Olomouc by se mohla nazývat městem kašen, šest z nich, krásných barokních, se stalo národními kulturními památkami; ještě dál to dotáhl neopakovatelný sloup Nejsvětější Trojice, ten jako nádherné umělecké barokní sousoší o výšce 35 metrů dominuje českému seznamu UNESCO
Pokud by moravští Přemyslovci vymřeli později déle než jejich česká větev, stala by se Olomouc s největší pravděpodobností hlavním městem naší země; pro obě větve se však stalo město Olomouc přímo fatálním – vládnutí českého královského rodu uzavřela v tomto městě v roce 1306 zákeřná královražda
Olomouc (německy Olmütz) je významné, šesté nejlidnatější město České republiky, žije v něm 100 tisíc obyvatel. Jeho význam v minulosti byl však ještě mnohem větší. Dlouhá léta bylo centrem celé Moravy, než na konci 18. století přepustilo titul Brnu, a po Praze byla Olomouc druhé nejvýznamnější město naší země. Do třicetileté války byla Olomouc třetím největším městem České koruny (druhá byla tehdy polská Vratislav).
Kde se vůbec název Olomouc vzal? Do dnešních dnů ani jazykovědci ani historici dostatečně neosvětlili; existuje několik verzí, ale žádná není všeobecně uznávaná. Někteří tvrdí, že jde o složeninu praslovanského slova ol, tedy pivo a mýtit, což je hlučet. Podle této verze by se tu po požití piva pěkně hučelo.
Jiní zastávají názor, že se jedná o přivlastňovací příponu, tedy že to tady bylo Olomoucovo. Problém je v tom, že historie žádného Olomouce nezná.
Ať tak či tak poprvé se jméno Olomouc objevuje v Kosmově kronice z roku 1055.
Jasno je ale v mluvnickém rodu města – Olomouc je ženského rodu, i když to někteří slyší jen neradi. V roce 1930 bylo ministerstvem vnitra s přispěním lingvistů potvrzeno, že Olomouc je ženského roku. Můžeme jí ale taky říkat Olmík nebo Olm, jak to rádi činí mladí.
První osídlení se podle kamenných nástrojů nalezených v katastru města situuje do doby neolitu zhruba 6 tisíc let před naším letopočtem.
Olomouc je také nejsevernějším místem ve střední Evropě, kam došla noha římského vojáka. V městské části Neředín byly objeveny zbytky římského tábora z období markomanských válek.
Nejstarší české slovanské hradiště vzniká v oblasti dnešních Nových Sadů na konci 7. století. O tři století později je už Olomouc významným centrem moravských Přemyslovců a leží na obchodní stezce mezi Řeznem a Kyjevem.
V roce 1019 jsou obě přemyslovské země spojeny a hlavním mocenským sídlem země se stává právě Olomouc, kde sídlí Břetislav se svoji ženou Jitkou, kterou unesl ze svinibrodského kláštera. V roce 1063 je v Olomouci obnoveno biskupství a o sedm let později se začíná se stavbou nového kamenného hradu.
V roce 1201 ale vymírá moravská větev Přemyslovců a od té doby spravuje Moravu markrabě; v roce 1306 pak zavražděním krále Václava III. právě v Olomouci vymírá i česká větev Přemyslovců. V roce 1314 je sídlo povýšeno na město a od roku 1422 si může razit vlastní mince.
V následujícím století je v Olomouci založena první moravská a druhá česká univerzita, pak přicházejí ale smutné události.
Mezi lety 1642-1650 je Olomouc ve třicetileté válce okupována švédskými vojsky, přesně sto let poté přitáhnou k hradbám města tentokrát pruští vojáci ve válce o rakouské dědictví. Prusové znovu přitáhnou k Olomouci v roce 1758, ale tentokrát se Olomouc ubrání; Marie Terezie je nadšená, povyšuje 16 měšťanů do šlechtického stavu a uděluje městu titul Královské hlavní město Olomouc. To iniciuje povýšení místního biskupství na arcibiskupství, to se píše rok 1777. Deset let před tím navštíví město Wolfgang Amadeus Mozart, který tu zkomponuje 6. symfonii F-dur.
Od roku 1829 je Edelmanův palác v Olomouci bydlištěm maršála Radeckého, který byl jmenován velitelem zdejší pevnosti.
V roce 1841 přijíždí do Olomouce první vlak z Vídně a o čtyři roky později odjíždí z města první vlak do Prahy.
7. prosince 1905 vstupuje Olomouc do dějin lékařství. Primář zdejšího očního oddělení Eduard Konrád Zirm uskuteční v tento den první transplantaci na světě. Jedná se o přenesení oční rohovky.
V roce 1995 navštěvuje město papež Jan Pavel II. a o dva roky později se městem prožene nejničivější povodeň v jeho dějinách.
Město hrálo stěžejní roli v otázce obranné a vojenské. První opevnění zde vznikalo už se založením hradu v 11. století. Jak město rostlo, tak se hradby posouvaly dál od samotného centra. První, kdo dal Olomouci hodnost pevnosti, byl císař Ferdinand III.
Kdo se ale nejvíce zasloužil o rozvoj města jako pevnosti, byla císařovna Marie Terezie, která vydala v roce 1742 rozhodnutí, podle kterého se z města stala bastiónová pevnost. Později se začalo ještě s výstavbou fortů, vznikl kolem města takzvaný fortový věnec, který měl obranu sídla ještě posílit.
Zdejší pevnost zažila ve svých silných zdech slavné návštěvy, ale k vlastnímu boji zde nikdy nedošlo. Slavným vězněm olomoucké pevnosti byl napoleonský generál Gilbert du Motier, markýz de La Fayette. Ve stejné době zde přespával i ruský generál Alexander Suvorov.
Na Olomouc se kladlo silné očekávání v dobách vyhrocených vztahů mezi Rakouskem a Pruskem, proto sem byl povolán maršál Radecký, samotnou pevnost několikrát navštívil císař František Josef I. a dokonce se zde setkal i s ruským carem Mikulášem I. Nicméně ke konfrontaci mezi oběma armádami, kromě několika vystřelených ran, vůbec nedošlo. 9. března 1886 pak císařské nařízení ukončilo trvání olomoucké pevnosti a město mohlo začít zdi bourat a postupně růst.
Centrem obrany státu byla Olomouc až do roku 2013, kdy se odsud odstěhovalo velitelství společných sil české armády.
Olomouc je církevním centrem, sídlí tu v místním arcibiskupství moravská církevní provincie. Město si ale vybrala za své moravské centrum i pravoslavná církev.
V Olomouci najdeme i druhou nejstarší českou univerzitu – Palackého, která byla založena v roce 1573 a také Slovanské gymnázium, které se řadí mezi deset nejprestižnějších středních škol republiky a jedná se o nejstarší nepřetržitě fungující střední školu na Moravě s českým vyučovacím jazykem.
Olomouc je také sídlem jednoho ze dvou Vrchních soudů, který rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských soudů.
Nezanedbatelný je význam tohoto sídla i v oblasti pořádání festivalů a konferencí. Legendou už se stala mezinárodní květinová výstava Flóra, mezinárodní festival dokumentárních filmů Academia film či Divadelní Flóra, která nabízí nejlepší počiny sezony ze světa divadelního umění. Ve městě zakotvily i mezinárodní festivaly duchovní hudby a varhanní hudby.
Olomouc je po Praze druhou nejcennější městskou památkovou rezervací. O kvalitě stavebních památek svědčí fakt, že sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí byl v roce 2000 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Národními kulturními památkami se ve městě staly kromě sloupu Nejsvětější Trojice ještě Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, Mariánský sloup, soubor šesti barokních městských kašen a vila Primavesi.
Historicky prvním slavným a významným člověkem, který se narodil v Olomouci byl rozhodně český kníže Spytihněv II., syn Břetislava a Jitky, který začal svůj nedlouhý třicetiletý život právě v Olomouci v roce 1031. V roce 1566 se v Olomouci narodil vůbec jeden z nejznámějších českých malířů, specialista na barokní zátiší – Georg Flegel.
Svět šachových partií by byl rozhodně chudší bez osobnosti Konrada Bayera. Ten se narodil v Olomouci 10. listopadu 1828 a víc než jako aktivní hráč šachů proslul jako nejslavnější skladatel šachových úloh, za což získal řadu ocenění ve světě. Jeho nejslavnějším šachovým problémem je takzvaná Nesmrtelná úloha z roku 1851. Na té se učí zvládat královskou hru i dnešní šachoví velmistři.
Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů Josef Ander se narodil na Svatém Kopečku 5. listopadu 1888; za první republiky společně s ostatními rodinnými příslušníky vedl síť prodejen ASO (Ander a syn Olomouc), což byla jedna z prvních velkých obchodních sítí. V jejich obchodním domě v Brně se v roce 1935 poprvé v českých zemích objevily eskalátory. Ander byl i mecenášem sportu a kultury, dnes je ve městě po něm pojmenován stadion, který nechal postavit. Po roce 1948 mu byl veškerý majetek zabaven a on byl pronásledován, stejně tak to bylo i s jeho původně secesní a pak funkcionalisty přestavěnou vilou na Svatém Kopečku. V roce 1948 z ní byla rodina vyhnána, do budovy byla umístěna mateřská škola a vila téměř zchátrala.
Rodným městem byla Olomouc i pro československého sociálnědemokratického premiéra, který je obviňován z klíčové zrady v roce 1948, Zdeňka Fierlingera (11. července 1891). Synovcem Fierlingera byl český atlet a sportovní novinář Evžen Rošický, který se narodil v Olomouci 15. října 1914. Ve 30. letech vstoupil do KSČ a věnoval se protifašistickému odboji, za což byl společně se svým otcem v červnu 1942 popraven na pražské Kobyliské střelnici.
Na Svatém Kopečku se narodil 14. ledna 1896 i významný český malíř, grafik Karel Svolinský.
16. listopadu 1900 se v Olomouci narodila Alžběta Pospíšilová, pod tímto jménem ji zná málokdo, ale jako nejrychlejší ženu světa Elišku Junkovou každý. Junková byla svého času jediná žena, která porážela na tratích i muže; konec kariéry přišel s rokem 1928, kdy na německém okruhu zemřel její manžel.
Neznámá je i postava Edgara Georga Ulmera, který se v Olomouci narodil 17. září 1904. V době první republiky odešel zkusit štěstí do Hollywoodu a prosadil se zde jako režisér, scénárista a producent. Jeho filmy jsou dnes kultovními v žánrech noir a horor, v době jeho života se však prosadily hlavně snímky Černá kočka a Objížďka. V Hollywoodu zemřel ve věku 68 let 30. září 1972.
V Olomouci se narodil 7. února 1923 Jiří Pelikán, komunistický funkcionář, který byl kvůli svým postojům v 60. letech perzekuován a přesunut na post velvyslance v Římě, tady požádal o politický azyl a stal se italským politikem. V Římě se ho v roce 1974 pokusila zabít StB fingovaným balíkem s výbušninou. Krátce po revoluci se stal poradcem Václava Havla.
I pro Vlastu Janečkovou se stala Olomouc rodným městem. Žena s datem narození 2. července 1934 byla filmovou a televizní scénáristkou a režisérkou hlavně pohádek. Jejím manželem byl Petr Štěpánek. K jejím nejslavnějším dílům patřila Zlatovláska s Jorgou Kotrbovou v hlavní roli a nebo třináctidílný seriál Kamarádi. Konec života Vlasty Janečkové byl spojen s nevyléčitelným alkoholismem.
5. května 1938 je datum olomouckého narození herečky a zpěvačky a vynikající dabérky Hany Talpové.
Muž, který dovedl českou fotbalovou reprezentaci k bronzovému místu na mistrovství Evropy v roce 2004 se jmenuje Karel Brückner a narodil se v Olomouci 13. listopadu 1939.
Kdo by neznal vtipy na vědecké téma s kočkou a myší? Jejich autorem byl český přírodovědec a profesor univerzity v Torontu Pavel Kantorek; zemřel v Kanadě 3. srpna 2017.
V Olomouci se 25. února 1943 narodil i dramatik a umělec, pozdější politik a ministr kultury Pavel Dostál. Věčně usměvavý nositel šály kolem krku zemřel na rakovinu slinivky 24. července 2005.
Olomouc dala světu i slavnou sportovní dvojici sourozenců Romanových. Stali se čtyřnásobnými mistry světa a dvojnásobnými mistry Evropy v tancích na ledě. Pavel Roman se narodil 25. ledna 1943 a zemřel při autonehodě v roce 1972; jeho sestra Eva se narodila 27. ledna 1946.
K dalším poválečným rodákům z Olomouce patří písničkář Jaroslav Hutka (21. dubna 1947); bavič Petr Novotný (6. srpna 1947); vrcholný jazzový skladatel a pianista Emil Viklický (23. listopadu 1948); jeden z nejvěhlasnějších českých filmových historiků a autor námětu oscarového filmu Kolja Pavel Taussig (2. července 1949); bývalý český premiér a předseda sociální demokracie a politik se sexy mozkem Jiří Paroubek (21. srpna 1952); herečka a dabérka, v mládí představitelka nespočtu rolí princezen Jarmila Švehlová (11. února 1962); český herec Igor Bareš (15. dubna 1966); bývalý ministr vnitra a jeden z klíčových politiků ODS Ivan Langer (1. ledna 1967); novinářka a televizní moderátorka Daniela Drtinová (1. července 1970); jedna ze čtyř nejkrásnějších Češek historie, topmodelka Veronika Vařeková (19. června 1977) a hokejista Jiří Hudler, vítěz Stanley Cupu (4. ledna 1984).
Nesmíme ale zapomenout na tři velké události, které jsou s tímto městem spojeny. 4. srpna 1306 byl v Olomouci zavražděn český král Václav III., vymřela tak přemyslovská dynastie.
3. května 1469 se nechal v Olomouci korunovat českými a moravskými katolickými stavy za českého krále Matyáš Korvín. K tomuto kroku se stavy uchýlily poté, co ztroskotalo jednání s Jiřím z Poděbrad.
A ještě jednou se stala Olomouc centrem světového dění, a to když 2. prosince 1848 dosedl na rakouský trůn František Josef I. Jeho korunovace se uskutečnila v Olomouci, protože z Vídně habsburský trůn prchl před revolucí, která hlavní město mocnářství ochromila.
Pokud patříme k těm, kteří vždycky rádi ochutnají, co přináší daná lokalita dobrého, tak věřme, že z Olomouce byly oceněny hodnocením Klasa tyčinky Denuts od firmy Nutrend a pak klasickým olomouckým výrobkem jsou mléčné potraviny z Olmy a čokoládové výrobky firmy Zora Nestlé.
Nedaleko Olomouce je malá obec Majetín. Tady má svůj původ židovské jméno Meitner, Kdekoliv se všude ve světě lidé s tímto jménem objeví, je jasné, že jejich předci pocházejí právě z této obce. jinde ve světě se neobjevuje. Do této velké rodiny tak dnes patří například malíř Jiří Meitner, ale i jaderná fyzička Lise Meitnerová a stejně tak lze v přeneseném významu říci, že chemický prvek s protonovým číslem 109 Meitnerium je odvozené od obce Majetín nedaleko Olomouce.
Nezapomeňme při návštěvě na unikátní vesnickou památkovou rezervaci Příkazy, jen pár kilometrů od Olomouce. Navštívit můžeme i poutní místa – kapli Jana Sarkendera v Olomouci, kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku.
Nejvyššími budovami města Olomouce je BEA Campusse 74 metry výšky a Regionální centrum Olomouckého kraje. To je o tři metry nižší, ale s krásnou vrcholovou vyhlídkou.
Úspěch slaví Olomouc i na poli architektonickém. Celkem čtyřmi Stavbami roku se může toto město pyšnit. První z nich byla v roce 2004 dopravní stavba rychlostní komunikace 35 v úseku Slavonín – Přáslavice. O tři roky později získává cenu za 2. etapu revitalizace Arcidiecézní muzeum. V roce 2010 je Stavbou roku Centrum sportu a zdraví v Olomouci a o čtyři roky později Obchodní centrum Šantovka. V roce 2007 získala olomoucká oblast také nejvyšší národní cenu Grand Prix architektů. Oceněno bylo Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov. Pod stavbou je podepsán ateliér Projektil Architekti.
Znakem Olomouce je modrý štít a na něm červenobílá šachovnicová orlice doprava hledící se zlatými pařáty, korunou, zobákem a rudým jazykem. V rozích štítu jsou písmena SPQO, což znamená latinsky Senatus Populus Que Olomucensis, což v překladu znamená Senát a lid olomoucký.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Olomouc leží na dvou hlavních dálničních tazích. Do města se můžeme dostat po dálnici D 35. V tom případě použijme sjezdy 261, 267, 272 nebo 276. Do Olomouce přijedeme i po dálnici D 46, sjezd 37. Do katastru města nás přivedou i hlavní silnice 35, 46, 55, 570, 448, 635, 446 a 435. Vzdálenosti Olomouce z českých měst: Praha (281 km), Ostrava (99 km), Zlín (65 km), Brno (78 km), Pardubice (136 km).
Autobus: Autobusové spojení do Olomouce je z Olbramovic, Prostějova, Slatinic, Litovle, Tovačova, Kokor, Tršic, Rýmařova, Libavé, Čech pod Kosířem, Přerova, Uničova, Jeseníku, Brna, Dolan, Opavy, Jívové, Prostějova, Rakové u Konic, Štěpánova, Šternberka, Lipníku nad Bečvou, Louček, Příkaz, Hranic na Moravě, Bělkovic-Lašťan, Lutína, Bruntálu, Krnova, Hluboček, Jihlavy, Karlovy Studánky a Malé Morávky. Autobusem se dostaneme i do zahraničí. Přímá spojení existují s Kyjevem, Lvovem, Čerkasy, Šepetivkou, Stebnykem, Dnepropetrovskem, Lutskem, Tachivem, Nadvirnou, Košicemi, Chersonem, Černovcy, Zoločivem, Rakhivem a Drahobyčem.
Vlak: Železniční trať přivádí do Olomouce přímé vlaky z Prahy, Senice na Hané, Havířova, Koutů nad Desnou, Nezamyslic, Bohumína, Přerova, Šumperku, Krnova, Brna, Luhačovic, Hrubé Vody, Drahanovic, Uničova, Ostravy, Střelné, Hanušovic, Prostějova, Moravského Berouna, Hranic na Moravě, Horní Lidče, Chebu, Opavy, Vsetína, Starého Města u Uherského Hradiště, Návsí, Veselí nad Moravou, Břeclavi, Litovle, Františkových Lázní, ale také ze zahraničních měst, a to z Varšavy, Košic, Žiliny, Nitry, Humenného a Krakova.
★★★★★ - Národní kulturní památka Sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc (UNESCO):
Rozměry zcela světově unikátní sloup byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví v roce 2000. Vysvěcen byl 9. září 1754 a slavnosti se zúčastnila i císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. Pozlacená replika dělové koule připomíná, že sloup byl několikrát zasažen pruskými děly během obléhání roku 1758. Sloup tehdy zachránili olomoučtí občané, kteří v procesí šli žádat pruského generála Jamese Keitha, aby jeho vojáci na sloup nestříleli. Stalo se tak. Po válce byla na památku této události do dříku sloupu vsazena pozlacená replika dělové koule. Vandalský útok neznámého pachatele v noci z 22. na 23. května 2008 znamenal pro sloup poškození dvou pískovcových váz, poškození dvou zlatých plamenů a krádež dalších dvou.
Poloha: 49.5939725N, 17.2503944E
Parkoviště: v přilehlých ulicích
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (205 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
GALERIE: SLOUP, KTERÝ NEMÁ OBDOBY
★★★★★ - Národní kulturní památka Neptunova kašna, Olomouc:
Nejstarší barokní olomoucká kašna; pochází z roku 1683. Jejím autorem byl Michael Mandík, který vytvořil sochu Neptuna a nádrž pak vzešla z dílny Václava Rendla. Neptun drží trojzubec směrem dolů, čímž uklidňuje vody a chrání město. Samotný vládce vod stojí společně se čtveřicí mořských koní, kteří jsou zároveň vodními chrliči, na skalisku.
Poloha: 49.5925419N, 17.2523856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (380 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Herkulova kašna, Olomouc:
Jedná se o druhou nejstarší kašnu v Olomouci. Vznikla v roce 1687 a autorem je Michael Mandík. Zobrazuje boj Herkula s hydrou. V levé ruce drží Herkules šachovanou orlici, což je symbol města. Původně stála na místě dnešního sloupu Nejsvětější Trojice, na dnešní místo byla přesunuta v roce 1716.
Poloha: 49.5941686N, 17.2510322E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (240 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Kašna Tritonů, Olomouc:
V dějinném pořadí třetí olomoucká kašna, autorem je Václav Render. To byl kamenický žák autora dvou prvních olomouckých kašen Václava Schülera. Render kašnu vytvořil v roce 1709 a inspirací byly podobné kašny známé z italských měst. Sousoší zobrazuje dva vodní muže Tritony a dva delfíny, kteří nesou mušli s chlapcem. Ten má na vodítku vodní psy. Původně stála kašna zhruba 250 metrů blíž samotnému středu města. Přenesena na současné místo byla v roce 1890.
Poloha: 49.5961697N, 17.2576586E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (30 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,6 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Caesarova kašna, Olomouc:
V pořadí čtvrtá a největší městská kašna. Je také umělecky nejpropracovanější. Sousoší zobrazuje císaře Gaia Julia Caesara na vzpínajícím se koni. Postavy pod kopyty jeho koně jsou zosobněním řek Moravy a Dunaje. Dílo vytvořil Jan Jiří Schauberger v roce 1725.
Poloha: 49.5939958N, 17.2521764E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (340 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Merkurova kašna, Olomouc:
Kašně dominuje socha Merkura, což je patron obchodníků a ochránce pocestných. Na toto místo bylo zakomponována v roce 1727. O její vznik se postaral Filip Sattler. Je považována za umělecky nejkvalitnější kašnu.
Poloha: 49.5953039N, 17.2498039E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (50 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Jupiterova kašna, Olomouc:
Nejmladší z olomouckých barokních kašen. Vznikla v roce 1735 a sochu boha Jupitera se svazkem blesků v ruce a s orlem u nohou vytvořil Filip Sattler. Všimněme si zbytečně předimenzovaného soklu sochy. Je to způsobeno tím, že tu původně stála socha svatého Floriána, kterou vytvořil Václav Render.
Poloha: 49.5918044N, 17.2533242E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (400 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Mariánský sloup, Olomouc:
Vybudován byl v letech 1715-1723 jako vděk Olomouckých za vyhnutí se morovým ranám. Na vrcholu je Panna Marie Immaculata, pod ní pak svatá Pavlína – patronka Olomouce a sedm ochránců proti moru – Svatý Roch, Svatý Karel Boromejský, Svatý František Xaverský, Svatý Šebestián, Svatá Rozálie Limská, Svatá Kateřina Sienská a Svatá Barbora z Nikomédie. Sochu Svatého Šebestiána poškodili při obléhání Prusové, a tak byla vyměněna. Při rekonstrukci v 80. a 90. letech 20. století byl vyměněn tordovaný, tedy zkroucený, hlavní sloup tělesa.
Poloha: 49.5921753N, 17.2528575E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (420 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★★★★ - Arionova kašna, Olomouc:
Kašna, která přibyla do města až v roce 2002. Inspiraci našel autor Ivan Theimer v antické mytologii v příběhu pěvce Ariona. Toho v mořských vlnách zachránil delfín, který byl očarovaný jeho zpěvem. Kašna je zapuštěna pod úroveň dláždění a je složena ze třech velkých skulptur. Kašna má v podobě želvy přesah i na Horní náměstí.
Poloha: 49.5933856N, 17.2511156E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (270 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,9 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice se Svatomořickou věží, Olomouc:
Tento vrcholný gotický kostel je hlavním městským chrámem. Pod chrámem byly nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století, ta byla v polovině 13. století přestavena na kostel v románsko-gotickém stylu, který později doplnily ještě nesymetrické věže – severní v roce 1412 a jižní v roce 1403. Pýchou tohoto svatostánku je vrchol gotického sochařství – kopie sousoší Kristus na hoře Olivetské, originál je v Arcidiecézním muzeu. V kostele jsou také největší varhany ve Střední Evropě. Věž měří 46 metrů a má velmi netradiční podobu. Je odsud vidět krásný pohled na město.
Poloha: 49.5951572N, 17.2512722E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (120 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,2 km)
GALERIE: IMPOZANTNÍ CHRÁM
★★★★★ - Národní kulturní památka Vila Primavesi, Olomouc:
Jedna z nejcennějších evropských secesních budov. V neopakovatelném projektu se zde spojuje vliv vídeňské a anglické secese s pražským barokem. Vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk ji postavili v letech 1905-6 pro bankéřskou rodinu Primavesi. Ti byli velkými mecenáši a znali se s vrcholnými umělci své doby, a tak vybavení vily zdobili originální obrazy Gustava Klimta nebo sochaře Antona Hanaka. Vybavení vily pocházelo z dílen Weiner Werkstätte a patřilo k naprostým vrcholům secesního užitného umění. V roce 1922 ale rodina Primavesi přechází do Vídně a vilu prodává Františku Koutnému z Litovle, který zde zřizuje sanatorium. Už tehdy dochází k drobným devastacím vnitřního vybavení, to se ještě umocní s novým majitelem – dalším lékařem Robertem Pospíšilem. Po komunistickém puči je vila znárodněna, je zde zřízeno OÚNZ a devastace pokračuje. Po revoluci se vrací v restituci dědicům Roberta Pospíšila, ale ani ti nejsou schopni stavbu zachránit. Teprve na přelomu 20. a 21. století dochází k blahodárné rekonstrukci, k návratu původního inventáře a rekonstrukci fasády.
Poloha: 49.5940917N, 17.2551936E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (290 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,2 km)
GALERIE: MIX VÍDEŇSKÉ A ANGLICKÉ SECESE
★★★★★ - Radnice s radniční věží, Olomouc:
Jedna z nejstarších radnice v České republice. Svolení s výstavbou obecního domu totiž udělil už v roce 1261 Přemysl Otakar I a vlastní stavbu radnice pak povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský v roce 1378 a ve stejném roce byl položen i základní kámen. Jenže radnice byla dřevěná a brzy vyhořela. Už v roce 1420 však na místě stála radnice kamenná a už tehdy byl na ní orloj. Definitivně byla stavba uzavřena v roce 1443, ale už po 31 letech dochází k velké přestavbě a rozšíření. Je postaveno druhé patro a vybudován velký gotický sál. V roce 1488 je dokončena kaple svatého Jeronýma. Následovaly další přestavby v duchu manýrismu, renesance a baroka. Radnici velmi zasáhly boje na konci II. světové války. Radnice se pyšní 75 metrů vysokou věží, která původně sloužila jako strážní místo. Do této výšky se ale dostala až při přestavbě na začátku 17. století. Dnes je možné na ní vystoupat v rámci prohlídky. Na jižním nároží radnice jsou také unikátní dvojité sluneční hodiny, které se na budovu vrátily po rekonstrukci v roce 2020.
Poloha: 49.5940194N, 17.2514742E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★★★ - Olomoucký orloj, Orloj:
Druhý nejstarší orloj v naší zemi. Podle legendy a nepodložených informací pochází už z roku 1420. Písemný doklad jeho existence je však až z roku 1519. Jeho podoba byla velmi vážně poškozena na konci II. světové války. Odborníci usoudily, že jeho podoba už je neopravitelná, a tak byl požádán malíř a sochař Karel Svolínský, aby udělal jeho moderní podobu. Vzniklo tak dílo socialisticky realistické, které je dnes už unikátem. Na orloji totiž uvidíte, jak chemika, dělníka, tak i zemědělce.
Poloha: 49.5940064N, 17.2514211E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★★★ - Edelmannův palác, Olomouc:
Renesanční palác, který si nechal postavit měšťan Václav Edelmann v letech 1572-1586. Na fasádě najdeme rodinný znak Edelmannů a také pamětní desku, která upozorňuje na přítomnost polního maršála Jana Josefa Václava Radeckého od roku 1816 v tomto domě.
Poloha: 49.5943994N, 17.2508339E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (210 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,1 km)
★★★ - Červený kostel, Olomouc:
Kostel vycházející ze severoněmeckých gotických tradic se měl stát chloubou Olomouce. Místo kostela bylo přesně dané; tvůrce olomouckého urbanismu architekt Camillo Sitte chtěl dnešní třídu Svobody pojmout jako okružní hlavní třídu města, kde měly stát nejvýznamnější stavby té doby. Proto tu měl stát Červený kostel podle projektu Franze Böhma. Kostel byl vysvěcen v roce 1902; od roku 1919 sloužil německým evangelíkům, po druhé světové válce zase českým evangelíkům. Od roku 1959 přestal sloužit věřícím. Od té doby až dodnes slouží jako sklad univerzitní knihovny. Z vnitřního vybavení se zachovala jen dřevěná kazatelna. Varhany byly převezeny do kostela v Chudobíně, řezbářsky mistrovské lavice byly rozřezány a spáleny.
Poloha: 49.5934767N, 17.2472169E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Náměstí Hrdinů (80 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,6 km)
★★★ - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Olomouc:
Kostel je součástí dominikánského kláštera. Za jeho výstavbou ale stáli v 15. století františkáni, respektive jejich odnož bernardini. Zajímavostí bylo, že byl kostel vybudován mimo městské hradby a do města byl zahrnut až při rozšiřování hradeb. Ke konci 19. století se vnitřní vybavení vrátilo do gotického stylu. O sto let později se všechny regotizační úpravy zase odstraňovaly. Krov tohoto kostela patří mezi pět nejstarších krovů v České republice.
Poloha: 49.5965453N, 17.2503122E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sokolská (200 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,9 km)
★★★ - Bronzový model Olomouce, Olomouc:
Na Horním náměstí se nemusíte dívat na město jenom z výšky radniční věže. Je tu i zmenšený model města v měřítku 1:400. Ten zobrazuje už i neexistující budovy v historickém centru hanácké metropole.
Poloha: 49.5942292N, 17.2513433E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (180 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1 km)
★★ - Terezská brána, Olomouc:
Nejmohutnější ze všech bran olomoucké fortifikační pevnosti. A jediná, která se do dnešního dne dochovala. Byla největší, protože směřovala do Brna a do hlavního města Vídně. Byla postavena podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a název získala po Marii Terezii, na jejíž počest byla pojmenována při její návštěvě v roce 1754.
Poloha: 49.5910414N, 17.2505039E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Okresní soud (80 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,8 km)
★★ - Kostel Zvěstování Páně, Olomouc:
Typický styl kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a jednolodní kostelní budovou bez věže. První podoba kostelu vznikla ještě za městskými hradbami s názvem Kostel Zvěstování Panny Marie. Po zničení kostela švédským vojskem začali stavět kapucíni už za hradbami města a ke slavnostnímu vysvěcení došlo v roce 1661.
Poloha: 49.5917139N, 17.2542108E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Tržnice (400 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1 km)
★★ - Husův sbor, Olomouc:
Monumentální kostel připomíná spíše antický chrám. Vyprojektoval ho Hubert Aust a postaven byl v letech 1925-6. Vevnitř je strohý, přesto jeho monumentalita prosákla i do vnitřních prostor. V době II. světové války byl svatostánek doplněn ještě podzemním kolumbáriem, které bylo postaveno ve stejném stylu. Stěny kolumbária jsou z červeného mramoru a slovenského travertinu.
Poloha: 49.5978247N, 17.2470733E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sokolská (260 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,8 km)
★★ - Delfínova kašna (Malá), Olomouc:
Vytvořil ji v roce 1725 sochař Filip Sattler. Bohužel se do dnešních dnů nedochoval původní chrlič, což byla socha dítěte s delfínem. Nahradila ho proto lví hlava. Na místo ke kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie se kašna přesunula po rekonstrukci v roce 2005
Poloha: 49.5964003N, 17.2505508E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sokolská (200 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,9 km)
★ - Kostel svaté Kateřiny, Olomouc:
Kostel je součástí areálu kláštera dominikánek. Ten po josefínském omezení náboženských řádů získaly Voršilky. Nejvýznamnější na celém kostele je vrcholně gotický portál, který vznikl krátce před husitskými válkami, které vážně poškodily celý kostel.
Poloha: 49.5904772N, 17.2539519E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Tržnice (200 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (0,8 km)
Výlet 1: Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – západní část (pěší)
Start: Olomouc, Informační centrum města Olomouc – Horní náměstí
Cíl: Olomouc, Národní kulturní památka Kašna Tritonů
Délka trasy: 3,9 km
Časová náročnost: 1 hodina 5 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Čisté projití trasy tohoto výletu skutečně zvládnete takto rychle, ale při zastavení u každé lokality se nám bude čas zvláště prodlužovat. Procházka západní částí historického centra Olomouce nám nabízí hlavně seznámení se nejen s barokními kašnami, které se staly národními kulturními památkami, stejně jako dva slavné mariánské smlouvy. Ten Nejsvatější Trojice to dokonce dotáhl do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Nejvyšším bodem výletu je 232 metrů nad mořem, když půjdeme kolem Vila Primavesi. Nejníž jsme pak ve výšce 213 metrů nad mořem v místě Terezské brány. Celkově vyšplháte 19 metrů a sestoupíte 7 metrů.
Vhodnost: Není co dodat – výlet je opravdu pro každého. Nejnižší bod náročnosti.
Zastávky:
Olomouc, Orloj (0,05 km) – Olomouc, Radnice a radniční věž (0,1 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Caesarova kašna (0,15 km) – Olomouc, Arionova kašna (0,2 km) – Olomouc, Památka UNESCO a Národní kulturní památka Sloup Nejsvětější Trojice (0,3 km) – Olomouc, Edelmannův palác (0,4 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Herkulova kašna (0,45 km) – Olomouc, Bronzový model Olomouce (0,5 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Kostel svatého Mořice se Svatomořickou věží (0,6 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Merkurova kašna (0,7 km) – Olomouc, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (0,9 km) – Olomouc, Delfínova kašna (0,9 km) – Olomouc, Husův sbor (1,3 km) – Olomouc, Červený kostel (1,9 km) – Olomouc, Terezská brána (2,3 km) – Olomouc, Kostel svaté Kateřiny (2,6 km) - Olomouc, Kostel Zvěstování Páně (2,9 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Jupiterova kašna (3 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Mariánský sloup (3,1 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Neptunova kašna (3,2 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Vila Primavesi (3,4 km) - Olomouc, Národní kulturní památka Kašna Tritonů (3,9 km)
Comments