KRALUPY NAD VLTAVOU

Kralupy nad Vltavou to neměly nikdy příliš jednoduché – smutné označení „České Drážďany“ si vysloužily kvůli spojeneckému náletu z 22. března 1945, který z nich udělal válkou nejpostiženější české město; tehdy zahynulo 255 lidí a na město dopadlo 1 500 bomb

Život Kralup utvářela od pradávna Vltava; tvořila a modelovala údolí, přinášela úrodné bahno anebo taky ničila a zabíjela, což se projevilo naposled v roce 2002; oblast je posledním skalnatým úsekem řeky v Pražské plošině, pak už se otevře úrodná Polabská nížina a Vltava se vydá vstříc svému splynutí s Labem; pozůstatky pradávných toků jsou v lokalitě Přírodní památka Hostibejk, která vznikla ještě před tím než se Vltava vyčlenila z pradávného moře a také geologické voštiny, které fascinují při procházce Dvořákovou stezkou z Kralup nad Vltavou do Nelahozevse

Kralupy nad Vltavou (německy Kralup an der Moldau) jsou městem s 18 000 obyvateli.

Miřejovické kolo používá šípovou ozubnici, která se stala inspirací pro logo firmy Citroen; kolo najdeme na nábřeží v Kralupech nad Vltavou

Přídomek nad Vltavou dostaly, aby se odlišily od dvou dalších Kralup, které v Čechách byly. Dnes je to zbytečné, protože ani jedny už neexistují. Kralupy u Žatce zanikly už ve středověku, Kralupy u Chomutova, nebo jak se jím dřív říkalo také Německé Kralupy, zničila severočeská hnědouhelná těžba.

Možná, že je zajímavé se na chvíli zastavit u původu názvu. Jedna skupina lingvistů usuzuje, že původ je v „korlupení“, tedy ve zbavování stromů kůry. Biologové ale zvedají prst, že korlupenit se mohlo kdekoliv, ale rozhodně ne v Kralupech, protože to je oblast, kdy nikdy žádné souvislejší lesy neexistovaly. Přichází tedy na řadu druhé vysvětlení původu jména. Takže tu docházelo ke „kur loupení“, zkrátka pokud někdy nějaká slípka běhala po světě, místní chmátáci ji pěkně ukradli.

Věříme tomu, že místní se už se svými zlodějskými předky vyrovnali a jsou pyšní na spoustu jiných věcí.

Historie Kralup je poměrně dlouhá a oblast kolem Vltavy byla osídlena už dávno v pravěku. První prokazatelná zmínka pochází ale z 6. dubna 1253, kdy král Václav I. věnoval několik obcí, včetně Kralup, křížovníkům s červenou hvězdou.

Zásluhou křižovníků zde vznikl náhon, který byl vysunut z řeky Vltavy a tvořil přirozenou obranu nově postavené tvrze. Jenže výstavbou této tvrze se křižovníci s červenou hvězdou výrazně zadlužili, a tak jim nezbylo nic jiného, než Kralupy jako zástavu postoupit pražskému arcibiskupovi a míšeňskému biskupovi.

Tři Nelahozeveské železniční tunely jsou vykutány do pískovcových skal

Tak to bylo až do roku 1377, kdy byly vykoupeny zpět. V majetku řeholního řádu zůstaly ale jen 30 let, protože v roce 1407 byly Kralupy prodány písaři Starého města pražského Janu z Weiburka. I tento stav trvá jen krátce, protože husitské bouře vyženou tohoto pána z Kralup a dojde k výraznému poničení. Zdecimovaná tvrz se na sklonku husitských válek vrátí znovu křížovníkům, ale ti už o ní nejeví zájem. Obec však křížovníci spravují dál.

Následuje období střídmého ničím nevybočujícího růstu, který je však narušen až s příchodem třicetileté války. Tehdy o Kralupy znovu přichází řád, protože jej v roce 1619 stavovští direktoři zabavují a přenechávají ho Vilému staršímu Popelovi z Lobkowicz. Jenže i jemu seberou pobělohorské konfiskace majetek, a tak se Kralupy znovu vracejí pod náboženskou správu.

Za vznik voštin v pískovcových skalách u Kladrub nad Vltavou může řeka Vltava

Kralupy nad Vltavou tak patřili jednomu majiteli s malými pauzami po celou dobu šesti století, což je v českých podmínkách skutečně výjimečný výkon.

Řád držel obec ve svém vlastnictví až do roku 1848 a pak se začaly dít divy. Ještě v tom revolučním roce byly Kralupy obyčejnou vesničkou, kde bychom stěží napočítaly třicet stavení, pak ale byla přivedena od Prahy železnice a technický pokrok a rozvoj už se nedal zastavit.

Vznikaly fabriky, rozrůstaly se služby, byl postaven pivovar, cukrovar, do Kralup vstoupil chemický průmysl a samotné sídlo si říkalo o to, aby se změnilo ve město. To se povedlo až v roce 1902, protože do té doby nebyla splněna jedna z podmínek povýšení na město, v Kralupech totiž nestál pořádný kostel. Ten vyrostl na konci 19. století a dodnes je dominantou centrálního náměstí.

Vnitřek novogotického kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v Kralupech nad Vltavou

V Kralupech nad Vltavou se narodili dva slavní rodáci – židovský malíř Georges Kars, který pod tlakem informací o holocaustu a nacistických zvěrstvech ukončil svůj život skokem z ženevského bytu v pátém patře v roce 1945. O čtyři roky ho přežil další rodák, český válečný fotograf Jindřich Bišický.

Na kralupském hřbitově našel poslední spočinutí i jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert. Když k tomu připočteme, že v nedaleké Nelahozevsi se narodil v zahraničí nejznámější český hudební skladatel Antonín Dvořák a v malé obci Postřižín pak spatřil v roce 1878 světlo světa František Janda – Suk, což byl první český olympionik s medailí, tak nutno říct, že Kralupy a okolí mají na rodáky šťastnou ruku.

Nábřeží řeky Vltavy nabízí v Kralupech nad Vltavou hezká místa k procházce

Je nutné dodat, že Janda – Suk žije ve světových atletech dodnes. Vždyť to byl právě on, kdo prosadil hod disku způsobem otočkou, jakým se hází dodnes. Na druhou stranu je pravda, že za stříbrnou medaili hodem 35 metrů a 14 centimetrů získal skutečně cenou památku – stolní kalendář.

A když jsme u těch zajímavostí této oblasti, tak nesmíme zapomenout na západní část nedaleké Nelahozevsi. Najdete zde největší úložiště českých ropných zásob. Pokud pojedete tímto krajem, už zdáli uvidíte gigantické nádrže. Končí tu ropovody Ingolstadt a Družba a do nádob se vejde víc než jeden a půl milionů kubíků ropy.

Socha Josefa Švejka se stala cílem mnoha fotografií z Kralup nad Vltavou

Znakem města Kralupy nad Vltavou je modrý štít se stříbrnou hradební zdí z kvádrů a s cimbuřím o sedmi stínkách. Hradba je uprostřed prolomena bránou, zaklenutou velkými klenáky. Nad zdí vynikají dvě čtyřhranné, stříbrné věže, každá s jedním gotickým oknem, s červenou špičatou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi je červený štítek se stříbrným korunovaným dvouocasým českým lvem a nad štítkem je koruna napodobující českou královskou korunu. Na stínkách cimbuří jsou zlatá písmena tvořící nápis KRALUPY a na třetí řadě kvádrů je po obou stranách brány nápis LÉTA 1881. V bráně je vytažena stříbrná mříž a pod ní stříbrné ozubené kolo a za ním dvě zkřížená hornická kladiva, stříbrná s hnědými topůrky.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Kralupy nad Vltavou leží v těsné blízkosti dálnice D8 u exitu 9. Městem procházejí ještě silnice 240 a 101. Vzdálenosti Kralup nad Vltavou z českých měst: Praha (33 km), Ústí nad Labem (65 km), Karlovy Vary (119 km), Plzeň (104 km), České Budějovice (172 km), Pardubice (119 km), Hradec Králové (121 km), Jihlava (152 km), Liberec (109 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kralup nad Vltavou je z Neratovic, Prahy, Kladna, Obříství, Mělníka, Újezdce a Ledčic.

Vlak: Kralupy nad Vltavou jsou na hlavním železničním koridoru. Spojení je s Neratovicemi, Kladnem, Prahou, Perucí, Slaným, Roudnicí nad Labem, Ústím nad Labem, Velvary, Děčínem, Lužcem nad Vltavou, Vraňany, Cheb, Louny a Klobuky v Čechách.

Zámek Nelahozeves je rodovým sídlem Lobkowiczů

★★★★★ - Zámek Nelahozeves, Nelahozeves:

Půvabný zámek je spjat s rodem Lobkowiczů. První z rodu, kdo byl majitelem zámku, byla uznávaná Polyxena z Lobkowicz. Tak se ale stalo až po roce 1623. Stavět se renesanční zámek začal už o 70 let dřív, a to zásluhou Floriána Gryspeka z Gryspachu. Dnes můžeme na zámku spatřit hlavně rodovou historii Lobkowiczů a předměty spojené s touto šlechtickou větví. Na zámku Nelahozeves se nachází i největší soukromá sbírka knih, ta ale bohužel není běžně veřejnosti přístupná.

Poloha: 50.2610633N, 14.3014178E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Nelahozeves (80 m)

Vlaková zastávka: Nelahozeves zámek (260 m)

GALERIE: ZÁMEK NELAHOZEVES

Jedna z nejkrásnějších ukázek voštin v lokalitě Dvořákovy stezky mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí

★★★★ - Dvořákova cesta, Kralupy nad Vltavou:

Spojuje Kralupy a Nelahozeves. Nejzajímavější místa najdeme v první části do zámku v Nelahozevsi. Prohlédnout si tu totiž můžeme zajímavý útvar v pískovcích – takzvané voštiny. Ty vytvořil dávný tok řeky Vltavy a svědčí o poloze řeky dlouho před tím, než se zařízla do hlubokého údolí. Za zmínku také stojí prohlídka zdejších železničních tunelů, které jsou proraženy do pískovcových skal. Je potřeba ale dbát extrémní opatrnosti, protože tunely leží na hlavním železničním koridoru spojujícím Prahu s Berlínem.

Poloha: 50.2516272N, 14.3024800E

Parkování: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nelahozeves (1,4 km)

Vlaková zastávka: Nelahozeves zámek (1,6 km)

GALERIE: DVOŘÁKOVA CESTA

★★★★ - Přírodní památka Hostibejk, Kralupy nad Vltavou:

Dnes pískovcový kopec nad městem byl v pravěku dnem moře. Při procházce místním parkem můžeme obdivovat a číst v jednotlivých geologických vrstvách. Za 2. světové války památka našla prozaičtější využití. Do měkkého pískovce byly vyhloubeny protiletecké kryty a na samém vrcholu vznikla protiletecká střílna. Z ní je nejkrásnější pohled na celé město. O něco níž najdeme romantičtější altánek s další vyhlídkou na Kralupy nad Vltavou.

Poloha: 50.2422103N, 14.3056750E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, OSP (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (1,1 km)

GALERIE: HOSTIBEJK

Pískovcový útvar Zkamenělá hospodská na vrchu Hostibejk v Kralupech nad Vltavou

★★★ - Zkamenělá hospodská, Kralupy nad Vltavou:

Jedná se o zajímavý pískovcový útvar. Ten je součástí lokality Hostibejk a váže se k němu pověst, kterou jako první popsal v roce 1852 archeolog amatér kněz Václav Krolmus. Legenda vypráví, že kdysi byla na Hostibejku hospoda s hostinskou, která byla v té době v požehnaném věku. Kolem projíždějící sedlák Šesták se chtěl v hospodě osvěžit, jenže hospodská krátce předtím hospodu zamkla a odešla na Hostibejk na trávu, kterou zde srpem zžínala. Žíznivý sedlák hospodskou proklel, že není otevřeno a ona se na stráni proměnila v kámen. Zda je legenda pravdivá nelze určit, sedlák Šesták však byl skutečnou historickou postavou.

Poloha: 50.2434533N, 14.3048383E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, Lobeč (0,6 km)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (1,1 km)

Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi

★★★ - Rodný dům Antonína Dvořáka, Nelahozeves:

Antonín Dvořák byl a je dodnes v zahraničí nejhranějším českým skladatelem. V tomto domě, který dnes slouží jako jeho památník, se narodil v roce 1841. V blízkosti najdeme i krásnou nadživotní sochu umělce. Jejím autorem je Zdeněk Hošek a pochází z roku 1988. Socha Antonína Dvořáka nese název Zamyšlený.

Poloha: 50.2624978N, 14.3014247E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Nelahozeves (90 m)

Vlaková zastávka: Nelahozeves zámek (100 m)

Kostel v Kralupech nad Vltavou je zasvěcen svatému Václavovi a Nanebevzetí svaté Marie

★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava, Kralupy nad Vltavou: Jednou z nejtvrdších zkoušek pro kostel byly záplavy v roce 2002. Po nich musel projít nákladnou a dlouhou rekonstrukcí. Novogotický kostel vznikl ve městě na konci 19. století a jeho hlavní věž se tyčí nad městem do výše 63 metrů.

Poloha: 50.2406972N, 14.3103736E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, Městský úřad (150 m)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (430 m)

GALERIE: KOSTEL V KRALUPECH

Kostel svatého Jakuba Staršího v městské části Kralup nad Vltavou Minice

★★★ - Kostel svatého Jakuba Staršího, Kralupy nad Vltavou:

Najdeme ho v městské části Minice a jedná se o nejstarší stavbu ve městě. Vznikl už za vlády Karla IV. Dnešní podoba pochází ale z pozdějších přestaveb a nese se ve stylu novorenesance. V kostele měli svatbu Antonín Seifert a Marie Borutová – rodiče básníka Jaroslava Seiferta.

Poloha: 50.2244472N, 14.2995231E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, Minice (200 m)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou Minice (290 m)

Miřejovické vodní kolo v nedaleké vodní elektrárně fungovalo až do počátku 21. století; dnes se stalo ozdobou kralupského nábřeží

★★ - Miřejovické kolo, Kralupy nad Vltavou:

Kdysi významná součást miřejovické vodní elektrárny, dnes působivá ozdoba kralupského nábřeží. Ozubené kolo sloužilo jako převod v soukolí hydroelektrárny. Toto kolo pracuje s takzvanou šípovou ozubnicí, která bývá u podobných zařízení spíše raritní. Inspiraci si u ozubnice vzala firma Citroen, která na ní postavila dokonce své logo, což při pohledu na Miřejovické kolo určitě dojde. Celé zařízení fungovalo mezi lety 1928 – 2011. Nedaleko pak najdeme další technickou zajímavost - převodové kolo s pastorkem z bývalé Francisovy turbíny ze stejné vodní elektrárny.

Poloha: 50.2444264N, 14.3117133E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, U Cukrovaru (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (1,1 km)

GALERIE: MIŘEJOVICKÉ KOLO

Josef Švejk v Kralupech nad Vltavou se svým psem vyhlíží drogistu Vaňka z Kralup

★★ - Socha Josefa Švejka, Kralupy nad Vltavou:

Socha odkazuje na slavný román Jaroslava Haška. Podle něj Švejk čekal na jistého drogistu z Kralup. Proto sochař Albert Králička vytvořil v roce 2017 postavu slavného vojáka s obličejem Rudolfa Hrušínského, jak sedí na lavičce se svým psem a vyhlíží svého oblíbeného drogistu. V blízkosti najdeme i pamětní desku. Místo se stalo zajímavým zpestřením procházky po městě a slouží jako častý cíl fotografování místních i turistů.

Poloha: 50.2408469N, 14.3109519E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, Městský úřad (90 m)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (420 m)

Pamětní deska u sochy Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou

Masarykův most v Kralupech nad Labem vyrůstal po dobu tří let ve 20. letech 20. století

★★ - Masarykův most, Kralupy nad Vltavou:

O most město usilovalo dlouhá léta. Vybudován byl v letech 1926-8. Za první republiky se na něm vybíralo mýtné. Domek výběrčího se zachoval na kralupské straně mostu, jen má dnes zazděná okna i dveře. Železobetonový most má pouze jeden oblouk, protože podle zadání nesměly pilíře stát uprostřed toku řeky Vltavy. Most je dnes technickou památkou.

Poloha: 50.2408469N, 14.3109519E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Kralupy nad Vltavou, Městský úřad (90 m)

Vlaková zastávka: Kralupy nad Vltavou (420 m)

GALERIE: VLTAVSKÉ NÁBŘEŽÍ

★★ - Přírodní památka Minická skála, Kralupy nad Vltavou:

Místní skále říkají Havlíčkova skála. Důvodem je to, že z bočního pohledu prý skalní masiv připomíná profil slavného Karla Havlíčka Borovského. Skála je ale chráněna z jiného důvodu. Jedná se o jednu z posledních lokalit v České republice, kde je možné najít Česnek tuhý.

Poloha: 50.2184311N, 14.2872458E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Holubice (2,8 km)

Vlaková zastávka: Otvovice (0,9 km)

GALERIE: KRALUPSKÉ OBRÁZKY

Výlet 1: Z Kralup nad Vltavou přes Nelahozeves po stopách Antonína Dvořáka, Jaroslava Seiferta i vojáka Švejka (pěší)

Start: Kralupy nad Vltavou, Turistický rozcestník Kralupy nad Vltavou – železniční stanice

Cíl: Kralupy nad Vltavou, Turistický rozcestník Kralupy nad Vltavou – železniční stanice

Délka trasy: 17,3 km

Časová náročnost: 5 hodin 5 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je procházkou po obou březích řeky Vltavy, která nám přiblíží nejzajímavější místa této části republiky. S tímto krajem jsou spojeny životní počátky jednoho z největších hudebních skladatelů světové historie – Antonínem Dvořákem, ale i životní sklon jednoho z největších našich básníků – Jaroslava Seiferta. Na odkazy obou při cestě narazíme. Město samotné nenabízí mnoho stavebních památek, a to z důvodu velkého bombardování během druhé světové války. Místo toho můžeme obdivovat řeku Vltavu, které se nabažíme v mnoha pohledech. Nejnižším bodem výletu je prohlídka Miřejovického kola ve výšce 168 metrů nad mořem, nejvyšším bodem pak kraj nad Přírodní památkou Hostibejk s výškou 274 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet není náročný a je pohodový, určený pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Celkové převýšení je 285 metrů a je zařazen ve druhém stupni náročnosti. Pozor musíme dát na dopravní provoz, protože v určitých chvílích půjdeme krátké úseky po hlavních silnicích.

Zastávky:

Kralupy nad Vltavou, Miřejovický regulátor otáček (0,6 km) – Kralupy nad Vltavou, Most Tomáše Garigua Masaryka (0,8 km) - Kralupy nad Vltavou, Miřejovické kolo (1,1 km) – Kralupy nad Vltavou, Dvořákova cesta (2 km) - Nelahozeves, Zámek Nelahozeves (3,6 km) - Nelahozeves, Socha Antonína Dvořáka (3,7 km) – Nelahozeves, Rodný dům Antonína Dvořáka (3,8 km) – Kralupy nad Vltavou, Skalní útvar Zkamenělá hostinská (7,9 km) - Kralupy nad Vltavou, Přírodní památka Hostibejk (8,2 km) – Kralupy nad Vltavou, Přírodní památka Minická skála (11,8 km) – Kralupy nad Vltavou, Kostel svatého Jakuba Staršího (13,4 km) – Kralupy nad Vltavou, Hrob Jaroslava Seiferta (15,4 km) – Kralupy nad Vltavou, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava (16,9 km) – Kralupy nad Vltavou, Socha Josefa Švejka (17 km)

Výhled z PP Hlaváčková stráň na tok řeky Vltavy

★★ - Přírodní památka Hlaváčková stráň, Zlončice:

Velmi strmý svah nad řekou Vltavou. Jedná se o jedno z nejčetnějších míst výskytu chráněného Hlaváčka jarního. Trsy žlutých květů vysokých zhruba 8 centimetrů zaplaví na jaře svahy a doslova rozzáří kopec do zlatova. Nejideálnějším časem k návštěvě je tedy duben a květen. Zároveň místo poskytuje zajímavé pohledy na řeku Vltavu.

Poloha: 50.2128886N, 14.3577992E

Parkování: na břehu Vltavy

Autobusová zastávka: Máslovice (2,4 km)

Vlaková zastávka: Libčice nad Vltavou (3,3 km)

★ - Plavební komora Dolánky, Zlončice:

Technická památka, kterou najdeme na pravém břehu řeky Vltavy. Leží přímo pod Přírodní památkou Hlaváčková stráň a lodím pomáhá překonávat zdymadlo Dolany. Zájemci o technické památky si ji mohou prohlédnout.

Poloha: 50.2147714N, 14.3548394E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Zlončice (2,1 km)

Vlaková zastávka: Libčice nad Vltavou (2 km)

Zámek v Chvatěrubech nebyl nikdy dokončen

★ - Zámek Chvatěruby, Chvatěruby:

Zámek, který nebyl nikdy dostavěn, je ozdobou obce Chvatěruby. Původní tvrz nejprve přestavovali Zajícové z Hazmburka na hrad, Lobkowiczové se rozhodli, že z něj udělají renesanční zámek, ale nechali ho poté zpustnout. O barokní přestavbu se pokoušel Kryštof Karel Voračický, nikdy ale nebyla dokončena a rozestavěný na skále zůstal zámek dodnes. Dokončit ho se pokoušejí manželé Drášilovi z Prahy, kteří ho zakoupili v roce 1991.

Poloha: 50.2325153N, 14.3421450E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Chvatěruby (0,8 km)

Vlaková zastávka: Chvatěruby (0,9 km)

KRALUPY NAD VLTAVOU