Windischgrätzové

Jsou starým rakouským šlechtickým rodem, který je připomínán už ve 13. století. Jejich původní sídlo se jmenuje Slovenj Gradec a dnes leží ve Slovinsku. Mezi šlechtické rody působící v Čechách vstupují Windischgrätzové v roce 1689. Za praotce rodu je považován Werland, který byl nejmladším synem korutanského markraběte Oldřicha a uherské princezny Žofie. Píše se přelom 11. a 12. století. Český inkolát získává první Gottlieb, který zastával vysoké úřady na dvoře císaře Leopolda I. První panství, které získávají do držav je Přerov na Moravě, později přidávají i jihočeskou Červenou Lhotu. S Čechami je spojený hlavně Joseph Niclas. Ten byl doprovodem Marie Antoinetty na její svatební cestě do Paříže v roce 1770. V Čechách si vybrali za rodový zámek Tachov, který se stále opravuje po požáru, a tak zatím představitelé rodu sídlí v bývalém klášteře ve Světcích. Alfred Candidus Windischgrätz je nejvýznamnějším představitelem rodu a zároveň zakladatelem Alfredovy linie. Ta vzniká odloučením od Werlandovy linie v 19. století. Alfred se zúčastnil napoleonských válek, stal se v roce 1840 dokonce velícím generálem v Čechách. V revolučním roce 1848 byla nešťastnou náhodou zastřelena jeho žena Eleonora, která sledovala revoluční kvas v okně paláce. Generál Windischgrätz se po tragédii stáhl do ústraní a soustředil se na výstavbu jízdárny ve Světcích. Jeho vnuk – Alfred III. byl majitelem Tachova, Kladrub a Štěkeně a za jeho éry došlo k dosud nejvyjasněné demolici zámku ve Světcích. I po vzniku Československa žil v Tachově až do roku 1927, kdy zemřel bez dědiců. Jeho jediný syn Vincenc spáchal totiž v roce 1913 v Římě sebevraždu. Majetek pak přechází na vedlejší linii v čele s Josefem Windischgrätzem. Té patřil velkostatek Velhartice a až do své smrti v roce 1970 Josef usiloval o zrušení Benešových dekretů. Představitelem rodu je Ludvík Antonín Windischgrätz narozený v roce 1942.