Oblast Moravského Berouna byla vždy silně německá a nebyla nakloněna vzniku Československého státu; to se projevilo na brutálním a krvavém konci druhé světové války, který byl poznamenán ztrátami na životech a utrpením obyčejných lidí, jak na straně vítězů, tak i poražených
Lokalitu na dlouhá léta ovlivnil vojenský újezd Libavá, který zabral do svého nitra i tak unikátní místo jako je poutní kostel svaté Anny ve Staré Vodě; dnes se k němu zase konají poutě a lze ochutnat i vodu ze zázračné Královské studánky
Moravský Beroun (německy Bärn) je město, ve kterém dnes žijí 3 tisíce obyvatel. Sídlo je jedním z turistických vstupů do pohoří Nízkého Jeseníku.
První písemná zmínka pochází z roku 1339, ale ví se, že obec byla založena v těsné blízkosti dolů na železnou rudu už v poslední třetině 13. století. Právě naleziště železné rudy stojí za prudkým rozvojem oblasti a k největšímu rozkvětu města dochází v 16. století.
Tehdy ještě Beroun, bez přízviska Moravský, získává statut města a jsou mu uděleny horní práva a práva trhů. Centrem hornické oblasti se stává město poté, co je v něm ustanoveno sídlo horního soudu. Od roku 1570 jsou datovány první hamry, ve kterých se zpracovává železná ruda.
Konec 18. století není už tak příjemný; Prusové a Rakušani se do sebe pustili ve válce, Olomouc je v obležení a zdá se, že padne, ale roku 1758 dochází ke zlomu v bitvě u Guntramovic a u Domašova. V obou případech se generálu Laudonovi podaří rozprášit pruský zásobovací konvoj, který chce dodat jídlo i válečnou zbroj vyčerpaným Prušákům před Olomoucí. Nakonec vyhladovělí Prusové odtáhnou od Olomouce a rakouská monarchie si může oddechnout.
Ne tak Moravský Beroun. Už v roce 1779 zachvátí historické náměstí zničující oheň a téměř celé město s ještě dřevěnými budovami lehne popelem. Už z cihel se začne stavět nový Beroun a doprostřed náměstí na připomínku strašného ohně je vysazena lípa, která tu stojí dodnes.
Svět se k sobě přibližuje čím dál tím víc, a tak je nutné Berouny oddělit, začne se říkat Beroun na Moravě a v roce 1924 se ustálí Moravský Beroun.
Do té doby ale město zažívá rozkvět, který ovlivňuje technická revoluce. Staví se vodovod, pošta, nemocnice, do města je přivedena v roce 1872 železnice, která spojuje Olomouc s Opavou, vzniká továrna na zápalky a hlavně v roce 1895 vzniká historicky první továrna na výrobu umělé kůže a voskových pláten na území celého Rakouska-Uherska. V roce 1898 je dokonce vybudována úzkokolejná trať spojující Beroun na Moravě s Dvorcemi. Trať není rentabilní, a tak její provoz končí v roce 1933, přesto je její těleso viditelné v krajině v celé své délce jedenácti kilometrů.
V roce 1918 město rozhodně neoslavuje vznik Československého státu; dokonce se tu 150 obyvatelů vyzbrojí a dožadují se připojení k Sudetům, odpor musí zlomit až povolané olomoucké vojsko. Ve volbách v roce 1935 zde jednoznačně vítězí Sudetoněmecká Henleinova strana a v roce 1938 dochází k připojení k Říši. Osvobozování oblasti v roce 1945 bylo vzhledem k silnému zastoupení obyvatel německé národnosti velmi složité, krvavé a drastické.
V místní části Ondrášov vyvěrá známá minerální voda Ondrášovka. Její pramen Josef byl objeven už v roce 1260. Voda pak byla Štěpánem ze Šternberka prohlášena v roce 1357 léčivou. Nejvydatnější pramen se nazývá Klitis a tryská ze 150 metrů hluboké vrtané studny.
Celou oblast ovlivňuje svojí historií i nedaleké bývalé Město Libavá, respektive hlavně vojenský újezd, který zde byl vytvořen.
Ještě dřív, než se Libavá stala synonymem vojenské uzávěry, to bylo normální podhorské město založené hlavně na textilním průmyslu. Působila zde pobočka vídeňské firmy Tannenberger, která v roce 1893 vyrobila první metry hedvábných, strojově vyšívaných stuh na světě. Nebyla to ale zdaleka jediná místní úspěšná textilní firma. Všechny se však mohly chlubit odbytišti v celé Evropě, v Britské Indii i za oceánem.
Tragédii do zdejšího života, kde poklidně žila německá většina s českou menšinou, přinesl až konec války. 4. května 1945 město těžce ostřelovala Rudá armáda, místní představitelé wermachtu a vedoucí činitelé NSDAP se odmítali vzdát. V těžkých bojích o město, které skončily až 8. května 1945, bylo napočítáno 200 mrtvých na obou stranách. O to zuřivější pak bylo počínání vítězů s německým obyvatelstvem. Mnoho Němců bylo zastřeleno, bito, vězněno, ženy byly znásilňovány.
Ještě počátkem roku 1948 mělo Město Libavá téměř 3 500 obyvatel, což je víc, než má dnešní Moravský Beroun. K 1. červenci 1950 bylo ale město oficiálně zrušeno i jako obec a začleněno do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá, později jenom Libavá.
Až v roce 2002 si senátoři všimli, že Libavá žije v rozporu s ústavou České republiky, protože je zdejším lidem upíráno právo na samosprávu. Lidé žijící uvnitř vojenského újezdu nemohli totiž volit v místních komunálních volbách. Ke změně došlo v roce 2011, kdy byl vojenský újezd zmenšen a byl z něj vytěsněn co největší počet obyvatel. A tak se Libavá, sice s paradoxním názvem Město Libavá, vrátila alespoň mezi české obce.
Znakem města Moravský Beroun je modrý štít, z jehož paty vyrůstá zelený trávník. Po něm kráčí černý medvěd odvrácený směrem doprava. Nad ním najdeme v pravé části znaku černé hornické kleště a v levé části černé hornické kladivo s rukojetí v přirozené barvě. Mezi nářadím je uprostřed zlatá osmicípá hvězda.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Moravský Beroun leží na hlavní silnici číslo 46. Ve městě ji kříží komunikace s číslem 440. Vzdálenosti Moravského Berouna z českých měst: Praha (316 km), Olomouc (34 km), Ostrava (75 km), Zlín (93 km), Brno (113 km), Pardubice (156 km).
Autobus: Autobusové spojení do Moravského Berouna je z Olomouce, Opavy, Bruntálu, Šternberka, Horní Loděnice a Krnova.
Vlak: Železniční trať přivádí do Moravského Berouna vlaky z Olomouce, Ostravy, Krnova, Opavy a Bruntálu.
★★★★ - Poutní místo Kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího, Město Libavá:
Jen kostel zbyl z obce Stará Voda. Ta byla v 50. letech srovnána se zemí a na jejím místě vznikl vojenský prostor Libavá. Jednalo se o velmi známé poutní místo, kde se konala tradiční pouť ke svaté Anně. Důstojný průběh poutí umožnilo až vybudování kostela v roce 1688 podle návrhu císařského architekta Tencalliho. Poutě byly vedeny k soše světice držící v ruce dítko Ježíše. Proslulé byly zdejší vynikající varhany. Místo mělo takový věhlas, že zde byla na dobu 232 let zřízena kolej školského řádu piaristů, ve které studoval i Jan Evangelista Purkyně. Po druhé světové válce se konala poslední pouť v roce 1949, pak došlo k uzavření místa. Prostor se otevřel znovu po revoluci.
Poloha: 49.7403994N, 17.5714569E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budišov nad Budišovkou, Podlesí, střed (3,6 km)
Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (11,2 km)
★★★ - Královská studánka, Město Libavá:
V 19. století byla prohlášena za léčivou. Proto zde vznikly lázně. Studánku najdeme u barokní kaple svaté Anny. Po roce 1948 byla zabrána armádou a poničena, zkázu pak přinesla péče sovětské armády. K vyjmutí z armádního záboru došlo po roce 1990.
Poloha: 49.7358478N, 17.5736122E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Budišov nad Budišovkou, Podlesí, střed (4,2 km)
Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (11,8 km)
★★★ - Malý Rabštýn, Domašov nad Bystřicí:
Krásná vyhlídka nad řekou Bystřicí. Z výšky zhruba 40 metrů je opojný výhled do údolí řeky. Skalní útvar používají horolezci jako cvičnou lezeckou stěnu. Nahoru se dostaneme snadno, část výstupu je i po železných schodech.
Poloha: 49.7230194N, 17.4516817E
Parkoviště: nedaleko (300 m)
Autobusová zastávka: Domašov nad Bystřicí, železniční stanice (3,5 km)
Vlaková zastávka: Jívová (2,2 km)
GALERIE: MALÝ RABŠTÝN
★★ - Černý Kříž, Domašov nad Bystřicí:
Bitva u Domašova odstartovala hvězdnou kariéru generála Laudona. Na místě střetu byl sto let po souboji v roce 1858 vztyčen památník nazvaný Černý kříž.
Poloha: 49.7552422N, 17.4639742E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Domašov nad Bystřicí, lihovar (1,6 km)
Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (2,3 km)
★★ - Větrný mlýn, Město Libavá:
Poslední ze čtyřiadvaceti mlýnů. Ty se začaly objevovat ve Městě Libavá po roce 1875. Zbývající mlýny využili vojáci jako cvičné cíle pro střely. I ten poslední byl bez střechy, zničený a počmáraný azbukou. V 90. letech byl rekonstruován a dnes se uvažuje o jeho využití, stále je však v majetku armády.
Poloha: 49.7211453N, 17.5178653E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Libavá, Město Libavá, náměstí (270 m)
Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (6,8 km)
★ - Sedlácká lípa, Norberčany:
V blízkosti areálu místního družstva najdeme obrovskou lípu. V obvodu kmene má 654 centimetrů a dosahuje výšky 30 metrů.
Poloha: 49.7562433N, 17.5051381E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Norberčany, náves (230 m)
Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (6,3 km)
Výlet 1: Opuštěnou krajinou po hraně vojenského újezdu Libavá k poutnímu místu svaté Anny ve Staré Vodě (horské kolo)
Start: Město Libavá, Náměstí před budovou újezdního úřadu Libavá a pošty
Cíl: Město Libavá, Náměstí před budovou újezdního úřadu Libavá a pošty
Délka trasy: 28,4 km
Časová náročnost: 2 hodiny 25 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Město Libavá mělo vždy příchuť zakázaného ovoce, protože zdejší dění ovlivňovala armáda a dost často bohužel i ta sovětská. Jejich stopy lze číst ještě dnes na zničeném větrném mlýně či poutním kostele. Kromě toho vás tento výlet částečně vezme i do údolí řeky Bystřice za zajímavými přírodními úkazy. Celkové převýšení výletu je 610 metrů. Nejvyšším bodem je 661 metrů nad mořem, což je bod, který mineme na Norberčanami a nejníže budeme jen 460 metrů nad mořem, a to v údolí Bystřice. Vhodnost: Výlet dosahuje na desetistupňové bodové škále čísla 7, střídají se totiž na jeho trase stoupání a klesání a my jedeme jako na houpačce. Problematický úsek je z Norberčany do Staré Vody, kde se pohybujeme na neznačených cestách a kde doporučujeme navigaci.
Zastávky:
Město Libavá, Větrný mlýn (0,2 km) – Domašov nad Bystřicí, Skála Malý Rabštýn (6,6 km) - Domašov nad Bystřicí, Přírodní památky Kamenné proudy u Domašova (7,5 km) – Domašov nad Bystřicí, Černý kříž (12,1 km) – Norberčany, Sedlácká lípa (16,1 km) – Město Libavá, Kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího (22,7 km) – Město Libavá, Královská studánka s kaplí svaté Anny (23,2 km)
★★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun:
Nejcennější památka města. Jde o renesanční kostel z 1. poloviny 16. století. Nechal ho postavit kníže Karel z Münsterberka. Nejstarší součástí je zvon, který pochází z roku 1584 a do Moravského Berouna se dostal ze zaniklé obce Jestřebí. Nejvýraznější částí je grotta znázorňující Krista v Getsemanské zahradě pocházející z roku 1750. V kostele najdeme nejstarší moravské varhany.
Poloha: 49.7941436N, 17.4402756E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Moravský Beroun, náměstí (120 m)
Vlaková zastávka: Moravský Beroun (1,7 km)
★★★ - Lípa v Moravském Berouně, Moravský Beroun:
Nádherný strom je pomníkem strašné události. K té došlo 21. března 1779 večer, kdy zachvátil město zničující požár. Popelem padlo 49 měšťanských a 34 malých domů a k tomu mnoho hospodářských budov. Znamenalo to konec dřevěného města, začala se psát zděná historie. Lípa má obvod kmene 440 centimetrů a výšku 24 metrů.
Poloha: 49.7936453N, 17.4429431E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Moravský Beroun, náměstí (120 m)
Vlaková zastávka: Moravský Beroun (1,6 km)
★★★ - Lávový suk Červená hora, Norberčany:
V místě byl před 2 miliony let činný vulkán. Dnes je tam odkrytý lávový suk uvnitř bývalého lomu. Zdejší láva se nezbarvila šedou barvou, ale v důsledku žáru vytékajícího magmatu do cihlově červené. Je tu možné sledovat kulovitou odlučnost čediče.
Poloha: 49.7750233N, 17.5246700E
Parkoviště: nedaleko od místa
Autobusová zastávka: Norberčany, Stará Libavá, křižovatka (3,3 km)
Vlaková zastávka: Budišov nad Budišovkou (8,8 km)
★★ - Ondrášovská kyselka, Moravský Beroun:
Neupravená železitá kyselka vyvěrá z odděleného vrtu u vrátnice. Neochucená voda lehce svíravé chuti slabě páchne po sirovodíku.
Poloha: 49.7889722N, 17.4277294E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Moravský Beroun, Ondrášov (190 m)
Vlaková zastávka: Moravský Beroun (0,7 km)
★★ - Zámeček Nové Valteřice, Moravský Beroun:
Pavilon s litinovými sloupky byl zakoupen na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Jedná se o zajímavou drobnou stavební památku. Po 2. světové válce sloužil jako pionýrský tábor.
Poloha: 49.8514642N, 17.4699131E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Moravský Beroun, Nové Valteřice, točna (0,9 km)
Vlaková zastávka: Lomnice u Rýmařova (5,6 km)
★ - Zaniklá úzkokolejka Ondrášov – Dvorce, Moravský Beroun:
Jedenáct kilometrů dlouhá trať z roku 1898. Spojovala Ondrášov, Moravský Beroun, Čabovou a Dvorce. Na trati bylo dvanáct mostů. Nebyla hojně využívána, a tak došlo v roce 1933 k ukončení provozu a o čtyři roky později k vytrhání kolejí. Dodnes se zachovaly obrysy kolejí v téměř celé trati, a to včetně drážních budov. Pro milovníky železniční historie ideální místo k výletu.
Poloha: 49.7846061N, 17.4341869E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Moravský Beroun, železniční stanice (200 m)
Vlaková zastávka: Moravský Beroun (180 m)
Výlet 2: Po stopách generála Laudona v bitvách u Domašova a Guntramovic (horské kolo)
Start: Moravský Beroun, turistický rozcestník Moravský Beroun - náměstí
Cíl: Moravský Beroun, turistický rozcestník Moravský Beroun - náměstí
Délka trasy: 42,3 km
Časová náročnost: 3 hodiny 15 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Tři zastávky tohoto výletu jsou spojeny s rakousko-pruskými bitvami a Generálem Laudonem. Jedná se o kapli s hromadným hrobem vojáků po bitvě u Guntramovic, o Zlatou lípu, která je spojená podle pověstí s generálem Laudonem a o Černý kříž, kde Laudon u Domašova podruhé během pouhých tří dnů zabodoval a zadělal si tak na vynikající vojenskou kariéru. A i když první dvě zastávky jsou v Moravskoslezském kraji v okrese Opava, vybrali jsme je, protože tematicky spolu ladí. Kromě toho vám tento výlet nabídne ochutnávku vody Ondrášovka, pohled na místo starodávné sopky, seznámení se s nejstaršími moravskými varhany, budeme společně hledat stopky zaniklé úzkokolejky a podíváme se v Moravském Berouně na strom, který si pamatuje zkázu tohoto města. Celkové převýšení výletu je 536 metrů, úvodní a závěrečná část jsou téměř rovinaté, střed je kopečkový. Nejvyšší bod celého výletu je ve výšce 720 metrů nad mořem a najdeme ho v místech bývalé činné sopky Červená hora. Nejníže, a to 492 metrů nad mořem budeme ve chvíli, kdy budeme přejíždět řeku Bystřici v Domašově nad Bystřicí. Vhodnost: Výlet není problematický, není ani náročný. Nepříjemné na něm je to, že téměř celou dobu se pohybuje po silnicích a musíte tedy dávat pozor na silniční provoz Na desetistupňové škále by zabral výlet náročnost 6. Trochu komplikovanější orientace může být v nejvyšším místě výletu při hledání vyvřelého lávového suku ze sopky Červená hora. Výlet jsme zařadili do pátého stupně náročnosti.
Zastávky:
Moravský Beroun, Lípa v Moravském Berouně (0,1 km) – Moravský Beroun, Zámeček Nové Valteřice (9,6 km) – Budišov nad Budišovkou, Kaple svatého Jana Nepomuckého s hromadným hrobem vojáků z bitvy u Guntramovic (23,8 km) – Norberčany, Lávový suk Červená hora (25,5 km) – Domašov nad Bystřicí, Černý kříž (32,2 km) – Moravský Beroun, Zaniklá úzkokolejka Ondrášov – Dvorce (39,9 km) – Moravský Beroun, Ondrášovská kyselka (40,6 km) - Moravský Beroun, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (42 km)
Comments