Meziboří je uměle vybudované město na původních historických základech; ty ale dokázali plánovači socialistické výstavby dokonale vymazat z mapy
Navštivte perlu Krušných hor Flájský plavební kanál – je nejstarším kanálem v Čechách a sloužil k plavení dřeva do saského vnitrozemí poté, co si Němci svoji stranu Krušných hor už vykáceli; samotné město Meziboří vám moc turistických cílů nenabídne – je totiž výlučně postavené z cihlových a panelových sídlišť
Historie Meziboří se začala psát už ve 14. století. V roce 1398 tehdejší osadu, která se jmenovala Schönbach prodal Boreš z Rýzmburka míšeňskému markraběti Vilémovi.
Od 17. století vesnice patřila Valdštejnům až do roku 1848. Poté se stalo Meziboří součástí Horního Litvínova, aby se v roce 1913 osada Schönbach osamostatnila.
Po druhé světové válce došlo k odsunu Němců, z téměř čtyř set obyvatel tu nezůstal nikdo!
Dočasně byl ale povolen pobyt osmi rodinám, protože muži byli označeni za nepostradatelné odborníky v otázce hornictví.
Místo toho začaly do Schönbachu proudit zástupy imigrantů z východního Slovenska, Rumunska i z dalších zemí. Není potřeba připomínat, že podhorská obec v tu chvíli ztratila svého ducha, území se odlidštilo, staré chalupy a domky šly k zemi.
Místo nich tu vyrostlo první cihlové a pak panelové sídliště. Socialističtí plánovači přemýšleli, co tu vznikne, a tak rozhodli, že tu vybudují učiliště pro budoucí dělníky socialistického režimu.
Vzniklo učiliště pro učně v těžkém průmyslu, učně chemického průmyslu a učiliště pro hornice. A nově budované sídliště vlastně mělo být domovem pro jejich vzájemné křížení. A to doslova. V podstatě šlo o státem plánové sexuální a socialistické dovádění.
Je pochopitelné, že název Schönbach už nemohl vyhovovat, a tak se hledal nový název. Zvítězilo Meziboří.
Město se ale mohlo jmenovat také Fučíkov, Hornické Mladé, Zápotocké nebo Rozmach. I takové návrhy tehdy padaly.
Od konce 50. let mezibořská sídliště sloužila jako nové bydliště pro lidi z těžbou zrušených obcí jako byl Růžodol, Kopisty, Záluží či Dolní Litvínov.
Zatímco v roce 1950 tu žilo 235 lidí, v roce 1961 to bylo 2 900 lidí, v roce 1970 už 6 200 lidí. Dnes se počet obyvatel zastavil zhruba na 4 800 obyvatelích.
Přebujelá a naddimenzovaná školní výstavba dnes způsobila, že bývalé vzdělávací budovy zejí prázdnotou a jen těžko hledají uplatnění.
Některá se přeměnila na domov seniorů, jiná na svobodárnu, přesto se stalo Meziboří městem prázdných školních budov.
Mezibořsko a okolí je domovem několika druhů kriticky ohrožených jedinců flory i fauny.
Sotva tři místa výskytu v České republice, a jedno z nich je právě zde, mají zástupci žahadlových blanokřídlých Kutík osténkatý a Kutík pilonohý.
Ve Flájském vodním kanále lze najít vzácnou rostlinu Zdrojovku nahosemennou pravou a na okrajích lesních cest můžeme narazit na dva vzácné zástupce rostlinné říše – Vítod douškolistý a Hruštičku prostřední.
Ke svému znaku přišlo Meziboří až v roce 1970, deset let po té, co se stalo městem. Znak tvoří štít se třemi svislými pruhy. Oba krajní jsou zelené, prostřední je bílý. Uprostřed štítu je rudé slunce s písmenem M a se šestnácti paprsky. Osm z nich je plamenných, osm je trojúhelníkových. Paprsky se vzájemně střídají a mají také červenou barvu.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Meziboří leží stranou jakýchkoliv hlavních silnic. Vede sem z Litvínova jen jedna jediná silnice, která celé město obkrouží a vrací se zpět. Nejblíže je silnice číslo 27, která prochází Litvínovem. Vzdálenosti Meziboří z českých měst: Praha (112 km), Ústí nad Labem (45 km), Karlovy Vary (83 km), Liberec (141 km), Plzeň (118 km).
Autobus: Autobusové spojení do Meziboří je pouze z Litvínova.
Vlak: Vlakové spojení v Meziboří neexistuje.
★★★★ - Přírodní rezervace Černý rybník, Klíny:
Více než 70 hektarová rezervace je z velké části zaplněna vrchovištním rašeliništěm. V místním rašeliništi se vytváří pramen potoka Svídnice. Právě rašeliništní flóra je největší devizou této přírodní rezervace. Domoviště tu má kriticky ohrožená rostlina Šicha černá.
Poloha: 50.6525831N, 13.5224172E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klíny, obora (1,4 km)
Vlaková zastávka: Litvínov – město (12,7 km)
GALERIE: ČERNÝ RYBNÍK
★★★ - Pekelské údolí, Meziboří:
Údolí ležící mezi horami Studenec a Střelná. Původně tu kdysi bylo Čertí jezírko. Tomu se však protrhla hráz, a tak tu zbyly jen její zbytky. Malebné místo ideální k procházkám.
Poloha: 50.6326408N, 13.5920708E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (1,2 km)
Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (1,6 km)
Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,6 km)
GALERIE: PEKELSKÉ ÚDOLÍ
★★★ - Šumný důl, Klíny:
Místní klidová zóna s informačními tabulemi. Cesta lokalitou je přizpůsobena pro pohyb cyklistů, bruslařů, pěších, ale i návštěvníků s kočárky. Údolím vede 13 kilometrů dlouhá procházka.
Poloha: 50.6357011N, 13.5716789E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (2,5 km)
Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (2,7 km)
Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,4 km)
GALERIE: ŠUMNÝ DŮL
Výlet 1: Tesařovou, Rašovskou a Kostelní cestou k Černému rybníku (pěší nebo horské kolo)
Start: Meziboří, Turistický rozcestník Meziboří - stadion
Cíl: Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník, Turistický rozcestník U Desítky
Délka trasy: 12 km
Časová náročnost: 4:05 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1:10 hodiny, bez prohlídky lokalit (horské kolo)
Popis: Výlet mapuje ryze přírodní lokality a nabízí mnoho krásných pohledů. Je to milá a zklidňující procházka či projížďka. Nejvyšší bod je pod Mračným vrchem na Kostelní cestě ve výšce 820 metrů nad mořem. Nejnižším je bod druhého dotyku žluté turistické stezky a Naučné stezky Tesařova cesta s výškou 471 metrů. Celkově vyšlápneme do výšky 425 metrů; zhruba 170 metrů sejdeme dolů.
Vhodnost: Výlet je možné absolvovat bez problémů. Problematickou pasáží, a to hlavně pro cyklisty, je stoupání po žluté stezce mezi Šumným dolem a Rašovem. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.
Zastávky:
Meziboří, Tesařova cesta (0,5 km) - Meziboří, Pekelské údolí (1,2 km) – Meziboří, Šumný důl (4,2 km) - Meziboří, Rašovská cesta (5,1 km) - Meziboří, Kostelní cesta (7,5 km) - Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník (11,9 km)
★★★★★ - Flájský vodní kanál, Český Jiřetín:
Nejstarší plavební kanál na území státu. Dokonalá technická práce, která umožňovala splavovat dříví do německého Freibergu. V jeho okolí totiž lidé vyplenili lesy a na stavbu budov a hutní práce se jim dřeva nedostávalo. Bylo tedy rozhodnuto postavit tuto unikátní stavbu. Zachovala se jen na území našeho státu, na německé straně byl kanál rozorán.
Poloha: 50.6925331N, 13.5784667E (začátek)
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje(0,7 km)
Vlaková zastávka: Osek(16,8 km)
GALERIE: FLÁJSKÝ VODNÍ KANÁL
★★★★ - Vodní nádrž Fláje, Český Jiřetín:
Jediná pilířová přehradní nádrž na území Česka. Byla vybudována v roce 1963 a slouží jako regulace záplavových vln, ale zároveň i jako zásobárna pitné vody pro města v hnědouhelném revíru. Vody zaplavily dřívější vesnici Fláje, jejíž zbytky lze spatřit na břehu přehrady. Cenný dřevěný kostel byl rozebrán a převezen do Českého Jiřetína.
Poloha: 50.6808764N, 13.5920683E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (100 m)
Vlaková zastávka: Osek (16 km)
★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Český Jiřetín:
Dřevěná sakrální stavba pochází z 2. poloviny 17. století. Původně stála v obci Fláje. Když ale byla obec obětována přehradní nádrži, bylo rozhodnuto o přesunu jediného dřevěného kostela v Krušných horách do Českého Jiřetína.
Poloha: 50.7063861N, 13.5439775E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Český Jiřetín (200 m)
Vlaková zastávka: Litvínov – město (21,5 km)
★★★ - Puklá skála, Český Jiřetín:
Výhled na hladinu Flájské vodní nádrže je prostě okouzlující. A ještě k tomu nás může uchvátit malé kamenné moře, na které těsně pod Puklou skálou narazíme. Samotný skalní výchoz je tvořen červeně zbarveným porfyrem, proto působí v oblasti dost nezvykle.
Poloha: 50.6946444N, 13.5856100E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (2,2 km)
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (3,5 km)
Vlaková zastávka: Osek (15,6 km)
★★ - Jiřetínský vodopád, Český Jiřetín:
Jedná se o uměle vytvořený vodopád o výšce 60 metrů. Ten slouží jako přepad z Flájského vodního kanálu a zásobuje níže tekoucí Flájský potok.
Poloha: 50.7039925N, 13.5572092E
Parkoviště: u turistického rozcestníku – Český Jiřetín, rozcestí (0,7 km)
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, požární zbrojnice (1,1 km)
Vlaková zastávka: Litvínov – město (22,8 km)
★★ - Bývalá osada Fláje, Český Jiřetín:
Musela ustoupit v roce 1963 výstavbě Flájské přehradní nádrže. Na břehu ve východní části přehrady se zachovaly fragmenty místních domů a obrysy bývalého Flájského dřevěného kostela, který byl převezen do Českého Jiřetína. Na místě najdeme i sochu svatého Jana Nepomuckého, která ale není původní.
Poloha: 50.6826231N, 13.6117381E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (0,6 km)
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (2,8 km)
Vlaková zastávka: Osek (13,8 km)
★★ - Zámek Lichtenwald, Český Jiřetín:
Budova, která byla svatebním darem. Věnoval ho Emanuel Filibert z Valdštejna své ženě, kněžně Marie Anně Lichtenštejnské. Půdorysně je zámek společně s hospodářskými budovami postaven do kruhu. I název symbolizuje spojení obou rodů. K zámku nás dovede téměř dvoukilometrová alej.
Poloha: 50.6860231N, 13.5590025E
Parkoviště: u autobusové zastávky Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)
Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)
Vlaková zastávka: Litvínov - město (18,5 km)
GALERIE: FLÁJSKÉ PROCHÁZKY
Výlet 2: Kolem Flájí, po stopách stopách Flájského vodního kanálu a zaniklé obce (pěší)
Start: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon
Cíl: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon
Délka trasy: 15,7 km
Časová náročnost: 4:45 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet mapuje technické dovednosti našich předků, a to v souvislosti s nejstarším českým vodním dílem – Flájským vodním kanálem. Pak můžeme ocenit práci inženýrů, kteří dokázali vybudovat Flájskou vodní nádrž a přestěhovat dřevěný kostel. Nejnižší bod výletu je ve výšce 605 metrů nad mořem u kostela v Českém Jiřetíně. Nejvyšší bod výletu je naopak místo Puklá skála, kde je výška 817 metrů.
Vhodnost: Výlet není náročný a je možné ho absolvovat bez problémů. Celkové převýšení výletu je 302 metrů. Tato procházka kolem Flájí je zařazena do třetí náročnostní skupiny.
Zastávky:
Český Jiřetín, Jiřetínský vodopád (2,8 km) – Český Jiřetín, Kostel svatého Jana Křtitele (4,5 km) – Český Jiřetín, Puklá skála (9,1 km) – Český Jiřetín, Pamětní kříž za obec Fláje (11,6 km) – Český Jiřetín, Bývalá osada Fláje (11,9 km)
Comments