Nejslavnější český herec

Herbert Karel Angelo Kuchačevich ze Schluderpacheru je celé jméno nejslavnějšího českého herce, který se narodil 11. září 1917 v Praze. Jeho kořeny lze vystopovat až ke zchudlému jihotyrolskému šlechtickému rodu Schluderpacherů. V Praze studoval Německé státní reálné gymnázium a dokonce i německou univerzitu. V Praze začal hrát v Novém německém divadle. Nejvýraznější role v českém filmu byl snímek z roku 1937 Žena pod křížem, kde byl partnerem Věry Ferbasové. V roce 1939 v obavě před Hitlerem odchází  do Velké Británie. Herbert se tu zpočátku protlouká, jak se dá. Musí se naučit dokonale anglicky a odstranit svůj německý akcent, začne pracovat pro BBC jako hlasatel a sen se mu splní, když vstoupí do sboru Britského národního divadla. Na Loma začaly padat role záporných, často až úlisných a zvrácených hrdinů, s kterými se divák v žádném případě nemohl ztotožnit, ale nikdy na jeho výkon nemohl zapomenout či ho přehlédnout. Největší úspěchy přicházejí od poloviny 50. let, kdy politické uvolnění ve společnosti otevírá Lomovi cestu do Hollywoodu.  K jeho cti slouží to, že nikdy nezapomněl na své české kořeny a prvních deset let po emigraci vystupoval v zahraničí stále jako český herec. V roce 1956 ztvárnil Napoleona v americkém velkofilmu Vojna a mír. Následovalo účinkování ve dvou mnohaoscarových filmech, kde si zahrál hlavní záporné postavy. Šlo o snímek Spartacus s Kirkem Douglasem a film Cid se Sophii Loren.  Od roku 1964 se datuje jeho srdeční záležitost, protože v tomto roce se poprvé stává komisařem Dreyfusem v sérií filmů o Růžovém panterovi. Naopak ze své filmografie by podle vlastních slov nejraději vymazal ztvárnění padoucha Brinkleyho v mayovce Poklad na Stříbrném jezeře. Tento mělký film poprvé viděl a snad vzal i na milost až na přelomu tisíciletí, kdy byl hostem Mezinárodního filmového festivalu ve Zlíně. V roce 2006 se stal hvězdou slavnostního večera Český lev. Herbert Lom byl i spisovatelem - napsal dva romány a knihu vzpomínek, která vyšla v České republice jako v první zemi světa až po jeho smrti. Od roku 1947 byl britským občanem, v 50. letech se ho  snažila zlákat na svoji stranu česká komunistická rozvědka. Lom totiž jezdil do Prahy za svoji sestrou, která neodešla před válkou a svůj život dožila v Československu. Byla známou grafičkou a ilustrátorkou. Tajná bezpečnost podmiňovala udělení turistického víza spoluprací s StB. Lom byl také jedním z největších sponzorů britské odnože Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Úspěšná kariéra a život se pro Herberta Loma uzavřela krátce po oslavě jeho 95. narozenin. Zemřel 27. září 2012 v Londýně.