Hostivici zná dnes každý milovník letadel; v její blízkosti se nacházejí dvě vyhlídky, které umožňují maximální pohled na přistávající či vzlétající obří stroje z ruzyňského letiště
V dřívějších dobách byla Hostivice významná tím, že z místních rybníků byla odváděna voda přímo pro císařský vodovod na Pražském hradě; katastrem dodnes vede i poutní barokní cesta z Hradčan do klášteru v Hájku; zbořené kaple se pomalu vracejí na své místo
Hostivice (německy Hostiwitz) byla osídlena už v době pravěku. Svědčí o tom řada zajímavých a pozoruhodný archeologických objevů, které byly v katastru města učiněny.
Abychom byli konkrétní je nutné poznamenat, že se jedná o památky na lidi kultury lineární keramiky, vypíchané keramiky, ale i kulturu lidu nálevkovitých pohárů. Tím však výčet nekončí - na Hostivicku byly nalezeny i stopy po osídlení lidmi únětické a knovízské kultury. Živo tu ale bylo i v dobách halštatské kultury a v čase lidí kultury laténské a římské. Ti tu dokonce měli postavené i železářské pece, a to konkrétně v lokalitě Palouky.
Jenže historie Hostivice je až do 17. století vlastně historií několika samostatných obcí. Vlastní Hostivice, o které je první písemná zmínka v roce 1277, vznikla jako exodová obec. Stalo se tak za vlády Přemysla Otakara II., který se v té době pustil do budování pražské Malé Strany. Obyvatelé byly vytěsněni ze stavebního prostoru a museli se přemístit na místo, které původně pokrýval velmi hustý les. Ten pak čerství obyvatelé přeměnili v úrodná pole.
Jenže další samostatné obce, ze kterých se dnešní město skládá, mají mnohem delší historii. Například Litovice se poprvé v písemných zmínkách objevují s rokem 1266 a s državou Řehníka z Litovic.
Břve mají historii ještě delší, protože o nich se v písemných análech dočteme už v roce 1158, kdy král Vladislav I., tehdy ovšem ještě jako kníže Vladislav II., daroval oblast valdsaskému klášteru. Později patřili Břve také klášteru v Plasích a řadě členů měšťanských rodů.
Další část dnešního města - Jeneček se ještě na začátku 20. století nazýval Malý Jenč. Kromě toho se tu však nacházely ještě obce Hradištko, Valov a dvůr Nejdek, které zanikly dílem v husitských a dílem ve třicetileté válce.
Závěrem této části pohledu do hostivické historie je nutné historické osudy všech zmiňovaných obcí spojit. První krok k tomu udělal v roce 1585 Gothard Florián Žďárský ze Žďáru, který zakoupil obec Břve. V roce 1601 připojil i Hostivici a následně Jeneček. Slučování pak dokončil jeho vnuk Florián Jetřich hrabě ze Žďáru, který v roce 1640 připojil poslední část - Litotice. Tou dobou už ale Valov dávno neexistuje, zničili ho kališníci. Nejdek je téměř století rozvalený a z Hradištka zůstal stát pouze osamocený mlýn.
Dál už sledujeme společnou historii Hostivice, přesto ale musíme udělat ještě malý návrat do historie, do doby, kdy vzniklo to, co máme s dnešní Hostivicí úzce spjaté, a to existenci rybníků. Mnohem starší existenci však mají ty, co vznikly v sousední obci Chýně, jejich počátek se datuje se začátkem 15. století a původně se jich tu nacházela téměř desítka. Ty, které se dnes nacházejí na katastru Hostivice, začaly vznikat až zhruba o 50 let později. Jejich největší rozkvět nastal ale ve století šestnáctém. Největší důležitosti nabrali až s vládou císaře Rudolfa II., kdy jejich vody zásobovaly Pražský hrad pitnou vodou. Dnes se z nich zachovala jen trojice vodních ploch, která je součástí Přírodní památky Hostivické rybníky. Jedná se o Kalý, Litovický a Břevský rybník.
Žďárští tak spojili dohromady panství v jednotný celek, ale nebylo jim co závidět. Oblast nesla těžké a rozsáhlé jizvy po bojích třicetileté války. Poslední člen rodiny však zůstal bezdětný a svobodný. Ve své závěti odkázal panství jakémukoliv mužskému členovi německé větve tohoto rozvětveného rodu, pokud přestoupí z protestantství na katolickou víru. Tento apel však nenašel odezvu, a tak si panství rozdělilo pět sester zemřelého Františka Adama Eusebia. Oblast se tak znovu rozpadá pod jednotlivé vrchnosti. Hostivici získala Johana Eusebia Barbora hraběnka Caretto-Millesimo a zbytek připadl Anně Kateřině hraběnce z Magni.
Hraběnka Johana pak začala na místě s výstavbou jednopatrového zámku, který byl dokončen v roce 1697. Ve stejné době ale prodává panství hraběti Karlu Jáchymovi z Bredy.
Ten proslul velmi tvrdým jednáním s poddanými a sedláky. Přínosem jeho vlády však byla skutečnost, že přes pozemky v té době císařský geometr Antonín Leopold František Klose vytyčil cestu nového hradního vodovodu.
Hrabě Breda neudržel však své panství dlouho a kvůli spekulacím s nemovitostmi byl nakonec nucen ho prodat roku 1732 velkovévodkyni Anně Marii Františce Toskánské. Tato zbožná žena stála za velkým rozvojem oblasti a její vliv je patrný ještě dodnes. Byla to totiž právě ona, kdo nechal přestavět zdejší kostel, zámek, postavit faru, mariánský sloup a špýchar. Vše se dochovalo do dnešních dní, kromě původní školy, která na začátku 21. století musela ustoupit novostavbě.
Po smrti velkovévodkyně Toskánské v roce 1741 se panství rychle přesouvá z jednoho držení do druhého a samotní vlastníci se často střídají. Změna přichází až s rokem 1847, kdy je na základě státní smlouvy oblast určena jako soukromé císařské jmění rakouského císaře Ferdinanda V.
Už o rok později ale dochází ke zrušení poddanství a vrchnost ztrácí svoji moc. To už si ale místní užívají výdobytků pokrokové doby, protože od roku 1830 je tu zprovozněna koněspřežka z pražských Dejvic do Kladna. Původně se po ní vozilo dřevo, později se však hlavní dopravovaným artiklem stalo uhlí z kladenských dolů. V roce 1863 je trať přestavěna na parní pohon a o sedm let později k ní přibyde odbočka z Hostivice přes Zličín na Smíchov.
Skutečnost, že pozemky i nadále patří do soukromého držení císaře, značně zjednodušují výstavbu vojenských objektů. A tak je sem v roce 1874 přeloženo z letohrádku Hvězda skladiště střelného prachu, výstavba dalších významných vojenských objektů na sebe nenechá dlouho čekat.
Jiné průmyslové výstavby se však Hostivice dlouho nedočkala. Průmyslové vaakum bylo prolomeno až roku 1899 výstavbou továrny na šrouby a nýty. Musíme ale poznamenat, že v té době se historie dnes sloučených částí Hostivice a Litovice oddělila a každá část žije svým vlastním samostatným životem nezávislých obcí.
Rychleji rozvíjející se Hostivice usilovala v prvních letech samostatného československého státu o status městyse. To se však nezdařilo, protože komise Hostivici vytkla malou kapacitu zdejší školy a neutěšený stav náměstí a okolí potoka. Jenže tehdejší soukromé císařské pozemky známé jako Císařské louky už byly v té době zestátněny a rozparcelovány a masivní výstavbě nových domů nemohl už nikdo zabránit.
Přelom 20. a 30. let přináší do obce vznik dalších výrobních komplexů. Nejprve vzniká Kropáčkova hřebíkárna a v roce 1935 vyroste na místě původní zámecké zahrady známá mlékárna, která ale na konci 20. století zaniká.
Mnohé z plánovaných projektů se však svého vzniku nedočkaly. Jednalo se výsadbu zeleného rekreačního pásu mezi Prahou a Hostivicí či vzniku monstrózního hřbitova pro celou západní část metropole, který měl vzniknout v oblasti jižně od dnešního letiště Václava Havla mezi katastry Palouky, Ruzyně a Dědina.
Pět let po konci II. světové války se historie Litovic a Hostivice znovu spojí v okamžiku, kdy jsou obě nezávislé obce spojeny do jedné jediné.
Roku 1977 se v Hostivici slaví 700 let vzniku a jako dar pak od státu získávají Hostivice povýšení na město, ke kterému fakticky dochází 1. ledna 1978.
Dnes je Hostivice rychle rostoucím městem, které se stalo satelitem metropole. Žije tu 9000 obyvatel.
V katastru města najdeme jednu velmi zajímavou sakrální památku, která však už zčásti zanikla. Jedná se o řadu hodnotných barokních kaplí, které spojují poutní cestou klášter v Hájku a pražské Hradčany. Architektem těchto kaplí byl v 18. století Jan Schor.
Dodnes se traduje, že se v Hostivici zastavil při své poslední cestě do Prahy spisovatel Karel Havlíček Borovský. Pojedl zde v hostinci U koruny; dnes se tu najíte také, musíte ale vstoupit do čínské restaurace. Hostivice však spíše proslula jako bydliště bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. S městem však na dlouhou dobu spojil své životní osudy i autor sokolské hymny Lví silou, vzletem sokolím. František Josef Pelz dokonce v Hostivici v roce 1922 zemřel.
Co je nutné zmínit, je dodnes trvající boj o jazykové určení rodu názvu tohoto města. Zatímco drtivá většina starších obyvatel a jazykové literatury preferuje ženský rod, tedy ta Hostivice, nově přistěhovaní častěji užívají rod pomnožný, tedy ty Hostivice.
Malá obec Dobrovíz nás zaujme vesnickými staveními, které z ní po právu udělaly vesnickou památkovou rezervaci. Kromě toho je zajímavý i fakt, že v místě zaniklých Vervenic, což byla součást Dobrovíze, zůstalo ještě několik let po válce vojenské ležení. V případě vojenského konfliktu mělo být tak chráněno ruzyňské letiště. Tento stav byl udržován až do konce 60. let, což způsobilo totální zchátralost statků, takže si lokalita vysloužila lidový název Německo. A právě toto "Německo" bylo i místem natáčení pohádky Tři veteráni.
V Červeném Újezdu najdeme od roku 2002 zajímavou stavbu. Jedná se o hrad, který byl ale postaven v historizujícím stylu na počátku 21. století kladenským podnikatelem Pavlem Ornou. Nachází se tu muzeum českého venkova, ale i další zajímavé expozice včetně povedeného arboreta.
Nedaleká obec Chýně je vůbec nejrychleji rostoucí obcí České republiky. Během posledních 20 let se zvětšil počet jejich obyvatel téměř sedmkrát a podle předpokladů bude v nejbližších letech tento trend i nadále pokračovat.
Znak města Hostivice tvoří červeno-modře svisle polcený štít. V patě štítu se však ještě nachází stříbrná kvádrovaná hradba s modrým ozubeným kolem. Hradba má cimbuří s pěti stínkami, které symbolizují počet částí města v době schválení znaku. V červené pravé polovině štítu se nacházejí tři stříbrné podkovy ve dvou řadách, ve vrchní dvě, ve spodní jedna. Ty odkazují na erb vladyky Jindřicha z Hostivice. V modrém poli vlevo se nachází zlatý kmen vinné révy se třemi listy a odkazuje na rod pánů z Dražic, ke kterému patřil i první známý majitel Řehník z Litovic.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Hostivice a její katastr přímo leží na dálnici D6, a to konkrétně na exitu 1 a exitu 2. Zároveň do katastru města exitem 26 zasahuje také dálniční obchvat Prahy D 0. Vzdálenosti Hostivice z českých měst: Praha (17 km), Ústí nad Labem (89 km), Karlovy Vary (113 km), Plzeň (82 km), České Budějovice (160 km), Pardubice (120 km), Hradec Králové (125 km), Jihlava (140 km), Liberec (121 km).
Autobus: Autobusové spojení do Hostivice je z pražského Zličína, Motola a Řep a dále z Kladna, Stochova a Karlových Varů.
Vlak: Hostivice leží v oblasti husté železniční sítě. Vlaky nás přímými spoji dovezou až do těchto cílových stanic: Praha, Kladno, Noutonice, Rudná u Prahy, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník a Středokluky.
★★★★ - Přírodní památka Hostivické rybníky, Hostivice:
Původně šlo o velkou rybniční oblast, která byla ale postupně vysušována. Největšího významu dosáhla za vlády Rudolfa II., kdy se odtud vedla pitná voda až na Pražský hrad. Jenže po přenesení trůnu a jeho úřadu zpět do Vídně začal být zájem o zdejší vodu mnohem nižší a nikdo se o rybníky nestaral. Ty proto postupně zarůstaly bažinami a měnily se na mokřady. K výrazné obnově došlo až po roce 1918, kdy Josip Plečnik oživil možnost přivádět zdejší vodu na Pražský hrad. Jenže v té době se zde nacházely už jen tři rybníky – Kalý, Litovický a Břevský. Místo je výjimečné hlavně z mykologického a ornitologického hlediska. K nejvzácnějším místním houbám patří Kalichovka půvabná, Pečárka bělovlnná, Hlíva hnízdovitá nebo Šupinovka ověšená. Všechny tyto čtyři druhy hub se v naší zemi neobjevují více než na deseti lokalitách. Na jaře a na podzim jsou zdejší rybníky odpočinkovým místem při migračních tazích ptáků. Z tohoto důvodu zde ornitologové napočítali více než třicet zvláště chráněných druhů opeřenců. Mezi nimi dominují Polák malý, Chřástal malý, Kulík říční, Pisík obecný, Vodouš kropenatý nebo krásní velcí ptáci Volavka bílá, Kormorán velký či Ledňáček říční. K pozorování ptáků slouží i zdejší ptačí pozorovatelna.
Poloha: 50.0708256N, 14.2498125E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hostivice, Břve, Sporovní hala (400 m)
Vlaková zastávka: Hostivice (2,1 km)
GALERIE: HOSTIVICKÉ RYBNÍKY
★★★★ - Vyhlídka na křížení přistávacích drah, Hostivice:
Vyhlídkový val se nachází blíž k Hostivicím. I tady se jedná o val, který je nad úrovní oplocení letiště, takže umožňuje fotografování fanouškům letectví na obou přistávacích a vzletových drahách.
Poloha: 50.1032364N, 14.2501344E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Dobrovíz, Komerční zona (4,1 km)
Vlaková zastávka: Hostouň u Prahy (3,9 km)
★★★★ - Vyhlídková plošina na letiště Ruzyně, Kněževes:
Tato vyhlídková plošina je tvořena valem. Ten je vysoký čtyři a půl metru a dostaneme se k němu z obce Kněževes po nezpevněné cestě a po několika schodech.
Poloha: 50.1155742N, 14.2650683E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Kněževes, Stará hospoda (440 m)
Vlaková zastávka: Středokluky (1,4 km)
GALERIE: VYHLÍDKA NA LETIŠTĚ
VIDEO: VYHLÍDKA NA LETIŠTĚ
★★★ - Poutní cesta z Prahy do Hájku, Červený Újezd:
Samotná poutní cesta mezi oběma Loretami byla vybudována až v roce 1720. V dobách největší popularity se na cestu vydávalo až šedesát tisíc poutníků každý rok.
Poloha: 50.0698467N, 14.2014786E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivice, Staré Litovice (2,9 km)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (2,4 km)
★★★ - Kaple Panny Marie Loretánské, Červený Újezd:
Rozhodně náleží k nejstarším kaplím loretánského stylu u nás. Byla postavena v letech 1622-25. Jenže už po pěti letech byla přestavena, aby více odpovídala italskému originálu v Loretě. Nic to nemění na tom, že po Horšovském Týnu jde o druhou nejstarší dochovanou loretánskou kapli u nás a o čtvrtou nejstarší vůbec. Ty starší v Roudnici nad Labem a v Jílovém se nedochovaly. Základní kámen této kapli položil hrabě Florián Jetřich ze Žďáru jako dík za splnění přání zplození mužského dědice. Samotná kaple se stala inspirací i pro pražskou Loretu, se kterou je spojena Hájeckou poutní cestou.
Poloha: 50.0694894N, 14.1857428E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Červený Újezd (1,8 km)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (3,7 km)
★★★ - Klášter františkánů, Červený Újezd:
Samotný klášter byl vybudován v Hájku někdy v letech 1623-70. Jeho podobu určovali architekti Carlo Lurago a Giovanni Domenico Orsi. Klášter překvapivě přežil i období II. světové války – nebyl zavřen a nebyl rozpuštěn ani řád. Areál však sloužil jako depozitář Archivu Českých zemí. Co nezničili nacisté, povedlo se komunistům. V roce 1950 byl klášter v rámci Akce K zavřen a tři roky sloužil jako sběrný internační tábor pro církevní osoby. Po sametové revoluci byl vrácen františkánům. Dnes je celý areál na požádání přístupný.
Poloha: 50.0694850N, 14.1853231E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Červený Újezd (1,8 km)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (3,7 km)
GALERIE: KLÁŠTER V HÁJKU
★★★ - Hrad Červený Újezd, Červený Újezd: (bez fotografie)
Novodobý hrad. Vznikl v letech 2001-02 ve stylu rytířské tvrze. Jeho interiéry vyplňují repliky řemeslných dílen a světnic. Najdeme zde velkou sbírku malovaného nábytku. Areál je zčásti komerční, ale velmi vkusně řešený. K zámku přiléhá i malebný skanzen, kde můžeme spatřit repliky starých venkovských budov, například větrného mlýna, sušárny chmele, zvonice, vinných sklípků či jiných hospodářských nebo obytných stavení.
Poloha: 50.0719944N, 14.1653908E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Červený Újezd (0,8 km)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (5,4 km)
★★★ - Vesnická památková rezervace Dobrovíz, Dobrovíz:
V těsné blízkosti české metropole najdeme zajímavou rezervaci složenou z venkovských usedlostí z 18. a 19. století. Je pro ně typické bohaté štukování na průčelích vesnických budov. Ceněné stavby najdeme hlavně kolem návsi, které dominuje barokní kaplička Panny Marie. Nejnápadnější usedlostí je pak venkovské sídlo na adrese Družstevní 1, které zaujme klasicistní přestavbou z přelomu 19. a 20. století s nápadnou věžičkou.
Poloha: 50.1128406N, 14.2173242E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobrovíz (220 m)
Vlaková zastávka: Dobrovíz (390 m)
GALERIE: REZERVACE DOBROVÍZ
★★★ - Kaple Panny Marie, Hvězdy evangelizace, Hostivice:
Jde o takzvanou televizní kapli. Budova ve tvaru krychle o hraně pět metrů vznikla na soukromém pozemku Aleny Filípkové. Je dílem architektů Anny Hájkové a Pavla Kyšky. Kaple tak slouží k televiznímu sledování mší lidí, kteří jsou usazeni v kapli nebo i v terasovité zahradě.
Poloha: 50.0705933N, 14.2418822E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivice, Břve, Sportovní hala (0,5 km)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (1,9 km)
★★★ - Kostel svatého Jakuba, Hostivice:
Svatostánek vznikl už ve 13. století v románském stylu. Za třicetileté války však stavbu vypálili Švédové a později i Sasové. Kostel prošel velkou rekonstrukcí, při které byla přistavěna věž. I potom se dočkal kostel řady úprav a jeho původní románská podoba byla téměř setřena. Hlavní oltář je ryze barokním náboženským předmětem.
Poloha: 50.0806367N, 14.2579653E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivice (270 m)
Vlaková zastávka: Hostivice (0,5 km)
★★ - Zámek Hostivice, Hostivice:
Aby se hraběnka příliš neunavila. To byl důvod, proč tento zámeček v letech 1734-36 vznikl. Měl totiž usnadnit cestu hraběnce Toskánské cestu z Buštěhradu do Prahy. Právě tady na zámku vzniklém podle návrhu architekta Václava Špačka mohla odpočívat. Jde o dvoupatrovou budovu s obdélníkovou nástavbou. V hlavním sále najdeme zajímavé fresky s výjevy z bitvy na Bílé Hoře. K budově zámku těsně přiléhá barokní panský dům s mohutnou sýpkou. Všechny budovy dnes slouží místnímu městskému úřadu.
Poloha: 50.0804819N, 14.2555803E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivice (150 m)
Vlaková zastávka: Hostivice (0,6 km)
★★ - Tvrz Litovice, Hostivice:
Jan z Dražic tvrz založil v roce 1330. A to ve stylu francouzské gotiky. Budovu však čekaly postupně přestavby ve stylu renesančním a pak barokním. V době, když už tvrze nebyly potřeba, tak se stavba změnila na sýpku a ještě později došlo k úpravě na bytovou lokalitu. Přesto si stavba udržela dodnes gotický ráz a zachovaly se i vnitřní krby, okna a sklepení v gotickém hávu. Extrémně dobře zachovalá tvrz je v soukromých rukách a není přístupná veřejnosti.
Poloha: 50.0757239N, 14.2357947E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivice, Staré Litovice (250 m)
Vlaková zastávka: Hostivice-Litovice (1 km)
★ - Meteorologická stanice Praha-Ruzyně, Hostivice:
Jedna ze 40 profesionálních meteorologických stanic. Tato má kromě běžného hlášení i důraz na klimatickou situaci na nejrušnějším českém letišti. V metropoli najdeme ještě tři další profesionální stanice na měření počasí – v Libuši, v Kbelích a na Karlově. Ta nejslavnější v Klementinu se mezi profesionální stanice už neřadí.
Poloha: 50.1001775N, 14.2554986E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Dobrovíz, Komerční zona (4,9 km)
Vlaková zastávka: Hostouň u Prahy (4,7 km)
Výlet 1: Cyklistický výlet pro milovníky letectví na ruzyňské letištní vyhlídky (jízdní nebo horské kolo)
Start: Dobrovíz, Železniční stanice Dobrovíz
Cíl: Dobrovíz, Železniční stanice Dobrovíz
Délka trasy: 36,6 km
Časová náročnost: 2 hodiny 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Oblast Hostivice skýtá několik zajímavých míst pro návštěvu. V první řadě zaplesají srdce pro milovníky letectví a obrovských létajících strojů, které přistávají či vzlétají z mezinárodního letiště Václava Havla. A dvě vyhlídky nad úrovní terénu umožňují pohled na obrovské koráby nebe. Obě navštívíme, kromě toho se projedeme kolem posledních třech Hostivických rybníků, které tu zbyly. Nezapomeneme ani na poslední úsek poutní hájecké cesty a návštěvu znovu se do krásy oblékající kláštera v Hájku. Na místo startu vás ve víkendové dny pohodlně doveze cyklohráček Českých drah.
Vhodnost: Nejnižší místo výletu má nadmořskou výšku 332 metrů nad mořem a leží u jedné z vyhlídek na pražské letiště. Nejvýše se budeme nacházet ve výšce 406 metrů nad mořem a půjde o poslední úsek hájecké poutní cesty. Celkové převýšení je 187 metrů a to tento nenáročný výlet řadí do druhé kategorie.
Zastávky:
Dobrovíz, Vesnická památková rezervace Dobrovíz (0,4 km) – Kněževes, Vyhlídková plošina na letišti (4,5 km) – Hostivice, Vyhlídková plošina na křížení leteckých drah (12,4 km) – Hostivice, Meteorologická stanice Praha-Ruzyně (13,2 km) – Hostivice, Kostel svatého Jakuba (16,2 km) – Hostivice, Zámek Hostivice (16,7 km) – Hostivice, Ptačí pozorovatelna u Litovického rybníka (18,1 km) – Hostivice, Přírodní památka Hostivické rybníky (18,4 km) – Hostivice, Kaple Panny Marie, Hvězdy evangelizace (19,2 km) – Hostivice, Tvrz Litovice (20,8 km) – Hostivice, XVIII. kaple hájecké cesty (22,8 km) – Hostivice, XIX. kaple hájecké cesty (23,4 km) – Hostivice, XX. kaple hájecké cesty (24,1 km) – Červený Újezd, Kaple Panny Marie Loretánské (24,5 km) – Červený Újezd, Františkánský klášter (24,7 km) – Červený Újezd, Hrad Červený Újezd (26,6 km)
Comments