To, co je na oblasti kolem města Holýšov historicky nejcennější se nenachází ve městě, ale v nedaleké obci Čečovice; gotický kostel svatého Mikuláše z režných cihel je mistrovskou ukázkou gotické architektury; odborníci se domnívají, že tesané ozdoby sem byly přivezeny přímo z německého Řezna, kde zbyly při stavbě místní katedrály

​

Holýšov proslavil autobus Škoda 706, který se tu začal vyrábět a který brázdil silnice nejednoho evropského, ale i světového státu; je to ten slavný vůz, který odvážel řadu českých hereckých legend ve 13:30 z nádraží Praha – Florenc

Podle archeologických nálezů bylo první osídlení Holýšova už v době bronzové okolo roku 2000 před naším letopočtem. Dnes je Holýšov (německy Holleischen) druhým největším městem okresu Domažlice s 5000 obyvateli.

Oficiální první informace pochází z roku 1272, kdy obec patřila pod chotěšovský klášter. Tomu obec patřila poměrně dlouho, pak krátkou dobu vládli kraji Lobkowiczové. Jejich sídlem byl nedaleký zámek v Horšovském Týně. Roku 1782 se mění majitelé, vládci kraje se na více než 130 let stávají Thurn-Taxisové. Za jejich spravování dochází k největšímu rozvoji Holýšovska. Otevírají se tu černouhelné doly, ale země vydává bohatství i ve formě olova, zinku, stříbra a tuhy. Místní rodina Zieglerů zakládá největší sklárnu tabulového a zrcadlového skla v celém Rakousku-Uhersku, práci dávají tisícovce zaměstnanců. Její činnost ukončí až ve 30. letech hospodářská krize a vyčerpání zdejších uhelných lomů; dovoz potřebného uhlí by se nevyplatil.

Kolem Holýšova se začala před druhou světovou válkou budovat velká protiněmecká obrana složená z bunkrů a řopíků; jenže Mnichovská dohoda všechno roznesla na prach. Jak Holýšov, tak i opevnění připadlo Sudetské říši. Němci nezaháleli a z bývalé sklárny vybudovali muniční továrny. V ní byly umístěny zajatkyně a totálně nasazení, těch tu dokonce ve válečných letech pracovalo 8 tisíc, v těsné blízkosti města pak byl  i ženský koncentrační tábor. Jeho místo připomíná pamětní deska. Málo se ví, že místní koncentrační tábor neosvobodili na sklonku války američtí vojáci, tak jako celou oblast, ale o den dřív příslušníci polské svatokřížské armády. To byla vojska, která utíkala před Rudou armádou a chtěla se spasit útěkem do západního sektoru. A oklikou se vracíme znovu k lokalitě bývalé sklárny, Němci z ní sice udělali zbrojní fabriku, po válce byl areál využit jako závod, který vyráběl náhradní díly na všechna tehdejší vozidla v České republice. Časem se závod specializoval na výrobu autobusů Škoda 706. To je ten slavný kulatý autobus, který můžete znát z filmu Florenc 13:30. I když se časem rozšířila výroba i do Vysokého Mýta, Holýšov si na těchto autobusech udělal slávu. Svého času se tu vyrábělo až osm vozů denně. Éra výroby slavného autobusu v Holýšově končí v roce 1972, ale i dnes se tu vyrábějí karosérie autobusů – jen se jedná o značku Mercedes – Benz.

​

V Kvíčovicích se narodila v roce 1931 herečka, kterou určitě znají všichni dnešní čtyřicátníci, padesátníci a šedesátníci - Štěpánka Haničincová. Ta byla totiž hlavní postavou dětského vysílání tehdejší Československé televize.

​

Znakem města je štít vodorovně polcený. Horní polovina je zlatá a najdeme v ní trojí černé paroží, což symbolizuje zakladatele klášterů v Teplé a v Chotěšově Hroznatu. Spodní polovina je modrá a symbolizuje řeku Radbuzu. V tomto poli je překřížený klíč a meč, obojí ve stříbrné barvě. Jedná se o atributy svatých Petra a Pavla, kterým je zasvěcen místní kostel.