★★★★ - Kamenné řady u Kounova, Domoušice:
V lokalitě se nachází 14 neúplných rovnoběžných řad křemencových kamenů. Celkem jde zhruba o 2000 kusů. Dodnes se nepodařilo přesně zjistit jejich stáří, účel ani původ. Existuje několik teorií o jejich využití. Jedna z nich říká, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř, jiná spekuluje o novověkých hranicích polí.
Poloha: 50.2260611N, 13.6947042E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,2 km)
Autobusová zastávka: Mutějovice, K Nádraží (2,4 km)
Vlaková zastávka: Mutějovice (1,7 km)
GALERIE: ŘADY U KOUNOVA
★★★ - Zřícenina hradu Pravda, Pnětluky:
Zříceninu nalezneme na zalesněném ostrohu nad obcí Pnětluky v oblasti přírodního parku Džbán. K zřícenině vedou z okolních vesnic značené turistické cesty. Dnes si z hradu můžeme prohlédnout jen zbytky obvodového zdiva, část věže a několik fortifikačních prvků.
Poloha: 50.2410536N, 13.7114731E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,1 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky, Hájovna (2,1 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (1,7 km)
GALERIE: ZŘÍCENINA PRAVDA
★★★ - Reliéfy kamenného úvozu, Pnětluky:
Reliéfy vytesané do pískovce představují především obličeje a figurální motivy. Historik Bohumír Roedl klade jejich vznik na konec 19. a začátek 20. století. Velká většina z nich ale pochází až z 60. let 20. století od studentů sochařské školy v Hořicích.
Poloha: 50.2471867N, 13.7146303E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,4 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky (2,3 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (3,3 km)
GALERIE: KAMENNÉ RELIÉFY
★★★ - Poutní kaple svatého Vojtěcha, Kounov (okres Rakovník):
Vojtěch zde prosil údajně o déšť. Podle pověsti se kaple nachází v místech, kde v roce 992 biskup Vojtěch vyprosil modlitbou zdejšímu kraji sužovanému ničivým suchem životodárný déšť. Podle legendy byla kaple vystavěna záhy po biskupově svatořečení v roce 999. V písemných dokladech je kaple zmiňována ale poprvé v 16. století.
Poloha: 50.2254892N, 13.6828819E
Parkoviště: na kraji Kounova (1,2 km)
Autobusová zastávka: Kounov, U Mostu (1,7 km)
Vlaková zastávka: Mutějovice (2,1 km)
★★★ - Zvonice u kostela svatého Martina, Domoušice:
Hranolová zděná stavba s jehlancovou střechou pochází pravděpodobně z konce 17. století. Uvnitř zvonice jsou zavěšeny dva zvony z let 1682 a 1722.
Poloha: 50.2299744N, 13.7329047E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Domoušice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (1 km)
★★ - Kostel svatého Martina, Domoušice:
Byl zbudován v roce 1754 v pozdně barokním slohu. Jednolodní obdélná stavba uzavřená polokruhově ukončeným presbytářem na východní straně, k němuž je připojen patrový přístavek se sakristií v přízemí a oratoří v prvním patře. Na presbytář navazuje čtvercová kaple Božího hrobu. Na rokokovém hlavním oltáři uvidíme novodobé zpodobnění svatého Martina. Dva boční oltáře jsou zasvěcené Panně Marii a svatému Janu Nepomuckému.
Poloha: 50.2300169N, 13.7331331E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Domoušice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (1 km)
★★ - Čertův kámen, Pnětluky:
Velký pískovcový balvan. Najdeme ho nedaleko zříceniny hradu Pravda. Je pokryt jednotlivými vrypy, které v něm zanechali návštěvníci lokality.
Poloha: 50.2468467N, 13.7120250E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,1 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky (1,9 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (2,1 km)
★★ - Menhir Pegas, Domoušice:
Jméno kamene je odvozeno od souhvězdí Pegas. Jehož tvar připomínají pukliny na povrchu.
Poloha: 50.2239800N, 13.6922086E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,9 km)
Autobusová zastávka: Kounov, U Mostu (2,4 km)
Vlaková zastávka: Mutějovice (1,7 km)
★★ - Zámek Domoušice, Domoušice:
Barokní zámek z doby před rokem 1714 je obklopen malým parkem. Hlavní budova je patrová se segmentovým štítem a věžičkou s hodinami. Na ni navazuje dlouhý, ale nižší trakt se schwarzenberským znakem v nadpraží. Je datován rokem 1802. K zámku přiléhá i hospodářský dvůr. Zámek sloužil jako sídlo lesní správy a je v soukromém vlastnictví.
Poloha: 50.2326111N, 13.7287667E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Domoušice (250 m)
Vlaková zastávka: Domoušice (470 m)
★ - Zvonička církve československé husitské, Pnětluky:
Zvonička byla postavena v roce 1940 architektem Václavem Zralým. To je místní rodák. V blízkosti se nachází také památná sýpka u vodní nádrže.
Poloha: 50.2505053N, 13.7049897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pnětluky (100 m)
Vlaková zastávka: Domoušice (2,6 km)
★ - Barokní myslivna Na Rovinách, Domoušice:
Najdeme ji západně od obce Domoušice. Tato barokní myslivna ze 17. století stojí nedaleko od hradiště Rovina. Dnes slouží pro víkendové ubytování.
Poloha: 50.2291461N, 13.6877156E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pnětluky, Hájovna (1,6 km)
Vlaková zastávka: Mutějovice (2,8 km)
★ - Hradiště Rovina, Domoušice:
Dnes v místě nalezneme jen dochované valy a příkopy. Podle archeologických průzkumů zde bylo osídlení zejména v mladší době bronzové a vrcholné době Halštatské, tedy kolem 6. století před naším letopočtem. Hradiště pravděpodobně zaniklo při bojích mezi tehdejšími kmeny kolem roku 500 před naším letopočtem.
Poloha: 50.2329178N, 13.6924825E
Parkoviště: na kraji komunikace (0,7 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky, Hájovna (1,1 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (3 km)
★ - Studánka U Čertova kamene, Pnětluky:
Studánka tu byla odnepaměti. Zrekonstruována a upravena však byla až v roce 2012. Nachází se jen kousek od přírodní zajímavosti Čertův kámen. V horkém létě vysychá.
Poloha: 50.2476833N, 13.7122500E
Parkoviště: na kraji komunikace (1,2 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky (2 km)
Vlaková zastávka: Domoušice (2,2 km)
★ - Jírovec u Kleinova statku v Konětopech, Pnětluky: (bez fotografie)
Památný strom ve vesnici Konětopy. 150letý jírovec roste téměř na jižním konci vsi, ve vyvýšené obezděné předzahrádce při severozápadní nároží statku č. p. 16 „U Kleinů“.
Poloha: 50.2500264N, 13.7040472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pnětluky (60 m)
Vlaková zastávka: Domoušice (2,6 km)
Výlet 2: Přírodním parkem Džbán k tajemným Kounovským kamenným řadám a zřícenině hradu Pravda (pěší)
Start: Domoušice, Turistický rozcestník Domoušice – železniční stanice
Cíl: Domoušice, Turistický rozcestník Domoušice – železniční stanice
Délka trasy: 18,9 km
Časová náročnost: 6:10 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Přírodní park Džbán je jedním z nejvíce opomíjených míst v České republice. Hodně na něj zapomněli i turisté, a přesto je tu tak krásně a laskavě. Čistá příroda, nádherné scenérie jsou v tomto výletě ještě umocněny tajemnými řadami u Kounova, o kterých lidé sice vědí, ale nikdo dnes nedokáže přesně určit a říci k čemu vlastně tyto řady sloužily. Stejně tajemné jsou pak reliéfy v kamenném úvozu pod hradem Pravda. Tak se zkrátka musíme naučit znovu tuto část naší republiky objevovat. Nejvýše budeme právě v lokalitě Kounovských kamenných řad – tady na nás čeká výška 526 metrů nad mořem. Nejníže pak budeme u železniční trati v Konětopech, a to ve výšce 289 metrů nad mořem. V první části na nás čeká mírné stoupání, pak následuje cesta po náhorní plošině, prudký sešup dolů a pak kopcovitý střídavý terén.
Vhodnost: Výlet není úplně z nejlehčích, ale na druhou stranu je pravda, že krása, která nám bude nabídnuta rozhodně za vynaložené úsilí stojí. Výlet je ve čtvrtém náročnostním koši z deseti. Při tomto výletu na chvíli zabloudíme do Středočeského kraje do okresu Rakovník. Stane se tak u poutní kaple svatého Vojtěcha.
Zastávky:
Domoušice, Zámek Domoušice (0,5 km) – Domoušice, Kostel svatého Martina (1,3 km) – Domoušice, Zvonice u kostela svatého Martina (1,4 km) – Domoušice, Kamenné řady u Kounova (4,8 km) – Domoušice, Kámen Pegas (5,3 km) – Kounov, Poutní kaple svatého Vojtěcha (6,1 km) – Domoušice, Barokní myslivna Na Rovinách (6,6 km) – Domoušice, Hradiště Rovina (7,4 km) – Pnětluky, Zvonička československé církve husitské (9,7 km) – Pnětluky, Jírovec u Kleinova statku (12,9 km) – Pnětluky, Studánka U Čertova kamene (15,8 km) – Pnětluky, Čertův kámen (15,9 km) – Pnětluky, Reliéfy Kamenného úvozu (16,4 km) – Pnětluky, Zřícenina hradu Pravda (17,2 km)
★★★ - Markvarecké hradiště a vyhlídka, Hřivice:
V místě se nachází markvarecké hradiště. Zlomky keramiky nalezené v 90. letech dokládají pravěké osídlení lokality, ale neurčují staří opevnění. Z opevnění se dochovalo asi 50 metrů dlouhé torzo valu, zbytek byl zničen lesnickou činností. Nedaleká vyhlídka je údajně jedna z nejkrásnějších na České středohoří a nezbývá nic jiného, než to potvrdit.
Poloha: 50.2707900N, 13.6957756E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hřivice, Markvarec (1,1 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (2,8 km)
GALERIE: MARKVARECKÉ HRADIŠTĚ
★★ - Kádnerova vyhlídka, Zbrašín:
Místo s hezkým výhledem je pojmenováno po Karlu Kádnerovi. Ten žil v letech 1859-1923. Byl to novinář, spisovatel, libretista a básník a pocházel z nedalekých Hřivic.
Poloha: 50.2752900N, 13.7419819E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 2 km)
Autobusová zastávka: Hřivice (2,2 km)
Vlaková zastávka: Hřivice (2,7 km)
★★ - Přírodní památka Kozinecká stráň, Tuchořice:
Lesní stráň v blízkosti naučné stezky je porostlá teplomilnou doubravou s řadou chráněných druhů rostlin. Pod bukovohabrovým stromovým patrem vyrůstá i Medovník meduňkový.
Poloha: 50.2631050N, 13.6772817E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 1,9 km)
Autobusová zastávka: Hřivice, Markvarec (3 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (4,1 km)
★★ - Studánka Klucna, Hřivice:
Studánka se nachází ve stejnojmenném lese. Byla upravena roku 2014, kdy bylo zvelebeno okolí a přibyla dřevěná stříška. Roku 2015 byl proveden rozbor vody, který ukázal, že je voda vhodná i pro kojence.
Poloha: 50.2731133N, 13.7375494E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 0,5 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky, Konětopy (1,3 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (1,6 km)
★ - Přírodní památka Na Spáleništi, Tuchořice:
Chráněné území je stanovištěm silně ohroženého druhu Střevíčníku pantoflíčku. Tato rostlina má nápadné čtyři okvětní lístky doplněné o vyklenutý žlutý pysk. Polostinné a světlé lesy s řídkým bylinným podrostem jsou ideálním stanovištěm pro její výskyt.
Poloha: 50.2588975N, 13.6774353E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 2,3 km)
Autobusová zastávka: Hřivice, Markvarec (3,3 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (4 km)
★ - Schwarzenberský hraniční kámen, Tuchořice:
Nedaleko naučné stezky U Petra a Pavla se dochoval schwarzenberský hraniční kámen z roku 1701. Ten ohraničoval panské lesy, které patřily k panství Velké Lipno. Je na něm patrný zjednodušený schwarzenberský erb v podobě modro-stříbrného proužkování s knížecí korunkou. Zkratka FFZS symbolizuje iniciály Ferdinand Vilém Eusebius Fürst Zu Schwarzenberg. Podle vyryté ovečky, která symbolizuje zlaté rouno, nese lokalita název U Zvířete.
Poloha: 50.2624000N, 13.6824000E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 1,6 km)
Autobusová zastávka: Hřivice, Markvarec (2,6 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (3,7 km)
★ - Hradiště Okrouhlík, Hřivice:
Hradiště, která stále čeká na systematičtější průzkum. Nálezy keramiky a bronzových střepů ale rozhodně posouvají obydlení této části do doby pravěku. Později bylo zřejmě až do 7. století využíváno Slovany.
Poloha: 50.2800689N, 13.7355144E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 1,2 km)
Autobusová zastávka: Hřivice (1,5 km)
Vlaková zastávka: Hřivice (2 km)
GALERIE: HRADIŠTĚ OKROUHLÍK
★ - Kámen svatého Huberta, Zbrašín:
Zajímavý kámen u lesní cesty. Je na něm vyobrazen výjev svatého Huberta. Na loveckém obrázku uvidíte honce se psy a jelenem.
Poloha: 50.2747500N, 13.7400167E
Parkoviště: na kraji lokality (cca 1 km)
Autobusová zastávka: Pnětluky, Konětopy (1,7 km)
Vlaková zastávka: Konětopy (2 km)
GALERIE: OBRÁZKY Z CESTY
Výlet 3: Zcela přírodní procházka mezi Markvareckým hradištěm a hradištěm Okrouhlík po svazích Džbánu (pěší)
Start: Hřivice, Turistický rozcestník Hřivice – železniční stanice
Cíl: Hřivice, Turistický rozcestník Hřivice – železniční stanice
Délka trasy: 19,2 km
Časová náročnost: 6:15 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Při tomto výletu nepočítejme s pamětihodnostmi ani s neuvěřitelnými zajímavostmi přírody. Tento výlet jsme zařadili hlavně proto, abychom se dostali do přírody. Krása zdejší krajiny a lesy vrchoviny Džbán nejsou výjimečné, jsou ale krásné. Dnes zkrátka půjde jen o to, projít se v krásném a přirozeném prostředí a vracet se do míst, která byla na hradištích osídlena už před dávnými a dávnými staletími. Nejvyšším bodem výletu je 493 metrů nad mořem, což je místo blízko lokality Výrov. 268 metrů nad mořem je zase nejnižší bod, který najdeme při přechodu řeky Hasiny. V prvních třech kilometrech na nás čeká táhlé stoupání, pak půjdeme po náhorní plošině. Zhruba na sedmém kilometru nás čeká první schod dolů, následovaný opět náhorní plošinou a druhý schod dolů. Pak musíme ale šplhat poměrně ostře nahoru, abychom se po procházce po třetí plošině vrátili dolů do údolí do cíle cesty.
Vhodnost: Stoupání nejsou sice vražedná, ale mohou být pro netrénované poměrně náročná. Naštěstí jsou střídaná odpočinkovými rovinnými partiemi. Přesto je výlet na čtvrtém výkonnostním stupni.
Zastávky:
Hřivice, Markvarecké hradiště (3,8 km) – Tuchořice, Přírodní památka Kozinecká stráň (5,6 km) – Tuchořice, Přírodní památka Na Spáleném (8,4 km) – Tuchořice, Schwarzenberský hraniční kámen (9 km) – Hřivice, Studánka Klucna (14,3 km) – Zbrašín, Kámen svatého Huberta (14,9 km) – Zbrašín, Kádnerova vyhlídka (16,5 km) – Hřivice, Hradiště Okrouhlík (17,2 km)
★★★★ - Oldřichův dub, Peruc:
Památný dub letní měří v obvodu kmene 800 cm. V patě stromu je obvod dokonce 1000 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Podle pověsti se zde setkali kníže Oldřich a Božena, která se pak stala jeho ženou a narodil se jim syn Břetislav I. Jedná se tedy o druhé místo, kam legenda zasouvá toto pověstné setkání. První je Boženina studánka nedaleko odsud uprostřed obce Peruc. V roce 1993 a 1995 byl strom dvakrát zapálen. Velmi to ovlivnilo jeho zdravotní stav. Jeho současná kondice bohužel není příliš uspokojivá. Přesto je strom na seznamu výjimečných stromů UNESCO.
Poloha: 50.3459264N, 13.9628292E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (0,6 km)
Vlaková zastávka: Peruc (1,6 km)
GALERIE: OLDŘICHŮV DUB
★★★★ - Zámek Peruc, Peruc:
Jeden z nejcennějších rokokových objektů v naší zemí. Na místě původní tvrze byl vystavěn renesanční zámek, později upravený v barokním slohu. Současná podoba zámku je výsledkem přestavby v 60. a 70. letech 18. století v duchu rokoka za vlády rodu Ledeburů. Je to trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. Sochařská výzdoba pochází z doby kolem roku 1770. Pamětní síň Emila Filly, která se nachází v jižním křídle, je připomínkou jeho zdejšího pobytu. K zámku přiléhá anglický park. Zajímavostí je, že na sklonku II. světové války byl na zámku uchován knižní fond Univerzitní knihovny v Lipsku. Důvodem byly obavy ze zničení vzácných knih při spojeneckých náletech, které s koncem války hrozily. Knihy se do Lipska vrátily až v roce 1954.
Poloha: 50.3436081N, 13.9628592E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc (275 m)
Vlaková zastávka: Peruc (1,2 km)
GALERIE: ZÁMEK A PARK V PERUCI
★★★ - Boženina studánka, Peruc:
K udržované studánce s přístřeškem se váže pověst o Oldřichovi, který zde údajně potkal Boženu peroucí prádlo. Jenže první dějinná zmínka o vlastní studánce ale pochází až z 80. let 15. století. Bez jakýchkoliv obav můžeme oznámit, že zdejší studánka je a vždy byla velmi silným vodním zdrojem nejen pro zdejší pivovar a výrobu piva, ale i pro celou vesnici, a to zvláště v období sucha. Pramen se podle hydrogeologů dere na povrch z vrstev, které se nacházejí mezi turonskými horninami a cenomanskými pískovci. Dnešní úprava studánky je novogotická se zdobeným pískovcovým ostěním, dřevěným nástavcem s oplechovanou baldachýnovou střechou.
Poloha: 50.3441108N, 13.9624175E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc (325 m)
Vlaková zastávka: Peruc (1,3 km)
GALERIE: BOŽENINA STUDÁNKA
★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Peruc:
Zbudován z opuky v letech 1724-25 stavitelem Petrem Pavlem Columbanim. Jeho velkým přínosem je bohatá vnější i vnitřní výzdoba. Hlavní oltář je obrácen k západu, nikoliv k východu, jak bývá zvykem. Centrem vnitřního vybavení kostela je iluzivní oltář s obrazem svatých Petra a Pavla. Na hlavním průčelí se dvěma nikami můžeme vidět sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Kostel obklopuje starý hřbitov s řadou pozoruhodných náhrobků.
Poloha: 50.3433469N, 13.9620358E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc (275 m)
Vlaková zastávka: Peruc (1,2 km)
★★★ - Židovský hřbitov u Hřivčic, Peruc:
Hřbitov byl založen v první polovině 18. století. V roce 1837 byl rozšířen. Nejstarší náhrobky pocházejí z roku 1759. V lokalitě najdeme zhruba 350 epitafů, mnohé z nich ještě v barokním či klasicistním stylu. Nejčastějšími motivy pískovcových náhrobků jsou symboly hvězd, rukou i liliových květů.
Poloha: 50.3247575N, 13.9209056E
Parkoviště: na kraji obce (1,1 km)
Autobusová zastávka: Vrbno nad Lesy (1,4 km)
Vlaková zastávka: Vrbno nad Lesy (2 km)
GALERIE: ŽIDOVSKÝ HŘBITOV HŘIVČICE
★★★ - Krásná vyhlídka, Peruc:
Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Nikdo se nemůže divit, že právě na tomto místě vznikaly krásné obrazy Emila Filly či verše Svatopluka Čecha.
Poloha: 50.3561464N, 13.9713392E
Parkoviště: na komunikaci (cca 1 km)
Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (2,1 km)
Vlaková zastávka: Peruc (3,2 km)
GALERIE: KRÁSNÁ VYHLÍDKA
★★★ - Rozhledna Stradonka, Peruc:
Šest metrů vysoká, trámová rozhledna byla postavena v roce 2009. Inspirací pro výslednou podobu se stalo samotné místo, kde dříve bývalo keltské oppidum. Objekt tak připomíná strážní věž keltského opevnění. Po zdolání 8 příček žebříku se naskytne úchvatný výhled na České středohoří.
Poloha: 50.3723917N, 13.9712914E
Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)
Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)
Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)
★★ - Sluneční hodiny, Peruc:
Nedaleko rozhledny byly v roce 2012 postaveny analematické sluneční hodiny. Ty zhotovil Josef Drdlík. Je autorem návrhu i výrobcem dřevěných hodinových kůlů i podkladové žulové desky.
Poloha: 50.3721533N, 13.9716214E
Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)
Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)
Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)
★★ - Hradiště Stradonice, Peruc:
Pravěké hradiště Stradonice je zvláštním typem opevněné lokality z pozdní doby halštatské. Pochází z let 550 – 450 před naším letopočtem. Je pozoruhodné, že opevnění bylo ve své délce budováno několika odlišnými technikami. Na výstavbě se zřejmě podílelo více komunit z okolí. Hradiště nebylo osídleno trvale a sloužilo spíše jako útočiště či místo společenských setkání a rituálních obřadů. Nejviditelnějším pozůstatkem hradiště je val dlouhý 520 m. Přetíná v půloblouku západní konec rozlehlé náhorní planiny. Sleduje ho cesta značená žlutou turistickou značkou a stojí na něm též rozhledna Stradonka. Právě výborný rozhled výhled na střední Poohří, České středohoří i na Krušné hory byl zřejmě důležitým faktorem při výběru místa pro hradiště.
Poloha: 50.3721369N, 13.9712942E
Parkoviště: na komunikaci (cca 0,7 km)
Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (1,7 km)
Vlaková zastávka: Pátek (3,4 km)
GALERIE: HRADIŠTĚ STRADONICE
★★ - Dub pod Perucí, Peruc:
Syn Oldřichova dubu. To je prokázáno genetickou zkouškou. Strom má 23 metrů do výšky. Obvod kmene je 450 centimetrů. V obci Peruc se nachází ještě Oldříšek, což je dub zasazený v zahradě tamní mateřské školy. Vypěstován byl ze žaludu Oldřichova dubu a vysazen byl v roce 2004 u příležitosti tisíciletého výročí údajného setkání knížete Oldřicha s pradlenou Boženou.
Poloha: 50.3460500N, 13.9612761E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (440 m)
Vlaková zastávka: Peruc (1,6 km)
★★ - Přírodní památka V Hlubokém, Peruc:
Památka se rozkládá v prudkém zalesněném svahu nad Debeřským potokem. Předmětem ochrany je zachovalý listnatý les s převažujícím dubem a dobře vyvinutým bylinným patrem. Z rostlin tu najdeme například kriticky ohrožený Starček oranžový, Střevíčník pantoflíček, Třemdavu bílou nebo Hvězdnici chlumní.
Poloha: 50.3595864N, 13.9753008E
Parkoviště: na komunikaci (cca 1,5 km)
Autobusová zastávka: Peruc, Koupaliště (2,6 km)
Vlaková zastávka: Pátek (4,1 km)
★★ - Zámek Pátek, Peruc:
Původní tvrz nechal v letech 1544–57 Jan z Lobkovic upravit na renesanční zámek. Poslední přestavba v duchu baroka proběhla v roce 1693 za Gundakara z Ditrichštejna. Vznikla tak obdélníková budova s rozeklaným segmentovým štítem. V roce 1710 panství získali strahovští premonstráti, kteří jej vlastnili až do roku 1945. V současnosti jsou k dispozici prázdninové výstavní prohlídky s expozicí dějin obce.
Poloha: 50.3804581N, 13.9362461E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc, Pátek (190 m)
Vlaková zastávka: Pátek (420 m)
★ - Přírodní památka Štola Stradonice, Peruc:
Přírodní památka zahrnuje bývalou štolu vyraženou na úpatí zalesněného kopce. Štola sloužila jako průzkumná pro případné využití žáruvzdorných jílů, je dlouhá 150 metrů a má 4 kratší odbočky. Ve štole hnízdí řada druhů chráněných netopýrů, například Netopýr velký, Netopýr černý nebo Netopýr vousatý.
Poloha: 50.3701836N, 13.9668206E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Peruc, Stradonice (0,8 km)
Vlaková zastávka: Pátek (2,6 km)
GALERIE: POZDRAVY Z PERUCE
Výlet 4: Kolem Peruce, kde kráčela historie, kníže Oldřich jezdil na koni a Božena prala u studánky prádlo (pěší)
Start: Peruc, Turistický rozcestník Peruc – železniční stanice
Cíl: Peruc, Turistický rozcestník Peruc – železniční stanice
Délka trasy: 25,2 km
Časová náročnost: 7:25 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Kolem Peruce kráčela česká státnost a historie; zda skutečná anebo jen smyšlená – to by měli posoudit historici a letopisci. Jenže ruku na srdce, to nás při tomto výletě rozhodně nebude zajímat. My tu otevřeme mnoho krásných míst, která jsou tak umně za dlouhá staletí vpletena do sítí lidových legend a pověstí, že i když budeme pesimisty, tak zdejším pověstem uvěříme. Navíc kolem Peruce najdeme nádherný geologický zlom, který umožňuje krásné výhledy na České středohoří. A o to se přeci nenecháme ošidit. Nejníže budeme na břehu řeky Ohře v obci Pátek u místního zámku. Mluvíme o nadmořské výšce 168 metrů. Nejvýše naopak vystoupáme na kótu 361, což je lokalita v blízkosti naší poslední zastávky – židovského hřbitova.
Vhodnost: Zpočátku vede naše cesta houpavě směrem dolů. U zámku v Pátku se odrazíme ode dna a pomalu budeme stoupat vzhůru. Poslední kilometry půjdeme po rovině. Výlet má převýšení 306 metrů, ale poměrně značnou délku. I proto je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.
Zastávky:
Peruc, Kostel svatých Petra a Pavla (1,2 km) – Peruc, Zámek Peruc (1,25 km) – Peruc, Boženina studánka (1,4 km) – Peruc, Dub pod Perucí (1,7 km) – Peruc, Oldřichův dub (1,9 km) – Peruc, Krásná vyhlídka (3,6 km) – Peruc, Přírodní památka V Hlubokém (3,9 km) – Peruc, Hradiště Stradonice (6,6 km) – Peruc, Sluneční hodiny Stradonky (6,6 km) – Peruc, Rozhledna Stradonka (6,7 km) – Peruc, Zámek v Pátku (10,7 km) – Peruc, Přírodní památka Štola Stradonice (13,3 km) – Peruc, Studánka V Lázních (15,5 km) – Peruc, Židovský hřbitov u Hřivčic (21,2 km)
★★★★★ - Přírodní památka Tobiášův vrch, Kozly:
Každý svah je jiný. Nejvíce se to projevuje v jarním období. Jižní a východní svah kopce na jaře pokrývají květu Hlaváčku jarního nebo Modřence tenkokvětého. Na západním svahu zcela dominují květy Koniklece otevřeného. Severní svah si pak oblíbily květy Prvosenky jarní a Violky lesní. Zajímavá na 354 metrů vysokém kopci je sprašová návěj, která dělá jeho vizuální podobu naprosto neopakovatelnou. K obnově chráněných rostlin v lokalitě přispělo řízené vypalování lokality v 90. letech.
Poloha: 50.4572031N, 13.7748847E
Parkoviště: u nedalekého hřbitova
Autobusová zastávka: Kozly (1 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (1,4 km)
★★★★★ - Přírodní rezervace a vyhlídkové místo Číčov, Libčeves:
Lokalita je významná existencí dokonale vyvinuté stepní vegetace. Jedná se o koniklecovou step, kde se hojně vyskytuje Koniklec luční český. Dále tu roste Kozinec dánský, Divizna fialová, Pryšec chvojka, Rozrazil rozprostřený nebo Mateřídouška časná pravá. V puklinách ve stěnách se dají nalézt drobné čiré krystalky aragonitu. Tento kámen při troše štěstí najdeme i na polích v těsné blízkosti Číčova. Z lokality z výšky 477 metrů nad mořem je nádherný výhled do okolí.
Poloha: 50.4609319N, 13.8018206E
Parkoviště: v obci Hořenec
Autobusová zastávka: Libčeves, Hořenec, Rozcestí (1,3 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (3,1 km)
GALERIE: VRCH ČÍČOV
★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Srdov, Libčeves:
Srdov je výrazný čedičový vrch. Tvoří trojici téměř spojených výrazných vrchů Oblík – Srdov – Brník. Jedná se o evropsky významnou lokalitu chráněných živočišných a rostlinných druhů. Jedno z nejcennějších v republice je zdejší kavylové společenství.
Poloha: 50.4172975N, 13.8206869E
Parkoviště: v obci Mnichov
Autobusová zastávka: Libčeves, Mnichov (1,5 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (6,6 km)
★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Brník, Libčeves:
Brník je zdaleka patrný vrch z čediče. Na tomto kopci, ale i na sousedním Srdově a Oblíku se dodnes zachovalo rozdělení na původní struktury zemědělské krajiny. Tu tvoří původní menší pozemky oddělené valy z naskládaných kamenů, kterým se odborně říká snosy či agrární valy. Tyto snosy vytvářely zemědělci tím, že z vlastních polí odnášeli kameny na kraj pole při orbě. Časem se tyto snosy staly domovem pro nízké formy křovin a dřevin a jsou unikátním mikroklimatem ve zdejší krajině. Vypozorovat se tu dá celkem 72 kilometrů liniových prvků kamenných snosů.
Poloha: 50.4196083N, 13.8239994E
Parkoviště: v obci Mnichov
Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (1,5 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (6,4 km)
GALERIE: VRCHY SRDOV - BRNÍK
★★★★ - Vrch Dlouhá s vyhlídkovým místem, Libčeves:
Název získal kopec podle velmi nezvyklého 400 metrů dlouhého čedičového hřbetu. To je mezi kopečky Českého středohoří výjimka. Dlouhá leží v trojúhelníku mezi obcemi Kozly, Sinutec a Jablonec. Vrch je zalesněný ze severní a východní strany. Z jižní a západní je holý, porostlý trávou a září na něm teplomilné květiny stepního charakteru.
Poloha: 50.4528636N, 13.7958808E
Parkoviště: v obci Sinutec
Autobusová zastávka: Kozly (1,1 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (2,4 km)
GALERIE: VRCH DLOUHÁ
★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Vraník, Libčeves:
Vraník dosahuje výšky 483 metrů nad mořem. Nabízí nádherný výhled na další vrcholy Českého středohoří. Najdeme ho severně od obce Libčeves. Jedná se o dvojvrchol. Druhý levý bezejmenný vrch je zhruba o 35 metrů nižší.
Poloha: 50.4691831N, 13.8263931E
Parkoviště: na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Libčeves, Hořenec, Rozcestí (1,8 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (2,8 km)
GALERIE: VRCH VRANÍK
★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Kamýk, Libčeves:
Kamýk je travnatý kopec zvedající se nad vesničkou Všechlapy. Jedná se o typický kuželovitý vrch sopečného původu. Ten je ale nezvykle na vrchu doplněn kamennými výchozy, kde můžete sledovat sloupcovou odlučnost čediče. Na slunných stráních rostou teplomilné stepní rostliny. Výška vrchu Kamýk dosahuje 437 metrů nad mořem.
Poloha: 50.4620189N, 13.8386669E
Parkoviště: v obci Všechlapy
Autobusová zastávka: Libčeves (1,5 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (2 km)
GALERIE: VRCH KAMÝK
★★★★ - Vyhlídkové místo Křížové vršky, Libčeves:
Jedná se o kopec Českého středohoří s výškou 386 metrů nad mořem. Leží v linii Oblík – Srdov – Brník a tvoří dvojvrší s Malým vrchem. I když ho okolní kopce zastiňují svoji výškou patří k nádherným kopečkům svým tvarem, ale i výhledem z vrcholu.
Poloha: 50.4293661N, 13.8232453E
Parkoviště: v obci Charvatce
Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (1,7 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (4 km)
GALERIE: KŘÍŽOVÉ VRŠKY
★★★★ - Vyhlídkové místo Malý vrch, Libčeves:
Nižší bratr sousedního Křížového vršku. Jeho výška je 375 metrů nad mořem. Travnatý vrchol je porostlý stepní vegetací s teplomilnými rostlinami.
Poloha: 50.4319511N, 13.8251164E
Parkoviště: v obci Charvatce
Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (2,1 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (3,6 km)
GALERIE: MALÝ VRCH
★★★★ - Vyhlídkové místo vrch Šibeník, Libčeves:
Nejmenší ze skupiny krásných kopečků pod Oblíkem. Jeho vrchol je ve výšce 344 metrů nad mořem. Jeho poznávacím znamením je skutečnost, že se na jeho vrcholu objevují sporadicky stromy.
Poloha: 50.4347478N, 13.8292908E
Parkoviště: v obci Charvatce
Autobusová zastávka: Libčeves, Charvatce (2,6 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (3,1 km)
GALERIE: VRCH ŠIBENÍK
★★★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Libčeves:
Jedná se o jednu z nejcennějších památek románského stavitelství u nás. Zdejší věž a kostelní loď stála v Libčevsi už v roce 1220. Dnes prochází kostel nákladnou opravou.
Poloha: 50.4522150N, 13.8377003E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libčeves (130 m)
Vlaková zastávka: Libčeves (0,8 km)
★★★ - Mlýnský vrch, Libčeves:
Mlýnský vrch nabízí hezký výhled na Libčeves. Vrchol se nachází ve výšce 336 metrů nad mořem. Najdeme ho u cesty mezi Libčevsí a Mnichovským Týncem.
Poloha: 50.4296886N, 13.8796878E
Parkoviště: nedaleko v obci
Autobusová zastávka: Třtěno (1,1 km)
Železniční zastávka: Židovice (4,1 km)
★★ - Kaple svatého Víta v Sinutci, Libčeves:
Barokní kaple byla zbudována kolem roku 1700. Jde o obdélnou stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem. Západní průčelí je zdůrazněno volutovým štítem a výklenky po obou stranách vstupního portálu. Střechu pak zdobí sanktusová věžička. Roku 2009 se zchátralé kaple ujal Spolek za záchranu kaple svatého Víta a započal s rekonstrukcí. U kaple je i památná lípa a 75 metrů vpravo v remízku je studánka se zázračnou vodou.
Poloha: 50.4452328N, 13.7914828E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kozly (1,6 km)
Vlaková zastávka: Bělušice (2,7 km)
★★ - Zřícenina Zámku Libčeves, Libčeves:
Roku 1607 byla původní středověká tvrz z konce 13. století přestavěna na renesanční zámek. Do 2. světové války v zámku sídlila správa velkostatku. Po válce začal postupně chátrat. Dnes se dochovaly pouze pozůstatky zhrouceného zdiva a krovů.
Poloha: 50.4498894N, 13.8370756E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libčeves (0,8 km)
Vlaková zastávka: Libčeves (0,7 km)
Výlet 5: Extranáročná výzva pro všechny milovníky výhledů z Českého středohoří aneb 11 vrcholů za jediný den (pěší)
Start: Libčeves, Železniční stanice Libčeves
Cíl: Libčeves, Železniční stanice Libčeves
Délka trasy: 26,9 km
Časová náročnost: 8:55 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Jedná se skutečně o výlet určený pro milovníky Českého středohoří. Během jednoho dne vystoupáme postupně na těchto jedenáct vrcholů. Tady jsou srovnané podle výšky: Dlouhá (483 metrů), Vraník (483 metrů), Srdov (482 metrů), Číčov (477 metrů), Brník (471 metrů), Kamýk (437 metrů), Křížové vršky (386 metrů), Malý vrch (375 metrů), Tobiášův vrch (354 metrů), Šibeník (344 metrů), Mlýnský vrch (336 metrů). Nejvyšším vrcholem výletu je 483 metrů nad mořem, což jsou výšky jak Vraníku, tak vrchu Dlouhá. Nejnižší bod leží 254 metrů nad mořem krátce před naším příchodem do Mnichovského Týnce. Vystoupat na jedenáct krásných vrcholů na jednom místě to zvládne skutečně jen opravdový milovník tohoto kraje.
Vhodnost: Celkové převýšení je 880 metrů. Navíc je výlet skutečně dlouhý, proto je zařazen na desátém posledním stupni náročnosti. A několik důležitých rad: Mapy v tomto případě neukazují všechny cesty, které lze využít. V případě výstupu na vrch Dlouhá doporučujeme 600 metrů za kaplí v Sinutci odbočit ze silnice doprava. Tam je naznačená cesta na konci pole. Po ní spolehlivě vyjdeme nahoru, i když ji mapa neukazuje. Druhá rada se týká cesty z Číčova na Vraník. Tady sejděme na hlavní silnici číslo 15 a jděme směrem k Libčevsi. Po čase bude ostrá zatáčka doleva na Měrunice, kde zahneme doleva na cyklistickou stezku. Doprava pak sejdeme na polní cestu, kterou mapa nezobrazuje a půjdeme v přímém směru až vrch Vraník. Poslední rada se týká cesty z Vraníku na Kamýk. Sejdeme z Vraníku a podél remízku vlevo půjdeme kam až to bude možné. Tato cesta po okraji pole dojdeme až ke Kamýku a tam už po místních pastvinách vyjdeme nahoru.
Zastávky:
Libčeves, Mlýnský vrch (2 km) – Libčeves, Vrch Srdov (7,6 km) – Libčeves, Vrch Brník (8 km) – Libčeves, Křížové vršky (9,5 km) – Libčeves, Malý vrch (9,8 km) – Libčeves, Vrch Šibeník (10,4 km) – Libčeves, Kaple svatého Víta v Sinutci (11 km) – Libčeves, Vrch Dlouhá (12 km) – Kozly, Přírodní památka Tobiášův vrch (13,8 km) – Libčeves, Přírodní rezervace Číčov (16,5 km) – Libčeves, Vrch Vraník (19,6 km) – Libčeves, Vrch Kamýk (22,5 km) – Libčeves, Kostel Stěstí svatého Jana Křtitele (24 km) – Libčeves, Zřícenina zámku Libčeves (25 km)
Comentarios