Budyně nad Ohří se pyšní překrásným vodním hradem, z původní stavby však zůstalo jen torzo – dvě křídla byla v 19. století stržena; neméně pak návštěvníky potěší úzké uličky napovídající o dávné historii
Mšené – lázně dokáže nabídnout krásnou lázeňskou atmosféru, klid a Pramen lásky; největší perlou zdejšího lázeňského areálu je ale jediná dochovaná stavba autora hirošimského Atomového dómu Jana Letzela v Česku
V katastru dnešního města Budyně nad Ohří (německy Budin an der Eger) existovalo osídlení takzvaných Skrčků už kolem roku 2000 před naším letopočtem. Název kultury pochází podle způsobu pohřbívání. Jejich kosterní pozůstatky byly v hrobech nalezeny v typicky skrčené poloze.
Krajinu kolem Budyně nad Ohří odpradávna formovala řeka Ohře. Dnes je nepředstavitelné, že v průběhu prehistorie naší planety se sunula Ohře ze svého původního koryta, které obtáčelo druhý největší sopečný třetihorní kráter v Evropě, kterým je celé Doupovsko, a pak se táhla po vrcholcích Krušných hor. Po propadu Mostecké pánve se tok pradávné řeky svalil do údolí a postupně se zažíral čím dál tím jižněji. Nejprve byly řečištěm dnešní toky řek Bílina a Srpina a později se vody Ohře dokulily až do dnešní podoby. Mezi Budyní a Hostěnicemi můžeme narazit ještě na poslední meandrující zbytky původního koryta této řeky.
Ale teď zpět k samotnému sídlu. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1173. Kronikář Václav Hájek z Libočan sice posouvá základy historie Budyně až do roku 881, ale tomuto muži opravdu nemůžeme jeho zápisky věřit, a proto považujeme tento údaj za nepodložený.
Z listiny z roku 1173 vyčteme, že si český král Vladislav I. ponechává Budyni a některé další statky v blízkosti k vlastnímu užívání. To dává jasný důkaz toho, že už v té době musel v Budyni nad Ohří stát rozvinutý a zcela samostatný přemyslovský knížecí dvorec.
Ve světle těchto informací se tak z Budyně stává jedno z nejstarších českých sídel. Zdejší gotický vodní hrad je doložen v listinách z doby Přemysla Otakara II. Už v té době byl jedním ze stěžejních královských dvorců.
A nejinak tomu bylo i za vlády Jana Lucemburského. Za jeho panování se však vymaňuje z přímého královského vlastnictví, protože Jan Lucemburský objekt prodává či mění s vlivným šlechticem Zbyňkem Zajícem z Valdeka. Ten v té době sídlil na nedalekém hradu Hazmburk.
Právě Zbyněk Zajíc udělal z vodního hradu věhlasné a zajímavé architektonické dílo. Nechal hrad po roce 1463 rozšířit a přestavět ve stylu pozdní gotiky.
Budyňský hrad byl významným alchymistickým centrem, a to zvláště za panování dalšího důležitého muže z rodu Zajíců – Jana. Konec konců nejen jeho, ale i celou historii alchymie připomíná na místním hradě muzejní expozice. Jan Zajíc zastává významnou funkci dvorského sudího.
Postavil se však na odpor proti králi Jiřímu z Poděbrad a v roce 1469 podpořil vzdorokrále Matyáše Korvína. Z tohoto důvodu se hrad v Budyni stává cílem útoku královských vojsk; Jan Zajíc ale stačí na poslední chvíli z vodního hradu uniknout; život si spasí útěkem do Žitavy. Další přestavba čekala na Budyni nad Ohří v roce 1585.
Za Jana Zbyňka Zajíce dostala renesanční podobu, což bylo zčásti vyvoláno nutností po výbuchu muničního skladu v kamenné věži v roce 1551. Jedním z hostů na zdejším sídle se v této době stává slavný hvězdář Tycho de Brahe. V té době šlo o jednu z nejvýznamnějších a nejnákladnějších šlechtických rezidencí v českém království. Jenže i tak si významný představitel rodu Zajíců žil nad poměry a panství Budyně zadlužil. Nezbylo mu nic jiného, než ho v roce 1614 prodat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka.
Do této doby také spadá masivní rozvoj zdejší židovské kolonie. První vyznavači Davidovy hvězdy se v Budyni nad Ohří objevují v první polovině 16. století. Jedenáct židovských rodin zde žije v roce 1638 a po skončení třicetileté války dvojnásobek. Vrcholného počtu dosahují zdejší židovští osadníci v roce 1783, později už počet Židů v Budyni klesá. Už od 16. století ale severně od náměstí existuje židovské ghetto. Domy zůstaly zachovány povětšinou dodnes, jen na nich byly provedeny často nevhodné rekonstrukce, které architektonickou cennost výrazně znehodnotily. V Budyni byla i židovská synagoga; původně dřevěnou stavbu nahradila v 19. století zděná budova, která sice prochází rekonstrukcí, slouží však jako skladiště.
Teď se ale vraťme do roku 1614, kdy zdejší panství jako splátku astronomických dluhů získává Adam ze Šternberka. Tento muž spojuje zdejší panství s libochovickým, což ale předznamenává postupný úpadek hradu. Třicetiletá válka zcela zbídačí zdejší oblast a také poničí vodní hrad. Na něj v roce 1631 zaútočí posádka saského vojska.
Od roku 1676 říká oblast pane Gundakaru z Ditrichštejna; pro něj už není Budyně nad Ohří prvořadým sídlem a daleko víc mu záleží na libochovickém zámku. Z budyňského zámku se stávají dokonce jen byty panských úředníků.
Další velkou ranou je sedmiletá válka, během které v roce 1759 Prusové hrad, ale i město vypálí. Vše dovrší rok 1823, kdy je zbořeno jižní a východní křídlo hradu. Před absolutním koncem zachrání vodní hrad Budyni nad Ohří rod Hebersteinů, který věnuje značné finanční prostředky do nákladné rekonstrukce objektu, která probíhá v letech 1902-1911.
Dnes je Budyně nad Ohří domovem pro dva tisíce obyvatel.
V nedalekých Žabovřeskách se nachází druhé největší muzeum v Evropě, které se zaměřuje na motocykly značky Simson vyráběné v továrně bratrů Simsonových v německém Suhlu.
Jen pár kilometrů od města pak najdeme poklidné městečko Mšené – lázně. To nabízí jednu z nejdelších lázeňských tradic v České republice a příjemné prostředí. Milovníci televizních seriálů zde najdou prostory, které se staly kulisou závěrečných epizod první řady seriálu První republika. V těchto lázních ale najdeme i skutečnou architektonickou raritu. Slavný stavitel Jan Letzel byl ve světě víc uznávaný než ve své vlastní zemi. Dodnes zůstala v Česku zachována jedna jeho stavba, a tou je právě lázeňský pavilon Dvorana. Celosvětově proslul Jan Letzel výstavbou jednoho dobu v japonské Hirošimě, která jako jediná přežila výbuch atomové bomby 6. srpna 1945. Této stavbě se také říká Atomový dům.
Znakem města Budyně nad Ohří je čtvrcený štít. Horní pravá a dolní levá část je modrá. V obou je zlatý zajíc ve skoku. Ostatní dvě pole jsou zlatá a najdeme v nich černou kančí hlavu s velkými tesáky a rudým jazykem. Před zajícem ve spodním levém poli je zlatý kříž.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: V Budyni nad Ohří se potkávají silnice II. tříd číslo 118 a 246. Vzdálenosti Budyně nad Ohří z českých měst: Praha (55 km), Ústí nad Labem (45 km), Karlovy Vary (118 km), Plzeň (132 km), Liberec (103 km).
Autobus: Autobusové spojení do Budyně nad Ohří je z Prahy, Litoměřic, Mšeného-lázní, Štětí, Libochovic a Dušníků.
Vlak: Železnice byla do Budyně nad Ohří sice přivedena, ale řádných spojů se zde nedočkáte. Trať slouží pouze v létě v sezoně o víkendu pro provoz historických vláčků.
★★★★ - Vodní hrad Budyně nad Ohří, Budyně nad Ohří:
Původně stál na místě dnešního hradu přemyslovský dvorec. To se změnilo ve 2. pololetí 13. století, kdy byla raně gotická stavba postavena. V roce 1336 se majitelem hradu stal Zbyněk Zajíc z Valdeka a Hazmburka a během držení celé panství doznalo největšího rozkvětu. Po téměř třech stoletích se však rod musel s držením Budyně rozloučit. Stalo se to za vlády Jana Zbyňka z Hazmburka. Tomuto mecenáši a hostiteli vědců došly finanční prostředky, a tak v roce 1613 přenechává sídlo Adamovi ze Šternberka. Ještě předtím ho však nechal renesančně upravit. Za vlády Šternberků však ztrácí hrad svůj význam a po požáru v roce 1759 postupně chátrá. V roce 1823 bylo zbořeno jižní a východní křídlo. Díky několika rekonstrukcím v průběhu 20. století se ale hrad dochoval v dobrém stavu. Dnes zůstal stát dvoukřídlý objekt s několika kamennými arkýři a hranolovou věží. V interiérech se dochovaly renesanční i gotické křížové klenby. Ve Zlatém sále pak zaujme renesanční výzdoba s malbami. Prohlídková trasa nás provede nejen interiéry sídla, ale můžeme navštívit i Jandovo muzeum, ve kterém je ukázka alchymistické dílny a laboratoře Jana Zajíce z Valdeka a Hazmburka.
Poloha: 50.4047731N, 14.1237147E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Náměstí (190 m)
Vlaková zastávka: Libochovice (6,1 km)
GALERIE: VODNÍ HRAD BUDYNĚ
★★★★ - Pavilon Dvorana, Mšené – Lázně:
Doslova unikát ve světě architektury. Tato stavba pochází z ateliéru světově uznávaného architekta Jana Letzela. Ten je autorem hirošimského Atomového domu, který jediný přežil výbuch jaderné bomby a dnes je z něj památník míru. Jan Letzel v České republice, kde byl méně uznávaný než v zahraničí, zanechal pouze jedinou stavbu, a to právě tento secesní lázeňský pavilon v Mšené. Vznikl v roce 1905. Vnitřní výmalbu zajistil malíř Viktor Oliva.
Poloha: 50.3635486N, 14.1323850E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, lázně (120 m)
Vlaková zastávka: Bříza - obec (7,5 km)
★★★ - Městské hradby, Budyně nad Ohří:
V Budyni nad Ohří se dělí na dvě větve. Jde o vlastní městské hradby, ale i o hradby, které obklopovaly vodní hrad. V severozápadním a jihozápadním rohu hradních hradeb se nachází půlkruhové bašty. Patrná jsou i místa, kde se původně nacházel vodní příkop.
Poloha: 50.4046464N, 14.1233625E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Náměstí (0,5 km)
Vlaková zastávka: Libochovice (6 km)
GALERIE: KOUZLO ULIČEK V BUDYNI
★★★ - Lázně Mšené, Mšené – Lázně:
K léčbě se využívají od roku 1796. Založil je František Pavkovský, který byl ředitelem panských majetků rodu Kinských na Zlonicích. Léčí se zde nemoci pohybového aparátu, nově i nemoci nervů. Využívá se zde k léčbě minerální voda vycházející z cenomanských pískovců. Ale hlavně slatina, která je bohatá na železo a podává se formou obkladů. Procedury dnes poskytují léčebné domy Praděd, Říp a Vítkov. Jako ubytování pak slouží další domy Kyselka, Slovanka nebo Blaník. Vrcholem a středobodem lázní je však lázeňský dům Dvorana, který je dílem Jana Letzela a pochází z roku 1905.
Poloha: 50.3635486N, 14.1323850E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, lázně (120 m)
Vlaková zastávka: Bříza - obec (7,5 km)
GALERIE: MŠENÉ - LÁZNĚ
VIDEO: MŠENÉ U LÁZEŇSKÉHO RYBNÍKU
★★★ - Přírodní památka Na Dlouhé stráni, Mšené – Lázně:
Velmi malebná evropsky významná lokalita. Vyskytuje se zde Bělozářka liliovitá, Hvězdnice zlatovláska, Kozinec rakouský, Kozinec dánský a Kozinec vičencový.
Poloha: 50.3871536N, 14.1317297E
Parkoviště: až v obci Mšené - lázně
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, lázně (1,8 km)
Vlaková zastávka: Libochovice (10,1 km)
★★★ - Přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka, Mšené – Lázně: (bez fotografie)
Velmi významná památka severní části Podoharské tabule. Lokalita je velmi ceněna, protože je obtížně přístupná a zůstala proto zachována v původní podobě. Celá památka se táhne šest kilometrů podél Podbradeckého potoka. Údolí se zařezává do podloží, které je tvořeno křídovými horninami a sedimenty. Na ploše celého údolí se střídají klíčové chemické sloučeniny v podloží, což umožňuje ještě větší rozmanitost fauny. Spodní část údolí prorůstá jasanovoolšový lužní les, kde najdeme chráněné rostliny jako Oměj vlčí mor pravý nebo Třemdava bílá. Velmi přátelská je lokalita k motýlům, objevuje se tu například Přástevník kostivalový nebo Otakárek ovocný. Stejně dobře se tu daří i houbám; lze tu najít Pavučinec nancyský nebo Holubinku olšovou.
Poloha: 50.3721503N, 14.0934325E
Parkoviště: na kraji obce Mšené – Lázně nebo Brníkov
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, Brníkov (1,9 km)
Vlaková zastávka: Libochovice - město (7,1 km)
★★★ - Lípa Na Markovském, Mšené – Lázně:
Jedná se o lípu uprostřed polí. Je vysoká jen 15,5 metru, v obvodu kmene má ale 508 centimetrů.
Poloha: 50.3641461N, 14.1053858E
Parkoviště: na kraji obce Mšené - Lázně
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, Vrbice, Podolí (1,1 km)
Vlaková zastávka: Libochovice - město (8,2 km)
★★ - Torzo kaple svatého Jana Nepomuckého, Mšené – Lázně:
Tato kaple se vlastně nikdy nedostavěla. Budovat se začala v roce 1801; po třech letech však byly práce zastaveny. Stojí na vyvýšeném místě s pěkným výhledem na samotné lázně.
Poloha: 50.3871536N, 14.1317297E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, lázně (120 m)
Vlaková zastávka: Bříza - obec (7,5 km)
★★ - Zámek Mšené – Lázně, Mšené – Lázně:
Původní tvrz založili s největší pravděpodobností pánové z Illburka. Roku 1538 přechází majetek pod správu nejvýznamnějšího vladařského rodu severozápadních Čechů – Zájíců z Hazmburka. Pak na nějaký čas vládli na Mšeném i rody Kinských nebo baron Leopold Sauer. Posledním majitelem byl František Toman starší, který nechal zámek přestavět v neorenesančním stylu.
Poloha: 50.3630672N, 14.1230981E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, U Kapličky (95 m)
Vlaková zastávka: Bříza - obec (8,3 km)
★★ - Přírodní rezervace Pístecký les, Budyně nad Ohří:
Jeden z posledních lužních lesů na řece Ohři. Jedná se skutečně o přenádhernou lokalitu, která je nejkrásnější v jarním období. Tehdy se celá plocha mění na modrobílou, protože tu rozkvétají obrovské koberce Bledule jarní nebo Ladoňky vídeňské.
Poloha: 50.4263383N, 14.1374958E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Písty (1,4 km)
Vlaková zastávka: Hrobce (9,5 km)
★★ - Přírodní památka Vrbka, Budyně nad Ohří:
Odborníci tu oceňují hlavně polopřirozené suché trávníky. Ty jsou domovem mnoha chráněných rostlin. Najdeme tu například Sasanku lesní, Lilií zlatohlávek nebo Vstavač nachový. Místo je také lokalitou, kde se vyskytují vzácné houby jako Voskovečka černotečkovaná, Muchomůrka ježohlavá nebo Čirůvka růžovolupenná.
Poloha: 50.3917122N, 14.1605308E
Parkoviště: na kraji obce Vrbka
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Vrbka (1,5 km)
Vlaková zastávka: Libochovice (9,5 km)
GALERIE: POHLEDY Z VRBKY
VIDEO: ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Z VRBKY
★★ - Pramen lásky, Martiněves:
Jedná se o velmi vydatný a pitný pramen. Najdeme ho v blízkosti zdejšího rybníčku. Podle legendy, ten kdo se ho napije do roka najde lásku.
Poloha: 50.3668333N, 14.1328333E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mšené – lázně, lázně (360 m)
Vlaková zastávka: Bříza - obec (8,1 km)
★ - Dub letní pod Hostenickým jezem v Pístech, Budyně nad Ohří:
Poslední památný strom na řece Ohře. Najdeme ho v katastru obce Písty. Jeho výška je 22 metrů a obvod kmene je 548 centimetrů. Jedná se tak o sedmý největší strom okresu Litoměřice.
Poloha: 50.4319039N, 14.1527708E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Písty (1,4 km)
Vlaková zastávka: Hrobce (8,3 km)
★ - Barokní most, Budyně nad Ohří:
Most pochází z doby pozdního baroka. Vytvořen byl v období let 1770 až 1773. V roce 1996 prošla stavba velkou rekonstrukcí, kdy byly sundány barokní sochy.
Poloha: 50.4066472N, 14.1238914E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Náměstí (350 m)
Vlaková zastávka: Libochovice (5,7 km)
★ - Přírodní památka Slatiniště u Vrbky, Budyně nad Ohří:
Lokalita vápenitých sedimentů. Na nich se vytvořilo slatiniště a na ně je vázána řada mokřadních živočichů a rostlin.
Poloha: 50.3871536N, 14.1317297E
Parkoviště: na komunikaci poblíž lokality
Autobusová zastávka: Budyně nad Ohří, Vrbka (1,5 km)
Vlaková zastávka: Libochovice (8,3 km)
GALERIE: KRAJINA KOLEM BUDYNĚ
Výlet 1: Vodní hrad Budyně nad Ohří a lázeňská atmosféra v Mšeném-lázních (pěší)
Start: Budyně nad Ohří, Turistický rozcestník Budyně nad Ohří
Cíl: Budyně nad Ohří, Turistický rozcestník Budyně nad Ohří
Délka trasy: 25,5 km
Časová náročnost: 7:00 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Na Budyňsku můžeme pozorovat výrazné geologické zlomy, které jsou typické pro oblast Poohří. V těchto zlomech vznikaly často studánky s léčivou vodou. Nejinak je tomu i v Mšeném – lázních. Takové tři výškové zlomy musíme překonat, ale neměla by nás jejich výška zaskočit. Na nejvyšším bodě budeme ve výšce 265 metrů nad mořem, což bude krátce za obcí Martiněves. Nejníže doputujeme ke břehům řeky Ohře, kdy budeme ve výšce 156 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 222 metrů. Proto není nijak náročný na fyzickou kondici. Problém může dělat jen jeho lehce nadprůměrná délka; proto je zařazen ve třetím náročnostním koši. Z hlediska roční doby je vhodné navštívit jak Přírodní památku Na Dlouhé stráni, tak i Pístecký les zjara či v časných letních měsících.
Zastávky:
Budyně nad Ohří, Vodní hrad Budyně nad Ohří (0,2 km) – Budyně nad Ohří, Městské hradby (0,8 km) – Mšené – lázně, Přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka (6,8 km) – Mšené – lázně, Lípa na Markovském (8,6 km) – Mšené – lázně, Zámek Mšené (10 km) – Mšené – lázně, Lázeňský areál (10,7 km) – Mšené – lázně, Pavilon Dvorana (11 km) – Mšené – lázně, Torzo kaple svatého Jana Nepomuckého (11,3 km) – Mšené – lázně, Pramen lásky (11,8 km) – Mšené – lázně, Přírodní památka Na Dlouhé stráni (13,4 km) – Budyně nad Ohří, Přírodní památka Vrbka (17,2 km) – Budyně nad Ohří, Přírodní památka Pístecký les (23,1 km) – Budyně nad Ohří, Barokní most (25,2 km)
ความคิดเห็น