★★★★ - Zřícenina hradu Krupka, Krupka (UNESCO):
Gotický hrad na ostrohu nad Horským potokem. Počátkem 14. století ho nechal postavit Václav II., Jan Lucemburský ho za dobré služby věnoval Těmovi z Koldic. V roce 1433 ho dobyla vojska husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Pak už Krupka střídá majitele a od roku 1621 je uváděna jako pustá a neobývaná. Dnes je zřícenina vyhledávaným místem nádherných výhledů do okolí. Důmyslnost a preciznost tehdejších stavbařů dokazují více než 6,5 metru široké zdi. V areálu zříceniny je i pamětní kámen Johanna Wolfganga Goetha, který sem nechali umístit místní radní po třetí návštěvě slavného muže v Krupce.
Poloha: 50.6852592N, 13.8554683E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (270 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,7 km)
GALERIE: HRAD KRUPKA
★★★★ - Prohlídková štola Starý Martin, Krupka (UNESCO):
Místo, kde můžeme sfárat do místního podzemí. Ve vnitrozemí narazíme na žílu Lukáš, která je nejdelší cínovou žílou střední Evropy. V rámci prohlídky uvidíme výstavu minerálů a hornin, které se dají najít v oblasti Krupky. Nezapomeňte na krápníky, které se ve štolách tvoří, ale i třeba Pramen štěstí. V blízkosti nalezneme i skanzen staré důlní techniky. I tato štola patřila k důlnímu revíru Steinknochen.
Poloha: 50.6973272N, 13.8467564E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Martinka (70 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)
GALERIE: ŠTOLA STARÝ MARTIN
★★★★ - Poutní místo Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Krupka (UNESCO):
Gotická svatyně v historické části města. Postavena byla v druhé polovině 14. století. Třikrát v historii byla téměř zničena; v roce 1429 kostel podpálili husité, v roce 1479 spolu s celým městem vyhořela a v roce 1633 byla zapálena při nájezdu Sasů. Uvnitř kostela jsou vzácné oltáře z roku 1684; za zmínku stojí kazatelna a varhany. Místní schody ke kostelu jsou poutním místem. Mají být kopií takzvaných Svatých schodů (Scala Santa), po kterých kráčel Ježíš Kristus v paláci Pontia Piláta v Jeruzalémě.
Poloha: 50.6859767N, 13.8561764E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (100 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,4 km)
★★★★ - Vyhlídka Kalvarienberg, Krupka (UNESCO):
Místo na kamenném ostrohu zdobí velký černý dřevěný kříž. Už v roce 1697 tu byla i socha Kalvárie, odtud název místa. Z výhledu je krásně vidět na pás Českého středohoří, Teplicko, ale hlavně na historickou část města Krupka.
Poloha: 50.6891981N, 13.8535372E
Parkoviště: v Krupce (300 m)
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (450 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3 km)
★★★ - Dřevěná zvonice, Krupka (UNESCO):
Městská zvonice se schovává za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Má šindelovou střechu, dřevěné patro a zděnou podezdívku. Pochází ze 17. století a byl v ní kdysi zavěšen jeden z nejstarších a největších českých zvonů – Zuzana. Ten byl odlit v roce 1440 a vážil 3 266 kilogramů. V roce 1916 byl ale roztaven pro válečné účely. Jeho kousek se dochoval v místním muzeu.
Poloha: 50.6862806N, 13.8561281E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (40 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)
★★★ - Vyhlídka Nad Gruntem, Krupka (UNESCO):
Vznikla na kopci nad městskou částí Grunt. Z místa je vidět na hřeben Krušných hor s Liščím vrchem, na městskou památkovou zónu, hrad Krupku a v dálce na jezero Milada.
Poloha: 50.6864761N, 13.8526894E
Parkoviště: v Krupce (0,6 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,7 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,8 km)
★★★ - Kaple svatého Wolfganga, Krupka (UNESCO):
Zasvěcena je patronovi všech horníků. Postavena byla ve 14. století, ale během třicetileté války byla zcela zničena. V letech 1692-1700 byla obnovena v barokním slohu. Podruhé měla namále po 2. světové válce, kdy byla v bojích zdevastována. Opravy se dočkala až na začátku našeho století. Okolo kaple se nachází hornický hřbitov. Místo posledního odpočinku tu ale našli i členové hoteliérského rodu Schreinerů, kteří byli majitelé restaurace na Komáří vížce.
Poloha: 50.7062475N, 13.8524011E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (70 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (7 km)
★★★ - Morový sloup se sochou svatého Františka Xaverského, Krupka (UNESCO):
Proti náklaďáku byl svatý František bezmocný. Mor odezněl v Krupce 3. prosince 1680 na svátek Františka Xaverského, velkého světce bojujícího proti moru. Z vděčnosti pak místní Františku Xaverskému zasvětili morový sloup. Ten je od roku 1717 symbolem města. S morem si svatý František poradil, proti samovolně rozjetému náklaďáku firmy Strabag byl bezmocný. K události došlo 21. června 2016 kdy se prováděla rekonstrukce komunikace na zdejším náměstí. Automobil poškodil kovové zábradlí, sochu i sloup. Škody ve výši 1,5 milionu korun šly z pojistky a svatý František Xaverský se po roce a půl vrátil na svoje místo.
Poloha: 50.6867611N, 13.8553075E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (30 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)
★★★ - Sedmihůrská vyhlídka, Krupka (UNESCO):
Dřevěná vyhlídková plošina s posezením. Široký výhled umožňuje pohled na hřebeny Krušných hor, město Teplice, ale i na areál Chemapetrolu či Prunéřovské elektrárny.
Poloha: 50.7083683N, 13.8277744E
Parkoviště: Parkoviště Komáří vížka (1,9 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (1,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (7,6 km)
GALERIE: SEDMIHŮRSKÁ VYHLÍDKA
★★ - Kostel svaté Anny, Krupka (UNESCO):
Hřbitovní kostel postavený v roce 1516. Věřící o něj neměli zájem. Všimli si ho, až když se opravoval hlavní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krátce po sametové revoluci byl téměř celý kostel rozkraden. Přesto jeho vnitřní dispozice lákají k prohlídce. Zajímavý je kazetový strop a nástěnné malby, kterým vévodí malba Martina Luthera. Ta je jeho českým nejstarším zobrazením. Velkou cenu má devět kamenných náhrobků s erby a emblémy.
Poloha: 50.6841172N, 13.8607897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Škola (390 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2 km)
★★ - Štola Barbora, Krupka (UNESCO):
Nejkrásnější a největší krupská štola. Vznikl tu porub vysoký patnáct, široký dvacet a dlouhý padesát metrů. Na stěnách jsou bílé křemeny, modrý fluorit, biotit, bizmut, krupkait, kettnerit, scheeit, wolframit, kasiterit a sfalerit. Bizmutin zde na stěnách vytváří až 6 centimetrů dlouhé stříbrné jehlice. Štola je zabezpečena dveřmi a najdeme ji na Naučné stezce Po stopách horníků. Ze štoly vytéká pramen Barbora.
Poloha: 50.6940867N, 13.8687831E
Parkoviště: u silnice (1 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,9 km)
★★ - Vyhlídka na skalním útvaru Mrtvý kámen, Krupka (UNESCO):
Skálu najdeme v úzkém hrdle, které otevírá Krupecké údolí. Ze skály je krásný pohled na Krupku a do předhůří Krušných hor. Ve starších mapách a průvodcích je skála pojmenována jako Totenstein.
Poloha: 50.6834989N, 13.8579897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Škola (410 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,2 km)
★★ - Vyhlídka Pod Schillerovou výšinou, Krupka:
Vyhlídku najdeme naproti hradu nad Horským potokem. O oblibě místa cosi řekne už německý nápis Schiller Höhe 1805-1905, který jasně ukazuje na oblibu v minulosti. Odpočinek nabízejí dřevěné lavičky. Výhled z lokality je opravdu skvostný.
Poloha: 50.6840864N, 13.8531508E
Parkoviště: v Krupce (330 m)
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,5 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,5 km)
GALERIE: KRUPECKÉ VYHLÍDKY
★★★★ - Rýžoviště Krupského potoka, Krupka (UNESCO):
Jedná se o výjimečně vodnatý potok. Pramení jen několik desítek metrů severněji ve skále. Historie hornictví v Krupce startovala právě na rýžovacích talířích místních horníků. Ještě dnes se dají hravě najít sloučeniny cínu kasiterit, biotit nebo bismutin.
Poloha: 50.6981258N, 13.8564542E
Parkoviště: u silnice (0,5 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Horní Krupka, Hostinec (0,5 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4 km)
★★ - Štola Vendelín, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)
Naleziště vzácného nerostu Erytrín. Ten se vyskytuje na dvou místech v Česku - na Měděnci a v Krupce. V Krupce ho najdeme v této štole a ještě ve štole Svatého Martina. Má jasně růžovou až nafialovělou barvu a podobu zploštělých krystalů nebo práškových povlaků, říká se mu „kobaltový květ“.
Poloha: 50.6931783N, 13.8735128E
Parkoviště: u silnice (1,4 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,4 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,4 km)
GALERIE: HORNICKÉ STEZKY
★★ - Prokopský peň, Krupka (UNESCO):
Nejoblíbenější místo mineralogů. Jedná se o povrchový výchoz ze štol Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop. Zbytečný materiál byl vyvrhnut tady. Poměrně snadno se tu dá najít fialový fluorit, modrozelený až zelený apatit, hnědo či černokrystalový kasiterit nebo oranžovočervený florencit.
Poloha: 50.6940889N, 13.8687278E
Parkoviště: u silnice (1,6 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,6 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,4 km)
★ - Štola Juda Stollen, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)
Jedno z nejstarších těžebních míst v Krupce. Stačí když těsně před lanovou dráhou sestoupíme z Naučné stezky Po stopách horníků doprava, zhruba deset metrů pod úroveň cesty a podíváme se do jejího ústí. Dojde nám, jak nelehký měli horníci život. Protahovat se museli otvorem o rozměrech 150 x 100 centimetrů. Celá šachta je dlouhá 160 metrů.
Poloha: 50.6933956N, 13.8679983E
Parkoviště: u silnice (0,9 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,8 km)
★ - Krušnohorská zlomová linie, Krupka (UNESCO):
Místo pradávné srážky. Začátkem třetihor narazila Indie a Afrika do Euroasie, nárazem vznikly Alpy a třeba i Himaláje. Náraz zvednul i tamní zemskou desku, ta ale velký tlak nevydržela a praskla. Rulová skalní stěna má úklon 60-70°.
Poloha: 50.6949453N, 13.8556172E
Parkoviště: u silnice (0,7 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Kanceláře (0,7 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,9 km)
★ - Pivovarské nádrže, Krupka (UNESCO):
Zajímavá technická památka. Ukazuje, jak si místní pivovar pomáhal k výrobě ledu, kterým chladil vyrobené pivo. Na toku Horského potoka jsou vybudovány dvě mělké nádrže, které sloužily na výrobu přírodního ledu.
Poloha: 50.6890961N, 13.8499967E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Muzeum (0,6 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (3,1 km)
★ - Žíla Lukáš, Krupka (UNESCO):
Nejdelší a nejmocnější cínová žíla střední Evropy. Je dlouhá přes dva kilometry a až 50 centimetrů mocná. Neobsahuje žádné sirníky ani nežádoucí příměsi. Je tedy neuvěřitelně výtěžná. Po většinu času se vine až 70 metrů pod povrchem. Patříla k důlnímu revíru Steinknochen, který je nejvýznamnějším krupeckým revírem. První pokusy o vyrubání pocházejí ze 14. století, kdy se začal cín dobývat. V místě se nachází i těžební jáma Lukáš, která je zabezpečena mříží. Nepleťte si toto místo s vlastním výstupem štoly, kde se cín těžil. Toto místo se nachází níž v údolí a nese název štola Lukáš.
Poloha: 50.7015589N, 13.8477664E
Parkoviště: v lokalitě Horní Krupky (0,7 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Horní Krupka, hostinec (0,7 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,1 km)
★ - Vyhlídka bývalé výletní restaurace Vilémova výšina, Krupka (UNESCO):
V dřívějších letech šlo o cílovou destinaci mnohých turistů. Dnes se z budovy stalo doučovací středisko. Z ochozů prosklené stavby však i nadále zůstávají dechberoucí vyhlídky nejen na Krupku, ale i na celé Teplicko a České středohoří.
Poloha: 50.6829042N, 13.8566914E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krupka, Škola (430 m)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (2,4 km)
★ - Žíla Mahler, Krupka (UNESCO): (bez fotografie)
Najdete ji nedaleko Naučné stezky Po stopách horníků. Povrchová dobývka je dlouhá asi 130 metrů. Najdeme ji západním směrem od 9. sloupu lanové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku. Žíla Mahler byla jediná rozebírána i povrchově, a tak zde najdeme zajímavé žilky s mineralogickými nálezy.
Poloha: 50.6939253N, 13.8658525E
Parkoviště: u silnice (1,2 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Husitská (1,2 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (4,1 km)
★ - Preisselberská pinka, Krupka (UNESCO):
Povrchová dobývka, kde se těžil cín a wolfram. Je jedna z nejstarších v oblasti Krupky, už v 16. století byla označována na starou. V těsné blízkosti se nachází Preisselberská vyhlídka. Jedná se o odval štoly Preisselberg II. s velmi zajímavým výhledem na Teplickou pánev, západní část Českého středohoří a Mostecko. Mezi vyhlídkou a pinkou nalezneme velmi vydatný Preisselberský pramen. Ten odvodňuje zaplavenou štolu Preisselberg II.
Poloha: 50.7035842N, 13.8413933E
Parkoviště: Parkoviště Komáří vížka (1 km)
Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří vížka (1 km)
Vlaková zastávka: Krupka – Bohosudov (6,9 km)
VIDEO: PREISSELBERSKÁ VYHLÍDKA
GALERIE: PŘÍRODA KRUPKY
GALERIE: POZDRAVY Z KRUPKY
Výlet 3: Hornickou kulturní krajinou Krupka za starými důlními díly, nádhernými vyhlídkami a mineralogickými nalezišti (pěší)
Start: Krupka, Turistický rozcestník Bohosudov - lanovka
Cíl: Krupka, Kostel svaté Anny
Délka trasy: 20 km + 2,3 kilometru cesty lanovkou
Časová náročnost: 6:25 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Hornická kulturní krajina Krupka je jednou z mála krajinných památkových zon v naší republice. Jde o krajinu, jejíž podobu už od raného třináctého století určovala a utvářela hornická, důlní nebo povrchová činnost. Práce na většině místních štol a jam byla ukončena až v průběhu 20. století. Pro toto území je charakteristické velké množství pozůstatků povrchové i hlubinné těžby nerostných surovin. Dnes lokalita usiluje o vstup na seznam kulturního dědictví UNESCO. Výlet není okružní, byť do uzavření kruhu moc nechybí, ale chtěli jsme vám nabídnout v rámci výletu jenom ty věci, které jsou skutečně součástí místní krajinné památkové zóny. Výlet začíná na stanici lanové dráhy Bohosudov - Kněžiště, odsud se vydáte na Komáří vížku a vlastně celý prostor, po kterém bude veden náš následný výlet si nejprve celý prohlédnete. Nejvyšším bodem celého výletu je výchozí stanice lanové dráhy a vlastně start naší trasy po opuštění lanovky – vlastní Komáří hůrka s výškou 806 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je pak 303 metrů nad mořem v blízkosti Kostela svatého Ducha v Krupce. Při výletu vyšplháte 437 metrů a sestoupíte o 925 metrů níž.
Vhodnost: Výlet je hlavně pro milovníky technické minulosti naší země a pro zbožňovatele krásných výhledů do krajiny. Výlet není úplně jednoduchý a i když nám lanovka ušetří cestu nahoru, tak přesto takzvaným cik-cak pohybem po stráních Krupky něco do svých nohou dostaneme. Proto mu dáváme na naší desetibodové škále sedmý bod náročnosti.
Zastávky:
Krupka, Komáří hůrka (0,05 km) – Krupka, Rozhledna Komáří hůrka (0,1 km) – Krupka, Velká pinka (0,15 km) – Krupka, Kaple svatého Wolfganga (0,5 km) – Krupka, Sedmihůrská vyhlídka (2,7 km) – Krupka, Pinky na Güntheru (4,4 km) – Krupka, Žíla Lukáš (5,6 km) – Krupka, Prokopova vyhlídka (6,1 km) – Krupka, Prohlídková štola Starý Martin (7,5 km) – Krupka, Rýžoviště Krupského potoka (8,6 km) – Krupka, Bývalý důlní revír Knötel (9,6 km) – Krupka, Štola Vendelín (12 km) – Krupka, Halda Zwickenpinge (12,3 km) – Krupka, Štola Barbora s pramenem (12,4 km) – Krupka, Štola Juda Stollen (12,5 km) – Krupka, Žíla Mahler (13,7 km) – Krupka, Prokopský peň (14 km) – Krupka, Krušnohorská zlomová linie (15,1 km) – Krupka, Stará hornická stezka (15,4 km) – Krupka, Vyhlídka Kalvarienberg (16,3 km) – Krupka, Technická památka Pivovarské nádrže (17,1 km) – Krupka, Vyhlídka nad Gruntem (17,5 km) – Krupka, Vyhlídka Schillerova výšina (17,8 km) – Krupka, Zřícenina hradu Krupka (18,2 km) – Krupka, Morový sloup s barokní sochou svatého Františka Xaverského (18,5 km) – Krupka, Dřevěná zvonice (18,6 km) – Krupka, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (18,7 km) – Krupka, Vyhlídka bývalé výletní restaurace Vilémova výšina (19,2 km) – Krupka, Vyhlídka skalní útvar Mrtvý kámen (19,7 km) – Krupka, Kostel svaté Anny (20,2 km)
Comments