KADAŇ

Světoví historici se přou, kde se v letech 631-2 uskutečnila jedna z nejdůležitějších evropských bitev u Wogastisburgu; podle mnohých je tím místem, kde kmeny kupce Sáma porazily Franky a umožnily vstup Slovanů do prostoru střední Evropy, hora Úhošť přímo nad Kadaní

Německá většina v Kadani nepřekousla vyhlášení Československa v roce 1918, ve velmi zjitřené a napjaté atmosféře bylo jen otázkou času, kdy vzplane sud s prachem; stalo se tak 4. března 1919, kdy kulometná palba zkropila kadaňské náměstí – na dlažbu padly desítky mrtvých těl

Kadaň (německy Kaaden) je bývalé královské a historicky cenné město (dnes sídlo městské památkové rezervace) v severozápadních Čechách s obrovským dopadem na formování zdejší historie. Vliv Kadaně je tak silný, že v jejím závěsu vznikla samostatná etnografická oblast Kadaňsko, která se velmi výrazně liší od zbytku Krušných hor.

Z Národní přírodní rezervace Úhošť je krásně vidět Kadaň

Z archeologických výzkumů je jasné, že oblast byla obydlena už odjakživa. Našly se stopy knovízské (1800 – 1300 př. n. l.), bylanské, halštatské (700 – 600 př. n. l.) a laténské kultury (400 př. n. l.). Tu přinesli do údolí řeky Ohře Keltové, po nich dorazily germánské kmeny, kterým oblast patřila až zhruba do roku 600 a pak docházelo k mísení s kmeny slovanskými.

První doložená a písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Přesto lovci mýtů zasouvají počátky historie Kadaně mnohem hlouběji do dávných časů. Legendární bitva mezi slovanskými kmeny kupce Sáma a franckými kmeny u Wogastisburgu se prokazatelně uskutečnila v roce 631 nebo 632. Věčnou otázkou však je, kde slavný Wogastisburg byl? Co historik, to téměř odlišný názor. Někteří badatelé se ale na umístění jednoznačně shodli. Prapor tohoto názoru nese hrdě historik druhé poloviny 19. století August Sedláček. Podle něj a jemu názorově blízkých kolegů se Wogastisburg prolíná s hradištěm na Úhošti, což je přímo nad Kadaní. Nikdy však archeologické nálezy tento názor nepotvrdily, ale ani nevyvrátily.

Přeskočme ale do konce 12. století. 23. dubna 1186 daruje kníže Bedřich zdejší ves řádu Johanitů – tedy řádu maltézských rytířů, který tu zakládá kadaňskou komendu. Ta vydrží téměř čtyři století a hned od počátku se jedná o raketový rozvoj území.

Žatecký barbakán držel kdysi ochrannou ruku před Žateckou bránou, teď už v Kadani stojí téměř dvě století sám

V krátké době je město povýšeno na královské, vyroste tu hrad i minoritský klášter. Může za to velmi příznivý postoj Přemysla Otakara II., který viděl v Kadani jeden z opěrných bodů ochrany severozápadní hranice. Zlaté období však v roce 1362 za vlády Karla IV. ukončí požár, který zcela zničil hrad i celé město. Císař si vědom důležitosti sídla okamžitě podporuje novou výstavbu, potvrzuje městská práva a přikazuje kadaňským, aby zakládali v okolí vinice.

Na jaře roku 1421 se zahalí Kadaň do husitských barev. Ne na dlouho. Už za půl roku vojáci II. křížové výpravy „napraví“ městu názory. Postupně se upevňuje ve městě moc rodu Lobkowiczů; vyvrcholením je pak od roku 1469 půl století trvající vláda hejtmana Jana Hasištejnského z Lobkowicz, která se stala pro město druhým zlatým obdobím.

26. června 1534 se stala Kadaň kulisou pro podepsání církevně-politické smlouvy zvané Kadaňský mír.

Jez vodního díla Kadaň v jehož těsné blízkosti se nachází historická štola na těžbu drahých kovů ze 16. století

Na konci 16. století jsou nedaleko od města objeveny velké zásoby seladonitu – takzvané zelené hlinky. Její tradice v Kadani přetrvá až téměř do II. světové války a na českém trhu se stává pojmem, zkrátka bez kadaňské hlinky nebyl žádný pořádný venkovní nátěr domu.

Jen o pár let později jsou objevena velká ložiska kaolínu, který se začíná těžit stejně intenzivně jako hlinka. Kaolín se tu těží až do 30. let, a i když jeho kvalita není tak dobrá, aby se používal na porcelán, uplatnění najde v papírenství a výrobě užitkové keramiky.

Klid v Kadani nebyl ani během třicetileté války, kdy se ve vlnách městem střídaly nálady nadšené rekatolizace následované protestantským vzdorem. 14. října 1742 se Kadaň stává jedním z bojišť války o rakouské dědictví, ve které jsou Francouzi poraženi spojenými oddíly rakouskými a chorvatskými. O osm let později nařizuje Marie Terezie předělat zdejší hrad na kasárna a jak přestavba dopadla, přijede osobně zjistit 14. října 1779 Josef II.

Vznik, rozvoj a činnost františkánského kláštera v Kadani silně podporovali Lobkowiczové

V roce 1803 je zde otevřeno gymnázium a přesně o 101 let později je Kadaň napojena na takzvanou Doupovskou dráhu. Po vzniku Československa není Kadaň úplně klidným městem, protože velmi početná německá komunita dává jasně najevo svůj nesouhlas s novým státním uspořádáním. Neshody a šarvátky vygradují 4. března 1919 Kadaňským masakrem na náměstí.

Katova ulička v Kadani je údajně prý nejužší ulicí v celé zemi

Na prahu II. světové války se Kadaň stává součástí Sudet. Po válce je velká část obyvatelstva odsunuta a přicházejí osadníci z Vídně, Volyně, Slovenska nebo Rumunska. Mezi lety 1966-71 je vybudována Kadaňská přehrada a v tomto období dosahuje populace města svého maxima – 19 tisíc obyvatel.

Tento čas je také dobou budování tří obrovských elektráren, které se v katastru města nacházejí. Šlo o elektrárnu Prunéřov I, ke které pak v 80. letech přibyla nejmladší uhelná elektrárna Prunéřov II. Spolu tvoří dohromady největší a nejvýkonnější uhelnou elektrárnu v republice. Elektrárna Prunéřov I se může pyšnit komínem vysokým 200 metrů. V 60. a 70. letech byla budována elektrárna Tušimice I a II. První jmenovaná měla původně komín 196 metrů vysoký, který byl odstřelen 26. listopadu 2005. Druhá z elektráren dokonce měla jeden z nejvyšších komínů v zemi – měl výšku 300 metrů a byl postupně zbourán v roce 2012.

Přírodní památka Vinařský rybník

Lokalita pískovny v Roztylech nedaleko Nechranické přehrady je místem, kde se dají najít ametysty a jaspisy. Další zajímavé mineralogické místo je lom u obce Rokle. Tady není problém ve střední, takzvané bentonitové vrstvě, najít až dvoumetrové ukázky araukaritů. Kromě toho se tu nacházejí i medově zbarvené aragonity a kalcity.

Zdejším rodákem z roku 1350 je Mikuláš z Kadaně, středověký hodinář, bez něhož bychom v Praze nemohli obdivovat Staroměstský orloj. 7. května 1809 se v Kadani narodil Josef Wilhelm Löschner, který upsal svůj život lékařství a balneologii. Díky němu byla založena vůbec první katedra balneologie na světě, stalo se tak na vídeňské univerzitě. Později se věnoval hlavně dětskému lékařství, ale byl i osobním lékařem habsburského prince Rudolfa. Löschner umírá 19. dubna 1888 v nedalekém Velichově.

S městem spojil svůj život i meziválečný premiér a rodák ze Slánska Jan Malypetr, který zde studoval vyšší hospodářskou školu.

V Kadani se sice nenarodil, ale dlouhá léta tu vyrůstal a žil. Mluvíme o herci Josefu Dvořákovi (narozen 25. dubna 1942 v Horní Cerekvi na Vysočině), který propůjčil hlas kadaňskému maskotovi – Maxipsu Fíkovi. Ten podle autora Rudolfa Čechury žil se svoji kamarádkou Ájou v nedalekých Ahníkovicích. V nich však našel domov i sám autor Rudolf Čechura (1931-2014), dokud nebyly Ahníkovice kvůli těžbě uhlí srovnány se zemí.

Přirozeného lužního lesa řeky Ohře už moc nezbývá; tento malý kousek najdeme hned pod Nechranickou přehradou

Kadaňští jsou pyšní na zdejší Katovu uličku, která vede z Mírového náměstí do Sokolské ulice. Považují ji za nejužší ulici v republice. Její šířka je 66 centimetrů.

V sousedním Vilémově se 14. října 1912 narodil náš druhý nejúspěšnější fotbalový reprezentant a stříbrný z mistrovství světa 1934 – Vlastimil Kopecký. V roce 1939 ho italský list La Gazetta dello Sport nazval nejlepším krajním záložníkem Evropy.

Blízká obec Libědice získala titul nejsušší obce Česka. Ročně zde spadne jen 410 milimetrů srážek.

Znakem města Kadaně je modrý štít. Jeho nejspodnější část je kryta vodní modrou hladinou, nad kterou se vypíná do oblouku svedená stříbrná kvádrovaná hradba. Ta má uprostřed bránu s vytaženou černou mříží. Ve věži nad branou jsou dvě oblouková okna, nad nimi je řada pilastrů, nad kterými sedí dvě menší čtverhranná okna. Vrchol věže tvoří cimbuří se třemi stínkami, nad kterými je kolčí helm s červeno-stříbrnými přikrývadly a černým klenotem v podobě křídla. Po obou stranách středové věze se nacházejí dvě okrouhlé věže, každá nahoře se dvěma okny a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Krajní věže jsou přeloženy štítky. Vpravo je stříbrný s doleva obrácenou černou orlicí, vlevo je červený se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku.

Malebný vstup do jednoho z domů na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Kadani se střetávají hlavní silnice II. třídy číslo 568 a 224. V severní části města je vedena silnice I. třídy číslo 13, která spojuje Ústí nad Labem s Chebem. Vzdálenosti Kadaně z českých měst: Praha (106 km), Ústí nad Labem (81 km), Karlovy Vary (43 km), Plzeň (90 km), Liberec (163 km).

Autobus: Autobusy jezdí z Kadaně do Perštejna, Tušimic, Žatce, Prunéřova, Chomutova, Podbořan, Vejprt, Klášterce nad Orlicí a Jirkova.

Vlak: Kadaň leží na dvou oddělených tratích. Na koridoru leží stanice Kadaň – Prunéřov, odkud se vlakovými spoji dostaneme do Chomutova, Kadaně, Prahy, Chebu, Děčína, Klášterce nad Ohří, Ústí nad Labem, Karlových Varů, Mostu, Jirkova, Mariánských Lázní a Želiny. Z nádraží Kadaň pak máme ještě spojení s Hradcem u Kadaně.

Národní kulturní památka Františkánský klášter v Kadani

★★★★★ - Národní kulturní památka Františkánský klášter, Kadaň:

Klášter byl založen v roce 1473 Mikulášem II. z Lobkowicz. Základy kostela byly postaveny v blízkosti pramene léčivé vody. Klášter přestal sloužit až po roce 1950 po zásahu komunistické moci. Později byla budova využívaná jako archiv nebo depozitář. Dnes je zde základní umělecká škola a muzeum, které představuje sbírky mineralogie nebo geologie. Kromě toho je možné prohlédnout si ve zdejším parku smírčí kříže přemístěné ze zaniklých obcí Chomutovska.

Poloha: 50.3788097N, 13.2583478E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

Kostel Zvěstování Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků patří architekturou, oltáři a malbami k nejcennějším památkám Krušnohoří a Saska

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň:

Stavba byla vysvěcena v roce 1480. Za oblibou poutního místa stála z velké části legenda, podle které v místě dnešního oltáře stálo popraviště. Šlechtic, který zde měl být oběšen prosil skrze svaté pomocníky o odpuštění. Byl oběšen, ale i když na šibenici visel tři dny a tři noci, nezemřel. Šlechtic byl osvobozen, popraviště přemístěno a zde byla vybudována kaple. Naopak žena, která se čtrnácti pomocníkům rouhala byla potrestána a do hodiny porodila čtrnáct dětí. Tato legenda je zpodobněna na první kapličce. Obliba poutního místa byla kdysi obrovská, po josefínských reformách však začala klesat. Na místě lze najít náhrobky slavných příslušníků rodu – Václava Hasištejnského z Lobkowicz, Jana z Lobkowicz nebo Mikuláše II. z Lobkowicz.

Poloha: 50.3789772N, 13.2585678E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

GALERIE: KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE A ČTRNÁCTI SVATÝCH POMOCNÍKŮ, KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ A KLÁŠTERNÍ ZAHRADA V KADANI

Lávka Víta Brandy získala Grand Prix architektů 2010 a o rok později nominaci v prestižní evropské Mies van der Rohe Awards

★★★★★ - Lávka Víta Brandy, Kadaň:

Jméno získala po jejím architektovi, který v roce 2009 tragicky zemřel. Lávka je dlouhá 83 metrů a překonává výškový rozdíl mezi nábřežím a korunou Kadaňské vodní nádrže. Unikátní stavba získala v roce 2010 Grand Prix architektů a o rok později byla dokonce nominována na nejvyšší evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. Vítovi Brandovi se stala osudná jeho láska k paraglidingu; zemřel po pádu stroje na Písečný vrch v Českém středohoří.

Poloha: 50.3778122N, 13.2566861E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (420 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

Procházka kadaňskou Katovou uličkou je víc než romantická

★★★★★ - Katova ulička, Kadaň:

Jedna z nejužších českých uliček. Je široká jen 66 centimetrů. Její délka je 51 metrů. Sloužila jako rychlé spojení historické části města se Špitálním předměstím. K zajímavé lokalitě patří i malý domek – takzvaná Katovna, kde žil poslední zdejší kat Ignác Kayl. Dnes tu sídlí obchod s kořením a čajem. Určitě nepřehlédneme ani místní pranýř.

Poloha: 50.3767967N, 13.2720883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, 5. května, U Školního statku (440 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Kadaňský pranýř

Dnešní Mírové náměstí v Kadani se v roce 1919 stalo místem střetu mezi německými a českými obyvateli města; nepokoje si vyžádaly řadu mrtvých

★★★★ - Radnice a Radniční věž Kadaň, Kadaň:

Kadaňská radniční věž nemá v naší republice obdobu. Zcela dominuje a zatlačuje vlastní radnici do pozadí. Vlastní budova radnice vznikla už ve 14. století v budově tehdejší tržnice. Věž přibyla až ve století šestnáctém. Radniční věž má 53 metrů a 75 centimetrů a je nejvyšší kadaňskou budovou dodnes. Zajímavé je, že věž je celokamenná a nenajdete tam ani jedinou střešní tašku. V prvním patře se nachází radniční kaple. V druhém patře pak byla v minulosti městská šatlava. V třetím patře, které je v 25 metrech a nachází se ve výšce morového sloupu, se nachází závaží hodinového mechanismu. Dnes je tu také úschovna vlajek. Čtvrté patro je nepřístupné a nachází se tu hlavní hodinový mechanismus. Páté patro původně patřilo bytu věžného a najdeme tu i vyhlídkový ochoz, ze kterého uvidíme na nejbližší okolí.

Poloha: 50.3765214N, 13.2703906E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (260 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

Pohled na kadaňský hrad od řeky Ohře

★★★★ - Hrad Kadaň, Kadaň:

Založil ho Přemysl Otakar II. v roce 1260. O 490 let později Marie Terezie nařídila velkou přestavbu hradu. Po ní se změnila vnitřní dispozice a budova sloužila jako kasárna. Přesto se jedná o nejzachovalejší raně gotický hrad ve střední Evropě. Dnes tu najdeme knihovnu, kavárnu, obřadní síň, ale i pečovatelský dům. Na kadaňském hradě došlo v roce 1287 k prvnímu osobnímu setkání Václava II. s jeho ženou Gutou Habsburskou. V tu dobu byli ale oba už dva roky manželé.

Poloha: 50.3745903N, 13.2696142E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (450 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

GALERIE: KADAŇSKÝ HRAD

Opevnění Kadaně je středověké a je jedno z nejzachovalejších v zemi; zachovalo se hlavně v jihovýchodní části města, kde odděluje město od Ohře

★★★★ - Městské opevnění, Kadaň:

Kadaň má dodnes jedny z nejmohutnějších hradeb v zemi. Jak dokonalé musely tedy být v době svého vzniku? Do dnešní doby se dochovaly v překvapivě dobré kvalitě, a to i přesto, že pocházejí z druhé poloviny 13. století.

Poloha: 50.3750547N, 13.2724242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (280 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,6 km)

Pohled na kadaňské hradby

Žatecký barbakán ještě dnes okouzluje jako součást kadaňských hradeb

★★★★ - Žatecký barbakán, Kadaň:

Barbakán byl ochranou Žatecké brány. Stál před ní, a tak útočníci nemohli cílit na citlivou bránu, protože odstřelování čelil kulatý barbakán. K jeho výstavbě došlo v roce 1458. Žatecká brána, kterou barbakán střežil, byla stržena v roce 1832.

Poloha: 50.3751669N, 13.2727014E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (240 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,5 km)

Svatá (Mikulovická) brána oddělovala od sebe Staré a Nové kadaňské město

★★★★ - Mikulovická brána, Kadaň:

Klíčová stavba historického opevnění. V minulosti měla předhradí. To bylo velmi náročnou stavbou. Skládalo se ze dvou vzájemně nezávislých bran spojených kruhovou baštou. Je prokázáno, že právě touto branou projela řada panovníků. Václav II. dokonce třikrát, dvakrát tu projel Karel IV. a Ferdinand I. Jednou tu jel Maxmilián II., Josef II. a Václav IV. V průjezdu brány je výklenek, ve kterém byla původně gotická socha Černé Matky Boží, která je dnes v chomutovském muzeu.

Poloha: 50.3770106N, 13.2684633E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (90 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,9 km)

Pohled z vyhlídky na Svatém vrchu na část Kadaně Strážiště

★★★★ - Přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně, Kadaň:

Jedná se o výslunné západní skalnaté svahy. Právě z těchto skal je krásný výhled směrem západním směrem do údolí řeky Ohře na Klášterec nad Ohří. Vyskytují se tu vzácné rostliny jako Koniklec luční český či Bělozářka liliovitá. Když budeme pozorní, všimneme si na skalách a písčitých místech řady malých trychtýřků – to jsou místa úkrytu a pasti larev mravkoleva.

Poloha: 50.3816556N, 13.2574769E

Parkoviště: na parkovišti pod lokalitou (cca 800 m)

Autobusová zastávka: Kadaň, Strážiště (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň (1,8 km)

GALERIE: SVATÝ KOPEČEK U KADANĚ

Interiér hlavního kadaňského kostela Povýšení svatého Kříže

★★★★ - Kostel Povýšení svatého Kříže, Kadaň:

Hlavní sakrální stavba města. Vznikla ve druhé polovině 13. století. Husité kostel velmi poškodili a v pozdějších letech několikrát vyhořel. Poslední přestavba se uskutečnila v letech 1747-55 a konzultace stavebníci vedli s architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

Poloha: 50.3758522N, 13.2717286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (390 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Křížová cesta v Kadani s názvem Sedm pádů Kristových prošla na začátku našeho tisíciletí náročnou rekonstrukcí

★★★ - Křížová cesta, Kadaň:

Cesta představuje Sedm pádů Kristových. Nese podobu sedmi pískovcových výklenků ve Smetanových sadech spojujících Mikulovickou bránu s františkánským klášterem. Křížová cesta byla vybudována v letech 1694-99. Nahradila původní dřevěné kapličky. Poloha: 50.3781578N, 13.2636636E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Jungmannova, U Parku (220 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,3 km)

Kdo by věřil, že Bystřický můstek zajišťoval dopravní spojení Kadaně s okolním světem; patří k nejstarším českým mostům - vznikl před rokem 1474

★★★ - Bystřický můstek, Kadaň:

Jedna z nejstarších českých mostních staveb. Během let zcela ztratil opodstatnění, protože Bystřický potok, nad kterým byl rozkročen, je přesunut o 20 metrů východněji. Poloha: 50.3740433N, 13.2748500E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (250 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,5 km)

V Minoritské baště v Kadani se můžete seznámit s vývojem zbraní od vrhací sekery Franků až po zbraně II. světové války

★★★ - Minoritská bašta, Kadaň:

Minoritská bašta se nachází v severovýchodní části města. Dnes zde můžete spatřit ukázky historických zbraní.

Poloha: 50.3780506N, 13.2723989E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, 5. května, U Školního statku (320 m)

Vlaková zastávka: Kadaň (0,7 km)

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je nejstarší stavbou Kadaně

★★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Kadaň:

Prokazatelně nejstarší kadaňská stavba. První zmínka pochází z roku 1183. Kostel v historii několikrát vyhořel. Přímo navazoval na sousední špitál, který pochází z 15. století. Později byl přestaven v klasicistním stylu, dnes je ale v krajně dezolátním stavu a bortí se. Poloha: 50.3742619N, 13.2737778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (170 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (450 m)

Želinský kostel svatého Vavřince pochází z 1. třetiny 13. století

★★★ - Kostel svatého Vavřince v Želině, Rokle:

Kostel vznikl podle odborníků v první třetině 13. století. Jeho důležitost podtrhuje skutečnost, že faráře jmenoval dokonce sám Karel IV. V kostele se nachází velmi cenná románská křtitelnice. Původně zde byly i dva velmi cenné umělecké předměty – Oltář svaté Barbory a Želinský oltář, oba z 16. století. Ty byly ale ještě před požárem převezeny do chomutovského muzea. Nedaleko od kostela se nachází pramen svatého Vavřince s léčivou vodou.

Poloha: 50.3657097N, 13.2839539E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rokle, Želina, Rozcestí (0,7 km)

Vlaková zastávka: Želina (310 m)

Pohled na území Přírodní památky Želinský meandr

★★★ - Přírodní památka Želinský meandr, Kadaň:

Vzpomínka na původní podobu Ohře. Ve středním toku už nikde jinde původní podobu řeky nenajdeme. Tady je řeka velmi hluboce zaříznuta do skalních břehů. Vyskytují se zde vzácní ptáci například Kormorán velký; rostlinní obyvatelé jsou ještě pestřejší, protože se tu nachází řada odlišných biotopů. Například říční náplavy, ale i nížinné vřesoviště, pahorkatiny, skaliska, kostřavová niva, droliny nebo jasanovoolšové luhy. Místo zároveň umožňuje krásné vyhlídky do kraje.

Poloha: 50.3678203N, 13.3249094E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Tušimice, Sempra (0,9 km)

Vlaková zastávka: Hradec u Kadaně (7,9 km)

GALERIE: ŽELINSKÝ MEANDR

Na kadaňském náměstí najdeme netradiční kašnu - jmenuje se Šlikovský rybník a okraj tvoří balustráda pocházející ze zdejšího hradu

★★★ - Kašna Šlikovský rybník, Kadaň:

Netradiční řešení městské kašny. Má čtvercový půdorys a bývá nazývána Šlikovský rybník. Kašnu lemuje ozdobná balustráda s barokními vázami. Právě balustráda s vázami pochází z původní klášterní zámecké zahrady.

Poloha: 50.3758767N, 13.2707325E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (350 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Plastiku Kadaňský orloj jako poctu Mikuláši z Kadaně vytvořil sochař Karel Meloun; Mikuláš z Kadaně byl tvůrcem pražského orloje

★★★ - Kadaňský orloj, Kadaň:

Pocta místnímu rodákovi. Byl jím Mikuláš z Kadaně, který se zde narodil v roce 1350. Středověký hodinář od 70. let 14. století působil v Praze jako královský hodinář. V roce 1410 sestrojil podle výpočtů profesora astronomie Jana Šindela slavný Staroměstský orloj. Mikuláš z Kadaně zemřel v letech 1419-20 ve věku 69 nebo 70 let. Autorem zdejšího pomníku je sochař Karel Meloun. Původně se autorství pražského orloje přisuzovalo Mistru Hanušovi.

Poloha: 50.3741822N, 13.2699764E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

Rozhledna Svatý vrch v Kadani

★★★ - Rozhledna Svatý vrch, Kadaň:

Jde spíš o vyhlídkový altán s železným schodištěm a krytým ochozem. Je vysoký 9 metrů a je vidět řeka Ohře, Krušné i Doupovské hory. Stojí na kopci nad Kadaní ve výšce 402 metrů. Původně se vrch nazýval Strážiště či Hutberg. S výstavbou kláštera se přejmenoval na Svatý vrch.

Poloha: 50.3840436N, 13.2577406E

Parkoviště: na parkovišti pod lokalitou (cca 800 m)

Autobusová zastávka: Kadaň, Strážiště (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň (2 km)

Kadaňská hrušeň má velmi nezvyklý habitus

★★ - Kadaňská hrušeň, Kadaň:

Výjimečně rostlá hrušeň stojí v Žitné ulici. Strom je vysoký 8,5 metrů a obvod kmene má 218 centimetrů. Oficiálně patří k nejkrásnějším českým hrušním.

Poloha: 50.3716319N, 13.2809347E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Věžní ulice, Keramost (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,6 km)

Alžbětínský klášter s kostelem svaté Rodiny a svaté Alžběty v Kadani

★★ - Alžbětinský klášter, Kadaň:

Vznik iniciovala hraběnka Karolína ze Schönkirchenu. Ta se nechala inspirovat v pražském klášteře Na Slupi. Zdejší sestry alžbětínky až do poloviny 50. let 20. století pomáhaly ve zdejší nemocnici, v sirotčinci a v chudobinci. Dnes klášter nemá využití. Součástí je i kostel svaté Rodiny a svaté Alžběty.

Poloha: 50.3762111N, 13.2748981E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (70 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (330 m)

´To by všechno mohlo být moje,´ vyštěkl Fík, když se viděl na svém vlastním nábřeží v Kadani

★★ - Pomník Maxipsa Fíka, Kadaň:

Je vyroben z nerezové oceli a cortenového plechu. Jde o vzpomínku na autora úžasných psích příhod Rudolfa Čechuru. Ten prožil velkou část života v nedalekých Ahníkovicích, kam také zasunul děj příběhů velkého psa a malé holčičky. Hlas oběma pak v televizních večerníčcích propůjčil Josef Dvořák, který je s městem také víc než úzce spjatý – vyrůstal tu a studoval.

Poloha: 50.3740625N, 13.2716225E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (350 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Autorem pískovcového sousoší Áji a Maxipsa Fíka v Kadani je místní sochař František Vlček

★★ - Socha Maxipsa Fíka a Áji, Kadaň:

Dvě velké pískovcové sochy. Připomínají hlavní postavy oblíbeného večerníčku. Sochy vytvořil zdejší sochař František Vlček. Sochy jsou součástí nábřeží Maxipsa Fíka, které se stalo jedním z nejlepších novodobých architektonických počinů v naší zemi.

Poloha: 50.3761153N, 13.2606753E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,4 km)

Kostel svatých Petra a Pavla byl zbudován roku 1902 v novogotickém stylu; nikdo z místních mu však neřekne jinak než Červený kostel

★★ - Kostel svatého Petra a Pavla, Kadaň:

Kostelu se říká Červený. Patří československé církvi husitské a byl vystaven v roce 1903 v novogotickém stylu. Vedle kostela byl při vysvěcení vysazen dub, který je dnes památným stromem.

Poloha: 50.3797925N, 13.2692478E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, 5. května, U Školního statku (330 m)

Vlaková zastávka: Kadaň (0,8 km)

Distribuční transformátorová stanice U viaduktu

★ - Distribuční transformátorová stanice U Viaduktu, Kadaň:

Technická památka z roku 1908. Dochovaná stavba distribuční transformátorové stanice přenášela napětí ze 3 x 5000 na 3 x 220 voltů.

Poloha: 50.3744242N, 13.2775589E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Věžní ulice, Keramost (130 m)

Technická památka Transformátorová stanice u Střelnice vznikla v roce 1908 a 50 let zásobovala restauraci, divadelní a taneční sál elektrickou energií

★ - Transformátorová stanice u Střelnice, Kadaň:

Vystavěna byla v roce 1908 a zásobovala elektřinou přilehlý areál kulturního domu Střelnice. Znamenalo to rozvádět elektřinu do divadelního a tanečního sálu, do restaurace a do kuželny. Elektricky byly osvětlené i ručně malované terče původní střelnice. V Kadani bylo původně takových zařízení pět, dodnes se zachovalo jediné funkční. Z provozu byly všechny vyřazeny v 50. letech.

Poloha: 50.3749556N, 13.2674842E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (320 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,9 km)

Jednou z ozdob Kadaňského hradu je i sousoší Chechtací pytlík

★ - Socha Chechtací pytlík, Kadaň:

Kadaň se pyšní netradičními uměleckými díly. Toto je jedno z nich. Postaral se o něj zdejší výtvarník Herbert Kisza.

Poloha: 50.3746611N, 13.2700864E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

★ - Socha Dveře do nebe, Kadaň: (bez fotografie)

Sochu najdeme v blízkosti místních hradeb. Autorem je japonský umělec Yoshikazu Ikeda. Dílo vzniklo v roce 2000.

Poloha: 50.3746783N, 13.2714361E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (360 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,6 km)

Výlet 1: Podrobná prohlídka Kadaně – města Maxipsa Fíka (pěší)

Start: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Cíl: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Délka trasy: 14,7 km

Časová náročnost: 4:45 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Kadaň je jedno z nejkrásnějších měst severozápadních Čech, se kterými se musíte seznámit. Je to město Maxipsa Fíka. Jeho autor i děj příběhu byl totiž zasazen do Ahníkovic, což je bývalá obec nedaleko Kadaně, která už bohužel vzala za své při rozšiřování hnědouhelného lomu. Výlet městem je v rovině, s mírným stoupáním musíte počítat v lokalitě Svatého kopečku, kde vyšplháme do celkové výšky 398 metrů nad mořem. To je také nejvyšší bod výletu. Nejnižší bod je na hodnotě 274 metrů nad mořem, a to je u kadaňského mostu přes Ohři. Celkové převýšení je 299 metrů.

Vhodnost: Výlet vás seznámí s krásným městem, které stojí za to vidět. Výlet je vhodný pro každého, i když jsme ho zařadili do třetího stupně náročnosti. Je možné ho úměrně zkrátit vzhledem k momentálním potřebám.

Zastávky:

Kadaň, Bystřický můstek (0,1 km) - Kadaň, Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (0,2 km) – Kadaň, Pomník Maxipsa Fíka (0,4 km) – Kadaň, Kadaňský orloj (0,5 km) – Kadaň, Transformátorová stanice u Střelnice (0,7 km) – Kadaň, Socha Maxipsa Fíka a Áji (1,3 km) – Kadaň, Lávka Víta Brandy (1,7 km) – Kadaň, Národní kulturní památka kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků (2,1 km) – Kadaň, Národní kulturní památka Františkánský klášter (2,3 km) – Kadaň, Přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně (3,8 km) – Kadaň, Rozhledna Svatý vrch (4,3 km) – Kadaň, Křížová cesta (5,6 km) – Kadaň, Mikulovická brána (6,2 km) - Kadaň, Kostel svatých Petra a Pavla (6,6 km) – Kadaň, Minoritská bašta (7,1 km) – Kadaň, Katova ulička (7,3 km) – Kadaň, Radnice a Radniční věž (7,4 km) – Kadaň, Kostel Povýšení svatého Kříže (7,6 km) – Kadaň, Kašna Šlikovský rybník (7,7 km) - Kadaň, Hrad Kadaň (7,8 km) – Kadaň, Socha Chechtací pytlík (7,9 km) – Kadaň, Socha Dveře do nebe (8 km) – Kadaň, Městské opevnění (8,1 km) – Kadaň, Žatecký barbakán (8,15 km) – Kadaň, Alžbětinský klášter (8,5 km) – Kadaň, Distribuční transformátorová stanice U Viaduktu (8,8 km) – Kadaň, Kadaňská hrušeň (9,1 km) – Kadaň, Přírodní památka Želinský meandr (10,4 km) – Rokle, Kostel svatého Vavřince v Želině (13,3 km)

Příroda a její krása na tabulové hoře Úhošť dokáže prostoupit doslova každou buňkou

★★★★★ - Národní přírodní rezervace Úhošť, Kadaň:

Tabulová hora je dominantou kraje. Leží v těsné blízkosti vojenského újezdu Hradiště na hranici Doupovských hor, což ještě umocňuje její hodnotu. Co se týká počtu kriticky ohrožených rostlin a živočichů, jedná se vůbec o jednu z nejkvalitnějších lokalit Česka (Tařice skalní, Hvozdík sivý, Belozářka liliovitá, Výr velký, Ještěrka živorodá). Úhošť je složen z čedičových hornin, které vytvářejí takzvané lávové příkrovy. Jejich rozdílná odolnost pak vytváří typické Úhošťské schody, které mohou mít až pět pater a které jsou nejvíce patrné od jihovýchodu. Na náhorní plošině existovala až do 50. let 20. století vesnice, která nesla stejný název. Její zbytky najdeme na vrcholové plošině ještě dnes. Poloha: 50.3622972N, 13.2445319E

Parkoviště: v kadaňské části Pokutice (3 km)

Autobusová zastávka: Kadaň, Pokutice (3,1 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (5,7 km)

GALERIE: NEOPAKOVATELNÁ HORA ÚHOŠŤ

Krásná a velkolepá Lípa pod Úhoštěm

★★★ - Lípa pod Úhoštěm, Kadaň:

Strom se nachází těsně pod stolovou horou. Má 17 metrů do výšky a obvod kmene je 560 centimetrů. S těmito údaji se v tabulce největších stromů chomutovského okresu propracoval na páté místo.

Poloha: 50.3649717N, 13.2618417E

Parkoviště: v lokalitě

Autobusová zastávka: Kadaň, Kadaňská Jeseň (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

Na vrcholu Úhošť se nacházejí zbytky prehistorického lidského hradiště

★★ - Archeologické naleziště pravěkého hradiště na Úhošti, Kadaň: (část NPR Úhošť)

Na náhorní plošině stálo hradiště už v době bronzové. Jednalo se o lid knovízské kultury, který pomalu osidloval Kadaňskou kotlinu. Nebylo to ale zdaleka první osídlení tabulové hory. Archeologové zde odkryli dokonce obydlí z doby kamenné – 5 000 let před naším letopočtem. V tomto případě šlo o lid kultury s vypíchávanou keramikou. Poloha: 50.3607728N, 13.2462592E

Parkoviště: za obcí Brodce na silnici (1,3 km)

Autobusová zastávka: Kadaň, Brodce (1,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (6 km)

Výlet 2: Prohlídka jedné z nejkrásnějších stolových hor – Úhoště (pěší)

Start: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Cíl: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Délka trasy: 13,5 km

Časová náročnost: 4:25 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Úhošť je bez debaty jednou z nejkrásnějších stolových hor v České republice. A výhledy z ní jsou skutečně dechberoucí. A neúčastí na tomto výletu se o to nemůžete připravit. Ani převýšení není tak odstrašující – 328 metrů. Nejvyšší bod je pochopitelně na vrcholu Úhoště – 589 metrů. Nejnižší při první přejití Ohře – 274 metrů.

Vhodnost: Výlet je pro každého a krása je pro všechny a je jí dost. Výlet je na třetím stupni náročnosti.

Zastávky:

Kadaň, Lipa pod Úhoštěm (1,6 km) - Kadaň, Národní přírodní rezervace Úhošť (5,6 km) – Kadaň, Archeologické naleziště pravěkého hradiště na Úhošti (6,1 km) – Kadaň, Lávka Víta Brandy (12,1 km)

Přírodní památka Vinařský rybník

★★★★ - Přírodní památka Vinařský rybník, Pětipsy:

Jedná se o lokalitu s velkým zastoupením ptačích chráněných druhů. Vyskytuje se tu například Volavka bílá, Bukač velký nebo Koliha velká.

Poloha: 50.3235050N, 13.3198517E

Parkoviště: v obci Vinaře (0,9 km)

Autobusová zastávka: Vilémov, Vinaře (0,9 km)

Vlaková zastávka: Poláky (3 km)

GALERIE: VINAŘSKÝ RYBNÍK JE PTAČÍ RÁJ

Podvečerní soumrak nad vrchem Kolina

★★★ - Vrch Kolina, Vilémov:

Zajímavý vrchol s nadmořskou výškou 507 metrů. Vede na něj příjemná cesta, která končí na vrcholu, z kterého je zajímavý výhled do okolí. Od tří velkých dřevěných křížů si prohlédneme krajinu od Doupovských hor přes Krušné hory až po Žatecko.

Poloha: 50.3350258N, 13.2893850E

Parkoviště: v obci Blov (2 km)

Autobusová zastávka: Vilémov, Blov (2,5 km)

Vlaková zastávka: Hradec u Kadaně (4,2 km)

GALERIE: NA VRCHOLU KOLINA

Kostel svatého Martina v Soběsukách

★★★ - Kostel svatého Martina v Soběsukách, Chbany:

Prokazatelně kostel stál už v roce 1369. Některé prameny ale hovoří o kostelu, který byl založen kolem roku 1180 mnichy z kláštera ve Waldsassenu. V kostele byly až do konce 18. století pohřbíváni majitelé zdejšího panství. Dnes je kostel kromě sousedního domu jediným pozůstatkem po obci Soběsuky. Velmi upravené, náladové a lákavé místo. Poloha: 50.3514897N, 13.4274342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chbany, Soběsuky, Rozcestí (0,8 km)

Vlaková zastávka: Poláky (6,5 km)

Přírodní rezervace Běšický chochol

★★ - Přírodní rezervace Běšický chochol, Kadaň:

Rezervace leží mezi Nechranickou přehradou a elektrárnou Tušimice II. Zdejší podloží je vulkanického rázu, ale je sušší, což vyhledávají některé chráněné rostliny. Ideální podmínky tu má vymírající Kozinec bezlodyžný. To samé platí i pro Prorostlík nejtenčí. Zdejší zasolené půdy miluje kriticky ohrožený Jitrocel přímořský brvitý. Spatřit zde můžete ale i jednoho z nejvzácnějších českých motýlů Okáče metlicového.

Poloha: 50.3670372N, 13.3559939E

Parkoviště: na komunikaci v blízkosti rezervace (1 km)

Autobusová zastávka: Kadaň, Tušimice, Sempra (2,8 km)

Vlaková zastávka: Březno u Chomutova (8,5 km)

Soběsukský akát patří k největším jedincům svého druhu v naší zemi

★★ - Soběsukský akát, Chbany:

Pod hrází Nechranické vodní nádrže najdeme památný Trnovník bílý. Kmen dosahuje obvodu 331 centimetrů a výšky 14 metrů. Jedná se o jeden z největších exemplářů tohoto druhu v naší zemi.

Poloha: 50.3505472N, 13.4266394E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chbany, Soběsuky, Rozcestí (0,9 km)

Vlaková zastávka: Poláky (6,4 km)

Svatojosefovský dub v Soběsukách

★ - Svatojosefovský dub v Soběsukách, Chbany: Strom roste kousek od hráze Nechranické přehrady. Je však v lužním lese, tak se vám jeho hledání může protáhnout. Dub letní dosáhl už pětimetrového obvodu a výšky 30 metrů. Je osmým největším stromem okresu Chomutov. Překvapí vysokým kmenem, který ho žene za slunečními paprsky.

Poloha: 50.3511639N, 13.4248728E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chbany, Soběsuky, Rozcestí (1 km)

Vlaková zastávka: Poláky (6,3 km)

GALERIE: VODNÍ NÁDRŽ NECHRANICE

Zámek Poláky patří k nejkrásnějším barokním stavbám; jeho současný stav ale vzbuzuje především obavy

★ - Zámek Poláky, Chbany:

Předchůdkyní byla renesanční tvrz. Tu nechali postavit pánové z Kolovratů. V roce 1552 bylo panství prodáno prvnímu z rodu Hasištejnských z Lobkowicz – Felixovi. Lobkowiczové ale tentokrát z Dolních Beřkovic byli také posledním šlechtickým rodem, kterému zámek patřil. Po pozemkové reformě v roce 1926 patřil rodinám Josefa Hrbáčka a Adolfa Kollmanna. Poslední opravy se dočkal v roce 1928. V současné době zámek s překrásnými dispozicemi chátrá.

Poloha: 50.3385019N, 13.3552469E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chbany, Poláky, Točna (360 m)

Vlaková zastávka: Poláky (0,6 km)

Přírodní památka Sluňáky

★ - Přírodní památka Sluňáky, Rokle:

Nevelká přírodní památka s ukázkami zdejších křemenců. Jsou v ní roztroušené typické křemencové balvany se zvětralým povrchem. Kameny se nacházejí volně na povrchu nebo jen mělce pod ním. Dřív bývaly na Krušnohorsku mnohem častější; byly ale často zpracovány na stavební kámen nebo jako cenná surovina při výrobě žáruvzdorných materiálů.

Poloha: 50.3512892N, 13.3046206E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rokle (0,6 km)

Vlaková zastávka: Hradec u Kadaně (2 km)

Akvadukt u Vilémova

★ - Akvadukt, Vilémov:

Akvadukt najdeme na silnici mezi obcemi Zahořany a Vinaře. Vznikl v 50. letech a byl vybudován proto, aby zůstal zachován přívod vody na zavlažování polí a luk.

Poloha: 50.3221883N, 13.3098453E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Vilémov, Zahořany (1,2 km)

Vlaková zastávka: Vilémov u Kadaně město (2,1 km)

GALERIE: MOMENTKY Z KADANĚ A OKOLÍ

Výlet 3: Malý okruh kolem řeky Ohře a Nechranické přehrady (silniční i horské kolo)

Start: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Cíl: Kadaň, Turistický rozcestník U Mlýna

Délka trasy: 42,5 km

Časová náročnost: 3:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Hlavním tématem tohoto výletu je řeka Ohře a pátá největší česká přehradní nádrž Nechranice. Kolem ní najdeme řadu zajímavých přírodních, ale i stavebních zajímavostí, které se pokusíme navštívit. Cesta je, jak to v otázce řek a přehrad bývá, téměř v rovině. My jsme ale výlet zpestřili malým výšlapem na vrch Kolina, kde je nejvyšší bod výletu ve výšce 506 metrů nad mořem. Odsud se nám zase nabídnou zajímavé pohledy do okolí i na celou Nechranickou přehradu. Nejnižším bodem je pak lokalita v blízkosti hráze Nechranické přehrady, která dosahuje výšky 259 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 467 metrů.

Vhodnost: Výlet není náročný, i když je kvůli stoupání na vrch Kolina zařazen na čtvrtém stupni. Komu nebudou síly stačit, může Kolinu vypustit a v tu chvíli se z výletu stává projížďka, která je zařazena o dva stupně níž.

Zastávky:

Kadaň, Přírodní rezervace Běšický chochol (6,5 km) – Chbany, Hráz Nechranické přehradní nádrže (14,6 km) - Chbany, Kostel svatého Martina v Soběsukách (17,5 km) - Chbany, Soběsukský akát (17,7 km) – Chbany, Svatojosefovský dub v Soběsukách (17,8 km) – Chbany, Zámek Poláky (24,1 km) – Pětipsy, Přírodní památka Vinařský rybník (27,8 km) – Vilémov, Akvadukt (29,9 km) – Vilémov, Vrch Kolina (34,7 km) – Rokle, Přírodní památka Sluňáky (37,7 km) – Rokle, Kostel svatého Vavřince (41,1 km)