Libochovický zámek je jedním z nejkrásnějších šlechtických sídel severních Čech; přínos stavby není jen v krásných tvarech raného baroka a výjimečné zahradě, ale i v tom, že se na zámku narodil slavný biolog Jan Evangelista rytíř Purkyně
Nad Libochovicemi se klene už od 14. století jeden ze symbolů Českého středohoří – hrad Hazmburk; zpočátku střežil severní hranici českého království, následně byl pobořen, opuštěn a chátral; ještě na začátku 20. století ale jeho kameny klouzající do údolí rozsévaly kolem sebe zmar a ničily lidská sídla
Libochovice (německy Libochowitz) jsou městem, po jehož území kráčela lidská chodidla už v době před naším letopočtem. Šlo o nohy členů germánského kmene Markomanů a keltského kmene Bójů. Teorii potvrdily archeologické průzkumy, které objevily v základech řady místních domů bronzové ozdoby, předměty běžné potřeby či popelnice s pozůstatky mrtvých z té doby.
Na první písemnou zmínku ale musíme čekat až do roku 1272. Tehdy osada patří a zisky odvádí premonstrátskému klášteru v Teplé. O dvacet let později získávají Libochovice od Jindřicha z Lichtemburka možnost užívat magdeburské právo a význam sídla okamžitě roste. Přelom 13. a 14. století pro dalšího člena dynastie Lichtemburků – Hynka znamená intenzivní práci na velkém stavebním díle. Tím počinem, který přežil do dnešních dnů, je výstavba hradu Klep.
Důležitosti lokality si všiml i český král Jan Lucemburský, a tak v roce 1314 oblast od Hynka z Lichtemburku odkupuje. Panovník ale nespravuje Libochovicko příliš dlouho, v roce 1336 je hrad Klep, Libochovice a přilehlé obce prodány do rukou spolehlivého muže Zbyňka Zajíce z Valdeka. Šlechtic pocházející z jednoho z nejvlivnějších českých rodů pak zvedá význam Libochovicka o několik tříd výš. Jeho první krok je ale spojen s přejmenováním dominanty. Hrad Klep změní jméno podle erbu rodu Zajíců na Hazmburk. A to jméno mu zůstane do dnešních dní. Zbyněk Zajíc z Valdeka získal důvěru panovníka; jinak by se do rukou běžného šlechtického rodu tato oblast tak důležitá v boji s německým nepřítelem rozhodně nedostala. Koneckonců Zajícové jsou v té době třetím nejdůležitějším a nejvlivnějším šlechtickým rodem v českém království, hned po Rožmbercích a Šternbercích.
A jsou to zarytí katolíci, což nepřehlédne v době husitských válek Jan Žižka, který si do Libochovic po návštěvě Loun při tažení na Prahu v roce 1424 odskočí. Výsledek jeho „krátké návštěvy“ je tragický a znamená vypálení města Libochovic, upálení čtyř katolických kněží a dvou obránců a srovnání ohořelých základů města se zemí. Libochovice přestaly existovat.
Podruhé vsadili Zajícové, kteří v tu dobu přestali užívat přídomek z Valdeka a nahradili ho přídomkem z Hazmburka, na špatnou kartu v roce 1469 při vzpouře šlechticů proti Jiřímu z Poděbrad. Zajícové stáli za Matyášem Korvínem; drzou zpupnost potrestalo vojsko Jiřího z Poděbrad výraznou devastací hradu Hazmburk.
Zajícové přesouvají sídlo na vodní hrad v Budyni nad Ohří. Libochovice ale dostávají druhou možnost a po poboření Hazmburku jsou v podstatě znovu založeny. Už v roce 1517 jsou v nové vesnici položeny základy cechů krejčovského, postřihovačského a soukenického.
Právě tehdy se také mluví poprvé o židovském osídlení. Židé přicházejí z nedalekých Radovesic. Zajícové na libochovickém panství už dlouho nepobydou, v období let 1558-1564 ho nadvakrát prodávají Janu staršímu z Lobkovic. Mezitím jsou Libochovice, ze kterých si Lobkovicové udělají středisko panství, 7. srpna 1560 povýšeny na město. Zdejší zpustošenou tvrz, která zbyla po vládě Zajíců, nechá Jan starší z Lobkovic zbourat a na jejím místě nechá vystavět malý zámeček.
V rodové vládě pokračuje jeho syn – horlivý katolík Jiří Popel z Lobkovic; jenže ten není spokojen s císařem Rudolfem II., a tak se stává jeho úhlavním šlechtickým odpůrcem. Za to je odsouzen roku 1594 k doživotnímu vězení na hradě Lokti. Tady Jiří Popel z Lobkovic po devatenácti letech žaláře umírá.
Mezitím je majetek zkonfiskován, spravuje ho rudolfínský úřad, ale ne na dlouho. V roce 1606 dochází k dohodě mezi císařem Rudolfem II. a knížetem Zikmundem Bathory. Předmětem je výměna území. Zikmund Bathory přenechá své sedmihradské knížectví císařské koruně a za to dostane panství Libochovické. Jenže to jako by nabádalo majitele ke vzpourám. Proti císařskému majestátu se postaví i Zikmund Bathory, a tak mu je po čtyřech letech Libochovicko zkonfiskováno a Bathory putuje do vězení na Pražský hrad, kde po třech letech umírá.
Na málokterou oblast dopadla třicetiletá válka tak negativně jako právě na Libochovicko. Celý kraj byl několikrát zpustošen a zcela vylidněn. Když je v roce 1648 oblast vrácena Šternberkům, jedná se o liduprázdné území. Možná i to je důvod, proč se Šternberkové oblasti rychle zbavují a prodávají ji v roce 1676 Gundakarovi z Dittrichštejna. Ten zve slavného italského architekta Antonia della Portu a zadává mu výstavbu nového šlechtického sídla. To vzniká dlouhých šest let, ale poté se nad řekou Ohří vyloupne krásná budova ve stylu raného baroka se skleníky a okouzlující zahradou. Zámek od té doby změnil svou tvář jen minimálně. Autorem a architektem zahrady, která je považována za jednu z nejzdařilejších v českých podmínkách, je Jan Tulipán.
Stejně se rozvíjí v 17. století i židovská komunita. Ta je v Libochovicích velmi silná, a tak si Židé zakládají vlastní čtvrť. Jenže ta je v roce 1805 zachvácena požárem. Brzy se však oklepe a znovu jsou vystavěny typické židovské domy. V polovině 19. století jich je ve městě více než čtyřicet a židovská populace dosahuje 14 procentního zastoupení mezi obyvateli města. Po holocaustu však už není komunita obnovena. Ve 20. století projdou židovské domy povětšinou velmi nevhodnými stavebními úpravami, a tím je jejich hodnota velmi ponížena. Dnes existuje jediný zachovalý a památkově chráněný židovský dům. Najdeme ho na adrese Koželužská 319. Ve městě se nachází i židovský obecní dům. V jeho blízkosti narazíme na zbytky tradiční židovské obřadní koupele – mikve. Na západním okraji města zůstal zachován židovský hřbitov.
Dittrichštejnové vládnou v Libochovicích do roku 1858, kdy panství přechází do majetku Herbštejnů. Nejde o prodej ani konfiskaci. Poslední Dittrichštejn – Josef – zplodí jen dcery, a tak se vlády nad městem ujímá manžel nejstarší dcery Terezie Jan Bedřich hrabě z Herbštejna. Do Libochovic dorazil i technický pokrok. V roce 1862 jsou pouliční olejové lampy vyměněny za petrolejové a o pět let později tu vyrůstá jeden z největších českých cukrovarů. Celá oblast se stává významným řepným centrem Čech. Libochovice vyrostou v kulturní a společenské centrum oblasti soutoku Labe s Ohří. V roce 1871 zde žije téměř 2000 obyvatel. Rozvoj města ale neustává, ba naopak roste. Odstartuje ho železnice, která je přivedena roku 1882, v roce 1893 je postaven nový most přes Ohři a na sklonku 19. století už žije ve městě téměř 3200 obyvatel.
Na konci 19. století ukázal čas Hazmburku, že jeho dny jsou sečteny. Neudržované zbytky hradu nevydrží v souboji s nesmrtelností a v několika etapách se řítí ze strmého údolí do obce Klepý. To je také příčinou, proč se na přelomu století výrazně vylidňuje obec Klapý.
Naproti tomu pod jižním svahem Hazmburku v Libochovicích vylepšuje hospodářskou situaci otevření sklárny v roce 1912. Ta nabízí obživu desítkám zaměstnanců. Libochovice se stávají výletním a dovolenkovým místem; vznikají sluneční a říční lázně, v roce 1930 je město spojeno s Prahou pravidelnou autobusovou linkou a lidé se baví v novém kině.
Po Mnichovské zradě se Libochovice stávají hraničním městem okleštěné republiky. Počet obyvatel zvedají uprchlíci ze Sudet a Libochovice mají téměř 3 500 lidí.
V roce 1956 dochází k rozšíření pískovny na západním okraji města. Při té příležitosti jsou objeveny hroby, nádoby a předměty, které archeologové datují do 5. století před naším letopočtem.
Dnes jsou Libochovice domovem pro 3500 obyvatel.
Nejslavnějším rodákem je jeden z nejvýznamnějších českých vědců – Jan Evangelista rytíř Purkyně, který se na libochovickém zámku narodil 18. prosince 1787. Jeho otec byl správcem šlechtického panství. Jan Evangelista svými výzkumy silně ovlivnil obor cytologie zabývající se životem buněk.
Každý lékárník se určitě setkal s jménem dalšího zdejšího rodáka – židovského lékárníka Maxe Fanty. Ten se narodil v Libochovicích 2. února 1858 a v roce 1905 si nechal patentovat takzvanou Fantovu misku. Tu umožňuje lepší manipulaci s léčivy při výrobě mastí a krémů a užívá se v nezměněné podobě dodnes.
O sedm let mladší byla jeho žena Berta Fantová rozená Sohrová, která se tu narodila 19. května 1865. Známe ji jako jednu z průkopnic a bojovnic za rovnoprávné postavení žen v české společnosti.
Libochovice se staly 16. června 1894 rodným městem pro Josefa Koptu. Původem bankovní úředník miloval verše a tak se stal navzdory světu básníkem a redaktorem. Lásku k literatuře přenesl na své dva syny Petra a Pavla. Zvláště Pavel Kopta proslul jako autor neopakovatelných a nedostižných písňových textů pro Hanu Hegerovou. Básnický prapor v rodině dnes drží vnuk – herec, básník, textař a muzikant Václav Kopta.
Z nedaleké obce Křesín podle legendy pocházela Božena, která svými rytmickými pohyby při praní prádla okouzlila na Peruci na koni projíždějícího knížete Oldřicha.
Znakem Libochovic je modrý štít. V něm je uprostřed položená zlatá královská koruna s pěti listovými výčnělky. Z koruny uprostřed vyrůstá panáčkující doprava obrácený stříbrný zajíc.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Libochovice jsou místem, kde se protínají silnice II. třídy číslo 246 a 237. Vzdálenosti Libochovic z českých měst: Praha (59 km), Ústí nad Labem (37 km), Karlovy Vary (109 km), Plzeň (111 km), Liberec (107 km).
Autobus: Autobusové spojení do Libochovic je z Prahy, Litoměřic, Mšeného-lázní, Štětí, Lovosic a Evaně.
Vlak: Železnice nás do Libochovic dopraví z těchto cílových stanic: Postoloprty, Úštěk, Louny, Česká Lípa a Litoměřice.
★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Libochovice, Libochovice:
Zámek byl vybudován knížetem Gundakarem z Dittrichštejna. Stavbu zahájil v roce 1682 italský stavitel Antonio della Porta. O zdejší francouzskou zahradu se nemohl starat nikdo jiný než muž se jménem Jan Tulipán. Součástí zahrady je také oranžerie, fontány, ale u břehu řeky Ohře i školka okrasných a ovocných stromů. Na zámku se narodil v roce 17. prosince 1787 Jan Evangelista Purkyně. Počátky zdejší tvrze jsou však připomínány už v roce 1335, kdy ji král Jan Lucemburský prodal Zbyňku Zajícovi z Valdeka. Roku 1424 však historii libochovické tvrze ukončili husité. Dlouhou dobu byla pustá a neobydlená.
Poloha: 50.4051400N, 14.0438403E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, Náměstí Svobody (450 m)
Vlaková zastávka: Libochovice město (0,7 km)
GALERIE: ZÁMEK LIBOCHOVICE
VIDEO: PAVÍ NÁMLUVY V LIBOCHOVICÍCH
★★★★★ - Zřícenina hradu Hazmburk (Klapý), Klapý:
Hrad byl v moci rodu Zajíců od roku 1335 do roku 1558. Samotný hrad byl postaven Lichtemburky už někdy kolem roku 1250. Velmi důležitou roli sehrál hrad v době husitských válek. Byl jednou z mála bašt katolické strany, která odolala nátlaku husitských vojsk. V roce 1586 je už ale Hazmburk uváděn jako pustý. Zřícenině dominují dvě věže – hranolová Bílá a válcová Černá. Podle pověstí jsou ve skále vytesány podzemní místnosti a zazděné chodby. Nachází se v nich víno a poklad, který tu schovalo francouzské vojsko.
Poloha: 50.4342200N, 14.0142975E
Parkoviště: v obci Klapý
Autobusová zastávka: Klapý (2 km)
Vlaková zastávka: Libochovice město (4,3 km)
GALERIE: HRAD HAZMBURK
★★★★ - Vrch Rohatec, Libochovice:
Z vrcholu Rohatce je krásný výhled na České středohoří. Býval tu kdysi lom, dnes zde žije vzácná stepní teplomilná vegetace. Vrchol se nachází ve výšce 264 metrů nad mořem.
Poloha: 50.3982203N, 13.9973758E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Evaň, Horka (3,9 km)
Vlaková zastávka: Křesín (1,9 km)
GALERIE: VRCH ROHATEC
★★★ - Židovský hřbitov, Libochovice:
Jeden z nejcennějších českých židovských hřbitovů. A to i přesto, že byl vandaly poničen ve 20. století hned třikrát. Založen byl v roce 1583 a nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1588. Celkově zde najdeme 550 náhrobků.
Poloha: 50.4083289N, 14.0319686E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, Železniční zastávka město (0,7 km)
Vlaková zastávka: Libochovice město (0,7 km)
GALERIE: HŘBITOV LIBOCHOVICE
★★★ - Vrch Senec, Libochovice:
Vrch Senec je velmi zajímavým vrchem. Se svými 216 metry nad mořem je zdánlivě nenápadný, ale když přijdeme blíž, všimneme si jeho zajímavého tvaru. A to nemluvím o nádherných výhledech.
Poloha: 50.4080939N, 13.9974094E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, železniční zastávka město (4,1 km) Vlaková zastávka: Dubany (1,6 km)
GALERIE: VRCH SENEC
★★ - Vrch Jiřetín, Libochovice:
Vrchol Jiřetína se nachází v nadmořské výšce 252 metrů. Kdysi na něm stávala kaplička svatého Jiří. Kopec byl znám také jako Jeřetín. Je tu krásný výhled na České středohoří.
Poloha: 50.4166028N, 14.0090508E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, železniční zastávka město (2,7 km)
Vlaková zastávka: Dubany (2,4 km)
GALERIE: VRCH JIŘETÍN
★★ - Přírodní památka Vrch Hazmburk, Klapý:
Z hlediska přírodního zaslouží lokalita ochranu z několika pohledů. Vyskytuje se zde endemický poddruh Saranče skalního a také vzácný motýl Přástevník kostivalový. Vrchol byl obydlen už v dávné době, o čemž svědčí řada nalezených bronzových nástrojů z doby bronzové, dále pak halštatská keramika a nebo bronzová jehlice z doby římské.
Poloha: 50.4340483N, 14.0108086E
Parkoviště: v obci Klapý
Autobusová zastávka: Klapý (0,6 km)
Vlaková zastávka: Libochovice město (4,3 km)
★ - Vesnická památková zóna Slatina, Slatina:
Pod památkovou ochranou je část obce s prstencovým uspořádáním staveb kolem rozlehlé návsi. Zajímavostí je umístění hospodářských budov kolem některých obytných stavení. Ty plní vůči obytným budovám funkci hradeb.
Poloha: 50.4312694N, 14.0371442E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatina (190 m)
Vlaková zastávka: Libochovice (3,3 km)
★ - Mariánský sloup, Libochovice:
Dominuje zdejšímu náměstí. Pochází z roku 1709. Na korintském sloupu je umístěna socha Panny Marie, u paty se nacházejí sochy svaté Anny, svatého Josefa a Ježíše coby dítěte.
Poloha: 50.4060714N, 14.0419606E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, Náměstí Svobody (230 m)
Vlaková zastávka: Libochovice město (490 m)
★ - Židovský obecní dům, Libochovice:
Krásná ukázka barokní židovské architektury. Budova vznikla v polovině 18. století. Původně zde stávala koželužna. Židé budovu vlastnili až do I. světové války, kdy ji prodali městu, které zde zřídilo chudobinec. Dnes se rekonstruuje.
Poloha: 50.4043650N, 14.0385917E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libochovice, Náměstí Svobody (200 m)
Vlaková zastávka: Libochovice město (450 km)
Výlet 1: Nálady zámku v Libochovicích, jeho barokní zahrady a výlet na vrch ikonického tvaru Hazmburk (pěší)
Start: Libochovice, Turistický rozcestník Libochovice - náměstí
Cíl: Libochovice, Turistický rozcestník Libochovice - náměstí
Délka trasy: 20,7 km
Časová náročnost: 6:00 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Libochovice jsou městem u dolního toku řeky Ohře, které se může chlubit skvostnými stavebními památkami včetně zdejšího barokního zámku charakteristické červené barvy, který je jedním z nejoblíbenějších a nejvyhledávanějších mezi českými i zahraničními filmaři. Známý zámek obklopuje také barokní zahrada, která patří k těm nejpůvodnějším a nejzachovalejším v naší republice. Kromě toho se zaměříme i na bohatou židovskou historii, po které zůstala ve městě také řada památek. Absolutním vrcholem výletu však bude výstup na horu ikonického tvaru Hazmburk. Ta patří k těm nejvyhledávanějším v Českém středohoří. Výstup to ale není úplně jednoduchý a pokud se vyškrábeme nahoru, budeme v nejvyšším bodě celého výletu, který má hodnotu 395 metrů nad mořem. Nejnižším bodem pak je kóta 162 metrů nad mořem. Té se dotkneme, když budeme procházet zámeckou zahradou v Libochovicích na břehu řeky Ohře. Kromě výstupu na Hazmburk se jedná o rovinatou cestu.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 342 metrů. V rovinné trase narazíme na jediný velký vrchol. Jinak výlet by měli zvládnout všichni a neměl by činit nikomu starosti. Z hlediska fyzické náročnosti je výlet zařazen na třetím stupni z deseti.
Zastávky:
Libochovice, Mariánský sloup (0,05 km) – Libochovice, Národní kulturní památka Zámek Libochovice a zámecká zahrada (0,3 km) – Slatina, Vesnická památková zóna (4,6 km) – Klapý, Přírodní památka Vrch Hazmburk (8,4 km) – Klapý, Zřícenina hradu Hazmburk (8,6 km) – Libochovice, Vrch Jiřetín (12,1 km) – Libochovice, Vrch Rohatec (15,5 km) – Libochovice, Židovský hřbitov Libochovice (19,3 km) – Libochovice, Židovský obecní dům (20,3 km)
★★★★ - Přírodní památka Evaňská rokle, Evaň:
Místo, které přepisovalo učebnice české botaniky. Právě tady v širokolistých teplých trávnících byla nalezena malá drobná žlutě kvetoucí rostlinka, která se jmenuje Podkovka chocholatá. Ta byla v Čechách považována za vyhynulou a její znovuobjevení, a to ještě v tak velké míře, způsobilo šok. Stejně tak byla v nezalesněné části Evaňské rokle objevena Pupava bezlodyžná prodloužená, o které se botanici domnívali, že její údajný výskyt u nedalekých Stradonic, je jen pověrou. Pokud zavítáme do zalesněné části můžeme narazit na vzácné druhy hub – Pavučinec nancyský, Chřapáč chlupatý nebo Štavnatku dvoubarvou. Z nezalesněné části jsou nádherné výhledy na hrad Hazmburk.
Poloha: 50.3849047N, 14.0348547E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Evaň (1,1 km)
Vlaková zastávka: Libochovice město (4,4 km)
★★ - Přírodní rezervace Myslivna, Libochovice:
Oblast je výjimečná tím, že je zde zachován velmi kvalitní lužní oharský les. Najdeme zde bažinaté tůňky s porostem olše a vrb. Z chráněných rostlin je nejvýznamnějším obyvatelem Ladoňka dvoulistá nebo Lýkovec jedovatý. Hnízdí zde však i řada ptáků – například Krutihlav obecný nebo Žluna šedá. Součástí přírodní rezervace je i řada památných stromů. Například Dub u Malé Ohře s obvodem kmene 550 centimetrů. Zajímavé jsou i dva duby letní v Myslivně.
Poloha: 50.3953800N, 14.0794836E
Parkoviště: v obci Kostelec nad Ohří
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Kostelec nad Ohří (1,1 km)
Vlaková zastávka: Libochovice (4 km)
Výlet 2: Procházka Přírodním parkem Dolní Poohří přes Evaňskou rokli (pěší)
Start: Libochovice, Turistický rozcestník Poplze
Cíl: Libochovice, Turistický rozcestník Poplze
Délka trasy: 19,1 km
Časová náročnost: 5:20 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Přírodní park Dolní Poohří se pokouší ochraňovat původní lužní les v údolí řeky Ohře. Zbývá už jen málo takových míst a jsou typickou ukázkou původního biotopu kolem pradávné řeky. Nejcennější v této části krajiny severozápadních Čech je pak z přírodovědného hlediska jistě Evaňská rokle, kterou si pečlivě projdeme. Profil výletu je jednoduchý. V první části cesta po rovině, která vyvrcholí nejnižším bodem výletu v lokalitě V Koutě u zdejší vodní elektrárny, kde budeme na břehu řeky Ohře ve výšce 158 metrů nad mořem. Nejvýše se pak dostaneme za Evaňskou roklí na následném hřbetu, kde vystoupáme do výšky 313 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 192 metrů. Budeme procházet kolem řek Ohře a Malá Ohře. Během tohoto výletu nemůžeme očekávat strhující a dechberoucí přírodní krásy, ale půjde o procházku čistou neposkvrněnou krajinou, která pomůže vyčištění hlavy a regeneraci organismu. Zvládnout by ho měl každý, i proto je jen na druhém stupni náročnosti.
Zastávky:
Libochovice, Dub u Malé Ohře (5,5 km) – Libochovice, Přírodní rezervace Myslivna (6,1 km) – Libochovice, Duby letní v Myslivně (6,5 km) – Evaň, Přírodní památka Evaňská rokle (11,6 km)
Comments