Podle legendy byly Louny založeny dvěma bratry Sobešem a Vlasákem už na přelomu 8. a 9. století; prokazatelně je ale o Lounech první zmínka až v roce 1115; nicméně v době husitské patřily k pěti nejvýznamnějším městům království
V roce 1538 byl v Lounech dostavěn jeden z nejkrásnějších českých chrámů – svatého Mikuláše; v jeho stěnách našel svůj věčný odpočinek jeho tvůrce a jeden z nejslavnějších českých architektů Benedikt Rejt
Louny (německy Laun) se poprvé zmiňují v historických knihách v roce 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech. Románská osada se tehdy rozkládala v blízkosti brodu u dnešního kostela svatého Petra.
K založení se váže poněkud brutální pověst, ale nechme vyprávět staré legendy. Domy ve spící vsi přepadli dva noví sousedé, bratři Sobeš a Vlasák. Byli brutální, muže spoutali, utopili v řece, dobytek odvedli a ves zapálili. Ne všichni muži ale zemřeli a ti kteří se z Ohře dostali, zamířili na Vyšehrad stěžovat si na loupeže, vraždy a žhářství. Tehdy vládl kníže Vojen, který si nechal bratry zavolat a pohrozil jim šibenicí. Muži se zalekli a slíbili, že nad řekou vystavějí novou osadu, kterou obkrouží kamennou hradbou. Nazvali ji Luna. Pokud bychom měli legendě věřit, tak by podle vlády Vojana musely být Louny založeny na přelomu 8. a 9. století.
Královské město Přemysla Otakara II. pak vzniklo v 60. letech 13. století o něco východněji. Sídlo bylo založeno na dvou kupeckých stezkách, které spojovaly Prahu s Norimberkem a Lipskem. Zároveň se jednalo o důležitý říční přístav.
Nezanedbatelnou úlohu při vzniku města hrál zdejší dominikánský klášter. Ten však nepřežil období husitských válek.
Ve 14. století, v tak zvaném Lucemburském období, se dostalo město Louny mezi významem přední města v Čechách. Louny byly prosperujícím sídlem se základy řemeslné a zemědělské výroby, kde už tehdy hrálo prim pěstování obilí a vína.
Nezměnilo na tom nic ani období husitství, kdy Louny se sousedním Žatcem utvořily silný vojenský svaz a společně útočily na okolní klášterní majetek, z kterého už tak bohatá města ještě svůj majetek navyšovala. Lví podíl na tom měla osoba hejtmana a válečníka Jakoubka z Vřesovic. Jenže to bylo poslední období, ve kterém se obě sídla obešla bez vzájemné rivality. Po husitských válkách za vlády Jiřího z Poděbrad však stejně musely Louny majetky bývalých vydrancovaných klášterů v okolí vrátit.
V roce 1517 pohltil téměř celé město požár. Nezbylo nic jiného, než vystavět město v podstatě znovu. Plány na výstavbu města, stejně jako nejcennější budovu města – chrám svatého Mikuláše navrhl královský stavitel Benedikt Rejt. Samotný chrám, který je posledním Rejtovým dílem, upoutá neuvěřitelným síňovým trojlodím a na tu dobu okouzlující, ale hlavně revoluční krouženou klenbou. Dalším specifikem Chrámu svatého Mikuláše je jedinečná stanová střecha jako by odrážející špičaté vrcholky Českého středohoří v okolí města. A to ještě nemluvíme o obrovském dřevěném oltáři, který pochází z dílny Jeronýma Kohla a Františka Preisse. Není proto divu, že chrám se stal jedinou národní kulturní památkou města Louny.
S okamžikem vzniku nového chrámu, začíná zlaté období města. Právě zlaté 16. století dalo Lounům takové stavební památky jako městské hradby s baštami a Žateckou bránou, kostelík Matky boží a významný dům Sokolů z Mor. K Žatecké bráně je ale nutné říci, že to, co dnes vidíme, není bránou v pravém slova smyslu. Žatecká brána už neexistuje, to co dnes obdivujeme je pouze její předbraní.
V dřívějších letech měly Louny ještě Pražskou bránu, která byla také součástí hradeb. Ta byla zbořena v roce 1861.
Kromě toho je 16. století pro Louny dobou velkého rozvoje místního vinařství a věhlasu se dočkala na tu dobu převratná instituce – mateřská škola.
Po zlatém šestnáctém století přišlo sedmnácté století a to přineslo sebou i nejhorší tehdejší období světových dějin – třicetiletou válku. Louny drancovalo Valdštejnovo vojsko a sám vojevůdce si v Lounech na nějakou dobu zřídil hlavní válečný stan. Nenávistné běsnění způsobilo ztrátu poloviny městského obyvatelstvo.
Je jasné, že z této události se Louny vzpamatovávalo dlouhá století. Význam sídla poklesá a Louny se stávají městem provinčního významu. Ke stabilizaci dochází až v 19. století.
Roku 1813 jsou v Lounech ubytováni tři panovníci protinapoleonské koalice před bitvou u Drážďan. Bitva se stává osudnou velkému nepříteli Napoleona generálu Jean Victorovi Moreauovi. Tento Francouz, který vstoupil do služeb protinapoleonské ruské koalice je 27. srpna 1813 u Drážďan zraněn dělostřeleckým nábojem a jsou mu amputovány obě dolní končetiny. Je převezen do Loun, kde 2. září téhož roku na rozsáhlá zranění a sepsi umírá.
V polovině 19. století je do města přivedena železniční doprava a elektřina. To znamená vzestup, vzniká rozsáhlý komplex železničních dílen a je položen základ dnešního rozvinutého lehkého průmyslu. Louny se stávají sídlem okresního úřadu.
Jenže hospodářský rozmach sebou nese i řadu neblahých věcí, jako například demolici historického jádra města. Během krátké doby zmizí řada výstavních renesančních domů, radnice, ale i systém městských hradeb a bran. Nedokáže to nahradit ani skutečnost, že na přelomu 19. a 20. století vzniká řada zajímavých průlomových stavebních lokalit, které se dnes objevují i v učebnicích architektury. Mluvíme o koloniích U Matky boží, Kotěrově kolonii nebo Kolonii Jeruzalém.
V roce 1885 je v Lounech Josefem Hlaváčkem založena věhlasná firma na heligonky. Třicítka zaměstnanců ročně vyrobila na 600 nástrojů, které získaly nejlepší renomé na celé zeměkouli. Vyvážely se nejen do Evropy, ale i do Latinské Ameriky a na Kanárské ostrovy. V této firmě vzniká v roce 1892 i první učebnice hry na heligonku. Dnes v areálu najdeme firmu, která ve výrobě hudebních nástrojů pokračuje.
Louny leží na jazykovém rozhraní – přesto tu čeština převládá, to je také důvod, proč město nekončí ve chřtánu sudetské říše, ale je posledním městem okleštěné republiky. Snad za to jsou po válce Louny odměněny dalším přívalem průmyslových staveb. Vznikají podniky jako Elektroporcelán, Praga, komplex mlékáren a masokombinátu. Jenže znovu v 70. letech 20. století dochází k devastaci historických částí města a k zemi se řítí celé Žatecké předměstí. Na jeho místě vyrůstá panelové sídliště.
Dnes jsou Louny druhým největším městem okresu a žije v nich přes 18 tisíc obyvatel.
Město Louny nabízí řadu zajímavých míst, která se mohou pyšnit různými prvenstvími. Při procházce narazíme na nejstarší kamenné loutkové divadlo v naší zemi. Bylo postaveno v roce 1920, ale tradice loutkářství se tu datuje už od roku 1903.
Dalším unikátním místem je pověstný pramen Luna, který vyvěrá z největší hloubky ze všech českých minerálních pramenů. Je čerpán z 1200 metrů. V Lounech najdeme tři vývěry. První z nich je na sídlišti Luna, další v nemocniční zahradě a třetí v domě pro seniory. Unikátní je i svým chemickým složením, které je srovnatelné jen s prameny v gruzinském Boržomi či ve francouzském Vichy.
Louny se mohou chlubit i nejdelším inundačním mostem v Česku. Jeho délka je 275 metrů a má 40 mostních oblouků. Ty umožňovaly překročit řeku Ohři na stezce Praha – Lipsko kdykoliv, a to i v době rozvodnění.
Ani tím však není seznam výjimečností města Louny vyčerpán. Architekt Jan Kotěra tu postavil první zahradní město na území dnešní České republiky. Stalo se tak krátce před začátkem I. světové války; dodnes je zdejší Kotěrova kolonie postavená pro zaměstnance železničních opraven vyhledávaným domovem řady lounských občanů.
Z hlediska klimatického jsou Louny společně se sousedním Žatcem nejsuššími městy České republiky. Způsobuje to srážkový stín vyvolaný Krušnými a Doupovskými horami, který propustí nad město jen minimum dešťových mraků. Roční souhrny srážek se pohybují v rozmezí od 300 do 500 milimetrů.
17. února 1853 se v Lounech narodil jeden z největších českých spisovatelů – Jaroslav Vrchlický. Dnes už neexistuje jeho rodný dům, protože ho nahradila novostavba z první třetiny 20. století, přesto se právě na tomto domě můžeme setkat s jeho bustou. Autor slavné Noci na Karlštejně však nikdy k rodnému městu nepřilnul, protože rodina se s ním, coby ročním capartem, z Loun odstěhovala.
V roce 1869 se v Lounech narodil Kamil Hilbert. Životním dílem tohoto architekta se stala dostavba pražské katedrály svatých Víta, Václava a Vojtěcha. Nezanedbatelné jsou i jeho další díla, ke kterým patří například regotizace lounského kostela Matky Boží či výstavba řady obytných vil nejen v Lounech.
Matematik světového významu Václav Hlavatý se v Lounech narodil 27. ledna 1894. Tento muž patřil k největším odborníkům ve svém oboru a spojovalo ho pevné přátelství i s Albertem Einsteinem. Život Václava Hlavatého se uzavřel 11. ledna 1969 v americkém Bloomingtonu.
Louny se staly rodným městem prvního hrdiny Sovětského svazu neruského původu. Jednalo se o velitele 1. roty československého samostatného praporu v Sovětském svazu. Kapitán Otakar Jaroš narozený 1. srpna 1912 byl i vášnivým fotografem a díky němu máme mnoho fotografických památek na cestu československých vojáků z Buzuluku do Prahy.
Dvojčata Plíškovy – sestry Karolína a Kristýna – si zakřičela do světa poprvé 21. března 1992 v Lounech. Pokřik to musel být zvlášť výrazný, protože Karolína se jako zatím poslední česká tenistka stala světovou jedničkou v žebříčcích WTA.
Nedaleký Peruc se stal místem, kde se psala legendární česká historie. Kníže Oldřich si tu údajně našel vyvolenou pradlenu Boženu. I když tomuto příběhu nemusíme zcela věřit, je jisté, že zdejší podnebí příznivě působí na umělecké geny. Tvořil tu své obrazy Emil Filla a 10. května 1897 se zde narodil český divadelní a filmový režisér Julius Lébl. Jeho tvorba je spjata hlavně s pražským divadlem Uranie a Divadlem Vlasty Buriana.
Hned sousední Vrbno nad Lesy se může pyšnit dvojicí slavných rodáků – 1. listopadu 1888, se zde narodil Oldřich Uhlík. Jednalo se o světoznámého karosáře, který založil vlastní firmu Karosa. Ta nemá se stejnojmennou Karosou Vysoké Mýto nic společného. Uhlíkovy návrhy karosérií osobních vozidel byla chápány ve světě jako jedny z nejelegantnějších a nejkrásnějších a získávaly řadu ocenění na domácích i zahraničních přehlídkách. Nejslavnější se stala Praga Lady z roku 1936. Uhlík zemřel v srpnu roku 1964 ve věku 75 let v Chřibské u České Kamenice.
14. dubna 1937 se ve Vrbně nad Lesy narodil zlatý olympijský dvojskifař z olympiády 1960 v Římě a nejlepší veslař století Československé republiky Václav Kozák. Jeho život nabral špatné obrátky po propuštění a penzionování z armády, kde sloužil v Dukle jako trenér veslařů. Mnohou vodu Kozák zvládl, vlastní alkoholismus bohužel už ne a 15. března 2004 mu ve věku 66 let podlehl.
V obci Úherce na samé východní výspě lounského okresu byl na konci 19. století učiněn unikátní objev slovanského pohřebiště. Postaral se o to historik Josef Ladislav Píč, který nalezl pohřební výbavu tvořenou esovitými náušnicemi, skleněnými perlami a bronzovou čelenkou. V hrobě byla nalezena i jantarová perla a perly ze stříbrného plechu. Jedna z koster držela v rukou denár Vratislava II.
Milovníci ezoteriky najdou cestu do Panenského Týnce. Tady zřícenina nikdy nedostavěného gotického obrovského klášterního kostela Panny Marie vyzařuje tak silné léčivé schopnosti, že se zde uzdravují mnohá zranění duše i těla.
Naprosto unikátním sídlem jsou pak Cítoliby, které převyšují ostatní stejně velká sídla v České republice neuvěřitelným množstvím barokní výzdoby v podobě soch a reliéfů. Stejně věhlasná byla i zdejší hudební škola a v neposlední řadě i obrovské množství slavných rodáků. Je až nepochopitelné, jak se takové množství významných osobností může narodit v jedné obci. Za všechny jmenujme slavného architekta, muže jemuž vděčíme za dostavbu Svatovítské katedrály – Josefa Mockera. Narodil se tu 22. listopadu 1835.
Jak ze života slavného Čecha Járy Cimrmana se mohou jevit osudy rodáka z Koštic – Karla Orta. Ten se narodil 1. února 1889 a už od malička mu učarovala telegrafie a technické vědy. Otec ho v nadšení podporoval. Vystavěl mu na ostrově v řece Ohři 36 metrů vysoký stožár a pokusnou laboratoř. Žádost o zřízení vysílací stanice však v roce 1914 zamítla samotná Vídeň; bylo krátce po sarajevském atentátu a staré mocnářství se obávalo zneužití nové technologie. Ort začíná spolupracovat se slavným Emilem Kolbenem, po roce se vydává na studium do Švédska. Odplouvá na inspekční cestu na Island, ale loď zabloudí až do New Yorku, a tady se Karel Ort stává přítelem a spolupracovníkem Thomase Alvy Edisona. Tato spolupráce ale nemá dlouhého trvání – krátce na to se stává Ort platným členem nejužšího výzkumného týmu Itala Marconiho. Po vzniku samostatného Československého státu odkupuje jeho otec pozemky v Holešovicích, kde má vyrůst továrna Karla Orta zabývající se radiofonií. Sám Ort se vrací do Československa, aby patentově ochránil své vynálezy, ale po vzoru samotného Cimrmana přichází většinou pozdě. Během vlastní výstavby továrny v Holešovicích, ze které později vyrostla slavná Tesla Holešovice, se Karel Ort vrací ještě naposledy do Spojených států, aby dokončil práci v Marconiho týmu. Osud je ale neúprosný, přesně v den svých 31. narozenin v New Yorku umírá na epidemii španělské chřipky. Jeho tělo je převezeno do rodných Koštic a pohřbeno na zdejším hřbitově.
Smutný a tragický život skvělého českého básníka Konstantina Biebla se začal odvíjet ve Slavětíně nedaleko Loun 26. února 1898. Po mnoha peripetiích se ve Slavětíně jeho život i symbolicky uzavřel, když zde byl v listopadu roku 1951 pohřben po sebevražedném skoku z okna pražského domu.
Znakem města Loun je modrý štít se stříbrnou kvádrovanou, dvakrát zalomenou, hradbou. Na střední rovné části jsou čtyři stínky a na postranních ramenech, která stoupají kosmo a šikmo jsou dvě stínky cimbuří. Uprostřed hradby je otevřená brána s vytaženou zlatou mříží. Za hradbou vynikají dvě šestihranné stříbrné kvádrové věže, každá se třemi stínkami cimbuří, červenou jehlancovou střechou se zlatou makovicí a jedním úzkým obdélníkovým oknem v prostřední ze tří viditelných stěn. Mezi věžemi je červený štítek, ve kterém leží zlatá šestihrotá hvězda a zlatý dorůstající měsíc.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Katastrem města prochází dálnice D7, i když v Lounech má stále ještě pouze podobu rychlostní komunikace. Do samotného města je přivedena silnice I. třídy číslo 28 a silnice druhé třídy čísel 225, 229 a 246. Vzdálenosti Loun z českých měst: Praha (64 km), Ústí nad Labem (56 km), Karlovy Vary (88 km), Plzeň (97 km), Liberec (125 km).
Autobus: Autobusové spojení do Loun je z Prahy, Roudnice nad Labem, Žatce, Staňkovic, Třebívlic, Mostu, Lenešic, Chomutova, Třeboce, Žerotína, Slavětína, Chlumčan, Libčevse, Teplic a Vinařic.
Vlak: Na lounské vlakové nádraží nás dovezou vlaky z České Lípy, Mostu, Postoloprt, Rakovníka, Kralup nad Vltavou, Hřivic, Úštěka, Oseka, Domoušic a Litoměřic.
★★★★★ - Národní kulturní památka Chrám svatého Mikuláše, Louny:
Chrám stojí na místě starého farního kostela ze 13. století. Ten zničil v roce 1517 požár. Na stavbě chrámu se podíleli Benedikt Rejt, Pavel z Pardubic a Filip z Wimpfen. Z původního kostela byla ponechána pouze masivní věž. V pozdně gotickém slohu pak byla vybudována trojlodní stavba s žebrovou klenbou na štíhlých pilířích. Znakem chrámu je jehlancovitá střecha, kterou dokončil mistr Materna ze Cvikova v roce 1537. Interiéru dominují tři mohutné dřevěné oltáře. Ty vyřezal v letech 1701–1706 sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a počátkem 20. stol. Kamila Hilberta. U hlavního oltáře se v té době uvažovalo o jeho barevném nátěru, nakonec ale zůstal v původní podobě. Hlavní oltář Narození Páně uprostřed je ve stylu konzervativnějšího baroka, dva postranní patří mezi vůbec první akantové oltáře. Řezba je vyvedena do impozantních detailů, obsahuje mnoho světců a biblických postav, andělů a barokního dekoru. Možné je vystoupat i na kostelní věž, která umožňuje daleký výhled do kraje.
Poloha: 50.3572678N, 13.7952869E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (310 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
GALERIE: REJTŮV CHRÁM
★★★★ - Kostel Čtrnácti svatých pomocníků, Louny:
Vzpomínka na obrovský mor ve městě. Roku 1680 vypukla v Lounech tak velká morová epidemie, že musel být založen nový hřbitov v místech dlouho opuštěného obecního dvora. Když o 33 let později nákaza udeřila znovu, rozhodli se Lounští postavit zde hřbitovní kapli. Úkolu se ujal lounský stavitel Ludvík Naymayer, protože se ale při stavbě část kostela zřítila, upravil jeho plány schwarzenberský architekt Pavel Ignác Bayer. Barokní kostelík byl dostavěn roku 1718 a zasvěcen Bohu Otci, Synu i Duchu svatému, ale také Čtrnácti svatým pomocníkům, kteří se vzývají hlavně při různých nemocech. Brzy po založení nového řeholního bratrstva svatého Ivana vznikla roku 1738 na zdejším hřbitově poustevna s ivanitou, který kromě modliteb měl za úkol i práce kostelníka, zvoníka a hrobníka. Za císaře Josefa II. roku 1782 však byli ivanité zrušeni a vzápětí byl zrušen i samotný kostelík. Část kostelního vybavení proto přišla do dražby a oltář, kazatelna a varhany byly odvezeny do nového kostela v Malém Háji u Hory Svaté Kateřiny.
Poloha: 50.3584128N, 13.7853144E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Petra Obrovce (270 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,5 km)
GALERIE: MOROVÝ KOSTEL
★★★★ - Kostel svatého Petra, Louny:
Nejstarší lounská budova. Jeho románská loď pochází z konce 12. století. Dnešní podoba kostela je výsledkem přestavby v letech 1451–1463. K rekonstrukci nejspíš významně přispěli páni z Černčic, zbohatlí měšťané. Důkazem je umístění jejich erbu nad západním portálem. Tehdy byla důkladně opravena loď a postaven zcela nový gotický presbytář. Současně vedle kostela vyrostla kostnice a dřevěná zvonice. Velmi zajímavým prvkem byla kamenná kazatelna vystupující z jižní zdi, která mohla sloužit promluvám jak pod širým nebem, tak uvnitř lodi. Během josefínských reforem byl hřbitov i s kostelem zrušen a měl být rozebrán na stavební materiál. Roku 1871 ho ale koupil cítolibský zbohatlík František Hýra, který si chtěl z kostela udělat rodinnou hrobku. Rekonstrukce se ujal rovněž cítolibský rodák Josef Mocker, ovšem do Hýrova bankrotu v roce 1875 byla velkorysá přestavba realizována jen částečně. Kostel připadl opět městu a v jeho majetku je dodnes. Na náměstí za kostelem si určitě nenecháme uniknout sochu Benedikta Rejta.
Poloha: 50.3589356N, 13.7873139E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Petra Obrovce (120 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,4 km)
GALERIE: KOSTEL SVATÉHO PETRA
★★★★ - Žatecká brána, Louny:
Z doby před více než půl tisícem let se dochoval západní a severní úsek hradeb s mohutným barbakánem Žatecké brány. Samotná průjezdní věž vnitřní brány zanikla. Zbytky kamenické výzdoby na průčelí kulisové brány barbakánu ukazují, že jeho důležitou funkcí bylo reprezentovat město pro příchozí z obou hlavních směrů zemských cest od Žatce a ze severu přes most od řeky. Z unikátní sochařské výzdoby zůstaly jen baldachýnové stříšky, městský znak se symbolickým W (Vladislav Jagellonský) a tři nápisové desky s datací stavby do roku 1500.
Poloha: 50.3571319N, 13.7929611E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (75 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1 km)
★★★★ - Záplavový most, Louny:
Unikátní záplavový most je významnou technickou památkou. Svého předchůdce měl most už v raném novověku. Na sklonku 16. století vznikl most se šesti oblouky, jeho podobu věrně zachytil Jan Wittenberg na vedutě z roku 1602. Velká část nového mostu byla vystavěna v letech 1804 až 1816, ale definitivně byl dokončen teprve v roce 1863. Se čtyřiceti oblouky a délkou 272 metrů je největším inundačním mostem v republice.
Poloha: 50.3621603N, 13.7964789E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (0,6 km)
Vlaková zastávka: Dobroměřice (1,4 km)
GALERIE: INUNDAČNÍ MOST
★★★ - Měšťanský dům Daliborka, (Mírové náměstí čp. 57), Louny:
Nejcennější měšťanský dům v Lounech. Původně gotická stavba získala dnešní vzhled na přelomu 16. a 17. století, kdy ji přestavěl městský radní Strachota Kocurovský. Uvnitř se dochovala velká roubená místnost, jež vznikla krátce po ničivém požáru v roce 1517. Zajímavé jsou i hluboké sklepy s unikátními gotickými portály ve tvaru maurských oblouků. Dnes tu sídlí Státní okresní archiv v Lounech.
Poloha: 50.3575914N, 13.7977756E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (370 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★★ - Dům Sokolů z Mor, (Pivovarská čp. 43), Louny:
Jediný měšťanský dům s částečně dochovanou gotickou fasádou v Lounech patřil rodině Sokolů z Mor. Ta jej vlastnila do přelomu 15. a 16. století. Uvnitř zaujme především velká síň zaklenutá gotickou křížovou klenbou, průčelí dominuje mohutným pozdně gotickým arkýřem s kamenickou výzdobou. Na konci 19. století dům rekonstruoval cítolibský rodák a proslulý puristický architekt Josef Mocker.
Poloha: 50.3576092N, 13.7951531E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (250 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★★ - Minerální pramen Luna, Louny:
Minerální voda je vhodná k pitným kůrám u pacientů s gastrointestinálními chorobami. Mezi ně patří funkční žaludeční dyspepsie, chronická gastritis, vředová choroba žaludku a duodena, stavy po operacích žaludku, postprandiální syndromy slepé kličky, střevní dyspepsie a chronická pankreatitis. Dále příznivě působí na léčbu pacientů s chorobami jater. Vhodná je též jako doplněk léčby kožních chorob s poruchou keratinizace. Není vhodná pro kardiaky, hypertoniky, děti, mladistvé a těhotné ženy. Užívání minerální vody Luna doporučujeme konzultovat s lékařem. V Lounech se vývěr premene nachází na třech místech.
Poloha: 50.3486253N, 13.8038667E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, U Spravedlnosti (180 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,7 km)
★★★ - Minerální pramen Luna II, Louny:
Z hloubky až 1200 m zde vyvěrá na povrch teplá velmi silně mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodného typu. Jde tak o nejhlubší minerální pramen v České republice. Jeho vydatnost dosahuje 15 l / min. Složení Luny je tu naprosto unikátní, lze ji srovnávat pouze s prameny v gruzínském Boržomi či francouzském Vichy. Luna je vhodná k pitným kůrám pro pacienty s gastrointestinálními chorobami.
Poloha: 50.3491131N, 13.8091697E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Pudlovská (330 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,8 km)
★★★ - Městské hradby, Louny:
Nejstarší zpráva o lounských hradbách pochází z roku 1317. Tehdy král Jan Lucemburský městu odpustil na šest let daně, aby si mohlo opravit hradby a příkopy. Podobu nejstarších hradeb neznáme, dodnes zachované opevnění je výsledkem mladších přestaveb z 15. a 16. století.
Poloha: 50.3581306N, 13.7938394E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (120 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,1 km)
★★★ - Kostel U Matky Boží, Louny:
Velmi zajímavý a architektonicky velmi cenný kostel. Stál na místě už v roce 1493. Věž byla ke kostelu přistavena až později v roce 1610, a to z darů měšťanky Anny Zákostelské. Byl přistavěn i portál věže, který se nese v duchu takzvaného oslího hřbetu. To je velmi výjimečná věc. Navíc tady použitá jako úžasný anachronismus, protože ve stavebnictví se využívala zhruba do roku 1550.
Poloha: 50.3547444N, 13.8034447E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, autobusové nádraží (50 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (240 m)
★★★ - Kostel svatého Matouše, Dobroměřice:
V lodi kostela jsou unikátní nástěnné gotické malby. Věž kostela se pyšní zvonem z 15. století.
Poloha: 50.3695728N, 13.7941933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobroměřice (60 m)
Vlaková zastávka: Dobroměřice (0,6 km)
★★★ - Kotěrova kolonie, Louny:
Nad hlavním vlakovým nádražím se rozkládá kolonie rodinných domků, projektovaná významným architektem Janem Kotěrou krátce před 1. světovou válkou. Jeho záměrem bylo vybudovat soběstačné město, tzv. garden city, které by disponovalo plnou vybaveností – školou, obchody, lázněmi, hostincem a kostelem na návrší. Inspirací mu byly myšlenky Ebenzera Howarda. Z finančních důvodů byl plán několikrát upravován a stavba nebyla v plném rozsahu nikdy realizována. Na mírném návrší stojí dnes 53 domů vilového typu. Typická je kombinace pálených cihel a režného zdiva. Kotěra použil devět různých typů domů. Kolonie si dodnes uchovala jednotný ráz a malebnost. Domy jsou koncipovány pro dvě až čtyři rodiny, výjimku tvoří tzv. Parlament, v němž žilo jedenáct rodin. Kotěra se do Loun vrátil ještě krátce po válce, aby vybudoval podél Husovy ulice další dva bloky domů. Opět se realizovala pouze část projektu, tzv. Osmidomy. Kotěrovo dílo je významnou ukázkou předválečné evropské bytové architektury.
Poloha: 50.3571367N, 13.8232256E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Riegrova (250 m)
Vlaková zastávka: Louny (0,6 km)
GALERIE: KOTĚROVA KOLONIE
★★★ - Rodný dům Otakara Jaroše, Louny:
Zde se narodil 1. srpna 1912 kapitán Otakar Jaroš, jenž se vyznamenal při boji na východní frontě. Padl při obraně Sokolova dne 8. března 1943. Obdržel jako první cizinec in memoriam řád Hrdina Sovětského svazu. Na průčelí domu je umístěna pamětní deska.
Poloha: 50.3571367N, 13.8232256E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Riegrova (330 m)
Vlaková zastávka: Louny (0,6 km)
★★★ - Kolonie Jeruzalém, Louny:
Kolonie Jeruzalém, někdy nazývaná „rovné střechy“, byla vybudována talentovaným lenešickým rodákem Josefem Hausenblasem. Ten jako jeden z mála Čechů vystudoval na prestižní škole architektury Bauhaus v Dessau. Pokusil se zde o minimalistické bydlení s maximálním využitím prostoru. Domy mají rozměry 6x9 metrů a vznikly v letech 1931 až 1932. Podobnou kolonii rodinných domků vystavěl ve vlastní režii v rodných Lenešicích, což jej dovedlo v době krize k bankrotu.
Poloha: 50.3554461N, 13.8201394E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Riegrova (190 m)
Vlaková zastávka: Louny (0,9 km)
★★★ - Pomník veslařů, Louny:
Památník se nachází v areálu sportovního klubu přímo na břehu řeky Ohře. Jde o vzpomínku na deset mrtvých členů veslařského týmu. Ti byli zatčeni v červnu 1942 v období heydrichiády. Pět jich bylo popraveno a pět bylo uvězněno v nacistických koncentračních táborech, kde následně zemřeli.
Poloha: 50.3593289N, 13.7940742E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (220 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,2 km)
★★★ - Budova loutkového divadla, Louny:
Jedná se o nejstarší budovu loutkového divadla v České republice. Začala se stavět na jaře 1920 a ještě téhož roku byla 23. září slavnostně otevřena. Budova vznikla podle návrhu architekta O. Poláka. Za dobu stoleté existence bylo loutkové divadlo několikrát modernizováno.
Poloha: 50.3577842N, 13.8041869E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sídliště Hrnčířská (350 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★ - Vrchlického dům, (Pražská čp. 103), Louny:
V domku na konci Pražské ulice se narodil v roce 1853 básník Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída. Krátce po narození se rodina odstěhovala do Slaného a Vrchlický v dospělosti navštívil oficiálně město pouze dvakrát. Na domě byla v roce 1922 osazena pamětní deska od Josefa Kadlece. V roce 1931 těsně po skončení Krajinské výstavy byl dům zbořen a nahrazen novostavbou. Vysoko nad hlavami chodců je umístěna básníkova pamětní deska.
Poloha: 50.3565633N, 13.8005778E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (190 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,7 km)
★★ - Zbytek dominikánského kláštera (Pražská čp. 76), Louny:
Tento opěrák je jedinou památkou na dominikánský klášter, který byl založen společně s celým městem. Najdeme ho v bočním průčelí domu v Pražské ulici. Klášter byl později vypálen během husitských válek.
Poloha: 50.3569072N, 13.8007731E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (170 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,6 km)
★★ - Hospodářská záložna, (Klášterní čp. 77), Louny:
Jedna z mála secesních budov ve městě. Hospodářská záložna byla postavena významným plzeňským rodákem a absolventem prestižní pařížské École des Beaux Arts Antonínem Pfeifferem v roce 1899. Dům má asymetrický půdorys, secesně dynamickou fasádu a netradičně situovaný vchod na nároží.
Poloha: 50.3571122N, 13.8008900E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (210 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,7 km)
★★ - Synagoga, (Hilbertova čp. 70), Louny:
Synagoga vznikla na místě bývalého zájezdního hostince U Šífu. Ten byl zničen velkým požárem v roce 1849. Synagoga byla v letech 1871-74 postavena vzmáhající se židovskou komunitou. Je provedena v maurském slohu podle projektu pražského architekta Jana Staňka. Dnes slouží jako depozitář Státního okresního archivu v Lounech.
Poloha: 50.3573594N, 13.7997003E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (260 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,7 km)
★★ - Hessův dům, (Hilbertova čp. 67), Louny:
Neogotický dům vystavěl v roce 1898 začínající architekt Kamil Hilbert pro Antonína Hesse. Na průčelí byla freska patrona české země svatého Václava. Za 1. republiky dům sloužil jako četnická stanice. Žil a tvořil zde i významný český malíř Zdeněk Sýkora. Za zmínku a pozornost stojí precizní umělecká práce na přitažlivých a nepřehlédnutelných chrličích.
Poloha: 50.3575728N, 13.7990200E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (320 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,8 km)
★★ - Historická budova staré radnice, (Mírové náměstí čp. 1), Louny:
Již v roce 1399 tu začala zasedat městská rada a dům byl postupně přestavován do podoby výstavného paláce s věží a hodinami. Stalo se tak proto, že v roce 1398 udělil král Václav IV. městu Louny právo na zřízení vlastní radnice. A měšťané zakoupili za 108 kup grošů dům Václava z Dírné. V polovině 16. století byla na jeho místě vystavěna nová goticko-renesanční radnice, která sloužila účelu téměř tři století. Chatrný stav na počátku 19. století vedl k jejímu stržení a nahrazení novou klasicistní budovou od architekta Floriána Müllera v letech 1824 až 1826. Svému účelu sloužila pouze do roku 1850, kdy byla dána k dispozici okresnímu hejtmanství. Po celkové rekonstrukci nyní slouží městské knihovně.
Poloha: 50.3573497N, 13.7978358E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (420 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,9 km)
★★ - Dům Vikárka, (Beneše z Loun čp. 133), Louny:
V domě nazývaném Vikárka vznikla v roce 1844 lounská obrozenecká knihovna. Dům je zajímavý rokokovou fasádou. Neodmyslitelně je spjatý s vynikající pěvkyní Boženou Kacerovskou. Narodila se zde v roce 1880 a před válkou se stala jednou z nejžádanějších osobností operní scény. V domě zemřela ve věku nedožitých 90. narozenin v roce 1970.
Poloha: 50.3569164N, 13.7955783E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (330 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★ - Bývalá lounská škola, (Beneše z Loun čp. 50), Louny:
V domě sídlila od roku 1461 lounská škola. Dům byl v 16. století renesančně přestavěn. Škola měla dobrý zvuk a působilo zde několik významných humanistů. V letech 1560-1582 odešlo z lounské školy celkem 189 studentů na pražskou univerzitu, což bylo po Žatci nejvíce v celých Čechách. Po třicetileté válce již škola nedosáhla dřívější úrovně.
Poloha: 50.3573100N, 13.7957933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (350 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★ - Dům rodiny Hilbertovy, (Mírové náměstí čp. 49), Louny:
Petr Pavel Hilbert přišel do Loun z Plzně a velmi rychle se prosadil v politickém a společenském životě města. V letech 1881 až 1899 byl starostou a v této době se počet obyvatel města zdvojnásobil. Z jeho dětí se proslavili architekt Kamil Hilbert, jenž dokončil stavbu pražské Svatovítské katedrály, a dramatik Jaroslav Hilbert, který po sobě mimo jiné zanechal krásnou vzpomínku na rodné město v knize Dům na náměstí.
Poloha: 50.3574019N, 13.7960933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (310 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★★ - Rendlikovic dům, (Mírové náměstí čp. 129), Louny:
Dům je spojen se třemi významnými osobnostmi. V roce 1813 byl do domu převezen v kritickém stavu generál Jean Victor Moreau, který na straně spojenců bojoval proti Napoleonovi v bitvě u Drážďan a po několika dnech zde zemřel. O půl století později, v roce 1867, se tu narodil významný malíř Emil Holárek. První léta manželství zde prožil i básník Konstantin Biebl, který si vzal dceru majitele domu Marii Bulovovou. Uvedené skutečnosti připomíná deska na průčelí domu.
Poloha: 50.3569017N, 13.7963097E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (270 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★★ - Dům U Bílého jednorožce, (Pivovarská čp. 28), Louny:
Dům s gotickými základy vlastnila na počátku 17. století rodina Sixtů z Ottersdorfu. Dnešní podobu získal na sklonku 18. století, kdy se v něm usadila rodina Benýšků a začala zde provozovat lékárnu. Podle ní byl dům nazýván U Bílého jednorožce. Lékárna se udržela až do počátku 20. století a jedním z lékárníků byl i lounský starosta Bedřich Sekera. V dnešní době objekt využívá Oblastní muzeum v Lounech. V jeho dvoře najdeme 170 centimetrů vysoký Lounský menhir. Ten je ze šedorůžové dvojslídové ortoruly a je starý přes 600 milionů let. Přístup k němu je zdarma přes pokladnu muzea.
Poloha: 50.3578919N, 13.7951036E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (250 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1 km)
★★ - Budova radnice, Louny:
Dnešní radnice stojí na místě velice cenného renesančního domu U Tří lip. V roce 1813 se v něm se štábem usídlil rakouský císař František I. Budovu odkoupilo město Louny už v 60. letech 19. století a chtělo tu zřídit radnici. Jenže dům nebyl udržován a chátral; v roce 1884 prosadil ambiciózní starosta Petr Hilbert jeho zbourání. V soutěži o novou radniční budovu zvítězil monumentální projekt pražského architekta Saturnina Hellera. Novorenesanční stavbu s věžičkou ozdobilo osm alegorických figur.
Poloha: 50.3576961N, 13.7965919E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (350 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★ - Dům Zlatá hvězda, (Mírové náměstí čp. 48), Louny:
Gotický dům je označován jako Zlatá hvězda. V 16. století patřil významné rodině Hrušků z Března. Za třicetileté války byl poničen. Dnešní podobu získal v 18. století, kdy byl nazýván Schlossarovský. V roce 1813 zde během napoleonských válek pobýval ruský car Alexandr I.
Poloha: 50.3575383N, 13.7960756E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (320 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★★ - Výstavní pavilon, Louny:
Uprostřed velké hospodářské krize v létě 1931 pořádaly Louny Krajinskou výstavu. Pro její účely bylo v místě zvaném od středověku Trávník vystavěno několik pavilonů, převážně dřevěných. Centrální budovou se stal Výstavní pavilon, navržený architektem Otakarem Polákem. Výstava měla velký ohlas a navštívila ji celá řada významných osobností v čele s prezidentem Masarykem.
Poloha: 50.3627286N, 13.7879722E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Petra Obrovce (0,5 km)
Vlaková zastávka: Louny město (1,9 km)
★★ - Železitý pramen, Louny:
V areálu Výstaviště pramení Železitý pramen. Slabá kyselka vytéká z kašny v malém altánku. Za vývěrem kyselky je i řopík, který byl součástí opevnění. Mezi nedalekým Žatcem a Louny probíhala sudetoněmecká hranice. Louny byly české, zatímco Žatec německý.
Poloha: 50.3629767N, 13.7894933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Petra Obrovce (0,5 km)
Vlaková zastávka: Louny město (1,9 km)
★★ - Židovský hřbitov a židovská obřadní síň Louny, Louny:
Založen byl v roce 1874. Celkem se v několika řadách dochovalo na 250 náhrobků, které jsou rozděleny do tří hrobových polí. V areálu je obřadní síň postavená v eklektickém stylu s maurskými okny. Na přelomu 20. a 21. století byla opravena.
Poloha: 50.3530103N, 13.8043489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Fügnerova (220 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (170 m)
GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV LOUNY
★★ - Budova Střelnice, Louny:
Budova patřila nejstaršímu spolku v Lounech, Výsadnímu ostrostřeleckému sboru královského města Loun. Ten byl povolen v roce 1800 za odměnu, že měšťané vyslali ze svých řad deset dobrovolníků do války proti Napoleonovi. Empírovou budovu si spolek vystavěl v roce 1842.
Poloha: 50.3603833N, 13.7955467E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (370 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,3 km)
★★ - Rozhledna Stříbrník, Dobroměřice:
Rozhledna je také známá pod názvem Frotzelova rozhledna. Pro výstup na ni musíme vyšlápnout 39 schodů. Z vyhlídkové plošiny máme kruhový výhled na vrcholky Českého středohoří, hrad Oltářík a Hazmburk, Louny, plošinu Džbán, Doupovské hory, Klínovec s televizním vysílačem a rozhlednou, Fichtelberg s rozhlednou a na Krušné hory. Pokud se sem vydáme autem, parkoviště je přímo u chaty. Pěšky nás tam zavede zeleně značená turistická značka.
Poloha: 50.3844694N, 13.7942933E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobroměřice, STS (2 km)
Vlaková zastávka: Dobroměřice (2,6 km)
★ - Gymnázium, Louny:
Výstavbou lounského gymnázia na samém sklonku 19. století byla dobudována síť lounských škol. Architektem se stal Kamil Hilbert. Ten se přikláněl k možnosti, aby bylo průčelí školy otočeno na jih, ale to nevyhovovalo plánům jeho otce starosty, neboť by to narušilo myšlenku Poděbradovy ulice jako moderního bulváru vzmáhajícího se města.
Poloha: 50.3545222N, 13.7967442E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (190 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,5 km)
★ - Purkyňův dům (Poděbradova čp. 597), Louny:
Objednavatelem novorenesanční stavby byl švagr Kamila Hilberta a primář lounské nemocnice MUDr. Otokar Purkyně. To byl vnuk slavného přírodovědce Jana Evangelisty Purkyněho. Emil Holárek ozdobil fasádu freskou lékaře Jana Jesenia. Ta se nacházela na vrcholu štítu, dnes však po ní nejsou téměř žádné stopy.
Poloha: 50.3548067N, 13.7963019E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (160 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,5 km)
★ - Dům s Jiřím z Poděbrad (Poděbadova čp. 636), Louny:
Dům z roku 1899 projektoval Kamil Hilbert v pseudogotickém slohu. Podle kartonů Mikoláše Alše vyzdobil fasádu obrazem Jiřího z Poděbrad zdejší malíř Emil Holárek.
Poloha: 50.3546467N, 13.7962994E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (175 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,5 km)
★ - Sokolovna, Louny:
Další z ukázek rané architektonické tvorby Kamila Hilberta. Sokolové se dočkali vlastní budovy po více než třiceti letech od svého vzniku. Slavnostního otevření se v roce 1895 zúčastnila řada významných osobností v čele se starostou pražského Sokola Scheinerem. Na budově je umístěna pamětní deska připomínající exemplární tresty pro členy protikomunistického odboje z roku 1949. K trestu smrti byly v lednu 1950 odsouzeny čtyři osoby, další dostaly tresty odnětí svobody v souhrnné výši 254 let.
Poloha: 50.3551003N, 13.7962497E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (120 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,6 km)
★ - Štrombachův dům, (Na Valích čp. 662), Louny:
Postavil ho v neogotickém stylu Kamil Hilbert v roce 1899 a sgrafity jej vyzdobil Jano Köhler. V domě sídlil tiskař a vydavatel nejstarších lounských pohlednic Theodor Venta, po něm pokračoval v jeho díle Antonín Štrombach.
Poloha: 50.3558658N, 13.7967578E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (140 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,6 km)
★ - Historická budova spořitelny, (Mírové náměstí čp. 53), Louny:
Na místě stály původně tři gotické domy s podloubím. Ty v roce 1926 ustoupily první modernistické stavbě lounského náměstí. Jejich místo zaujala městská spořitelna, navržená předním českým meziválečným architektem Františkem Librou. Monumentální travertinová fasáda respektuje proporce okolní historické zástavby, průčelí zdobí sochy od Otakara Švece.
Poloha: 50.3576639N, 13.7973939E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (340 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,9 km)
★ - Nejstarší vodárenská věž, Louny:
Věž vznikla v 15. století, když se přesunul městský jez. Vodou z věže se napájely kašny na náměstí. Těch tu bylo celkem deset. Úzkou slepou uličkou od věže vedl vodovod, ale především tudy odtékala špína z ulic. Uličce se také říkalo Katovská; což je ovšem nepravdivá legenda, protože v Lounech nikdy žádný kat nebyl – toho si město půjčovalo ze Žatce či Litoměřic.
Poloha: 50.3579483N, 13.7975064E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (400 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1 km)
★ - Finské domky, Louny:
Domky objednala pro své zaměstnance firma Baťa. Zhotovitelem souboru montovaných dřevěných budov se stala rakouská firma Kotwa.
Poloha: 50.3572161N, 13.7826900E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Otočka u kotelny (120 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,6 km)
★ - Kolonie u Matky Boží, Louny:
Kolonie rodinných domků se začala stavět již před první světovou válkou. V roce 1914 byly zkolaudovány první bloky domů. Po válce pokračovala ve stavbě firma Freiwald a Böhm. Architekt Jindřich Freiwald byl žákem Jana Kotěry. V kolonii je pět různých typů domů, výstavba byla dokončena v roce 1922.
Poloha: 50.3544242N, 13.8037525E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Fügnerova (130 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (200 m)
★ - Husův pomník, Louny:
Husův pomník byl vybudován nákladem lounského Spolku pro zbudování pomníků mužům o národ český zasloužilým. Ovšemodhalení plánovanému původně na rok 1915 na počest 500. výročí úmrtí zabránila válka. K slavnostní instalaci došlo teprve v roce 1925. Socha stojí na vysokém žulovém leštěném podstavci, na kterém je zaznamenána i část Husova dopisu Lounským z roku 1410. Autorem pomníku je Myslbekův žák Josef Kvasnička, který zachytil Husa v typické póze kazatele.
Poloha: 50.3573386N, 13.7963886E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (310 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★ - Mariánský sloup, Louny:
Nejstarší dochovaná barokní památka v Lounech pochází z roku 1673. Autorem je nejvýznamnější raně barokní sochař působící v Čechách Jan Jiří Bendl. Sloup se původně nacházel na Pražském předměstí, ale při morové ráně, která postihla Louny v roce 1714, stál již na náměstí. Latinský chronogram zní v překladu takto: „Matko boží, buď ochránkyní svých Loun“. Sochu pozlatil v roce 1829 hrnčíř Mikuláš Rudl. Po vzniku republiky místní radikálové usilovali o odstranění údajného symbolu tmářství z náměstí a po jistou dobu dokonce nedaleko sochy fungovaly podzemní veřejné záchodky. Na Mariánském sloupu se nachází socha Panny Marie, znázorněná jako prostovlasá dívka s rukama na prsou, stojící na hadovi jako symbolu hříchu.
Poloha: 50.3572094N, 13.7972931E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (300 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★ - Dům Táborských z Lukavce (Mírové náměstí čp. 127), Louny:
V domě sídlili ve druhé polovině 16. století erbovní měšťané Táborští z Lukavec. Jejich znak, pravděpodobně vytesaný významným českým kameníkem Vincentem Strašrybou, se ukrývá na zadním traktu domu a je vidět z Korunní uličky.
Poloha: 50.3568978N, 13.7968089E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (240 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★ - Stefanovský dům, (Mírové náměstí čp. 125), Louny:
Stefanovský dům patří mezi nejhonosnější ve městě. Proto si jej v roce 1813 vybral ke svému pobytu v Lounech pruský král Fridrich Vilém III.
Poloha: 50.3567664N, 13.7971425E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Sokolovna (280 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★ - Treglerův dům, (Pražská čp. 85), Louny:
V domě žil významný hudební skladatel a varhaník Eduard Tregler, žák Antonína Dvořáka. V letech 1897 až 1900 působil jako dvorní varhaník v Drážďanech. Poté pracoval v Praze, měl za sebou řadu úspěšných vystoupení ve Vídni, Berlíně, Lipsku či Rusku. V letech 1900 až 1913 působil i v Lounech, kde založil Lounskou filharmonii, která se pod jeho vedením stala významným hudebním tělesem.
Poloha: 50.3570392N, 13.7991811E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Komenského náměstí (260 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (0,7 km)
★ - Kostel Českobratrské církve evangelické, Louny: (bez fotografie)
Evangelický sbor, který v 70. letech 19. století zakládal Jan Karafiát, se zprvu scházel v kostele svatého Petra nebo v domě v Prokopově ulici. V roce 1932 si evangelická obec postavila nový kostel ve funkcionalistickém stylu podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. O čtyři roky později byl přistavěn byt faráře, poté i malá modlitebna, ale i přesto nebyl kostel realizován v celém původním návrhu. Modernistická skeletová železobetonová konstrukce je výraznou dominantou města. V 50. letech 20. století byly do kostela přestěhovány velmi cenné varhany ze zrušeného sboru Prokopa Velikého v Teplicích. Postavil je roku 1874 drážďanský varhanář Friedrich Nicolaus Jahn. Pro přílišnou velikost nemohly být instalovány na kůr, proto byly netradičně umístěny do presbytáře a výrazně změnily celkový ráz liturgického prostoru.
Poloha: 50.3559878N, 13.8077467E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, sídliště Hrnčířská (240 m)
Vlaková zastávka: Louny střed (460 m)
★ - Vodárenská věž Louny, Louny:
Je věnována pražskému architektovi Vladimíru Chmelíkovi. Ten se zasloužil o rekonstrukci lounského vodovodu trpícího nedostatkem vody. K velké rekonstrukci došlo v letech 1927-36. V první fázi byla provedena výstavba vodovodního městského řádu za více než tři a čtvrt miliónu tehdejších korun. V druhé fázi bylo vybudováno devět nových studní včetně jedné artézské a nová filtrační stanice. Vše vyvrcholilo výstavbou nové čerpací stanice – Vodárenské věže. Ta byla slavnostně dána do provozu 21. června 1936.
Poloha: 50.3447983N, 13.7978767E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Cítolibská (0,7 km)
Vlaková zastávka: Louny město (0,7 km)
★ - Jiráskovy mlýny, Louny:
Mlýny stály v Lounech již ve 14. století. Ve středověku tu byly nejméně čtyři. U hradeb se dochovaly mlýny Režná a Šejdovna, na opačném břehu mlýn Hasák neboli Hasačert. Ve druhé polovině 19. století je vlastnili postupně tři nejvýznamnější lounští průmyslníci – František Hýra, Matěj Valtera a František Jirásek. Posledně jmenovaný odkoupil mlýny Režnou a Šejdovnu od Matěje Valtery po požáru v květnu 1895 za 81 500 zlatých, a stal se majitelem všech mlýnů. Na sklonku 19. století je nechal přestavět v neorenesančním slohu. Mlýny jsou funkční, provozuje je soukromý vlastník.
Poloha: 50.3593403N, 13.7951233E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (290 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,3 km)
★ - Barokní špitál, Louny:
Byl zbudován v letech 1695 až 1698 podle plánů italského architekta Antonia della Porta. Ten je autorem přestavby tří zámků v blízkém okolí – Roudnice, Milešova a Libochovic.
Poloha: 50.3583672N, 13.7932969E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (130 m)
Vlaková zastávka: Louny město (1,1 km)
★ - Negativní hlava, Louny:
Moderní skulptura, která zdobí část Loun u městských hradeb. Paradoxně kontrastuje s nedalekou sochou rudoarmějce. Ta je zvláštní, protože nevyjadřuje vojáka ve válečném vítězném ryku, jak bývá zvykem, ale smutného s ochablým praporem.
Poloha: 50.3563106N, 13.7936081E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Louny, Žižkova (170 m)
Vlaková zastávka: Louny město (0,8 km)
★ - Alej vzdechů, Louny:
Jde o alej, která se nachází na dobroměřickém břehu Ohře. Složená je ze stromů různých druhů a slouží k procházkám a rekreaci.
Poloha: 50.3653678N, 13.7905544E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobroměřice (0,9 km)
Vlaková zastávka: Dobroměřice (1,4 km)
GALERIE: POHLEDNICE Z LOUN
Výlet 1: Procházka historickým městem Louny a okolím, vrcholící chrámem svatého Mikuláše (pěší)
Start: Louny, Turistický rozcestník Louny - bus
Cíl: Louny, Turistický rozcestník Louny - bus
Délka trasy: 20,5 km
Časová náročnost: 5:50 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Louny jsou velmi historickým sídlem, jehož dějiny se řadí k nejstarším v celé zemi. Navíc ve městě je řada výjimečných budov, které nemají v Česku obdoby. Mezi vším hraje naprosto zaslouženě prim chrám svatého Mikuláše, který je právem zahrnut mezi národní kulturní památky. Nejvyšším bodem celého výletu je kóta 270 metrů, kterou dosáhneme u rozhledny Stříbrník. Nejníže budeme při přechodu řeky Ohře ve výšce 175 metrů.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 196 metrů, vzhledem i k výraznější délce na městský okruh zařazujeme výlet do třetí náročnostní kategorie. Díky propletenosti tras je ale možné kdykoliv přestat a navázat znovu třeba v dalších dnech.
Zastávky:
Louny, Kostel Matky Boží (0,1 km) – Louny, Kolonie U Matky Boží (0,15 km) – Židovský hřbitov Louny (0,5 km) – Louny, Vodárenská věž Louny (1,9 km) – Louny, Minerální pramen Luna (2,7 km) – Louny, Minerální pramen Luna II (3,6 km) – Louny, Kolonie Jeruzalém (4,9 km) – Louny, Kotěrova kolonie (5,3 km) – Louny, Rodný dům Otokara Jaroše (5,4 km) – Louny, Kostel Československé církve evangelické (7 km) – Louny, Budova loutkového divadla (7,5 km) – Louny, Hospodářská záložna (7,7 km) – Louny, Zbytek dominikánského kláštera Louny (7,8 km) – Louny, Vrchlického dům (7,9 km) – Louny, Treglerův dům (8 km) – Louny, Synagoga Louny (8,1 km) – Louny, Hessův dům (8,2 km) – Louny, Měšťanský dům Daliborka (8,25 km) - Louny, Stará radnice (8,3 km) – Louny, Mariánský sloup (8,4 km) – Louny, Stefanovský dům (8,5 km) – Louny, Dům Táborských z Lukavce (8,6 km) – Louny, Historická budova Spořitelny (8,7 km) – Louny, Nejstarší vodárenská věž (8,8 km) – Louny, Dům U Bílého jednorožce (9 km) – Louny, Dům Sokolů z Mor (9,05 km) – Louny, Budova radnice (9,15 km) – Louny, Dům Zlatá hvězda (9,2 km) – Louny, Dům rodiny Hilbertovy (9,25 km) – Louny, Pomník Mistra Jana Husa (9,3 km) – Louny, Rendlikovic dům (9,35 km) – Louny, Bývalá lounská škola (9,4 km) – Louny, Dům Vikárka (9,45 km) – Louny, Národní kulturní památka Chrám svatého Mikuláše (9,5 km) – Louny, Žatecká brána (9,7 km) – Louny, Městské hradby (9,8 km) – Louny, Bývalý špitál (9,85 km) – Louny, Pomník veslařů (9,95 km) – Louny, Jiráskovy mlýny (10 km) – Louny, Budova Střelnice (10,15 km) – Louny, Inundační most (10,35 km) – Dobroměřice, Studánka U Rybníka (11,2 km) – Dobroměřice, Kostel svatého Matouše (11,25 km) – Dobroměřice, Rozhledna Stříbrník (13,45 km) – Louny, Alej vzdechů (16,4 km) – Louny, Železitý pramen (17,2 km) – Louny, Výstavní pavilon (17,4 km) – Louny, Kostel svatého Petra (17,9 km) – Louny, Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (18,1 km) – Louny, Finské domky (18,4 km) – Louny, Negativní hlava (19,4 km) – Louny, Štrombachův dům (19,7 km) – Louny, Sokolovna (19,75 km) – Louny, Dům s Jiřím z Poděbrad (19,8 km) – Louny, Purkyňův dům (19,85 km) – Louny, Gymnázium (19,9 km)
Comments