Historický vývoj české gramatiky zaznamenal úspěchy na poli historickém; dějinný vývoj českého jazyka tak nepřímo historikům potvrdil teorii, že k založení osady Bohušovice nad Ohří došlo mezi 6. a 8. stoletím
Ženský premonstrátský klášter v Doksanech zakládá český královský manželský pár – Vladislav II. a Gertruda v roce 1144; i přes zčásti neutěšený technický stav klášterního komplexu v dnešní době patří krypta kostela Narození Panny Marie k nejcennějším památkám románského stavitelství v celé střední Evropě.
Historie Bohušovic nad Ohří sahá až do elementárních základů prvního osídlení Litoměřicka. Historické střípky jsou řídce rozsypány na velké dějinné ploše. Odrazy Bohušovic jsou pak stručně vepsány do nejčastěji zkoumaných historických pramenů ukrytých v Litoměřicích, Terezíně, Strahovském klášteře nebo arcibiskupském archívu v Olomouci.
Informací o prvopočátcích Bohušovicka je ale žalostně málo. A je velmi nepravděpodobné, že vůbec někdy budou doplněny. Důvod je prostý, archívy strahovské, břevnovské i olomoucké jsou v naší zemi stěžejní a při jejich dlouholetém studiu je známe do nejmenších podrobností. Objevit v nich novou podstatnou informaci je dnes už téměř nemožné.
Téměř vyloučeno je i rozšíření poznatků o historii Bohušovic přímo z městských zdrojů. V době třicetileté války byla totiž obec spálena na prach a veškerá dokumentace a historická fakta byla navždy nenávratně ztracena. S velkým časovým odstupem se začaly rodit Bohušovice nad Ohří v nové moderní podobě a od začátku je zatěžovala nemožnost propojení s historickou minulostí. Souvislý náčrt dějinného vývoje Bohušovic nad Ohří je proto obrovskou výzvou, ale často také jen odhadem a popisem možných historických vazeb s dávnými dobami.
Nejprve se pokusme najít dobu prvního osídlení lokality. Kraj v okolí současných Bohušovic, ve kterých dnes žije dva a půl tisíce obyvatel, začal poskytovat domov prvním lidem už v dávném starověku. První český kronikář Kosmas, jehož dílo je zasazeno do 9. století, zmiňuje župu slovanského kmene Lutomiriců. Jeho tehdejší lidé rozdělení na jednotlivé rodiny zakládali první osady. Ty dostávaly jméno stařešiny, jehož rodina osadu založila. Rodina Dobromíra založila Dobroměřice, Lutomíra Litoměřice a Bohušova rodina Bohušovice.
Gramatická koncovka -ice použitá při tvorbě názvu nově vznikajících osad je podle historických jazykovědců jedním ze znaků vývoje českého jazyka v dobách první české kolonizace – tedy v období mezi 6. a 8. stoletím. A právě tehdy musely vzniknout osadní základy všech českých měst a obcí s jmennou koncovkou -ice. Bohušovice nad Ohří ale měly ještě o malinko specifičtější jazykový vývoj. Způsobila ho vyvíjející se výslovnost češtiny. Ta v českých slovech postupně začala vypouštět hlásku „H“, pokud stála mezi dvěma samohláskami. Z Bohušovic se tak v běhu staletí staly Boušovice a tady je patrný rozdíl mezi českou a německou podobou jména města. Bohušovice nad Ohří mají německou podobu Bauschowitz an der Eger.
Jenže archeologické výzkumy 19. a 20. století posunou první osídlení ještě hlouběji do historie. Způsobí to nález meče v základech jednoho z domů. Verdikt historiků o době vzniku zbraně sune dobu prvního osídlení Bohušovic o několik století dál proti proudu času. Dnes je Bohušovický meč součástí sbírek pražského Národního muzea.
V dalších letech archeologické průzkumy odhalí stopy po osídlení oblasti v pravěku kulturou lidu šňůrové keramiky. Objeveno je i několik kostrových hrobů z římské doby a z éry stěhování národů. Doba prvního osídlení Bohušovic se tak přepisuje o dalších tisíc let proti času.
Poprvé se jméno vsi objevuje v písemné podobě v darovací listině Boleslava II. z roku 993, podle které patří Bohušovice pod správu pražského břevnovského kláštera.
Více pozornosti je vsi věnováno v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057. Tato listina řešící vznik církevní kapituly v Litoměřicích je vůbec nejstarší česky psanou listinou.
V následujících letech dochází k častým změnám majitelů obce. Dokonce jsou Bohušovice rozděleny panskou hranicí a každá část vesnice má jiného správce. Roku 1384 je obec začleněna pod správu nedalekého Doksanského kláštera. Tato změna přináší posílení moci církve a i výstavbu kostela svatého Prokopa.
Za husitských válek podporují Bohušovice stoupence kališníků. Vliv na vývoj obce ztrácí klášter v Doksanech v roce 1460, kdy Zikmund Lucemburský zastavuje Bohušovice nad Ohří Vilému z Kounic a na Kamýku; brzy však nastává změna, kdy se majitelem stává šlechtický rod Kaplířů ze Sulevic. Pak následuje velmi dlouhé období soudních sporů, které končí vítězstvím kláštera v Doksanech a obec se vrací pod jeho správu.
V rámci třicetileté války vstoupí do Bohušovic nad Ohří v roce 1631 poprvé saská vojska a vesnici vyplení, zpustoší a zapálí. Pak přicházejí v roce 1634 vojska švédská, která udělají s Bohušovicemi to samé – tedy obec vypálí, zpustoší a okradou. Stejně tvrdě se Švédové zachovají i v letech 1638, 1639 a naposled v roce 1643. Po tomto posledním požáru nestojí v rozvaleninách Bohušovic jediný dům vcelku a obec je mrtvá. Mezi sutinami se zabydlí bída a apatie. K částečné obnově dojde jen u budovy kostela.
Nové Bohušovice vstávají z popela velmi pomalu na konci 17. století. V roce 1710 zde stojí jen čtyři chalupy, mlýn a přívoz. Nový kostel je vysvěcen až o osm let později. V roce 1756 projdou Bohušovicemi znovu armádní šiky. Tentokrát jde o pruské vojáky, kteří Bohušovice ožebračí a poničí při pochodu k místu první bitvy sedmileté války u Lovosic.
Rakouské císařství se bojí dalších útoků ze strany Pruska, a tak císař Josef II. rozhoduje o výstavbě Terezínské pevnosti. Tato monstrózní stavba a jedna z největších světových staveb té doby zásadně mění tvář Bohušovic nad Ohří a hlavně krajině kolem. Po dobu deseti let výstavby sice přibývají nová pracovní místa, ale po dostavbě v roce 1790 už vypadá krajina k nepoznání. Dominuje jí obrovská stavba z více než 200 milionů cihel a i řeka Ohře musela kvůli pevnosti změnit tok; bylo prokopáno nové koryto o délce 3,5 kilometrů mezi Bohušovicemi a Terezínem. Pevnost však nikdy nenajde válečné využití.
Roku 1845 se obcí prožene devastující povodeň, která se za dalších sedmnáct let vrátí znovu. Ovšem hned tři roky po první katastrofálních záplavách bojují Bohušovice v roce 1848 s opačným živlem. Boj je to tvrdý a ohnivé plameny spálí a zničí celou jižní část obce.
Tou dobou tu ale už probíhá čilý ruch na vyměřování a následné stavbě Pražskodrážďanské železnice. Roku 1848 je postaven přes Ohři devítiobloukový železniční most z kamene v empírovém stylu. 1. června 1850 na slavnostně vyzdobené a novotou vonící bohušovické nádraží přijíždí první parní vlak.
Rychlejší spojení se světem působí blahodárně na rozvoj místního podnikání. První se chopí příležitosti podnikatelé v cukrovarnictví a v roce 1870 je zde otevřen jeden z 250 tehdejších cukrovarů na území dnešní České republiky. V současnosti jich v zemi funguje už jen sedm. Kolem Bohušovic vyrůstají řepná pole a druhou nejpěstovanější plodinou se stává ječmen. Roku 1900 je tu otevřen pivovar a o dva roky poté i parní mlékárna.
Rozvoj Bohušovic se odrazí i na udělení statutu města, ke kterému dojde 30. března 1920. Bohušovice se z něj však moc dlouho neradují, během II. světové války je titul nacisty odebrán a městský prapor může na budově radnice zavlát znovu až 6. října 1998. Nacisté stojí také za výstavbou železniční vlečky z bohušovického nádraží do Hlavní pevnosti Terezín. Po ní zajíždějí do Terezína transporty přivážející židovské obyvatele nejen z celého Československa, ale i z mnoha evropských zemích. Stejnou železnicí jsou vypravovaný transporty do vyhlazovacích židovských táborů ve východní Evropě.
Jižně od Bohušovic nad Ohří leží Doksany. Obec proslula nejen jako sídlo jedné z páteřních českých klimatologických observatoří a profesionálních meteorologických stanic, ale hlavně ženským premonstrátským klášterem. Ten byl založen v roce 1144 Vladislavem II. a jeho ženou Gertrudou v románském slohu. V následujících stoletích se klášter rozšiřuje a na přelomu 17. a 18. století je barokně přestavěn. Jeho nejcennější částí je klášterní kostel Narození Panny Marie. Zvláště jeho krypta je jednou z nejdokonalejší a nejcelistvějších ukázek románského stavitelství ve středoevropském prostoru vůbec. Hlavní oltářní obraz Narození Panny Marie od Petra Brandla je národní kulturní památkou České republiky.
V 60. letech 20. století byl na Litoměřicku prováděn hydrogeologický průzkum České křídové pánve. U obce Brňany byl navrtán v hloubce bezmála tisíc metrů v permokarbonských sedimentech extrémně silný zdroj silně mineralizované uhličito-chlorido-sodné kyselky s bonusovými vysokými rozpuštěnými hodnotami stroncia, barya a lithia. Podle podrobné analýzy provedené v roce 1967 voda obsahovala téměř 60 g rozpuštěných minerálních látek v litru vody. Ke komerčnímu využití pramene této léčivé kyselky však nikdy nedošlo.
Znak města Bohušovice nad Ohří má podobu modrého štítu. V jeho patě je stříbrné dvouříčí a nad ním do poloviny štítu sahá stříbrný kvádrovaný most o dvou obloucích, které vrcholí čtyřmi stínkami. Nad mostem vyrůstá vztyčený stříbrný dvouocasý lev se zlatou zbrojí, jazykem a korunou. Lev drží v tlapách zlatou ostrev o třech sucích.
Dopravní obslužnost:
Auto: Katastrem města Bohušovice nad Ohří prochází hlavní silnice číslo 608. Neprochází však samotnými Bohušovicemi, ale jen částí města zvanou Hrdly. Vzdálenosti Bohušovic nad Ohří z českých měst: Praha (59 km), Ústí nad Labem (25 km), Karlovy Vary (118 km), Plzeň (133 km), Liberec (91 km).
Autobus: Autobusové spojení do Bohušovic nad Ohří je z Litoměřic, Mšeného-lázní, Libochovic a Lovečkovic.
Vlak: Železnice procházející Bohušovicemi nad Ohří tvoří jeden z nejdůležitějších železničních koridorů v Česku, který spojuje Prahu s německými městy Drážďany, Berlín a Hamburk. Mezinárodní rychlíky zde ale nezastavují. Toto je seznam konečných stanic tratí, odkud vás do Bohušovic nad Ohří dovezou přímé železniční spoje: Praha, Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem, Děčín a Hněvice.
★★★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Doksany:
Klášterní kostel s románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera, česká kněžna Gertruda Babenberská, byl přestavěn v letech 1710-20 z románského kostela z počátku 13. století. Trojlodní bazilika má příčnou loď a přilehlými kaplemi. V západním průčelí se nacházejí dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729 a při závěru obdélného presbytáře věž z roku 1718. V interiéru je umístěn barokní hlavní oltář od F. Preisse z počátku 18. století. Vrcholem celého kostela je však hlavní oltářní obraz. Jedná se o obraz Petra Brandla Narození Panny Marie. Tento obraz je samostatnou národní kulturní památkou.
Poloha: 50.4552842N, 14.1591958E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (180 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (3,8 km)
GALERIE: KLÁŠTERNÍ KOSTEL
★★★★ - Klášter Premonstrátek, Doksany:
Klášter premonstrátek založil Vladislav II. společně se svojí manželkou Gertrudou v roce 1144. Budovy postihlo několik požárů a válečné ničení za husitů a třicetileté války. Od konce 17. století procházel barokní přestavbou, v roce 1752 byl nařízením Josefa II. zrušen. Nejdříve sloužil jako kasárna, později se stal majetkem šlechty a od roku 1948 připadl státu. Teprve v roce 1998 zde byl zásluhou polských sester obnoven řád. V současnosti si po domluvě s duchovním správcem farnosti prohlédneme nádherný barokní kostel Narození Panny Marie s románským jádrem a kryptou. S klášterem v Doksanech je spojena i osobnost Anežky České.
Poloha: 50.4549047N, 14.1589717E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (180 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (3,8 km)
GALERIE: KLÁŠTER DOKSANY
★★★ - Kostel svatého Gotharda, Brozany nad Ohří:
Původně románská svatyně ze 2. čtvrtiny 13. století. Už v následujícím století byla ale stavba přestavěna goticky, o dvě století později renesančně. V interiéru se nachází zlomky ornamentálních a figurálních nástěnných maleb z období kolem roku 1350. Najdeme zde i renesanční oltáře saského typu ze 70. let 16. století. Podélná jednolodní stavba má dvě věže – západní je románská, východní renesanční.
Poloha: 50.4544506N, 14.1474508E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Brozany nad Ohří (130 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (4,7 km)
★★★ - Studánka U Tří zázraků, Dolánky nad Ohří:
Okrouhlá barokní kaple nad pramenem byla zbudována koncem 18. století. Pramen byl považován za zázračný a léčivý, pomáhá prý při lupénce.
Poloha: 50.4717956N, 14.1614267E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolánky nad Ohří, Obec (220 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (2,1 km)
★★★ - Přírodní památka Písčiny u Oleška, Oleško:
Přírodní památka byla zřízena k ochraně otevřených trávníků kontinentálních dun - rostou zde travní porosty psinečku a paličkovce. Z chráněných rostlin rostoucích na píscích zde najdeme šater svazčitý nebo smil písečný. Žije zde mnoho druhů motýlů, například přástevník kostivalový či lišaj pryšcový.
Poloha: 50.4829317N, 14.2008397E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Oleško (1 km)
Vlaková zastávka: Oleško (1,1 km)
GALERIE: PÍSČINY U OLEŠKA
★★★ - Tvrz Brozany nad Ohří, Brozany nad Ohří:
Zděná tvrz vznikla počátkem 15. století přestavbou dřevěné. Sloužila jako sídlo purkrabí mělnických proboštů nebo majitelů brozanského panství. V roce 1559 ji Zikmund Brozanský z Vřesovic nechal upravit na renesanční zámek, jehož fasádu zdobila figurální sgrafita a nápisy. Po vydrancování saskými vojsky sídlo ztratilo svůj dřívější společenský význam a sloužilo různým účelům. Po rekonstrukci v roce 2002 zámek částečně slouží pro pořádání kulturních akcí obce a částečně je zpřístupněn veřejnosti. Prohlédneme si tu interiéry vyzdobené biblickými výjevy a nápisy.
Poloha: 50.4525244N, 14.1435697E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Brozany nad Ohří (290 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (5 km)
★★ - Zámek v Doksanech, Doksany:
Klášter založený Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou Babenberskou krátce před rokem 1144 existoval do roku 1782. Poté se klášterní budovy přeměnily na zámek a hospodářské objekty. Kouzelná je procházka zámeckým či klášterním parkem s nádhernými stromy.
Poloha: 50.4550844N, 14.1596450E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (150 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (3,8 km)
GALERIE: ZÁMEK DOKSANY
★★ - Jinan v Doksanech, Doksany:
Velký silný strom. V obvodu kmene má 363 centimetrů. Výšku má 16 metrů.
Poloha: 50.4544058N, 14.1587858E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (450 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (4 km)
★★ - Platan v Doksanech, Doksany:
Jedná se o 25 metrů vysoký strom s obvodem kmene 401 centimetrů.
Poloha: 50.4546231N, 14.1594119E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (150 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (3,8 km)
★★ - Buk v Doksanech, Doksany:
Přenádherně rostlý Buk lesní červenolistý. Výška kmene je 26 metrů. Obvod kmene je 562 centimetrů.
Poloha: 50.4546189N, 14.1581550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (0,5 km)
Vlaková zastávka: Hrdly (4 km)
★★ - Zámek Vrbičany, Vrbičany:
Zámek byl postaven Františkem Kresslem z Kvaltenburka na místě zpustlé tvrze v letech 1786-89. Ve stejné době tu byl založen velký park. Zámek je patrovou obdélnou pozdně barokní budovou se středovým třípatrovým rizalitem a mansardovou střechou. Po konfiskaci po roce 1945 v zámku sídlilo učiliště, od roku 1998 zde byly sklady. Od roku 2011 vlastní zámek zemědělská firma, která provádí postupnou rekonstrukci. Zajímavostí je skutečnost, že se zde v roce 1944 po nezdařeném atentátu na Adolfa Hitlera zastřelil baron von Hartrott. Ten byl správcem zdejšího majetku. Dodnes se ale neví, zda baron byl do přípravy atentátu zapojen či ho pouze přemohla frustrace z politické situace. Baron von Hartrott byl také dozorcem nacistického projektu Lebensborn na území Čech.
Poloha: 50.4644808N, 14.0916633E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vrbičany (0,6 km)
Vlaková zastávka: Chotěšov pod Hazmburkem (4,4 km)
GALERIE: ZÁMEK VRBIČANY
★★ - Renesanční mlýn, Brozany nad Ohří:
Mlýn pochází z konce 16. století a leží na vedlejším rameni řeky Ohře. Budova s mansardovou střechou zaujme na první pohled svou fasádou, která je zdobena sgrafitovými psaníčky. Počátkem 20. století byl mlýn upraven na vodní elektrárnu. Po roce 1945 byl zestátněn a rychle chátral, zachránil ho až archív hydrometeorologického ústavu, který se zde usídlil.
Poloha: 50.4531158N, 14.1445500E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Brozany nad Ohří (180 m)
Vlaková zastávka: Hrdly (4,9 km)
★★ - Přírodní rezervace Loužek, Doksany:
Přírodní rezervace se rozkládá v nivě řeky Ohře mezi dvěma slepými rameny. Oblast je porostlá přirozeným teplým lužním lesem, ve kterém dominují duby, topoly, olše, jasany a javory. Z vzácných rostlin zde můžeme nalézt Lilii zlatohlávek a Ladoňku dvoulistou. Hnízdí tu mnoho vzácných druhů ptactva.
Poloha: 50.4494483N, 14.1602106E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Doksany, Škola (1,1 km)
Vlaková zastávka: Hrdly (5,1 km)
★ - Dub u Brozan, Brozany nad Ohří:
Pětimetrový krasavec v obvodu. Má výšku 21 metrů a jedná se o Dub letní.
Poloha: 50.4514242N, 14.1528350E
Parkoviště: v obci Brozany nad Ohří
Autobusová zastávka: Brozany nad Ohří (0,9 km)
Vlaková zastávka: Hrdly (4,8 km)
GALERIE: POHLEDY Z BOHUŠOVICKA
Výlet 1: Procházka klášterní krajinou kolem řeky Ohře v okolí Doksan (pěší)
Start: Oleško, Železniční stanice Oleško
Cíl: Doksany, Turistický rozcestník Doksany - klášter
Délka trasy: 14,8 km
Časová náročnost: 4:00 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Krajina kolem Doksan na březích řeky Ohře se nazývá klášterní krajinou. Důvodem je zdejší klášter, který je skutečně velmi starý; dnes ho bohužel nenacházíme v příliš kvalitním stavu. Přesto i dnes je čitelná jeho nálada a náboj, který ze svých zdí vyzařuje dodnes. V blízkosti Doksan najdeme i meandry řeky Ohře, kde na nás čeká Přírodní rezervace Loužek. Nejvyšší bod celého výletu najdeme ve výšce 206 metrů, což je lokalita zvaná Skála. 147 metrů nad mořem je naopak nejnižší bod, který se nachází v Doksanech při přechodu řeky Ohře.
Vhodnost: Výlet má velmi příjemnou délku, ale i celkové převýšení – 98 metrů nad mořem. Jedná se o jeden z mála výletů, který není cyklický a má na různých místech start a cíl. Náročnost výletu dosahuje nejnižšího prvního stupně.
Zastávky:
Oleško, Přírodní památka Písčiny u Oleška (1,1 km) – Dolánky nad Ohří, Studánka U Tří zázraků (7 km) – Brozany nad Ohří, Kostel svatého Gotharda (10,3 km) – Brozany nad Ohří, Renesanční mlýn (10,6 km) – Brozany nad Ohří, Tvrz Brozany nad Ohří (10,7 km) – Brozany nad Ohří, Dub u Brozan (11,9 km) – Doksany, Přírodní rezervace Loužek (13,1 km) – Doksany, Buk v Doksanech (14,2 km) – Doksany, Jinan v Doksanech (14,3 km) – Doksany, Platan v Doksanech (14,6 km) – Doksany, Klášter sester premonstrátek (14,65 km) – Doksany, Kostel Narození Panny Marie (14,7 km) – Doksany, Zámek Doksany (14,75 km)
Comments