Hanušovice vysvětlují měrou vrchovatou, co je takzvaná přemyslovská historická německá kolonizace; v druhé polovině 13. století přicházejí na popud Přemysla Otakara II. do příhraničních hvozdů, které jsou zatím bez jediné živé lidské bytosti, většinou němečtí lokátoři a zakládají osady – mezi nimi i Hanušovice
Město se nadechlo k obrovskému letu v polovině 19. století, když tu vznikly dvě nejmodernější textilky na území Rakouska; svým technickým vybavením se řadí dokonce k nejmodernějším budovám Evropy; zato v sousední obci Vysoká už tehdy bylo jasné, že právě v této vesničce se musejí hledat rodinná pouta jednoho z nejslavnější hudebních romantiků – Franze Schuberta
Hanušovice (německy Hannsdorf) je město ležící pod nejsevernějšími výběžky Hanušovické vrchoviny; k bydlišti se tu hlásí 3 000 obyvatel. Ve středověku byla oblast vklíněná mezi tehdy téměř nepřekonatelnými hřbety Hrubého Jeseníku, Kralického Sněžníku a Rychlebských hor.
Proto také dochází ke kolonizaci a prvnímu osídlení až v druhé polovině 13. století. Tuto kolonizaci vyvolal český král Přemysl Otakar II. a z hlediska historického šlo o německou kolonizaci. Němci se usídlovali v okolí měst Loket, Cheb, Trutnov, Klodsko, ale pomalu začínali vstupovat právě do středních poloh hor v oblasti Jeseníky.
A právě tady někdy kolem roku 1300 tři vyslaní lokátoři se jmény Hanuš, Žibřid a Walter založili na vhodných místech tři po sobě a v řadě téměř jdoucí vesnice. Ty byly pojmenovány právě po prvních mužích – Hanušova ves, Žibřidova ves a Walterova ves. Nemusíme ani připomínat, že časem se z nich staly dnešní Hanušovice, Žibřidovice a Valteřice, které byly součástí kolštejnského panství.
A jejich budoucí vývoj šel často ve všech ohledech stejným směrem. První prokazatelný zápis o Hanušovicích ale pochází až z 3. května 1325. V tento den rytíř Jan Wustehube daroval tehdejšímu největšímu klášteru celé oblasti českého Slezska deset vesnic, které měly za úkol klášter vyživovat. Jednou z nich byly i Hanušovice.
Už roku 1351 zakládá tehdejší litomyšlské biskupství v Hanušovicích kostel a faru. Vesnice do sebe koncentruje všechno dění v oblasti a stává se druhým nejdůležitějším sídlem kolštejnského panství.
Největšího rozmachu dosahují Hanušovice v roce 1439; jenže už pár let poté se kraje velice citlivě dotknou česko-uherské války. Jeden válečný tábor reprezentuje a hájí pán z Kolštejna Hynek ze Zvole a proti němu stojí Jiří starší Tunkl z Braníčka a na Zábřeze. Boje jsou těžké; Hanušovice jsou vypáleny a z Vysokých Žibřidovic, ale i z Valteřic téměř všichni odešli a osady zpustly. Jejich zrození z popela pak přichází o jedno století později; v této době rozmachu se k Hanušovicím připojuje obec Holba, která sebou už tehdy nese tajemství výroby piva.
Radost ale nemá příliš dlouhého trvání, protože Evropou prochází strašák třicetileté války. Ta uvrhla do bídy a proti směru času tisíce obcí a měst celého starého kontinentu, Hanušovice se však oklepaly poměrně rychle a i díky stále sloužícímu farnímu kostelu platily za centrum Podjesenické oblasti.
Nesrovnatelnou posilovací vzpruhou je pak příchod technické revoluce v druhé polovině 19. století, kdy Hanušovice padnou do oka největšímu šumperskému podnikateli Eduardovi Oberleithnerovi. Ten se tu rozhodne vybudovat hned dvě moderní úpravny a přádelny lnu. Dnes se nám to zdá nepředstavitelné, ale v Hanušovicích byly postaveny budovy s vybavením, nad kterým užasle pokyvoval celý svět. Jednalo se vůbec o nejmodernější textilní fabriky v rakouském mocnářství. Technické zařízení pak z těchto továren dělalo jeden z nejmodernějších závodů bez ohledu na odvětví v celé Evropě.
Úspěch výroby nenechal na sebe čekat a už v 70. letech 19. století jsou hanušovické přádelny a úpravny lnu největší textilní fabrikou na Moravě i v celém Slezsku a dávají práci 800 lidem z okolí. Ale ani další, jak bychom asi dnes řekli, investiční pobídky rozhodně nezůstaly za očekáváním.
V 60. letech 19. století vyrostla jedna z nejmodernějších tehdejších papíren, a to v nedalekém Jindřichově. Od roku 1874 si mohou narozeniny zdejšího piva Holba připomínat všichni milovníci tohoto nápoje, a že je jich je po celé republice několik tisíc nemusíme ani připomínat. Za vznikem pivovaru Holba stojí společnost šumperských průmyslníků.
Možnost navýšit odbyt piva na mnohem vyšší hodnoty začíná umožňovat od roku 1873 přivedení železnice do města. Jde o trať spojující města Šternberk – Šumperk - Králíky. Hanušovice mají štěstí a jsou zároveň napojeny i k železničnímu spojení z Olomouce přes Bruntál do Jeseníku. Jedná se tak o jedinou železniční trať, která mezi vysokými a příkrými kopci překlenula v sedle Ramzová Jesenický hřbet.
K dalšímu rozvoji železniční sítě dochází v roce 1905, kdy je otevřena lokální neprůjezdná trať Hanušovice – Staré Město. Nová dopravní odbytiště způsobí to, že začátek 20. století je období překotného budování dalších závodů - koželužny, sodovkáren, ale i zemědělských závodů či kamenolomů.
Po vzniku Československého státu se oficiálně přičleňuje Holba k Hanušovicím a vzniká v roce 1923 městys. V roce 1930 zde žije skoro 3400 obyvatel, což je o tři stovky více než v současnosti.
Jizvou na historii Hanušovic je zřízení pobočky koncentračního tábora Gross Rosen přímo na pozemcích hanušovické věhlasné přádelny na len. Pracovalo tu 250 polských židovek.
Po skončení největšího světového konfliktu se Hanušovice brzy vracejí do vyjetých kolejí a pokračují v rozvoji. Dochází ke slučování s dalšími obcemi a v roce 1975 jsou oficiálně povýšeny na město.
O dva roky později získají i městský znak. Modrý štít je rozdělen na takzvanou hlavu a tělo. Hlava je horní, zhruba svojí šíří třetinový pruh, v tomto případě zlaté barvy. V něm je uprostřed modrý květ lnu a po obou stranách je jeden jehličnatý strom přírodních barev. Tělo znaku je modré; uprostřed je stříbrné ozubené kolo a pod ním dva zkřížené zlaté klasy s ozdobným vázáním.
Za zmínku ale stojí ještě pohovořit o nedaleké obci Vysoká. I když je tu skutečně jen hrstka obyvatel; všichni jsou hrdi, že právě do Vysoké míří kořeny z otcovy strany rakouského komponisty. I matka Franze Schuberta pocházela z moravsko-slezských hájů, tedy z velmi početné rodiny.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Hanušovice leží na spojnicích silnic II. třídy číslo 312, 369 a 446. Vzdálenosti Hanušovic z českých měst: Praha (213 km), Olomouc (73 km), Ostrava (172 km), Zlín (142 km), Brno (148 km), Pardubice (103 km).
Autobus: Autobusové spojení do Hanušovic je ze Šumperka, Malé Moravy, Králík, Starého Města, Jeseníku, Prahy a Litomyšle.
Vlak: Železniční trať do Hanušovic vás doveze přímou linkou ze Staré Města pod Sněžníkem, Šumperku, Jeseníku, Zábřehu na Moravě, Lipové, Olomouce a Ústí nad Orlicí.
★★★★ - Voštinová skála a vyhlídka, Bratrušov:
Skála je složena z horniny pegmatitu a ruly. Zavede nás k ní žlutě značená turistická cesta. Z paseky pod Voštinovou skálou je pěkný výhled na obec Bratrušov a její okolí.
Poloha: 50.0105939N, 16.9716383E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rejchartice, u mostu (2,1 km)
Vlaková zastávka: Vikýřovice - Lesní (7,6 km)
GALERIE: VÝHLEDY Z VOŠTINOVÉ SKÁLY
★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Bohdíkov:
Barokní stavba s půlkruhovým závěrem a kvadratickou věží z 18. století. Tu nechal postavit kníže Josef Jan Adam Lichtenštejn, což dokládá i erb nad vchodem. Věž je postavena netradičně na opačné straně, kvůli močálům, které se nacházely na pozemku.
Poloha: 50.0098067N, 16.9048650E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bohdíkov, Alojzov, Olpa (3,4 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (700 m)
★★★ - Pollnerova hrušeň, Bratrušov:
Pravděpodobně jedna z největších planých hrušní v České republice je stará přes 250 let. Pojmenována je po dávných vlastnících pozemku Pollnerových. Obvod kmene 370 cm.
Poloha: 50.0082033N, 16.9396225E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bratrušov, obchod (1 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (4,4 km)
★★ - Kaple svatých mučedníků Jana a Pavla v Potůčníku, Hanušovice:
Pochází z roku 1839. Po německém odsunu na konci II. světové války se o kapličku nikdo nestaral a začala chátrat. V roce 1991 započaly opravy objektu, roku 1997 byl kostelík opět vysvěcen. V roce 2007 zásahem blesku vyhořela celá střecha včetně krovu. V současné době byla zahájena znovu rekonstrukce kaple.
Poloha: 50.0645764N, 16.9754939E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hanušovice, Potůčník, závod (2,7 km)
Vlaková zastávka: Hanušovice (2,8 km)
★★ - Andělská louka, Rejchartice:
Louka posetá dřevěnými sochami andělů. Andělé se zrodili na sochařských sympoziích, která se v Rejcharticích konají od roku 2013. Ty nejzdařilejší exponáty se pak stanou ozdobou samotné Andělské louky a nebo Andělské stezky u Šumperka. Tradiční dobou, kdy se konají Andělária, je třetí víkend v červenci.
Poloha: 50.0275447N, 16.9785167E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rejchartice, restaurace (120 m)
Vlaková zastávka: Rapotín (7,1 km)
GALERIE: ANDĚLÉ Z REJCHARTIC
★★ - Zřícenina hradu Nový hrad, Kopřivná:
Zřícenina hradu patří k lokalitě, která byla jedním z největších hradních komplexů na Moravě. Hrad vzniká už na počátku 14. století jako malý hrádek Furchtenberk. Až později byl přestavěn na mohutný hrad. Název vznikl při oddělení území od hradu Bludova, proti němuž byl neopotřebovaný, proto Nový Hrad. Stavba chránila důležitou obchodní stezku a vystřídala několik majitelů, z nichž poslední byl Jiří Tunkl z Brníčka. Ke konci 15. století byl zničen při česko-uherských válkách. Dodnes se dochovaly věže, brány i bašty, hradební obranné zdi.
Poloha: 50.0403544N, 16.9197472E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Kopřivná, Lužná (1,7 km)
Vlaková zastávka: Raškov (1,3 km)
GALERIE: NOVÝ HRAD
★★ - Bývalý lom Bohdíkov, Bohdíkov:
Bývalý vápencový lom se stěnami vysokými 40 metrů. Velmi lákavé místo, které dnes vybízí k návštěvě hlavně trampy a milovníky mineralogie.
Poloha: 50.0027414N, 16.9036350E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bohdíkov, Alojzov, Olpa (2 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (1,4 km)
Výlet 1: Hanušovickou pahorkatinou za krásami krajiny jižně od Hanušovic (horské kolo)
Start: Hanušovice, Turistický rozcestník Hanušovice – železniční stanice
Cíl: Hanušovice, Turistický rozcestník Hanušovice – železniční stanice
Délka trasy: 37,2 km
Časová náročnost: 3:15 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Odjakživa to bylo místo, kde se svažují kopce Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Hanušovické pahorkatiny v jednom místě. Logicky to bylo místo, kde horalové často projížděli a lidé si byli blíž. My se zaměříme na takovou obyčejnou součást českého lesa jako je dřevo. Kolika různými variantami může zaujmout, zjistíme při výletu, který má nejvyšší bod 682 metrů nad mořem, a to je místo v serpentinách před Rejcharticemi. Nejníže 341 metrů budeme na břehu řeky Moravy v Bohdíkově.
Vhodnost: Výlet by měl patřit jen procvičeným, protože celkové převýšení je 845 metrů. Nevýhodou je pak stálé střídání klesání a stoupání. Zařazujeme ho na osmý výkonností stupeň.
Zastávky:
Hanušovice, Kaple svatých mučedníků Jana a Pavla v Potůčníku (5,1 km) – Rejchartice, Andělská louka (12,3 km) – Bratrušov, Skalní útvar Voštinová skála s vyhlídkou (14,7 km) – Bratrušov, Pollnerova hruška (19,6 km) – Bohdíkov, Bývalý lom Bohdíkov (23,8 km) – Bohdíkov, Kostel svatých Petra a Pavla (25,3 km) – Kopřivná, Zřícenina hradu Nový Hrad (31,4 km)
★★★ - Kaple Nejsvětější Trojice ve Vysoké, Malá Morava:
Kaple byla postavena roku 1782, Carl Schubert děd hudebního skladatele Franze Schuberta byl ten, kdo dal obci příspěvek a podnět na výstavbu. Ve 20. století byla kaple poničena a vedle byl postaven kravín, který později vyhořel. Kaple se začala opravovat za podpory vlády České republiky a krajanů z Německa a Rakouska. Rekonstrukce byla ohrožena, ale nakonec za pomoci česko-rakouské nadace byla dokončena. Nyní se o ní stará obec Malá Morava. V kapli se nachází muzeum Franze Schuberta a jeho rodu.
Poloha: 50.1198089N, 16.8924883E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Vojtíškov, horní konec (2,6 km)
Vlaková zastávka: Podlesí (5,8 km)
★★★ - Socha Krista na Olivetské hoře, Hanušovice:
Jedinečná klasicistní socha stojící mezi Vysokou a Vysokými Žibřidovicemi. Nechal ji postavit děd Franze Schuberta. Na zadní straně podstavce nechal vytvořit nápis, který to dosvědčuje. Nápis je v němčině jako i ostatní nápisy z bible po stranách soklu. Dílo stojící vedle lípy vytvořil neznámý umělec na osamoceném místě. Přesto ještě v 18. století stálo kolem několik obydlí.
Poloha: 50.1187000N, 16.9025464E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hanušovice, Vysoké Žibřidovice, prodejna (2 km)
Vlaková zastávka: Vysoké Žibřidovice (3,7 km)
GALERIE: KRISTOVA KRAJINA
★★★ - Žlebský vodopád, Hanušovice:
Pětimetrový vodopád protéká skalní puklinou. Nad hlavním vodopádem se nachází další, nevýrazný, asi 2 metry vysoký přepad. Vodopád je v těsné blízkosti silnice.
Poloha: 50.0918742N, 16.9108000E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hanušovice, Žleb, rozcestí (0,5 km)
Vlaková zastávka: Hanušovice (1 km)
VIDEO: ŽLEBSKÝ VODOPÁD
★★★ - Vodopády Prudkého potoka, Malá Morava:
Prudký potok na svém toku vytváří řadu kaskád a malých vodopádů. Nejvýraznější vodopád je vysoký 2 metry. Podél celého toku vede červená turistická trasa.
Poloha: 50.1478317N, 16.8674683E
Parkoviště: v lokalitě Myslivny (cca 2,8 km)
Autobusová zastávka: Podlesí (11,8 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (1,4 km)
GALERIE: VODOPÁDY PRUDKÉHO POTOKA
VIDEO: VODOPÁDY PRUDKÉHO POTOKA
★★★ - Lenčiny vodopády, Malá Morava:
Lenčiny vodopády tvoří dva skalní stupně vzdálené od sebe cca 20 metrů. Horní vodopád je vysoký 3,5 metrů a voda z něj padá kolmo dolů. V dolní části padá voda z výšky čtyř metrů po schodovitých stupních.
Poloha: 50.1478317N, 16.8674683E
Parkoviště: v lokalitě Myslivny (cca 2,8 km)
Autobusová zastávka: Malá Morava, Sklené, konečná (6,9 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (1,4 km)
★★★ - Vodopády Malé Moravy, Malá Morava:
Pět metrů vysoká kaskáda na divokém toku Malé Moravy. K místu se jde nenápadnou cestou po značené stezce, hned od mostu přes říčku Malou Moravu. Není to ideální místo pro sestup k vodě; odměna kterou ale vynaložíme, se jistě vrátí. Krásný pohled.
Poloha: 50.1353975N, 16.8481022E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Malá Morava, Sklené, konečná (6,9 km)
Vlaková zastávka: Komňátka (1,4 km)
★★ - Kaple Nejsvětější Trojice, Malá Morava:
Kamenná barokní poutní kaple stojí na úpatí hory Jeřáb. Vybudována byla v roce 1898. Již dříve, a to od roku 1746, tu byla kaple dřevěná. Nechali ji vybudovat obyvatelé města Králíky jako poděkování za to, že se město ve Slezských válkách nestalo válečnou kořistí pruského vojska.
Poloha: 50.0584922N, 16.8357917E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Vysoký Potok, MŠ (2,9 km)
Vlaková zastávka: Podlesí (5 km)
★★ - Pramen Rudolf - Grabnerův, Malá Morava:
Název vodního zdroje je sporný. Na současných turistických mapách, ale i turistické rozcestníky uvádějí Rudolfův pramen; Na starých mapách i některých současných je zase uvedeno Grabnerův. Každopádně se však jedná zároveň i o pramen řeky Březné.
Poloha: 50.0568633N, 16.8403619E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Vysoký Potok, MŠ (3,3 km)
Vlaková zastávka: Podlesí (5,4 km)
★★ - Köhlerova lípa v Křivé Vodě, Malá Morava:
Obvod kmene 597 centimetrů, výška stromu je 26 metrů. Lípu najdeme nad osadou Křivá Voda na malém a nevysokém návrší. Lípa dominuje celému kraji.
Poloha: 50.0830228N, 16.8627367E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Křivá Voda, rozcestí (205 m)
Vlaková zastávka: Podlesí (2,7 km)
★ - Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna, Malá Morava:
Památník byl postaven roku 1898 k 40. výročí panování majitele zdejšího panství knížete Jana II. z Lichtenštejna. Podobné památníky se v roce 1898 stavěly na mnoha místech lichtenštejnských lesních revírů. Okolo nich se vysazovaly jubilejní háje dubů.
Poloha: 50.0583567N, 16.8361361E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Vysoký Potok, MŠ (2,9 km)
Vlaková zastávka: Podlesí (5 km)
★ - Lípa u polesí u Mizerů ve Vojtíškově, Malá Morava:
Památný strom najdeme ve vesnici Vojtíškov v okrese Šumperk. Mohutná lípa velkolistá roste na soukromém pozemku při někdejším polesí. Ve stromě sídlí divoké včelstvo. Strom je vysoký 25 m. Obvod kmene činí 445 cm.
Poloha: 50.1012567N, 16.8713114E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malá Morava, Vojtíškov, bytovky (75 m)
Vlaková zastávka: Podlesí (2,7 km)
Výlet 2: Za několika horskými vodopády ve stopách předků Franze Schuberta (horské kolo)
Start: Malá Morava, Turistický rozcestník Malá Morava – přejezd, bus
Cíl: Malá Morava, Turistický rozcestník Malá Morava – přejezd, bus
Délka trasy: 46,4 km
Časová náročnost: 4:45 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Jak už jsme se zmínili, v oblasti dnešní obce Vysoká můžeme najít po troše hledání kořeny z otcovy strany rakouského skladatele Franze Schuberta. On sám zdejší lokalitu mockrát nenavštívil, ale i tak jeho tvorba byla památkou na Jeseníky. Několika věcí spojených s touto rodinou si také prohlédneme.
Vhodnost: Kolo při tomto výletě skutečně dá pořádně potrápit. Hned na úvod poznamenáme, že výlet je zařazen v náročnostní kategorii deset plus. Což znamená, že i desátou nejtěžší kategorii o třídu i víc výlet může přesahovat. Nejvyšší bod je ve výšce 1054 metrů a jedná se o místo před vodopády Prudkého potoka. 422 metrů zase naměříme v okamžiku, kdy pojedeme po březích řeky Moravy pod skalami. Celkové převýšení je 1366 metrů a tím dáváme najevo, že projet by se měli tentokrát jen ti nejtrénovanější sportovci.
Zastávky:
Malá Morava, Kaple Nejsvětější Trojice (6,2 km) – Malá Morava, Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna (6,3 km) - Malá Morava, Pramen Rudolf (Grabnerův) (6,6 km) – Malá Morava, Köhlerova lípa v Křivé Vodě (11,1 km) – Hanušovice, Žlebské vodopády (18,4 km) – Hanušovice, Socha Krista na hoře Olivetské (22,1 km) – Malá Morava, Kaple Nejsvětější Trojice ve Vysoké (23,9 km) – Malá Morava, Vodopády Prudkého potoka (29,2 km) – Malá Morava, Lenčiny vodopády (29,6 km) – Malá Morava, Vodopády Malé Moravy (35,7 km) – Malá Morava, Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna (36,6 km) – Malá Morava, Lípa u polesí u Mizerů ve Vojtíškově (43,4 km)
★★ - Přírodní rezervace Na Hadci, Bohdíkov: (bez fotografie)
Hadce (hlubinné vyvřeliny) vystupují na povrch ve třech dlouhých skalnatých hřbetech. Na toto specifické podloží je vázána řada druhů rostlin - rostou zde například silně ohrožené kapradiny Sleziník nepravý a Sleziník hadcový. Najdeme zde i zbytek původního hadcového boru.
Poloha: 50.0441100N, 16.8864714E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Ruda nad Moravou, Lhota Štědrákova, konečná (3,4 km)
Vlaková zastávka: Bohdíkov (3,9 km)
Comments