u rozhledny Poledník. Celkové převýšení je 915 metrů.
Vhodnost: Výlet patří do kategorie nejnáročnější, tedy do desátého stupně. Nejen kvůli délce, ale také kvůli velkému převýšení, ale i kvůli časové náročnosti. Cesta zabere nejméně 10 hodin, a proto počítejme s programem na celý den a vyjděme brzy ráno. Pozor některé části trasy jsou v určitém ročním období uzavřeny, je nutné průchodnost celé trasy nejdříve pečlivě zjistit. Jelikož se jedná o značně odlehlou oblast, apelujeme na sledování Bodů záchrany, které po cestě potkáme. Nikdy nevíme, kdy je my nebo někdo jiný bude potřebovat.
Zastávky:
Prášily, Vodní kanál z jezera Laka (8 km) – Prášily, Jezero Laka (8,8 km) – Prášily, Rozhledna Poledník (19,5 km) – Prášily, Prášilské jezero (24,7 km)
Lokalita Hůrka
V první části výletu, ještě před tím než dojdeme k vodnímu kanálu narazíme na lokalitu Hůrka. V těchto místech stávala jedna z nejslavnějších šumavských skláren. Byla založena sklářským rodem Hafenbrädlů v roce 1766. Ke sklárně přibyly i domky, ale také panský dům či Turecký dům pro obchodníky, fara a mlýn. Ignác Hafenbrädl zde nechal v letech 1788-89 postavit kostel svatého Vincence. Jeho nástupce Ch. F. Abele o třicet let později vystavěl kapli svatého Kříže s rodinnou kryptou. Uvnitř byli pohřbeni rodinní příslušníci, některé rakve měly dokonce i skleněná víka. Po zániku sklářské výroby se 200 obyvatel upnulo k lesním pracím, ale i na turistický servis pro návštěvníky blízkého jezera Laka.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★ - Paštěcká lípa, Hartmanice:
Krasavice roste u bývalé osady Přední Paště. V obvodu kmene v prsní výšce má 585 centimetrů. V blízkosti najdeme kapli Panny Marie Pomocné. Ta vyrostla na začátku 21. století a připomíná bývalou kapličku, ke které se modlili horníci a která zanikla, když lokalitu pohltil vojenský prostor.
Poloha: 49.1219169N, 13.4803303E
Parkoviště: na komunikaci z Rejštejna na Čeňkovu Pilu (2,1 km)
Autobusová zastávka: Rejštejn, Svojště, rozcestí (2,8 km)
Vlaková zastávka: Sušice (19,9 km)
★ - Kaple Panny Marie Pomocné u štol, Hartmanice:
Původně kaple stála u dolu svaté Panny Doroty. Pro horníky bylo nepředstavitelné, že by se před fáráním i po něm v kapli nezastavili a nemodlili se za šťastný návrat k rodinám. Dřevěná kaplička byla nahrazena kamennou, která vzala za své, když se stala součástí vojenského prostoru. V roce 2011 byla znovu postavena a o rok později vysvěcena.
Poloha: 49.1268669N, 13.4857339E
Parkoviště: na komunikaci z Rejštejna na Čeňkovu Pilu (2 km)
Autobusová zastávka: Rejštejn, Svojště, rozcestí (2,7 km)
Vlaková zastávka: Sušice (20,2 km)
Paště
Jde o na sebe navazující bývalé obce vzniklé v souvislosti s dolováním zlata. Vznikly tu i dvě sklárničky – Prostřední Paště a Stará Huť. Název obcí se odvozoval od zkomoleniny jména pastvina. Obce prosluly brusinkovými plantážemi. Zanikly po II. světové válce.
GALERIE: SVĚT ZAPOMENUTÝCH PAŠTÍ
