Pro město Most se stalo prokletím i rájem hnědé uhlí, jehož obrovská ložiska byla nalezena pod původní historickou zástavbou; komunisté město obětovali, a to včetně dvaceti cenných gotických domů, které měly obdobu jen v Praze
Unikátní událostí nejen v dějinách Mostu byl přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie z místa, které bylo odsouzeno k zániku na novou lokalitu; přesun po kolejích trval 28 dní a vstoupil i do Guinnessovy knihy rekordů
Most (německy Brüx) získal svoje jméno podle dřevěných mostů, po kterých vedla zdejší močálovitou krajinou obchodní stezka. Této cesty využívali hlavně kupci putující mezi Prahou a Saskem už v 10. století, později zde Hněva Hrabišic postavil tvrz a tím zvýšil obranyschopnost místa.
Přemyslovci udělili Mostu městská práva, která rozšířil i Jan Lucemburský a Karel IV.
Místní lidé se ve velkém věnovali pěstování vinné révy. V letech 1455 a 1515 spálí město dva velké ničivé požáry a městské centrum se vyloupne v nové kráse.
Nad městem ční hrad Hněvín, který byl za třicetileté války dobyt švédskými vojsky. Místní obyvatelé usoudili, že do daleka viditelný hrad jen přitahuje cizí vojska, a tak požádali dopisem císaře Ferdinanda III., aby jim umožnil hrad zbořit. Ten k tomu dal roku 1651 souhlas. Město poničené vlastními obyvateli, ale i nepřátelskými vojsky začalo však strádat a upadat na významu.
K velkému rozmachu dochází až v polovině 19. století, kdy se pod městem odhalují obrovská ložiska hnědého uhlí. Do Mostu se stahují noví obyvatelé, kteří tu hledají štěstí v takzvané uhelné horečce. V roce 1895 postihla Most přírodní katastrofa kuřavka.
Za II. světové války byl Most mnohokrát zasažen bombardováním při nepřesných náletech na chemickou rafinérii v Záluží.
V době socialismu přichází zlaté, ale i velmi temné období města. Plánované hospodářství tlačí na mnohem větší těžbu uhlí, ke které je ale potřeba mnohem většího počtu horníků. Probíhají velkolepé nábory, město Most se rozšiřuje, staví se první sídliště z litého betonu a panelů a první panelový dům je v Mostě dokončen v listopadu roku 1959.
V březnu 1961 se prezident Antonín Novotný zúčastní celorepublikového aktivu horníků, při té příležitosti je zprovozněna nová tramvajová linka a krátce poté je otevřena nejvyšší budova okresu – patnáctiposchoďový internát pro hornické učně.
V srpnu 1963 se vedou klíčová jednání o likvidaci města, která ztvrzuje vláda na svém zasedání 26. března 1964.
Tehdejší komunistický kabinet vychází z ekonomické rozvahy, podle které je cena uhlí skrytého pod zemí více než čtyři a půl miliardy tehdejších československých korun. Likvidace starého města a vybudování nového bude stát tři a půl miliardy, gigantická akce tak přinese zisk přes jednu miliardu československých korun.
Prvním nezbytným krokem pro zahájení velké akce byla výstavba koridoru. Ten vlastně odděloval starou zástavbu odsouzenou k zániku a plochu pro výstavbu nového města.
Do koridoru byl přeložen tok řeky Bíliny, železniční trať, rychlostní silnice a tramvajová linka spojující Litvínov a Most.
V roce 1965 pak byla zahájena demolice historické části Mostu. Stát tu pro uhlí obětoval po Praze nejcennější gotickou zástavbu; do vzduchu bylo vyhozeno celkem dvacet velmi cenných domů s historicky nevyčíslitelnou hodnotou.
Ve stejném roce pak bylo rozhodnuto o přesunu místního kostela Nanebevzetí Panny Marie.
V roce 1969 se začíná řešit romská otázka. Pro občany etnika je v Chanově vybudováno sídliště, kam jsou ze starého Mostu přesunuti.
V následných letech vzniká obchodní dům Prior, první kino, v roce 1973 novým Mostem prochází první prvomájový průvod.
30. září 1975 krátce před polednem startuje přesun děkanského kostela, který se dostane na své místo 27. října téhož roku v 8:52 minut. Usazení, vnitřní i vnější úpravy, stabilizace a rekonstrukce – to si ještě vyžádá dlouhé roky oprav. Slavnostně je otevřen kostel Nanebevzetí Panny Marie až těsně před sametovou revolucí.
Celou dobu však probíhá spor mezi komunistickým režimem a církví. Důvodů sporu je několik; úředníci a stranický aparát nechce aby kostel sloužil církvi, ale bylo z něj jen výstavní místo; chybí tu oltář a konečně kostel se pootočil a směřuje k jihu, nikoliv k východu. Kostel tedy není vysvěcen a stane se tak až v roce 1993. Demolice starého Mostu je ukončena 1. dubna 1987. Jediná ulice, která uhelné běsnění přežila a zůstala zachována, je dnešní ulice Kostelní.
Most a jeho nejbližší spádové okolí jsou poznamenány největším množstvím výsypek na území republiky. Najdeme zde vnitřní výsypku lomu Šverma a Vršany, výsypku Malé Březno, Kopistskou výsypku, výsypku lomu Vrbenský, výsypku lomu Most/Ležáky, Hořanskou, Slatinickou, Čepirožskou, Velebudickou, Střimickou a Rudolickou výsypku.
Most se může chlubit rodáky, kteří nechali nezapomenutelnou stopu ve sportu. 26. ledna 1950 se tu narodil Ivan Hlinka, slavný hráč a ještě slavnější trenér, který dovedl Českou republiku k zisku hokejového olympijského zlata.
9. února 1931 se v mostecké části Střimice, která musela ustoupit uhelné těžbě, narodil i jeden z nejslavnějších českých fotbalistů – Josef Masopust.
6. června 1953 je datum narození další hokejové hvězdy – Vladimíra Růžičky, 11. března 1971 se tu narodil Martin Ručínský a 14. února 1966 Petr Svoboda, který vstřelil v Naganu finálový rozhodující gól.
Modelka Vlaďka Erbová se v Mostě narodila 12. července 1981. V Mostě se 10. října 1961 narodila jedna z nejvýraznějších českých hereček a držitelka tří Českých lvů Zuzana Bydžovská.
Most mají za rodiště tři ze čtyř zpěváků skupiny Lunetic nebo Martin Maxa (15. března 1961). Z Mostu pochází i jedna z nejvýraznějších českých signatářek Charty 77 Dana Němcová. Narodila se 14. ledna 1934.
24. března 1910 spatřil světlo světa v Mostě český herec Raoul Schránil, který byl prasynovcem Bedřicha Smetany. Narodila se tu i zpěvačka Judita Čeřovská. To se psal 21. duben 1929.
Znakem Mostu je modrý štít, kde je stříbrný vyklenutý most z kvádrů, o třech obloucích s pilíři vyrůstajícími ze spodního okraje štítu a čtrnácti stínkami cimbuří. Na mostě jsou dvě stříbrné kvádrované věže, ze dvou stran viditelné. Každá věž má v přízemí po levé straně černou prázdnou bránu a v patře po jednom okně nad branou, po dvou oknech na boční stěně. Věže vrcholí třemi stínkami cimbuří na každé stěně a červenou stanovou střechou se zlatou makovicí. Na mostě mezi věžemi rostoucí stříbrný doprava obrácený dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou korunou na hlavě, předními tlapami se opírající o pravou věž. Nad hlavou lva je zlatá šesticípá hvězda.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Město Most leží v místech, kde se střetávají silnice I. třídy číslo 13, 15 a 27. Vzdálenosti Mostu z českých měst: Praha (99 km), Ústí nad Labem (45 km), Karlovy Vary (83 km), Liberec (140 km), Plzeň (102 km).
Autobus: Autobusové spojení do Mostu je z Litvínova, Chomutova, Staňkovic a z Prahy.
Vlak: Vlakové spojení do Mostu je přivedeno z Prahy, Chomutova, Ústí nad Labem, Kadaně, Rakovníka, Plzně, Žatce, Bíliny, Oseku, Děčína, Loun, Oseku, Teplic, Chebu, Klášterce nad Ohří, Moldavy a Blatna u Jesenice.
★★★★★ - Národní kulturní památka kostel Nanebevzetí Panny Marie s vyhlídkovou věží, Most:
Kostel, který dojel až do Guinnessovy knihy rekordů. Pozdně gotický chrám se začal stavět po velkém požáru města v roce 1515. Věhlas však získal v roce 1975, kdy se uskutečnila unikátní akce na jeho záchranu. Celý kostel byl přesunut na hydraulických zvedácích po kolejích o 841 metrů, aby unikl svému zániku, protože jako celé město stál na místě, kde bylo rozhodnuto o těžbě hnědého uhlí. Celá operace, při které se pohyboval asi o 2 centimetry za minutu, vstoupila do dějin jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Před samotným přesunem musel být celý vnitřek kostela zpevněn speciální pryskyřicí, byla zbourána samostatná zvonice, zevnitř i zvenčí byl zpevněn kostel speciálním železným rámem. Přesun začal zvedáním a nakládáním celého objektu 15. září 1975; samotný přesun byl zahájen 30. září a skončil 27. října. Dráha, po které se pohyboval měla obloukový půdorys a protože kolejnic bylo jen 150 metrů, musely být vždy za kostelem rozebrány a převezeny znovu dopředu, kde byly upevněny k trase. Zabezpečování stability, úpravy vnitřku i okolí, nové položení střechy, to vše se protáhlo až do roku 1988, kdy byl kostel slavnostně otevřen. K vysvěcení pak došlo až v roce 1993. Pozoruhodná je pozdně gotická klenba kostela s čistě dekorativními žebry, která se dokonce místy oddělují od žebroví do volného prostoru. V kostele také bývala slavná gotická socha Zahražanské madony. Ta pochází z doby kolem roku 1380 a byla cílem častých náboženských poutí do kláštera magdalenitek v Mostě-Zahražanech. Dnes v Mostě najdeme jen v sochařském parku kamennou sochu zpodobňující slavnou Zahražanskou madonu. Originál se nachází v pražské Národní galerii.
Poloha: 50.5178686N, 13.6488136E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, RICO (150 m)
Vlaková zastávka: Most (1,9 km)
GALERIE: PŘESUNUTÝ KOSTEL
GALERIE: VYHLÍDKOVÁ VEŽ KOSTELA
★★★★★ - Vrch Špičák, Most:
Kopec čnící nad městem. Jeho podobu ovlivnil lom na kámen na jeho západním svahu. Z výšky 399 metrů můžete pozorovat, jak se pozvolna napouštějí dvě velká jezera vznikající na Střimické výsypce. Jedná se o jezera Most a Venuše.
Poloha: 50.5198528N, 13.6677753E
Parkoviště: v části města Rudoltice (1,3 km)
Autobusová zastávka: Braňany, závod (2,4 km)
Vlaková zastávka: Most (2,5 km)
GALERIE: VRCH ŠPIČÁK
VIDEA: VRCH ŠPIČÁK
★★★★ - Hrad Hněvín s rozhlednou, Most:
Místo skonu slavného alchymisty Edwarda Kellyho. Hradiště tu však bylo už v pravěku, což dokázaly archeologické průzkumy. Přestavba dřevěného hradiště na kamenný hrad se uskutečnila někdy ve 12. století. Král Václav I. povýšil v polovině 13. století Most na královské město, a to už tu byl Hněvín jako strážce sídla. Husité si na jeho dobývání vylámali zuby, jenže pak přecházel hrad z ruky do ruky jako zástavní majetek. Mostecký hrad zažil i dva alchymisty – Marka Mamugnyho a Edwarda Kellyho, který se z oblíbence Rudolfa II. změnil v nepřítele, byl tu uvězněn a v roce 1597 zde i zemřel. Švédové za třicetileté války pustošili město, hrad dobyli až v závěru válečného konfliktu. Po skončení zničující války žádali obyvatelé města císaře, zda mohou hrad zbořit, aby nelákal pozornost vojska. Císař svolil, a tak byl hrad pobořen a rozebrán na stavební materiál. V roce 1653 z hradu už nic nezbývalo. S jeho obnovou se začalo až v poslední třetině 19. století. V té době byla zámecká hora častým výletním cílem místních obyvatel. Nejprve zde byla postavena dřevěná replika Eiffelovy věže v Paříži, tu ale shodil vítr. Proto se místní rozhodli, že vybudují repliku původního hradu. Za II. světové války Hněvín obsadili Němci a měli tu sídlo protivzdušné obrany. Na zdi hradu za války svítil velký hákový kříž. Pod hradem je vybudována válečná jeskyně, která sloužila jako kryt a je dodnes volně přístupná. Místní věž je vysoká 34 metrů, ve výšce 21 metrů najdete vyhlídkovou plošinu. Nahoru musíte vyšlapat 96 schodů. Odměnou vám bude výhled na Mosteckou pánev, Krušné a Doupovské hory. V těsné blízkosti hradní repliky je i hvězdárna. Na vrch Hněvín vede z Mostu také křížová cesta; nechal jí v roce 1861 postavit saský kurfiřt Johann Gottfried von Schmiedla.
Poloha: 50.5206158N, 13.6334283E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, Zahražany (1,3 km)
Vlaková zastávka: Most (4,4 km)
GALERIE: HRAD HNĚVÍN
VIDEO: HRAD HNĚVÍN
★★★ - Památník obětem II. světové války (budova bývalého krematoria), Most:
Muzeum mapuje tragédii války na Mostecku. Ta si vyžádala v této části celkem 12 tisíc obětí. Muzeum je v budově starého městského krematoria. To pochází z let 1923-24 a postavil ho Antonín Svítil podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Stavba je nejtypičtější ukázkou české individualistické moderny.
Poloha: 50.5024794N, 13.6276992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, Městský hřbitov (140 m)
Vlaková zastávka: Most (3,2 km)
★★ - Kostel svatého Ducha, Most:
Nejstarší budova ve městě. Tvoří ji dnes dvě vzájemně propojené části – gotický kostel svatého Ducha a v barokním stylu přestavěný městský špitál. V blízkosti kostela vzniká lapidárium, kam jsou přesunovány restaurované sochy ze zaniklého Mostu a z přilehlých obcí zničených uhelnou těžbou. Je zde například soubor alegorických soch ctností a svatého Františka z Assisi, který byl původně v minoritském klášteře. Najdeme tu ale také moderní sochy, které vznikly v rámci sochařského sympozia v roce 2010. V lokalitě byl v roce 2010 postaven ve stylu transylvánské gotiky i chrám svatého Valentina. Nesloužil nikdy věřícím, protože nebyl zkolaudován a 29. října 2017 byl stržen silnou vichřicí.
Poloha: 50.5173878N, 13.6484167E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, RICO (50 m)
Vlaková zastávka: Most (1,8 km)
★ - Odpočivný kámen, Most:
Jeden z 48 kamenů, které nechal na cestě do kláštera v Oseku osadit osecký opat. Poutníci si na něm mohli odpočinout nebo opřít nůši. Na tomto najdeme nápis LAO 1672, ten lze číst jako jméno tehdejšího opata – Laurentise a datum osazení. Toto místo ale není přesná poloha, kde stál kamen původně. Sem byl převezen, protože jeho původní místo zničila těžba uhlí.
Poloha: 50.5020492N, 13.6270875E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, Městský hřbitov (240 m)
Vlaková zastávka: Most (3,3 km)
★ - Kostel svatého Václava, Most:
Jediný kostel, který byl v Československu postaven během normalizace. Byl stavěn v letech 1983-1989. Vznikl jako náhrada za šest zbořených kostelů v centru starého Mostu a jako náhrada za děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl sice přesunut, ale počítalo se s tím, že bude využíván jen jako výstavní či koncertní prostor. Komunistický režim si ale při stavbě vymínil, že budova nebude mít zvonici, věž a nebude zdaleka vypadat jako kostel. Autorem stavby je architekt Michal Sborwitz, autorem interiéru akademický sochař Bořivoj Rak.
Poloha: 50.5024794N, 13.6276992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, Gymnázium (0,7 km)
Vlaková zastávka: Most (2,4 km)
GALERIE: MOMENTKY Z CEST
Výlet 1: Výlet po sakrálních památkách města Most vrcholící u kostela Nanebevzetí Panny Marie, který odjel na nové stanoviště po 841 metrů dlouhé kolejnici (pěší)
Start: Most, Turistický rozcestník Most – oblastní muzeum
Cíl: Most, Turistický rozcestník Most – oblastní muzeum
Délka trasy: 18 km
Časová náročnost: 5:35 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Město Most bylo kvůli velkému urbanistickému přesunu sídla, likvidaci starého Mostu a výstavbě nového města velmi nepřátelské k církevním stavbám. Mnoho jich zaniklo. Přesto tento výlet z devadesáti procent mapuje místa, která mají s náboženstvím hodně společného. Nejdůležitějším bodem výletu je Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který v 70. letech musel ustoupit těžebním jámám a inženýři našli řešení, jak ho po hydraulických zdvihácích přesunout na nové místo. Výlet má dva vrcholy. První z nich je hrad Hněvín, který je zároveň nejvyšším bodem výletu s výškou 407 metrů, druhý je vrch Špičák jen o pár metrů nižší. Nejnižší bod výlet je za železničním nádražím Most, kde přecházíme řeku Bílinu ve výšce 223 metrů. Celkové převýšení výletu je 443 metrů.
Vhodnost: V Mostě téměř neexistují oficiální turistické stezky, a tak se tu budeme pohybovat po místním turistickém okružním značení, ale hlavně podle názvu ulic. Musíme tedy dávat pozor, abychom nesešli z cesty. Jinak výlet vede nově vybudovaným městem, takže máte možnost si prohlédnout socialistickou architekturu tohoto severočeského sídla. Ale i to patří k české krajině a je dobré se i s touto částí země blíže seznámit.
Zastávky:
Most, Kostel svatého Václava (0,2 km) – Most, Křížová cesta Hněvín (0,6 km) – Most, Hrad Hněvín (2,6 km) – Most, Bývalé městské krematorium a Památník obětem II. světové války (5,8 km) – Most, Odpočivný kámen (6 km) – Most, Vrch Špičák (12,6 km) – Most, Kostel svatého Ducha (16,8 km) – Most, Národní kulturní památka Kostel Nanebevzetí Panny Marie (17 km)
★★★★★ - Přírodní rezervace Písečný vrch, Bečov:
Najdete tu nejstarší lidské obydlí na území České republiky. Bylo zde nalezeno místo, ve kterém před 250 tisíci lety pobýval neandrtálec. Lokalita je však extrémně zajímavá i z dalších hledisek; odborníci zde odhalili nejstarší křemencový lom v Evropě; ten sloužil už v době kamenné a lidé využívali zdejších kamenů, které jsou téměř dokonalým čistým křemíkem, na výrobu výrobků denní potřeby. Kameny se vyznačovaly ostrými hranami, později se z nich dělali i mlýnky na obilí. Lokalita byla kdysi, v době mladších třetihor, svědkem obrovské erupce, která navždy změnila tvář krajiny. Tady se nacházely močály a silně zavodněné vrstvy s velkou křemencovou krustou. Jakmile horké magma dosáhlo na tuto vodou nasáklou vrstvu, voda se přeměnila okamžitě v páru, která se rozpínala, a tak došlo ke gigantickému výbuchu, který rozmetal do okolí obrovské množství křemencových bloků; často i na vzdálenost mnoha kilometrů. Jednalo se o takzvané sluňáky – obrovské bílé bloky téměř čistého křemence. Ty neunikly pozornosti hospodářů a téměř všechny sluňáky byly rozdrceny a byly z nich vyrobeny křemíkové polovodiče.
Poloha: 50.4244064N, 13.7325053E
Parkoviště: na komunikaci (0,5 km)
Autobusová zastávka: Břvany, hostinec (2 km)
Vlaková zastávka: Břvany (1,8 km)
GALERIE: PÍSEČNÝ VRCH
★★★★★ - Přírodní rezervace Milá, Bečov:
Nejcennější partií celé rezervace je takzvaná kavylová step na jižní a jihozápadní stráni pod temenem kopce. Najdeme tu mnoho zajímavých, chráněných a ohrožených rostlin. Za zmínku stojí určitě Violka obojetná a Česnek tuhý. Obě rostliny se tu vyskytují v nejzápadnějším evropském nalezišti. V roce 2008 zde byl popsán úplně nový druh stromu Jeřáb milský (Sorbus milensis). Je to jeho jediné naleziště na celém světě. Ze zvířat se zde ochránci pokoušejí o záchranu Sysla obecného. I když se vám nepodaří zahlédnout ani jednu z popisovaných zvláštností, nelitujte. Na vrcholu Milé je tak krásný výhled, že budete na České středohoří hledět zcela okouzleni.
Poloha: 50.4345733N, 13.7578628E
Parkoviště: na komunikaci (1,2 km)
Autobusová zastávka: Bělušice, Obecní úřad (2 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (2,6 km)
GALERIE: VRCH MILÁ
★★★★ - Vrch Skála, Bělušice:
Typická sopka Českého středohoří s výškou 386 metrů. Na jižní straně je porostlý teplomilnou vegetací. Na odlesněném vrcholu lze spatřit sloupcovitou odlučnost čediče. Stojí zde ptačí pozorovatelna, protože lokalita je ptačí oblastí s hnízdištěm ťuhýků, strnadů a lindušek.
Poloha: 50.4441039N, 13.7646581E
Parkoviště: v místě (250 m)
Autobusová zastávka: Bělušice, Obecní úřad (0,8 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (1,2 km)
GALERIE: VRCH SKÁLA
★★★ - Kostel svatého Jakuba Většího v Bedřichově Světci, Bělušice:
Nejstarší stavební památka okresu Most. Románsko-gotický kostel vznik už v 1. polovině 13. století, později byl přestaven v raně gotickém stylu. V době renesance pak byla přistavena ještě věž. Kostel stojí na terénní vyvýšenině obklopený hřbitovem. Uvnitř jsou gotické nástěnné malby a gotická freska ze 14. století. Z tohoto kostela pochází také vzácná gotická polychromovaná dřevořezba Piety. Ta vznikla kolem roku 1400 a dnes je ve vlastnictví Oblastního muzea v Mostě. V současné době je kostel zavřený a chátrá.
Poloha: 50.4529136N, 13.7520008E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bělušice, Bedřichův Světec (190 m)
Vlaková zastávka: Bělušice (1,4 km)
★★★ - Přírodní památka Chloumek, Bečov:
Nevysoký hřbet protáhlého návrší. Jedná se o chráněné území s bývalým lomem, které je chráněno z důvodu ochrany travnatých stepních společenstev.
Poloha: 50.4533078N, 13.6948014E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bečov (1,7 km)
Vlaková zastávka: Bečov u Mostu (1,6 km)
GALERIE: PŘÍRODNÍ PAMÁTKA CHLOUMEK
★★ - Přírodní památka Velká Volavka, Volevčice:
Extrémně zasolené půdy přilákaly rostliny mořského pobřeží. V této necelý hektar velké přírodní rezervaci můžete spatřit takové rostliny jako je Komonice zubatá, Ledenec přímořský nebo Ostřice žitná. Na vrcholu výjimečnosti se ale vyhřívá Jitrocel přímořský brvitý, který zde má jedno ze tří stanovišť výskytu. Roste tady, na Žatecku a na Hustopečsku na jižní Moravě.
Poloha: 50.4315169N, 13.6990742E
Parkoviště: v místě (250 m)
Autobusová zastávka: Volevčice, Za kostelem (0,8 km)
Vlaková zastávka: Volevčice (1,6 km)
GALERIE: ZÁBĚRY Z VÝLETU
Výlet 2: Nejzápadnější částí Českého středohoří za nejstarší stavbou okresu Most, místem gigantické pradávné exploze a vrchem Milá s krásným výhledem (pěší)
Start: Bečov, Turistický rozcestník Bečov - bus, restaurace
Cíl: Bečov, Turistický rozcestník Bečov - bus, restaurace
Délka trasy: 20,6 km
Časová náročnost: 6:10 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: České středohoří nabízí nepřeberné množství možností k těm nejkrásnějším výhledům, že jen stěží budete rozhodovat, který je hezčí. Tento výlet se zaměřuje na nejzápadnější výspu chráněné krajinné oblasti kolem vrchu Milá. Ta je suverénně nejvyšším bodem celého výletu. Její vrchol je ve výšce 508 metrů. Nejníže budeme na kraji Volevčic, a bude to ve výšce 213 metrů nad mořem. Převýšení je 392 metrů.
Vhodnost: Výlet je jednoduchý a vhodný pro všechny typy turistů. Trochu ho komplikuje poměrně velká délka a to, že z velké části je veden po silničních komunikacích. Zařazen je do čtvrtého náročnostního koše.
Zastávky:
Bělušice, Kostel svatého Jakuba v Bedřichově Světci (2,9 km) – Bělušice, Vrch Skála (4,7 km) – Bečov, Přírodní rezervace Milá (6 km) – Bečov, Přírodní rezervace Písečný vrch (9,4 km) – Volevčice, Přírodní památka Velká Volavka (15,8 km) – Bečov, Přírodní památka Chloumek (18,5 km)
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Zlatník, Obrnice:
Dokonalá ukázka rozdílnosti západní části Českého středohoří. Klenotem jsou zdejší teplomilné doubravy s kvalitním vřesovištním porostem. To všechno je rájem pro mimořádně vyspělé hmyzí a ptačí společenstva. Výstup není jednoduchý, některé svahy mají náklon až 70°, což ze Zlatníku dělá jednu z nejhůře přístupných hor Českého středohoří. Výhled z vrcholu vás ale doslova uchvátí.
Poloha: 50.5195389N, 13.7317153E
Parkoviště: v obci Obrnice (1,7 km)
Autobusová zastávka: Obrnice, České Zlatníky (2,4 km)
Vlaková zastávka: Obrnice (3,9 km)
GALERIE: REZERVACE ZLATNÍK
★★★★★ - Vrch Kaňkov, Braňany:
Výrazný kopec se zvláštním tvarem je rezervoárem Bílinské kyselky. Tato léčivá voda byla už od 17. století jímána na východním svahu do mělkých studní. Kopec je častým cílem lázeňských hostů z Bíliny, z jeho vršku je nádherný výhled do krajiny.
Poloha: 50.5374875N, 13.7260706E
Parkoviště: v části města Kaňkov (0,7 km)
Autobusová zastávka: Most, Rudoltice, náměstí (2 km)
Vlaková zastávka: Želenice nad Bílinou (3 km)
GALERIE: VRCH KAŇKOV
★★★★ - Želenický vrch, Želenice:
Geologicky nejprozkoumanější kopec Českého středohoří. Místní znělec vykazuje specifika, která z něj dělají jednu z nejžádanějších surovin ve sklářském průmyslu; neobsahuje téměř žádný nikl a chrom, naopak disponuje extrémně vysokým obsahem niobu a zirkonu, což z něj dělá ideální součást tavicích směsí pro sklárny. Stále činný kamenolom na severní straně je přístupný jen v doprovodu zaměstnance. Z vrcholu je ale krásný pohled do okolí.
Poloha: 50.5195389N, 13.7317153E
Parkoviště: v obci Liběšice (0,9 km)
Autobusová zastávka: Želenice, štěrkovna (1,6 km)
Vlaková zastávka: Želenice nad Bílinou (2,3 km)
GALERIE: ŽELENICKÝ VRCH
★★★★ - Národní přírodní památka Jánský vrch, Korozluky:
Ovsíř stepní – to je velmi vzácný host zdejších strání. Jedná se o extrémně vzácnou trávu, která právě na Jánském vrchu má své nejzápadnější světové rozšíření. Daří se tu i dalším teplomilným travám. Důvodem je výhřevný čedičový povrch, který díky pohlcování slunečního záření zvyšuje teplotu o několik stupňů Celsia. Botanicky se jedná o jedno z nejcennějších přírodních území našeho státu. Není ale k němu snadný přístup. Zezdola lokalitě brání zahrady rodinných domů, shora musíme jít celkem náročnou cestou na hraně lesa a pole.
Poloha: 50.4794903N, 13.7256603E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Korozluky, Obecní úřad (0,6 km)
Vlaková zastávka: Sedlec u Obrnic (2,6 km)
★★★ - Přírodní památka Lužické šipáky, Lužice:
Jedna z největších lokalit výskytu Dubu pýřitého u nás. Původně zde v této lokalitě byly chráněny jen nejstarší exempláře tohoto dubového druhu, které dorůstaly velmi zajímavých rozměrů a tvarů. Postupně byla ochrana rozšířena na celý svah. Ten je na jílovém podloží, a tak jsou zde časté velmi výrazné sesuvy půdy. Proto je silnice pod přírodní památkou uzavřena pro automobily.
Poloha: 50.4893064N, 13.7588094E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lužice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Skršín (3,8 km)
GALERIE: LUŽICKÉ ŠIPÁKY
★★★ - Vršanská vyhlídka, Malé Březno:
Z vyhlídky si můžete prohlédnout změnu severočeské krajiny. Budete se dívat do obrovské jámy dolu Vršany, který stojí na místě stejnojmenné obce a dalších obcí, které zmizely navždy z mapy. Jmenovaly se Slatinice, Hořany, Kyjice, Pohlody, Holešice, Nové Sedlo nad Bílinou a Ervěnice.
Poloha: 50.4870828N, 13.5798311E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bylany, DOMES (3 km)
Vlaková zastávka: Třebušice (5,5 km)
★★ - Zámek Korozluky, Korozluky:
Zámek utekl hrobníkovi z demoličního výměru. A to díky architektu Miroslavu Peroutovi, který se po roce 1994 postaral o jeho záchranu. Na místě kdysi stávala tvrz, která ale zanikla. Místo si ale oblíbil Václav Rajský z Dubnice, který si zde nechal v roce 1775 postavit barokní zámeček. Šlo o litoměřického hejtmana, který se ale časem dostal do dluhů, a tak ho po jedenácti letech Rajský prodal, aby alespoň část z nich splatil. Následně se tu střídali majitelé a ti poslední před sametovou revolucí rozhodně nebyli šlechtického rodu, protože jak družstvo Včela, tak JZD, tak zemědělské učiliště nebo Okresní národní výbor v Mostě tu nadělaly víc škody než užitku. Velkou proměnou prochází i zámecký park s kaplí svatého Josefa.
Poloha: 50.4794903N, 13.7256603E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Korozluky, Obecní úřad (0,5 km)
Vlaková zastávka: Sedlec u Obrnic (2,6 km)
★★ - Kostel svatého Augustina, Lužice:
Novogotický kostel byl postaven v roce 1877. Vznikl na místě původního kostela, který byl postaven už ve 14. století. Dnes je však novogotická stavba ve velmi špatném stavu. Od roku 1998 je chráněn jako kulturní památka, záchrana však postupuje velmi pomalu.
Poloha: 50.4922917N, 13.7576697E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lužice (420 m)
Vlaková zastávka: Skršín (4,3 km)
★ - Přírodní památka Kopistská výsypka, Most: (bez fotografie)
Místo, které vzniklo na místě, kam byla vyvážena důlní hlušina. Rekultivace skončila v roce 1983 a po výsadbě jednoho a čtvrt milionu sazenic stromů zde vznikl největší lesní porost v Mostecké pánvi. Bylo zde vysázeno také půl milionu keřů. Zůstaly tu ale i travnaté louky celkem na ploše šesti hektarů. Specifickým bodem celé lokality jsou bezodtokové tůně, které se staly dnes místem nejhojnějšího výskytu chráněného Čolka velkého v Ústeckém kraji.
Poloha: 50.5350072N, 13.5992892E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most, Souš, Vrbenský I (2,1 km)
Vlaková zastávka: Třebušice (2,3 km)
★ - Lípa v Lužici, Lužice:
Pětimetrová krasavice v pase. Krásně vzrostlá Lípa malolistá roste u vchodu do hřbitova. Vysoká je 17 metrů a její stáří je téměř 400 let.
Poloha: 50.4914381N, 13.7562964E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lužice (380 m)
Vlaková zastávka: Skršín (4,1 km)
★ - Zaječická hořká, Bečov: (bez fotografie)
Zdroj unikátní minerální vody. Obsahuje ohromné množství sodíku a hořčíku a slouží k léčbě otylosti, nemoci žaludku, žlučníku, proti kornatění tepen, ale i při kožních chorobách. V minulosti byla nazývána hořkou vodou a je velmi podobná legendární britské Epsomské soli, jejíž naleziště se už v 18. století vyčerpalo. Právě v 18. století pak začíná rozkvět zdejší Zaječické hořké vody, která se jeví jako dokonalá náhrada za vyschlé anglické zdroje. O rozvoj zdejší lokality se postaral Friedrich Hoffmann, který byl osobním lékařem pruských panovníků. Dnes je více než 20 vrtů této kyselky obehnáno plotem a kamerově hlídáno. Stáčí se a vyváží se na trhy, kde je o ní extrémní zájem, což je hlavně Čína, Rusko a USA.
Poloha: 50.4738575N, 13.7054644E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Korozluky (2,7 km)
Vlaková zastávka: Bečov u Mostu (2,7 km)
GALERIE: OHLÉDNUTÍ ZA CESTOU
Výlet 3: Okružní jízda po vršcích kolem Mostu, po industriální a technické krajině a po rekultivovaných místech, do kterých se znovu vrací život (horské kolo)
Start: Most, Turistický rozcestník Most – zimní stadion
Cíl: Most, Turistický rozcestník Most – zimní stadion
Délka trasy: 73,8 km
Časová náročnost: 5:35 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Krajina kolem Mostu je velmi různorodá a tento výlet chce některé tváře krajiny v této oblasti ukázat. Kromě unikátních přírodních lokalit, které požívají nejvyššího stupně státní ochrany, kterými jsou NPR Zlatník a NPP Jánský vrch se můžeme při výletě setkat i s místem, kde se stáčí jedna z nejunikátnějších minerálních vod světa. V přírodní památce Lužické šípáky budeme obdivovat neobvyklé a méně časté Duby pýřité. Některé zastávky ukáží, jak vypadá vyčerpaná mostecká uhelná krajina a další zase skutečnost, jak může krajina k nepoznání vypadat po mnohaleté rekultivaci. Nejvyšším bodem výletu je 519 metrů nad mořem, což je vrchol kopce Zlatník. Nejnižší bod na vás čeká krátce před tím a jde o výšku 206 metrů nad mořem, což je místo na konci obce Želenice. Celkově v sedle kola překonáte 1073 výškových metrů.
Vhodnost: Výlet obkrouží celé okresní město Most a jeho okolí. Jeho délka vás může vyděsit. 74 kilometrů není malá porce, na trati jsou ovšem i dva náročné výstupy. Několikrát se musí kolo odložit a pokračovat jen pěšky. Výlet se dá pochopitelně rozdělit do několika částí. Jeho pokoření vcelku zvažujte, je zařazen v desátém nejvyšším výkonnostním koši.
Zastávky:
Most, Braňanská pískovna (4,6 km) – Braňany, Vrch Kaňkov (9,4 km) – Obrnice, Národní přírodní rezervace Zlatník (19,4 km) – Lužice, Kostel svatého Augustina (28,3 km) – Lužice, Lípa v Lužici (28,4 km) – Lužice, Přírodní památka Lužické šipáky (28,8 km) – Korozluky, Zámek Korozluky (33,2 km) – Korozluky, Národní přírodní památka Jánský vrch (33,5 km) – Bečov, Pramen Zaječické hořké (36,8 km) – Malé Březno, Vršanská vyhlídka (57 km) - Most, Přírodní památka Kopistská výsypka (67,4 km)
Comments