MOHELNICE

Mohelnice, město s vysokými hradbami a přísnou věží, se stala 18. září 1685 svědkem jedné z nejbrutálnějších poprav v českých dějinách; v rámci čarodějnických procesů zde našel na hranici u hradeb velmi trýznivou smrt děkan Kryštof Alois Lautner

Jenže čas honů na čarodějnice neskončil v okolí Mohelnice ani o čtvrt tisíciletí později; změna byla jen v tom, že ti nepohodlní se odklízeli v 50. letech 20. století za tlusté zdi mírovského vězení; i dnes tu sedí nejtěžší vězni, nejsou však už ale odsouzeni za své politické postoje a názory, ale za brutální činy způsobené vlastním rozhodnutím

Mohelnice (německy Müglitz) je město, které leží v úrodné Mohelnické brázdě a je ze třech stran obklopené horami. Dnes tu domov našlo 10 tisíc obyvatel.

Tajemství mohelnických hradebních uliček

Úrodná nížina vklíněná mezi Zábřežskou vrchovinu a Hrubý Jeseník byla odjakživa přitažlivá pro lidské osídlení. To dokazují archeologické nálezy, které v Mohelnici potvrdily silnou pravěkou kolonii už 9000 let před naším letopočtem. Jednalo se o lid kultury lineární keramiky. Dalším silným kmenem, který ovládl Mohelnicko ještě před Kristem, byli Keltové, kteří se zde usadili tři až čtyři století před změnou letopočtu. Po nich zde zbyly šperky, mince, zbraně i keramika.

Na přelomu letopočtu odcházejí i Keltové a na jejich místo se natlačili Germáni, kteří tu vydrželi až do století devátého, kdy oblast už navždy ovládli Slované. V kronikách najdeme první konkrétní zmínku v roce 1131, kdy se ale píše o místě jako o Mogilnici.

Původní osada ležela mnohem níže u řeky Moravy. Z důvodu častých záplav dochází ve 13. století k přesunu centra na malou krajinnou vyvýšeninu, což je dnešní centrální náměstí.

Moderní litinová kašna na náměstí v Mohelnici

Školáci by si měli zapamatovat datum 1275 – to tu vznikla vůbec první škola na území severní Moravy.

Ve 20. letech 14. století jsou vybudovány masivní hradby, ale ty vydrží chránit město pouze jedno století. 28. října 1424 jsou už zbytečnými, protože husitské vojsko se přes ně převalí, kališníci město vydrancují a povraždí na 700 obyvatel Mohelnice.

Hradby jsou v 16. století obnoveny, ale opět vydrží pouze zhruba sto let. Třicetiletá válka a válečná vřava se městem proženou dokonce několikrát. Nejvíce to mohelničtí odnesou v roce 1642, kdy je celé město vypáleno. Oslabené sídlo se pak snadno stane dějištěm morové epidemie. Jedná se vůbec o poslední morovou ránu v této oblasti, po jejím skončení v roce 1717 je jako projev díků vztyčen na náměstí morový sloup.

Hrad Mírov je dnes jedním z nejstřeženějších českých vězení

To už vzmáhající se město získává na věhlasu a pověsti kvůli výrobě zdejšího kvalitního sukna. Mohelnice měla velké štěstí na muže v duchovní službě. Dva zdejší rodáci se v 16. století dokonce stali pražskými arcibiskupy. První se jmenoval Antonín Brus a druhý Martin Medek. Třetí duchovní Kryštof Alois Lautner už takové štěstí neměl a v roce 1680 byl lstivě v Mohelnici zadržen a uvězněn. Pět let trvalo jeho vyslýchání a velmi kruté mučení, než byl upálen na hranici. Tento katolický duchovní je hlavní postavou románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenného filmu režiséra Otakara Vávry.

Roku 1698 na sebe Mohelnice konečně upozorní v přívětivějším světle – v tomto roce zde postaví mistr Hans Zuck obří sud na víno pro císaře Leopolda II. Vejde se do něj celkem 3 110 hektolitrů nápoje. Je to ale jen dočasné zapomenutí na starosti světa. Ty dají o sobě znovu vědět s průběhem válek o rakouské dědictví a s napoleonskými válkami, při kterých vojska různých armád mnohokrát městem projdou a vydrancují ho.

Napojení na železniční a silniční síť zlepší spojení se světem, ale další brzdou je v roce 1845 rozsáhlý požár, který zničí celé náměstí a vážně poškodí věž místního kostela.

Fortna v městském opevnění pochází z roku 1540

V roce 1938 po Mnichovském diktátu se Mohelnice stává součástí Velkoněmecké říše.

V Mohelnici se narodili dva po sobě jdoucí pražští arcibiskupové. V roce 1518 to byl Antonín Brus, který se stal osmým arcibiskupem a byl hlavní osobou, která společně s císařem Ferdinandem I. přiměla papeže, aby bylo možné přijímat v Čechách pod obojí. O dvacet let později se tu narodil po něm jdoucí arcibiskup Martin Medek. Ten byl osobou, která velmi přispěla k prosazení a zavedení gregoriánského kalendáře v Čechách.

Městským znakem je červený štít s šesti bílými jehlany. Čtyři jsou ve vrchní řadě, dva ve spodní. To symbolizuje šest ochranných měst olomouckého biskupství. Tento znak předal městu císař Rudolf II. v roce 1588.

Přírodní památka Zátrže

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Mohelnice leží přímo na křižovatce dálnice D 35 s další významnou komunikací 44, která je spojnicí Hané s Jeseníky. Kromě toho městem ještě prochází silnice 444, 635 a 644. Vzdálenosti Mohelnice z českých měst: Praha (224 km), Olomouc (34 km), Ostrava (134 km), Zlín (100 km), Brno (109 km), Pardubice (105 km).

Autobus: Autobusové spojení do Mohelnice je ze Šumperka, Loštic, Mírova, Líšnice, Bouzova, Pavlova, Borušova, Vranové Lhoty, Zvole, Bílé Lhoty, Zábřehu, Kamenné, Moravské Třebové a Luké.

Vlak: Mohelnice leží přímo na hlavním železničním koridoru. Vlaky nás proto v přímých spojích rozvezou do Nezamyslic, Olomouce, Koutů nad Desnou, Prahy, Brna, Lúk pod Makytou, Šumperka, Prostějova, Vsetína a Jeseníku.

Interiér kostela svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici

★★★ - Kostel Svatého Tomáše z Canterbury, Mohelnice:

Kostel je společně s městskou věží dominantou Mohelnice. Svatostánek je zasvěcen svatému Tomášovi z Canterbury, známému jako svatý Tomáš Becket. Pochází z roku 1480, ale už před tím zde stál románský kostel, který byl zničen husity. Postupně byl upravován barokně a novogoticky do dnešní podoby. Zajímavá je zejména výzdoba interiéru se síťovou klenbou, dvěma bočními kaplemi a vzácnými figurálními náhrobky.

Poloha: 49.7775147N, 16.9188211E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (260 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)

perka, Prostějova, Vsetína a Jeseníku.

Městská věž a část opevnění Mohelnice

★★★ - Městská věž Mohelnice, Mohelnice:

Mohelnická městská věž byla nejdříve postavena jako strážní hláska. Následně začala sloužit jako zvonice, hodinová věž a v současnosti i jako rozhledna. Původní věž vznikla už kolem roku 1322. Dnešní podoba s jehlancovou střechou pochází až z novogotické přestavby z roku 1876 po posledním požáru města. Se svoji výškou 72 metrů se řadí k nejvyšším městským věžím v republice. Jsou na ní instalovány tři zvony, z nichž největší váží téměř půl tuny.

Poloha: 49.7775633N, 16.9185703E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (310 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)

V Čarodějnickém domku v Mohelnici byl při čarodějnických procesech vězněn děkan Alois Lautner

★★★ - Čarodějnický domek, Mohelnice:

V domě byla zřízena první farní škola na severní Moravě. Dům je součástí obranného systému města a součástí městských hradeb. V blízkosti najdeme gotickou baštu z 15. století. Svůj název získal dům v 17. století, kdy v něm byl vězněn děkan Alois Lautner. Ten byl po několikaletém mučení při čarodějnických procesech upálen v roce 1685.

Poloha: 49.7778911N, 16.9186597E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (310 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)

Mohelnická Městská věž a část opevnění města

★★★ - Městské opevnění, Mohelnice: Pozůstatky po kompletním gotickém městském opevnění lze najít po celém obvodu jádra města. Fortna pod kostelem je datována do roku 1540. Z opevnění se však dochovala do dnešních dnů jediná brána – Severní. Místo zbývajících se dají najít jen pilíře s mohelnickým erbem.

Poloha: 49.7781667N, 16.9175417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Mlýnská (150 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,5 km)

Z městského opevnění se dochovala pouze jediná brána - Severní brána

★★★ - Severní brána, Mohelnice:

Je jedinou dochovanou bránou v Mohelnici. Pozdně gotická stavba pochází z roku 1540. Byla součástí městského opevnění. Nad jejím vnějším portálem je umístěn latinský nápis, který v překladu znamená: Když Bůh neochraňuje město, snaží se obránci zbytečně!“

Poloha: 49.7781667N, 16.9175417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (120 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,2 km)

Moravičanské jezero

★★★ - Moravičanské jezero, Mohelnice:

Jezero vzniklo zatopením pískovny, má rozlohu 108 ha a maximální hloubku 15 m. Je využíváno jako zásobárna pitné vody a část se nachází v přírodní rezervaci. Na jezeře platí přísný zákaz motorových člunů.

Poloha: 49.7783756N, 16.9589561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, U Bagru (430 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (1,9 km)

PP Zátrže na Moravičanském jezeře

★★★ - Přírodní památka Zátrže, Mohelnice:

Přírodní památkou je část Moravičanského jezera a jeho okolí. Lokalita bývalé pískovny je hnízdištěm ohrožených druhů ptáků. Holiny na písčitých březích obývají vzácní živočichové. Na místech, která ale rychle zarůstají, roste v písku i kriticky ohrožená Přeslička různobarevná.

Poloha: 49.7727006N, 16.9634528E

Parkoviště: u silnice (cca 1,5 km)

Autobusová zastávka: Mohelnice, U Bagru (1,7 km)

Vlaková zastávka: Mohelnice (3,3 km)

Věznice hrad Mírov dominuje celé obci

★★ - Hrad Mírov, Mírov:

Hrad byl postaven už v polovině 13. století jako zázemí olomouckých biskupů při lovech. Po roce 1320 bylo na Mírov přesunuto sídlo správy biskupských majetků v tomto regionu. V průběhu následujících staletí hrad prošel několika menšími úpravami, rozsáhlou pozdně gotickou přestavbou prošel na přelomu 15. a 16. století. Koncem 16. století začal jeho vojenský význam slábnout a společně s Hukvaldy začal sloužit jako kněžská káznice. Během třicetileté války byl dobyt a utrpěl značné škody. Po roce 1665 začala generální přestavba hradu, po jejímž dokončení vznikla moderní barokní pevnost. Po roce 1848 přestal Mírov sloužit jako arcibiskupský úřad i káznice. Majitelem hradu se stalo moravské místodržitelství, které zde po novogotických úpravách v letech 1859-70 zřídilo státní věznici. Dnes zde svůj trest odpykávají povětšinou doživotně odsouzení vězni.

Poloha: 49.7958408N, 16.8455756E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mírov (120 m)

Vlaková zastávka: Lukavice na Moravě (8,1 km)

Pomník na mírovském hřbitově se jmény politických vězňů, kteří zemřeli ve věznici na Mírově

Pomník Jánose Esterházyho na Mírově

★★ - Morový sloup, Mohenice: (bez fotografie)

Sloup je připomínkou poslední morové epidemie na našem území v roce 1715. Na rozích podstavce si můžeme prohlédnout svatého Karla Boromejského, Rocha, Šebastiána a Františka Xaverského. Na balustrádě kolem sloupu jsou pak k vidění další sochy svatých - Anny, Pavlíny a dvou světců. Na vrcholu sloupu je umístěna socha madony.

Poloha: 49.7767889N, 16.9187167E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Autobusové nádraží (200 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,2 km)

Unifikovaná kašna se sochou Hygie na náměstí v Mohelnici

★★ - Litinová kašna, Mohelnice:

Jedná se o unifikovanou litinovou kašnu se sochou Hygie z poloviny 19. století, jak je vyráběly Blanenské železárny. Stejná kašna byla k vidění i v jiných městech a obcích, například v Branné či v Osoblaze.

Poloha: 49.7767772N, 16.9188861E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Autobusové nádraží (210 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,2 km)

Moderní kašna na mohelnickém náměstí

★★ - Moderní litinová kašna, Mohelnice:

Vznikla jako optická protiváha pro kašnu se sochou Hygie na opačném konci náměstí za Morovým sloupem. V časovém intervalu zde tryská vodní gejzír, který oživuje, ale i ochlazuje prostředí náměstí.

Poloha: 49.7766800N, 16.9186714E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Autobusové nádraží (160 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)

Štít jednoho z nejstarších mohelnických domů - Pekařova domu - se sochami svatých Donáta a Floriána

★ - Pekařský dům, Mohelnice:

Jeden z nejstarších mohelnických domů. Pochází z roku 1597 a vyznačuje se zajímavým kamenným portálem. Opravenou fasádu s latinskými nápisy doplňují sochy svatého Donáta a Floriána.

Poloha: 49.7776183N, 16.9202025E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (160 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,2 km)

Výlet 1: Centrem Mohelnice, přes místa čarodějnických procesů, kolem hradu Mírov a Moravičanského jezera (pěší)

Start: Mohelnice, Turistický rozcestník Mohelnice - náměstí

Cíl: Mohelnice, Turistický rozcestník Mohelnice - náměstí

Délka trasy: 23,2 km

Časová náročnost: 6:40 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet má podobu ležaté osmičky, kde místem krčku je vlastně náměstí v Mohelnici. Jedná se vlastně o dva výlety, které lze vzít při jednom a nebo je možné je rozdělit do dvou dnů. Určitě bude přínosem seznámení se s historií Mohelnice; zajímavá je pak cesta k hradu Mírov, kde je krásné sledovat hned za městem zvedající se vršky Zábřežské vrchoviny. Své kouzlo má bezesporu i opačná a zcela rozdílná strana výletu, a to u Moravičanského jezera. Nejvyšší bod potkáme na cestě mezi vězeňským hřbitovem a hradem Mírov ve výšce 409 metrů nad mořem, nejníže budeme u Moravičanského jezera ve 248 metrech nad mořem. Celkové převýšení je 177 metrů.

Vhodnost: Mírně nadstandardní je trochu větší délka turistického výletu, jinak je veden v absolutní rovině, kromě mírného stoupání k hradu Mírov. Z tohoto důvodu by mělo být povinností pro každého turistu vyšlápnout ještě na Městkou věž v Mohelnici u kostela svatého Tomáše z Canterbury. Ta měří 72 metrů a řadí se k nejvyšším městským věžím v republice. Navíc je možné výlet rozdělit na dvě části. Nevýhodou je poměrně velký úsek, kdy se jde mimo značené trasy – použijte GPS! Jen kvůli délce je výlet zařazen na náročnostním stupni dvě.

Zastávky:

Mohelnice, Moderní litinová kašna (0,02 km) – Mohelnice, Morový sloup (0,05 km) – Mohelnice, Litinová kašna (0,1 km) – Mohelnice, Kostel svatého Tomáše z Canterbury s městskou věží (0,2 km) – Mohelnice, Čarodějnický domek (0,3 km) – Mohelnice, Městské opevnění (0,4 km) – Mírov, Vězeňský hřbitov (6,3 km) – Mírov, Hrad Mírov (6,7 km) – Mohelnice, Přírodní památka Zátrže (17,6 km) – Mohelnice, Moravičanské jezero (19 km) – Mohelnice, Pekařský dům (22,8 km) – Mohelnice, Severní brána (22,9 km)