Nedaleko Kojetína se dá uprostřed nenápadných hanáckých lánů najít úžasné stavební dílo; akvadukt Sifon je vizitkou českou technického mistrovství a je největší stavbou svého druhu v Evropě
Krajinou Hané kolem Kojetína byl uchvácen už sám Mistr malíř Josef Mánes; v únoru 1849 přijel do zdejšího hostince U Zlatého Křížku a pustil se do skic místních žen a dívek, které ho pak inspirovaly dlouhou dobu v jeho umělecké tvorbě
Mnoho legend sune počátek historie města Kojetín (německy Kojetein) až do dob Sámovy říše. Podle pověstí město dokonce založil jeho syn, který se jmenoval Kojatou. Zda je tato pověst pravdivá nevíme, jisté však je, že už v době Velkomoravské říše tu skutečně sídliště bylo. To nezpochybnitelně potvrzují archeologické průzkumy.
Ovšem první písemnou zmínku o Kojetíně bychom našli až v roce 1233 v listině moravského markraběte Přemysla. V té době je Kojetín v držení pražského biskupství a tato situace přetrvá až do husitských válek. Po jejich skončení padá oblast jako zástava do klína Jiřímu ze Šternberka.
Největšího rozmachu však oblast dosahuje, stejně jako okolní města, za vlády rodu Pernštejnů. Ti dbají na rozvoj řemesel, obchodu i poddanských hospodářství. V roce 1523 král Ludvík Jagellonský na žádost majitele panství Jana z Pernštejna uděluje městu Kojetín právo výročního trhu.
Vrcholné období v historii Kojetína trvá od konce 15. století zhruba sto let. Pak už pomalu začíná význam města upadat.
Tou dobou už je Kojetín silným židovským centrem s jednou z nejstarších českých synagog. Židovská komunita žije po boku té křesťanské v míru až do II. světové války, kdy jsou místní židé deportováni do koncentračních táborů, kde z velké části naleznou smrt.
Teď se ale vraťme zpět v historii do období, kdy Pernštejnové prodávají své panství. V jeho držení se začínají střídat šlechtické rody z menší či větší vzdálenosti. Žádný však nevěnuje Kojetínu takovou péči jako právě Pernštejnové.
Další újmu utrpí město v roce 1643, kdy se ocitne přímo na bojové linii třicetileté války. Několik týdnů se o město přetahují válčící strany a střídavě ho strhávají do svého držení. V červnu 1643 zažívá Kojetín velký nájezd 1600 švédských vojáků, kteří město vyrabují a zpustoší.
Za oběť útoku padne i zdejší gotický kostel. Dlouho po konci vleklého válečného sporu se rod Salmů snaží o jeho obnovu. Na konci 17. století přeci jen vzniká budova ovlivněná barokem a klasicismem. Uvnitř je kostel bohatě zdoben barevnými freskami a obrazci. Bohužel z důvodu příliš nákladné péče o tyto fresky byl kostel v roce 1937 včetně všech fresek a obrazců přemalován a v podstatě vybílen.
Od konce třicetileté války se táhne spor mezi kojetínskou vrchností a pražským arcibiskupstvím o právo ochranné nad městem a panstvím. Tato pře je rozhodnuta až 20. prosince 1720, kdy se Kojetín znovu vrací pod državu pražského arcibiskupství.
19. století je pro Kojetín obdobím velkého stavebního rozmachu. Postupně ve městě vyrůstá nová radniční budova a hned po ní nová budova fary. Její interiéry jsou skvělou ukázkou tehdy módního období druhého rokoka.
Město také nabírá nové zkušenosti s prvními průmyslovými stavbami. Ty díky poloze uprostřed úrodných hanáckých polí jsou základem zdejšího vyvinutého potravinářského hospodářství, které v té době dává o sobě vědět prvními stavbami mlýnů či lihovaru.
V únoru roku 1849 přijíždí do města malíř Josef Mánes a ubytuje se v hostinci U Zlatého Křížku. Jde o dnešní Okresní dům. V té době ale ještě rozhodně budova neoplývala dnešní secesní podobou. Mánes je okouzlen místními hanáckými děvčaty a ženami a postupně je začíná v sále hostince malovat v krojích a tyto skici a malby mu pak jsou cennou inspirací v dalších etapách jeho umělecké tvorby.
Blízká obec Uhřičice se může pochlubit hned několika zajímavými stavbami. Jednou z nich je bezesporu zdejší uměle vybudované křížení dvou vodních toků, a to říčky Valové a Bolelouckého náhonu. Toto křížení bylo vytvořeno takzvaným podtokem, pro který se vžilo označení sifon. Ten je největší svého druhu v Evropě a vznikal v letech 1908-11. Dnes nás k této technické památce dovede značená turistická stezka. Jen kousek od něj najdeme most přes říčku Valovou. Na zábradlí jsou i dnes stále patrné zásahy dum-dum nábojů po přestřelce mezi Němci a partyzány na konci II. světové války.
Naposledy se o tomto městě s šesti tisíci obyvateli hovořilo v říjnu roku 2020. Tehdy jedna ze soukromých místních staveb, a to konkrétně přístavba rodinného domu, vynikla natolik svým spojením s okolní přírodou, že si vysloužila prestižní titul Stavba roku 2020.
Znakem města Kojetína je modrý štít se zlatým červeně mřížovaným břevnem. Tento znak upomíná na držení města pražským arcibiskupstvím. Nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1747 můžeme najít na soše svatého Vendelína na Masarykově náměstí vedle mariánského sloupu.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Katastrem města Kojetín prochází dálnice D1; pro návštěvu je vhodné použít exit 253. Stejně tak katastrem prochází silnice I. třídy číslo 47, aniž by se stejně jako dálnice města dotkla. Přímo v centru se pak střetávají silnice II. tříd číslo 367 a 436. Vzdálenosti Kojetína z českých měst: Praha (263 km), Olomouc (32 km), Ostrava (102 km), Zlín (40 km), Brno (60 km), Pardubice (153 km).
Autobus: Autobusové spojení do Kojetína je z Olomouce, Přerova, Prostějova, Kroměříže, Stříbrnice, Chropyně a Zlína.
Vlak: Přímé železniční spoje nás do Kojetína dovezou z Brna, Bohumína, Olomouce, Nezamyslic, Přerova, Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí, Kroměříže, Vyškova na Moravě, Osíčka, Bystřice pod Hostýnem a Frenštátu pod Radhoštěm.
★★★★ - Akvadukt Sifon, Uhřičice:
Mistrovské dílo vodního stavitelství. Akvadukt zvaný Sifon byl postaven v roce 1908-11. Řeka Valová jím překonává Boleloucký náhon.
Poloha: 49.3775717N, 17.3043531E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Uhřičice (1,6 km)
Vlaková zastávka: Kojetín (4,3 km)
★★★ - Synagoga Kojetín, Kojetín:
Bývalá synagoga v Kojetíně byla postavena v roce 1454. Patří tak nejen k nejstarším budovám Kojetína, ale i k nejstarším židovským stavbám v zemi. V současnosti slouží jako dům Boží Církve československé husitské, pro kterou byla upravena po válce v roce 1953. Z původního vybavení se dochovalo jen obřadní umyvadlo. Na zdi synagogy jsou pamětní desky se jmény 59 kojetínských židů, kteří za II. světové války zemřeli v koncentračních táborech Terezín, Osvětim, Minsk, Treblinka, Malý Trostinec a Raasiku-Jagala.
Poloha: 49.3534622N, 17.3011303E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kojetín, Náměstí (250 m)
Vlaková zastávka: Kojetín (1,1 km)
★★ - Kostel svatého Bartoloměje, Polkovice:
Kostel postavený v letech 1908 až 1909 v novogotickém slohu. Je dominantou obce. V současnosti jsou ve věži umístěny dva nové zvony a dosud funkční hodinový stroj.
Poloha: 49.3898708N, 17.2610058E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Polkovice, Restaurace (190 m)
Vlaková zastávka: Kojetín (6,5 km)
★★ - Židovský hřbitov Kojetín, Kojetín:
Jeden z nejstarších židovských hřbitovů. Byl s největší pravděpodobností založen už v druhé polovině 15. století. V roce 1574 byl rozšířen. Nejstarší čitelný náhrobek pochází ze 17. století; celkem zde najdeme 426 náhrobních epitafů. V době II. světové války byl fatálně hřbitov poničen nacisty a byla zbořena secesní obřadní síň z roku 1901.
Poloha: 49.3596325N, 17.2978028E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kojetín, Náměstí (1 km)
Vlaková zastávka: Kojetín (1,9 km)
★★ - Okresní dům, Kojetín:
V této budově byl od počátku 19. století zájezdní hostinec U Zlatého křížku. V únoru 1849 tam pobýval a tvořil obrazy zdejších hanáckých žen Josef Mánes. V roce 1911 byla budova přetavena do dnešní secesní podoby podle návrhu architekta Františka Skopalíka. Dnes ji využívá městské Vzdělávací a informační centrum.
Poloha: 49.3530000N, 17.3028856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kojetín, Náměstí (60 m)
Vlaková zastávka: Kojetín (1 km)
★ - Kaple svaté Anny, Křenovice:
Kaple stojí u pramene vody. Jedná se o bývalé poutní místo, kam věřící chodili za zázračnou vodou. V posledních letech však hygienické rozbory dokládají, že zdejší voda kvůli velkému použití dusíkatých hnojiv a močoviny na okolních polích není ani pitná. Lidé dřív používali tuto vodu také na ředění pálenky, ale ani to není vhodné, protože tvrdá voda by pálenku nepříjemně zakalila. Tyto skutečnosti však nemohou ubrat na estetice a kráse zdejšího prostředí.
Poloha: 49.3247642N, 17.2829608E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Křenovice, Na Zábrani (1 km)
Vlaková zastávka: Kojetín (4,2 km)
★ - Akvadukt Vantroky, Uhřičice:
Betonový akvadukt je technickou památkou. Po akvaduktu překonává Mlýnský náhon další vodní kanál vedoucí od obce Uhřičice.
Poloha: 49.3720583N, 17.3010839E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Uhřičice (0,8 km)
Vlaková zastávka: Kojetín (3,3 km)
Výlet 1: Procházka hanáckou krajinou kolem Kojetína přes unikátní vodní díla (pěší)
Start: Kojetín, Turistický rozcestník Kojetín – náměstí, bus
Cíl: Kojetín, Turistický rozcestník Kojetín – náměstí, bus
Délka trasy: 24,1 km
Časová náročnost: 6 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Krajina okolo Kojetína splňuje naprosto představu o ideální krajině na Hané. Inu, proč by jinak navštívil právě Kojetín v únoru 1849 slavný malíř Josef Mánes, aby tu skicoval postavy místních dívek a žen? A o tom všem je tento výlet. Nečekejme žádné odzbrojující a dechberoucí památky, v mnohém případě půjde jen o zajímavé stavby se zvláštní historií. Důležité bude do sebe nasát tu atmosféru hanácké krajiny. Nejvyšší bod výletu leží ve výšce 235 metrů nad mořem a najdeme ho v lokalitě Žejdlíky nedaleko Uhřičic. Nejníže budeme na opačné straně výše zmíněné obce v lokalitě zvané Zábrodí. Tam budeme jen 193 metrů nad mořem.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je pouhých 56 metrů. Zkrátka co bychom očekávali od Hané, která je rovná jako placka, že? Přesto jsme výlet zasunuli do druhého náročnostního stupně, a to hlavně kvůli délce, která dosahuje téměř 25 kilometrů.
Zastávky:
Křenovice, Kaple svaté Anny (4,7 km) – Polkovice, Kostel svatého Bartoloměje (16 km) – Uhřičice, Akvadukt Sifon (20,3 km) – Uhřičice, Akvadukt Vantroky (21,3 km) – Kojetín, Židovský hřbitov Kojetín (22,9 km) – Kojetín, Bývalá synagoga Kojetín (23,8 km) – Kojetín, Okresní dům (24 km)
Comments