Osudy Dobřichovic byly odjakživa spojeny s tokem zdánlivě klidné Berounky; mnohokrát se vylila z břehů a přinesla starosti; v roce 2002 však byl její průtok 123krát vyšší než běžně a Dobřichovice byly zdevastovány
Na meteorologických mapách se však Dobřichovice objevily znovu o deset let později; tehdy vystoupala rtuť teploměru na absolutně rekordní číslo v historii teplotního měření na území našeho státu - v Dobřichovicích 20. srpna 2012 naměřili 40,4° Celsia
Dobřichovice (německy Dobřichowitz nebo Dobschichowitz) jsou městem ležícím na obou březích Berounky a přímo svým katastrem navazující na dvě sousední města Řevnice a Černošice.
Za první zmínkou o obci Dobřichovice se musíme vydat do 6. dubna roku 1253. A už z této první písemné informace se dozvídáme, že tehdejší panovník Václav I. potvrdil darování obce Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
A hned na úvod vidíme zásadní rozdíl ve vývoji Dobřichovic a jejich souseda Černošic. Zatímco sousedé v Černošicích si museli v průběhu staletí mnohokrát zvykat na změnu jména majitele panství, tak lidé z Dobřichovic zůstávali po celou dobu historie v držbě tohoto rytířského řádu. Výjimku tvořily velmi krátké časové úseky, ke kterým došlo za husitských válek a v době stavovského povstání v 17. století.
Jenže historie obce nezačala v polovině 13. století, jak by se dalo soudit z písemné zmínky, ale už mnohem dřív. To potvrdily archeologické výzkumy, které odhalily, že první osídlení oblasti pochází už z mladší doby kamenné.
Další důkazy osídlení oblasti před rokem 1253 podává zachovalá architektura, a to hlavně kostel svatých Martina a Prokopa v nedaleké obci Karlík. Ten vznikl už za vlády Přemysla Otakara I. ve 12. století.
Další důkaz podává dnes do tělesa kostela jako presbytář zakomponována původní románská rotunda, která tu samostatně stála už v 11. století. V té době zde už byli usazení slovanští osídlenci, kteří do kraje přišli pod vedením muže se jménem Dobřich. A podle jeho jména byla slovanská osada pojmenována.
Zkusme zavřít oči a představit si, jak ve zmiňované době lokalita vypadala. Uvnitř slovanského hradiště se nacházel opevněný hrádek samotného Dobřicha, po něm se ale nezachovaly žádné pozůstatky a v jeho těsné blízkosti se nacházela románská rotunda. To stále ale mluvíme o dnešní samostatné obci Karlík, která se nachází nad Dobřichovicemi.
Úkolem slovanského sídliště bylo střežit brod umožňující přechod Berounky a toto místo přechodu se nacházelo na místě dnešního jezu.
Vlastní brod pak střežila slovanská tvrz, na jejímž místě později v Dobřichovicích vyrostl zámek. Tak to fungovalo až do poloviny 13. století, kdy se Václav I. rozhodl, že už není třeba držet kontrolu nad brodem a celou oblast převedl pod správu Křížovníků.
Změna byla přijata lidmi bez problémů a čas plynul spokojeně dál. A to až do doby husitských válek, kdy vtrhli do Dobřichovic kališníci. Všeobecný hněv a nenávist vůči katolíkům se tentokrát obrátil proti rytířskému řádu a husité vyplenili, vypálili a rozbořili tvrz.
Panství začalo ve společenském vaakum rychle střídat jednoho majitele za druhým. Počátkem 16. století se však už Dobřichovice vracejí do správy řádového majetku. Obnova zničených staveb přichází hlavně pod vedením velmistra řádu Hynka Berky z Dubé, který ruiny povalené tvrze využil k výstavbě renesančního zámku. Ten byl využíván jako letní sídlo řádových velmistrů a kvůli jejich odpočinku vznikla u zámku panská zahrada, která se v posledních letech přeměnila v park, který najdeme u dnešní budovy obecního úřadu.
A čas se znovu pustil do svého poklidného toku, který lze přirovnat snad jen k líně plynoucím vlnám Berounky. Všechno se změnilo v období třicetileté války, která přinesla ze strany švédského vojska výpady proti katolickým institucím. Plameny založené vojáky ze země tří korunek pohltily renesanční zámek v roce 1631. Po konci náboženské války se ale pustil řád znovu do rekonstrukce silně poničené budovy.
Převor a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou Jiří Ignác Pospíchal pak nechal v roce 1679 vystavět jako součást zámeckého areálu velmi zdařilou kapli svatého Judy Tadeáše.
Jenže přesně 100 let po výstavbě zámecké kaple znovu zavládne nad zámeckými střechami zničující požár. To vede k další přestavbě, která je tentokrát vedena v pozdně barokní podobě a s malými úpravami vydržela až do dnešních dní.
Zrušení nevolnictví v roce 1781 a pozdější odstranění roboty v roce 1848 omezuje vliv členů rytířského řádu na tuto oblast, a tak dochází k postupnému rozprodeji polností místním rolníkům. Část řádových latifundií se mění i na parcely, které mají podpořit rozvoj stavební výstavby v oblasti.
To bude brzy potřeba, protože v roce 1863 jsou Dobřichovice připojeny na železniční trať spojující Prahu s Plzní. Roku 1872 však zažije obec do té doby největší historicky doloženou povodeň, která je srovnatelná s pětisetletou vodou. Místo velkého stavebního rozvoje tak do Dobřichovic dorazil zmar a totální destrukce původní zástavby.
Snad jako morální podpora má na místní působit povýšení obce na městys, ke kterému dojde čtyři roky po velké vodě. Podpis na povyšovací dekret připojil císař František Josef I. 31. května 1876.
A hned v následujících letech si skutečně Dobřichovice vyhlídne řada bohatých Pražanů, kteří zde začínají stejně jako v sousedních Černošicích stavět buď letní byty nebo přímo vily sloužící k trvalému bydlení. Invaze nových staveb je patrná hlavně v části Brunšov, která se nachází na pravém břehu Berounky.
Jenže v té době nespojuje břehy Berounky žádný most a přeprava je zajištěna pouze přívozy. Místní zastupitelé v tom vidí velký nedostatek obce, a tak je rozhodnuto o výstavbě prvního mostu, který překlene Berounku. K jeho slavnostnímu otevření dojde 15. července 1897.
To nastartuje další stavební rozvoj a noví obyvatelé hledají stavební parcely i na levém břehu řeky. Městys jim jde vstříc dalšími kroky - dochází k všeobecné elektrifikaci, vyrůstá nová školní budova, sokolovna a železnice je rozšířena o druhou kolej. Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou sice už dávno ztratil rozhodující vliv na vývoj Dobřichovic a okolí, ale stále je s krajem spojen a projevuje se to například tím, že právě na náklady řádu vzniká ve 30. letech 20. století v části Brunšov společný vodovod.
II. světová válka byla k Dobřichovicím poměrně milostivá a ušetřila je válečných destrukcí, všechno však chtěla vynahradit v té době znovu příroda a její rozmary. Ve válečném roce 1941 přichází další, tentokrát zimní povodeň a klid není ani po skončení války.
Další velká voda se prožene Dobřichovicemi v roce 1947. Lidé nechtějí už znovu zažít rozvodněnou Berounku, a tak je rozhodnuto o výstavbě protipovodňových hrází. V polovině 70. let zmizí z Dobřichovic starý přívoz a je nahrazen ocelovou lávkou pro pěší.
Léto roku 1981 opět zvedne hladinu Berounky, ale protipovodňové hráze prokáží účelnost a voda se po obci nerozlije.
Sametová revoluce přináší do Dobřichovic poněkud rozpačité pocity, protože se ukáží nedostatky, které zůstaly po čtyřiceti letech komunistické vlády. Neexistuje tu plynový rozvod, kanalizace postavená v rámci akce "Z" je fušersky provedená a vyžaduje náročnou přestavbu. Vodovod je ve zbídačelém stavu a poslední práce na něm uskutečnil rytířský řád ve 30. letech 20. století. Nevyhovující je elektrická i telefonní síť, obec má zdevastované chodníky i silnice.
Další finanční pohromou pro obecní pokladnu je pak nařízení z roku 1990, které přikazuje okamžité stržení silničního mostu přes Berounku; jeho stav dospěl totiž do stádia, že ho statici označili za extrémně nebezpečný, hrozící sesutím a bez možnosti oprav.
Most je stržen a vojáci přes Berounku vystaví jednosměrné pontonové provizorium.
Po třech letech přichází další rána - obecní část Karlík se rozhodne jít vlastní cestou a dojde k jejímu osamostatnění.
Obec Dobřichovice musí vlastním nákladem v roce 1996 vybudovat nový silniční obloukový most přes Berounku. Most je posazen na původní staré pilíře. Tím se dostává obecní pokladna do značných dluhů, ale ta největší pohroma přichází s rokem 2002. Tehdejší letní povodeň se stává nejhorší přírodní katastrofou, kterou zde místní historicky zažijí. Běžný srpnový průtok vody korytem Berounky obvykle dosahuje maximální hodnoty 15 kubíků. V povodňových dnech roku 2002 tu však hydrometeorologové naměří průtok 1850 kubíků, což je 123 x víc než v době klidné hladiny.
Zaplavena je víc než polovina domů v obci, řadu obyvatel musejí evakuovat až policisté a vojáci. Rozběsněný tok strhne lávku pro pěší postavenou v 70. letech, Dobřichovice jsou k nepoznání.
Obnovu z velké části uhradila finanční podpora z fondů Evropské unie a nevlídný osud se začal obracet k lepšímu. Od roku 2006 jsou Dobřichovice městem a postupně zkrášlují svou tvář.
Srpen deset let po tragických povodních přináší do Dobřichovic další unikátní událost. Zdejší meteorologická stanice naměří historicky nejvyšší dosaženou teplotu na území našeho státu. 20. srpna 2012 se rtuť teploměru v Dobřichovicích zastaví až na hodnotě 40,4° Celsia. Místní si výjimečnost události moc dobře uvědomili, a tak teplotě 40,4° Celsia postavili v Dobřichovicích pomník. Ten byl slavnostně odhalen 20. října 2013 a jeho tvůrcem je akademický sochař Petr Váňa.
Stejně jako okolní města těžící ze své blízkosti k metropoli, tak i Dobřichovice přilákaly řadu osobností, které si město zvolili za místo bydliště. Významnou pozici mezi nimi zaujímá Maurice Pellé. Tento francouzský generál byl účastníkem francouzské vojenské mise, která působila od roku 1919 ve službách nově vzniklého československého státu. Tady se stal náčelníkem československého Hlavního štábu branné moci a díky jemu se naše prvorepubliková armáda stala moderní evropskou armádou ale zároveň kvůli němu byla zavedena všeobecná vojenská služba. V Praze se francouzský generál zamiloval do neteře malířky Zdenky Braunové Járy a vzal si ji v dubnu 1921 za manželku. V Praze po něm byla po něm pojmenována v Dejvicích nejen ulice, ale i vila, která byla generálovi svěřena do užívání. V Dobřichovicích dnes najdeme další Pelléovu vilu, kterou manželé společně užívali. Manželské štěstí však nemělo dlouhého trvání. Dva roky po svatbě a po narození dcery Maryšky se začal generálův zdravotní stav prudce zhoršovat. Na jaře roku 1924 odjel na ozdravný pobyt na jihu Francie, kde však v Toulonu 16. března 1924 zemřel. Pochován je v pařížské Invalidovně.
Poslední léta života prožili v Dobřichovicích i spisovatelé Ludvík Vaculík a Alex Koenigsmark. Mezi současnými obyvateli Dobřichovic je hudebník a bavič Ivan Mládek nebo investigativní novinář Josef Klíma. V nedaleké Řitce má adresu zpěvačka Helena Vondráčková, herec Roman Vojtek a v Líšnici si dům postavil tenista Tomáš Berdych.
Osamocená obec Karlík proslula ve světě kamenolomy. V nich se stále těží naprosto unikátní barevná varianta mramoru. Extrémně žádaný mramor z Karlíka je černý s jemným tkanivem zlatých nitek.
Prestižní rekreační oblastí se už od poloviny 19. století stala obec Jíloviště. Každý kdo něco znamenal si zde pořídil letní byt, a to včetně dvou pražských primátorů - Karla Baxy a Pavla Zenkla. Ve 30. letech 20. století se v Jílovišti pohybuje ještě mnohem slavnější osoba - ruská básnířka a jedna z největších literátek 20. století Marina Cvetajevová. Ve stejné době ale žije na Jílovišti žena, která se ale proslaví mnohem později. Své dětství a mládí tu prožívala slavná česká divadelní herečka, rodačka z nedaleké obce Horní Mokropsy, Blanka Vikusová.
A když mluvíme o Jílovišti, rozhodně nesmíme zapomenout na dnes už věhlasný automobilový závod do vrchu, který startuje už od roku 1908 na Zbraslavi a právě v Jílovišti má svůj cíl.
Na jih od Jíloviště leží obec Trnová, která se pyšní zámkem, jehož osudy jsou velmi zajímavé. V budově vyrostla v roce 1789 první zemědělská škola v Čechách.
Později zámek odkoupil Václav Škroup, což byl bratr Františka Škroupa, autora nápěvu naší hymny. Ten do Trnové rád jezdil a procházel se po zdejším kraji. Obzvláště si zamiloval vyhlídku Kazatelna. Údajně právě tady přišel na nápěv písně Kde domov můj. Později byla vyhlídka přejmenována na Škroupovu vyhlídku. Ostatky členů Škroupovy rodiny jsou uloženy v kapli zdejšího kostela svatého Ducha.
Roku 1860 budovu kupuje Čeněk Daněk, který krátce před tím založil s Kolbenem v Karlíně ČKD. Na začátku 20. století zámek vlastní Václav Schloger a v té době ho v Trnové často navštěvuje pěvkyně Ema Destinnová. Dnes zámek patří bývalému ministrovi Ivanu Pilipovi a jeho ženě Lucii.
Ve světě fotbalového sportu působí jako fenomén klub SK Černolice, který byl založen v roce 1933. I když v obci žije sotva 400 obyvatel, podařilo se zdejším činovníkům zajistit do sestavy celku tak zvučná jména jako Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada nebo Ladislav Vízek. S jejich pomocí to dotáhl SK Černolice až do krajského přeboru.
Znakem města Dobřichovice je stříbrno-modrý vertikálně polcený štít. Vlevo v modrém poli se nachází polovina zlatého slunce, vpravo se nachází ve stříbrném poli červený osmihrotý kříž a pod ním červená šesticípá hvězda.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Dobřichovice leží na silnici II. třídy číslo 115. Vzdálenosti Dobřichovic z českých měst: Praha (24 km), Ústí nad Labem (106 km), Karlovy Vary (130 km), Plzeň (76 km), České Budějovice (136 km), Pardubice (127 km), Hradec Králové (133 km), Jihlava (139 km), Liberec (131 km).
Autobus: Autobusové spojení do Dobřichovic je z pražského Zličína, Barrandova a dále z Letů, Mníšku pod Brdy, Řevnic, Karlíka a Černošic.
Vlak: Dobřichovice leží na poměrně frekventované železniční trati. Vlaky vás přímými spoji dovezou až do těchto cílových stanic: Praha, Beroun a Řevnice. Pravidelné příměstské linky jezdí ve velmi hustých intervalech.
★★★★ - Zámek Dobřichovice, Dobřichovice:
Na místě dnešního zámku kdysi stávala vodní tvrz, která měla za úkol chránit zdejší brod přes Berounku. Po devastaci způsobené husitskými válkami se o výstavbu renesančního zámku zasloužil velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou, Hynek Berka z Dubé. Budovu zdobí renesanční sgrafita, která ale byla obnovena po zničujícím požáru v roce 1779. Tehdy také budova získala dnešní barokní podobu.
Poloha: 49.9259061N, 14.2744386E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobřichovice, Pošta (330 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (1,2 km)
★★★★ - Kaple svatého Judy Tomáše, Dobřichovice:
Součást západního křídla dobřichovického zámku. Jedná se o jednolodní barokní stavbu se čtvercovou předsíní, která vznikla v době přestavby zdejšího zámku. Zdobí jí velké kruhové okno s vitráží v podobě znaku Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Poloha: 49.9258511N, 14.2739922E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobřichovice, Pošta (360 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (1,3 km)
★★★★ - Kostel svatých Martina a Prokopa, Karlík:
Původní rotunda zde vznikla už v době knížete Boleslava II. Dnes je objekt rotundy začleněn do masy kostela jako presbyterium. Kostel obklopuje hřbitov, v jehož těsné blízkosti byly nalezeny zajímavé nástroje z doby kamenné. Jedná se o zlomek provrtané sekyrky, kostěná jehla a několik fragmentů nádob z doby kolem roku 2000 před Kristem.
Poloha: 49.9356072N, 14.2612903E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Karlík (170 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (2,7 km)
★★★★ - Vyhlídka Hvíždinec, Dobřichovice:
Podle legendy název Hvíždinec pochází od zvuku káňat a jiných dravých ptáků. První turisté se na této vyhlídce objevili vedeni Klubem českých turistů už v roce 1890. Ve stejném roce se zde také poprvé objevilo kácení pruhu lesa kvůli lepší vyhlídce. Výhled ze skalního ostrohu je směřován na nedaleké město Řevnice.
Poloha: 49.9068333N, 14.2673389E
Parkoviště: na kraji města Dobřichovice
Autobusová zastávka: Dobřichovice, Nádraží (3,2 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (3,2 km)
GALERIE: VYHLÍDKA HVÍŽDINEC
★★★★ - Rozhledna Červená hlína, Černolice:
Na stejnojmenném vrcholu vyrostla od září 2021 zajímavá 21 metrů vysoká rozhledna. Její stavba byla zvolena tak, aby úmyslně mátla návštěvníky a vytvářela dojem, že je nakřivo a šikmá. Když se však na ní podíváme, zjistíme, že středové šnekovité schodiště stojí naprosto dokonale rovně. Iluzi vytváří okolní stříbrná šroubovice, která je úmyslně nakřivo. K otevření rozhledny s vysílačem mělo dojít v říjnu 2021, ale termín otevření nebyl dodržen.
Poloha: 49.9159175N, 14.2980039E
Parkoviště: na kraji obce
Autobusová zastávka: Černolice (0,9 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (2,3 km)
★★★ - Brandisova hrobka, Řitka:
Rodinná hrobka hraběcí rodiny se nachází na velmi zvláštním místě. Původně byla vybudována na lesním paloučku, ale les si časem vzal prostor pro sebe zpět. Místo se těžko hledá, nachází se blízko lesní cesty z Řitky do Černolic. Na mnoho lidí zde padá zvláštní atmosféra. Hrobka je poměrně veliká a jsou v ní pochováni čtyři členové rodiny. První zde našla věčný odpočinek hraběnka Barbora Brandisová, rozená Kinská. Zbývající tři členové tvoří nejužší hraběcí rodinu. Barbořin syn Leopold s manželkou Johannou a desetiletým synem Leopoldem, který zemřel na spálu. Ostatní členové rodu jsou pochováni v Líšnici.
Poloha: 49.9036114N, 14.2843358E
Parkoviště: na kraji obce
Autobusová zastávka: Řitka, U Rybníka (1,2 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (3,4 km)
★★★ - Cesta mramoru, Dobřichovice:
Jde o umělecká díla vzniklá ze sochařského mezinárodního sympozia, které tu probíhá už od roku 2003. Umělci při něm zpracovávají slivenecký mramor. Nejzdařilejší umělecká díla pak jsou instalována do kamenné aleje, která vede z Dobřichovic k obci Karlík.
Poloha: 49.9309153N, 14.2675111E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobřichovice, Rozcestí Karlík (0,5 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (2,1 km)
GALERIE: CESTA MRAMORU
★★★ - Přírodní památka Černolické skály, Černolice:
Jde o první horolezecké skály v Česku. První zmínka o nich jako o horolezeckém trenažeru pochází z roku 1905. I dnes jsou vyhledávaným nácvikovým místem. Lokalitě se někdy také říká Čertovy skály. Tvoří je pevné ordovické křemeny, ve kterých se ještě dnes dají najít zbytky zkamenělin trilobitů a stopy po pohybu pravěkých živočichů.
Poloha: 49.9133092N, 14.3034403E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Černolice, Nový Dvůr (0,5 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (2,9 km)
GALERIE: ČERNOLICKÉ SKÁLY
★★★ - Vyhlídka na Karlštejn, Dobřichovice:
Vyhlídka se nachází v blízkosti vrcholu 523 metrů vysokého kopce Dobřich. Místo samo o sobě je nádherné. Na vrcholku najdeme vystupující skalní podloží a řadu tvarově velmi zajímavých pokroucených borovic. O tom, jak hodně je vidět nejslavnější český hrad, jsme se však nemohli přesvědčit, protože při návštěvě byla poměrně silná mlha.
Poloha: 49.8997500N, 14.2630800E
Parkoviště: na kraji obce
Autobusová zastávka: Řitka, U Rybníka (2,4 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (4,4 km)
★★★ - Vyhlídka na Karlík, Karlík:
Vyhlídku najdeme na skalním ostrohu na obcí Karlík. Vidět je odtud do daleka, uvidíme nejen Karlík, Dobřichovice, Berounku, ale i zvedající se stěny Hřebenů za řekou.
Poloha: 49.9380556N, 14.2619444E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Karlík (140 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (3 km)
★★★ - Přírodní památka Krásná stráň, Karlík:
Jedná se o jihovýchodně orientovanou vyhřátou vápenitou stráň Českého krasu. Najdeme zde řadu vzácných a chráněných rostlin, například můžeme jmenovat Kokořík vonný nebo Zvonek boloňský. Lokalita je i výjimečným nalezištěm největšího českého brouka Roháče obecného. Součástí Krásné stráně jsou i tři zajímavé vyhlídky: Matyho vyhlídka, Karasova vyhlídka a Vyhlídka pod dráty.
Poloha: 49.9417783N, 14.2738853E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Karlík (1,2 km)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (3,3 km)
★★★ - Kostel svatého Václava, Všenory:
Vyrostl na místě starší románské svatyně. Dnešní podoba pochází z roku 1732, kdy kostel vyrostl na pozemku Svatojiřských jeptišek. Součástí vybavení kostela byl i velmi cenný rozkládací oltářní obraz a obraz svaté Kateřiny a svaté Barbory z gotické doby; všechny tyto předměty dnes najdeme v depozitáři pražského Arcibiskupství. V kostele tak najdeme jen varhany vyrobené roku 1892 za finanční podpory továrníka Schiffnera z Prahy. Za zmínku stojí i malá pohřební kaple rodů Kristenů, která je součástí ohradní zdi kostelního hřbitova. V kostelní báni kostela byly nalezeny v roce 1976 při opravě dokumenty z roku 1911. Bohužel byly skrz díry způsobené rzí značně zvlhlé a navíc si přímo v dokumentech udělaly vosy hnízdo. Přesto jsou dnes součástí sbírek muzea v Roztokách.
Poloha: 49.9340225N, 14.3176964E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Černošice, U Kamenného mostu (1,1 km)
Vlaková zastávka: Všenory (1 km)
★★★ - Všenorský dub, Všenory:
Nachází se přesně v místech, kde bylo rozhraní Všenor a Horních Mokropsů. Podle legendy odsud vedla tajná podzemní cesta na hrad Karlštejn. Jisté však je, že byl součástí dubové aleje, kterou proudily davy poutníků směrem k hradu Karlštejn. Výška stromu je jen 13 m, obvod kmene je 555 centimetrů. Strom několikrát sežehnutý bleskem je z jedné strany téměř mrtvý, druhá strana však statečně dál bojuje o život.
Poloha: 49.9316531N, 14.3070933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Všenory, U Kácovských (0,6 km)
Vlaková zastávka: Všenory (240 m)
★★ - Zámek Všenory, Všenory:
Barokní obdélníková budova zámku je dnes v soukromých rukou a nepřístupná. Zdobí ji mansardová střecha s věžičkou. V těsné blízkosti najdeme i secesní pavilonek. V těsné blízkosti zámku se nachází také památný Dub letní sloupovitý zlatý s obvodem kmene 500 centimetrů a výškou téměř 30 metrů.
Poloha: 49.9284786N, 14.3015308E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Všenory, U Kácovských (210 m)
Vlaková zastávka: Všenory (0,8 km)
★★ - Gloriet Všenory, Všenory: (bez fotografie)
Okrouhlý chrámek vyrostl v lokalitě kolem roku 1885. Tvoří ho osm sloupů a kupole a vyjímá se na ostrohu těsně pod místním hřbitovem. Původně nádherný výhled do okolí dnes trochu komplikuje vzrostlá zeleň.
Poloha: 49.9295294N, 14.3046025E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Všenory, U Kácovských (0,5 km)
Vlaková zastávka: Všenory (1 km)
★★ - Pohřební kaple svatého Jana Křtitele, Všenory:
Kaple byla vystavena roku 1890 nákladem Františky Nolčové. Budova v novorománskému stylu podle návrhu Stanislava Trágla se stala pohřební kaplí Jan Nolče, který byl významným majitelem zdejšího velkostatku. Stavba vznikla z režných cihel a v nejvyšším bodě věžičky dosahuje výšky 20,55 metrů. Vnitřek kaple pak zdobí barevné fresky Adolfa Liebschera.
Poloha: 49.9258192N, 14.3007033E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Všenory, U Kácovských (440 m)
Vlaková zastávka: Všenory (1,3 km)
★★ - Pomník absolutní teplotě, Dobřichovice:
Autorem sochy je Petr Váňa. Socha vznikla v roce 2013 a reflektuje událost, ke které došlo 20. srpna 2012, kdy byla v Dobřichovicích naměřena teplota 40,4° Celsia. Šlo o nejvyšší naměřenou teplotu na území České republiky od začátku pravidelných měření od roku 1770.
Poloha: 49.9262975N, 14.2720253E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobřichovice, Pošta (420 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (1,5 km)
★ - Zámek Řitka, Řitka:
Nejcennější památka malé obce Řitka. Zdejší barokní zámek vznikl kolem roku 1650 z původní tvrze. Existence zámku je spojena hlavně s posledními předválečnými majiteli panství - rodem Brandisů. Z něj pocházela i zatím jediná ženská vítězka legendárního dostihu Velká Pardubická Lata Brandisová. Ta v nejtěžším dostihu evropského kontinentu vyhrála v roce 1937. Ale ani k ní se nezachoval komunistický režim po roce 1948 dvakrát povzbudivě. Rodina byla ze zámku vyhnána, objekt sloužil jako sklad pro pražské obchodní domy a samotná Lata Brandisová byla nucená prožít zbytek života v dřevěné chatě v nedaleké obci Klinec, která je známá jako Kadláčkova chata. Dnes se zámku cvičí koně v jízdě military a můžeme si tu prohlédnout malé muzeum věnované právě úspěchům a životu Laty Brandisové.
Poloha: 49.8961356N, 14.2918294E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řitka, U Rybníka (20 m)
Vlaková zastávka: Dobřichovice (4,5 km)
GALERIE: DOBŘICHOVICKÉ OBRÁZKY
Výlet 1: Přes vrcholy Přírodního parku Hřebeny se vzpomínkou na Latu Brandisovou a cestou mramorové krásy v Dobřichovicích (pěší)
Start: Dobřichovice, Turistický rozcestník Dobřichovice – železniční stanice
Cíl: Všenory, Turistický rozcestník Všenory – železniční stanice
Délka trasy: 22,2 km
Časová náročnost: 7 hodin 5 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Dobřichovice jsou městem, které vás ještě dnes bude přesvědčovat o dravosti a nebezpečí velké vody. To si nevědomky uvědomíte v centru města, když zjistíte, že drtivá většina budov je zde zcela nová, a to i v historickém centru. To všechno jsou následky obrovské povodně z roku 2002. Nás ale bude zajímat hlavně krása zdejšího Přírodního parku Hřebeny, kam vystoupáme. Ale nejprve se vydáme na opačnou stranu. Do dnes samostatné obce Karlík, která nabízí v první řadě nádherný výhled do údolí Berounky, ale hlavně jednu z nejstarších budov oblasti. Pak na nás čekají Dobřichovice, a to včetně připomenutí si jednoho výjimečného a rekordního meteorologického jevu. Tato první část se ponese v podstatě v rovině, jen s malým výstupem na zmiňovanou vyhlídku Karlík. Tady nás také při přechodu řeky Berounky čeká nejnižší bod výletu - výška 199 metrů nad mořem. Pak vystoupáme na vrchol Hřebenů, tady musíme počítat s postupným stoupáním do výšky až na kótu 514 metrů nad mořem, což je nejvyšší bod, na který narazíme v místě vyhlídky na hrad Karlštejn. V Přírodním parku Hřebeny na nás dále ještě čekají krásné Černolické skály, rozhledna Červená hlína a pak už sestoupíme hlavně za stavebními památkami v obci Všenory.
Vhodnost: Výlet má odlišný start i konec. To je způsobeno zkrácením cesty. Jak začátek, tak i závěr výletu je však na stanicích železniční dopravy, takže spojení s okolním světem je zajištěno. Celkové převýšení výletu je 615 metrů. Po drtivou část trasy se držíme značených turistických stezek. Jsou tu ale nějaké výjimky, kde musíme pečlivě hlídat trasu, abychom se v hustých lesích Hřebenů neztratili. Výlet je zařazen na šestém náročnostním stupni.
Zastávky:
Karlík, Přírodní památka Krásná stráň (3,3 km) – Karlík, Vyhlídka na Karlík (4,4 km) - Karlík, Kostel svatých Martina a Prokopa (4,7 km) - Dobřichovice, Cesta mramoru (5,4 km) – Dobřichovice, Pomník absolutní teplotě (6 km) - Dobřichovice, Kaple svatého Judy Tomáše (6,1 km) - Dobřichovice, Zámek Dobřichovice (6,2 km) – Dobřichovice, Zámek Hvíždinec (9,1 km) – Dobřichovice, Vyhlídka na Karlštejn (10,6 km) - Řitka, Zámek Řitka (13 km) - Řitka, Brandisova hrobka (14,2 km) – Černolice, Přírodní památka Černolické skály (16,1 km) – Černolice, Rozhledna Červená hlína (17 km) – Všenory, Pohřební kaple svatého Jana Křtitele (18,4 km) – Všenory, Zámek Všenory (19 km) – Všenory, Gloriet Všenory (19,7 km) - Všenory, Všenorský dub (20,4 km) - Všenory, Kostel svatého Václava (21,2 km)
★★★★★ - Vyhlídka Hladká skála, Jíloviště:
Fascinující výhled na Berounku a město Černošice. Vyhlídka se nachází zhruba ve výšce 340 metrů nad mořem a je jednou z nejkrásnějších, které můžeme nad Berounkou najít. Své o tom vědí i příznivci paraglydingu, kteří právě zde mají startovací plochu zvanou Cukrák.
Poloha: 49.9380639N, 14.3353667E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jíloviště, Hlavní silnice (1,7 km)
Vlaková zastávka: Všenory (2,8 km)
GALERIE: HLADKÁ SKÁLA
★★★★ - Výhled na Berounku, Jíloviště:
Najdeme ho jen zhruba 200 metrů za vyhlídkou Hladká skála. Není tak doširoka otevřený jako v případě paraglydingové startovací plochy, ale jeho přínos tkví v něčem jiném. Díky malému předsunutí je odsud možné sledovat Berounku oběma směry, a to včetně Kazínské skály.
Poloha: 49.9370581N, 14.3335956E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jíloviště, Hlavní silnice (1,5 km)
Vlaková zastávka: Všenory (2,6 km)
★★★★ - Vyhlídka na Vltavu, Jíloviště:
Nachází se na vysokém skalním ostrohu v poměrně nepřístupném terénu. Pohled z ní je velmi malebný, leč musíme přiznat i značně nebezpečný. Velmi složité je například slézání po značeném místním zeleném okruhu směrem dolů k Vltavě. A to zvláště v podzimních měsících, kdy se cesta ztratí pod spadaným listím. Navíc listí zakryje i drolivý kamenný podklad a cesta velmi nebezpečně klouže.
Poloha: 49.9256731N, 14.3693094E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jíloviště, Cukrák (1,6 km)
Vlaková zastávka: Měchenice (2,1 km)
GALERIE: VYHLÍDKA NA VLTAVU
★★★★ - Pozůstatky hradu Kazín a vyhlídka na Černošice, Jíloviště:
Jak se správně stavět k jednomu velkému omylu? Podle všeobecně zažitých pověstí právě zde sídlila Kazi, nejstarší dcera vojvody Kroka. Jenže archeologové nenašli z této doby vůbec nic. Našli tu zbytky středověké tvrze, ale dokonce i zbytky osídlení z pozdní doby kamenné, ale z doby příchodu Slovanů nic. Nicméně je důležité udržovat národní legendy, a tak stále věřme tomu, že právě tady si Kazi užívala života s Bivojem. Každopádně se jedná ale o nádherné místo s výhledem na Černošice a Berounku. Každopádně ale zvažujte z vyhlídky přiblížení k hraně skály. Je velmi zvětralá a neustále se bortí. Z tohoto důvodu je také zakázáno chodit pod Kazínskou skálu, protože z ní odpadávají kamenné bloky.
Poloha: 49.9478431N, 14.3390711E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Kazín (0,5 km)
Vlaková zastávka: Černošice (2,8 km)
GALERIE: HRAD KAZÍN
★★★★ - Akinina výhlídka, Jíloviště:
Původně bezejmennou vyhlídku jsem si dovolil pojmenovat po svém druhém čtyřnohém příteli. Akina, dlouhosrstý jezevčík, se mnou procestovala kus světa a mě za jejího života nikdy nenapadlo po ní pojmenovat nějaké místo. Napadlo mě to až ve chvíli, kdy moje nová jezevčice Květa s naprostou fascinací dlouhé minuty sledovala vzdálený člun na vodní hladině. Snad mě to Květa odpustí, že vyhlídka nenese její jméno, ale věřím, že máme ještě spoustu let před sebou a ona si vyhlídne nějaké jiné oblíbené místo, které pojmenuji po ní. K Akinině vyhlídce musíme sejít zhruba 20 metrů z neznačené cesty, kde se nám na malém skalnatém výchozu objeví nádherný pohled na hladinu vodní nádrže Vrané nad Vltavou.
Poloha: 49.9369700N, 14.3664200E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jíloviště, Cukrák (0,8 km)
Vlaková zastávka: Měchenice (4,4 km)
★★★ - Kostel svatého Ducha, Trnová:
Na lokalitu středních Čech poměrně stavebně zajímavý kostel. V jedné z kaplí jsou uloženy ostatky rodiny Škroupů, která zde vlastnila velkostatek a František Škroup byl autorem nápěvu české hymny Kde domov můj.
Poloha: 49.9140886N, 14.3582122E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Trnová (140 m)
Vlaková zastávka: Měchenice (2,4 km)
★★★ - Škroupova vyhlídka, Jíloviště:
Vyhlídka se zajímavou historii. Na toto místo údajně rád chodíval František Škroup, autor nápěvu naší státní hymny. Jeho bratr Václav v nedaleké Trnové zakoupil tamní zámek a velkostatek. A právě na této vyhlídce prý údajně Škroupa napadl nápěv písně Kde domov můj. Původně se vyhlídka jmenovala Kazatelna, později dostala pietně Škroupovo jméno.
Poloha: 49.9236164N, 14.3705378E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Trnová (1,6 km)
Vlaková zastávka: Měchenice (3,5 km)
★★★ - Vyhlídka nad přehradou Vrané, Jíloviště:
Tato vyhlídka je možná jen díky tomu, že je tu vysekán porost kvůli vedení drátů vysokého napětí. Vidět můžeme právě přehradní hráz a také vodní nádrž Vrané nad Vltavou, stejně jako stejnojmennou obec.
Poloha: 49.9397856N, 14.3703872E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: K Chatám (1,5 km)
Vlaková zastávka: Měchenice (4,8 km)
★★ - Zámek Trnová, Trnová:
Místo spojené s pobyty takových osobností jako Čeněk Daněk, Ema Destinová nebo František Škroup. Vždy to bylo logistické centrum zdejšího velkostatku. Zámek byl přestavěn v polovině 18. století do dnešní podoby. Do nedávna ho vlastnil bývalý ministr Ivan Pilip a jeho žena Lucie. Dnes se zámku Trnová stal luxusní hotel s neméně vybranou restaurací a pořádají se tu firemní setkání, večírky nebo svatby.
Poloha: 49.9151792N, 14.3585189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Trnová (80 m)
Vlaková zastávka: Měchenice (2,6 km)
★ - Hradiště Humensko, Jíloviště:
V době národního obrození na místo proudily davy příznivců českých dějin. Podlehly totiž názoru, že právě tady se nachází pohřební mohyla kněžny Kazi. Jenže chyba lávky; archeologové zjistili, že se tu nachází hradiště pocházející z doby kamenné. Nic jiného. Místo pro hradiště však bylo vybráno geniálně. Z jedné strany je chráněno vysokým strmým svahem nad řekou Berounkou a ze dvou stan je chráněno velmi hlubokým údolím, které si do skal vykousal Humenský potok.
Poloha: 49.9452819N, 14.3401981E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Kazín (1 km)
Vlaková zastávka: Černošice (3,3 km)
GALERIE: JÍLOVIŠTĚ A OKOLÍ
Výlet 2: Od Cukráku po vyhlídkách mezi břehy Berounky a Vltavy a kolem legendárního Kazína (pěší)
Start: Jíloviště, Turistický rozcestník Cukrák
Cíl: Jíloviště, Turistický rozcestník Cukrák
Délka trasy: 18,4 km
Časová náročnost: 6 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Vyhlídky a výhledy - to jsou věci, které lidi a hlavně turisty už dávno lákají. A právě řadě takových nádherných vyhlídek jsme upsali tento výlet. Kde se vám navíc naskytne ta skvělá příležitost, že mezi břehy dvou velkých řek je tak krátká vzdálenost, že pohodlně lze z jednoho břehu dojít ke druhému. Navíc cesta mezi břehy vede Přírodním parkem Hřebeny. Jak bylo zmíněno, prim budou hrát vyhlídky, nezapomeneme ale i na jiné věci. V obci Trnová si nenecháme ujít výjimečnou budovu kostela a zdařile zrekonstruovaný zámek. A čeká nás cesta kolem Kazína, který je jedním velkým českým historickým omylem. Ale určitě stojí za to ho vidět.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 556 metrů. Startovní a cílový bod - turistický rozcestník u vysílače Cukrák je téměř nejvyšší bod celého výletu, absolutně nejvyšší se nachází jen pár metrů od něj, ve výšce 405 metrů nad mořem. Z toho logicky vyplývá, že první část půjdeme svižně dolů, abychom došli k nejnižšímu bodu, který se nachází u břehu řeky Berounky pod Kazínem ve výšce 198 metrů nad mořem, pak však musíme postupně na masív Hřebenu vystoupat znovu. Následně půjdeme poměrně dlouho po rovině, abychom zase sešli do údolí řeky Vltavy. A znovu nás čeká výstup na Hřebeny. Upozorňujeme, že v případě spadaného listí či vlhka, sněhu a námrazy, můžou být některé z úseků tohoto výletu nebezpečné. Výlet je zařazen do šestého stupně náročnosti na desetibodové škále.
Zastávky:
Jíloviště, Pozůstatky hradu Kazín a vyhlídka na Černošice (1,9 km) – Jíloviště, Hradiště Humensko (2,7 km) - Jíloviště, Vyhlídka Hladká skála (3,6 km) - Jíloviště, Vyhlídka na Berounku (3,8 km) – Trnová, Zámek Trnová (7,5 km) - Trnová, Kostel svatého Ducha (7,7 km) - Trnová, Škroupova vyhlídka (9,4 km) – Jíloviště, Vyhlídka na Vltavu (12,3 km) – Jíloviště, Akinina vyhlídka (14,6 km) - Jíloviště, Vyhlídka nad přehradou Vrané (15,1 km)
Comentarios