top of page

MIROŠOV


Mirošov je pro mnoho turistů výchozím místem pro výlety do západních Brd

Málokdo by ale hádal, že dřív se jednalo o velmi průmyslové místo, kde prim hrála těžba železné rudy a uhlí. Jenže s těmito komoditami rostla a padala životní úroveň města. Díky místním hutím byla do Mirošova dovedena i železniční trať. Zle si zahrála s místními druhá světová válka, nejprve byla nejcennější stavba města – zámeček – zabaven židovskému majiteli – od něj přešel odkupem do rukou prvorepublikového ministra zemědělství a pak tu nacisté zřídili koncentrační tábor. Dnes ale Mirošov všechny jizvy na své tváři dohání krásnou přírodou v okolí


Poprvé se o Mirošově (dnes 2 200 obyvatel) zmiňují kroniky v souvislosti s rokem 1366, stále se však dlouhá léta jednalo o hodně zapomenutou obec či osadu. Lepší roky přicházejí až se 16. století, kdy se dostává oblast do rukou Floriána Gryspeka. Tento rod tu nechává postavit tvrz, která se stává základem dnešního zámku.

To co zbylo z tvrziště Mydlná
To co zbylo z tvrziště Mydlná

Už od 17. století se tu těžila železná ruda, v 19. století se k ní přidalo ještě uhlí. To byla nejslavnější léta Mirošova (německy Miroschau), vznikla tu řada hutí, město bylo se světem spojeno s železnicí a z lokality se stalo průmyslové centrum. Jenže netrvalo dlouho a přírodní zdroje došly. Do kraje se vrátila znovu relativní bída.

Za II. světové války zde nacisté vybudovali koncentrační tábor, dnes je na jeho místě domov důchodců.

Nejznámějším místním rodákem Karel Kašpar - 32. pražský biskup. S městem je spojen i osud prvorepublikového ministra zemědělství Ladislava Karla Feierabenda.

Bedla vysoká
Bedla vysoká

Z hlediska společenského a kulturního života zažívá Mirošov vrchol v době národního obrození, kdy se na místní faře schází špička obrozeneckého hnutí – Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl nebo Václav Kramerius. Scházejí se u básníka Vojtěcha Nejedlého, který byl knězem na místní faře.

Znakem Mirošova je červenočerný polcený štít, který barevně upomíná na erb Vratislavů z Mitrovic. Na štítě je bílý český dvojocasý lev se zlatými drápy (zbrojí) a zlatým plazeným jazykem.

Pramenná mísa v PR Zvoníčkovna
Pramenná mísa v PR Zvoníčkovna

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Mirošov leží na silnici 117. Pokud přijíždíme po dálnici D5, sjedeme na exitu 62. Vzdálenosti z českých měst: Praha (83 km), Ústí nad Labem (143 km), Karlovy Vary (102 km), Plzeň (25 km), České Budějovice (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Mirošova je ze Spáleného Poříčí, Rokycan, Plzně, Borovna, Příkosic, Dobřívi.

Vlak: Trať v Mirošově přivítá vlaky z Rokycan, Příkosic a Plzně.

Rozhledna Na Kotli
Rozhledna Na Kotli

★★★★ - Rozhledna Na Kotli, Kamenný Újezd:

28 metrů vysoká rozhledna byla postavena v roce 2014. Nabízí úchvatný pohled na Brdy, Šumavu, Český les, ale i na okresní město Rokycany.

Poloha: 49.7118419N, 13.5958897E

Parkoviště: na parkovišti pod kopcem (1,8 km)

Autobusová zastávka: Kamenný Újezd, lihovar (3,4 km)

Vlaková zastávka: Kamenný Újezd u Rokycan (3,2 km)


Zámek v Mirošově
Zámek v Mirošově

★★★ - Zámek Mirošov, Mirošov:

O jeho barokní přestavbu se zasloužil architekt Jakub Auguston mladší. Zámek prožíval své úspěšnější období, když se kraji dařilo, například v době těžby uhlí. Nejvýznamnějším majitelem byl předválečný ministr zemědělství Ladislav Karel Feierabend. V únoru 1948 ale emigroval a místo něj se do zámku nastěhovali zemědělští dělníci. Po revoluci ho získala zpět vnučka ministra a pokusila se ho úspěšně zčásti zrekonstruovat. Dnes patří soukromé firmě, která jedno křídlo otevřela veřejnosti a pořádá tu hlavně svatby a slavnosti.

Poloha: 49.6887658N, 13.6597017E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mirošov, náměstí (160 m)

Vlaková zastávka: Mirošov, město (280 m)


Přírodní rezervace Zvoníčkovna
Přírodní rezervace Zvoníčkovna

★★ - Přírodní rezervace Zvoníčkovna, Kornatice:

Nejcennější na místním biotopu je skutečnost, že rezervace je pramennou mísou pro mnoho potůčků stýkajících z úbočí. Proto je tu relativně stálé vlhko a také se tu objevuje bohatý podrost hájové vegetace a vlhkomilných rostlin. Ideální místo pro projížďku či procházku. Lokalitou prochází Naučná stezka F. X. France.

Poloha: 49.6727672N, 13.5933153E

Parkoviště: v obci Kornatice (1,7 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (2,3 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,9 km)


Přírodní památka Hádky
Přírodní památka Hádky

★★ - Přírodní památka Hádky, Milínov (okres Plzeň – jih):

Teplomilná bučina s vzácnějšími rostlinami. Největším přínosem a zajímavostí je ale skutečnost, že tu bylo objeveno mohylové pohřebiště střední doby bronzové. To nebylo poškozeno orbou jako mnoho jiných v okolí. O jeho zachování se zasloužil F. X. Franc, jehož jméno nese i místní naučná stezka. Tento muž také odkryl další velké mohylové pohřebiště nedaleko odsud na Hádku.

Poloha: 49.6707172N, 13.5828272E

Parkoviště: v obci Kornatice (0,8 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (1,5 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2 km)


Mostek přes Kábovský potok pod tvrzištěm Mydlná
Mostek přes Kábovský potok pod tvrzištěm Mydlná

★★ - Zřícenina tvrze Mydlná, Kornatice:

Tvrz lichoběžníkového tvaru vznikla ve 14. století. První zmínka o ní pochází z roku 1397 a tehdy jsou jejími majiteli bratři Bohuslav a Protiva z Mydlné. V 15. století tvrz vyhořela a zanikla. Díky mylné domněnce považovali v pozdější době lidé tvrz za bývalý kostel, proto kameny nerozebrali, z obavy ze svatokrádeže, díky čemuž se tvrz zachovala ve velmi dobrém stavu.

Poloha: 49.6731297N, 13.6078844E

Parkoviště: v chatové oblasti Mydlná (1,6 km)

Autobusová zastávka: Kornatice (2,4 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,9 km)


Přírodní památka Kakejcov
Přírodní památka Kakejcov

★★ - Přírodní památka Kakejcov, Mešno:

Nevelký rybník Březničák je místem výskytu chráněného Čolka velkého. Přírodní památka má velikost jednoho a půl hektaru a břehy rybníka jsou z velké části porostlé rákosím.

Poloha: 49.6672364N, 13.6094361E

Parkoviště: v místě na kraji komunikace

Autobusová zastávka: Kornatice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Kornatice (2,1 km)


GALERIE: OBRÁZKY Z MIROŠOVA


Výlet 1: Výlet přírodními parky Kamínky a Kornatický potok (pěší i horské kolo)


Start: Mirošov, turistický rozcestník Mirošov - náměstí

Cíl: Kamenný Újezd, Rozhledna Na Kotli

Délka trasy: 18,1 km

Časová náročnost: 5:25 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1:30 hodiny, bez prohlídky lokalit (horské kolo)

Popis: Výlet mapuje hlavně přírodní krásy v místních přírodních parcích. Co se týká výškového profilu trati, s železnou pravidelností se tu střídají stoupání a klesání. Nejvyšší bod nás čeká na konci výletu na rozhledně Na Kotli, kde dosáhneme výšky 575 metrů nad mořem. Při vstupu na žlutou turistickou stezku budeme na místě nejnižším, bude to 411 metrů nad mořem. Celkově našlapeme nahoru 454 metrů, 332 metrů dolů sestoupíme. Výlet se dá zvládnout i na kole, jen v některých místech bude cesta náročná.

Vhodnost: Výlet je sice poměrně delší, ale prochází krásným prostředím a téměř výhradně jen po přírodních cestách. Je tedy v silách každého zvládnout tento výlet přiměřeným tempem bez problémů. Zařadili jsme ho na čtvrté místo na desetibodové stupnici náročnosti.


Zastávky:

Mirošov, Zámek Mirošov (0,1 km) - Mešno, Přírodní památka Kakejcov (4,8 km) – Kornatice, Přírodní rezervace Zvoníčkovna (7,4 km) – Milínov, Přírodní památka Hádky (8,7 km) – Kamenný Újezd, Pramen krásy (16,5 km)



31 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

SLANÝ

VELVARY

Comments


bottom of page