Krupka je pramáti všech hornických měst, první zmínky o těžbě jsou už ze 13. století, ale už i bájná kněžna Libuše hovořila „o vrchu krupnatém, v jehož hloubi olova, cínu matný lesk“; dnes je Hornická kulturní krajina Krupka nejen krajinnou památkovou zónou, ale i památkou na seznamu UNESCO
Bazilika Panny Marie Bolestné v Krupce-Bohosudově je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v litoměřické diecézi a patří k nejnavštěvovanějším v celé republice; už 600 let se lidé chodí poklonit malé sošce Panny Marie, kvůli které řada jeptišek obětovala i svůj život
Krupka (německy Graupen) je město s výraznými výškovými rozdíly a s více než 13 tisíci obyvateli. Mezi nejnižším a nejvyšším místem Krupky je rozdíl přes 600 metrů. Příčinou je skutečnost, že přímo městem prochází Krušnohorský tektonický zlom.
Název města pochází z přídavného jména krupý, což znamená rozlehlý a nikoliv od krupek cínu, jak se dřív jazykovědci domnívali. Právě těžba cínu odstartovala dlouhou a bohatou historii města. Později se k cínu přidalo i stříbro a dnes by na seznamu byl ještě molybden, živec, wolfram a fluorit.
První písemná zmínka o místní těžbě cínu pochází z velmi exotických zdrojů. O Krupce se zmiňuje Ibráhím ibn Jákób, vyjednavač cordobského chalify al-Hakama II., který byl na cestě k německému císaři Ottovi I. a jel přes Krupku.
Oficiální počátky zdejšího hornictví v tom pravém slova smyslu (nepočítáme pravěké germánské a slovanské kmeny, které cín ale přilákal taky) se kladou na přelom 12. a 13. století. Je tedy zřejmé, že dějiny organizované důlní činnosti stačily v Krupce napsat historii dlouhou nejméně 850 let. To je v Čechách naprosto výjimečné a stejnou dobou trvání se mohou pochlubit snad jen hornická města Jílové, Příbram a snad možná i Stříbro.
Přesto Krupka na rozdíl od ostatních historicky nejstarších horních měst zažila určitá specifika, která se jinde neobjevují. Jedním z nich jsou shodné důlní míry. Každý, kdo měl v Krupce hornickou propůjčku, dostal k užívání stejné množství půdy, a to v případě, že rýžoval či doloval. V jiných lokalitách byly pochopitelně plochy pro rýžování větší než pro dolování. To svědčí o tom, že v Krupce začala hornická historie rýžováním zdejších potoků, později přešla k povrchové těžbě a po vytěžení ložisek na povrchu se přesunula pod zem.
V roce 1330 povyšuje Krupku na město Jan Lucemburský, a to za věrné služby rodu Koldiců. Bohatství kraje je zřejmé na první pohled, protože Krupku hlídají v podstatě dva hrady Krupka a Kyšperk. Na něm se dokonce před zlobou krále Václava IV. ukrývá arcibiskup Jan z Jenštejna.
Jenže přichází doba husitských válek a běsnění. Poprvé se s tím na vlastní kůži seznámí místní občané v roce 1426, kdy nedaleko od Krupky propukne bitva Na Běháni (dnes je dějiště bitvy okrajovou částí Ústí nad Labem). Vyhrají tu husité a část prchajících šlechticů si chce zachránit svůj život, jenže husité byli vychytralí a na utíkající si počkali u hradu Kyšperka. Tady je přepadli a do jednoho zabili.
Zloba husitů se pak obrátila proti nedalekému světeckému klášteru, který v té době už dvě století vedly Řeholní kanovnice Božího hrobu. Řada jeptišek byla zavražděna a ty co uprchly, vzaly s sebou sošku Panny Marie. Ta se později stala uctívanou modlou v bazilice Panny Marie Bolestné v Bohosudově. Z ní se v průběhu staletí stalo poutní místo, které bylo v roce 2018 povýšeno na národní kulturní památku.
Vraťme se ale zpět do období konce husitských válek, po nich nastal v Krupce obrovský rozmach těžby. Ale od poloviny 15. století rýžování a povrchovou těžbu zcela zastínila těžba hlubinná.
Teď je nutné připomenout druhé specifikum hornické Krupky. Tím je černý trh s cínem, který bujel mezi českou a německou stranou. Umožňovaly to huti vybudované na řece Mohelnici (Müglitz) přímo na hraniční čáře. Původně se cín pašoval do Německa, aby se horníci vyhnuli na české straně odvádění daní a desátků. Později se tok pašovaného cínu obrátil. Němci pašovali svůj méně kvalitní ale lacinější cín do Čech, aby byl prodáván jako kvalitnější a dražší český. Ovšem krupským těžařům se to nevyplatilo; přesycení trhu saským cínem srazilo ceny a krupecké dolování se zastavilo. Situace se začala pomalu lepšit na začátku třicetileté války, kdy poklesla těžba stříbra a mědi a ceny cínu šly znovu nahoru.
V dolech se začíná dařit, s životem je to však horší. V rámci válečných tažení plundrují Krupku v roce 1633 Sasové, kteří tu zápálí 70 domů.
Sousední Bohosudov naopak prožívá šťastné období. Dnes jsou obě města spojena v jedno, tehdy byla samostatná a dokonce každé v jiném panství. Do Bohosudova putují tisíce věřících, vzniká tu dokonce i gymnázium.
S koncem třicetiletého válečného konfliktu roste i počet zájemců o propůjčku území, na krupském hradě vzniká nová budova hornického úřadu a po válce zničená kaple svatého Wolfganga na Komáří hůrce vstává z mrtvých.
Krupku však začíná ohrožovat další strašák. V roce 1680 přichází mor; umírá třetina obyvatel města.
V polovině 18. století je roční produkce cínu v Krupce 6 tun, je ale čím dál tím těžší hledat odbytiště – saské doly nabízejí pořád tuto komoditu levněji. Zájem o cín je rozkolísaný, roste vždy ve válečných dobách, v mírových letech klesá.
Na konci 80. let 18. století končí státní podpora cínového dolu v Horním Slavkově, a tak jsou všechny české doly zrovnoprávněny. Jenže ani to nezastaví krizi odvětví.
V květnu 1813 navštívil Krupku Johann Wolfgang Goethe a o tři měsíce později se v blízkosti odehraje jedna z Napoleonských válek; Francouzi prohráli, Krupce se nic nestalo, ale odnesl to pro změnu Bohosudov, který vyplenili spojenci domácích Rakušanů, tedy Prusové a Rusové.
Důlní krize trvá, v roce 1851 tu existují místo původních 19 těžařstev jen dvě. Do Krupky přijíždějí několikrát na návštěvu Jan Neruda a Richard Wagner.
V 60. letech 19. století se začnou dít divy – doly se dostávají do rukou hutním inženýrům Filipovi Schillerovi a Pavlu Lewaldovi. Ti provedou průzkum lokality a objeví netušené rezervy v cínových, ale i stále žádanějších wolframových rudách. Muži investují do technologií, nových provozů a objem těžby cínu se vyšplhá na 150 tun na konci 19. století.
Dochází k rozvoji dopravní infrastruktury; roku 1858 je otevřena trať Ústí nad Labem - Chomutov a rokem 1871 zahajuje činnost Duchcovsko-podmokelská trať. Dnes na ní vlaky nejezdí; provoz na duchcovsko-podmokelské trati byl pro nerentabilitu v roce 2007 zastaven.
Rok 1869 přináší v Bohosudově založení první české cementárny. V 1890 dochází k úpadku britského obchodního domu Baring Brothers a v souvislosti s tím propadnou světové ceny cínu. To způsobí uzavření všech českých dolů, vyjma těch v Krupce. Ty se udrží, protože zpracovávají i zahraniční suroviny a v huti zpracovávají cínový odpad.
Definitivně krupské doly zavírá hospodářská krize. Za protektorátu se však znovu doly otevírají. Průzkum a těžba pokračuje i za socialismu, jen se ke komoditám přidává ještě fluorit, wolfram, molybden a živec.
V Bohosudově se pokoušejí po II. světové válce o obnovu tamního gymnázia. Ale daří se jen pár let. Po vzdělání lačnících studentech se do budovy nastěhovala armáda, nejprve československá, v 70. letech dokonce sovětská. Návrat studentů do lavic slavil Bohosudov až v roce 1993.
V letech 1950-52 je z Bohosudova na Komáří vížku postavena dvousedačková lanovka. Je nejdelší lanovou tratí střední Evropy bez mezistanice. Délka činí 2348 metrů a převýšení 482 metrů.
Dnes získala oblast hornických revírů Krupka památkovou ochranu. Znamená to, že Hornická kulturní krajina je státem chráněnou krajinou památkovou zónou. Ta se kvůli památkám hlavně technického charakteru dostala v roce 2019 i na seznam památek UNESCO.
Nejslavnějším místním rodákem je Ferdinand Artl. Ten se narodil v roce 1812 v Horní Krupce a byl zakladatelem moderního očního lékařství. Působil ve Vídni, kde také v roce 1887 zemřel.
Znak Krupky je velmi složitý, z heraldického hlediska ale velmi zajímavý. Jedná se o vodorovně polcený štít, jehož vrchní část je ještě svisle rozdělena. V pravém horním červeném rohu je bílý lev se zlatou korunkou, zlatými drápy a zlatým jazykem, ale velmi specifické podoby. Je jednoocasý, ale jeho ocas je protažený zezadu dopředu mezi nohama; následně je ohnutý nahoru, pokračující podél jeho levého boku a vynikající za jeho záda. Druhé pole je rozdělené vodorovně na dvě poloviny. Vrchní část je zlatá a je v ní zobrazena prsní busta černého lva směrovaného vpravo se zlatým okem a bílými zuby. Ve spodní části druhého pole, které je také zlaté, najdeme tři kosmá černá břevna. Spodní část znaku tvoří přírodní skála, na které jsou patrné stříbrné žíly. Na pozadí modré oblohy stojí horník oblečený celý ve stříbrném oblečení včetně bot, klečící na pravé noze, obličej a ruce jsou v přírodní barvě. Horník drží želízko levou rukou a hrotem přiložené ke skále; v pravé ruce drží mlátek připravený k úderu do želízka.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Katastrem města Krupka prochází silnice první třídy číslo 13. Vlastním městem pak vede silnice 253. Vzdálenosti Krupky z českých měst: Praha (98 km), Ústí nad Labem (18 km), Karlovy Vary (102 km), Liberec (103 km), Plzeň (188 km).
Autobus: Autobusové spojení do Krupky je z Oseka, Teplic, Ústí nad Labem, Chlumce, Litvínova, Dubí a Duchcova.
Vlak: Vlakové spojení ze stanice Krupka – Bohosudov je do Děčína, Louky u Litvínova, Kadaně-Prunéřov, Teplic, Ústí nad Labem, Mostu, Chomutova, Bíliny a Chebu.
★★★★ - Unčínská karová deprese a Kotelní rybník, Krupka:
Romantické místo s krásnou pověstí. Pokud vidíme na hladině dívku v bílém, je to duch dívky, která milovala chudého mlynáře, ale otec jejich lásce nepřál, a tak se nešťastnice v jezírku utopila. Rozhodně ale nepřehlédneme Unčínskou karovou depresi. Má hloubku 100 metrů, průměr 300 metrů, dno vyplňuje Kotelní rybník (jezírko). Jihozápadně asi 200 metrů od vodní plochy a 90 metrů nad hladinou najdeme nejzachovalejší krupskou štolu číslo 4.
Poloha: 50.7044383N, 13.8727847E
Parkoviště: u rozhledny (2,1 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (2,4 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (5,2 km)
GALERIE: UNČÍNSKÁ DEPRESE
★★★★ - Zřícenina hradu Kyšperk, Krupka:
Hrad byl aktivní jen 200 let. Znám je i pod názvy Geiersberg nebo Supí hrad. Nechal ho postavit v roce 1319 Jan Lucemburský, ale už patnáct let poté patří pražským arcibiskupům. Těm ho vyrvali až husité, kteří ho dobyli napotřetí v roce 1433. Povedlo se to Jakoubku z Vřesovic, který ho napsal na svého syna Jana z Vřesovic. Roku 1526 hrad vyhořel, a to neopatrností majitele Zikmunda Glatze, který neopatrně vystřelil z ručnice a hrad zapálil. Pak už nebyl hrad nikdy obnoven. V okolí hradu se táhne tektonická linie, ze které vystupuje řada skalních útvarů, místní jim říkají Drobečci.
Poloha: 50.6954139N, 13.8896289E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Unčín - učiliště (1,1 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Unčín, U Parku (1,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)
GALERIE: HRAD KYŠPERK
★★★★ - Fojtovická pláň, Krupka:
Ozdoba krušnohorské náhorní planiny. Průměrná výška 750 metrů nad mořem je dobrým domovem na podmáčených a horských loukách třeba pro Koniklec německý nebo Hvozdík lesní. Místo je nádherné v jakémkoliv ročním období.
Poloha: 50.7073781N, 13.8644469E
Parkoviště: u rozhledny Komáří vížka (0,5 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (5,6 km)
GALERIE: FOJTOVICKÁ PLÁŇ
★★★ - Velká pinka, Krupka (UNESCO):
Je největší pinkou v Česku. První zmínka o zdejší těžbě pochází z roku 1416, těžil se tu zejména cín, kasiterit, chalkopyrit a pyrit. Na místě dnešní pinky se scházelo v minulosti několik důležitých štol. Byla mezi nimi i štola Glatz (Göpel), která dosahovala největší hloubky v oblasti Krupky, a to 200 metrů. Ta vznikla na konci 17. století a šlo o štolu žentourovou, kde svislou těžbu zajišťoval žentour se čtyřmi koňmi. Propad terénu a vznik pinky je datován do doby baroka, přesnější datum není známo. Její dno je těžko přístupné a nachází se v hloubce zhruba 75 metrů.
Poloha: 50.7072292N, 13.8559256E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (350 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,8 km)
GALERIE: VELKÁ PINKA
★★★ - Rozhledna Komáří vížka, Krupka (UNESCO):
Dřevěná věž se zvoncem zde stávala už od poloviny 16. století. Současnou rozhlednu nechal postavit kníže Aldringen v roce 1857.
Poloha: 50.7067128N, 13.8564942E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (410 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,7 km)
GALERIE: KOMÁŘÍ VÍŽKA
★★★ - Lanová dráha Bohosudov – Komáří vížka, Krupka (UNESCO):
Nejstarší visutá lanovka v České republice. Vybudována byla v roce 1950-2. Od té doby si drží také titul nejdelší osobní lanové dráhy bez mezistanice, a to v rámci celé střední Evropy. Její délka je 2348 metrů. Při jízdě překonáme výšku 482 metrů a trasu ujedeme za 15 minut při rychlosti 2,5 metrů za sekundu.
Poloha: 50.6885831N, 13.8724039E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Měský úřad (0,7 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,9 km)
★★★ - Kaple Panny Marie Bolestné (Chlumecká kaple), Krupka: (bez fotografie)
Bývá spojována s bitvou u Chlumce v roce 1126. V ní se utkal český kníže Soběslav I. s německým králem Lotharem III. Každopádně základy stavby skutečně pocházejí už z 12. století a je jednou z nejstarších církevních staveb v Ústeckém kraji. Podle pozdějších pramenů se tady měla zjevovat Panna Marie, a tak se sem konala velká procestí z Habartic nebo i z Chlumce. Dnešní podoba je klasicistní a kaple je místem neformálního setkání místních obyvatel vždy 25. prosince a na jaře, kdy se sem koná Chlumecká pouť.
Poloha: 50.7089364N, 13.9043919E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Habartice (2,5 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (4,7 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (8 km)
★★ - Mohelnické balvany, Krupka:
Krajina přímo na státní hranici vypadá jako ve sci-fi filmu. Na poli u zaniklé vsi Mohelnice hned u německých hranic jsou v několika řadách vedeny prazvláštní mohylovité útvary různých velikostí. Tajemný přídech tomu dali lidé, kteří si vymysleli báchorky o pohřebních mohylách, o zvláštních kulometných hnízdech na obranu proti Němcům a nebo si vybájili vesmírnou přistávací dráhu.
Poloha: 50.7310478N, 13.8740186E
Parkoviště: na silnici (1,1 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (3,1 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (9,5 km)
GALERIE: MOHELNICKÉ BALVANY
★★ - Památník obětem pochodu smrti u Fojtovic, Krupka:
Pomník připomíná 59 obětí pochodu smrti. Do těchto míst dorazil pochod 4. května 1945 směrem od německého Fürstenau. Oběti zde byly ubity tupými předměty. Těla byla uložena do společného hrobu za účasti sovětských vojáků a místního obuvníka Josefa Závory a hostinského Josefa Vaniše.
Poloha: 50.7203411N, 13.8515683E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (0,6 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (8,7 km)
★★ - Hraniční orientační sloup, Krupka:
Jeden z mála původních sloupů, který se dochoval do dnešních dnů. Těmito sloupy byly za první republiky osázeny celé hranice Československé republiky. V teplickém okrese se zachoval jediný, i když byl povalený. V roce 1938 je systematicky likvidovaly německé úřady. Každý sloup váží 140 kilogramů, je vyrobený z lisované oceli, obsahuje litinový státní znak a natřený je smaltovanými barvami.
Poloha: 50.7425164N, 13.8627425E
Parkoviště: v místě z německé strany hranice
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice (3,2 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (11,3 km)
★★ - Přírodní rezervace Černá louka, Krupka:
Vrcholové vlhké až rašelinní horské louky. Lokalita představuje v opuštěném světě Krušných hor přírodní ráj pro zdejší ptactvo. Typická krušnohorská náhorní plošina je domovem například kriticky ohroženého Jeřába popelavého, Bekasiny otavní nebo Chřástala polního. Vzácně tu najdeme i největší květ české přírody Lilii cibulkonosnou pravou, která jako na ostatních místech ani tady nenachází vhodné opylovače.
Poloha: 50.7310122N, 13.8988342E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice, Krásný Les, Adolfov (0,8 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (9,7 km)
GALERIE: VÝLETNÍ INSPIRACE
Výlet 1: Náhorními pláněmi u Fojtovic, kolem tajemných kamenných útvarů, zaniklými vesnicemi na hrad Kyšperk (pěší)
Start: Krupka, Turistický rozcestník Komáří vížka - parkoviště
Cíl: Krupka, Turistický rozcestník Komáří vížka - parkoviště
Délka trasy: 21 km
Časová náročnost: 6:45 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Hlavní důraz při cestě klademe na krásu zdejších náhorních plání, na které narazíme hlavně u Fojtovic a v oblasti zaniklých obcí. Samozřejmě také sestoupíme níž, abychom navštívili zbytky hradu Kyšperku. Výlet je veden klidným a krásným prostředím. Nejnižší bod je 408 metrů nad mořem, což je kóta, kterou potkáme mezi bývalým hradem Kyšperk a Unčínským vodopádem. Nejvýše budeme ve výšce 806 metrů nad mořem, což je nadmořská výška u rozhledny Komáří vížka. Celkové převýšení výletu je 602 metrů.
Vhodnost: Výlet musí potěšit každého. Je pravda, že by se na něj neměli pouštět netrénovaní jedinci, protože převýšení je trochu výraznější a navíc délkou přesahuje 20 kilometrů. Proto mu na desetibodové stupnici náročnosti patří pole s číslem sedm.
Zastávky:
Krupka, Památník obětem pochodu smrti u Fojtovic (1,7 km) – Krupka, Hraniční orientační sloup (5,3 km) – Krupka, Mohelnické balvany (7,4 km) – Krupka, Přírodní rezervace Černá louka (10 km) – Krupka, Kaple Panny Marie Bolestné (Chlumecká kaple) (13 km) – Krupka, Zřícenina hradu Kyšperk (17 km) – Krupka, Vodopád na Unčínském potoce (17,7 km) – Krupka, Unčínská karová deprese a Kotelní rybník (18,6 km) – Krupka, Goldammerův kříž (19,9 km) – Krupka, Fojtovická pláň (20,1 km) – Krupka, Rozhledna Komáří vížka (20,6 km) – Krupka, Velká pinka (20,7 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka poutní místo Bazilika Panny Marie Bolestné, Krupka:
Druhé nejnavštěvovanější poutní místo litoměřické diecéze a páté nejnavštěvovanější v celé České republice. Zároveň jedno z nejvýznamnějších poutních míst střední Evropy. Původní kaple zde stála už v roce 1426, před rokem 1620 ale zcela zpustla. Znovu byla obnovena v letech 1621-4. Dnešní podobu získala v 18. století díky přestavbě vedené Giuliem a Octaviem Broggiovými. Základní kámen byl položen v roce 1701 a kostel byl vysvěcen 1. září 1706. Stavba je jednolodní, obdélná se třemi páry pravoúhlých postranních kaplí. Hlavní oltář je baldachýnový a pochází od Franze Tollingera; čtyři točité sloupy jsou spojeny girlandami; na vrcholu stojí Kristus na zeměkouli. Kolem vlastního poutního kostela se nachází oválný ambit se sedmi kaplemi (Zákupská, Teplická, Litoměřická, Bleylebenská, Kolovratská, Osecká a Duchcovská). U příležitosti 500. výročí vzniku poutního místa povýšil papež Pius XI. 6. června 1924 zdejší kostel na baziliku minor. Velkou oblibu má zdejší poutní místo u německých Lužických Srbů, kteří navštěvují místo v hojném počtu. Ročně dosahuje počet poutníků čísla 30 tisíc.
Poloha: 50.6817825N, 13.8720283E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Měský úřad (10 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,3 km)
★★★★ - Studánka Panny Marie Sedmibolestné, Krupka:
Studánka se zázračnou vodou se nachází v samostatně stojící kapli ambitu baziliky Panny Marie Sedmibolestné. Podle pověsti ke studánce přicházeli prosebníci se svými nemocemi a po opláchnutí vodou ze studánky se uzdravili. Na místě byla vystavěna kaplička.
Poloha: 50.6815242N, 13.8720283E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Měský úřad (10 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,3 km)
GALERIE: BAZILIKA BOHOSUDOV
★★★★ - Zřícenina kostela svatého Prokopa v bývalé osadě Kirchlice, Krupka:
Jednalo se o nejstarší hornický kostel v oblasti. Byl postaven na počátku 13. století v gotickém slohu ve stejnojmenné hornické osadě. Kostel byl v průběhu věku rozšiřován. Mezi lety 1576-1624 sloužil protestantům. V roce 1624 byl silně poničen a osada zanikla. Kostel byl následně přestavěn a konečnou podobu získal v roce 1676. Roku 1939 ale vyhořel a od té doby je zříceninou. V důsledku požáru se zřítily klenby a byl stržen štít. Místo se silným geniem loci. Archeologové nalezli při výkopových pracích bílý peníz Ferdinanda I. z první poloviny 16. století, úlomky zdobených kachlů, železné nástroje, zaniklé hroby a studnu. V korytě blízkého Zálužanského potoka se nachází i náplavový kužel, který byl používán v bývalé osadě Kirchlice k rýžování cínonosných rud.
Poloha: 50.6709006N, 13.8621308E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Stadion (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2 km)
GALERIE: KOSTEL V KIRCHLICI
★★★ - Křížová cesta, Krupka (UNESCO):
14 kapliček nás dovede k barokní kapli Božího hrobu. Na nich jsou zobrazeny zastavení Krista na cestě k ukřižování. Sousoší Krista, Panny Marie a Máří Magdalény přibylo v roce 1905. Kaple Božího hrobu se nachází ve skále pod sousoším Kalvárie.
Poloha: 50.6856911N, 13.8706550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Městský úřad (0,6 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,9 km)
GALERIE: KŘÍŽOVÁ CESTA
★★ - Pomník Herty Lindnerové, Krupka:
Najdeme ho ve stejnojmenném parku. Lindnerová byla rodačka z Bohosudova, kterou gestapo popravilo ve 2. světové válce. Na její počest byla v roce 1988 odhalena busta vytvořená místním sochařem Pavlem Kartákem.
Poloha: 50.6800967N, 13.8704406E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Bohosudov, Náměstí (100 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,2 km)
★★ - Památník obětem pochodu smrti, Krupka:
Pieta pro 313 vězňů z koncentračního tábora Ammendorf-Osendorf. Ti nepřežili v roce 1945 pochod smrti. Nacisté je vlakem 24. dubna 1945 dovezli do Bohosudova. Mrtvé naházeli Němci do nepoužívaného dolu Elbe. Po válce byla těla exhumována a pohřbena do hromadného hrobu.
Poloha: 50.6711964N, 13.8616189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Stadion (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,9 km)
★ - Krupský akvadukt, Krupka (UNESCO):
Akvadukt převáděl vodu přes dnes už nepoužívanou Duchcovsko-podmokelskou dráhu. Je to jediná zachovalá památka z rozsáhlé technické soustavy vodních kanálů a nádrží v okolí Krupky. Bohužel dnes není akvadukt udržovaný.
Poloha: 50.6815903N, 13.8585625E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Škola (80 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (1,9 km)
Výlet 2: Poutní místo Bazilika Panny Marie Bolestné v Bohosudově a procházka po nejbližším okolí (pěší)
Start: Krupka, turistický rozcestník Bohosudov - náměstí
Cíl: Krupka, turistický rozcestník Bohosudov - náměstí
Délka trasy: 5,5 km
Časová náročnost: 1 hodina 40 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Poutní místo Baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově rozšířilo seznam národních kulturních památek až v roce 2018. Jeho okolí nás bude zajímat při dnešním minivýletě. Nejvyšší bod celého výletu je 314 metrů nad mořem, což je místo na konci křížové cesty; bod nejnižší najdeme ve výšce 225 metrů nad mořem při přechodu Zálužanského potoka. Celkové převýšení výletu dosahuje jen 97 metrů.
Vhodnost: Výlet je jen malou procházkou po určité části města Krupka. Je to rozehřívací počin pro svalové zahřátí, proto mu zcela jasně patří nejnižší první bod na desetistupňové škále náročnosti.
Zastávky:
Krupka, Národní kulturní památka Bazilika Panny Marie Bolestné (0,1 km) – Krupka, Studánka Panny Marie Sedmibolestné se zázračnou a léčivou vodou (0,2 km) – Krupka, Pomník a busta Herty Lindnerové (0,4 km) – Krupka, Archeologické naleziště osady Kirchlice (1,7 km) – Krupka, Zřícenina kostela svatého Prokopa v bývalé osadě Kirchlice (1,8 km) – Krupka, Památník obětem pochodu smrti (1,9 km) – Krupka, Krupský akvadukt (3,4 km) – Krupka, Křížová cesta (4,6 km)
Comentarios