top of page

BĚLÁ NAD RADBUZOU

Bělá nad Radbuzou je městem od roku 1964; jedná se však asi o jediné místo v České republice, které se tomu brání. Zastupitelé města v roce 1991 zažádali o odebrání městských práv; žádosti nebylo vyhověno, protože český právní systém tento krok nezná

V blízkosti města se odehrála jedna z nejzajímavějších operací 2. světové války. Bylo při ní osvobozeno 150 válečných zajatců, ale také 650 nejkvalitnějších evropských koní, které nacisté ukořistili. Operace Kovboj dala volnost koňům z vídeňské jezdecké školy, řadě lipicánů, ale i nejkvalitnějším plemenným hřebcům té doby

 

Osada Bělá nad Radbuzou (německy Weissensulz) vznikla podle Kosmovy kroniky v době vzniku hradu Přimda, tedy kolem roku 1121, a Přimdě také dlouho náležela.

Těžké mraky u Mutětína (VP).JPG

Proč vznikla právě tam, se můžeme jen domnívat, jisté však je, že v minulosti tam byly dva solné prameny, které ale už dávno nenajdeme. Šlo vlastně o jeden z nejjižnějších výběžků lázeňských pramenů, kterými proslul Karlovarský kraj. Pod Přimdu spadala Bělá nad Radbuzou až do roku 1600, kdy ji koupili Lamingenové z Albenreuthu, kterým město vděčí za výstavbu tvrze a pivovaru. V letech pozdějších byla centremlokality nedaleká obec Újezd Svatého Kříže. To dokazuje i skutečnost, že nejcennější budova oblasti je právě Kostel Nalezení svatého Kříže v Újezdě.

 

Většina obyvatel našla uplatnění ve zdejších sklárnách, ale i ty jsou dávnou minulostí. Těžkou ránu dostalo město po 2. světové válce, kdy došlo k odsunu téměř všech obyvatel nejen Bělé nad Radbuzou, ale i všech obcí v okolí. Na konci 2. světové války se zde uskutečnila ojedinělá akce americké armády, která nesla název Operace Kovboj. V dnes zaniklé obci Růžov (Rosendorf) nacistická armáda držela v zajetí 150 válečných zajatců hlavně Američanů, Francouzů, Britů a Poláků. Americká vojska je osvobodila, při tom jim do rukou padla úžasná kořist – 650 koní ukořistěných nacisty ve východní a jižní Evropě. V obrovském stádě bylo 250 lipicánů císařské jezdecké akademie z Hoffburgu ve Vídni, hřebec jugoslávského krále Petara, kůň nacistického ministra zahraničí Ribbentropa, ale i plemenní hřebci kabardinského, arabského, donského a anglického typu koní. 12. května 1945 přešli američtí vojáci s koňmi československou hranici. Už na konci května se část zvířat vrátila do Vídně. Zbytek byl prohlášen válečnou kořistí a z italského Janova zvířata vyplula na lodi do Spojených států. V září 1945 se ale velká část z nich vrátila zpět do Evropy. Někteří koně zamířili zpět do slovinské Lipice a část byla předána české veterinární správě a stala se součástí plemenného stáda, které se stalo jádrem hřebčína v Hostouni.

Znakem je dělený štít. V horní modré polovině je nad dvojitým bílým poříčím bílý most o třech pilířích, mezi nimiž je po dvou obloucích a při okraji po jednom. Na pilířích jsou sochy. Dolní polovina štítu je znovu rozpolcená. Červená pravá část obsahuje dva zkřížené čakany s ocelovými sekerami a zlatými násadami. V levé bíle čtvrti je nakrojený bochník chleba v přirozených barvách.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Do Bělé nad Radbuzou se dostaneme po silnici 197. Vzdálenosti Bělé nad Radbuzou z českých měst: Praha (167 km), Ústí nad Labem (253 km), Karlovy Vary (109 km), Plzeň (71 km), České Budějovice (168 km).

Autobus: Autobusové spojení do Bělé nad Radbuzou je z Rozvadova, Přimdy, Plzně, Tachova a Houstoně.

Vlak: Železniční spoje do Bělé nad Radbuzou přijíždějí z Domažlic, Plané u Mariánských Lázní, Tachova a Plzně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

Most přes Radbúzu v Bělé nad Radbúzou.jp

★★★★ - Barokní most se sochami svatých, Bělá nad Radbuzou:

Jde o nejcennější stavební památku ve městě. Most byl postaven v letech 1723-25. Nad řekou Radbuzou, které se tu ale říká Bílý potok, se vypíná osm oblouků a šest pilířů. Na nich stojí sochy svatých. Konkrétně se jedná o archanděla Michaela, svatého Jana Nepomuckého, svatého Antonína Paduánského, Pannu Marii Neposkvrněnou, svatého Václava a svatého Erazima. Do roku 1995 po mostě jezdila běžná doprava, dnes slouží už jen pro cyklisty a chodce.

Poloha: 49.5905203N, 12.7176444E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, město (250 m)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou (410 m)

Kotva Bělá nad Radbuzou galerie 1

GALERIE: BAROKNÍ MOST V BĚLÉ NAD RADBUZOU

Kostel Nalezení svatého Kříže v Újezdu S

★★★★ - Kostel Nalezení svatého Kříže v Újezdu Svatého Kříže, Bělá nad Radbuzou:

Nejcennější sakrální památka lokality. První zmínka o ní je už v roce 1352. Dodnes si kostel zachoval gotické prvky. Dvakrát byl téměř vymazán z mapy, poprvé za husitských válek, podruhé za třicetileté války. Zajímavostí je, že na vrcholu kostelní věže najdeme kromě křesťanského kříže i kohouta, což je památka na působení protestantských kněží. V kostele jsou k vidění náhrobky zdejšího panstva – Lamingenů, Cukrů z Tamfeldu a Koců z Dobrše. Kostel byl vybaven i unikátním mobiliářem z 15. století, ten byl ale po II. světové válce převeden do sbírek Národní galerie. Kdysi se v městečku nacházel i barokní zámek, který nechal postavit jeden z majitelů panství Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic. Na konci 19. století na něm pobývali a inspiraci hledali bratři Mánesové. Po válce se ale dostal do správy Pohraniční stráže, která za nejlepší způsob spravování uznala jeho vyhození do povětří v roce 1978.

Poloha: 49.5768431N, 12.7458197E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, Újezd Sv. Kříže, lom (230 m)

Vlaková zastávka: Újezd Svatého Kříže (370 m)

Pověst o kříži

Ta provází kostel Nalezení svatého Kříže od samého založení. Podle legendy našli mniši při kopání základů železný kříž. Jako dobré dobré znamení kříž odeslali papeži. Místo toho vzali kamenný kříž od zdejší poustevny a zazdili ho v nejvyšším patře kostelní věže.

Kotva Bělá nad Radbuzou galerie 2

GALERIE: ÚJEZD SVATÉHO KŘÍŽE

Dávno opuštěné hroby v Pleši.jpg

★★★★ - Pozůstatky kostela svatého Jana Křtitele na Pleši, Bělá nad Radbuzou:

Pleš byla jedna z největších obcí v okrese Domažlice, ve 30. letech v ní žilo tisíc obyvatel. Těsné sousedství státní hranice ale podepsalo nad obcí ortel. Ze 124 domů zbyl jediný. Po revoluci byl obnoven alespoň v zachovalých základech místní kostel svatého Jana Křtitele společně s hroby, na které nikdo z blízkých nemohl přes čtyřicet let přijít. Dnes místo vyzařuje neuvěřitelného génia loci, který se mísí s hořkými pocity, které museli cítit lidé vystěhovaní z lokality.

Poloha: 49.5454900N, 12.6027586E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, rozcestí kaplička (6,1 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou - zastávka (12,3 km)

Kotva Bělá nad Radbuzou galerie 3

GALERIE: NÁLADY KRAJINY U ZANIKLÉ OBCE PLEŠ

PR Nad Hutí (VP).JPG

★★★ - Přírodní rezervace Nad Hutí, Bělá nad Radbuzou:

Zalesněný kopec, který má výšku 716 metrů nad mořem. Velmi romantická a téměř pohádková lokalita, jen je obtížněji přístupná. Nedávno zde byla nalezena velká vzácnost našich lesů – největší český lišejník Důlkatec plicní. Ten je velice citlivý na absolutní čistotu vzduchu.

Poloha: 49.5388517N, 12.6540653E

Parkoviště: u turistického přístřešku Mostek (2 km)

Autobusová zastávka: Rybník, křižovatka (4,4 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou - zastávka (11,2 km)

Kotva Bělá nad Radbuzou galerie 4

GALERIE: TISÍC ODSTÍNŮ ZELENÉ V REZERVACI NAD HUTÍ

Důlkatec plicní (Lubaria polmonaria)

Je největším lišejníkem vyskytujícím se v České republice. Je také tím, který je nejvíce citlivý na čistotu životního prostředí. Objevuje se na kůře starých mechem porostlých listnatých stromů. Důležitou podmínkou pro jeho život je ponechávání přestárlých a napadených listnáčů na svém místě. Plicník se rád chytí na stromech, které jsou už napadeny dřevokaznými houbami. V Čechách je nejvíce k vidění na klenech či bucích. Na přelomu 19. a 20. století byl zaznamenán i na takových místech jako je Beroun, Telč, Tábor a Rokycany. Pak začal velmi rychle mizet. V Krkonoších vyhynul roku 1917, v roce 1955 v Beskydech. Malá populace zůstala zachována na Šumavě ve vlhkých oblastech kolem Modravy. Sporadicky se objevuje v Novohradských horách, na Kralickém Sněžníku či v lokalitě Nad Hutí v Českém lese. Tady se objevil v roce 2014. Od té doby ale nebyl znovu jeho výskyt zaznamenán. Před pár lety byl znovu lokalizován i v Beskydech.

Hroby židovského hřbitova v Mutětíně.jpg

★★★ - Židovský hřbitov, Mutěnín:

Hřbitov v lesíku na Ovčím vrchu byl založen v roce 1642. I přes devastaci za druhé světové války je dnes ve velmi dobrém stavu. Na hřbitově je 162 náhrobků s východní orientací. Náhrobky jsou vyvedeny v hebrejštině, část v němčině. Nejstarší pocházejí z poloviny 18. století.

Poloha: 49.5407989N, 12.7524469E

Parkoviště: na blízké komunikaci (0,6 km)

Autobusová zastávka: Mutěnín I (0,9 km)

Vlaková zastávka: Mutěnín (2,3 km)

Kotva Bělá nad Radbuzou galerie 5

GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV V MUTĚTÍNĚ 

Přírodní rezervace Dlouhý vrch.jpg

★★Přírodní rezervace Dlouhý vrch, Bělá nad Radbuzou:

Doslova ráj hub. Nedávný mykologický průzkum prokázal výskyt více než 150 druhů hub. Důvodem je velká pestrost dřevin, které na sebe váží různé druhy podhoubí. Lokalita leží při zelené turistické stezce mezi rozcestníky Karlova Huť a Nový Dvůr – Pila. Další významnou lokalitou z hlediska mykologického je nedaleká PR Pleš, tam odborníci našli dokonce 190 druhů.

Poloha: 49.5740433N, 12.6457692E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Karlova Huť (1,1 km)

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, kaplička, rozcestí (1,7 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou – zastávka (7,8 km)

Přírodní památka Veský Mlýn.jpg

★★Přírodní památka Veský Mlýn, Bělá nad Radbuzou:

Přírodní památka přiléhá na hraniční čáru s Německem. Zvláštností je výskyt Mravence rašelinného, který se dá nazvat nemrznoucím prototypem svého živočišného druhu. Jeho tělní tekutiny zamrzají až při teplotě -27° Celsia, a tak může žít i v mrazových kotlinách. Dalším kriticky ohroženým druhem, který tu najdeme, je Kapraď hřebenitá.

Poloha: 49.5338031N, 12.6032414E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Pleš – bývalá obec (1 km)

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, rozcestí kaplička (6,7 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou - zastávka (11,9 km)

Klenba_historického_mostku_u_Mostku_(VP

★★Kamenný most Mostek, Rybník:

Tři metry vysoký most je jedinou památkou na zaniklou obci Mostek. Most přes řeku Radbuzu je dlouhý 14 metrů, 5 metrů široký a dnes se zdánlivě klene odnikud nikam. Je překrásným kamenným mementem dávné doby.

Poloha: 49.5428092N, 12.6729911E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rybník, křižovatka (3,8 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou (9,9 km)

Oblouky_klasicistního_mostu_v_Bělé_na

Klasicistní most, Bělá nad Radbuzou:

Nestojí nad Radbuzou, ale nad Bezděkovským potokem. Most byl postaven v roce 1820 v klasicistním stylu. Po úzké mostovce dnes projede jenom automobilová doprava, pro pěší byl v průběhu let přidán ještě dřevěný mostek v těsné blízkosti stavby.

Poloha: 49.5915494N, 12.7147906E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, město (30 m)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou – zastávka (0,5 km)

Vyhlídková věž Bělá nad Radbuzou.jpg

Vyhlídková věz, Bělá nad Radbuzou:

Pětimetrová dřevěná konstrukce nabízí rozhled do krajiny. Uvidíme z ní nejen panorama města Bělá nad Radbuzou, ale dohlédneme i na vrcholky Českého lesa.

Poloha: 49.6013683N, 12.7293603E

Parkoviště: v blízkosti

Autobusová zastávka: Bělá nad Radbuzou, Kovobel (1,3 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou (1,9 km)

Červenobílá rodina muchomůrek.jpg

Přírodní rezervace Malý Zvon, Bělá nad Radbuzou:

Jedna z nejtypičtějších ukázek fenoménu, kterému se říká jarní aspekt. Ten tu vzniká v hustém bukovém porostu. Bylinné patro v době vegetace zastiňují vzrostlé stromy a jejich košaté koruny. Aby stihly květiny z bylinného patra vykvést a vyplodit, musí se vše stihnout do doby, než se buky řádně olistí. Dochází tak k fenoménu, že jinak běžně na podzim plodící rostliny zvládnou celý cyklus reprodukce v brzkém jarním období.

Poloha: 49.5351694N, 12.6446925E

Parkoviště: u bodu záchranu DO 032 (2,3 km)

Autobusová zastávka: Rybník, křižovatka (6,9 km)

Vlaková zastávka: Bělá nad Radbuzou - zastávka (16,2 km)

Kotva Bělá nad Radbuzou výlet 1

Výlet 1: Z Bělé nad Radbuzou na cestě houbařským rájem a krajem zaniklých obcí střední částí Českého lesa (horské kolo)

Start: Bělá nad Radbuzou, Informační centrum

Cíl: Bělá nad Radbuzou, Informační centrum

Délka trasy: 45,8 km

Časová náročnost: 3:45 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Cyklovýlet je situován do střední části Českého lesa, do oblasti, která byla dlouho nepřístupná kvůli hraničnímu pásu. Nejvyšším bodem je 839 metrů nad mořem, kam se dostaneme na cestě k Přírodní rezervaci Malý Zvon. Nejnižším místem je 431 metrů nad mořem, lokalita u kostela v Újezdu Svatého Kříže. Celkové převýšení je 876 metrů.

Vhodnost: Pokud využijeme ještě dvou tipů, které jsou k dispozici, tak hranici 50 kilometrů hravě překonáme. Výlet však nemá na trati žádná prudká stoupání či klesání. Zhruba do 12. kilometru a pak od 24. kilometru se totiž pohybuje více méně v rovinatém prostředí s malými výkyvy nadmořských výšek. Nejproblematičtějším úsekem je zmiňovaná část v první třetině cesty. Přesto je zařazen do osmé kategorie náročnosti.

Zastávky:

Bělá nad Radbuzou, Klasicistní most (0,1 km) – Bělá nad Radbuzou, Barokní most se sochami svatých (0,4 km) – Bělá nad Radbuzou, Přírodní rezervace Dlouhý vrch (8,7 km) – Bělá nad Radbuzou, Pozůstatky kostela svatého Jana Křtitele (15,7 km) – Bělá nad Radbuzou, Přírodní rezervace Malý Zvon (19,3 km) – Bělá nad Radbuzou, Přírodní rezervace Nad Hutí (21,7 km) – Bělá nad Radbuzou, Kamenný most Mostek (24,1 km) – Mutětín, Židovský hřbitov Mutětín (35,5 km) – Bělá nad Radbuzou, Kostel Nalezení svatého Kříže v Újezdu Svatého Kříže (41,9 km)

Tip pro ty, kteří chtějí navštívit oblast mrazuvzdorných mravenců:

Mrazuvzdorné mravence běhající po sněhu i za velkých mrazů najdeme v oblasti Přírodní památky Veský Mlýn. Tu najdeme celkem spolehlivě. Stačí se od rozcestníku Pleš – náměstí přírody vydat ke státní hranici. Vede tam cyklostezka 2230 a EV13. Dorazíme k přechodu Pleš/Friedrichshangl a přimo u hraničního kamene se dáme vlevo a budeme kopírovat hraniční čáru. Po zhruba 500 metrech narazíme na Přírodní památku Veský Mlýn. Pokud se pro tuto cestu rozhodneme, počítejme s prodloužením cesty o 5 kilometrů a 40 minut.

Tip pro ty, kteří si chtějí výlet hezky zopakovat pohledem z výšky:

Alespoň symbolicky pohledem z vyhlídkové věže si můžeme cestu připomenout, pokud si ještě dáte malou zajížďku na závěr. Vrátíme se zpět na kruhový objezd a pojedeme na něm rovně, vjedeme do ulice Čečínská. Na konci bytové zástavby, krátce před autobusovou zastávkou, zatočíme doleva. Projedeme kolem rozlehlé fotovoltaické elektrárny, kterou budeme mít po levé ruce, po naší pravé ruce budou hospodářské budovy a cestou po lukách a pastvinách vyjedeme nahoru k vyhlídkové věži na vrchu Pohořelec ve výšce 524 metrů nad mořem. Přidáme si tak ještě 1,7 kilometru a počítejme s 15 minutami navíc.

bottom of page