KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

Z Ciboušova a Doupňáku, dvou kopců nad Kláštercem nad Ohří, pocházejí jaspisy a ametysty, které byly použity na výzdobu Karlštejna, ale i pražské katedrály svatého Víta

Ve městě dodnes funguje druhá nejstarší porcelánka v zemi, vyrábí porcelán se značkou Thun už od roku 1794; doteď můžete vidět v Klášterci nad Ohří původní pec, kde se první porcelán vypaloval

Oblast Klášterce nad Ohří (německy Klösterle an der Eger) byla osídlena už v pravěku, první zmínky o městě sahají do let 1150-1250, kdy tu v přesně nezjištěnou dobu vybudovali benediktíni z Postoloprt pobočku kláštera – probošství. Jenže to v roce 1277 král Přemysl Otakar II. zrušil a oblast připojil ke královské koruně. Osadu v následujícím století získává německý rod Šumburků, který si za rodový hrad vybere nedaleký Perštejn.

Rozvaliny hradu Egerberg (Lestkov)

Období husitských válek se Klášterci nad Ohří jako zázrakem vyhne. Krátce po husitských nepokojích je perštejnské panství rozděleno mezi dva syny Aleše a Viléma ze Šumburka. Vílém se rozhodl pro stavbu nového sídla, kterým se stává hrad Šumburk.

Po nějaké době se část původního panství, která patřila Vilémovi, dostává do rukou Saských Fictumů. Za jejich panování se začínají datovat vleklé spory s nedalekou Kadaní. Podstatou bylo porušování tržní míle, když se v Klášterci začalo potají vařit pivo a pořádaly se trhy. Za vlády Fictumů dochází ale k velkému rozvoji místního hospodářství a města. Rod pokládá základy kláštereckého zámku; jenže poslední z dynastie Kryštof se během stavovského povstání postavil na špatnou stranu barikády, a po bitvě na Bílé hoře si zachránil svůj život jenom tím, že utekl do zahraničí. Přišel o všechen svůj majetek, který připadl Ferdinandovi II. Ten ho následně odprodal Kryštofu Šimonovi z Thunu a v Klášterci s pomocí jezuitů začala tvrdá rekatolizace.

Klášterec nad Ohří a údolí Ohře při pohledu z Národní přírodní památky Rašovické skály

Nadcházející třicetiletá válka byla k městu naprosto neúprosná. V roce 1631 obsazují městečko loupeživí Sasové, místní obyvatelstvo prchá na rok do nedalekých Doupovských hor, kde doslova živoří. Záchranou je obsazení města císařskými vojsky v roce 1633, jenže o tři roky později obsadí Klášterec Švédové. Císařské vojsko je chce dostat za pomoci lsti, tedy tím, že zapálí místní zámek, to se však vojákům císaře vymkne z rukou a shoří doslova celé město. Do konce třicetileté války projdou Kláštercem ještě třikrát švédská vojska, ale město je tak zdevastované, že není co ukrást.

Po třicetileté válce utahuje šlechta šrouby poddanství a místní se bouří. Oblast pod Krušnými horami zachvátí v 80. letech 17. století dvě vlny selských nepokojů. Do počátku 18. století je v Klášterci nad Ohří situován vznik poutní legendy. Nutno poznamenat, že zázraky konající dřevěná gotická soška Panny Marie byla v Klášterci už od roku 1650, kdy jí farář Daniel Heiden koupil za 30 říšských tolarů od kláštera obutých augustiniánů svatého Tomáše na pražské Malé Straně. Sídlila ve farním chrámu Nejsvětější Trojice, který byl v 60. letech 17. století stržen. Zázračná soška se tak stěhovala do nedalekých Mikulovic. To ale nesli Klášterečtí velmi těžko. Zdejší soška totiž léčila hlavně oční vady, a tak místním chyběla. Proto v 18. století vyrostl Poutní hřbitovní kostel Panny Marie Utěšitelky. V něm je dnes dřevěná gotická soška Panny Marie z let 1480-90 zavěšena ve skleněné skříni nad hlavním oltářem. Kromě toho je ještě uctívaným předmětem v tomto kostele obraz Panny Marie z roku 1765.

Trs konikleců lučních českých v Přírodní památce Mravenčák

Ke konci 18. století se v oblasti rozvíjí krajkářství a textilní průmysl, který je zastoupen hlavně Nankinskou tkalcovnou, kterou založil hrabě Thun v roce 1786. Roku 1794 zahájila provoz Weberova porcelánka, jedná se tak o druhou nejstarší porcelánku v Česku, která dodnes nabízí porcelán značky Thun. V roce 1883 byl objeven pramen minerální vody, vzniká stáčírna klášterecké kyselky a je tak položen základ kláštereckých lázní. Dnes žije v Klášterci nad Ohří 15 tisíc obyvatel.

V části města zvané Hradiště se dají najít na zdejší haldách nádherné kousky hematitu, barytu i fluoritu.V nedaleké obci Domašín se v polovině 19. století začalo zkušebně s těžbou železné rudy. Z tamního dolu Anna bylo vyzdvihnuto 112 tun krevele. Kromě toho bylo z dolu vybráno i hodně ametystů. Jižně od obce Domašín v lesním hřbetu Holubího vrchu mezi Kláštercem nad Ohří a Domašínem je nejnadějnější české naleziště polodrahokamů, snad jen s výjimkou Kozákova. Jde o národní přírodní památky Ciboušov a Doupňák. Tady byly nalezeny kameny – hlavně jaspisy a ametysty, které posloužily k výzdobě kaple svatého Václava v pražské katedrále svatého Víta, kaple svatého Kříže na Karlštejně či kaple hradu Tangermünde u německého Magdeburku. Intenzivně se zde těžily polodrahokamy do poloviny 19. století, pak se na lokalitu zapomnělo a objevena byla hlavně sběrateli v 80. letech 20. století.

Typická ukázka lázeňské budovy v Klášterci nad Ohří

Neméně zajímavou lokalitou je pak přímo u Ohře i kopec Špičák s nalezišti cervantitu a antimonitu. A pole kolem obce Petlery jsou plná achátů. A ještě poslední z mineralogických lokalit – Vykmanov. U bývalého dolu najdeme dolomit, v okolí pak navíc ještě klinozoisit, titanit a tennantit.

Mezi Kláštercem nad Ohří a Vojenským újezdem Hradiště najdeme Národní přírodní rezervaci Rašovické skály, ze které je krásný výhled do krajiny. V Mikulovicích je k vidění největší strom chomutovského okresu – Mikulovická lípa s obvodem kmene osm metrů.

V Klášterci nad Ohří se narodil 28. dubna 1686 český sochař Michal Jan Josef Brokoff, byl synem sochaře Jana Brokoffa. O deset let mladší bratr Michala Ferdinand Maxmilián Brokoff se stal nejslavnějším představitelem české sochařské rodiny, narodil se ale v nedalekém Červeném Hrádku u Jirkova.

Znakem města je modrý štít a v něm stříbrná kvádrová hradba s cimbuřím o šesti stínkách. Uprostřed hradby je stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím o třech stínkách, červenou jehlancovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Věž má dvě okna vedle sebe a otevřenou bránu s vytaženou zlatou mříží. Za hradbou, po obou stranách věže, vyrůstá po třech zlatých pšeničných klasech.

Údolí řeky Ohře a nejvyšší vrcholky Krušných hor včetně Klínovce pohledem z hradní rozvaliny Šumburk

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Klášterec nad Ohří je protínán hlavní silnicí I. třídy číslo 13. Do města jsou přivedeny ještě důležité silnice 224 a 668. Vzdálenosti Klášterce nad Ohří z českých měst: Praha (115 km), Ústí nad Labem (84 km), Karlovy Vary (37 km), Liberec (170 km), Plzeň (97 km).

Autobus: Autobusové spojení do Klášterce nad Ohří je z Perštejna, Kadaně, Vejprt, Chomutova a Domašína.

Vlak: Železniční trať přivádí do Klášterce nad Ohří vlaky z Prahy, Chebu, Chomutova, Kadaně-Prunéřova, Karlových Varů, Ústí nad Labem a Mariánských Lázní.

Rozkvetlé stromy pod zříceninou Šumburk

★★★★★ - Zřícenina hradu Šumburk, Klášterec nad Ohří:

Hrad založil Vilém ze Šumburka ve 30. letech 15. století. Hrad se stal pustým ve druhé polovině 16. století, protože po velkém požáru už o něj šlechtici nestáli. Archeologický průzkum prokázal penězokazeckou dílnu, která zde byla v 16. století. Dominantní byla obytná věž, takzvaný donjon o velikosti 12,5 x 12,7 metrů. Rozpadlá je dnes i tvrz (poplužní dvůr) Šumburk v sedle, která vyrostla pod hradem poté, co ji šlechta opustila. Posledními majiteli byli Thunové, kteří tvrz předělali na poplužní dvůr, který sloužil svému účelu až do II. světové války. Od té doby chátrá, a to i přesto, že byl ještě obýván v 80. letech minulého století. Dnes zde najdeme jen zbytky obvodových zdí a kleneb.

Poloha: 50.3726600N, 13.1469647E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 1,6 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Klášterecká Jeseň, rozcestí (2 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (5,7 km)

GALERIE: ZŘÍCENINY HRADU A TVRZE ŠUMBURK

VIDEO: VÝHLED ZE ZŘÍCENINY ŠUMBURK

Za dnešní podobou zámku v Klášterci nad Ohří může italský stavitel Rossi de Lucca

★★★★ - Zámek Klášterec nad Ohří, Klášterec nad Ohří:

Kořeny zámku lze vystopovat až do počátku 16. století. To si tu zřídil rod Fictumů své rodové sídlo. Ve stejném století pak došlo k přebudování na renesanční zámek. Jenže po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a v roce 1623 se dostal do rukou Thunů. Jenže už o pár let později dorazili k zámku Švédové a stavbu vyrabovali, vyplenili a vypálili. Thunové pak po válce museli zcela předělat ohořelé zbytky stavby, a proto najali italského stavitele Rossi de Luccu. Jenže červenému kohoutu pak zámek podlehl ještě dvakrát. Naposled v roce 1856, kdy následně získal novogotickou podobu.

Poloha: 50.3841461N, 13.1734133E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (180 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,9 km)

Naprosto výjimečný svým vzrůstem je Platan javorolistý v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří

★★★★ - Zámecký park, Klášterec nad Ohří:

Jeden z nejkvalitnějších anglických parků v České republice. O jeho založení se postaral v letech 1666-70 Michael Osvald Thun. V té době šlo ale ještě o barokní zahradu. Přísně sestříhané keře a stromy a květinové záhony se tu držely až do roku 1784, kdy požár a nedostatek peněz zabránil dalšímu rozvoji zahrady a park se pozvolna přeměnil v anglický. Některé druhy dovezených dřevin zde byly vysazeny vůbec poprvé na českém území – šlo o Smrk pichlavý, Jedli stejnobarvou a Jedli španělskou. Bylo zde původně i obrovské množství sekvojí či cedrů. Velká část stromů nepřežila krutou zimu 1928-29. V posledních letech jsou však vzácné stromy dosazovány, a tak se může klášterecká zámecká zahrada dnes chlubit takovými druhy jako je Dub bahenní, Dub šarlatový, Dub velkoplodý, Javor kapadocký, Javor červený, Pamodřín Kaempferův, Bříza Maximovičova, Korkovník amurský, Katalpa trubačovitá, Šácholán přišpičatělý nebo Paulovnia plstnatá.

Poloha: 50.3847281N, 13.1738131E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (100 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,8 km)

GALERIE: ZÁMEK A ZÁMECKÝ PARK V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ

Diadém dostala Vyhlídka nad řekou II od překrásných letitých borovic

★★★★ - Vyhlídka nad řekou II, Klášterec nad Ohří:

Nachází se v lokalitě Ohřecká louka. Najdeme ji přímo nad řekou Ohře nad železniční zastávkou Kotvina na opačné straně Ohře. Jedná se o místo s obrovským výhledem do okolí.

Poloha: 50.3683033N, 13.1512283E

Parkoviště: na kraji komunikace (0,9 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Evženie (2 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (4,6 km)

GALERIE: VYHLÍDKA NAD ŘEKOU II

Věže poutního kostela Panny Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří

★★★ - Poutní kostel Panny Marie Utěšitelky, Klášterec nad Ohří:

Hřbitovní kostel postavil kadaňský stavitel Jan Kryštof Kosche. Věže ale kostel dostal až později. Kostel je známý jako místo uctívání dřevěné gotické sochy Panny Marie z období let 1480-90 a milostného obrazu Panny Marie z roku 1765. Uctívaná soška je zavěšená nad hlavním oltářem v prosklené skříni. Na stropě jsou k vidění další uctívané fresky, které představují zázraky a narození Panny Marie.

Poloha: 50.3846081N, 13.1682528E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, náměstí (160 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (2,1 km)

Socha Evženie uprostřed lázeňského parku v Klášterci nad Ohří

★★★ - Lázně Evženie, Klášterec nad Ohří:

Lázeňský dům s tímto jménem je centrem zdejšího areálu. V lázních najdeme i bazén, solnou jeskyni, tenisový areál, park. Objevitelem zdejších lázní byl vlastně místní zemědělec, který zpozoroval, že voda v jeho studni má kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Provedená analýza pak potvrdila, že se jedná o kvalitní minerálku.

Poloha: 50.3790478N, 13.1709569E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Evženie (20 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (2,5 km)

GALERIE: KLÁŠTERECKÉ LÁZNĚ

Interiér kostela Nejsvětější Trojice

★★★ - Kostel Nejsvětější Trojice, Klášterec nad Ohří:

Svatostánek pochází z let 1665-1670. Postaven byl podle návrhů architekta Carla Luraga. Zajímavostí kostela je Thunská hrobka, která se nachází v podzemí. Rodokmen slavného rodu je zde vyveden na porcelánu. Kostel je možné projít v rámci komentované prohlídky, kterou je možné si zakoupit na zámku.

Poloha: 50.3849633N, 13.1718600E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (170 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,9 km)

Vstup do krypty klášterecké větve Thun-Hohenšteinů přiliš k návštěvě neláká

Sala terrena u zámku v Klášterci nad Ohří

★★★ - Salla Terena, Klášterec nad Ohří:

Barokní salla terena byla postavena v roce 1650. Autorem je italský stavitel Rossi de Lucca. Stavba vyniká terasou a arkádovou chodbou. Zdobí jí sochy Jana Brokoffa.

Poloha: 50.3847717N, 13.1723742E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (110 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,8 km)

Lví fontána v Klášterci nad Ohří vzešla z dílny sochaře Jana Brokoffa a je vlastně rodovou fontánou Thunů

★★★ - Lví fontána, Klášterec nad Ohří:

Historická kašna je dílem sochaře Jana Brokoffa. Vznikla v letech 1685-87. Kašnu tvoří sousoší tančících dětí, které drží nad hlavami mísu, na které je lev s erbem rodu Thunů. Původně byla kašna součástí ještě větší, ale dnes už neexistující kašny, která stála v horní části náměstí. Dvanáct soch z původní kašny jsou dnes součástí sally terreny u zdejšího zámku.

Poloha: 50.3844042N, 13.1708233E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, náměstí (50 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,9 km)

Budova původní stáčírny minerálních vod v Klášterci nad Ohří

★★★ - Prameny Evženie a Klášterecký, Klášterec nad Ohří:

Stáčeny jsou v budově původní historické stáčírny z 19. století. Pramen Evženie (Evženka) je nejstarší z místních pramenů a byl objeven v roce 1883. Je radioaktivní a slabě mineralizovaný. Je vhodný pro léčbu žaludečních a střevních potížích a také při cukrovce. Nedoporučuje se ale pro denní pití. Zajímavostí je, že pramen se svým vlastním složením zároveň konzervuje a toho využívali nacisté za druhé světové války, kdy vodu stáčeli do lahví a posílali do Afriky vojákům Rommelovy armády. Klášterecký pramen byl objeven až v roce 1990 a působí dobře na žaludek, močové cesty a při léčbě cukrovky. Tento pramen se dá používat jako stolní voda. Oba dva prameny jsou zpoplatněny částkou 3 Kč za litr stočené minerálky.

Poloha: 50.3799419N, 13.1719917E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Evženie (210 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (2,5 km)

★★★ - Prameny Městský a Klášterecký, Klášterec nad Ohří:

Tato dvojice pramenů je stáčena v nově vzniklé stáčírně minerálních pramenů. Městský pramen byl objeven na konci 19. století. Dá se používat jako stolní voda. Má vliv na léčbu žaludečních a močových obtížích a při léčbě cukrovky. Klášterecký pramen byl objeven až v roce 1990 a působí dobře na žaludek, močové cesty a při léčbě cukrovky. Tento pramen se dá používat jako stolní voda. Oba dva prameny jsou zpoplatněny částkou 3 Kč za litr stočené minerálky.

Poloha: 50.3781969N, 13.1700556E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Evženie (110 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (2,6 km)

Sedm zastavení bolesti Panny Marie je specifická křížová cesta v zámeckém parku

★★ - Sedm zastavení bolesti Panny Marie, Klášterec nad Ohří:

Unikátní stará křížová cesta. Jedná se o výklenkové kapličky s reliéfy Mariiných bolestí. Cestu nechal vybudovat na konci 17. století Michael Osvald Thun-Hohenstein. Cestu původně doplňovaly i dvě kaple, které se už nezachovaly. Jedna z nich byla Loretánská, ta stála v areálu dnešní porcelánky a druhá byla kaple Panny Marie a stála na skále, tam kde dnes stojí pilíř železničního mostu.

Poloha: 50.3846531N, 13.1777439E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (450 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,6 km)

Náměstí dr. Edvarda Beneše je centrem městské památkové zóny v Klášterci nad Ohří

★★ - Náměstí Edvarda Beneše, Klášterec nad Ohří:

Je středobodem místní Městské památkové zóny. Náměstí prošlo na začátku tisíciletí rekonstrukcí, která mu vrátila podobu z 19. století. Zajímavostí je bronzová socha, kterou najdeme na vršku náměstí. Jmenuje se Pocta kláštereckým Brokoffům a vytvořil ji místní umělecký kovář Karel Meloun. Uprostřed náměstí stojí strom, který zde byl zasazen v roce 1977. Tehdy se narodil patnáctimiliontý občan Československé socialistické republiky. Statistici tehdy propočítali, že to byl právě občan Klášterce nad Ohří.

Poloha: 50.3845383N, 13.1703889E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, náměstí (10 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,9 km)

Weberův dům v Klášterci nad Ohří se stal základem pro vznik druhé nejstarší porcelánky u nás

★★ - Weberův dům, Klášterec nad Ohří:

Tři klasicistní budovy z 18. století jsou propojeny. Staly se základem původní thunské porcelánky, kterou založil tehdejší šlechtický rod v roce 1794.

Poloha: 50.3854733N, 13.1760403E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, zámek (190 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,5 km)

Radnice v Klášterci nad Ohří

★ - Radnice, Klášterec nad Ohří:

Dvoukřídlá budova z roku 1855. Je přirozenou dominantou náměstí. Byla postavena v pseudorenesančním stylu. Radniční věž není přístupná.

Poloha: 50.3845414N, 13.1711053E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, náměstí (50 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,9 km)

V Klášterci nad Ohří dnes narazíte ještě na pozůstatky staré pece na vypalování porcelánu, která byla uvedena do činnosti v roce 1794

★ - Pozůstatky staré pece, Klášterec nad Ohří:

V blízkosti kruhového objezdu lze najít zbytky staré porcelánové pece. Zde stávala jedna z nejstarších evropských porcelánek, která byla založena v roce 1794. Na ploše původní fabriky dnes stojí obchodní domy Tesco a Lidl. Výroba byla přestěhována v 60. letech na okraj města.

Poloha: 50.3858253N, 13.1767183E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, škola (250 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (1,5 km)

Výlet 1: Za historií výroby porcelánu a za lázeňskými prameny Klášterce nad Ohří (pěší)

Start: Klášterec nad Ohří, Turistický rozcestník Klášterec nad Ohří - zámek

Cíl: Klášterec nad Ohří, Turistický rozcestník Klášterec nad Ohří - zámek

Délka trasy: 12 km

Časová náročnost: 4:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Připravit procházku pouze po zámeckém parku a lázeňském areálu by bylo plýtvání naším turistickým talentem. V těchto místech je totiž výlet veden v téměř absolutní rovině bez jakéhokoliv převýšení. K mírnému stoupání dojde v lokalitě Vyhlídky nad řekou a II a zříceniny hradu Šumburk, kde se dostaneme k nejvyššímu bodu v 538 metrech nad mořem. Pak už budeme znovu jen klesat. Nejnižší bod 290 metrů nad mořem je v lázeňské části výletu.

Vhodnost: Výlet je velice malebný s velkou inspirací pro fotografy. Celkové převýšení výletu je 363 metrů. Výlet je pohodový a v klidném tempu po příjemných cestách. Patří mu stupeň číslo tři.

Zastávky:

Klášterec nad Ohří, Weberův dům (0,2 km) – Klášterec nad Ohří, pozůstatky staré pece (0,3 km) – Klášterec nad Ohří, Sedm zastavení bolesti Panny Marie (1 km) – Klášterec nad Ohří, Zámecký park (1,4 km) – Klášterec nad Ohří, Zámek (1,6 km) – Klášterec nad Ohří, Salla Terena (1,7 km) – Klášterec nad Ohří, Prameny Městský a Klášterecký (2,5 km) – Klášterec nad Ohří, Lázně Evženie (2,6 km) - Klášterec nad Ohří, Prameny Evženie a Klášterecký (2,8 km) – Klášterec nad Ohří, Vyhlídka nad řekou II (7,2 km) – Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Šumburk (8,6 km) – Klášterec nad Ohří, Zřícenina tvrze Šumburk (9,4 km) – Klášterec nad Ohří, Poutní kostel Panny Marie Utěšitelky (11,5 km) - Klášterec nad Ohří, Náměstí Edvarda Beneše (11,5 km) – Klášterec nad Ohří, Lví fontána (11,6 km) – Klášterec nad Ohří, Radnice (11,7 km) - Klášterec nad Ohří, Kostel Nejsvětější Trojice (11,8 km)

Národní přírodní památka Rašovické skály

★★★★★ - Národní přírodní památka Rašovické skály a vyhlídka Rašovické skály, Klášterec nad Ohří:

Místo vzniklo sesuvem půdy po čedičovém podloží. Odkryly se příkré skalní stěny, které se staly domovem pro vzácné chráněné a teplomilné rostliny. Je to jediné místo, kde v České republice roste Pochybek severní. V současné době se tu vyskytuje posledních sto rostlin, které v Česku najdeme. Stejně ohrožená je i další květina Řeřišničník skalní. Víc než deset lokalit výskytu v Česku nemá ani Hvozdík sivý – Rašovické skály jsou jednou z nich. Na vrchol vede neznačená cesta. Výhled nabízí nádherné scenérie řeky Ohře, vyhlídku na Klášterec nad Ohří, ale i na horu Klínovec či blízké zříceniny hradů. Jedna z nejkrásnějších vyhlídek severozápadních Čech.

Poloha: 50.3631067N, 13.2080136E

Parkoviště: v Suchém Dole (cca 1,4 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Suchý Důl (1,5 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (5,3 km)

GALERIE: RAŠOVICKÉ SKÁLY

Vrchní partie Rašovických skal

Hlavní věž hradu Lestkov (Egerberg)

★★★★★ - Zřícenina hradu Lestkov (Egerberg), Klášterec nad Ohří:

Předpokládá se, že vznikl na začátku 14. století. Nález keramiky ale posouvá vznik hradu už do druhé poloviny 13. století. Na konci 16. století už je hrad chápán jako zaniklý. Do dnešního dne se dochovaly překvapivě udržované zbytky hradu, ze kterého je nádherný výhled do okolí. Hrad měl původně elipsovitý tvar a byl obklopen valem i s příkopem. Kolem vnějšího obvodu se táhla dva metry silná zeď.

Poloha: 50.3671686N, 13.1845697E

Parkoviště: na kraji Lestkova (cca 0,8 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Lestkov (0,9 km)

Vlaková zastávka: Kotvina (3,3 km)

GALERIE: ZŘÍCENINA LESTKOV (EGERBERG)

Údolí řeky Ohře z vyhlídky na Černém vrchu

★★★★ - Vyhlídka na Černém vrchu, Okounov:

Místo oblíbené příznivci paraglidingových sportů. Je tu ale také přenádherný výhled na nejvyšší krušnohorskou horu Klínovec a německý Fichtelberg. Hlavně vidíme na malebné údolí řeky Ohře.

Poloha: 50.3616511N, 13.1703544E

Parkoviště: na kraji Lestkova (cca 2 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Lestkov (2,1 km)

Vlaková zastávka: Kotvina (4,7 km)

GALERIE: Z VYHLÍDKY NA ČERNÉM VRCHU

VIDEO: VYHLÍDKA NA ČERNÉM VRCHU

Vrcholové partie Přírodní památky Mravenčák

★★★ - Přírodní památka Mravenčák, Klášterec nad Ohří:

Třetihorní vulkán má téměř kolmou stěnu. Jedná se o výzvu pro každého, kdo chce vylézt nahoru. Nachází se tu hojná populace chráněného Koniklece lučního českého. Zároveň je zde možné najít i Větvovku teplomilnou, což je extrémně vzácná houba. Místo je ovšem cenné i kvůli krásnému výhledu do okolí.

Poloha: 50.3720447N, 13.1796864E

Parkoviště: na nejbližší komunikaci (cca 1,1 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Lestkov (1,2 km)

Vlaková zastávka: Kotvina (3,3 km)

GALERIE: PŘÍRODNÍ PAMÁTKA MRAVENČÁK

Výlet 2: Rašovické skály, zřícenina hradu Lestkov a pohledy na Klášterec nad Ohří z výšky (pěší)

Start: Klášterec nad Ohří, Turistický rozcestník Klášterec nad Ohří - zámek

Cíl: Klášterec nad Ohří, Turistický rozcestník Klášterec nad Ohří - zámek

Délka trasy: 18,9 km

Časová náročnost: 6:35 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento výlet spojený s Kláštercem nad Ohří už není rozhodně lázeňskou procházkou. Pohoda na rovině končí po přechodu řeky Ohře u lázeňského areálu. Začíná ale část s nádhernými výhledy do krajiny, za kterými se musíme vydat vzhůru. Trasa má čtyři vrcholy, které jsou jasnými výzvami – Mravenčák, Egerberg, vyhlídka na Černém vrchu a Rašovické skály. V nejvyšším bodě budeme na Černém vrchu, a to ve výšce 624 metrů nad mořem. Nejníže budeme při druhém přechodu řeky Ohře ve výšce 284 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet je přímo fantastický, budeme mít pocit, že jsme ptáci, kteří se z výšky dívají na krajinu. Nejsložitější je asi výstup na Mravenčák, kam ani nevede značená turistická stezka. Celkové převýšení výletu je 705 metrů, proto je výlet zařazen na osmém náročnostním stupni.

Zastávky:

Klášterec nad Ohří, Zámecký park (0,1 km) – Klášterec nad Ohří, Zámek (0,2 km) – Klášterec nad Ohří, Prameny Městský a Klášterecký (0,8 km) – Klášterec nad Ohří, Přírodní památka Mravenčák (2,5 km) – Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Lestkov (Egerberg) (3,3 km) – Okounov, Vyhlídka na Černém vrchu (5,3 km) – Klášterec nad Ohří, Národní přírodní památka Rašovické skály (11,8 km) – Klášterec nad Ohří, Vyhlídka Rašovické skály (12,4 km)

Vyhlídkové místo nad Perštejnem nabízí neopakovatelný pohled na městečko

★★★★★ - Vyhlídkové místo nad Perštejnem, Perštejn:

Přímo nad obcí se nachází místo krásného výhledu. Lokalita slouží také jako startoviště pro paraglidingové lety.

Poloha: 50.3838061N, 13.1173608E

Parkoviště: na kraji Klášterecké Jeseně (cca 1,5 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Klášterecká Jeseň (1,7 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (5,1 km)

Stolová hora Hradiště se může chlubit nejen krásným tvarem, ale i povedeným výhledem do okolí

★★★★ - Vyhlídkové místo Hradiště, Perštejn:

Nádherný výhled z unikátní stolové hory. Vyhlídka ve výšce 524 metrů nad mořem. Výhled nabízí pohled na obec Perštejn a na Doupovské hory.

Poloha: 50.3794472N, 13.1215731E

Parkoviště: pod horou (cca 1,5 km)

Autobusová zastávka: Perštejn, pošta (2,2 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (3,7 km)

Řeka Ohře pod vyhlídkovým místem Pod Vyhlídkou

★★★ - Vyhlídkové místo Na Vyhlídce, Perštejn:

Najdeme ho uprostřed zahrádkářské kolonie. Místo na skalním útesu je velmi oblíbené. Z vyhlídky je vidět údolí řeky Ohře a vidíme i Doupovské hory.

Poloha: 50.3678897N, 13.1320517E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Perštejn, Lužný (1,8 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (2 km)

GALERIE: NA VYHLÍDCE

Pohled na Přírodní památku Louka vstavačů u Černýše

★★★ - Přírodní památka Louka vstavačů u Černýše, Perštejn:

V druhé polovině května se změní louka ve fialovou záplavu. To tu rozkvete Prstnatec májový, jedna z nejvzácnějších českých orchidejí. Kromě toho se tu objevuje i Upolín nejvyšší a Kosatec sibiřský. Jedná se o dnes už výjimečnou ukázku vlhké pcháčové louky. Poloha: 50.3737867N, 13.1153419E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Perštejn, Lužný (0,5 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (0,7 km)

GALERIE: OBYVATELÉ LOUKY VSTAVAČŮ

Hradby zříceniny Perštejn

★★★ - Zřícenina hradu Perštejn, Perštejn:

Není zcela jasné v jaké době stavba vznikla. S největší pravděpodobností se tak stalo v druhé polovině 13. století. Za zakladatele jsou s největší pravděpodobností považováni páni ze Šumburka. Od 16. století je ale hrad uváděn už jako pustý. Dnes se na místě dochovaly vysoké zbytky obvodových zdí paláce, ruiny věže a hospodářských budov. Poloha: 50.3862428N, 13.1075378E

Parkoviště: v obci Perštejn (cca 0,5 km)

Autobusová zastávka: Perštejn, Pošta (0,7 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (2,5 km)

Pomník zaniklých obcí v Perštejně

★ - Pomník zaniklých obcí, Perštejn:

Vzpomínka připomíná keltskou svatyni. Místo je věnováno zaniklým obcím v okolí. Každý z kamenů, které tvoří kruh, představuje jednu zaniklou obec.

Poloha: 50.3756919N, 13.1112028E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Perštejn, Kino (0,5 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (1,5 km)

Výlet 3: Po kopečcích kolem obce a přes zříceninu hradu Perštejn (pěší)

Start: Perštejn, Turistický rozcestník Perštejn – železniční stanice

Cíl: Perštejn, Turistický rozcestník Perštejn – železniční stanice

Délka trasy: 18,1 km

Časová náročnost: 6:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet opět rozkrývá tajemství kopečků kolem Klášterce nad Ohří. Začíná nevinně v nižších polohách. Prvním náročnějším stoupáním je zřícenina hradu Perštejn, náročné je i následné stoupání na stolovou horu nad obcí a poslední vrchařskou prémií budiž výstup na zříceninu hradu Šumburk. Nejvýše se dostaneme do výšky 554 metrů nad mořem, a to v lokalitě Vyhlídky nad Perštejnem, která se používá k seskokům paraglidingu. Nejnižší bod je startovací místo celého výletu ve výšce 302 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 609 metrů.

Vhodnost: Putování je rozhodně náročnější, ale znovu budou odměnou krásné pohledy na poslední kopečky Doupovských hor a na první kopce Krušných hor. Pokud si vybereme za dobu výletu jaro, tak můžeme být navíc překvapeni obrovským množstvím kvetoucích orchidejí na začátku výletu, který je zařazen na šestém stupni náročnosti.

Zastávky:

Perštejn, Přírodní památka Louka vstavačů u Černýše (1 km) – Perštejn, Pomník zaniklých obcí (1,6 km) - Perštejn, Zřícenina hradu Perštejn (3,1 km) – Perštejn, Vyhlídkové místo Hradiště (5,6 km) – Perštejn, Vyhlídkové místo nad Perštejnem (8,5 km) – Klášterec nad Ohří, Zřícenina tvrze Šumburk (12,6 km) – Klášterec nad Ohří, Zřícenina hradu Šumburk (13,4 km) – Perštejn, Vyhlídkové místo Na Vyhlídce (16,3 km)

Národní přírodní památka Ciboušov - výjimečná lokalita polodrahokamů

★★★★ - Národní přírodní památka Ciboušov, Klášterec nad Ohří:

Z pohledu mineralogického se jedná o nejcennější naleziště možná v celé České republice. Velmi hojný výskyt jaspisů a ametystů. Drahokamy zde byly nalezeny poprvé ve 14. století a jejich těžba se zde prováděla až do 16. století. Ametysty se zde původně nacházely v metr široké žíle. Zdejší jaspisy mají cihlovou nebo masovou barvu. Ve středověku se zpracovávaly kameny tak, že se nechaly rozřezat na destičky o tloušťce od 8 do 15 milimetrů. Ty pak byly z jedné strany dokonale vyleštěny a vybroušeny. Druhou stranou se pak vsazovaly do připravených lůžek v nahozené omítce a spáry se vyplňovaly štukem. Takto byla vyzdobena kaple svaté Kateřiny a svatého Kříže na Karlštejně, ale i svatováclavská kaple na svatovítské katedrále na Pražském hradě.

Poloha: 50.4085967N, 13.1987011E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 300 m)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Petlerská II (2,4 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (3,1 km)

Tyto svahy skrývají nezměrné bohatství v podobě achátů a jaspisů - Národní přírodní památka Ciboušov

★★★ - Národní přírodní památka Doupňák, Klášterec nad Ohří:

Druhá nejvýznamnější lokalita nádherných polodrahokamových hornin. Její rozměr je téměř 13 kilometrů čtverečních; sousední Ciboušov je zhruba o třetinu menší. I tady hrají prim jaspisy a ametysty, které se nacházejí v mohutných drúzách.

Poloha: 50.4101203N, 13.1811383E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 1,5 km)

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Petlerská II (2,1 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (3,7 km)

V Louchově najdeme kostel svatého Jakuba Staršího, jedná se o nejstarší kostel Krušných hor, nyní prochází náročnou rekonstrukcí

★★ - Kostel svatého Jakuba Staršího v Louchově, Domašín:

Nejstarší dochovaný kostel v Krušných horách. Vznikl v druhé polovině 13. století, v době kdy král Přemysl Otakar II. daroval zdejší dvůr saskému cisterciáckému klášteru v Grünhainu. Kostel vyrostl u velmi frekventované historické obchodní trasy, která ale časem ztratila na důležitosti. V kostele se nachází hrob zakladatele rodu Lobkowiczů Mikuláše I. Chudého z Lobkowicz, ale i Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz. Původně byly oba muži pohřbeni v kostele svatého Mikuláše v Přísečnici, ale kostel skončil na dně vodní nádrže Přísečnice, a tak byly ostatky přesunuty sem. V roce 2011 se zřítila střecha kostela, teď prochází budova náročnou rekonstrukcí.

Poloha: 50.4261072N, 13.1906428E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Domašín, Louchov (35 m)

Vlaková zastávka: Rusová (4,3 km)

Přírodní památka Podmilesy

★★ - Přírodní památka Podmilesy, Domašín:

Původně tu býval na Podmileském potoce rybník. Ten ale už neexistuje, a tak tu místní potok vlastně jen meandruje. Vyskytují se zde dvě velmi ohrožené rostliny, které se na území dnešní České republiky vyskytují na stále menším počtu míst. Jedná se o Koniklec luční český a Prstnatec bezový.

Poloha: 50.4224217N, 13.1890928E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Domašín, Louchov (300 m)

Vlaková zastávka: Rusová (4,5 km)

Výlet 4: K nalezišti ametystů a jaspisů, které zdobí Karlštejn i Pražský hrad (pěší)

Start: Domašín, Turistický rozcestník Petlery

Cíl: Domašín, Turistický rozcestník Petlery

Délka trasy: 11,8 km

Časová náročnost: 3:55 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Okružní výlet mapuje vlastně jeden hřbet nad Kláštercem nad Ohří, kde se nacházely a stále nacházejí nejkrásnější polodrahokamy České republiky. Těmito kameny jsou zdobeny kaple na Karlštejně i na Pražském hradě. Kromě toho navštívíme i jeden z nejstarších kostelů v oblasti, bohužel právě prochází rekonstrukcí a není v příliš dobré kondici. Nejnižší bod celého výletu najdeme před lokalitou Národní přírodní památky Ciboušov ve výšce 409 metrů nad mořem, nejvyšší bod je pak ve výšce 577 metrů nad mořem blízko Přírodní památky Podmilesy. Celkové převýšení je 336 metrů.

Vhodnost: Výlet není přehnaně dlouhý ani náročný. Má však jiná úskalí. Velká část trasy je vedena po neznačených cestách, a tak je vhodné využít služeb GPS. Problém s jeho zvládnutím by neměl mít téměř nikdo. Výlet je zařazen ve třetí výkonnostní kategorii.

Zastávky:

Klášterec nad Ohří, Národní přírodní památka Doupňák (2,1 km) – Klášterec nad Ohří, Národní přírodní památka Ciboušov (4,4 km) – Domašín, Kostel svatého Jakuba Staršího v Louchově (7,8 km) – Domašín, Přírodní památka Podmilesy (8,8 km)

Z Vyhlídky nad řekou I můžete vidět budovu čerpací stanice přivaděče Ohře - Bílina

★★★★ - Vyhlídka nad řekou I, Klášterec nad Ohří:

Nachází se přímo nad vodní hladinou. Musíme přijít až k okraji skalního ostrohu, který se nachází na levém břehu řeku Ohře. K místu vede místní silnice.

Poloha: 50.3821247N, 13.2182103E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Rašovice, Přečerpávací stanice (350 m)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (2,8 km)

Největší strom chomutovského okresu - Mikulovická lípa

★★ - Mikulovická lípa, Klášterec nad Ohří:

Nepřehlédnutelný zbytek stromu u silnice číslo 224. Obvod kmene je 800 centimetrů a výška stromu dosahuje 17 metrů. Je největším stromem okresu Chomutov.

Poloha: 50.3881636N, 13.2340739E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klášterec nad Ohří, Mikulovice, Statek (1,1 km)

Vlaková zastávka: Klášterec nad Ohří (3,1 km)

Památné lípy u kapličky v Ondřejově

★ - Lípy u kapličky v Ondřejově, Perštejn:

Dvě zajímavě situované lípy. Nacházejí se v Ondřejově v těsné blízkosti na poetickém místě. Jde o Lípy velkolisté. Nedaleko odsud se nachází ještě chráněná Lípa v Ondřejově.

Poloha: 50.3862428N, 13.1075378E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Perštejn, Pošta (2 km)

km)

Vlaková zastávka: Perštejn (3,8 km)