Nedaleko od Košťan se nachází štola Lehnschafter; jedná se o historické důlní dílo přístupné veřejnosti; starý stříbrný důl je 250 metrů hluboký má dvanáct pater a zdejší chodby byly raženy už ve 14. století
Dodnes se jazykovědci přou, odkud se název Košťany vzal a co vlastně znamená; situaci stěžuje i skutečnost, že v průběhu historie se objevilo celkem deset variant názvu tohoto sídla. Odborníci se přiklánějí ke dvěma variantám; podle jedné jde o zkomolené německé slovo znamenající les, podle druhé název přinesli v dávné době horníci z Británie nebo dokonce samotní Keltové
Košťany (německy Kosten) jsou poměrně novým městem, které získalo městský status až v roce 1994. Dnes tu žije 3 100 obyvatel; jejich počet ale výrazně vzrostl na přelomu tisíciletí, kdy se z Košťan stalo satelitní městečko pro obyvatele Teplic.
Lámete si hlavu nad tím, co název znamená? Podle jedné hypotézy jde o německou zkomoleninu slova chvosten, což znamená les s houštinami a křovinami. Podle druhé hypotézy jde o překroucené kornské slovo costean, což znamená naleziště cínu. Konec konců cín se tady kdysi těžil a jsou tu i stopy Keltů, kteří sem mohli toto slovo zavléct.
Kromě starých Keltů mohli výraz do Čech přinést také cornwallští horníci, kteří ze své domoviny v Anglii naprosto běžně ve středověku chodili pracovat do dolů po celé Evropě. Zajímavé je sledovat, jak se název města v průběhu let vyvíjel.
První zmínka o obci pochází z roku 1394, kdy obec nesla název von Costen, hned za další čtyři roky už je v mapách napsáno von Kosten. V dalším roce se už ale píše de villa Costen, v roce 1404 čteme Kosten, v roce 1459 Kostna a v roce 1628 známe toto místo pod názvem Chostna. Další změna na Chossten přichází v roce 1664, o deset let později je to Kosten. Pak je klid až do roku 1854, kdy je tu nový název Kosteny a v roce 1923 se dočkáme finálového Košťany.
Ve 14. a 15. století se zde střídaly dva vládnoucí rody – Hrabišicové a Lobkowiczové; oba rody založily jmění na zdejší těžbě stříbra a cínu. Lobkowiczové ve městě nechali postavit lovecký zámeček, ten byl později přestavěn na letní sídlo rodu.
V 19. století dochází nejen v Košťanech k velkému rozvoji průmyslu; tady se to projevuje tím, že tu vzniknou dvě fabriky na šamotové zboží, tři textilky a šest skláren. V jedné z nich – ve sklárně Osram – bylo poprvé v Evropě v roce 1923 použito při výrobě žárovkových baněk neolovnaté magnéziové sklo.
V roce 1930 dosáhly Košťany vrcholného počtu obyvatel – 6097. Už tehdy měla obec charakter příměstského sídla, jenže první velký úbytek přišel po Mnichovu, kdy oblast opustilo 1700 Čechů, kteří utekli do vnitrozemí; druhým důležitým mezníkem byl pak odsun Němců po roce 1945.
V 50. a 60. letech dochází k rozvoji těžební průmyslu a ani Košťany nejsou ušetřeny. Celá severní část obce až po náměstí mizí v hlubinné jámě; zmizela celá železniční trať včetně nádraží, zlikvidovány byly celé podniky a obchody.
Nad městem Košťany nedaleko státní hranice leží obec Mikulov. Tady najdeme prohlídkovou štolu Lehnschafter, která je označována za jednu z nejzajímavějších podzemních lokalit v zemi. Dvanáctiposchoďový a 250 metrů hluboký důl na stříbro má funkční chodby ze 14. století.
Z jiné staré těžební štoly v Mikulově, kde se těžil arsenopyrit, vytékal donedávna minerální pramen s unikátním složením. Obsahoval zvýšené množství arsenu, dnes už ale pramen zapadl do země.
Znakem Košťan je červený štít, z jehož paty vyrůstají tři kopce. Vrch v popředí je zelený, dva kopce na pozadí jsou černé. Přes čelní zelený vrch jsou křížem položeny hornická kladívka a přes ně stříbrný skleněný pohár nálevkového tvaru s dvěma řadami skleněných ozdob. Spodní řada je složena ze tří skleněných kuliček, vrchní z pěti. Nad trojicí kopců vyrůstajících z paty znaku se vypíná od prsní výšky stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou, plazeným jazykem a zbrojí. Lev je situovaný vpravo.
Dopravní obslužnost:
Auto: Košťany neprochází žádná hlavní silnice. V katastru města, ale mimo jeho střed vede hlavní silnice číslo 27. Vzdálenosti Košťan z českých měst: Praha (98 km), Ústí nad Labem (28 km), Karlovy Vary (96 km), Liberec (123 km), Plzeň (187 km).
Autobus: Autobusové spojení do Košťan je z Oseku, Krupky, Dubí, Moldavy a Teplic.
Vlak: Vlakové spojení do Košťan neexistuje. Nejbližšími železničními zastávkami jsou Oldřichov u Duchcova a Střelná v Krušných horách.
★★★★ - Vyhlídkové místo Pramenáč, Košťany:
Nejvyšší vrch Cínovecké hornatiny. Dosahuje výšky 909 metrů nad mořem a jedná se o plochý vrchol širokého rozvodného typu. V nejvyšších partiích narazíte na rašeliniště. Při cestě vzhůru po takzvaném Mikulovském černém okruhu nepřehlédněte hned pod Pramenáčem Kamenná slunce. Tyto konkrétní útvary ale nevznikly jako ostatní podobná slunce sopečnou činností, ale zde jde o pukliny ve skále vzniklé po odstřelu zdejších skal. Poloha: 50.6991786N, 13.7317783E
Parkoviště: u chaty Vitíška (1,5 km)
Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitíška (2,7 km)
Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (2,7 km)
★★★ - Vyhlídka Vlčí kámen, Košťany:
Rozměrný skalní výchoz najdeme ve výšce 614 metrů nad mořem. Je z něj krásný výhled na Teplice a na nejbližší okolí.
Poloha: 50.6776733N, 13.7351658E
Parkoviště: v lokalitě Střelná – sídliště (1,5 km)
Autobusová zastávka: Košťany, Střelná, sídliště (1,9 km)
Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (1,3 km)
GALERIE: VYHLÍDKA VLČÍ KÁMEN
★★★ - Přírodní zajímavost Střelenská louka, Košťany:
Takto vypadaly nedávno v Krušných horách všechny louky. Dnes je však Střelenská louka už světlou výjimkou. Jedná se o vlhkou louku, jejíž různorodost se udržuje pokosem a občasným rozoráním. To brání tomu, aby se silnější rostliny pustily kořeny do těch slabších. Lokalita byla odkoupena v rámci projektu Místo pro přírodu. Nejvzácnější obyvatelkou louky je určitě kapradinka Hadilka obecná.
Poloha: 50.6652189N, 13.7483028E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Košťany, Střelná, U kapličky (110 m)
Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (1,7 km)
★★ - Štola Lehnschafter, Mikulov:
Jedno z nejstarších a nejrozsáhlejších těžebních děl Krušnohoří. Těžilo se tu od počátku 13. století bez přestávky až do roku 1851. Dobývala se tu stříbrná ruda. Důl je hluboký 250 metrů a má 12 pater. Prohlédnout si můžeme důlní chodby vzniklé ve 14. století, ukázku praní rudy a těžební stroj poháněný vlastním pohonem. Je vhodné se objednat předem, můžeme zvolit okruh hodinový nebo třeba osmihodinový.
Poloha: 50.6908219N, 13.7212628E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mikulov (430 m)
Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (430 m)
★★★ - Vyhlídkové místo Vitíška, Mikulov:
Omračující vyhlídkové místo nad jižním svahem hory Klínovčík. Kousek od horské chaty Vitíška nabízí pohled směrem na jižní svahy do údolí, kterým supí nahoru železniční trať do Modravy.
Poloha: 50.6976156N, 13.7166292E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitíška (0,8 km)
Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (1,1 km)
★★ - Železniční viadukt, Mikulov:
Technická památka na Moldavské trati. Železniční viadukt vznikl v 80. letech 19. století. Stojí na vysokých zděných pilířích a jde o příhradovou konstrukci. Nejvíce byla stabilita viaduktu ohrožena v roce 2017, kdy došlo k sesunu půdy a zabezpečení svahu trvalo přes rok a kvůli tomu nejezdili v úseku Mikulov – Modrava v Krušných horách vlaky.
Poloha: 50.6963239N, 13.7105781E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitíška (400 m)
Vlaková zastávka: Mikulov – Nové Město (1,9 km)
★★ - Lovecký zámeček Střelná, Košťany:
Zámeček patřil rodině Lobkowiczů. Nechali si ho postavit na konci 18. století. O sto let později teplický architekt Sigmund provedl přestavbu v alpském neogotickém stylu. Lobkowiczové budovu používali jako lovecký zámeček, později jako letní sídlo. Od roku 1919 v něm byly byty, po druhé světové válce lesnické učiliště. V roce 2010 budova přešla do soukromého vlastnictví.
Poloha: 50.6656722N, 13.7581900E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Košťany, Střelná, U kapličky (0,9 km)
Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (2,4 km)
★ - Kostel svatého Mikuláše, Mikulov:
Mikulov založili němečtí horníci. Pro ně tu byl vybudován v 16. století tento kostel. Poslední barokní přestavba se do něj vtiskla v roce 1770. Po vysídlení Němců po druhé světové válce začal svatostánek chátral. Nejcennější z vnitřního vybavení jsou dvě pozdně gotické sochy svatých Petra a Pavla z období kolem roku 1520, a to i přesto, že byly nevhodně polychromovány.
Poloha: 50.6878161N, 13.7225489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mikulov (70 m)
Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (0,7 km)
Výlet 1: Stoupání kolem krušnohorské železnice ze Střelné až k vyhlídkám Pramenáč, Vitíška a Vlčí kámen (pěší)
Start: Košťany, Informační centrum na Mírovém náměstí
Cíl: Košťany, Informační centrum na Mírovém náměstí
Délka trasy: 19,4 km
Časová náročnost: 6:30 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet začínáme na nejnižším bodě trasy – ve výšce 277 metrů nad mořem. Odsud plynule ale soustavně stoupáme až na nejvyšší místo, na vyhlídku Pramenáč. Ta je ve výšce 909 metrů nad mořem a jde o nejvyšší bod celého okresu Teplice. Převýšení výletu je 710 metrů.
Vhodnost: Stoupání výletu je sice pozvolné, ale značné. Proto patří výlet k těm náročnějším. Pozor si dejte v oblasti železničního viaduktu, kde se budeme chvíli pohybovat po hlavní silnici. Další problematickou skutečností můžete být fakt, že pár úseků musíme projít po neznačených trasách. Proto je vhodná navigace. Náročnost tohoto výletu lze na desetistupňové škále vyjádřit stupněm osm.
Zastávky:
Košťany, Lovecký zámeček Střelná (1,5 km) – Košťany, Skalní útvar Kamenné slunce (7,7 km) – Košťany, Vyhlídkové místo Pramenáč (8,2 km) – Mikulov, Vyhlídkové místo Vitíška (10 km) – Mikulov, Železniční viadukt (11,2 km) - Mikulov, Prohlídková štola Lehnschafter (13,4 km) – Mikulov, Kostel svatého Mikuláše (13,9 km) – Košťany, Vyhlídka Vlčí kámen (15,5 km) – Košťany, Přírodní zajímavost Střelenská louka (18,2 km)
Comments