Lipník nad Bečvou pro návštěvníky připravil dvě výjimečné stavby – nejstarší moravskou a druhou nejstarší synagogu v zemi; druhou stavbou je nejstarší střešní zahrada na světě na sever od Alp – najdeme ji na konírně místního zámku
Hrad Helfštýn dnes stojí rozkročen ve své velké výměře nad městem Lipník nad Bečvou a tvoří ikonickou dominantu kraje; nebylo tomu však pokaždé – byly naopak doby, kdy byl Helfštýn pro mnoho lidí noční můrou a mnohokrát mu hrozil v historii i zánik
Lipník nad Bečvou (německy Leipnik) vznikl při věhlasné Jantarové stezce a nemohla být vybrána snad ani lepší poloha. Jantarová stezka spojovala Středozemní moře s Baltem a proudily po ní davy kupců se svým zbožím.
I geograficky se jedná o zajímavé místo natlačené do údolí řeky Bečvy, do takzvané Moravské brány, která tvoří místo nenáročné pro přechod sedla mezi dvojicí kopcovitých území.
První zmínka o osadě pochází z roku 1238 a krátce po založení osady bylo nutné vybudovat strážní hrad, který by nejen osadu, ale i kupce na Jantarové stezce a volný obchodní styk chránil. Tím hradem se stal v roce 1266 nedaleký Drahotuš.
Pánem na něm byl Bohuš z Drahotuše, který lokalitu obdržel jako odměnu za dobré služby králi Přemyslu Otakaru II.
Ne všichni si ale získají území poctivou službou u krále; někteří se ho pokusí prostě ukrást a obsadit. To byl příklad loupeživého rytíře Fridúše z Linavy, který Lipnicko obsadil na začátku 14. století a nad městem začal budovat hrad Helfštýn.
Jenže proti tomuto protiprávnímu jednání velmi rychle vystoupil král Jan Lucemburský, který ho nejen z Helfštýna vyhnal, ale zároveň ho donutil hrad i pobořit.
Roku 1325 přechází panství do majetku Voka z Kravař. Tento šlechtic si lokalitu pobořeného Helfštýna natolik zamiloval a tak moc mu uhranula, že se rozhodl vybudovat na místě základy hradu nového. A pod jeho správu patří i Lipník nad Bečvou. Za vlády pánů z Kravař se město úspěšně rozrůstá a bohatne.
V době husitských válek se Lipník nad Bečvou postavil na stranu kališníků a nedotkly se ho žádné boje. Po období husitských nepokojů přechází do majetku pánů ze Sovince, kteří město dále zvelebují. V té době Lipník disponuje právem na vaření piva, vinným právem, ale mohou se tu konat i dva výroční trhy.
Jde o jedno z důležitých center střední Moravy. Jeho význam se ještě posílí v roce 1475, kdy panství kupuje Vilém z Pernštejna. Uskuteční tak svůj plán na vytvoření středomoravského silného hospodářského a obchodního dominia. Pod vládou Viléma z Pernštejna je tak oblast od Hranic, přes Lipník, Přerov, Prostějov až do Plumlova a Kojetína. Oblast se stává doslova hospodářskou velmocí, kde se velmi daří obyvatelům a výrazně se rozmáhají řemesla. Rozkvět zažívají cechy obuvnické, krejčovské, tkalcovské, pekařské, hrnčířské, zámečnické a kovářské.
To všechno vytlačí Viléma z Pernštejna na pozici tehdy nejbohatšího, nejvýznamnějšího a nejvlivnějšího šlechtice celého království. Nabitý majetek je nutné chránit, a tak nejen Lipník posiluje vlastní bezpečnost výstavbou a zesílením městského opevnění.
Do této doby spadá zmínka o prvních židovských obyvatelích města. I když se Lipníku nevyhnuly pohromy v podobě moru, požáru či povodně, rozhodně to nezastavilo raketový hospodářský rozmach. V roce 1553 je Lipník prodán Půtovi z Ludanic, ale o 27 let později přechází sňatkem Kateřiny z Ludanic a Petra Voka do vlastnictví rodu Rožmberků.
Lipník má v českých zemích opravdu mimořádné postavení. Je moderním sídlem, kde pospolu žijí představitelé různých náboženských komunit – křesťané, židé nebo vyznavači českobratrské církve. Tato náboženská kosmopolitnost končí rokem 1593, kdy nastupují k vládě Bruntálští z Vrbna, ti začínají v katastru Lipníka protěžovat luteránství.
V roce 1609 vyroste v Lipníku renesanční zámek, který má tehdy jednu zvláštnost; navazují na něj bezprostředně dva kostely různých vyznání.
Jenže Jiří Bruntálský z Vrbna jako vyznavač luteránské církve stál ve stavovském povstání proti císaři a po bitvě na Bílé hoře skončil ve vězení, kde zemřel. Panství jako konfiskát získal kardinál František Dietrichštejn, Ten ho zapojil do takzvaného rodinného nezcizitelného majetku (fideikomis), kde zůstalo až do roku 1858. V tento rok zemřel rod Dietrichštejnů po meči.
Jenže v polovině 19. století už neměl Lipník takovou pověst, význam a váhu jako Lipník před třicetiletou válkou. Celoevropská válečná vřava srazila město na kolena, třetina domu byla zcela zničena, město se zmítalo nejen v politických, ale i hospodářských troskách a tím zbytkem, který z kdysi slavného Lipníku zbyl, se dva roky prohánělo morové prokletí. V době třicetileté války se snížil počet obyvatel města téměř o polovinu.
K obnově kdysi věhlasného středomoravského centra ale docházelo velmi pomalu nebo skoro vůbec. Na město dopadla další morová rána, a to v letech 1714-15. Zlepšovat se mírně začala situace až s výstavbou císařské silnice, která otevřela Lipník více světu na konci 18. století.
Ke kytici vzpomínek na hospodářskou dominanci v oblasti střední Moravy mohl Lipník nad Bečvou přičichnout v roce 1842, kdy tam dorazila Severní dráha císaře Ferdinanda. Tady se ale práce na železnici z nedostatku peněz v císařské pokladně na pět let zastavily. Lipník se sice stal konečnou stanicí, ale zároveň i jedním z největších překladišť zboží v celé rakouské monarchii. Existence obřího překladiště vyvolala nebývalý rozvoj řemesel, a to zvláště povoznictví nebo vznik trhů.
Z ostravského Přívozu byla do Lipníku přenesena velká dobytčí burza a hned vzápětí, vznikají významné trhy obilí, dřeva a vlny. V roce 1847 se ale vlaky rozjely až do Bohumína a hospodářská dominance se začala pomalu vytrácet.
Získané peníze se začaly projevovat na tváři města; to nabídlo nově klasicistní podobu, což uspíšil ještě požár Lipníku v roce 1858. Ve stejném roce přechází panství do vlastnictví tří dědiček majetku Dietrichštejnů. Jednou z nich je i hraběnka Antoinetta z Althannů, která hrad Helfštýn drží až do konce II. světové války, kdy je jí zabaven.
Vraťme se ale zpět do 19. století a podívejme se, jak se stávalo z Lipníku průmyslové město. První výrazná továrna, která zde vyrostla, byla soukenická továrna J. B. Ziaka v roce 1802; přibývají stejně jako v ostatních městech potravinářské firmy – továrna na likéry, cukrovar, v roce 1874 Hanácká vývozní sladovna a o pět let později továrna na svíčky, mýdlo a sodu. V roce 1892 vzniká v Lipníku nad Bečvou továrna na korkové zátky a poslední známou továrnou je od roku 1908 Kupecká akciová sirkárna. Z té v pozdějších letech vznikne pobočka sušického podniku SOLO.
Boje druhé světové války Lipník nad Bečvou obešly, ale do podoby města velmi necitlivě následně zasáhla socialistická výstavba, a to zvláště v oblasti Osecké ulice.
V Lipníku nad Bečvou rozhodně nesmíme přehlédnout dvě naprosto výjimečné památky, které patří k českým unikátům. První z nich je bývalá synagoga, dnes kostel Církve československé husitské. Ta byla vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století a je druhá nejstarší v republice. Starší je už jen Staronová synagoga v Praze. Architektonickým vrcholem lipnické synagogy je gotická síťová klenba s cihlovými žebry ve stylu pozdní vladislavské gotiky. Za zmínku stojí určitě i tloušťka severní zdi synagogy, ta je úctyhodných 170 centimetrů.
Druhou naprosto neopakovatelnou stavbou v rámci celé České republiky je střešní zahrada na konírně místního zámku. Ta je na sever od Alp vůbec nejstarší na celém světě. Dodnes se jí snaží zahradníci osazovat podle původních plánů z doby, kdy v poslední třetině 19. století vznikala.
Vrcholu populace se dočkal Lipník nad Bečvou na začátku 90. let 20. století, kdy na chvíli překročil počet jeho obyvatel deset tisíc, dnes tu žije zhruba osm tisíc obyvatel.
Lipník nad Bečvou se stal 6. května 1832 rodištěm Jana Neffa. Jednalo se o šlechetného vlastence, mecenáše českého školství a zakladatele českého obchodnictví. Podporoval řadu českých umělců včetně Antonína Dvořáka, který v jeho rodině učil hudbu. Neff zakládal obchodní spolek Merkur, Živnobanku nebo První Pražskou záložnu a jeho životní osudy tvořily kostru postavy Jana Borna v románové pentalogii Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu. Právě spisovatelé Vladimír a Ondřej Neffovi jsou potomci tohoto lipnického rodáka.
Ve městě se narodil i František Venclovský. Narodil se 25. dubna 1932 a původně to vypadalo, že bude přínosem pro svět boxu. Po těžkém zranění krční páteře ale musel toto sportovní odvětví opustit a na radu lékařů začal s otužováním a plaváním, které se změnilo ve Venclovského velkou lásku – dálkové plavání. Odsud byl už jen krůček k tomu, aby se pokusil o překonání kanálu La Manche. Žádost o povolení k přeplavání kanálu směřoval na československé úřady už v roce 1964; vyhověnu mu však bylo až v roce 1970. První pokus skončil nezdarem; důvodem byla nepřízeň počasí, sportovcova nevolnost, ale hlavně Venclovského vyčerpání. O rok později se však pokus povedl a 30. července 1971 zazněla po výstupu z vody z Venclovského úst dnes už slavná věta: „Já sú tak ščastné...“. František Venclovský se vrátil na břeh kanálu mezi Velkou Británii a Francii ještě jednou a opět ho úspěšně 30. srpna 1975 přeplaval.
25. října 1947 se narodil v Lipníku nad Bečvou český herec Jan Kanyza. Herecké kariéře se věnoval do roku 2007, kdy s herectvím skončil; tehdy byl označen za spolupracovníka StB. Tuto skutečnost Kanyza dodnes odmítá a od zveřejnění kauzy se věnuje jen své další lásce – malování.
V oblasti kromě Antonína Dvořáka působil i druhý velikán české hudby – Bedřich Smetana. Ten jezdil do Týna ke své sestře na letní odpočinek. V roce 1854 tu však zemřela Smetanova dvouletá dcera Gabriela na tyfus.
S Lipníkem nad Bečvou je na jeden rok spojen i objevitel genetiky Johann Gregor Mandel. Šlo o školní rok 1833-34, kdy tu navštěvoval Piaristickou kolej. Bylo to 22 let před tím, než začal se svými pověstnými genetickými pokusy s hrachem.
Zajímavým místem je lom v obci Výkleky. Nejenže se jedná o jedno z nejkrásnějších míst ke koupání na Přerovsku, ale velmi si ho oblíbili i potápěči. Voda je průzračně čistá s viditelností do hloubky až 5 metrů. Co však dělá lokalitu neopakovatelnou, je bohatá populace Medúzky sladkovodní. Ty vznikají z polypů, když teplota tamní vody dlouhodobě přesáhne 20° Celsia. V extrémně teplých létech se tu vyskytuje masové množství těchto třícentimetrových vodních živočichů.
Znakem Lipníku nad Bečvou je červený štít, ve kterém ze zeleného trojvrší vyrůstá doprava hledící stříbrný dvouocasý lev ve skoku, se zlatou korunou, jazykem a zbrojí.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Katastrem Lipníku nad Bečvou procházejí a střetávají se tu dvě dálnice – D1 a D 35. Najdeme tu exity 294 a 296 na D1 a 298 na D 35. Kromě toho městem prochází silnice číslo 47 a silnice II. třídy číslo 434 a 437. Vzdálenosti Lipníka nad Bečvou z českých měst: Praha (269 km), Olomouc (29 km), Ostrava (69 km), Zlín (47 km), Brno (94 km), Pardubice (163 km).
Autobus: Autobusové spojení do Lipníku nad Bečvou je z Přerova, Týnu nad Bečvou, Lazníků, Hranic, Bohuslávek, Olomouce, Velkého Týnce a Bystřice nad Hostýnem.
Vlak: Lipník nad Bečvou leží na hlavním českém železničním koridoru. Nabídka měst, se kterými je město spojené vlakovými spoji, je tedy velká. Do Lipníka nad Bečvou nás dovezou železniční spoje z těchto cílových měst: Přerov, Bohumín, Olomouc, Vsetín, Praha, Horní Lideč, Lúky pod Makytou a Hranice na Moravě.
★★★★★ - Hrad Helfštýn, Týn nad Bečvou:
Téměř rozpadlou stavbu zachránila obrovská rekonstrukce v letech 2017 až 2020. Během ní se v nejcennější části hradu – Hradním paláci – objevily ocelové neošetřené lávky, rošty z uměle reznoucí oceli, skleněné lávky, skleněné střechy, které umožní procházku všemi úrovněmi unikátní stavby. Vzniká tak naprosto neopakovatelný a nepopsatelný zážitek, který je kombinací historické stavby a high-tech technologií. Naprosto unikátní lokalita, která nemá v České republice obdoby.
Poloha: 49.5178683N, 17.6282706E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Týn nad Vltavou, náves (1,3 km)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (5,9 km)
GALERIE: HRAD HELFŠTÝN
VIDEO: ZE STŘECHY HELFŠTÝNA
★★★★★ - Střešní zahrada, Lipník nad Bečvou:
Zahrada na budově bývalých stájí je vůbec nejstarší střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První zmínka o ní pochází z roku 1869. Původní ornamentální řešení navrhl stavitel Josef Zürk. Zahrada je běžně přístupná veřejnosti.
Poloha: 49.5246550N, 17.5806039E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U kláštera (220 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,3 km)
GALERIE: STŘEŠNÍ ZAHRADA
★★★★ - Bývalá synagoga, Lipník nad Bečvou:
Bývalá synagoga v Lipníku je nejstarší na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Pochází z roku 1540. Byla postavena hned po dokončení městských hradeb. Hlavní sál je zaklenut gotickou klenbou s cihlovými žebry ve stylu pozdní gotiky. Dnes slouží jako modlitebna Církve československé husitské.
Poloha: 49.5255469N, 17.5847011E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U Kláštera (160 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★★★★ - Renesanční zvonice, Lipník nad Bečvou:
V původní pozdně renesanční podobě se tato zvonice dochovala jediná z celé Moravy. Ostatní stavby tohoto druhu také převyšuje svými rozměry. Čtverhranný půdorys má rozměry 10×10 metrů a výška je 24 metrů. Z městských prostředků byla vybudována v roce 1609, aby do ní mohl být umístěn zvon Michal z věže kostela svatého Jakuba. Pro tuto věž byl totiž zvon hodně těžký. Zvonice přežila i požár z roku 1613. Na její stěně najdete sluneční hodiny a znak města.
Poloha: 49.5284117N, 17.5863700E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Komenského (250 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★★★★ - Buk Opičák, Lipník nad Bečvou:
Jde o převislou formu Buku lesního. Stal se skutečným maskotem místního zámeckého parku. Místní mu říkají Opičák. Buk převislý je bujného růstu, s větvemi dosahujícími až k zemi. Osm větví zakořenilo a spoluvytváří s mateřským kmenem krásný komplex. Buk Opičák uspěl i v soutěži Strom roku.
Poloha: 49.5243781N, 17.5807067E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U kláštera (250 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,3 km)
GALERIE: VÝJIMEČNÝ STROM
★★★ - Kostel svatého Jakuba, Lipník nad Bečvou:
Farní kostel stojí na místě původní románské stavby, která byla později přebudována v gotickém stylu. Věž s renesančními arkádami pochází z roku 1596. Kostel postihlo několik požárů a hrozilo mu i zboření švédským vojskem, byl ale vždy opraven. Vybavení je ze 60. let 18. století, kdy byl barokizován. Jedná se o nejstarší budovu Lipníka nad Bečvou.
Poloha: 49.5287664N, 17.5863858E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Komenského (220 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★★★ - Kostel svatého Františka Serafínského, Lipník nad Bečvou:
Bratrský kostel byl postaven v renesančním stylu s gotickými prvky. Došlo k tomu na konci 16. století v místech, kde stála mezi klášterem a zámkem původní modlitebna. V letech 1682-7 byla provedena barokní přestavba podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Díky dobré akustice je dnes často využíván pro koncerty.
Poloha: 49.5249083N, 17.5818153E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U Kláštera (160 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,3 km)
★★★ - Městské hradby, Lipník nad Bečvou:
Jedny z nejzachovalejších hradeb na Moravě. Zůstaly zachovány po celém obvodu centra města. Jen byly v dřívějších dobách provaleny prostory pro rozšiřující se komunikace. Obranný systém města pochází z 15. století a obsahoval pravidelně rozmístěné bašty a dvě brány. Obě byly zbořeny v roce 1840.
Poloha: 49.5262703N, 17.5876736E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Novosady (20 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,8 km)
★★★ - Zámecký park, Lipník nad Bečvou:
Park byl založen v polovině 17. století knížetem Dietrichštejnem zprvu jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Vývoj parku byl ovlivněn francouzskými styly. Od roku 1880 je prosazován styl anglického přírodně-krajinářského parku, který je zachováván až do současnosti. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení parku.
Poloha: 49.5239822N, 17.5796914E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U kláštera (340 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,3 km)
★★ - Zámek Lipník nad Bečvou, Lipník nad Bečvou:
Zámek postavili v letech 1596-1609 Bruntálští z Vrbna v renesančním slohu. Po Bílé hoře zámek připadl Ditrichštejnům, kteří jej využívali jako sídlo správy panství a byty. Na konci 17. století nechali zámek navýšit o patro. Zároveň byl zachován renesanční ráz objektu. Další úpravy se zámek dočkal až v 60. letech 19. století, kdy byl upraven novoklasicistně podle návrhu Josefa Zürka. Získal novou fasádu a upravena byla i boční křídla. Dnes je objekt využíván jako sídlo městského úřadu, galerie, společenského sálu. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park založený v 17. století.
Poloha: 49.5250733N, 17.5809953E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Osecká-škola (190 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,2 km)
★★ - Starý židovský hřbitov, Lipník nad Bečvou:
Starý hřbitov pochází z konce 16. století. V roce 1942 ho zdevastovala nacistická vojska. Obnovy se dočkal po sametové revoluci, kdy na rekonstrukci přispěli potomci rabína Barucha Teomina Fränkela. Na hřbitově se tak mohla objevit i kopie tumby tohoto rabína, která je dodnes vyhledávaná chasidskými židy. V Lipníku nad Bečvou žilo 164 obyvatel židovské víry. Ti byli 22. a 29. června 1942 deportováni do Terezína a dál do vyhlazovacích táborů. Po válce se vrátili pouze tři z nich.
Poloha: 49.5244614N, 17.5885000E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Sídliště Zahradní (100 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,9 km)
★★ - Nový židovský hřbitov, Lipník nad Bečvou:
Leží v těsném sousedství Starého hřbitova. Začalo se tam pohřbívat v roce 1883, poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Za války byla nacistickými vojáky pobořena obřadní síň. Z původních 400 náhrobků se zachovala asi polovina. Na rozdíl od Starého hřbitova není Nový židovský hřbitov volně přístupný; o klíč musíte požádat v místním Infocentru.
Poloha: 49.5242792N, 17.5893594E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Sídliště Zahradní (110 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (2 km)
★★ - Gutmannův dům, Lipník nad Bečvou:
Stojí na rohu Pernštýnské ulice a ulice Bartoše Vlčka. Jedná se o nadační dům bratří Gutmannových. Wilhelm a David, byli zakladateli mocného podnikatelského rodu majitelů dolů a železáren, jedné z nejvýznamnějších průmyslových rodin Rakouska-Uherska. Byli například spolumajiteli Vítkovických železáren. Ve svém rodném Lipníku David a Wilhelmův syn Max postavili tento dům pro chudé židovské spoluobčany.
Poloha: 49.5259622N, 17.5847875E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U Kláštera (170 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★★ - Kaple svatého Josefa, Lipník nad Bečvou:
Raně barokní kaple postavená v roce 1695 byla součástí městského špitálu. Je velmi podobná kapli svatého Josefa Kalasanského u piaristického kostela a zřejmě je také dílem císařského architekta Tencally. V interiéru vyniká hlavně kopule zdobená freskami a oltář s obrazem Zasnoubení Panny Marie. Střecha je doplněná věžičkou sanktusník.
Poloha: 49.5275969N, 17.5892736E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Komenského (190 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,8 km)
★★ - Jírovec na Helfštýně, Týn nad Bečvou:
Na Helfštýně mají dokonce i svůj chráněný památný strom. Jedná se od Jírovec maďal. Jeho obvod kmene je 310 centimetrů a výška 21 metrů. Najdeme ho na druhém hradním nádvoří.
Poloha: 49.5176750N, 17.6274847E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Týn nad Vltavou, náves (1,3 km)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (5,9 km)
★★ - Hrušeň Šidlo, Lipník nad Bečvou:
Hrušeň obecná s trochu podivným názvem najdeme v Nových Dvorech. Je stará přibližně 220 let. Při výšce 15 metrů má obvod kmene 415 centimetrů.
Poloha: 49.5055769N, 17.5706400E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Nové Dvory (270 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (5,4 km)
★ - Piaristický klášter, Lipník nad Bečvou:
Piaristé do Lipníka přišli v roce 1634, kdy kardinál František z Dietrichštejna klášter založil. Jejich posláním byla především výuka. Kolej se zachovala v dispozici z 18. století. V současnosti je objekt ve špatném stavu a veřejnosti nepřístupný. Piaritistickou kolej navštěvoval ve školním roce 1833-34 světový objevitel zákonů dědičnosti a genetiky Johann Gregor Mendel.
Poloha: 49.5248828N, 17.5825667E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, U Kláštera (50 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,3 km)
★ - Kaple svaté Anny, Lipník nad Bečvou:
Kaple byla postavena na nejvyšším bodě města Lipník nad Bečvou. Stalo se tak v roce 1699. Místo nabízí hezký pohled do údolí Moravské brány.
Poloha: 49.5323356N, 17.5673564E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Železniční stanice (1,2 km)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,4 km)
★ - Nábřeží Járy Cimrmanna, Lipník nad Bečvou:
V centru města se nachází ulička nesoucí název českého fiktivního génia a světoběžníka Járy Cimrmana. Cimrman byl všestranný vynálezce, proto je ulička zdobena malbami vynálezů z přelomu 19. a 20. století. Úsměvné ozdobení centra historického města. Velký sarkasmus je už v samotném názvu, ulička rozhodně nemá s nábřežím co do činění, protože voda není v žádném dohledu.
Poloha: 49.5269214N, 17.5847983E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Autobusové nádraží (390 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★ - Meditační zahrada, Lipník nad Bečvou:
Zahrada stojí na místě původního hřbitova. Ten byl později přeměněn na veřejný park a od roku 2006 tu ve spolupráci s místní farností vyrůstá meditační zahrada.
Poloha: 49.5286886N, 17.5870406E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Komenského (150 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (1,5 km)
★ - Přírodní rezervace Škrabalka, Lipník nad Bečvou:
Škrabalka je jedním z posledních lužních lesů podél mrtvého ramene řeky Bečvy. Vodní a bažinná společenstva jsou domovem mnoha druhů ptáků. Jedná se proto o lokalitu významného ptačího hnízdiště. Neméně cenné jsou ale i přilehlé nivy vlhkých luk a lužních lesů.
Poloha: 49.5225347N, 17.5985469E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, ČSAD (670 m)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (2,9 km)
★ - Wawerkův dub, Lipník nad Bečvou:
Dub se nachází v lokalitě Podhůra. Jeho konkrétní místo je u cesty nedaleko domu 513. Jeho stáří je zhruba 200 let. Strom dosahuje výšky 29 metrů a obvod kmene atakuje 450 centimetrů.
Poloha: 49.5074719N, 17.5981517E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Pod horou, Lom (0,7 km)
Vlaková zastávka: Lipník nad Bečvou (4,3 km)
GALERIE: NOČNÍ LIPNÍK
Výlet 1: Nejstarší střešní zahrada světa na sever od Alp v Lipníku nad Bečvou a prohlídka hradu Helfštýna (pěší)
Start: Lipník nad Bečvou, Turistický rozcestník Lipník nad Bečvou – železniční stanice, bus
Cíl: Lipník nad Bečvou, Turistický rozcestník Lipník nad Bečvou – železniční stanice, bus
Délka trasy: 21,5 km
Časová náročnost: 6 hodin 15 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Lipník nad Bečvou je historické město, které se může pochlubit řadou architektonických památek. Patří mezi ně například střešní zahrada na konírně místního zámku a druhá nejstarší synagoga v Česku. Korunou posazenou nad městem je pak jeden z největších a nejhezčích českých hradů – Helfštýn. To všechno navštívíme při tomto výletu. Nejnižší bod výletu – 223 metrů nad mořem najdeme v blízkosti památného stromu Hrušeň Šidlo, nejvyšší bod je logicky v blízkosti hradu Helfštýn, kde jde o nadmořskou výšku 379 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 305 metrů. Vhodnost: Výlet se bude líbit všem milovníkům historie a architektury. Jediným stoupáním je cesta na hrad Helfštýn. Pokud bude výlet nad vaše síly, je možné si ho rozdělit na dvě části. První z nich se týká vlastního Lipníku nad Bečvou, druhá všech lokalit za řekou Bečvou. Výlet je zařazen ve třetím náročnostním koši.
Zastávky:
Lipník nad Bečvou, Kaple svaté Anny (1,4 km) – Lipník nad Bečvou, Zámecký park (3,3 km) – Lipník nad Bečvou, Buk Opičák (3,5 km) – Lipník nad Bečvou, Střešní zahrada (3,6 km) – Lipník nad Bečvou, Zámek Lipník nad Bečvou (3,7 km) – Lipník nad Bečvou, Kostel svatého Františka Serafínského (3,8 km) – Lipník nad Bečvou, Piaristický klášter Lipník nad Bečvou (3,9 km) – Lipník nad Bečvou, Bývalá synagoga Lipník nad Bečvou (4,1 km) – Lipník nad Bečvou, Gutmannův dům (4,2 km) – Lipník nad Bečvou, Nábřeží Járy Cimrmana (4,4 km) – Lipník nad Bečvou, Městské hradby Lipník nad Bečvou (4,9 km) – Lipník nad Bečvou, Starý židovský hřbitov Lipník nad Bečvou (5,1 km) – Lipník nad Bečvou, Nový židovský hřbitov Lipník nad Bečvou (5,3 km) – Lipník nad Bečvou, Hrušeň Šidlo (8,8 km) – Podhůra, Wawerkův dub (12,1 km) – Týn nad Bečvou, Hrad Helfštýn (15,8 km) – Týn nad Bečvou, Jírovec na Helfštýně (16 km) – Lipník nad Bečvou, Přírodní rezervace Škrabalka (18,9 km) – Lipník nad Bečvou, Kaple svatého Josefa (20 km) – Lipník nad Bečvou, Kostel svatého Jakuba (20,3 km) – Lipník nad Bečvou, Meditační zahrada (20,4 km) – Lipník nad Bečvou, Renesanční zvonice (20,5 km)
★★★★ - Zámecký park Veselíčko, Veselíčko:
Francouzská zahrada u zámku začala vznikat od roku 1777. Čtyřhektarový anglický park pak v roce 1830. Odborníci si zdejší zahrady velmi považují, protože i když v ní proběhly mnohé další úpravy, ať už šlo o secesní či pseudobarokní změny, nikdy nebyly v kontrastu s těmi předcházejícími a vhodně je doplňovaly. Devastace nastala od 50. let 20. století. Na začátku 21. století se dočkal park revitalizace a postupně se mu vrátila téměř původní podoba. Park je volně přístupný.
Poloha: 49.5310297N, 17.5060111E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Veselíčko, Zámek (320 m)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (2,8 km)
★★★ - Zámek Veselíčko, Veselíčko:
Pozdně barokní zámek byl postaven na místě původní tvrze podle návrhu fulneckého architekta Thalherra. Stalo se tak za vlády Podstatských z Prusinovic. Jedná se o dvoupatrovou budovu obdélníkového půdorysu. Zámek měl extrémně cenné interiéry. Komnaty byly vybaveny velmi hodnotným starožitným nábytkem, které doplňovaly velmi ceněné olejomalby často tvořící rodinnou galerii. Některé vybavení se podařilo zachránit převozem na zámek v Telči, zbytek byl rozkraden po roce 1945. V 50. letech sloužil zámek jako útočiště pro děti řeckých komunistů. Od 60. let zde byl Výchovný ústav pro děti a mládež a dnes slouží pouze chlapcům jako Dětský domov se základní školou. Budova zámku je zároveň Přírodní památkou Veselíčko, protože zde sídlí přes léto kolonie Netopýra velkého.
Poloha: 49.5307758N, 17.5043642E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Veselíčko, Zámek (210 m)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (2,9 km)
★★★ - Sušická lípa, Sušice:
Strom roste v nádherném a malebném prostředí malého ovocného sadu. Odborníci se domnívají, že lípa je stará 270 let. Její výška je 24 metrů a obvod kmene 600 centimetrů.
Poloha: 49.4930647N, 17.5207606E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, škola (2 km)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (4,2 km)
★★ - Socha Pastýře, Lipník nad Bečvou:
Velká bronzová socha pastýře s ovcí. Postava žehná řidičům dálnice D1. Najdeme ji na 301. kilometru. Autorem je Mario Kotrba.
Poloha: 49.5661664N, 17.6371058E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Podhoří, náves (0,8 km)
Vlaková zastávka: Drahotuše (5 km)
★★ - Přírodní památka Dolní a Prostřední Svrčov, Veselíčko:
Jedná se o čtyři za sebou těsně řazené rybníčky. Ty jsou přírodní památkou z hlediska výskytu velmi vzácné žáb Kuňky ohnivé.
Poloha: 49.5368589N, 17.4873550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Veselíčko, Kamenolom (1,2 km)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (4,7 km)
★★ - Zámek Pavlovice u Přerova, Pavlovice u Přerova:
Zámek si nechal postavit v letech 1890-91 továrník Alfréd Skene. Ten byl majitelem významné textilní továrny. Jde o rozsáhlou pseudogotickou budovu se třemi křídly a dvěma nárožními věžemi. Budova je obklopena anglickým parkem s romantickou zříceninou gotického hradu. Za zmínku stojí i pseudogotická věžovitá brána s hodinami, která vítala návštěvníky. Dnes je v areálu domov pro seniory.
Poloha: 49.4713619N, 17.5566728E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pavlovice u Přerova, Hřbitov (460 m)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (7 km)
★ - Zřícenina hradu Drahotuš, Kozlov:
Přemysl Otakar II. věnoval místo v 60. letech 13. století Bohuši z Drahotuš za dobré služby. Ten si tu vystavěl hrad. Ten byl ale vážně poškozen za husitských válek. Následně byl definitivně rozbořen a zanikl.
Poloha: 49.5729317N, 17.6259864E
Parkoviště: v místě v obci Podhoří
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, podhoří, náves (400 m)
Vlaková zastávka: Drahotuše (6,4 km)
★ - Špirutovy díry, Lipník nad Bečvou:
Několik štol a šachta, které vznikly po těžbě břidlice. Jsou rozmístěné nad údolím Peklo nedaleko hradu Drahotuš. Těžební díla nesou jméno Eduarda Špiruty, který se zde pokoušel těžit zlato. V okolí je i vyhlídka na dálnici D1.
Poloha: 49.5783569N, 17.6245456E
Parkoviště: v obci Podhoří (1,5 km)
Autobusová zastávka: Lipník nad Bečvou, Podhoří, náves (1,7 km)
Vlaková zastávka: Drahotuše (7,4 km)
★ - Žabnický vodopád, Lipník nad Bečvou:
Jedná se o menší vodopády s výškou od 130 do 200 centimetrů. Nejhezčí vodopád je pravděpodobně ten poslední, který se nachází těsně nad mostem, odkud je dobře pozorovatelný.
Poloha: 49.5750175N, 17.6461319E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hranice, Uhřínov, hájenka (180 m)
Vlaková zastávka: Drahotuše (4,8 km)
★ - Mlýn Lazníčky, Lazníčky: (bez fotografie)
Větrný mlýn holandského typu. Svou funkci plnil v letech 1865 až 1890. V druhé polovině 20. století zpustl a nyní je opraven a užíván k rekreačním účelům.
Poloha: 49.5473811N, 17.4702103E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lazníčky, Pančava (200 m)
Vlaková zastávka: Osek nad Bečvou (6,6 km)
Výlet 2: Nejjižnější vršky Oderských hor, Moravská brána a údolí řeky Bečvy (horská kola)
Start: Lipník nad Bečvou, Turistický rozcestník Lipník nad Bečvou – železniční stanice, bus
Cíl: Lipník nad Bečvou, Turistický rozcestník Lipník nad Bečvou – železniční stanice, bus
Délka trasy: 61,9 km
Časová náročnost: 4 hodiny 40 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Lipník nad Bečvou je obklopen specifickou krajinou. Na severu k němu doléhají poslední vršky Oderských hor, ve kterých tentokrát navštívíme zříceninu Drahotuš, Žabnický vodopád a Špirutovy díry. Velkou část pak tvoří Moravská brána, která nás bude provázet druhou částí výletu. Skutečnou výzvou pro cyklisty a spíš pro cyklokrosaře je výlet na zříceninu hradu Drahotuš. Jedná se o nejvyšší místo výletu s nadmořskou výškou 572 metrů nad mořem, nejnižším bodem je pak 214 metrů nad mořem při přejezdu řeky Bečvy.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 743 metrů. V podstatě jediným náročným místem je výjezd na zříceninu hradu Drahotuš a ke Špirutovým dírám. Kvůli tomuto extrémnímu místu je ale výlet zařazen na sedmém stupni náročnosti.
Zastávky:
Lipník nad Bečvou, Žabnický vodopád (11,1 km) – Lipník nad Bečvou, Špirutovy díry (13,6 km) – Kozlov, Zřícenina hradu Drahotuš – okres Olomouc (15 km) – Lipník nad Bečvou, Socha Pastýře (16,5 km) – Lazníčky, Mlýn Lazníčky (32,1 km) – Veselíčko, Přírodní památka Dolní a Prostřední Svrčov (34,9 km) – Veselíčko, Zámek Veselíčko (36,7 km) – Veselíčko, Zámecký park Veselíčko (36,9 km) – Sušice, Sušická lípa (44,6 km) – Pavlovice u Přerova, Zámek Pavlovice u Přerova (49,1 km)
Comments