Město Mělník klenoucí se nad soutokem řek Labe a Vltava proslulo nejen právě vlasteneckým nábojem a nádherou spojení těchto řek, ale je i kolébkou českého vinařství, které kultivoval císař Karel IV.
Mělník řadíme ke královským věnným městům a je spojen s tak významnými ženskými osobnostmi historie jako jsou svatá kněžna Ludmila, královna Emma či královna Johanka z Rožmitálu; všechny ženy tu trávily velkou část svého života
Mělník (německy Melnik nebo Mnelnik), dnes město s 20 tisíci obyvateli, získal jméno od slovanského pojmenování kopce z mělnících se hornin, tedy chápejme správně rozpadajících se hornin.
Dříve než se podíváme do velmi bohaté historie tohoto královského města, je nutné se ještě chvíli zdržet u jazyka českého, respektive u nepatrné odlišnosti ve skloňování názvu tohoto okresního města. V druhém pádu se používá tvar Mělníka i Mělníku a největší překvapení pak na nás čeká v pádu šestém, kde najdeme tvar Mělníku, ale i Mělníce, a to včetně vazeb s předložkami v, do i na. Můžeme se tedy právě tady dozvědět, že někdo bude hovořit o tom, že jeho bydliště je na Mělníce.
Ale ať je otázka skloňování vlastního jména Mělník jakkoliv nezvyklá, je nutné podotknout, že v prvopočátcích vzniku sídla bychom na žádnou formu tohoto jména nenarazili. Tehdy to byl jednoduše Pšov.
Ale i to předbíháme, protože už v době neolitu se zde nacházelo velmi husté osídlení tehdejších obyvatel. Věděl to autor prehistorických románů Eduard Štorch, který právě do oblasti Mělníku zasadil děj mnoha z nich.
A teď už konečně můžeme poskočit do 9. a částečně 10. století, kdy tu byl usazen slovanský kmen Pšovanů. Jejich území hraničilo s územními nároky mnohem většího slovanského kmene Přemyslovců, a Pšovanům, kteří měli na místě dnešního zámku dřevěné hradiště, bylo jasné, že silou proti sousedovi nic nezmůžou. A tak přišel od posledního pšovského knížete skvělý nápad, že sousedovi – knížeti Bořivojovi - nabídne jako manželku svoji dceru Ludmilu.
Klan Přemyslovců to posoudil jako extrémně výhodné spojení a svolil. Došlo tak k eliminaci jedné větve soupeřů o moc v české kotlině.
Sňatkem Pšovské knížectví zaniklo a jelikož Přemyslovci svoji zahraniční politiku hodně směřovali na tehdy velmi silnou oblast Velké Moravy, dá se říci, že pohanka Ludmila s Bořivojem odjeli tehdy na Moravu na svatební cestu.
Tady se setkali s arcibiskupem Metodějem, jedním ze dvou věrozvěstů, kteří přišli šířit křesťanství do našich zeměpisných šířek a Ludmila přijala křest a stala se nositelkou křesťanské víry.
Jaké však bylo její překvapení, když se vrátila zpět na Mělník a vlastní rodina ji jako křesťanku odmítla pustit do města. Podle legendy musela přenocovat před branami dřevěného hradiště na místě, kde dnes stojí kostel svaté Ludmily. Krátce poté se ale dřevěné opevnění hradiště Pšov začalo měnit v kamenný hrad Mělník.
Ludmila vlastně založila zvykovou tradici věnných měst. Od té doby bývalo zvykem, že nevěsta vždy přinesla věnem manželovi nějaký hrad či hradiště a došlo tak k rozšíření oblasti vlivu. Později, když se plně rozvinula lidská kolonizace krajiny, bylo součástí věna nejen hradiště, ale i město v okolí hradeb, a tak vznikla tradice královských věnných měst.
V té době je Mělník velmi významným centrem na mapě českého knížectví. Jsme na přelomu 10. a 11. století a za svoje útočiště Mělník bere i královna (kněžna) Emma, vdova po knížeti Boleslavu II. Ta zde dokonce razí slavné denáry, které patří k nejcennějším středověkým mincím.
V té době se také už zcela se zdejšími prosluněnými svahy spojila tradice pěstování vinné révy, které se na jižních svazích velmi daří. Základy tradice položila sama kněžna Ludmila po návratu z Velké Moravy.
Velmi by nás ale překvapila podoba Mělníka v té době. On vlastně žádný neexistoval. Na svahu nad soutokem Vltavy a Labe se nacházel pouze kamenný hrad obehnaný hradbami a nikde široko daleko ani živáčka.
První trhová osada se v podhradí začala objevovat až ve 13. století a vlastně na ní upozornil svým nařízením až Přemysl Otakar II., když ji věnoval část výnosů z obchodů, které probíhaly na řece Labi. Datum vzniku zápisu tak považuje dnes město Mělník za datum založení. Šlo o 25. listopad roku 1274.
I po Přemyslu Otakarovi II. zbyla vdova a jmenovala se královna Kunhuta a i ona po smrti krále čerpala finanční zisky z panství Mělník. Určitě by sem i zamířila, aby tady dožila v klidu svoji životní pouť, do cesty jí však vstoupil Záviš z Falknštejna a její osudy se ubíraly jiným směrem. Kunhuta vyměnila smutek vdovy za novou lásku.
Titul královského věnného města byl ale stále dočasný statut pro Mělník a natrvalo to zajistil až císař Karel IV. Změnil tím zcela význam města.
Ještě větší změny však přinesl císař na mělnické svahy. Tady už léty vyčerpaná vinná réva, stále se dokola množící odkopky, výhony a rouby ze stejných původních rostlin a dávající tekutinu skoro podobnou octu, která nemohla nikoho těšit, přivedla císaře na myšlenku kultivace zdejšího vinařství. A na jeho příkaz byly na mělnické stráně zasázeny rostliny dovezené z francouzských oblastí Champagne a Burgundska. Mělnické vinařství se tak díky Karlu IV. postavilo na nohy a vzkvétá dodnes.
Šťavnaté hrozny překvapivě neohrozily ani husitské války. V nich stálo město Mělník pod jedním praporem s husitskými Pražany a velký rozkvět přišel i za vlády Jiřího z Poděbrad.
Po jeho smrti se rozhodla královna vdova Johanka z Rožmitálu uzavřít se do stěn hradu Mělník a dožít zde svá léta. S sebou přivezla jako dar zdejšímu kostelu 1,5 tuny stříbra, což muselo kanovníky velmi potěšit. Splnili proto její jediné přání, aby mohla být ve zdejším kostele svatých Petra a Pavla pohřbena.
A stalo se tak dva dny po jejím skonu 14. listopadu 1475. Královna zemřela v pouhých 45 letech. Jenže její ostatky zůstaly v kostele pouze jeden rok. Hned po té je z důvodu velké rekonstrukce kostela nechal syn Hynek převézt na Pražský hrad.
Jenže tím začal velký úpadek města. A ten se ještě umocnil a urychlil po roce 1547, kdy byl Mělník tvrdě potrestán za účast ve stavovském povstání. Ferdinand I. Habsburský odňal městu řadu výhod a privilegií, potlačil samostatnost, zrušil cechy a dosadil císařského rychtáře.
Jediné odvětví lidské činnosti, které dál prosperovalo a rozvíjelo se, bylo vinařství. Vinaři velebili jako svoji patronku svatou Ludmilu a v té době vzniká dnešní kostel svaté Ludmily, aby posílil skomírající sebevědomí místních lidí.
Jenže vinařství bylo krátké na třicetiletou válku. Ta s Mělníkem zamávala skutečně razantně. Častá švédská okupace, drancování, požáry, kterým padly za oběť i zdejší vinice a hned za těmito tragédiemi přicházející neúroda a mor. Řada vinařů odešla do emigrace a Mělník se zastavil na kraji propasti.
Z kdysi vzkvétajícího města na soutoku dvou největších českých řek se stalo provinční městečko, v jehož zašlé podobě by jen málokdo hledal odkaz lesku českých kněžen a královen.
Nakonec se nad Mělníkem slitovaly obě řeky, které tudy protékají a daly městu novou naději. Roku 1845 doplul do města první parník, o téměř třicet let později břehy řek přivedly do města železnici, aby se spojení s okolím mohlo i nadále rozvíjet, v roce 1888 byl postaven most přes Labe a tři roky před koncem 19. století začíná vznikat v Mělníku říční přístaviště. První roky nového století pak znamenají výstavbu laterálního plavebního kanálu a Mělník se stává důležitým říčním městem.
V první dekádě 20. století je Mělník častým útočištěm poslance Tomáše Garigua Masaryka, který zde mnohokrát přednáší a nachází tu pro své názory vděčné posluchače.
Zdejší přístav je kompletně dobudován v roce 1928, ale to už pomalu začíná v sousedním Německu ožívat strašák německé rozpínavosti.
Po záboru Sudet je v podstatě Mělník hraničním městem, protože sousední Liběchov už patřil Němcům.
Za II. světové války a po ní je Mělník kvůli soutoku dvou velkých českých řek jednou z vlasteneckých vlajek Československa.
Oblíbeným se město stává i pro filmaře, jeho malebnost a snadnou dosažitelnost z Prahy využije k natáčení režisér Dušan Klein, který sem zasouvá děj série filmových Básníků a nebo tvůrci trikového seriálu Létající Čestmír.
Velkou zajímavostí Mělníka je nejširší studna v České republice, i když dnes je na náměstí naznačena pouze soustřednými kruhy v dláždění. Přístup k ní je z hloubky mělnického podzemí, kde se naskytne pohled na 56 metrů hlubokou a 454 centimetrů širokou studnu.
Poslední den roku 1877 se v Pšovce, což už je dnes součást Mělníka, narodil český spisovatel Viktor Dyk.
Ještě o půl století dříve, a to přesně 21. května 1829 se ve městě narodil František Fridrich. Dnes už neznámé jméno patřilo fotografovi, který jako jediný z českých fotografů dokázal v druhé polovině 19. století dobýt světového věhlasu, a to hlavně svými snímky městských zákoutí.
Málokdo ví, že na hradě Mělník se narodil také mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Lucemburský přišel na svět 12. února 1322.
Nejznámější zdejší rodačkou je ale kněžna svatá Ludmila, která se tu narodila s největší pravděpodobností v roce 860.
23. března 1978 je datum narození další mělnické rodačky – herečky Jitky Čvančarové. 5. prosince 1977 se tu narodil i stříbrný medailista z olympiády v Sydney boxer Rudolf Kraj. A pyšní tu mohou být i na jednoho zlatého olympionika. Je jím vodní kajakář Jiří Prskavec, který má v rodném listu u místa rodiště Mělník napsané datum 18. května 1993.
Kromě toho musíme ale připomenout i dva významné studenty zdejšího gymnázia – byli jimi válečný hrdina Otakar Jaroš a Jan Palach.
Nejen s zámkem Mělník, ale i s širokým okolím je spojena mělnická větev rodu Lobkowiczů. Jejich hrobku najdeme v nedalekém Hoříně. Je zde i zajímavý a bohužel nepřístupný zámek Hořín, který je nádhernou ukázkou baroka.
Narazíme tady i na laterální plavební kanál. Ten způsobil, že obec Lužec nad Vltavou se tak stala jedinou ostrovní obcí v České republice, a může se pyšnit i jedinou českou školou, kulturním domem a stadionem stojícím na ostrově.
S touto obcí je spojena také věhlasná firma bratří Horáků, která začala fungovat na konci 19. století a mezi jejich slavné výrobky patřil ledotvor či zimotvor – bratři totiž vyráběli chladírenské stroje a byli tvůrci jednoho z prvních zmrzlinových strojků.
Další obec v blízkosti Mělníka Obříství proslula tím, že zde téměř 10 let žil Svatopluk Čech a své druhé manželské „ano“ zde řekl hudební skladatel Bedřich Smetana.
Severní část Mělnicka – zvláště obce Vysoká, Lhotka a Střemy jsou výchozím bodem pro návštěvu Kokořínska. Určitě nás při jejich prohlídce zaujmou skalní obydlí, což jsou byty vydlabané do pískovce, kde dříve žili místní občané.
Znakem města Mělník je červeno-zlatý polcený štít, kde v pravém rudém poli najdeme stříbrného českého lva. V levém zlatém poli je polovina doleva vynikající černé korunované orlice se zlatou zbrojí. Na štítě sedí korunovaná kolčí přilba s černozlatými a červenostříbrnými přikrývadly. Klenotem celého štítu jsou pak zavřená křídla, z nichž přední řada je černá a zadní zlatá.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Mělník leží na křížení silnic I. třídy s čísly 9 a 16. Vzdálenosti Mělníka z českých měst: Praha (37 km), Ústí nad Labem (57 km), Karlovy Vary (135 km), Plzeň (126 km), České Budějovice (177 km), Pardubice (118 km), Hradec Králové (121 km), Jihlava (156 km), Liberec (91 km).
Autobus: Autobusové spojení do Mělníka je z Prahy, Roudnice nad Labem, Dobřeně, Neratovic, Horních Počapel, Kralup nad Vltavou, Řepína, Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, Jeviněvsi, Vidimi, Byšic, Černoučka, Jablonného v Podještědí, Mšena a Nového Boru.
Vlak: Mělník neleží na hlavním železničním koridoru. Přesto je železniční spojení velmi bohaté a vlaky vás dovezou do těchto cílových stanic: Praha, Ústí nad Labem, Lysá nad Labem, Lomnice nad Popelkou, Kolín, Mšeno, Mladá Boleslav, Řepov, Všetaty, Velký Osek a Mladějov v Čechách.
★★★★★ - Soutok Labe s Vltavou, Mělník:
Nejopěvovanější soutok českých řek bývá často mylně interpretován. Řada návštěvníků se totiž domnívá při pohledu na laterální vodní kanál, že koukají na řeku Vltavu. Řeka Vltava je nejširším vodním tokem, který můžeme při pohledu od zámku vidět. Ze třech toků je to ten, který vidíme uprostřed. Nejblíže k zámku se nachází právě vodní kanál a nejvíc na kraji a nejméně viditelný skrytý za hradbou vinic je pak tok řeky Labe. Zajímavostí je, že řeka Vltava vodnatelností výrazně převyšuje tok Labe.
Poloha: 50.3471919N, 14.4752350E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, Poliklinika (1,4 km)
Vlaková zastávka: Mělník (2,3 km)
GALERIE: SOUTOK LABE S VLTAVOU
★★★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla s vyhlídkovou věží a kostnicí, Mělník:
Jeden z nejstarších českých kostelů. Počátky jeho výstavby jsou vsunuty už do druhé poloviny 10. století, kdy se o to postarala kněžna Emma. Kolem roku 1380 pak došlo k velké přestavbě románské baziliky na chrám v gotickém stylu. V poslední části 15. století pak kostel získal typickou vysokou věž, na kterou je možné vystoupat a podívat se do kraje. Stavbu pak potkala řada neštěstí v podobě požárů či útoků. Ty byly vždycky prvotním podnětem k dalším přestavbám. 9. května 1945 byl kostel zasažen leteckou pumou. Velmi silně byla poškozena střecha, vybita okna a části kružeb. Po nezbytné rekonstrukci dostala stavba kostela a hlavně věže bílou omítku. Od té doby se traduje, že se jedná o „Bílou labuť na zelených vlnách vinic“. Pod kostelem se nachází kostnice, která obsahuje kosterní pozůstatky až 15 tisíc lidí z kostelního hřbitova. Kosti jsou uspořádány do obrazců kotvy, kříže a srdce, což symbolizuje víru, naději a lásku.
Poloha: 50.3504153N, 14.4738239E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (330 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,6 km)
GALERIE: MĚLNICKÝ KOSTEL
★★★★ - Zámek Mělník, Mělník:
Předchůdcem zdejšího zámku bylo hradiště, které zde vyrostlo už v době přelomu 9. a 10. století. Na samotném vrcholu kopce nad soutokem řek Vltavy a Labe se nacházela posvátná akropole. Na konci 10. století se zde usadila kněžna Emma a ve zdejší mincovně se razily denáry. Karel IV. se zasloužil o to, že zámek Mělník se stal součástí věnných měst českých královen a stal se centrem českého vinařství. Později prošla budova zámku mnoha stavebními úpravami. Dnes můžeme při prohlídce narazit na stopy románského, gotického, renesančního i barokního slohu. Zámek v současné době patří šlechtickému rodu Lobkowiczů, ale je veřejně přístupný, a to včetně vinných sklepů.
Poloha: 50.3508344N, 14.4730828E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (400 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,7 km)
GALERIE: ZÁMEK MĚLNÍK
★★★ - Kostel svaté Ludmily, Mělník:
Barokní stavba vznikla v roce 1585. Stalo se tak v místě, kde měl vyrůst špitál pro chudé. Pozemek dva roky před tím městu věnovala i s přilehlou zahradou místní měšťanka Mettelicová, která byla vdovou po císařském rychtáři Hronu Divickém z Divic. Žena se však otevření kostela už nedočkala, protože v roce 1584 zemřela.
Poloha: 50.3505569N, 14.4775431E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, Fibichova (120 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,2 km)
★★★ - Dřevěná zvonice, Mělník:
Budova vyrostla původně pro národopisnou výstavu v roce 1895. Jejím autorem je slavný architekt Antonín Wiehl. Později vyrostla v letech 1906-07 v Mělníku. Uvnitř se však ukrývá nejstarší dochovaný zvon města, který pochází z roku 1598.
Poloha: 50.3503503N, 14.4775997E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, Fibichova (100 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,2 km)
★★★ - Pražská brána, Mělník:
Jedná se o pozdně gotickou stavbu. Bývala součástí městského opevnění a chránila společně s druhou už dnes neexistující věží vstup do města. Dnes v bráně najdeme kavárnu a galerií. Je možné vystoupat do vrchního patra a prohlédnout si město Mělník z výšky. V blízkosti Pražské brány také narazíme na železnou plastiku ďábla, která stráží vstup do královského města Mělník.
Poloha: 50.3514900N, 14.4759806E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (90 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,4 km)
★★★ - Vraňansko-hořínský laterální plavební kanál, Hořín:
Vodní dílo bylo postaveno v letech 1902-05. Stavba tak umožňuje lodím proplutí z Vltavy do Labe a umožňuje vyhnout se posledním nebezpečným peřejím na řece Vltavě, které se nacházejí těsně před soutokem. Kanál je dlouhý 10 kilometrů a nejzajímavějším úsekem je zdymadlo Hořín, kde voda překonává osmimetrový rozdíl hladin. Dnes se kanál používá při vodní turistice a návratu lodí z Mělníka do Vraňan. Slouží také jako dějiště soutěží ve veslování a k procházkám po břehu vodní plochy.
Poloha: 50.3306367N, 14.4345044E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hořín, Zelčín (0,8 km)
Vlaková zastávka: Lužec nad Vltavou (2,6 km)
GALERIE: LATERÁLNÍ KANÁL
★★ - Vila Karola, Mělník:
Nádherná vila postavená ve stylu anglické novogotiky stojí v těsné blízkosti mělnického zámku. Postavena byla v roce 1876. O deset let později došlo k jejímu výraznému rozšíření. Architektem je Alois Filcík a stavba vznikla pro Františka Vinklera a jeho ženu Karolínu, podle které nese název. Tím je vyvrácena jeden z častých mýtů, že vila nese název podle blízké sochy císaře Karla IV. Dnes v ní sídlí městská knihovna.
Poloha: 50.3515897N, 14.4722847E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (440 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,7 km)
★★ - Zámek Hořín, Mělník:
Lovecký barokní zámeček vznikl podle návrhu Giovanni Battisty Alliprandiho na konci 17. století. Za necelých 25 let se ale zámek dočkal výrazné přestavby podle Františka Maxmiliána Kaňky, kdy byly dostavěny dva pavilony spojené s vlastní budovou zámku diagonálními koridory. Dnes je zámek Hořín v majetku rodu Lobkowiczů a je nepřístupný. Jako výrazná architektonická stavba však stojí za návštěvu.
Poloha: 50.3462456N, 14.4627472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hořín (140 m)
Vlaková zastávka: Lužec nad Vltavou (6,3 km)
★★ - Hrobka Lobkowiczů v Hoříně, Mělník:
Pohřební kaple mělnické větve Lobkowiczů. Jsou zde pohřbeni členové 10. - 15. generace šlechtického rodu. Zde je pochován i Jiří Kristián Lobkowicz, který zemřel v roce 1932 v Berlíně při automobilových závodech. Bylo mu 25 let.
Poloha: 50.3431919N, 14.4628856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hořín (240 m)
Vlaková zastávka: Lužec nad Vltavou (5,7 km)
★★ - Budova Staré školy, Mělník:
Tato historická budova měla v průběhu let mnoho využití. Nejprve šlo o kapitulní dům, který byl úzce spjatý se zdejším chrámem. Později šlo o budovy školy místních kleriků, následně zde sídlila dílna na opisování knih a poslední její historické využití našla jako městská partikulární škola.
Poloha: 50.3501642N, 14.4736258E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (340 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,6 km)
★★ - Busta Viktora Dyka, Mělník:
Vzpomínka na slavného rodáka. Básník Viktor Dyk se narodil na Pšovce, což je dnes součást města Mělník. Stalo se tak v poslední den roku 1877. Autorem busty je sochař Josef Jílek. Pomník pochází z roku 1934, tedy byl odhalen až tři roky po předčasné smrti básníka na břehu Jaderského moře.
Poloha: 50.3502733N, 14.4733994E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (360 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,6 km)
★★ - Socha Karla IV., Mělník:
Sochařské dílo Josefa Maxy nechal zhotovit Jan Norbert rytíř Gemerich z Neuberka v roce 1840. V té době bychom ale sochu na tomto místě hledali marně. Stála totiž u zámečku Neuberk. O téměř 40 let později se přesunula k bývalé měšťanské škole a teprve od roku 1929 ji můžeme najít na tomto místě. Socha představuje císaře Karla IV. jako kultivátora českého vinařství. Zámek Neuberk se dnes nachází v severní části města a vlastní ho zemědělská škola.
Poloha: 50.3512647N, 14.4725561E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (420 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,7 km)
★★ - Historická radnice, Mělník:
Na tomto místě stávala radnice už ve 14. století. Tehdy měla gotickou podobu. Po této stavbě však už není ani památky a dnes zde najdeme budovu, která vznikla po zničujícím požáru v roce 1765. Má barokní podobu, která je už ale částečně setřena stavebními úpravami z konce 19. století. V těsné blízkosti radnice se také nachází vstup do Mělnického podzemí. To sloužilo k uskladnění vína, potravin, důležitých dokumentů, ale i jako ochrana před nájezdníky.
Poloha: 50.3525192N, 14.4748931E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (260 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,5 km)
★★ - Kašna Vinobraní, Mělník:
Kašnu najdeme na centrálním náměstí Míru. Zdobí ji sousoší od sochaře Vincenta Makovského z roku 1938. Jedná se o alegorii Vinobraní. Nedaleko od kašny se nachází Mělnická kašna, která je hluboká 54 metrů a dnes je naznačena v dláždění náměstí soustřednými kruhy. Mělnická kašna je nejširší českou kašnou.
Poloha: 50.3521156N, 14.4745281E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (260 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,6 km)
★★ - Kostel Čtrnácti svatých pomocníků, Mělník:
Tento barokní kostel pochází z poloviny 18. století. Dřív se jednalo o klášterní kostel. Vnitřní vybavení kostela je rokokové, ale stavba je dnes součástí a sídlem Regionálního muzea Mělník.
Poloha: 50.3528319N, 14.4745889E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (300 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,6 km)
★ - Dům U Zlatého hroznu, Mělník:
Významem ojedinělý dům v celém Mělníku. Byl totiž centrem společenského a kulturního života města v 19. století. Právě tady byla totiž představena poprvé mimo Prahu opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Psal se tehdy rok 1875.
Poloha: 50.3514233N, 14.4752475E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Mělník, náměstí Karla IV. (130 m)
Vlaková zastávka: Mělník (1,4 km)
★ - Dub na Mrkvici 1, Hořín:
Výška stromu dosahuje 17 metrů. Obvod kmene však už překonal osmimetrovou hranici. Dříve jsme se mohli setkat s názvem Dub u laterálního kanálu. V blízkosti stromu najdeme i druhý památný dub, který je v obvodu kmene zhruba o tři metry štíhlejší.
Poloha: 50.3352100N, 14.4731647E
Parkoviště: u zdymadla Hořín
Autobusová zastávka: Hořín (1,7 km)
Vlaková zastávka: Lužec nad Vltavou (7,1 km)
Výlet 1: Procházka Mělníkem ve stopách Lobkowiczů a pohled na legendární soutok Labe s Vltavou (pěší)
Start: Mělník, Turistický rozcestník Autobusové nádraží
Cíl: Mělník, Turistický rozcestník Autobusové nádraží
Délka trasy: 17,3 km
Časová náročnost: 5 hodin 5 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Když se řekne Mělník, každý si vzpomene na slova písně: „...tam u Mělníka, tam kde se stýká proud řeky Labe s Vltavou...“. Soutok těchto dvou řek je skutečně ikonický a každý Čech by ho měl navštívit, ale rozhodně to není jediné zajímavé místo v lokalitě. Historie Mělníka je prodchnutá řadou zajímavých historických událostí a osob, kterým dáme při dnešním výletu prostor a připomeneme si. Jen namátkou můžeme mluvit o svaté Ludmile, královně Emmě, Karlu IV., Viktoru Dykovi či celé větvi šlechtického rodu Lobkowiczů. Mělník je malebným městem, které má co nabídnout, a to včetně přírody v okolí. Nejvyšší bod výletu na nás čeká nad soutokem řek ve výšce 222 metrů a nejníže budeme při přechodu řeky Labe ve výšce 156 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet je krátký, pohodový a pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Zařazen je na prvním stupni náročnosti s jediným ohledem a výstrahou. Dbejte bezpečnosti na silnicích, protože někde vedou trasy i po relativně frekventovaných cestách.
Zastávky:
Mělník, Pražská brána (1 km) – Mělník, Dům u Zlatého hroznu (1,1 km) – Mělník, Kašna Vinobraní (1,2 km) – Mělník, Budova Radnice (1,25 km) – Mělník, Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (1,3 km) – Hořín, Zámek Hořín (3 km) – Hořín, Hrobka Lobkowiczů (3,4 km) – Hořín, Laterální plavební kanál (4 km) – Hořín, Dub na Mrkvici 1 (5 km) – Mělník, Vila Karola (8,3 km) – Mělník, Pomník Karla IV. (8,35 km) – Mělník, Zámek Mělník (8,4 km) – Mělník, Busta Viktora Dyka (8,5 km) – Mělník, Stará škola (8,55 km) – Mělník, Kostel svatých Petra a Pavla s vyhlídkovou věží a kostnicí (8,6 km) – Mělník, Vrázova vyhlídka (9,1 km) – Mělník, Kostel svaté Ludmily (9,5 km) – Mělník, Dřevěná zvonice (9,55 km)
Comments