Jílové u Prahy má historicky věrné synonymum – zlato, to se tu těžilo od dob předhusitských; s těžbou se skončilo v roce 1968, kdy byl zdejší důl uzavřen pro svoji nerentabilnost
Magické kouzlo zlata přitahovalo do Jílového nejen dobrodruhy, ale i umělce, jeden z nejslavnějších barokních malířů Petr Brandl dokonce špatnými investicemi upadl do chudoby a zemřel v zapomnění; šálivé zlaté horečce tu podlehl i šarlatán Edward Kelly; koupil tu pozemky a prahl po nalezení zlaté žíly
Jílové (německy Eule) patří mezi nejdéle obydlené oblasti naší země. Nejstarší předměty dokazující osídlení krajiny jsou staré téměř čtvrt milionu let. K jejich objevu došlo v blízkosti soutoku Sázavy s Vltavou.
S naprostou přesností lze ale tvrdit, že historii Jílového ovlivňuje od samého začátku zlato a jeho dobývání. Na začátku hornické minulosti bylo několik osad, které se časem spojily v jedno město. K tomu došlo nejpozději v polovině 13. století. Tyto osady založil lokátor Eberhard při kolonizaci Posázaví.
Na první písemnou zprávu v souvislosti s Jílovým si musíme ale počkat do roku 1331. Autorem je Oldřich Zajíc z Valdeka. Jenže už o jednadvacet let dřív hovoří zápis v nejstarší knize Starého Města pražského o jistém Konradu Stadlerovi z Jílového. Ten v roce 1310 podle zmiňované listiny přijal staroměstské městské právo.
Ještě zajímavější zápis týkající se Jílového se dá najít v kronice Františka Pražského. Ten uvádí, že v druhé třetině 13. století získal král Václav I. od horníků z Jílového ohromnou hroudu zlata. Věcnou správnost tohoto zápisu v kronice později potvrdily i další generace historiků.
Jílové bylo hlavně za doby Karla IV. velmi protěžovaným a zvýhodňovaným sídlem. Taky proč ne, když do pokladnice království proudilo ze zdejších zlatých dolů značné bohatství. Nemůžeme se proto divit, že sám císař povýšil Jílové roku 1350 na královské město a tím mu připadla řada výhod a práv. Už od doby Jana Lucemburského se zde razily zlaté dukáty a Karel IV. v této činnosti pokračoval.
Moc dalšího se však o životě ve městě z této doby nedozvíme, protože řada tehdejších dokumentů skončila v ohni častých požárů, které pustošily město.
Nejvýznamnější kapitola těžby zlata v Jílovém se uzavírá s husitskými válkami. Samotní husité v roce 1422 město vyplenili, pobořili a zapálili. Řada tehdejších zlatonosných šachet a štol zůstala zaplavena vodou.
K velmi mírnému oživení dolování dochází za éry panování Vladislava Jagellonského, kdy jsou chátrajícímu městu nejen vráceny některá privilegia, ale dokonce se vrací do některých důlních šachet znovu pověstný zvuk hornických nástrojů. Ale ne na dlouho. Roku 1567 jsou totiž zdejší doly zničeny znovu ohněm. Padnou na kolena, ale dokáží se zvednout a zmátořit. Obnova je však zdlouhavá a náročná. K návratu k původnímu objemu těžby drahého kovu dojde až s rokem 1689.
Konec 16. století přilákal do Jílového věhlasného alchymistu a asi i šarlatána Edwarda Kellyho. Ten se dostal do přízně císaře Rudolfa II. a dokázal z toho těžit. Kellyho lákalo zlaté bohatství města, a tak zde koupil řadu budov s výhledem na lukrativní zisk zlatého kujného nerostu. Jedním z domů byl i pověstný místní dům Mince, který dnes slouží jako regionální muzeum.
I třicetiletá válka znamená velký úpadek města. V popelu skončila více než polovina ze 120 místních domů. A to nejen z důvodu, že horníci byli často vyznavači nekatolických náboženství. Nejinak tomu bylo i v Jílovém. Kvůli velké devastaci města tu proto dnes najdeme z nejstaršího období jen tři budovy – kostel svatého Vojtěcha, místní radnici a dům Mince.
Velká rekatolizační kampaň v pobělohorském období připadla na bedra během třicetileté války založenému zdejšímu minoritskému klášteru. Často násilný návrat obyvatelstva ke katolické víře byl dokončen v osmnáctém století. Klášter však nepřežije josefínské reformy, stejně jako zdejší loretánská kaple.
Toto století také přiláká do Jílového dva velké umělce své doby, aby zde investovali peníze s vidinou zúročení ve zdejších zlatých dolech. Malíři Kristiánu Lunovi se to podaří a jako důkaz vděku pak ze získaných financí sponzoruje výstavbu poutního areálu Panny Marie Vítězné na pražské Bílé Hoře.
Zcela odlišně dopadne malíř Petr Brandl, který investuje do zdejších zlatých dolů veškerý svůj majetek. Zažije hospodářské fiasko, krach, zadluží se a nedlouho poté umírá zcela zchudlý a opuštěný.
19. století stojí za rozvojem zdejšího města, ale není příznivé pro těžbu zlata, která se stává v podstatě minulostí. Horníci v podzemí narážejí na stále menší a nevýraznější ložiska a dochází k útlumu dobývání zlata z podzemí.
Důležitost a význam Jílového na poli společenském je pro změnu podpořen tím, že vzniká jílovský okres, pod který spadá téměř padesátka přilehlých obcí.
V roce 1891 nabídl místní obyvatel Leopold Čihák městu zdarma svoji soukromou sbírku trojrozměrných předmětů a starých listin. Má však podmínku, že město zřídí vlastní muzeum. Dojde k dohodě a vzniká tak jedna z nejucelenějších sbírek v oblasti regionálního muzejnictví.
V závěru 19. století dorazí i do Jílového železný oř. Nejprve je vybudováno železniční spojení mezi Čerčany a Modřany, které je později prodlouženo do Krhanic. Dva roky před koncem 19. století je otevřeno nádraží v Jílovém a po otevření Žampašského viaduktu v roce 1900 je dokončeno kompletně železniční spojení s Prahou.
Po II. světové válce se začíná psát poslední kapitola zlaté těžby v Jílovém. Státem kontrolovaná těžba, která už je vysoce nerentabilní, končí v roce 1968 uzavřením posledního dolu.
Dnes je téměř pětitisícové město Jílové pyšné na svoji dávnou hornickou minulost a zcela se jí přizpůsobuje zdejší podpora turistického ruchu.
Následky zlaté horečky jsou všudepatrné, a to i v okolí osady Žampach. Tady najdeme při nízké hladině Sázavy na břehu řeky zbytky starých mlecích kamenů určených k opracování zlatonosné rudy.
Na nízký stav Sázavy ale nemusíme čekat při obdivování Žampašského viaduktu. Ten je druhou nejvyšší kamennou mostní stavbou v Evropě. Unikátní svým provedením, způsobem výstavby, ale i dominancí v krajině je oblíbeným cílem návštěvníků, cestujících Posázavským Pacifikem, nebo profesionálních i amatérských fotografů.
Někdy člověk žasne v jakých oborech se dokázali čeští lidé prosadit. Ti z malé vísky Petrov získali světovou proslulost výrobou březových košťat. Ta se tu vyráběla snad v každém stavení a faktoři je vykupovali a vyváželi daleko za hranice monarchie.
V nedalekém Vraném nad Vltavou prožil skoro třicet let svého života autor slavné písně Škoda lásky Jaromír Vejvoda.
Znak města Jílové je červený štít se stříbrným doprava situovaným dvouocasým českým lvem. Ten má na hlavě zlatou korunku. Nad štítem je korunované písmeno W, obojí je provedeno ve zlaté barvě.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Jílové u Prahy leží na křižovatce silnic II. třídy číslo 104 a 105. Vzdálenosti Jílového u Prahy z českých měst: Praha (27 km), Ústí nad Labem (109 km), Karlovy Vary (149 km), Plzeň (108 km), České Budějovice (121 km), Pardubice (111 km), Hradec Králové (120 km), Jihlava (115 km), Liberec (128 km).
Autobus: Autobusové spojení do Jílového u Prahy je z Prahy, Neveklova, Petrova, Kamenice a Benešova.
Vlak: Vlakem se do Jílového u Prahy dostaneme do konečných stanic v Praze, Čerčanech a Týnci nad Sázavou.
★★★★ - Národní kulturní památka Hradiště Závist (Oppidum Závist), Dolní Břežany:
Všechny terénní útvary hradiště jsou vytvořeny takzvaným závistským přesmykem. Vytvořila se tak hluboká údolí a strmé srázy. Místo popsal už Václav Hájek z Libočan v roce 1541 v Kronice české. Hájek z Libočan na místo zasadil sídlo germánského krále Marboda. V roce 1681 si místa všiml a důkladně ho prozkoumal i Bohuslav Balbín. Ten se o něm zmiňoval jako o vysoké hoře s nesmírnými hromadami kamení, v nichž lze spatřit jednak stopy domů a hradeb běžících po skalách, jednak sklepy hluboko vykopané do přirozené skály, takže nikdo nemůže pochybovat, že na tomto místě stávalo znamenité město. Na nejvyšších místech oppida se nacházela samotná Akropole. Na ní byly prováděny archeologické práce od 50. let 20. století až do roku 1990. Následně byla však lokalita opuštěna a místo archeologických výzkumů se začalo devastovat, nejen vlivem člověka, návštěvníků, ale i zarůstáním přírodou. K zasypání odkrytých archeologických objevů vrstvou signální zeminy došlo až v roce 2015. Jedná se bezkonkurenčně největší keltské oppidum, které se nacházelo na našem území.
Poloha: 49.9623836N, 14.4085281E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1,5 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,6 km)
★★★★ - Rozhledna Závist, Dolní Břežany:
Její výstavba byla dokončena v prosinci 2021. Stavba je dílem architekta Martina Rajniše. Rozhledna spojuje ocelové a dřevěné prvky. Sloupy jsou rozestavěny do trojúhelníku a jsou navzájem propojeny kulatinou a ocelovými táhly. Vyhlídková podesta se nachází ve výšce 24 metrů a vede na ní 128 schodů. Ty tvoří velké dubové točité schodiště.
Poloha: 49.9623483N, 14.4082244E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1,5 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,6 km)
GALERIE: ZÁVIST
★★★★ - Vyhlídkové místo Kamínek, Zlatníky – Hodkovice:
Kamínek je uměle vytvořený vrchol. Vznikl navážením nepotřebné zeminy při stavbě pražského okruhu. Datum jeho vzniku je mezi lety 2009-2015. Původně v první třetině 20. století zde však byl lom na kámen, po kterém zbyla řada tůní užívaných ke koupání. V jedné z nich se v 60. letech utopily dvě dívenky, které chodily v Dolních Břežanech do školy. Vrchol vystupuje o 35 metrů do výše nad okolní krajinu. Každoročně se na vrchol koná cyklistický závod nazvaný Eliminátor Kamínek. Na vrcholu bylo zřízeno zvláštní výhledové místo. Je odsud nádherný kruhový výhled na Prahu a na nejbližší okolí.
Poloha: 49.9648933N, 14.4732800E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Zlatníky-Hodkovice, náves (1,1 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (6,5 km)
GALERIE: VYHLÍDKA KAMÍNEK
★★★ - Arcibiskupský altán, Dolní Břežany:
Je místo nad údolím řeky Vltavy. Od železniční zastávky Zbraslav sem vede velmi strmá cesta, jejíž zdolání však stojí za to. Na vrcholu najdeme zděný altán, od něhož je působivý pohled do údolí Vltavy, ale i na pražskou čtvrť Zbraslav. Uvnitř altánu se nachází veřejné ohniště.
Poloha: 49.9652211N, 14.4013389E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (0,9 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1 km)
GALERIE: ARCIBISKUSKÝ ALTÁN
★★★ - Břeková alej, Dolní Břežany:
Jedná se o stromořadí složené ze stromů Jeřáb břek. Ty jsou dovedeny k Arcibiskupskému altánu nad údolím řeky Vltavy. Hezké místo, které by mohlo být ještě výraznější, kdyby byly vysekány okolní náletové křoviny.
Poloha: 49.9649800N, 14.4034711E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,2 km)
★★★ - Přírodní památka Břežanské údolí, Dolní Břežany:
Nachází se na jižních svazích hradiště Závist. Důvodem ochrany je výskyt některých chráněných druhů živočišné říše – jde například o motýla Přástevníka kostivalového, Ještěrku zelenou nebo Mloka skvrnitého. Stejně tak tu ale najdeme i chráněné rostliny: Křivatec český, Třemdavu bílou nebo Hvozdík sivý.
Poloha: 49.9574308N, 14.4064469E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (2,8 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (2,8 km)
★★★ - Výhled nad Károvským údolím, Dolní Břežany:
Místo nabízí výhled do Károvského údolí. Tím protéká Lhotecký potok. Vyhlídka se nachází na vysokém ostrohu stranou značených tras. Dojdeme však po dobře udržované a turisty prošlapané neznačené cesty. Zhruba 200 metrů odsud se nachází další vyhlídka – Vyhlídka pod střelnicí. I ta nabízí pohled do Károvského údolí a zároveň i do Chlumského údolí.
Poloha: 49.9552997N, 14.4169386E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (4,4 km)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,2 km)
★★ - Užitné umění v Dolních Břežanech, Dolní Břežany:
Uprostřed moderního centra v Dolních Břežanech se nachází řada zajímavých obytných budov, které tvoří srdce obce. V jejich blízkosti najdeme zajímavé artefakty předních českých výtvarníků, které podtrhují modernost centra Dolních Břežan.
Poloha: 49.9647169N, 14.4584992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolní Břežany, náměstí (170 m)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,4 km)
GALERIE: UŽITNÉ UMĚNÍ
★★★ - Zámek Dolní Břežany, Dolní Břežany:
Renesanční zámek pochází z doby kolem roku 1600. Ještě před tím zde však stávala tvrz. Na počátku 18. století koupil objekt Ferdinand hrabě Khünburg a od té doby je ve vlastnictví pražského arcibiskupství. Na konci 19. století byla k budově přistavěna kaple svaté Máří Magdalény. Dokonce tu krátce po vzniku nového československého státu sídlilo i italské velvyslanectví. Po znárodnění zde však byla třeba ubytovna pro tzv. červené barety, kteří potlačovaly studentské nepokoje v roce 1989. Arcibiskupství v současnosti objekt pronajalo a vznikl zde čtyřhvězdičkový hotel. Veřejnosti tak zůstal uzavřen zdejší zámecký park a přístup k pramenu svatého Vojtěcha, který se v parku nachází.
Poloha: 49.9627114N, 14.4571808E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Obecní úřad (200 m)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,2 km)
★ - Keltský park Dolní Břežany, Dolní Břežany:
Odpočinkové místo vzniklo na místě původního smetiště. Vytvořil ho zahradní architekt Zdeněk Sendler, který se nechal inspirovat keltskými oppidy, která se nacházejí v těsné blízkosti Dolních Břežan. Lokalitu doplňují kamenné kvádry, dřevěné trámy nebo keltský kříž.
Poloha: 49.9648875N, 14.4563000E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Dolní Břežany, náměstí (420 m)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,4 km)
GALERIE: KELTSKÝ PARK
★ - Studánka Jaromířka, Dolní Břežany:
Upravené a hezké místo na západním okraji obce. Tato studánka byla hlavní zdrojnicí vody pro nedaleké pradávné hradiště Dolní Břežany. Studánka je zdrojnicí krátkého potoka stékajícího do Břežanského potoka.
Poloha: 49.9619167N, 14.4443889E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Hradišťátko (320 m)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,2 km)
★ - Hradiště Dolní Břežany, Dolní Břežany:
V historii bylo nazýváno též zdrobnělinou Hradišťátko, a to vzhledem k blízkosti mnohem většího hradiště na Závisti. Toto přemyslovské hradiště bylo vybudováno jako opora vlády knížete Boleslava I. a jeho syna Boleslava II. na samém konci 10. století. Jeho úloha byla velmi prostá. Hradiště mělo hlídat bezpečnost v Břežanském údolí, ale také vybírat poplatky, řekněme clo. Velikost hradiště nepřesáhla dva hektary a nacházelo se na strmých kopcích nad údolím Břežanského potoka. Dnes se zachovaly jen ostré obvodové hrany svědčící o hranici původního hradiště.
Poloha: 49.9628117N, 14.4448858E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Hradišťátko (230 m)
Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,3 km)
GALERIE: OBRÁZKY Z BŘEŽAN
Výlet 1: Největší keltské oppidum v Česku – Závist, přes Dolní Břežany na Kamínek a zpět přes vyhlídky Břežanského údolí (pěší)
Start: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice
Cíl: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice
Délka trasy: 17,5 km
Časová náročnost: 5 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Závist, ale i Dolní Břežany – ta místa jsou spojená s historií a tajemstvím keltských hradišť. A právě pro milovníky keltské mystiky a tajemna je připraven tento výlet. S keltskou historií se setkáme nejen na keltském oppidu Závist, které je mimochodem vůbec největší v republice, ale také přímo v Dolních Břežanech na tamním hradišti a v Keltském parku. A když k tomu připočítáme milovníky krásných výhledů, kteří si přijdou taky každopádně na své, tak se skupina případných nadšenců do tohoto výletu značně rozšiřuje. K tomu přičtěte ještě krásnou krajinu a můžeme vyrazit.
Vhodnost: Výlet není úplně snadný, zvláště ve své první fázi. Tady nás totiž z nejnižšího bodu ve výšce 196 metrů nad mořem hned na svém začátku čeká poměrně infarktový výstup k Arcibiskupskému altánu a na Závist, která se nachází ve výšce 388 metrů nad mořem. Pak už se jde téměř po rovině s malým sestupem do údolí a následným zpětným výstupem na planinu. Obrat je na vyhlídkovém místě Kamínek, které je potřeba překonat také poměrně výrazné stoupání na navážkový kopec. V případě vyhlídkové místa Kamínek je možné zvolit méně náročnou a strmou výstupovou cestu okolo vrchu, která nepatrně délku výletu prodlouží. Pro ty, kteří nechtějí šlapat zpět do Zbraslavi, je možné výlet po menších úpravách ukončit hned v Dolních Břežanech. V původní podobě má celkové převýšení 365 metrů a je zařazen ve čtvrtém náročnostním stupni. Ještě jednou pozor na úvodní stoupání. Není dobré ho absolvovat i vzhledem ke kloubům a šlachám nerozehřátí.
Zastávky:
Dolní Břežany, Arcibiskupský altán (0,9 km) – Dolní Břežany, Břeková alej (1 km) – Dolní Břežany, Rozhledna Závist (1,6 km) – Dolní Břežany, Národní kulturní památka Oppidum Závist (1,7 km) – Dolní Břežany, Přírodní památka Břežanské údolí (2,5 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo nad Károvským údolím (4,9 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo nad střelnicí (5,1 km) – Dolní Břežany, Zámek Dolní Břežany (8,5 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo Kamínek (10,1 km) – Dolní Břežany, Socha Hyeny (11,4 km) – Dolní Břežany, Plastika Sladké sny (11,5 km) – Dolní Břežany, Socha Corpus Angelicus (11,6 km) – Dolní Břežany, Plastika Hvězdy (11,7 km) – Dolní Břežany, Keramické křeslo (11,8 km) – Dolní Břežany, Keltský park (12,1 km) – Dolní Břežany, Hradiště Dolní Břežany (13,3 km) – Dolní Břežany, Studánka Jaromířka (13,5 km)
★★★★ - Přírodní rezervace Zvolská homole, Zvole:
Místo je součástí jedné z nejcennějších lokalit Vltavského údolí. Důvodem ochrany jsou zdejší skalní stepi, lesostepi a dubové porosty, které se staly domovem řady ohrožených rostlin a živočichů. Nejvzácnější rostlinou, kterou přilákaly zdejší kyselé skály, je Prorostlík prutnatý, který se tu vyskytuje ve svém nejsevernějším možném evropském výskytu.
Poloha: 49.9413228N, 14.3976608E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (1,6 km)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,9 km)
★★★★ - Vyhlídka u hradiště na Zvolské homoli, Zvole:
Toto místo se nachází v lokalitě, na které dřív stál stožár elektrického vedení. Ten tu zůstal zachován do dnešního dne. Lokalita vyniká svými starohorními nerosty, mezi kterými dominují jílovité břidlice, prachovce a droby. Jedná se o kyselé nerosty. Vyhlídka nabízí zcela ucelený výhled do krajiny a zabírá rozsahem oblast od Zbraslavi až po Vrané nad Vltavou.
Poloha: 49.9442339N, 14.3982831E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Zvole, Škola (2,1 km)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,5 km)
GALERIE: VYHLÍDKA U HRADIŠTĚ
★★★ - Hradiště Zvolská homole, Zvole:
Archeologové zde objevili hradiště z doby kamenné. Zdejší zkoumání však otevírá možnost, že se tu hradiště nacházelo ještě v mladší době bronzové. Existuje však i možnost, že v době starověku se na místě nacházel i hrad, jakékoliv písemné důkazy o jeho existenci však chybí.
Poloha: 49.9438786N, 14.3992006E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Zvole, Škola (2 km)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,5 km)
★★★ - Vyhlídka u vysílače Homole, Zvole:
Nachází se v blízkosti samotného vrcholu Homole. Ten najdeme ve výšce 327 metrů nad mořem. V přírodní rezervaci se tak otvírá výhled na samotný biotop rezervace, ale i na ohbí řeky Vltavy u Vraného nad Vltavou.
Poloha: 49.9394425N, 14.3952528E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (1,4 km)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (1,2 km)
GALERIE: VYHLÍDKA U VYSÍLAČE
★★★ - Vyhlídka na Zvolské homoli, Zvole:
Je k vidění ve střední části stejnojmenné přírodní rezervace. Výhled se nabízí na oblast Strnady na protějším břehu Vltavy. Ve skalním podloží se tu nachází vůbec nejdelší tunel na trati Posázavského Pacifiku. Jeho délka je 393 metrů. Vybudován byl v roce 1897.
Poloha: 49.9427767N, 14.3983069E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (1,9 km)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,8 km)
GALERIE: VYHLÍDKA NA HOMOLI
★★★ - Kostel svaté Markéty, Zvole:
Zdaleka viditelná dominanta obce. V dřívějších dobách zde stál malý barokní kostelík, který ale musel být kvůli havarijnímu stavu na konci 19. století zbořen. V letech 1892-94 tu proto vyrostl pseudogotický kostel svaté Markéty. Stavba je vyvedena z rudých neomítnutých cihel. Jejím autorem je Josef Mocker.
Poloha: 49.9346678N, 14.4178558E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zvole, Škola (40 m)
Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (2,5 km)
★★★ - Vyhlídka Orlík, Březová – Oleško:
Nejde o vyhlídku na Orlickou přehradu, jak by mohlo z názvu vyplývat. Najdeme ji na konci skalního ostrohu, jehož svahy padají z jedné strany do Vltavy a z druhé do Zahořanského potoka. Je odtud vidět na městys Davle. Na mapách bývá označena i stejnojmenná vyhlídka s pořadovým číslem II, která leží jen o pár metrů níž. V kamenném masivu se nachází také jeden z tunelu na dráze Posázavského Pacifiku – Libřický. Ten je dlouhý 98,06 metrů.
Poloha: 49.8931075N, 14.4068031E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Davle, Obec (1,1 km)
Vlaková zastávka: Davle (1 km)
★★★ - Vyhlídka na Měchenice, Březová – Oleško:
Nachází se na okraji obce Březová – Oleško. Najdeme ji pod vedením vysokého napětí v místech výseku zdejších náletových dřevin. Je odsud výhled na obec Měchenice na protějším břehu Vltavy.
Poloha: 49.9076556N, 14.4021694E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Březová – Oleško, Oleško (1,1 km)
Vlaková zastávka: Davle (2,7 km)
GALERIE: VYHLÍDKA NA MĚCHENICE
★★★ - Vyhlídka Vltavská, Březová – Oleško:
Leží nedaleko červené turistické stezky. Najdeme ji v blízkosti zdejšího umělého jezírka, které vyrostlo v centrální části zdejší obce. Vyhlídka umožnuje nejen výhled na Měchenice, ale i na železniční most u Skochovic. A Skochovický železniční tunel se nachází i v tělese skály, na jejímž vrcholu se vyhlídka nachází. Jedná se o jeden z tunelů soustavy takzvaných Davelských tunelů. Tento má celkovou délku 209 metrů.
Poloha: 49.9052694N, 14.4033139E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Březová – Oleško, Oleško (0,9 km)
Vlaková zastávka: Davle (2,4 km)
★★ - Geometrický střed Čech, Petrov:
Zalesněný kopec s výškou 398 metrů nad mořem nese název Ďábel. Není bohužel z jeho vrcholu žádný výhled. Nachází se tu ale pamětní kámen, který označuje geometrický střed Čech. Z tohoto místa je totiž stejná vzdálenost na hranice s Moravou, Polskem, Německem a Rakouskem. Tato vzdálenost činí 105 metrů.
Poloha: 49.8913047N, 14.4327011E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Petrov (1,2 km)
Vlaková zastávka: Davle (3,7 km)
★★ - Kostel svatého Jiří, Vrané nad Vltavou:
Jednalo se původně o románskou svatyni. To dokazuje kruhová apsida zabudovaná do dnešní podoby přestavěného barokního kostelíku. Interiér je barokní a zdejšímu oltáři vévodí obraz svatého Jiří, který zabíjí saň.
Poloha: 49.9398178N, 14.3881956E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (0,6 km)
Vlaková zastávka: Vrané nad Vltavou (0,6 km)
★★ - Vodní nádrž Vrané nad Vltavou, Vrané nad Vltavou: (bez fotografie)
Myšlenka na vznik vodní nádrže a vodní elektrárny na Vltavě nejblíž k hlavnímu městu přišla už v době habsburské monarchie. S jejími plány se začalo až po vzniku samostatného státu. Do provozu byla vodní elektrárna uvedena až v roce 1935. Samotná vodní nádrž je nejstarší ze skupiny vodních děl na vltavské kaskádě. Dosahuje délky až třináct kilometrů a zasahuje tři kilometry do údolí Sázavy. Směrem na jih na ni navazuje Štěchovická vodní nádrž.
Poloha: 49.9382553N, 14.3748483E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (400 m)
Vlaková zastávka: Vrané nad Vltavou (420 m)
GALERIE: OBRÁZKY OD ZVOLE
Výlet 2: Po vltavských skalnatých výhledech na Zvolské homoli a cestou přes střed Čech, Ďábla a Davli (pěší)
Start: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice Vrané nad Vltavou
Cíl: Petrov, Železniční stanice Petrov u Prahy
Délka trasy: 16,8 km
Časová náročnost: 5 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Tento výlet není okružní, to ale není na překážku. Jen musíte počítat s tím, že z jiného místa vyjdete a do jiného se vrátíte. Na druhou stranu v obou případech jde o zastávky železnice, takže není problém s případným spojením. Cesta je jako stvořená pro ty, kteří rádi pozorují ruch kolem velké řeky pěkně z výšky skalních útesů vysoko nad hladinou řeky. A když se k tomu navíc přidá krásné prostředí unikátní přírody či dokonce historické stopy jako v případě pravěkých hradišť, je o zajímavých zážitek postaráno. Na tok řeky Vltavy se dokonce podíváme z celkem šesti vyhlídek a pokaždé se nám poskytne trochu odlišný pohled. Výběr zajímavých míst pak doplňuje pohled na technickou stavbu přehrady ve Vraném nad Vltavou a zajímavá budova kostela svaté Markéty ve Zvoli, která svým pojetím spíš patří do Slezska, které si oblíbilo neogotiku s červených pálených cihel. Zajímavým a tajemným místem je pak návštěva vrchu Ďábel, kde najdeme údajný střed naší země.
Vhodnost: Výlet není pro netrénované. Jako každý výlet v této oblasti musíme začít prudkým vystoupáním na skalnatý ochoz nad Vltavou. I tady nás na začátku zabolí nohy, když z nejnižšího místa ve výšce 200 metrů nad mořem u přehrady Vrané nad Vltavou vystoupáme na Zvolskou homoli o zhruba sto padesát metrů výše. Pak už půjdeme dlouhou cestu po ochoze skal téměř po rovině, abychom zase za vyhlídkou Orlík sestoupil do údolí v Davli a hned záhy prudce vystoupali znovu nahoru a postupně směřovali k nejvyššímu bodu výletu – na vrch Ďábel. Ten má výšku 398 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 453 metrů. Upozorňuje na nebezpečí sklouznutí na některých vyhlídkách či na cestách k nim či z nich. Zvlášť velký pozor dávejte u vyhlídky Orlík. Výlet je zařazen v pátém zátěžovém stupni.
Zastávky:
Vrané nad Vltavou, přehradní nádrž Vrané nad Vltavou (0,4 km) – Vrané nad Vltavou, Kostel svatého Jiří (1,4 km) – Zvole, Vyhlídkové místo u vysílače Homole (2,4 km) – Zvole, Přírodní rezervace Zvolská homole (2,7 km) – Zvole, Vyhlídka na Zvolské homoli (3 km) – Zvole, Vyhlídka u hradiště Zvolská homole (3,3 km) – Zvole, Hradiště Zvolská homole (3,4 km) – Zvole, Kostel svaté Markéty (5,4 km) – Březová-Oleško, Vyhlídka na Měchenice (9,1 km) – Březová-Oleško, Vyhlídka Vltavská (9,6 km) – Březová-Oleško, Vyhlídka Orlík (11,1 km) – Petrov, Geometrický střed Čech na kopci Ďábel (14,8 km)
★★★★★ - Národní přírodní památka Medník, Hradišťko:
Tato památka nejvyšší ochrany vznikla kvůli jedné rostlině – Kandíku psí zub. Tuto rostlinu najdeme v lokalitě V Jámách, kde se dříve těžilo zlato. Protože dříve patřila obec Hradišťko premonstrátským mnichům na Strahově, tak jedna z verzí o původu těchto rostlin říká, že tam, kde vytěžili mniši zlato, jako dík zasadili tuto rostlinu. Kandík psí zub je velice zvláštní druh rostliny, která dělá vědcům těžkou hlavu. Jinde v Čechách se totiž nevyskytuje, a tak nikdo dodnes dostatečně neobjasnil, proč se objevila právě tady. Jediným dalším místem, kde lze v Česku na Kandík psí zub narazit, je zámecká zahrada v Letohradě, kde byl ale prokazatelně vysazen uměle. Samotný kopec Medník ční do výšky 417 metrů a je zmiňován také ve skladbě Babička Mery od tria Osvobozeného divadla Ježek/Voskovec/Werich.
Poloha: 49.8705989N, 14.4498436E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Krňany, Třebsín, Rozcestí(3,2 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (2,2 km)
GALERIE: MEDNÍK
★★★★ - Vyhlídka Orlí hnízdo, Hradištko: (bez fotografie)
Nádherná vyhlídka přímo na soutoku Vltavy se Sázavou. Jde o lokalitu, ke které musíme dojít pár metrů z místní značené naučné stezky Sekanka. Samotná vyhlídka se pak nachází na kamenném ostrohu a je odsud nádherný výhled do okolí a hlavně na soutok dvou velkých českých řek.
Poloha: 49.8851264N, 14.3920436E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hradištko, Zámek (2,5 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (4,2 km)
★★★ - Vyhlídka u Sekanky, Hradištko: (bez fotografie)
Jde o vyhlídku na řeku Sázavu. Nachází se na velmi strmých svazích nad řekou. Leží jen pár metrů od zdejší cyklostezky, ze které musíme sejít vpravo. Pozor na tuto lokalitu. Při neopatrné chůzi může následovat pád.
Poloha: 49.8814800N, 14.3950100E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hradištko, Zámek (2,1 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (3,6 km)
★★★ - Archeologické naleziště Sekanka, Hradištko: (bez fotografie)
Trhové městečko patřilo nedalekému klášteru na ostrově svatého Kiliána. Rozhodně městečko neexistovalo dlouho. Jeho vznik lze doložit na začátku 13. století, na jeho konci po masivních braniborských útocích bylo zpustošené městečko srovnáno se zemí a lidé ho opustili. Lokalita patří mezi nejvýznamnější naleziště ze středověku, která dokazují zánik města v jeho rané době. Dodnes jsou zde patrné valy, příkopy a zbytky kamenného opevnění. Právě opevnění však musíme hledat na jižní straně, odkud byl volný přístup. Z ostatních stran mělo město ochranu od vodních toků Sázavy a Vltavy.
Poloha: 49.8798617N, 14.3942122E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hradištko, Zámek (1,9 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (3,6 km)
★★★ - Vyhlídka na Špičce, Petrov:
Z vyhlídky je krásný výhled do údolí řeky Sázavy. Samotné vyhlídkové místo se nachází na nepatrné vybetonované podestě se zábradlím a lavičkou. Vyhlídka leží blízko železniční stanice Petrov u Prahy a odsud máme jako na dlani i dominantní kopec celé lokality – Medník.
Poloha: 49.8795358N, 14.4302581E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hradištko, Pikovice, Most (0,9 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (0,6 km)
★★★ - Klimentova vyhlídka, Hradištko:
Leží na hlavní turistické trase Posázáví – Posázavské stezce. Ta je značena červeně. Z této krásné vyhlídky nad řekou je vidět do údolí řeky Sázavy. Místo se nachází těsně pod Národní přírodní rezervací Medník. Nejhezčí a nejobsáhlejší z trojice vyhlídek. Jméno dostala po činovníkovi Klubu českých turistů a místnímu učiteli.
Poloha: 49.8649192N, 14.4577275E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Krňany, Třebsín, Rozcestí (2,4 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (3,6 km)
GALERIE: KLIMENTOVA VYHLÍDKA
★★ - Raisova vyhlídka, Hradištko:
Vyhlídka je pojmenována po známém českém spisovateli Karlu Václavu Raisovi. Podle místních legend ji spisovatel velmi rád navštěvoval a líbilo se mu tu. Z lokality je krásný výhled do údolí řeky Sázavy. K vyhlídce se dostaneme po červené turistické stezce. V místě je i turistický přístřešek pro krátkodobé načerpání dalších sil. Mezi Raisovou vyhlídkou, přes kterou postupně přerůstají vršky stromů a Klimentovou vyhlídkou se nachází ještě třetí bezejmenná vyhlídka.
Poloha: 49.8602978N, 14.4652447E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Krňany, Rozcestí Třebsín (1,6 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (4,4 km)
★★ - Třebsínský vodopád, Krňany – Třebsín:
Leží na Třebsínském potoce, který vtéká do hlubokého kaňonu řeky Sázavy. Nejvyšší část celého vodopádu má výšku zhruba tři metry a najdeme ji sto metrů před ústím potoka do Sázavy. Snadněji se hledá při cestě po červené stezce. U rozcestníku pod Třebsínem ve směru od Medníku přejdeme velmi rychle dva potoky a hned za tím prvním se musíme pustit po jeho proudu. Od červené stezky musíme jít zhruba 70 délkových a dvanáct výškových metrů dolů. Další vodopády, které jsou více kaskádovité se nacházejí o kousek dál proti proudu Sázavy a jmenují se Ovčínské.
Poloha: 49.8590028N, 14.4657000E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Krňany, Třebsín, Rozcestí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (4,8 km)
★★ - Zámek Hradišťko, Hradištko:
Obdélníkový zámek s poměrně vysokou střešní věžičkou vznikl na počátku 18. století. Už dříve tu ale stávala tvrz. Dnes slouží jako sídlo místního obecního úřadu. Ve velkém zámeckém sále se zachovaly fresky ze života světců.
Poloha: 49.8674397N, 14.4104381E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hradištko, Zámek (50 m)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (2,2 km)
★ - Křížová cesta, Hradištko:
Je součástí místního zámeckého areálu. Respektive jeho ohradní zdi. Na ní se nachází celkem osm výklenkových kapliček. Dnes ovšem jsou v žalostném stavu a vyžadují okamžitou rekonstrukcí. V opačném případě obec Hradišťko o svoji křížovou cestu brzy přijde.
Poloha: 49.8672017N, 14.4110897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hradištko, Zámek (100 m)
Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (2,2 km)
GALERIE: OKOLO MEDNÍKU
Výlet 3: Za extrémně vzácnou rostlinou Kandík psí zub na vrch Medník, prohlídka soutoku Vltavy se Sázavou a přes tajemné Hradištko Posázavskou stezkou zpět (pěší)
Start: Petrov, Železniční stanice Petrov u Prahy
Cíl: Petrov, Železniční stanice Petrov u Prahy
Délka trasy: 18,8 km
Časová náročnost: 6:05 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Tento výlet sebou přináší řadu tajemných a zajímavých míst. V první řadě musíme hovořit o ikonické hoře celého Posázaví, která se jmenuje Medník. Proslula hlavně kvůli tomu, že na jejich svazích se nachází jediné přírodní naleziště extrémně vzácné a ohrožené rostliny Kandík psí zub. Pokud jí chcete spatřit, tak musíte na místo vyrazit v předjaří, kdy se tyto krásné růžovofialové rostliny podobné bramboříkům vyloupnou ze země. Dalším nádherným místem je lokalita Orlí hnízdo, která se nachází na vysoké skále nad soutokem řek Vltavy a Sázavy. Odsud se vydáme do dnes vzkvétající obce Hradištko, která však neměla nejlepší historii. Nacisté ji celou vystěhovali a zřídili tu nejen vlastní vojenské cvičiště a střelnici, ale také koncentrační tábor pro nepohodlné osoby. Na ponurou minulost zapomeneme v nádherné přírodě a za Medníkem se vydáme po hlavní Posázavské turistické cestě zpět přes řadu vyhlídek a budeme pozorovat nepřekonatelně krásný a jímavý vodní tok Sázavy.
Vhodnost: Nutno ale poznamenat, že náladový a nezapomenutelný výlet potrápí naše nohy. Nejprve se od železniční zastávky musíme vydat nahoru na první vyhlídku, ze které hned sejdeme dolů na nejnižší bod výletu, který se nachází rovných 200 metrů nad mořem u břehu řeky Sázavy, pak na nás čeká znovu výstup nahoru do obce Hradištko a pak budeme mírně klesat, abychom zase pozvolna, ale jistě zhruba od sedmého kilometru trasy stoupali vzhůru až do kilometru dvanáctého, kde se dočkáme nejvyššího bodu výletu, kterým je vrch Medník s nadmořskou výškou 376 metrů nad mořem. Pak už jen sestoupíme dolů k řece Sázavě a v postupném klesání se budeme blížit do cíle. Výlet je zařazen se svým převýšením 510 metrů v šesté náročnostní skupině.
Zastávky:
Petrov, Vyhlídka na Špičce (0,6 km) – Hradištko, Vyhlídka Sekanka (4,9 km) – Hradištko, Vyhlídka Orlí Hnízdo (5,5 km) – Hradištko, Archeologická lokalita Sekanka (6,2 km) – Hradištko, Zámek Hradištko (8,2 km) – Hradištko, Křížová cesta (8,3 km) – Hradištko, Národní přírodní památka Medník (11,4 km) – Hradištko, Klimentova vyhlídka (13 km) – Hradištko, Raisova vyhlídka (13,8 km) – Krňany, Třebsínský vodopád (14,1 km)
Comments