Nazvat Litovel Hanáckými Benátkami je velké klišé, nicméně neexistuje v naší republice město, kde by vzájemné spojení budov, obyvatel a řeky bylo tak provázané jako tady
Litovel se vždy pyšnila nejstarším moravským mostem, byl jím most Svatojánský. Jenže v roce 2014 našli archeologové ve městě ještě starší most. Vy ho ale neuvidíte, je totiž pečlivě skrytý pod dlažbou náměstí, a to i přesto, že je naprosto funkční a nepoškozený; přetíná tu Nečíz - jedno z ramen řeky Moravy
Litovel (německy Littau) je město s 9 900 obyvateli. V katastru širšího města zde vytvořila řeka Morava v průběhu dávných věků několik ramen. Od západu, kromě hlavního toku Moravy, vtéká do katastru Litovle ještě Zámecká Morava, Past, Zej, Pilová voda, Malá Voda, Mlýnský potok, Náhon, Dušní Morava, Třídvorka, Muzejní voda, Papírenská voda, Odrážka a Nečíz. Z toho šest ramen protéká přímo historickou částí města.
Poprvé se s názvem města v té podobě, v jaké ho známe dnes, setkáváme v roce 1391. Význam jména je jednoduchý – Lutova ves, kdo byl ale oním Lutem, není známo. A stejně jako krajské město Olomouc je i Litovel ženského rodu. To ovšem nemohou přenést přes srdce východní Moravané a hlavně Slezané, pro které zůstane Litovel navždycky rodu mužského a basta Fidel.
Daleko víc jasno je v otázce založení města. Tady se historici díky dendrochronologii shodli na poměrně úzkém rozptylu mezi lety 1252-56. Město založil přímo Přemysl Otakar II. Ale ani to není zcela správná odpověď, ves s názvem Litovel existovala už v polovině 12. století, jen byla na jiném místě.
V roce 1241 však pronikli Tataři až na Moravu, a proto dal Přemysl Otakar II. povel k přesunu města do dnešních kontur.
V roce 1291 už dostává Litovel od krále Václava II. právo várečné a mílové a je povýšena na trhovou ves. Výnosem Jana Lucemburského se stává Litovel městem a je jí umožněna výstavba hradeb.
Když je město sevřeno pevným kamenným krunýřem, vstupuje do trojspolku s okolními městy Uničovem a Olomoucí. Z královského města se Litovel později stává městem šlechtickým, když ji získávají Boskovicové. Ti nadále rozvíjejí místní hospodářství a začínají v roce 1572 stavět novou radnici s 65 metrů vysokou věží.
Rozmach města zastavují až Švédové, kteří za třicetileté války dotáhli k městu a vyhodili do povětří hradby.
V roce 1724 je slavnostně odhalen na náměstí mariánský morový sloup, který je poděkováním za zažehnání morové epidemie.
Dochází ale k rozporům v hanáckém trojspolku - Uničov a Olomouc se stále poněmčují, zatímco z Litovle se stává české středisko úrodné Hané. V roce 1899 ale i tady Němci vyhrávají místní volby.
20. století přináší do města velký rozvoj průmyslu, který se z původního zemědělského mění na lehký strojírenský. Bývalá Tesla Litovel, dnes její nástupce SEV Litovel, je jedním z nejvýznamnějších výrobců gramofonů na světě. A v posledních letech zájem o ně stále rapidně roste.
Přelom tisíciletí sesílá na Litovel dvě velké rány. Nejprve 7. července 1997 zaplaví celé město tisíciletá voda. Mnoho domů spadlo kvůli porušené statice. 9. června 2004 poničí město tornádo, které mělo dokonce stupeň F3. Zničilo řadu domů, strhlo desítky střech a zdecimovalo místní park.
Milejší překvapení čeká na historiky a obyvatele města v roce 2014, kdy archeologové při práci na výkopech na náměstí Přemysla Otakara najdou nejstarší funkční kamenný most na Moravě. Stojí nad městským ramenem Nečíz, někteří odborníci řadí datum vzniku dokonce ještě před Karlův most v Praze. My ho ale neuvidíme, je totiž celý skrytý pod dlažbou náměstí. Musíme se tak spokojit při prohlídce jen s mostem Svatojánským, který by se ale do desítky nejstarších mostů v zemi spolehlivě vešel taky.
Litovel se stala 29. března 1900 rodištěm Heinricha (Jindřicha nebo Henryho) Kulky. Tento původem židovský architekt spolupracoval dlouhá léta s věhlasným Adolfem Loosem. Byl ovlivněn jeho tvorbou; včas rozpoznal nebezpečí nacistického rozpínání a emigroval do Anglie, kde na přímluvu Jana Masaryka získal novozélandské vízum a stal se hlavní postavou tamní architektonické moderny. Po válce se vrátil zpět, ale před nástupem komunistů znovu, a teď už natrvalo, odešel na Nový Zéland. Jednou z jeho nejvýznamnějších českých staveb je Kantorova vila v Jablonci nad Nisou a Lövenbachovy činžovní domy v Hradci Králové.
V městské části Nasobůrky se 2. září 1937 narodil Bohumil Eliáš starší. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších sklářských umělců v naší zemi. Po světě měl desítky výstav a byl považován za jednu z klíčových postav světového výtvarného umění v oboru ateliérové sklo. Jeho plodný život uzavřela smrt v roce 2005.
Velmi zajímavou postavou, která se v Litovli narodila, byla jedna z největších chorvatských hereček Marie Růžičková – Strozzi.
Pokud mluvíme o Litovli, musíme zmínit ještě dvě osobnosti, které jsou s městem úzce spojené, byť se tu nenarodily. Známý český zápasník Gustav Frištenský zde prožil posledních 40 let života a zasadil se o rozvoj místního sportu.
Žákem zdejšího gymnázia byl Jan Opletal, kterého v roce 1938 zavraždili nacisté na studentské demonstraci.
Kdo by chtěl ochutnat nějaké místní speciality, či vyznamenané a prověřené dobroty, měl by zamířit do litovelské městské části Tři Dvory. Tady se nachází výrobna těstovin značky Adriana, která je vyznamenána značkou kvality KLASA. Ve stejné části města najdeme i sýrárnu Brazzale Moravia, jejíž sýr Gran Moravia je také držitelem ceny KLASA. Jen tak pro zajímavost právě firma Brazzale Moravia je největším světovým producentem sýrů parmezanového typu. Titul KLASA patří také konzervovaným výrobkům z firmy Alibona. A k dalším tradičním a typickým potravinářským výrobkům patří ještě pivo Litovel.
V obci Haňovice nedaleko Litovele najdeme zemědělské družstvo Doubrava. Je to až k nevíře, ale skutečně se jedná o jediné zemědělské družstvo v České republice, které pěstuje cherry rajčata. Sklízí se tu dvě odrůdy – Angelle, které je trhané samostatně a Juanita, která se trhá na trsu. Produkce je postavena na obnovitelných zdrojích, takže o vyhřívání se stará bioplynová stanice a zálivku obstarává dešťová voda. Ostatní cherry rajčata v naší republice jsou z dovozu.
V obci Vilémov se narodil 1. září 1871 František Kollmann, člověk, který dokázal chytit příležitost za pačesy. Zbohatl, a to přímo neuvěřitelně, na výrobě různých medikamentů – například masti na uchování a růst vlasů a také na prostředku Salviol, který byl univerzálním lékem proti bolesti. Stal se velmi zámožným a zakoupil v Litovli jeden z nejdražších domů, ze kterého zřídil lékárnu.
V Náměšti na Hané se narodil v roce 1931 jeden z největších moravských herců a divadelních pedagogů Ladislav Lakomý.
S Náměští je spojena událost, ke které došlo ve dnech 10. - 12. srpna 1973. Měl se tu konat I. Hanácký Folk a Country Festival. Prodáno bylo přes 20 tisíc vstupenek, jenže normalizační pohlaváři se rozhodli, že festival zakážou. Tisíce diváků rozháněli policisté státní i tajní. Na památku této nepochopitelné události složil Jaroslav Hutka písničku Krásný je vzduch, která později sloužila jako hymna festivalu. Později ji Hutka šířil pod názvem Náměšť.
Znakem města Litovel je modrý štít, ve kterém jsou zobrazené dvě stříbrné ryby. Jsou vzpřímené a břichy přivrácené. Vlevo je štika a vpravo kapr.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Litovel leží přímo na dálnici D35 a v katastru města jsou sjezdy 248 a 253. Dále je do města dovedena trojice hlavních silnic 449, 447 a 635. Vzdálenosti Litovle z českých měst: Praha (298 km), Olomouc (20 km), Ostrava (120 km), Zlín (87 km), Brno (95 km), Pardubice (121 km).
Autobus: Autobusové spojení do Litovle je z Olomouce, Uničova, Konic, Šternberka, Mladče, Mohelnice, Slatinic, Bouzova, Brna, Jeseníka, Luké, Nákla, Kladek a Malé Morávky.
Vlak: Železniční trať přivádí do Litovle vlaky z Červenky, Senice na Hané a Prostějova. Hlavní železniční koridor prochází jen pár kilometrů odsud sousední obcí Červenka.
★★★★ - Svatojánský most, Litovel:
Byl dostavěn v roce 1592. Patří k nejstarším mostům Česka. Stojí na šesti pilířích a je dlouhý 55 metrů. Uprostřed je socha svatého Jana Nepomuckého. Po povodních v roce 1997 prošel velkou rekonstrukcí. Chodníky byly zvenčí přesunuty dovnitř a uvnitř byly dva jízdní pruhy zkorigovány na jeden.
Poloha: 49.7051700N, 17.0763508E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, Žerotínova (390 m)
Železniční zastávka: Litovel město (0,8 km)
★★★ - Radnice s radniční věží, Litovel:
Radnice pochází z doby pozdní gotiky, a to i přestože byla několikrát přestavena renesančně i barokně. Rameno Moravy Nečíz protéká přímo pod 65,4 metrů vysokou a velmi štíhlou radniční věží. K vyhlídkovému ochozu vás dovede 174 schodů. Nahoře měl byt i hlásný.
Poloha: 49.7014892N, 17.0749400E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,6 km)
Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)
★★★ - Zámek Chudobín, Litovel:
Budova Nového zámku vznikla v roce 1847 v pseudorenesančním stylu. Nárožní strany zdobí čtyři věžičky okrouhlého tvaru. Zámek prostřídal mnohé majitele, dnes zajímavá stavba chátrá. U zámku najdeme krásný, ale neudržovaný anglický park.
Poloha: 49.6875828N, 17.0326200E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (310 m)
Železniční zastávka: Chudobín (1,2 km)
GALERIE: ZÁMEK A PARK V CHUDOBÍNĚ
★★★ Přírodní památka Hvězda, Litovel:
Bažinaté louky a lužní les. Tak to je vizitka této přírodní památky. Okouzlující tu jsou husté porosty keře Brslenu evropského, které se tu chlubí krásnými barevnými květy a ještě barevnějšími plody. Můžete tu spatřit také vzácné Modrásky bahenní. Na lokalitu bezprostředně navazuje další přírodní památka – Malá Voda. Jde tady hlavně o rameno řeky Moravy, kde ideálně přežívá Bobr evropský a Vydra říční.
Poloha: 49.6999261N, 17.0694589E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (320 m)
Železniční zastávka: Litovel město (230 m)
★★★ - Národní přírodní rezervace Vrapač, Mladeč:
Nejméně zatížená část celého Litovelského Pomoraví. Osmdesátihektarový prostor, který je minimálně zatížen lidskou přítomností. Jedná se o pravidelně vylévající se ramena řeky Moravy. Je tu řada vzácných vodních živočichů, ale i velká netopýří kolonie.
Poloha: 49.7115953N, 17.0405742E
Parkoviště: na silnici (0,9 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (1,7 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,5 km)
GALERIE: MEDVĚDÍ ČESNEK - SYMBOL A VŮNĚ LUŽNÍHO LESA
★★ - Přírodní rezervace Hejtmanka, Mladeč:
Velmi cenné porosty lužního lesa. Po jarním tání se zde vytvářejí periodické vodní tůně, které jsou domovem cenných a vzácných korýšů. Další z ukázek říčního fenoménu řeky Moravy.
Poloha: 49.7124756N, 17.0317094E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (150 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (1,2 km)
★★ - Schody k Nečízu, Litovel:
Nečíž je rameno řeky Moravy. To protéká pod dlážděním náměstí Přemysla Otakara. V roce 1856 se celý slepý tok schoval pod dláždění náměstí. K obnovení došlo v roce 2014. Objevilo se tak na veřejnosti klasicistní dvouramenné schodiště.
Poloha: 49.7015133N, 17.0752456E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,6 km)
Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)
★★ - Socha Gustava Frištenského, Litovel:
Bronzová socha slavného českého siláka stojí před místní sokolovnou. Na ní totiž Gustav Frištenský přispěl. S městem spojil svůj život na celých čtyřicet let. I když se tu nenarodil, v roce 1917 se sem přistěhoval a žil tu až do své smrti v roce 1957.
Poloha: 49.7026056N, 17.0804389E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, škola (450 m)
Železniční zastávka: Litovel město (1,1 km)
★★ - Morový sloup, Litovel:
Jeho autorství je přisuzováno Václavu Randerovi. Ten stojí i za sloupem Nejsvětější Trojice z Olomouce, který je památkou UNESCO. Ten v Litovli nese hodně společných prvků. Základna je tvořena jako osmiboká otevřená kaple. Uvnitř kaple je socha svaté Pavlíny a svaté Rozálie. Kolem kaple jsou svatý Šebestián, svatý Roch, svatý Karel Bartolomějský a svatý František Xaverský. Na dříku je pak Panna Marie Immaculata a andělé. Morový sloup je datován do roku 1724.
Poloha: 49.7014061N, 17.0759914E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,7 km)
Železniční zastávka: Litovel město (0,6 km)
★★ - Kostel svatého Marka, Litovel:
Vznikl krátce po vybudování městských hradeb v roce 1342. Jedná se o nejstarší stavbu v Litovli. Správu nad kostelem udělila Eliška Rejčka cisterciačkám, ty se o něj staraly až do roku 1562. Vnitřek je poměrně chudý, v posledních letech byly umístěny do kostelních oken nové moderní vitráže.
Poloha: 49.7025992N, 17.0740547E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (440 m)
Železniční zastávka: Litovel město (340 m)
★★ - Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně, Litovel:
Kostel vznikl kvůli náboženským sporům. Místní farář z o deset let staršího kostela začal totiž inklinovat k pravoslaví, což se nelíbilo místním. Farář proto nechal zbudovat druhý kostel, který je zasvěcen také Cyrilu a Metoději, je ale pravoslavný. Otevřen byl v roce 1935. Stavba i vnitřní výzdoba byla svěřena Andreji Vsevolodovi Kolomackému. Zároveň je chrám památníkem mučednické smrti jugoslávského krále Alexandra I.
Poloha: 49.6897894N, 17.0377308E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (235 m)
Železniční zastávka: Chudobín (0,7 km)
★ - Dům soukenického cechu, Litovel:
Renesanční dům stál původně u hradební zdi. Postavili si ho místní soukeníci v 16. století. V roce 1668 do něj ale Lichtejnštejnové umístili vrchnostenský špitál.
Poloha: 49.7030189N, 17.0740708E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (460 m)
Železniční zastávka: Litovel město (360 m)
★ - Přírodní památka Chudobín, Litovel:
Jde o místní kostel Sboru svatého Cyrila a Metoděje. Ten byl otevřen v roce 1925. V roce 1999 byla pod střechou objevena letní kolonie netopýra velkého. Kolonii tvoří samice s mláďaty. Nejvíce tu bylo napočítáno 234 jedinců.
Poloha: 49.6879656N, 17.0364864E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (35 m)
Železniční zastávka: Chudobín (1 km)
★ - Městské opevnění, Litovel:
Hradby tu vyrostly už v 1. polovině 14. století díky vlivu Jana Lucemburského. Městu k obraně pomáhaly i dva rybníky, slepá ramena řeky Moravy a tři věže a dvě brány. Jenže přišel 19. červen 1643 a s ním i švédská armáda, co dotáhla k městu. Výsledkem bylo poboření opevnění a zbytek vyhodila švédská armáda do vzduchu.
Poloha: 49.6996069N, 17.0764178E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,7 km)
Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)
★ - Památník tornáda, Litovel:
Sloup stojí na kraji místních Smetanových sadů. Právě ty byly po tornádu, které se tu prohnalo 9. června 2004 nejvíce postiženy. Pomník připomíná obnovu parku, která musela po ojedinělém meteorologickém jevu, zákonitě přijít.
Poloha: 49.7013103N, 17.0788586E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Litovel, škola (470 m)
Železniční zastávka: Litovel město (0,8 km)
Výlet 1: Kouzlo Nečízu a dalších ramen Moravy přímo v historickém centru Litovle nebo v panenské přírodě v okolí města (pěší)
Start: Litovel, turistický rozcestník Litovel – město, železniční stanice
Cíl: Litovel, turistický rozcestník Litovel – město, železniční stanice
Délka trasy: 18,7 km
Časová náročnost: 4 hodiny 55 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Z výletu přirozeně plynou dvě části. V první se pohybujeme po zastavěné části Litovle, a prohlížíme hlavně stavební památky, kterých je ve městě dost. To samé se týká i městské části Chudobín, kde díky náboženské přelétavosti faráře Žídka vznikl jeden kostel za druhým. Od zhruba desátého kilometru výletu zcela opustíme místní zástavbu a ponoříme se do lužního lesa, v jehož krásném prostředí prožijeme zbytek výletu. Jdeme v podstatě téměř po rovině. Celkové převýšení výletu je na osmnáct kilometrů trasy jen 41 metrů. Nejnižším bodem je překonání řeky Moravy u Svatojánského mostu, kde je výšková kóta 230 metrů nad mořem. Naopak nejvýše budeme u zámku v Chudobíně, kde se dá naměřit výška 262 metrů.
Vhodnost: Výlet je fascinující, nenáročný a pohodový. Nabízí od každého něco, jak cestu panenskou přírodou, tak stavební unikáty i historii zajímavého města. Nelze než nedoporučit. A navíc je zařazen v první nejlehčí náročnostní kategorii.
Zastávky:
Litovel, Kostel svatého Marka (0,3 km) – Litovel, Dům soukenického cechu (0,4 km) – Litovel, Kaple svatého Jiří - Česká kaple (0,5 km) – Litovel, Radnice s radniční věží (0,6 km) – Litovel, Schody k Nečízu (0,7 km) – Litovel, Morový sloup (0,8 km) – Litovel, Svatojánský most (1,3 km) – Litovel, Socha Gustava Frištenského (1,8 km) – Litovel, Památník tornáda (2 km) – Litovel, Zbytky městského opevnění (2,3 km) – Litovel, Vila Gustava Frištenského (3 km) - Litovel, Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně a Přírodní památka Chudobín (7,2 km) – Litovel, Zámek Chudobín (7,6 km) – Litovel, Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně (8 km) – Mladeč, Přírodní rezervace Hejtmanka (12,6 km) – Mladeč, Národní přírodní rezervace Vrapač (13,5 km) – Litovel, Přírodní památka Malá Voda (16,4 km) – Litovel, Přírodní památka Hvězda (18,3 km)
★★★★★ - Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě, Bílá Lhota:
Možná nejkrásnější arboretum v České republice. Najdeme tu zhruba 300 druhů dřevin včetně různých poddruhů a hybridů. O rozvoj parku se postaral Quido Reidel, který rozšiřoval park v letech 1926-1940. Místo nabízí přenádherný odpočinek a krásnou podívanou. Uvnitř parku je zámek, který vznikl přestavbou původní tvrze. Čtyřkřídlá renesanční stavba slouží pro potřeby obce. Patrné jsou v parku i čtvercové valy původní tvrze, které byly později předělány na jízdárnu, ale i ta už zanikla.
Poloha: 49.7100375N, 16.9763472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, náměstí (150 m)
Železniční zastávka: Mladeč (2,6 km)
GALERIE: ARBORETUM BÍLÁ LHOTA
★★★★ - Národní přírodní památka Třesín, Mladeč:
Kopíruje svojí velikostí vlastně areál Mladečských jeskyní. Jsou extrémně významné z hlediska paleontologického. Byly zde nalezeny stopy po tzv. mladečském člověku aurignacienské kultury, což je nejstarší známý člověk moderního typu v Evropě. Kromě toho jsou jeskyně významným zimovištěm několika druhů netopýrů.
Poloha: 49.7067217N, 17.0158925E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (440 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (0,8 km)
★★★★ - Mladečské jeskyně, Mladeč: (součást NPP Třesín)
Člověk kromaňonský zde žil už před 31 tisíci lety. Jeskyně byly pak znovu objeveny v roce 1826 při lámání kamene. Zpřístupněny byly až na přelomu 19. a 20. století a v roce 1911 byly elektricky osvětleny. V jeskyních bylo nalezeno obrovské množství kosterních pozůstatků po kromaňoncích; bohužel jen málo se jich zachovalo. Na vině byla velká část 19. století, kdy jsem vnikali turisté a kosti si odnášeli jako suvenýry. Velký odborný průzkum zde provádělo vídeňské muzeum v 80. letech 19. století. Byla zde sesbírána jedna z největších sbírek pravěkých pozůstalostí. Ta bohužel ale nepřežila; byla uložena na zámku v Mikulově, který na konci II. světové války při osvobozování shořel a s ním i celá kosterní sbírka.
Poloha: 49.7067497N, 17.0160264E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (440 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (0,8 km)
★★★ - Čertův most, Mladeč:
Pověst říká, že jde o dílo čerta. Ten údajně pomohl vyhrát sázku jednomu ze sousedů, který tvrdil, že ho sám postaví za jeden den. Pravdou je, že kamenný most vznikl při Lichtenštejnských romantických úpravách v 19. století.
Poloha: 49.7121933N, 17.0116506E
Parkoviště: v obci Mladeč (0,6 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (1 km)
Železniční zastávka: Mladeč – jeskyně (1,5 km)
★★★ - Jeskyně Podkova, Mladeč:
Jde vlastně o dvě propojené výtokové chodby. Je dlouhá 50 metrů a byly v ní nalezeny kosti a další stopy člověka z doby kamenné, dnes je významným zimovištěm netopýrů. Nejedná se však o přírodní dílo, ale o objekt z doby romantismu, kdy se vytvářely zajímavosti zapuštěné do okolní krajiny. Tato jeskyně byla vytvořena za pomocí výbušnin a byla navrtána, o čemž se můžeme přesvědčit dodnes uvnitř jeskyně.
Poloha: 49.7125542N, 17.0099767E
Parkoviště: v obci Mladeč (0,7 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (1,1 km)
Železniční zastávka: Mladeč – jeskyně (1,6 km)
★★★ - Rytířská síň, Mladeč:
Romantická stavba Lichenštejnů. Ti ji postavili roku 1730, šlo o podobu antického chrámu a sloužila jako odpočinkový prostor při honech. Ze 16 jónských sloupů se bohužel do dnešní doby dochoval jediný.
Poloha: 49.7123953N, 17.0077344E
Parkoviště: v obci Mladeč (1 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (1,5 km)
Železniční zastávka: Mladeč – jeskyně (1,9 km)
★★★ - Řimické vyvěračky, Mladeč:
Soustava čtyř pozoruhodných pramenů. Ty vytékají přímo z úpatí kopce Třesína. V tomto případě jde o pokračování potoku Špraněk, který stojí za krásou překvapivě vzdálenějších Javoříčských jeskyní, i když ty Mladečské jsou hned za rohem. Voda v podzemí urazí vzdušnou čarou nejméně 12 kilometrů. Klikatá podzemní cesta bude ale mnohem delší. Tady na svahu kopce Třesín se proudy derou ven z krasového podloží. Dříve tu bylo vyvěraček mnohem více, vzaly ale za své při stavbě nedaleké dálnice D 35. Některé vyvěračky mají podobu běžného pramene, některé vybublávají ven v podobě biologicky, zoologicky i klimaticky zajímavých jezírek. Jejich voda totiž ani v těch největších mrazech nezamrzá a jsou charakteristické absolutní čistotou.
Poloha: 49.7139014N, 17.0032997E
Parkoviště: v obci Mladeč (1,3 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (1,7 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,1 km)
★★★ - Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, Bílá Lhota:
Klasicistní kostel pochází z roku 1789. Klasicistně je i vybaven; jeho největší zajímavostí je skutečnost, že kromě kulturní ochrany podléhá kostel i ochraně přírodní. Je přírodní památkou Bílá Lhota. Důvodem je skutečnost, že střecha kostela je evropsky významnou lokalitou hnízdiště Netopýra velkého. Počet jedinců v kolonii dosáhl svého maxima v době, kdy jich zde bylo napočítáno 800. Ojediněle se zde objevuje i Vrápenec malý.
Poloha: 49.7110769N, 16.9758511E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, škola (100 m)
Železniční zastávka: Mladeč (2,6 km)
★★ - Mladečská lípa, Mladeč:
Stromový velikán. Jeho výška je 26 metrů a obvod kmene 652 centimetrů. Částečně opravovaný kmen je zakryt stříškou. Strom existoval do léta roku 2019, kdy lípu stařenku zcela zničila vichřice.
Poloha: 49.7092200N, 17.0177003E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (440 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (1 km)
★★ - Přírodní památka Třesín, Bílá Lhota:
Jedná se o vápencový hřbet s devonskými vápenci. Biologicky jde o velmi cenné místo, protože nabízí řadu biotopů. Na jižní straně jde o teplomilné soustavy, kde najdeme nejsevernější moravská stanoviště některých významných rostlinných druhů jako Růže keltská nebo Rozchodník bílý. Severní svahy ovládá téměř horská květena; najdete tu ale méně časté biotopy jako břekovou doubravu nebo černýšovou dubohabřinu. Lokalita je významným koloniálním místem netopýrů.
Poloha: 49.7081847N, 17.0018417E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, Hradečná, rozcestí (v místě)
Železniční zastávka: Mladeč (v místě)
★★ - Bělolhotský baobab, Bílá Lhota:
Ve skutečnosti žádným baobabem není. Jde pouze o dub, který má charakteristický tvar afrického stromu. Uspěl v soutěži Strom roku. Najdete ho za kostelem v Bílé Lhotě.
Poloha: 49.7113800N, 16.9761031E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, škola (170 m)
Železniční zastávka: Mladeč (2,7 km)
★★ - Kostel svaté Ludmily v Řimicích, Bílá Lhota:
Další z řady pravoslavných chrámů v oblasti. I za tímto stojí návrh Andreje Vsevoloda Kolomackého z Podkarpatské Rusi. Vystavěn byl v letech 1933-34.
Poloha: 49.7211492N, 16.9801856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, Řimice, náves (310 m)
Železniční zastávka: Mladeč (4 km)
★ - Sáňkařská dráha Gustava Frištenského, Mladeč:
Zdánlivě to vypadá jako běžná úvozová cesta. Ve skutečnosti jde ale o sáňkařskou dráhu, jejichž úpravu zde prosadil Gustav Frištenský. Stalo se tak v roce 1923 a místo se stalo vděčným výletním cílem mnoha návštěvníků, kteří zde trávili zimní radovánky.
Poloha: 49.7073881N, 17.0123358E
Parkoviště: v místě (200 m)
Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (0,6 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (1 km)
★ - Přírodní památka Geologické varhany, Měrotín:
Důkaz tropického krasu. Památka se nachází v opuštěném vápencovém lomu a dokazuje zajímavé krasové pochody, které vznikaly ve zdejší krajině v době devonu.
Poloha: 49.7031953N, 16.9964625E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, Hradečná, rozcestí (100 m)
Železniční zastávka: Mladeč (0,5 km)
Výlet 2: Ohromující Mladečské jeskyně, neopakovatelná krása arboreta v Bílé Lhotě a zázraky Řimických vyvěraček (pěší)
Start: Mladeč, turistický rozcestník Mladeč – náves, bus
Cíl: Mladeč, turistický rozcestník Mladeč – náves, bus
Délka trasy: 12,6 km
Časová náročnost: 4 hodiny 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: V hlavní roli výletu je krasový kopec Třesín. Ten nabízí téměř všechna zastavení dnešní cesty. Výlet není dlouhý, ale je potřeba připočítat NUTNÉ návštěvy Mladečských jeskyní a Arboreta v Bílé Lhotě. Obě místa totiž nabízejí tak krásné okamžiky, že je povinností je vidět. O další zajímavé chvilky se vám postarají krasové jevy na kopci Třesíně. Jedná se o velice pestrý výlet. Převýšení celé trasy je 345 metrů. Nejvyšší bod je před klesáním k Třesínské jeskyni ve výšce 326 metrů nad mořem, nejnižší bod je u Mladečské lípy, kde budeme 239 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet je velmi záživný, pestrý a líbivý. Spotřebujete na něj celý den, ale rozhodně nebudete litovat. Každý si tu přijde na své. Jeho náročnost dosahuje maximálně třetího stupně desetibodové stupnice. V průběhu trasy je totiž několik dílčích houpačkových stoupání a klesání, která jsou ale vždycky maximálně čtyřicetimetrová.
Zastávky:
Mladeč, Národní přírodní památka Třesín (0,4 km) – Mladeč, Mladečské jeskyně (0,5 km) – Bílá Lhota, Přírodní památka Třesín (0,6 km) – Mladeč, Sáňkařská dráha Gustava Frištenského (0,7 km) – Bílá Lhota, Třesínská jeskyně (2 km) – Měrotín, Přírodní památka Geologické varhany (2,3 km) – Bílá Lhota, Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě (5,6 km) – Bílá Lhota, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a Přírodní památka Bílá Lhota (5,9 km) – Bílá Lhota, Bělolhotský baobab (6,1 km) – Bílá Lhota, Kostel svaté Ludmily v Řimicích (7,2 km) – Mladeč, Řimické vyvěračky (10,3 km) – Mladeč, Rytířská síň (11,1 km) – Mladeč, Jeskyně Podkova (11,4 km) – Mladeč, Čertův most (11,5 km) – Mladeč, Mladečská lípa (12,2 km)
★★★★ - Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy, Střeň:
Tři hlavní říční ramena skrývají unikátní přírodní poklady. Najdeme tu množství ostrůvků, meandrů a bočních ramen. Domovem jsou pro desítky ptačích druhů i pro kolonii Bobra evropského.
Poloha: 49.6783969N, 17.1602489E
Parkoviště: v místě v obci Hynkov (0,6 km)
Autobusová zastávka: Příkazy, Hynkov, restaurace (0,8 km)
Železniční zastávka: Štěpánov (4,7 km)
★★★★ - Přírodní památka Za mlýnem, Bílá Lhota:
Lužní les a mokré louky na levém břehu řeky Moravy. Byly zde uměle vybudovány tůně, které se staly domovem množství plazů a obojživelníků. Jednu z největších kolonií zde má užovka obojková. Zdejší porost je tvořen hlavně vrbou a topolem. Extrémně vizuálně krásné místo, jen je potřeba si ta nádherná zákoutí najít.
Poloha: 49.7350256N, 16.9950342E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bílá Lhota, Nové Mlýny, rozcestí (1,2 km)
Železniční zastávka: Moravičany (4,5 km)
GALERIE: PP ZA MLÝNEM
★★★★ - Kostel svatého Jiří, Náklo:
Velmi okouzlující a inspirující pradávné místo. Kostel je ukázkou typického „hanáckého zastřešení“. Věž připomíná kostel svatého Mořice v Olomouci.
Poloha: 49.6552481N, 17.1339606E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náklo, obchod (230 m)
Železniční zastávka: Příkazy (2,3 km)
★★★ - Chrám přátelství, Mladeč:
Stavbě se říká Templ. Byl vybudován o dva roky dříve než sousední obelisk. Postaral se o něj stejný architekt Josef Hardmuth. Chrámek připomíná antické stavby, jeho vnější plášť je členěn řadou jónských polosloupů. Zajímavé je umístění stavby přímo u Řimického jezu. Ten tu rozděluje už od 14. století Moravu do dvou ramen. Jižní rameno se nazývá dnes Malá Voda. Severní rameno se pak ještě rozštěpí na hlavní tok Moravy a Zámeckou Moravu. Na každém toku byl daný počet mlýnů a podle toho se pouštělo do jednotlivých ramen množství vody. Mlynáři měli podle Řimické smlouvy povinnost se o jezy starat. Tuto smlouvu potvrdil i král Vladislav II. Jagelonský.
Poloha: 49.7210111N, 17.0012689E
Parkoviště: na silnici v Nových Mlýnech (1,3 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (2,4 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (4,2 km)
★★★ - Obelisk, Mladeč:
Jedna z romantických staveb, kterou vyzdobili lokalitu Lichtejnštejnové. Stalo se tak v roce 1808 v souvislosti s přestavbou vyhořelého novozámeckého zámku. Architektem obelisku je Josef Hardmuth, stavba je vysoká je 18 metrů. V době svého vzniku byl Obelisk obtékán z obou stran.
Poloha: 49.7205194N, 17.0107653E
Parkoviště: na silnici (1,2 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (2,1 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,8 km)
★★★ - Přírodní památka Pod Templem, Mladeč:
Cenou devizou lokality jsou listnaté nivy. Nejkrásnější jsou v jarním období, kdy zde kvete bylinné patro. Hojný výskyt sasanek nebo medvědího česneku. Zaregistrovány zde byly vzácné druhy motýlů Modrásek bahenní, Jasoň dymnivkový, Stužkonoska vrbová, Ohniváček černočárný a Modrásek očkovaný.
Poloha: 49.7212164N, 17.0091358E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (120 m)
GALERIE: PP POD TEMPLEM
★★ - Přírodní rezervace Litovelské luhy, Litovel:
Jde o takzvanou Litovelskou Amazonii. Nádherný lužní les, který se nachází východně od města. Najdete v něm řadu kriticky ohrožených rostlin a živočichů. A to hlavně z ptačí říše, i když své místo tu mají i ohrožení motýli či Bobr evropský. Nejkrásnější pro návštěvu je brzké jaro, kdy rozkvete celé spodní bylinné patro.
Poloha: 49.7033189N, 17.1089292E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Střeň, obchod (1,9 km)
Železniční zastávka: Střeň (2,6 km)
★★ - Zámek Nové Zámky, Mladeč:
Rozlohou jeden z největších českých zámků. Byl postaven v roce 1690 rodem Lichtenštejnů. Konaly se tu velké společenské zábavy a byl základnou pro pořádání častých honů. Jeho interiéry byly vyzdobeny krásnými malbami, jenže v roce 1805 zámek vyhořel. Byl klasicistně opraven a zároveň byl zřízen rozsáhlý anglický park s množstvím drobných staveb. Význam pro rodinu Lichtenštejnů ale klesal, a tak z něj bylo uděláno jen hospodářské sídlo a správa panství. Na postupných přestavbách pracovali nejlepší mistři architektury své doby – Giovanni Pietro Tencalla, Domenico Martinelli nebo Antonio Maria Micolao Beduzzi. Dnes zde sídlí ústav sociální péče.
Poloha: 49.7213825N, 17.0286625E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (260 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,7 km)
★★ - Přírodní rezervace Kenický, Střeň:
V roce 2012 tu došlo k unikátní události. Protrhla se tu půl metru široká šíje na jednom z meandrujících míst. Tok řeky Moravy se tak zkrátil o zhruba půl kilometru. Dodnes nedokázaly novinku vstřebat některé mapy a stále ukazují tok řeky Moravy v původním korytě. Tato přírodní rezervace je také jedním z posledních míst, kde byl spatřen extrémně vzácný motýl, dnes považovaný už za vyhynulého – Okáč hnědý. Třeba budeme mít štěstí. Poslední exemplář tu byl k vidění v roce 1980.
Poloha: 49.6725681N, 17.1786078E
Parkoviště: v místě v obci Hynkov (0,6 km)
Autobusová zastávka: Příkazy, Hynkov, restaurace (0,8 km)
Železniční zastávka: Štěpánov (4,7 km)
★ - Novozámecký dub, Mladeč:
Stromový velikán v poslední části života. Pomalu prosychající dub letní stojí u břehu jednoho z početných ramen Moravy. Obvod kmene je 618 centimetrů, výška 33 metrů.
Poloha: 49.7198844N, 17.0296925E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (200 m)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,3 km)
★ - Novozámecký topol, Mladeč: (bez fotografie)
Další z mohutných stromů v této oblasti. Topol bílý dosahuje výšky 34 metrů a obvod kmene má 512 centimetrů.
Poloha: 49.7210500N, 17.0257014E
Parkoviště: v místě (350 m)
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (0,5 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,5 km)
★ - Přírodní památka U Senné cesty, Červenka:
Původní smíšený les, kde se dají nalézt výjimečné a vzácné rostliny. Korunou mezi nimi je bezesporu Zvonečník hlavatý pravý, který je k nalezení jen na šesti lokalitách v celé České republice.
Poloha: 49.7211178N, 17.0485161E
Parkoviště: v místě u autobusové zastávky Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (1,1 km)
Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (1,1 km)
Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (3,6 km)
Výlet 3: Zevrubná projížďka po neporušených rozkvetlých lokalitách Litovelského Pomoraví (horské i silniční kolo)
Start: Litovel, náměstí Přemysla Otakara
Cíl: Litovel, náměstí Přemysla Otakara
Délka trasy: 45,8 km
Časová náročnost: 2 hodiny 50 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Město Litovel je obklopeno lužními lesy. Ty se objevují v severozápadním i jihovýchodním směru podél řeky Moravy. Tyto krásné přírodní památky si užijete při cyklistickém výletě. Převýšení cesty je minimální. Na více než 45 kilometrů jde jen o 110 metrů, z toho velkou část ještě odebere jeden výstup v poslední části výletu. Nejvýše budeme právě ve výšce 280 metrů, což je lokalita Jelení vrchu. Nejnižší bod je 222 metrů, krátce za Hynkovem.
Vhodnost: Výlet je velmi nenáročný, téměř rovinatý. Není problém ho zvládnout. Jeho náročnost je na druhém stupni z desetibodové škály. Pokud se vám zdá dlouhý, není problém ho rozdělit zhruba na polovinu. Po objetí jihovýchodní větve se totiž vrací do Litovle a severozápadní okruh si můžete tak nechat na jindy.
Zastávky:
Litovel, Přírodní rezervace Litovelské luhy (2,7 km) – Litovel, Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy (3,8 km) – Litovel, Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy (5 km) – Střeň, Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy (7,5 km) – Příkazy, Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy (9,8 km) – Střeň, Přírodní rezervace Kenický (10,2 km) – Náklo, Pamětní deska Jana Opletala ve Lhotě nad Moravou (14 km) – Náklo, Kostel svatého Jiří (16,9 km) – Litovel, Frištenského vila (24 km) – Mladeč, Obelisk (31,4 km) – Mladeč, Novozámecký dub (33,1 km) – Mladeč, Novozámecký topol (33,6 km) – Mladeč, Přírodní památka Pod Templem (34,7 km) – Mladeč, Chrámek přátelství (35,4 km) – Bílá Lhota, Přírodní památka Za mlýnem (37,4 km) – Mladeč, Zámek Nové Zámky (40,5 km) – Červenka, Přírodní památka U Senné cesty (42,3 km) – Litovel, Svatojánský most (45,4 km)
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Špraněk, Luká:
Největší zimoviště Vrápenců malých v České republice. A nejen proto je tato oblast vyhlášena národní rezervací. Spadá pod ní vápencový vrch Špláz, na něm se můžou vyučovat krasové jevy – tedy závrty, ponory, škrapy, skalní brány. Konec konců ve vrchu Špláz najdeme i přístupné Javoříčské jeskyně. Zajímavé je i údolí potoka Špraněk a okolní svahy na kterých roste 300 druhů vzácných a ohrožených rostlin.
Poloha: 49.6665931N, 16.9070136E
Parkoviště: na parkovišti v Javoříčku (0,5 km)
Autobusová zastávka: Luká, Javoříčko, jeskyně (0,5 km)
Železniční zastávka: Mladeč (8,8 km)
★★★★★ - Javoříčské jeskyně, Luká: (součást NPR Špraněk)
Najdeme uvnitř jednu z nejbohatších krápníkových výzdob. O vznik se postaraly vody potoka Špraněk, vody jeho předchůdce a Březinský potok. Celkově mají jeskyně šest kilometrů chodeb o třech patrech. Nejvrchnější patro je velmi bohaté krápníkově a vedou po něm i návštěvnické trasy. Nejkrásnějšími prostory jsou Suťový dóm a Dóm gigantů. Tady také najdeme i nejznámější krápníkový útvar těchto jeskyní – dva metry dlouhá, půl metru široká sintrová záclona, která je po celé ploše 4 milimetry široká. O objevení jeskyní se postaral 14. dubna 1938 místní revírník Vilém Švec, který se spustil dovnitř se skupinou lesních dělníků. Poměrně rychle se podařilo otevřít vchod do jeskyní a ty byly 15. května 1939 otevřeny pro veřejnost. Procházková trať je dlouhá 750 metrů.
Poloha: 49.6703892N, 16.9139725E
Parkoviště: v obci Javoříčko (0,6 km)
Autobusová zastávka: Luká, Javoříčko, jeskyně (0,6 km)
Železniční zastávka: Mladeč (9 km)
★★★★★ - Zřícenina hradu Branky – Zkamenělý zámek, Luká: (součást NPR Špraněk)
Hrad nechal postavit Dětřich Špran na začátku 14. století. Zpustl už v roce 1398. Hrad stál na skalisku ve výšce 60 metrů nad hladinou potoka Špraněk. V této lokalitě lze najít i jeskyni a největší moravskou Skalní bránu. Ta je 8 metrů vysoká a 9 metrů široká a modeloval ji Špraněk, když ještě tekl o 25 metrů výše než dnes. Přímo pod Skalní branou je vchod do Ponorové jeskyně. Tou se dá pohodlně ujít 15 metrů, pak se větví na jednotlivé chodby a je zasypána sutí.
Poloha: 49.6675808N, 16.9037975E
Parkoviště: v obci Kadeřín (1,5 km)
Autobusová zastávka: Luká, Javoříčko, jeskyně (1,6 km)
Železniční zastávka: Mladeč (8,8 km)
★★★★★ - Propast Zátvořice, Luká: (součást NPR Špraněk)
Je známá mnohem delší dobu, než Javořičské jeskyně. Jde vlastně o zřícený studňovitý závrt a skalní bránu. Propast vznikla zřícením skalního stropu. Suť zavalila až Suťový dům v Javoříčských jeskyních. V této suti byly nalezeny kosti srstnatého nosorožce, který tu žil před 35 tisíci let.
Poloha: 49.6704692N, 16.9132892E
Parkoviště: v obci Javoříčko (0,7 km)
Autobusová zastávka: Luká, Javoříčko, jeskyně (0,7 km)
Železniční zastávka: Mladeč (9,4 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka hrad Bouzov, Bouzov:
Jeden z nejromantičtějších českých hradů a působivá dominanta. Vznikl už na přelomu 13. a 14. století. Jedno z mála míst, kterých se za třicetileté války bály Švédové, protože ve zdejším hradě bylo vězení pro tyto severské zajatce. Od roku 1696 až do roku 1939 vlastnil hrad Řád německých rytířů. Za druhé světové války byl zabaven nacisty a ti z něj udělali skladiště zabaveného majetku. Ke konci války tu také působilo komando SS, které vyvraždilo nedalekou obec Javoříčko. Ti se také zasloužili o jeho pseudogotickou přestavbu v letech 1895-1910. Je oblíbený filmaři – točily se tu pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Princezna Fantaghiro. Za zmínku stojí studna vyhloubená ve skále dosahující hloubky 40 metrů, zbrojnice s unikátními autentickými zbraněmi a hradní kuchyně se sbírkou měděného nádobí a výtahem na ruční pohon.
Poloha: 49.7052308N, 16.8900297E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bouzov, náměstí (320 m)
Železniční zastávka: Mladeč (9,2 km)
GALERIE: HRAD BOUZOV-MILÁČEK FILMAŘŮ
★★★★ - Národní kulturní památka Javoříčko - Památník obětí 2. světové války, Luká:
Památník je vystaven na památku 38 obětí zavražděných nacisty 5. května 1945. Dodnes se vedou spory o to, proč byla vlastně obec vyvražděna. Tragédii údajně vyprovokovali ruští partyzáni, kteří si v místních lesích počínali neomaleně a zbytečně provokovali. Hněv příslušníků SS se pak svezl na místní obyvatelstvo. Památník byl vytvořen deset let po válce. Sousoší Vítězství vytvořil akademický sochař Jan Tříska ve stylu socialistického realismu. Sousoší je vytvořeno z hořického pískovce.
Poloha: 49.6722331N, 16.9182828E
Parkoviště: v obci Javoříčko (240 m)
Autobusová zastávka: Luká, Javoříčko, jeskyně (230 m)
Železniční zastávka: Mladeč (8,6 km)
★★ - Himmlerův srub, Bouzov:
Loveckou chatu si zde nechal v letech 1940-43 postavit říšský velitel SS Heinrich Himmler. Dřevěný srub byl převezen z Alp. Ve volbě místa sehrála roli určitě blízkost hradu Bouzov, který patřil řádu německých rytířů.
Poloha: 49.6649483N, 16.8743000E
Parkoviště: v místě autobusové zastávky Ludmírov, Milkov, farma (0,6 km)
Autobusová zastávka: Ludmírov, Milkov, farma (0,6 km)
Železniční zastávka: Šubířov (7,2 km)
★★ - Kostel svatého Gotharta, Bouzov:
Vznikl v roce 1728 přestavbou hradní kaple. Najdete tu hroby tří bouzovských pánů z Bergu. Návštěvníky určitě zaujme obraz vytesaný z kamene.
Poloha: 49.7042625N, 16.8904878E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bouzov, náměstí (300 m)
Železniční zastávka: Mladeč (9,2 km)
★★ - Trojský kůň, Bouzov:
Dřevěný kůň, který stojí v historickém areálu Bouzova. Patnáctimetrová socha koně je vlastně místem výstavy historických kreseb. Hlava koně je dokonce udělána jako rozhledna s netradičním výhledem.
Poloha: 49.7056333N, 16.8920467E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bouzov, náměstí (180 m)
Železniční zastávka: Mladeč (9,1 km)
★★ - Štefkova lípa v Kadeříně, Bouzov:
Třicet metrů vysoká lípa dominuje okolí. Obvod kmene má 590 centimetrů. Nedaleko od ní na kopci Boučí lze najít místní Kadeřínskou jeskyni. Jedná se o svahovou jeskyni v devonských vápencích.
Poloha: 49.6694569N, 16.8929600E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bouzov, Kadeřín, náves (120 m)
Železniční zastávka: Šubířov (8,7 km)
★★ - Kostel svatého Václava ve Střemeníčku, Luká:
Další z řady pravoslavných kostelů v této oblasti. Tento byl zbudován v roce 1936 a postavil ho Andrej Vsevolod Kolomacký.
Poloha: 49.6811944N, 16.9302172E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Luká, Střemeníčko, požární zbrojnice (180 m)
Železniční zastávka: Mladeč (6,9 km)
★ - Stará vápenka, Bouzov:
Ojedinělá technická památka jediná svého druhu. Pálení vápna bylo velmi fyzicky namáhavé. K této peci byla vytvořena kolejnice, která z místního lomu dovážela vápenec. Pálení trvalo čtyři dny a pálilo se zhruba čtyřikrát do měsíce. Pec pochází z 20. let 20. století. Lom se nacházel na zalesněném kopci Rachava, který leží nad vápenkou. Zde je i jeskyně Rachava. O její průzkum se pokoušejí v posledních letech speleologové.
Poloha: 49.6898900N, 16.9415631E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bouzov, Hvozdečko, čekárna (1 km)
Železniční zastávka: Mladeč (5,9 km)
Výlet 4: Krápníky Javoříčských jeskyní, romantická až strašidelná nádhera hradu Bouzov, ale i další tajemství (pěší)
Start: Luká, turistický rozcestník Javoříčko - památník
Cíl: Luká, turistický rozcestník Javoříčko - památník
Délka trasy: 22,8 km
Časová náročnost: 7 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Javoříčské jeskyně jsou jednou z nejkrásnějších českých jeskyní s unikátní krápníkovou výzdobou. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Špraněk. Jenže oblast Javoříčka nemá k nabídnutí jen nádheru místního podzemí, ale stále s sebou nese i spoustu otazníků, na které ještě více než 70 let po skončení války nikdo nedal odpověď. Vypálená a vyvražděná obec by si to ale zasloužila. Rozhodně ale není tento výlet smutný. Převýšení je 550 metrů, Nejvyšším bodem je 571 metrů nad mořem, což je lokalita u Himllerova srubu. Nejníže naopak budeme ve výšce 325 metrů nad mořem, a tím místem je lokalita před vstupem do obce Bouzov.
Vhodnost: Výlet má tři vrcholy, které musíme překonat, ale jinak se jedná o procházku v poměrně klidném a příjemném prostředí. Na desetibodové stupnici náročnosti má výlet stupeň pět.
Zastávky:
Luká, Národní kulturní památka Památník obětí 2. světové války Javoříčko (0,1 km) – Luká, Národní přírodní rezervace Špraněk (0,4 km) – Luká, Javoříčské jeskyně (0,6 km) – Luká, Propast Zátvořice (0,6 km) – Luká, Jeskyně Svěcená díra (0,8 km) – Luká, Zřícenina hradu Branky (1,6 km) – Luká, Skalní brána (1,7 km) – Luká, Jeskyně pod hradem Branky (1,8 km) – Bouzov, Himmlerův srub (5,8 km) - Bouzov, Štefkova lípa v Kadeříně (7,6 km) – Bouzov, Národní kulturní památka Hrad Bouzov (12,5 km) – Bouzov, Kostel svatého Gotharta (12,7 km) – Bouzov, Rozhledna Trojský kůň (13 km) – Bouzov, Stará vápenka (17,7 km) – Luká, Kostel svatého Václava ve Střemeníčku (21 km)
★★★★ - Zámek Náměšť na Hané se zámeckým parkem a alejemi, Náměšť na Hané:
Zámek byl postaven v roce 1766 jako letní sídlo Ferdinanda Bonaventury hraběte z Harrachu. Budova byla postavena v klasicistním stylu, inspirována francouzskými vzory. Do kruhu byla uspořádána také zahrada a lipové aleje (170 ks Lip malolisté), které přivádějí k zámku cesty. Vnitřek je rokokově vybavený. Zajímavá je i expozice historických a arcibiskupských kočárů. U zámku je kulatý zámecký park, poslední úpravy se uskutečnily v roce 1925. Na východní straně je schodiště s alegorickými sochami čtyř ročních období. Zahrada je hodnocena jako jeden z nejcennějších moravských parků.
Poloha: 49.5986044N, 17.0632992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměšť na Hané, železniční stanice (0,8 km)
Železniční zastávka: Náměšť na Hané (0,9 km)
GALERIE: ROKOKOVÝ KLENOT
★★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Cholina:
Původně gotický kostel byl rozdělen na dvě části – německou a českou. Mnohokrát byl přestavován, až se dočkal poslední novogotické úpravy v roce 1867. Nepřetržitě od roku 1637 se ke kostelu konají poutě k zázračné soše Panny Marie Cholínské.
Poloha: 49.6588047N, 17.0456475E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Cholina, náměstí (0,7 km)
Železniční zastávka: Cholina (1,3 km)
★★★★ - Hradiště Rmíz u Laškova, Náměšť na Hané:
Jedna z evropsky nejcennějších archeologických lokalit. Je součástí Přírodní rezervace Terezské údolí. Archeologové tu našli nejstarší odkrytou kamennou hradbu ve střední Evropě, nalezena byla i keramika kultury nálevkovitých pohárů, která pochází ze 4. tisíciletí před naším letopočtem. Našla se i keramika kultury kanelované a dvě hliněné plastiky mužů. Raritou je mohylové pohřebiště, které je se svými 58 mohylami největší na Moravě. K lokalitě nevede žádná značená cesta a samo hradiště se nachází na ostrožně se třemi ostrými hlubokými srázy.
Poloha:49.5907461N, 17.0169933E
Parkoviště: na kraji obce Laškov (2,6 km)
Autobusová zastávka: Laškov, čekárna (2,6 km)
Železniční zastávka: Náměšť na Hané (5,5 km)
★★★ - Přírodní rezervace Terezské údolí, Náměšť na Hané:
Jedno z nejzajímavějších a nejpestřejších českých údolí. Je ceněné kvůli množství biotopů, které se nacházejí na jeho území. Najdeme tu jak meandrující tok říčky Šumice, tak i luční nivy, údolní jasanoolšové luhy, teplomilnou doubravu a další. Místní obrovskou vzácností je Čmelák mechový, ten se vyskytuje v České republice jen na dvou místech. Tady byl ale spatřen naposled v roce 2003.
Poloha: 49.5923281N, 17.0256878E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměšť na Hané, náměstí (1 km)
Železniční zastávka: Náměšť na Hané (1,5 km)
★★★ - Sušárna chmele v Odrlici, Senice na Hané:
Budova mnoha rekordů. Jedná se o nejstarší dochovanou sušárnu chmele. Zároveň je jedinou, která byla postavena z nepálených cihel. Jedná se také o nejvyšší stavbu v České republice postavou z nepálených cihel. Je to jediná památkově chráněná sušárna chmele na Moravě. Navíc pracovala se dvěma druhy sušení – studeným vzduchem a po zapojení pece i teplým vzduchem.
Poloha: 49.6418764N, 17.0637364E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Senice na Hané, Odrlice, restaurace (230 m)
Železniční zastávka: Odrlice (0,8 km)
★★ - Svatá voda, Senice na Hané:
V blízkosti studánky je výklenková kaple Panny Marie. Místo je poutní v oblasti zvané Svatá Voda. Voda je údajně léčivá.
Poloha: 49.6188853N, 17.0276833E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměšť na Hané, Nové Dvory, restaurace (1 km)
Železniční zastávka: Náměšť na Hané (4,6 km)
★★ - Svatá voda u Choliny, Loučka:
Zdejší studánka je údajně zázračná. Přišel na to sedlák, který sem chodil se svými koňmi. Ti vodu pili a koupali se v ní, koně se uzdravili. Studánka se také vyznačuje extrémně chladnou vodou.
Poloha: 49.6601289N, 17.0232858E
Parkoviště: v obci Loučka (0,9 km)
Autobusová zastávka: Loučka, náves (1,9 km)
Železniční zastávka: Mladeč (7,1 km)
★ - Zřícenina hradu Náměšť na Hané, Náměšť na Hané:
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1423. Odborníci se ale domnívají, že je mnohem starší. První zmínka pochází z doby, kde tu vojsko císaře Zikmunda porazilo husity vedené Ctiborem z Cimburka. Koncem 16. století hrad už nevyhovoval, a tak se šlechta přesunula do Dolního zámku. Od 18. století ho lidé rozebírali na stavební materiál.
Poloha: 49.6006000N, 17.0626017E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměšť na Hané, železniční stanice (0,7 km)
Železniční zastávka: Náměšť na Hané (0,8 km)
Výlet 5: Projížďka Terezským údolím s návštěvou zámku Náměšť na Hané, zázračných studánek a Cholinské madony (horské kolo)
Start: Náměšť na Hané, turistický rozcestník Náměšť na Hané – železniční stanice
Cíl: Náměšť na Hané, turistický rozcestník Náměšť na Hané – železniční stanice
Délka trasy: 27,2 km
Časová náročnost: 2 hodiny 5 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Tato oblast na úrodné Hané je biologicky bohatým místem. Kromě toho tu je mezi lidmi stále velmi rozšířená zbožnost, a to se odráží v cílech dnešního výletu. Samotná trasa má čtyři výškové vrcholy. První z nich se nachází u rozcestníku Hradecký Dvorek; druhý vrchol pak přichází krátce před první zázračnou studánkou; třetí vrchol je navíc nejvyšším bodem celého výletu a najdeme ho těsně před druhou zázračnou studánkou – 384 metrů nad mořem. Čtvrtým vrcholem je pak hradiště Rmiz. Nejnižším místem je přejezd říčky Šumice v Náměšti na Hané, to jsme ve výšce 244 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 346 metrů.
Vhodnost: Výlet je ideálním a zklidňujícím počinem, který určitě povzbudí tělo i duši. V první třetině výletu potěšíme smysly – to se stane při návštěvě zámku v Náměšti na Hané, v druhé třetině potěšíme srdce, když budeme cítit souznění s přírodou v oblasti Terezského údolí a potřetí potěšíte ducha, když se u zázračných studánek a u zázračné Cholínské madony dotkneme věcí sférických. Výlet lze jen doporučit. Jeho náročnost je na bodě číslo 3.
Zastávky:
Náměšť na Hané, Zámecká alej (0,2 km) – Náměšť na Hané, Zámek Náměšť na Hané (0,8 km) – Náměšť na Hané, Zámecký park (1,1 km) – Náměšť na Hané, Zřícenina Hradu Náměšť na Hané (1,3 km) – Náměšť na Hané, Přírodní rezervace Terezské údolí (4,9 km) – Náměšť na Hané, Hradiště Rmiz (6,2 km) - Senice na Hané, Pramen Svatá voda u osady Svatá Voda (10,6 km) – Loučka, Pramen Svatá voda u Choliny (17,5 km) – Cholina, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (19,2 km) – Senice na Hané, Sušárna chmele na Odrlici (21,9 km)
★★★★ - Tvrz Černá věž, Drahanovice:
Věž velmi zajímavého tvaru je dominantou obce. Je jediným pozůstatkem gotické tvrze, která zde byla postavena v roce 1351. Původně obranná věž byla postupně přebudována na věž obytnou. Nahoru se můžeme vydat. Vnitřek je upraven na místní muzeum a galerii.
Poloha: 49.5775894N, 17.0770239E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Drahanovice, škola (310 m)
Železniční zastávka: Drahanovice (0,7 km)
★★★ - Drahanovické lípy, Drahanovice:
Dominují místní návsi. Jejich zajímavý, boulemi pokrytý kmen je v podstatě, co se týká obvodu, neměřitelný. Stáří odborníci odhadují zhruba na 400 let.
Poloha: 49.5685436N, 17.0843517E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Drahanovice, škola (120 m)
Železniční zastávka: Drahanovice (0,9 km)
★★★ - Pramen Jana Adama z Lichtenštejna, Slatinice:
Je nejnovějším pramenem v lázních. Byl dán do užívání teprve v roce 2011. Vrt má hloubku 372 metrů a jeho veřejný vývěr je do pískovcového pítka přímo v lázeňském parčíku v centru lázní. Pramen se vyznačuje velkým obsahem sulfické síry.
Poloha: 49.5622947N, 17.0967114E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatinice, lázně (90 m)
Železniční zastávka: Slatinice (1,3 km)
★★★ - Pramen svatý Václav, Slatinice:
Není v areálu lázní, ale na nedaleké křižovatce silnic Slatinice – Lutín – Prostějov. Nachází se pod místní sokolovnou, naražen byl v roce 2004 a vyvěrá z hloubky 165 metrů. Pramen při velkém suchu zcela vysychá.
Poloha: 49.5604714N, 17.1010244E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatinice, škola (135 m)
Železniční zastávka: Slatinice (1,3 km)
★★★ - Pramen svatý Vít, Slatinice:
Jedná se o nejvzdálenější pramen od areálu lázní. Nachází se v zástavbě obce, v místě známém jako U Zdráhalového. Pramen vyráží z hloubky 150 metrů a byl vybudován v roce 2004.
Poloha: 49.5615853N, 17.1022475E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatinice, škola (220 m)
Železniční zastávka: Slatinice (1,1 km)
★★★ - Pramen svatého Jiří, Slatinice: (bez fotografie)
V lázních Slatinice se léčí nemoci onkologické, nervové, pohybového ústrojí, kožní a dermatologické. Historie lázní sahá až do 16. století, kdy byl poprvé popsán případ zdejších léčivých sirných pramenů. Jedním z nich je pramen Svatý Jiří. Ten byl otevřen v roce 2001 a vyvěrá z hloubky 92 metrů, jeho teplota se pohybuje kolem 17° C. Pramen vyvěrá sice vedle velké lázeňské budovy Morava, ale dnes ho ochutnáme uvnitř budovy.
Poloha: 49.5623711N, 17.0960783E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatinice, lázně (190 m)
Železniční zastávka: Slatinice (1,3 km)
★★★ - Přírodní rezervace Malý Kosíř, Slatinice:
Rezervace je vytyčena vrcholem stejnojmenného kopce a přilehlými svahy. Na vrcholu Malého Kosíře se dřív těžil kámen, byly tu pastviny a sady, to vše ovlivňovalo rostlinné složení přírodní rezervace. Dnes se tu vyskytuje 230 druhů vyšších rostlin. Nejdůležitější je tu nejbohatší populace orchideje Vstavače kukačky na střední Moravě. Lokalita se každoročně monitoruje a sčítají se kvetoucí rostliny.
Poloha: 49.5560378N, 17.0923864E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slatinice, škola (1 km)
Železniční zastávka: Slatinice (2,2 km)
★★ - Hrušeň u Lusthózu, Drahanovice:
Velmi kuriózně narostlá hrušeň. Stojí na hranici Přírodního parku Velký Kosíř. Najdeme ji na polní cestě u samoty Lusthóz. Výška stromu je 10 metrů a obvod kmene 310 centimetrů.
Poloha: 49.5685436N, 17.0843517E
Parkoviště: na silnici (0,8 km)
Autobusová zastávka: Slatinice, lázně (1,6 km)
Železniční zastávka: Slatinice (2,3 km)
Výlet 6: Ochutnávání sirných pramenů v lázních Slatinice a procházka po přírodním ráji Malého Kosíře (pěší)
Start: Slatinice, turistický rozcestník Slatinice - lázně
Cíl: Slatinice, turistický rozcestník Slatinice - lázně
Délka trasy: 10,8 km
Časová náročnost: 3 hodiny 25 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet se zaměřuje na lokalitu lázní Slatinice, které nabízejí čtyři sirné léčivé prameny, kromě toho navštívíme Drahanovice a přírodní a lidskou rukou nedotčenou lokalitu Velkého Kosíře. Musíme překonat dvě malá stoupání, jedno je v Drahanovickém lese, druhým je pak vlastní Přírodní rezervace Malého Kosíře. Celkové převýšení výletu je ale jenom 212 metrů. Nejvyšším bodem je 341 metrů nad mořem, což je bod, který mineme v Drahanovickém lese, nejníže jsme 230 metrů nad mořem, a to je překonání Slatinky u fotbalového stadionu.
Vhodnost: Výlet je vskutku příjemnou procházkou, která seznámí s malebnými a krásnými částmi Hané. Výlet je pohodový s krátkou vzdáleností. Jeho nejméně příjemnou částí je úvodní téměř jeden a půl kilometrový úsek, který musíme jít po hlavní silnici. Krása zbylé části výletu tento handicup ale hravě vyrovná. Co se týká náročnosti, zvládne výlet každý, i proto mu patří pouze dvojka na desetistupňové škále náročnosti.
Zastávky:
Drahanovice, Tvrz Černá věž (3 km) – Drahanovice, Drahanovické lípy (3,2 km) – Drahanovice, Hrušeň v Lusthózu (4,6 km) – Slatinice, Přírodní rezervace Malý Kosíř (8,4 km) –Slatinice, Pramen svatý Václav (9,7 km) - Slatince, Pramen svatý Vít (9,9 km) – Slatinice, Pramen svatého Jiří (10,6 km) – Slatinice, Pramen Jana Adama z Lichtenštejna (10,7 km)
Comments