Když budeme přijíždět do Kryr z jakékoliv strany, nikdy nemůžeme přehlédnout Schillerovu rozhlednu; tato královna mezi českými rozhlednami i po téměř 115 letech života patří mezi ty nejkrásnější
O soudržnosti obyvatel dřívějších časů by mohly vyprávět morové kameny; ty byly čtyři a nacházely se mezi městy Kryry a Vroutek; dnes zůstaly v polích už jen dva
Kryry (německy Kriegern) jsou velmi historickým sídlem v Ústeckém kraji. Nálezy prvního osídlení oblasti sahají až do 5. století našeho letopočtu. V okolí města Kryr však žili i pravěcí lovci mamutů, což potvrzují záznamy ve Vídeňském muzeu a v pražském Národním muzeu. Kryrsko bylo osídleno slovanským kmenem Lučanů, na což poukazuje řada vykopávek popelnicových pohřebišť. Křesťanství se v této oblasti začalo rozšiřovat na přelomu 10. a 11. století.
První písemná zmínka však pochází až z roku 1320. Kraji podle tehdejšího zápisu v Zemských deskách vládne šlechtic se jménem Albert de Krier. Už tehdy se uvádí, že název obce je odvozen od polského slova křičeti, kejhati, krákati. Albert de Krier byl také majitelem hradu, který zde stál na vršku. Tento hrad byl zbudován na začátku 14. století, ale už během křižácké výpravy proti Žatci byl v roce 1421 pobořen a srovnán se zemí. O hradu víme tolik, že byl čtvercového půdorysu, což se dá celkem spolehlivě vyčíst dodnes z jeho půdorysu, stejně tak, že byl chráněn dvojitým příkopem, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Dominovala mu kulatá věž, na jejichž zbytcích byla o mnoho století později vystavěna dnešní Schillerova rozhledna.
Křižácká výprava z roku 1421 měla pro Kryry nedozírné následky. Byly vyvražděni všichni obyvatelé české národnosti, do městečka přišli a kolonizovali ho Němci, a důsledky této události z I. třetiny 15. století se tak promítly mnohem později v otázce mnichovského diktátu. Ale pěkně popořadě.
V době po Bílé hoře se Kryry dostávají do rukou benediktinů a ještě více jsou utaženy nedobré podmínky pro život zdejších obyvatel. V roce 1664 Kryry zasáhne velký požár, kdy shoří dolní polovina obce od náměstí směrem k Očihovu. Část Kryr, která v té době lehla popelem, byla znovu postavena z bílého pískovce. V roce 1791 dochází k dalšímu velkému požáru, při kterém shoří opačná, stále z dřeva postavená část domů.
Nejen požáry však ničily Kryry, ale velkým nepřítelem zdejších obyvatel byla v historii oblasti hlavně velká voda. Ta přišla poprvé v roce 1762. Lidé si nestačili ani oddechnout a následovali další velké povodně v letech 1779, 1789 a 1795. Pokaždé byl stržen hlavní most v obci Kryry. I v 19. století pokračovalo zkoušení velkou vodou, což se projevilo v květnu 1852, březnu 1855, ale hlavně v květnu 1872, kdy se Blšanka rozlila do výše jednoho metru po náměstí v Kryrech.
Kryry dosáhly největšího počtu obyvatel na začátku 30. let 20. století, kdy zde žilo celkem 4500 obyvatel. Dnes má trvalé bydliště ve městě Kryry zhruba 2 300 lidí.
Pokud se vydáme do Kryr z Vroutku, tak si musíme všimnout na poli mezi oběma městy takzvaných morových kamenů. V dnešní době tu jsou už jen dva, dřív tu bývaly čtyři. Šlo o místo, kam lidé z Vroutku nosili lidem z Kryr jídlo, když byly Kryry zachváceny morem a celé město bylo v izolaci.
Milovníci mineralogie se určitě vyřádí na polích v blízkosti města Kryr. Dají se tu totiž najít úžasné ukázky zkamenělého dřeva – araukaritů.
Znakem města Kryr je zlatý štít, kde na černé šikmé haluzi sedí černý havran.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Kryry je město rozdělené na dvě části. Prochází jimi dálnice D 6 a silnice I. třídy číslo 27. Střetávají se však mimo katastr Kryr. Vzdálenosti Kryr z českých měst: Praha (84 km), Ústí nad Labem (89 km), Karlovy Vary (54 km), Plzeň (65 km), Liberec (190 km).
Autobus: Autobusové spojení do Kryr je ze Žatce, Blatna, Podbořan, Jesenice a Kolešova.
Vlak: Železnice vás do Vroutku přiveze z cílových stanice Plzeň, Most a Blatno u Jesenice.
★★★★★ - Schillerova rozhledna, Kryry:
Rozhledna stávala na místě bývalého hradu Kozihrady. Byla postavena v letech 1905-06 u příležitosti stého výročí úmrtí Friedricha Schillera, podle něhož dostala své jméno. V přízemí také můžete vidět jeho pamětní síň. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů. Je odsud nádherně vidět na Krušné a Doupovské hory, ale i na vrcholky Českého Středohoří. Bývalý Kozí hrad nebo Kozihrad, který zde stával byl postaven na začátku 14. století Albrechtem z Ervěnic. Jenže už na přelomu 14. a 15. století se dostal do majetku pánů z Janovic, kteří jej velmi rychle opustili. Později zde byla postavena místo hradu šibenice.
Poloha: 50.1722061N, 13.4299494E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kryry, Náměstí (1 km)
Vlaková zastávka: Kryry (1,1 km)
GALERIE: SCHILLEROVA ROZHLEDNA
VIDEO: SCHILLEROVA ROZHLEDNA
★★★★ - Dub v Petrohradě, Petrohrad:
Druhý největší dub v České republice. Říká se mu také Dub Petra Bezruče, i když ten tu nikdy v životě nebyl a strom neviděl a nebo také Selský dub. Dosahuje obvodu kmene 900 centimetrů. Překonává ho pouze Žižkův dub na Třebíčsku, který ale rozhodně není v tak dobrém zdravotním stavu. Věk stromu se odhaduje na 900 let. Podle legendy, která koluje krajem, se pod stromem scházeli rychtáři blízkých vesnic v době selského povstání v roce 1680. Po prohře sedláků předpověděli, že dokud se bude tento strom zelenat bude v Čechách nespravedlnost. Dub v Petrohradě je také největším stromem okresu Louny.
Poloha: 50.1217519N, 13.4350403E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrohrad (1,3 km)
Vlaková zastávka: Stebno (2 km)
GALERIE: PETROHRADSKÝ DUB
★★★ - Hradiště na Vlčí hoře, Petrohrad:
Nalezená keramika prozradila, že se zde nacházelo hradiště už v době lidí únětické kultury, větěřovské skupiny a středodunajské mohylové kultury. Lokalita se nachází ze třech stran nad strmými srázy a je přístupna pouze jednou stranou.
Poloha: 50.1309850N, 13.4853531E
Parkoviště: na parkovišti u silnice (0,5 km)
Autobusová zastávka: Jesenice, Chotěšov (2,2 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (5,1 km)
GALERIE: VLČÍ HORA
★★★ - Zámek Petrohrad, Petrohrad:
Původně byl šlechtickým sídlem zdejšího panství gotický hrad nad vesnicí. Později si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat postavit renesanční zámek. Nejvýraznější prvek renesanční stavby v podobě dvoupatrové věže s polopatrem v průčelí zámku zůstal zachován. Na věži z roku 1572 najdeme velmi atraktivní cimbuří v podobě takzvaných vlašťovčích ocásků. Dvě třetiny majetku ale byly pánům z Kolovrat zabaveny, když se zúčastnili členové rodu stavovského povstání. Celé panství pak následně v roce 1622 kupuje Heřman Černín z Chudenic. Úpravy budovy pokračují v barokním stylu pod vedením slavného Giovanniho Alliprandiho. V roce 1796 vzniká uvnitř kaple svatého Wolfganga. V roce 1860 za Karla Evžena Černína se začíná se stavbou západního křídla, to je ukončeno pavilonem, ze kterého se vychází přímo do anglického parku, který je v té době založen. Jako poslední se na budově objevila v roce 1895 věžička s hodinami. Při té příležitosti bylo opraveno celé renesanční křídlo. V roce 1915 zámek vyhořel, ale Černínové ho opravili. V roce 1945 jim byl zabaven a byla zde zřízena psychiatrická klinika, která je zde dodnes.
Poloha: 50.1264397N, 13.4427661E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrohrad (400 m)
Vlaková zastávka: Petrohrad (1,4 km)
GALERIE: ZÁMEK PETROHRAD
★★★ - Kaple Všech svatých s vyhlídkovým místem, Petrohrad:
Byla vybudována za vlády Černínů v letech 1650-6. Kolem rotundy vznikl vyhlídkový ochoz. Při stavbě kaple byla definitivně zničena spodní úroveň bývalého hradu Petršpurk.
Poloha: 50.1206467N, 13.4396386E
Parkoviště: na parkovišti (0,9 km)
Autobusová zastávka: Petrohrad (1,5 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (2,4 km)
VIDEO: KAPLE NAD PETROHRADEM
★★★ - Pomník obětem povodní, Kryry:
Pomník, jehož kovová část byla zhotovena ze zbytků parního stroje pily a podstavec z kamenů z komína, byl postaven na paměť obětí povodně z května roku 1872. V sobotu 25. května tohoto roku se dvě hodiny po poledni nad západními Čechami strhla bouře, doprovázená vydatným deštěm. Pršelo až do 22. hodiny a přívaly deště způsobily protržení rybníků v Pastuchovicích, Velečíne, Blatně, Stebně a dnes zaniklého rybníka Michálek, jehož hráz přehrazovala údolí několik metrů nad mlýnem. Kolem půl jedenácté večer dorazila velká voda k náhonu bývalého mlýna a parní pily a bez milosti jej provalila. Bohužel při prolomení střechy mlýna v něm zahynulo sedm lidí, kteří se zde ukryli před deštěm. Na pomníku jsou uvedena jejich jména. Mezi nimi byly čtyři děti. Počet obětí v podbořanském a žateckém okrese se vyšplhaly, podle různých pramenů, na sto až sto dvacet pět osob. Hmotné škody byly rovněž obrovské, v podbořanském okrese 630 tisíc zlatých a v žateckém 587 tisíc. Na Jesenicku byly vyčísleny na 362 tisíc. Jakmile opadla voda, byla postiženým vesnicím poskytnuta okamžitá pomoc. Dary pocházely dokonce i ze zahraničí. Jen v Žatci přinesla sbírka 6 tisíc zlatých. Náprava škod však trvala dlouho.
Poloha: 50.1242978N, 13.4156842E
Parkoviště: v obci Stebno (0,6 km)
Autobusová zastávka: Kryry, Stebno (1,2 km)
Vlaková zastávka: Kryry (1,6 km)
★★ - Dub v Bažantnici, Petrohrad:
Dub letní vyrostl do výšky 25 metrů. Obvod ve stromovém pase mu naměříme 620 centimetrů. Najdeme ho u lesní cesty hned za posledními domy v obci. I tento strom se dostal mezi deset největších velikánů okresu. Patří mu po zásluze 9. místo.
Poloha: 50.1320744N, 13.4477306E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrohrad (0,6 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (1,9 km)
★★ - Obelisk Nejsvětější Trojice, Petrohrad:
Zajímavá církevní miniatura. Je k nepřehlédnutí v blízkosti petrohradského hřbitova. Pochází z roku 1721.
Poloha: 50.1240594N, 13.4400650E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Petrohrad (0,8 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (1,8 km)
★★ - Přírodní památka Háj Petra Bezruče, Petrohrad:
Předmětem ochrany jsou výjimečné stromy. Promyšlená parková úprava zde byla řešena už v 17. století za vlády Černínů, kteří byli proslulí zakládáním speciálních parků. Už v té době zde bylo povoleno provádět jen malé úpravy, například vytváření pěšin, rybníčků, ale rozhodně byla zakázána těžba dřeva. Není problém zde najít lípy, duby nebo buky staré více než 600 let. Dokonale lokalitu pak doplňují obrovské žulové balvany, které připomínají často lidské tváře. Odborníci zde napočítali více než 122 druhů jednotlivých dřevin. Evropský význam má pak populace Páchníka hnědého.
Poloha: 50.1218414N, 13.4428150E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Petrohrad (0,9 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (2,1 km)
★★ - Petrohradské skály, Petrohrad:
Oblíbené místo lezců. Samotné skalní vrcholky tvoří žulové skály a roztroušené balvany, které zaujímají plochu téměř celé Přírodní památky Háj Petra Bezruče. Je zde popsáno několik desítek lezeckých tras, které jsou hojně využívány.
Poloha: 50.1187786N, 13.4498669E
Parkoviště: na kraji lokality (1,1 km)
Autobusová zastávka: Petrohrad (1,6 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (2,6 km)
★★ - Petrohradská tůň, Kryry:
Přírodní zajímavost vzniklá na Podvineckém potoce. Jedná se o tůň vmáčknutou mezi skály, kde se potok mírně rozšiřuje. Krásné a zajímavé místo.
Poloha: 50.1260781N, 13.4220589E
Parkoviště: na kraji lokality (1,1 km)
Autobusová zastávka: Kryry, Stebno (1,8 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (1,8 km)
★ - Povodňový památník, Kryry:
Novogotický památník byl postaven u říčky Blšanky, která stála za obrovskou tragédií z roku 1872. Příčinou živelné katastrofy byly přívalové deště, které bičovaly krajinu 25. a 26. května toho roku. Extrémní hladina vody protrhla tři rybníky a vodní živel vrazil do Kryr v noci, když obyvatelé nebyli připraveni. Zemřelo 15 lidí a 16 domů bylo zbořeno. Dalších devatenáct pak bylo poškozeno. Červená vlnka na památníku ukazuje výšku velké vody v roce 1872.
Poloha: 50.1738131N, 13.4283847E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kryry, Náměstí (160 m)
Vlaková zastávka: Kryry (0,8 km)
★ - Sedm zastavení bolesti Panny Marie, Kryry:
Křížová cesta vznikla 14. září 1764. Je vybudována z místního červeného pískovce. Poslední zastavení křížové cesty stojí v místě, kde byl vztyčen silně zlacený kříž. Stalo se tak na místě, kde ještě v dřívějších dobách stávala šibenice. Dlouho byla zdejší křížová cesta poutní místo pro zdejší obyvatele. Postupně se však jednotlivé oltáříky rozvalily a nezbylo z nich téměř nic. Nakonec byla křížová cesta obnovena, znovu vztyčena a rekonstruována. K obnově došlo v roce 2014.
Poloha: 50.1716333N, 13.4302611E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kryry, Náměstí (0,8 km)
Vlaková zastávka: Kryry (1,1 km)
★ - Zřícenina hradu Petršpurk, Petrohrad:
Jedná se o původní šlechtické sídlo spojené s tímto panstvím. Jeho zakladatelem byl v letech 1356-8 Petr z Janovic. Výstavba však trvala až do roku 1371. Už v roce 1483 hrad putoval do rukou pánů z Gutštejna. Sňatkem Zikuny Gutštejnové s Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat se posunulo vlastnictví hradu Petršpurk do roku manželova rodu. Jenže Kolovrati se tu dlouho nezdrželi; už v roce 1559 začíná výstavba renesančního zámku v dolině pod hradem a stavba je dokončena v roce 1572. Hrad je opuštěn a pustne. Ze zbytků hradu lze vyčíst alespoň základ stavební podoby. Najdeme zde zbytky bergfritu. Hrad měl dvě části – dolní a horní. Horní zůstala v náznacích zachována. Do Dolní se vstupovalo čtyřhrannou věží, celá dolní část byla ale zničena při výstavbě kaple Všech svatých. Nenechte se ale zmást romantickou zříceninou se schodištěm, která vypadá v horní části jako pozůstatek bývalého hradu Petršpurk. Jedná se jen o romanitickou stavbu, kterou pro návštěvníky krajinářského parku nechal zbudovat ve 40. letech 19. století Evžen Černín.
Poloha: 50.1201183N, 13.4392083E
Parkoviště: na kraji lokality (0,8 km)
Autobusová zastávka: Petrohrad (1,5 km)
Vlaková zastávka: Petrohrad (2,4 km)
GALERIE: HRAD PETRŠPURK
VIDEO: HRAD PETRŠPURK
Výlet 1: Z výšky Schillerovy rozhledny přes přírodu v okolí Petrohradu (pěší)
Start: Kryry, Turistický rozcestník Kryry
Cíl: Kryry, Turistický rozcestník Kryry
Délka trasy: 29,8 km
Časová náročnost: 9:30 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Velmi dlouhý výlet spojuje dvě centra Kryry a Petrohrad. Cesta mezi nimi je příjemná, jen je občas vedena po silnicích, což z ní dělá místo, kde musíme dbát větší obezřetnosti. Nejvyšším bodem výletu je hradiště na Vlčí hoře s výškou 477 metrů nad mořem, nejnižším bodem je lokalita startu či cíle s výškou 301 metrů. Celkové převýšení je 566 metrů.
Vhodnost: Výlet je skutečně jen pro ty, kteří zvládnou ujít 30 kilometrů bez zaváhání. I když samotná trasa není náročná, mezi velmi náročné ji posílá její délka. Výlet je proto zařazen na sedmém náročnostním stupni.
Zastávky:
Kryry, Povodňový pomník Kryry (0,2 km) - Kryry, Sedm zastavení bolesti Panny Marie (0,9 km) - Kryry, Schillerova rozhledna (1 km) - Petrohrad, Hradiště na Vlčí hoře (10,3 km) - Petrohrad, Dub v Bažantnici (15,1 km) - Petrohrad, Zámek v Petrohradu (15,9 km) - Petrohrad, Přírodní památka Háj Petra Bezruče (16,6 km) - Petrohrad, Petrohradské skály (17,2 km) - Petrohrad, Kaple Všech Svatých (18,3 km) - Petrohrad, Zřícenina hradu Petršpurk (18,4 km) - Petrohrad, Dub v Petrohradě (19,2 km) - Petrohrad, Obelisk Nejsvětější Trojice (19,7 km) - Kryry, Pomník obětem povodní (22,1 km) - Kryry, Petrohradská tůň (22,7 km)
Comments