★★★★ - Pevnostní opevnění Olomouc, Olomouc:
Jedna z nejzajímavějších staveb svého druhu v naší zemi. S potřebou opevnit důležité město se setkáváme už od historického počátku města Olomouce. Vytvoření bastiónové pevnosti souvisí úzce až s rozhodnutím Marie Terezie z roku 1742. Úplná bastiónová pevnost pak byla vybudována do roku 1757 podle návrhů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine.V té době Rakousko ztrácí Slezsko a Olomouc se v podstatě stává strategickou pohraniční pevností. První zkoušku odolnosti vyzkouší pevnost hned následující rok, kdy Olomouc neúspěšně pět týdnů obléhají Prusové. Na přelomu 18. a 19. století poznala olomoucká pevnost slavného vězně – generála Gilberta du Motier, markýze de La Fayette. Později byl ubytován v pevnosti ruský maršál Alexander Vasilijevič Suvorov. V roce 1850 se vyostřilo napětí mezi Rakouskem a Pruskem a do olomoucké pevnosti byl jako velitel povolán maršál Josef Václav Radecký z Radče. V té době navštívil pevnost několikrát i císař František Josef I., který se tu setkal i s ruským carem Mikulášem I. Rakousko-pruská válka v roce 1866 se ale Olomouci zcela vyhnula, a tak pevnost ztratila na významu. Přesto ještě v letech 1870-76 byla vystavena poslední část pevnosti – předsunutý Radíkovský fort II. V roce 1886 je ale pevnost zrušena a město Olomouc může začít bořit, aby se mělo kam rozšiřovat.
Části pevnosti v dobrém stavu:
Fort II: Tento objekt je dodnes ve vynikajícím stavu a stále slouží armádě. Jeho výstavba spadá do let 1854-1857. Dokonce byl v roce 1866 doplněn ještě dalšími valy. V době míru zde pracovalo 150 mužů, v době, kdy se Olomouc v roce 1866 připravovala na pruský útok tak dokonce 380 vojáků.
Fort IV: Najdeme ho mezi olomouckou částí Bělidla a obcí Bystrovany. Byl jedním z nejvybavenějších. Osmiúhelníkový půdorys budovy je dodnes patrný. Je v soukromém vlastnictví a slouží hospodářským účelům.
Fort XI: Byl vybudován v letech 1851-54 na Zlatém vrchu. Je vynikajícím stavu a dodnes slouží soukromé firmě a je nepřístupný. Kolem se rozprostírá zahrádkářská kolonie.
Fort XIII: Za druhé světové války zde sídlila pobočka Hitlerjugend. Při osvobozování města kladli velký odpor. Je vynikajícím stavu a dnes je v soukromých rukách. Po domluvě s majitelem je možná jeho prohlídka. Tento fort má tu zvláštnost, že jako jeden z mála nebyl budován do podzemí, ale jenom v nadzemní části.
Fort XV: Jediná pevnost, která zasáhla do bojů proti Prušákům. Zdejší vojáci podnikli na postupující pruské vojsko střelbu. Dnes je ve vynikajícím stavu a je v soukromých rukou.
Fort XVII: Pevnost, ve které dnes najdete muzeum celé pevnosti. Byla vybudována v letech 1851-54 a její hlavní vojenskou silou byl val s těžkou dělostřeleckou výzbrojí.
Fort XX: Postaven byl v roce 1850.Zůstal zachován do dnešního dne. Je v soukromém vlastnictví a funguje zde motobar.
Fort XXII: Jeho výstavba probíhala ve stejný čas, jako u Fortu XX. Dílčí úpravy pak byly provedeny ještě v roce 1866.
Částečně zachovalé části pevnosti:
Fort V: V jeho vnitřku sídlí zahradnictví. Přesto rozložení budov i terénní valy jasně ukazují, kde Fort V stál. Po zrušení byl odprodán a lidé si zdivo rozebrali na stavby.
Fort VII: Plnil stejnou funkci jako Fort I. Byl rozdělen železniční tratí a úkolem bylo nepustit do Olomouce nepřátelský vlak. Valy najdeme v blízkosti rybníků Amerika.
Neexistující části pevnosti:
Fort I: Dvojfort postaven v letech 1861-66. Mezi částmi pevnosti procházela železniční trať. Terénní náznaky najdeme tam, kde je viadukt přes železnici v Černovíru.
Fort III: Jeho výstavba skončila v roce 1850. Dnes ho v polích už ani nezahlédneme. Nezůstaly po něm žádné pozůstatky.
Fort IIIa: Výstavba současně s Fortem III. Od něj vzdálen jen 200 metrů jižním směrem a spojen podzemní chodbou. Ani po něm se nezachovaly žádné stopy.
Fort Va: Vybudován jako provizorní základna v roce 1850. O sedm let později se stal plnohodnotnou základnou. Rozebrán na stavební materiál, zbyly zbytky nadzemního valu. Fort VI: Nezůstalo po něm zachováno vůbec nic. Byl zhruba 800 metrů jihozápadně od Fortu Va.
Fort VIII: I tato část byla vystavena v roce 1866.Zůstávají po něm nerovnosti v terénu, uprostřed bývalého objektu je sklad sypkého materiálu, štěrku a kamení.
Fort IX: Dnes zcela zaniklý Fort IX se nacházel v části Olomouce nazvané Nemilany. Jeho výstavba se uskutečnila v roce 1850 a byl zhruba 1200 metrů západně od Fortu VIII.
Fort X: Jednalo se o předsunutou část obranného věnce. Byl vystaven 1866 a dnes po něm nezůstaly žádné stopy. Ležel asi 200 metrů západně od železniční zastávky Kožušany.
Fort XVIII: Jedna z nejdůležitějších předsunutých pevností. V roce 1886 ji armáda zničila při zkouškách trhavin. Dnes se tu nachází vodárna, patrné jsou jen zbytky terénních valů.
Fort XIX: Nacházel se zhruba dva kilometry severovýchodně od předcházejícího. Byl zřízen v roce 1850, dnes po něm nezůstaly žádné stopy.
★★★★ - Národní přírodní památka Na Skále, Bystročice:
Nikde jinde nenajdete v Česku Mateřídoušku vejčitou kraňskou. Kvete od července do září. Pozor na to, abychom si ji nespletli s Mateřídouškou vejčitou pravou. Ta kraňská má oboustranně chlupaté listy. Zdejší národní přírodní památka je významné stepní společenství, které je zaklíněné na devonském vápenci.
Poloha: 49.5556322N, 17.1772125E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bystročice, Žerůvky, kaplička (2,3 km)
Vlaková zastávka: Vrbátky (6,8 km)
★★★★ - Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Olomouc:
Neoklasicistní kostel se může pochlubit největším oltářním obrazem ve střední Evropě. Má rozměry 870 x 720 centimetrů a tuto mozaiku vytvořil akademický malíř Jan Köhler. Strohost kostela zvenčí je v příkrém protikladu s na výzdobou bohatým interiérem. Vnitřek je trojlodní římská bazilika s plochým stropem ve výšce téměř patnáct metrů. Při výzdobě kostela bylo použito 10 druhů mramorů, 2 druhy onyxů, 5 druhů žuly, 2 druhy travertinu, 2 druhy pískovce a acháty. Věž kostela je vysoká 65 metrů, kříž na jeho vrcholu má 8 metrů a průčelí věže zdobí 4,5 metrů vysoké sousoší Cyrila a Metoděje. Architektem je Josef Šálek.
Poloha: 49.6027531N, 17.2331567E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Na Trati (280 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Hejčín (330 m)
★★★ - Socha svatého Kryštofa, Olomouc:
Velmi zajímavé soudobé umění. Autorem bronzové sochy je Mario Kotrba. Dílo symbolizuje svatého Kryštofa - patrona všech poutníků a přeneseně i řidičů, jak přenáší na ramenou malého Ježíše. Socha stojí u dálnice D35 a žehná řidičům šťastnou cestu.
Poloha: 49.5478678N, 17.2437328E
Parkoviště: na kraji Nemilan (1,3 km)
Autobusová zastávka: Nemilany (1,8 km)
Vlaková zastávka: Kožušany (1,9 km)
★★ - Černovírská kyselka, Olomouc:
Navrtána a objevena byla v roce 1958. Kyselka obsahuje velké množství železa, manganu, oxidu uhličitého a hlavně sirovodíku, což jí dodává lehce projímavý účinek. Z důvodu příjemné chuti je vrt hojně vyhledáván a lidé vodu odebírají ve velkém.
Poloha: 49.6214850N, 17.2709250E
Parkoviště: v městské části Černovír (1,2 km)
Autobusová zastávka: Černovír (1,5 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (3,6 km)
★★ - Černovírské slatiniště, Olomouc:
10 000 let stará přírodní památka. Tehdy začalo toto slatiniště vznikat. Právě tady rostla poslední Bříza nízká, která byla přímým pozůstatkem biologie z doby ledové. Dnes už je vyhynulá na celém území naší republiky. Najdeme tu však jiné vzácné rostliny a živočichy. Například Bublinatku jižní, to je masožravá vodní rostlina, která pod vodou chytá hmyz do vzduchových bublin, které sama vytváří. Hmyz se z nich nedostane a rostlina ho pozře.
Poloha: 49.6185828N, 17.2707975E
Parkoviště: v městské části Černovír (1 km)
Autobusová zastávka: Černovír (1,3 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (3,5 km)
★★ - Parní vodárna Chválkovice, Olomouc:
Jednalo se o přečerpávací stanici pitné vody pro město Olomouc. Vznikla v roce 1889 a je dnes ojedinělou technickou památkou, která dokazuje vyspělost tehdejších dělníků, techniků a výrobců. Bez problémů fungovala až do roku 1960.
Poloha: 49.6181881N, 17.2749267E
Parkoviště: na blízké komunikaci (0,5 km)
Autobusová zastávka: Selské náměstí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (3,2 km)
★ - Kostel svatého Jiljí, Křelov – Břuchotín:
Kostel v této obci byl až do roku 1963. Pak šla barokní stavba za pomoci buldozérů k zemi; její údržba byla v době socialismu zanedbaná a v kostele se začaly projevovat vážné statické poruchy. Nového kostela sv. Jiljí se tu dočkali až v roce 1993, kdy byl vysvěcen kostel podle návrhu polského architekta Jezryho Pekaly. Z původní stavby tu zůstal jen kamenný kříž před hlavním průčelím nové budovy.
Poloha: 49.6140781N, 17.1995164E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Křelov-Břuchotín, Křelov, náves (180 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Řepčín (2 km)
Výlet 4: Projížďka pro milovníky vojenské historie po olomouckém fortnovém věnci (silniční i horské kolo)
Start: Fortový věnec, Fort I, Olomouc
Cíl: Fortový věnec, Fort I, Olomouc
Délka trasy: 59,5 km
Časová náročnost: 3 hodiny 50 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet mapuje historii zdejšího vojenského opevnění, které se jmenuje Fortnový věnec. Mělo se jednat původně o výstavbu 26 pevností, které by ochránily Olomouc před pruskými nájezdy. Pět jich nikdy nevzniklo, některé už dávno neexistují, některé jen v náznacích, ale kolem všech vás provedeme. A navíc ještě přidáme pár zajímavostí z okolí. Nejvyšší bod výletu je 282 metrů nad mořem a jedná se o lokalitu u Fortu XVIII. Nejnižším bodem je 206 metrů nad mořem v Kožušanech – Táženech. Celkové převýšení výletu je jen 302 metrů a je zařazen ve třetím výkonnostním koši.
Vhodnost: Výlet je výkonnostně velmi nenáročný. Pohybuje se téměř v rovině. Zvládne to každý. Problém může být množství kilometrů, které je potřeba ujet, ale pochopitelně, že se dá výlet rozdělit na dva či více úseků.
Zastávky:
Olomouc, Černovírská kyselka (0,4 km) – Olomouc, Černovírské slatiniště (0,5 km) – Olomouc, Parní vodárna Chválkovice (1 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort II (2,1 km) – Olomouc, Fortový věnec, neexistující Fort III (3,1 km) – Olomouc, Fortový věnec, neexistující Fort IIIa (3,5 km) – Bystrovany, Fortový věnec, Fort IV (7,6 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort V (10 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort Va (13,4 km) – Olomouc, Fortový věnec, neexistující Fort VI (15 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort VII (17 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort VIII (18,7 km) – Olomouc, Fortový věnec, neexistující Fort IX (20,7 km) – Kožušany – Tážany, Fortový věnec, neexistující Fort X (24,3 km) – Olomouc, Socha svatého Kryštofa (25,3 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort XI (27,7 km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort XIII (30,8 km) – Bystročice, Národní přírodní památka Na Skále (35,7 km) - Olomouc, Fortový věnec, Fort XV (43,1 km) – Křelov-Břuchotín, Fortový věnec, Fort XVII (46,2 km) – Křelov-Břuchotín, Fortový věnec, Fort XVIII (48 km) – Křelov-Břuchotín, Kostel svatého Jiljí (50,2 km) - Křelov-Břuchotín, Fortový věnec, neexistující Fort XIX (51,1 km) – Křelov-Břuchotín, Fortový věnec, Fort XX (52,8km) – Olomouc, Fortový věnec, Fort XXII (57,2 km)
★★★ - Hromův dub, Bohuňovice:
Dub s obvodem kmene přes šest metrů je poslední z původní skupiny. Původně tu byly ale desítky stromů, kteří zpevňovaly hráze již zaniklého Velkého rybníka. Rybník byl založen v roce 1577. Hromův dub uspěl v soutěži Strom roku 2010.
Poloha: 49.6396861N, 17.2524586E
Parkoviště: na kraji obce Hlošovice (1,4 km)
Autobusová zastávka: Olomouc, Chomoutov, škola (1,7 km)
Vlaková zastávka: Hlušovice (2,2 km)
★★★ - Přírodní památka Bázlerova pískovna, Olomouc:
Chráněna lokalita byla vyhlášena na začátku 90. let. Důvodem je výskyt kriticky ohrožené žáby Blatnice skvrnité. Její populaci se natolik dařilo, že po dvanácti letech došlo k rozšíření ochrany téměř dvacetinásobně. Blatnici skvrnitou poznáme celkem snadno; je to jediná česká žába, která má svislou zorničku. Centrem přírodní památky je malé jezírko s výskytem vrb.
Poloha: 49.6150444N, 17.2433278E
Parkoviště: na komunikaci (0,4 km)
Autobusová zastávka: Frajtovo náměstí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – Řepčín (2,4 km)
GALERIE: BÁZLEROVA PÍSKOVNA
★★★ - Chomoutovský dub, Olomouc:
Jeden z nejmohutnějších moravských dubů. Solitér stojí u polní cesty a je vidět do daleka. Obvod jeho kmene je 710 centimetrů a výška na dub přímo neuvěřitelná, 33 metrů.
Poloha: 49.6425369N, 17.2374483E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Olomouc, Chomoutov škola (0,6 km)
Vlaková zastávka: Štěpánov (3,9 km)
★★ - Přírodní památka Častava, Horka nad Moravou:
Základem biotopu je pozvolna vysychající řeka Cholinka. Její průtok je závislý na množství srážek, je to biotop pohybující se mezi stojatou a tekoucí vodou. Roste zde nápadný Stulík žlutý.
Poloha: 49.6465878N, 17.2112781E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Poděbrady (1,2 km)
Vlaková zastávka: Horka nad Moravou (2,1 km)
★★ - Přírodní rezervace Plané loučky, Horka nad Moravou:
Přírodní pamětihodnost je vytyčena kolem meandrujícího Mlýnského potoka. Vyskytují se tu vlhké louky, tůně a křoviny. Nejvýznamnějším a nejvzácnějším obyvatelem místní rezervace je korýš Škeblovka. Ten se na celé Moravě objevuje jen výjimečně.
Poloha: 49.6228906N, 17.2323856E
Parkoviště: v místě (260 m)
Autobusová zastávka: Horka nad Moravou, Sedlisko (1,2 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – Řepčín (2 km)
GALERIE: LEDOHRY NA PLANÝCH LOUČKÁCH
★★ - Přírodní památka Chomoutovské jezero s ornitologickou pozorovatelnou, Olomouc:
Přírodní památka vznikla těžbou štěrkopísků. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších hnízdišť ptáků na území České republiky. Nachází se tu významné hnízdiště Racka černohlavého a Racka chechtavého. Přírodní památka je kvůli velkému významu chráněna podle ramsarské smlouvy. To ale poměrně nelibě nesou místní obyvatelé. Ti by místo ochrany ptáků viděli ve zdejším písníku raději přírodní koupaliště. V lokalitě najdeme i ornitologickou pozorovatelnu.
Poloha: 49.6533181N, 17.2392506E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Olomouc, Chomoutov škola (1 km)
Vlaková zastávka: Štěpánov (4,3 km)
★★ - Přírodní rezervace Panenský les, Horka nad Moravou: (bez fotografie)
Přírodní lužní les má v této části charakter pralesa. Zdejší půdy jsou pravidelně zaplavovány rozlévající se řekou Moravou. Po opadu jarních záplav se pak objeví koberce sněženek, bledulí, prvosenek a kakostů. Na tuto rezervaci jihovýchodním směrem hned navazuje Přírodní památka Daliboř, což je mokřadní louka uprostřed lužních lesů. Tady je jako doma kriticky ohrožený Kosatec sibiřský.
Poloha: 49.6627172N, 17.1943492E
Parkoviště: v obci Horka nad Moravou (2,3 km)
Autobusová zastávka: Horka nad Moravou, škola (3,1 km)
Vlaková zastávka: Horka nad Moravou (3,3 km)
Výlet 5: Jarní rozkvetlý výlet po nejjižnější části Litovelského Pomoraví (pěší)
Start: Olomouc, vlaková zastávka Olomouc - Řepčín
Cíl: Horka nad Moravou, vlaková zastávka Horka nad Moravou
Délka trasy: 18,1 km
Časová náročnost: 4 hodiny 45 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet vede nejjižnější částí jedné z nejkrásnějších českých chráněných oblastí. Lokalita je krásná za jakéhokoliv ročního období, ale jak už název výletu napovídá, doporučujeme navštívit lokalitu na jaře v době květu sněženek, bledulí, prvosenek. Celkové převýšení výletu je na ploše 18 a půl kilometru jen neuvěřitelných 12 metrů. Takže překonáte jen výškový rozdíl tří pater. Nejvyšší bod najdeme v olomoucké části Řepčín v okamžiku přechodu přes železniční trať, budeme ve výšce 224 metrů. Ve stejné obci, ale při přechodu Mlýnského potoka budeme nejníže, a to je 212 metrů nad mořem. Vhodnost: Lehčí výlet už připravit snad nelze. Jeho nevýhodou je to, že od Chomoutova až po Chomoutovské jezero se jde po hlavní komunikaci. Je tedy nutno dbát zde zvýšené pozornosti. Z hlediska náročnosti je výlet zařazen ve druhém výkonnostním koši.
Zastávky:
Olomouc, Přírodní památka Bázlerova pískovna (2,4 km) – Horka nad Moravou, Přírodní rezervace Plané loučky (3,8 km) – Olomouc, Chomoutovský dub (7,5 km) – Olomouc, Přírodní rezervace Chomoutovské jezero s ornitologickou pozorovatelnou (9,3 km) – Horka nad Moravou, Přírodní památka Častava (12 km) – Horka nad Moravou, Přírodní rezervace Panenský les (14,8 km)
★★★★★ - Poutní kostel Očišťování Panny Marie, Dub nad Moravou:
Zdaleka viditelný chrám je poutním místem. Postavený byl v polovině 18. století. Kostel je nádhernou vrcholně barokní stavbou se dvěma 59 metrů vysokými věžemi. Ty působí naprosto majestátně a věřící si v jejich přítomnosti připadá nicotný. A to i z důvodu, že kostel patří k největším chrámovým stavbám celé Moravy. Věřící se sem chodí poklonit poutnímu milostnému obrazu Panny Marie Dubské. Jde o nevelký dřevoryt vytvořený lidovým tvůrcem. Je na něm vyobrazena černá Madona. Za pozornost stojí vzácné varhany z roku 1768, které patří k několika málo zachovaným barokním nástrojům na Moravě.
Poloha: 49.4834164N, 17.2748839E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dub nad Moravou, náměstí (300 m)
Vlaková zastávka: Brodek u Přerova (4,9 km)
GALERIE: POUTNÍ MÍSTO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH
★★★ - Přírodní památka U Strejčkova lomu, Krčmaň:
Najdeme zde zbytek původní teplomilné travnaté stepi. Nachází se v bývalém vápencovém lomu, kde probíhala těžba devonských vápenců už od roku 1513. Na jaře tu můžeme spatřit tisíce velkých fialových květů ohroženého Koniklece velkokvětého. Pozoruhodné jsou také zdejší stepní druhy motýlů.
Poloha: 49.5234033N, 17.3272344E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krčmaň, Olomoucká (1,8 km)
Vlaková zastávka: Grygov (4,1 km)
★★★ - Přírodní památka Tučapská skalka, Dub nad Moravou:
Jedná se o remízek v polích. Na tomto kamenném suku se usadila teplomilná společenstva hmyzího i rostlinného světa. Zvlášť cenný výskyt je místních teplomilných motýlů. Součástí chráněného území je také výron sirnoželezitého pramene, který se nazývá Tučapská skalka. Ten vyvěrá přímo do krajiny, ale je taky sveden do blízké pumpy.
Poloha: 49.4900822N, 17.2558897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dub nad Moravou, Tučapy, rozcestí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Blatec (4,9 km)
★★★ - Krčmaňský borek, Krčmaň:
Borovici údajně zasadili muži, co se vrátili z první světové války. Měla být připomínkou na těžké roky na frontě i vzpomínkou na mrtvé kamarády. Na stromě je zajímavý jeho pokřivený kmen, ale i zajímavý druh kůry.
Poloha: 49.5193681N, 17.3469856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krčmaň, náves (250 m)
Vlaková zastávka: Grygov (4,3 km)
★★★ - Přírodní památka Cigánské zmoly, Krčmaň:
Výrazné prohlubně vznikly jako následek historické těžby vápence. Na lokalitu se navázala teplomilná rostlinná společenstva, která milují vápencové půdy. V místě najdeme například chráněný Koniklec velkokvětý.
Poloha: 49.5280103N, 17.3254475E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Grygov, U parku (1,8 km)
Vlaková zastávka: Grygov (1,8 km)
★★ - Přírodní rezervace Království, Grygov:
Přírodní rezervace zahrnuje druhově velmi rozmanitý lužní les v rozlehlé nivě řeky Moravy. Na jaře zde rozkvétají prvosenky a sasanky. Zajímavostí je také nejzápadnější výskyt některých karpatských druhů rostlin. Řada druhů rostlin je vázána na místní smuhy. To jsou vysychající tůně a periodické vodní toky.
Poloha: 49.5098394N, 17.2898786E
Parkoviště: na komunikaci (3,3 km)
Autobusová zastávka: Dub nad Moravou, náměstí (4,1 km)
Vlaková zastávka: Grygov (4,1 km)
★★ - Dub král, Grygov:
Strom najdete v těsné blízkosti železniční trati. Dnes obvod kmene Dubu krále přesáhl šest metrů a výšky 33 metrů.
Poloha: 49.5175831N, 17.3125528E
Parkoviště: na kraji obce Grygov (0,9 km)
Autobusová zastávka: Grygov, U parku (2,9 km)
Vlaková zastávka: Grygov (2,2 km)
★★ - Přírodní památka U Bílých hlín, Krčmaň:
Chráněné stepní území se nachází na mírně svažitém terénu. Provádí se tu monitoring dvou chráněných rostlin. Jednou z nich je orchidej Vstavač trojzubý a tou druhou Koniklec velkokvětý.
Poloha: 49.5252633N, 17.3295458E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krčmaň, Olomoucká (1,6 km)
Vlaková zastávka: Grygov (3,9 km)
★★ - Tučapské lípy, Dub nad Moravou:
Dvě velké a košaté chráněné Lípy srdčité. Doplňují je hranolová boží muka na čtvercovém soklu s nikami. Boží muka jsou datována do roku 1676 a tím pádem jsou nejstarší stavbou široko daleko.
Poloha: 49.4900822N, 17.2558897E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dub nad Moravou, Tučapy, rozcestí (25 m)
Vlaková zastávka: Blatec (4,7 km)
Výlet 6: Na cestě od konikleců a kouzelných orchidejí vstavačů k velkolepému poutnímu kostelu v Dubu nad Moravou (pěší)
Start: Grygov, turistický rozcestník Grygov – železniční stanice
Cíl: Grygov, turistický rozcestník Grygov – železniční stanice
Délka trasy: 24,9 km
Časová náročnost: 6 hodin 40 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nám nabídne zajímavou sestavu jednotlivých lokalit. Navštívíme čtyři přírodní památky, které mají společný vápencový podklad a vyrůstají tedy na nich nádherné chráněné vápnomilné květiny. V nabídce jsou i čtyři zastávky u památných stromů. Pro větší pestrost jde o borovici, dub a dvě lípy, kroky nás zavedou i do lužního lesa, který není pro tuto část Hané už tak typický. Nad vším ale pak ční dominanta našeho výletu – poutní kostel v Dubu nad Moravou, který patří k nejkrásnějším církevním moravským stavbám. Převýšení celého výletu je jen 102 metrů. Z nejvyššího bodu se budeme rozhlížet u Krčmaňského borku, který sedí na kopci ve výšce 237 metrů, nejníže pak budeme při přechodu řeky Moravy u Dubu nad Moravou, kde bude naše výška jen 198 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet nabízí krásné lokality, které nás určitě potěší, ale nese zároveň sebou i jistá rizika. Jistě je jeho přínosem minimální převýšení a nenáročnost. Na druhou stranu patří k těm delším, má téměř 25 kilometrů. Nepříjemností může být i skutečnost, že chvílemi je veden sice po hlavních, ale ne přehnaně frekventovaných trasách. Výlet skončil na čtvrtém stupni náročnosti.
Zastávky:
Krčmaň, Přírodní památka Cigánské zmoly (1,8 km) – Krčmaň, Přírodní památka U Bílých hlín (3,8 km) – Krčmaň, Přírodní památka U Strejčkova lomu (4,4 km) – Krčmaň, Krčmaňský borek (6,1 km) – Dub nad Moravou, Kostel Očišťování Panny Marie (14,1 km) - Dub nad Moravou, Tučapské lípy (15,2 km) - Dub nad Moravou, Přírodní památka Tučapská skalka (16,4 km) – Grygov, Přírodní rezervace Království (19,4 km) – Grygov, Dub král (22,7 km)
★★★ - Teplá díra, Dolany:
Jako v pohádce o Dvanácti měsíčkách. Teplý vzduch ohřátý nitrem země vychází průduchem nahoru na povrch. Z díry v lese pak vyvěrá proud tepla. Vskutku pohádkové to je v zimě, protože kolem průduchu nevydrží sníh, i kdyby všude okolo byl metr a místo je stále zelené a nad ním se vznášejí obláčky páry. K místu nevedou vůbec žádné cesty a je velmi složité ho najít.
Poloha: 49.6919425N, 17.3636208E
Parkoviště: na silnici (0,8 km)
Autobusová zastávka: Dolany, Pohořany, horní konec (4,1 km)
Vlaková zastávka: Bohuňovice (7,8 km)
GALERIE: ROMANTICKÉ HLEDÁNÍ TEPLÉ DÍRY
★★ - Přírodní rezervace Hrubovodské sutě, Hlubočky:
Nejcennější část celého údolí. Jedná se o jedlobukové suťové lesy, které jsou velmi typické pro polohy Nízkého Jeseníku. Jsou typickou kombinací stromů této oblasti a představují zachování původního porostu.
Poloha: 49.6915658N, 17.4403547E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hlubočky, Domov důchodců (7 km)
Vlaková zastávka: Hrubá Voda – Smilov (0,8 km)
GALERIE: NA BŘEZÍCH ŘEKY BYSTŘICE
★★ - Altán Dolany, Dolany:
Zajímavou drobnou stavbu najdete v centru obce. Jedná se o altán z roku 1844 s půdorysem mnohoúhelníku. Spodní patro je zděné, vrchní pak dřevěné. Pokud si chcete projít altán, musíte požádat o prohlídku na místní faře.
Poloha: 49.6476528N, 17.3267644E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolany, škola (0,5 km)
Vlaková zastávka: Hlušovice (4,3 km)
★★ - Strom splněných přání, Dolany:
Už z dálky viditelný zajímavý strom mezi obcemi Véska a Pohořany. Podle místní pověsti žije v jilmu krásná víla, která dokáže hodným lidem splnit jejich přání. Má to ale jeden háček. Při těch přáních musí lidé myslet víc na jiné, než na sebe. Strom úspěšně bojoval i v soutěži Strom roku.
Poloha: 49.6687697N, 17.3600803E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolany, Véska, Dolní bouda (150 m)
Vlaková zastávka: Bohuňovice (7,4 km)
★★ - Lípa v Dolanech, Dolany:
Stáří lipové krasavice se odhaduje na 200 let. Obvod kmene je 700 centimetrů. Koruna má netradiční tvar; strom je totiž 18 metrů vysoký a 20 metrů široký a koruna je jednostranná, protože v roce 1982 při velké vichřici přišla lípa o jednu z hlavních větví.
Poloha: 49.6442772N, 17.3180069E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolany, restaurace (0,9 km)
Vlaková zastávka: Hlušovice (3,6 km)
★★ - Zřícenina hradu Hluboký, Hlubočky:
Hrad vybudoval v 40. letech 14. století olomoucký biskup Jan Volek. Po jeho smrti roku 1351 jej král Karel IV. daroval svému bratrovi markraběti Janu Jindřichovi. Poté hrad střídal majitele. Jeho existence upadla později v zapomenutí a zbytky byly nazývány Pustý zámek.
Poloha: 49.6685758N, 17.4299469E
Parkoviště: na parkovišti (1,2 km)
Autobusová zastávka: Hlubočky, Domov důchodců (4,3 km)
Vlaková zastávka: Hrubá Voda (1,2 km)
★ - Bývalá štola Panny Marie Sněžné, Hlubočky:
Skrývá se v prudkém svahu nad říčkou Bystřicí. Jde o zlatonosnou štolu, z které se těžil ryzí kov ještě v 18. a 19. století.
Poloha: 49.6607431N, 17.4061686E
Parkoviště: na silnici u turistického rozcestníku Hlubočky – pod Vráblem (0,7 km)
Autobusová zastávka: Hlubočky, Domov důchodců (1,3 km)
Vlaková zastávka: Hlubočky (1,7 km)
★ - Kartouzka, zřícenina kláštera, Dolany:
Klášter byl založen původně v nedalekém Tržku v roce 1378. Do Dolan byl přesunut po deseti letech. Ani tady ale dlouho nevydržel, protože ho v dobách husitských válek obsadili husité a bojovali odsud proti katolické Olomouci. Ještě téhož roku ho raději za 6000 dukátů vykoupili olomoučtí měšťané a pro jistotu ho raději zbořili.
Poloha: 49.6528936N, 17.3363267E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolany, Pod Kartouzkou (350 m)
Vlaková zastávka: Hlušovice (5 km)
Výlet 7: Údolím Bystřice za hledáním Teplé díry (horské kolo)
Start: Dolany, autobusová zastávka Dolany, restaurace
Cíl: Dolany, autobusová zastávka Dolany, restaurace
Délka trasy: 37 km
Časová náročnost: 3 hodina 15 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nás zavádí do turistikou poměrně nepoznamenaných míst. Začátek i konec výletu je v nížině, postupně šplháme nahoru, a jedeme údolím řeky Bystřice. Každé vybočení z tohoto údolí logicky pak znamená šlapání do prudšího kopce. Na trase jsou dvě problematické pasáže. První z nich je stoupání před vodopádem Pod Vráblem a druhý výjezd na zříceninu hradu Hluboký. Obojí budete muset asi zvládnout pěšky. Nejvýše se však dostaneme na kraji obce Jívová, kdy budeme ve výšce 596 metrů, nejníže budeme hned u první zastávky – Dolanské lípy. To je výška 244 metrů nad mořem. Celkové převýšení pak znamená 861 metrů.
Vhodnost: Výlet je klidová záležitost s náročnějšími pasážemi, které mohou napnout vaše svaly, ale rozhodně se jedná o výlet, kde nepotkáte mnoho lidí. Je mírně nadprůměrně náročný, a to hlavně dvěma nepříjemným výstupům a sestupům. Výlet je na osmém stupni náročnosti.
Zastávky:
Dolany, Dolanská lípa (0,9 km) – Dolany, Altán Dolany (1,6 km) – Dolany, Zřícenina kláštera Kartouzka (3,2 km) – Dolany, Strom splněných přání (7,1 km) – Hlubočky, Vodopád Pod Vráblem (11,3 km) – Hlubočky, Bývalá štola Panny Marie Sněžné (11,4 km) – Hlubočky, Zřícenina hradu Hluboký (15,9 km) – Hlubočky, Budova nádraží Hrubá Voda (17,1 km) – Hlubočky, Údolí Bystřice (17,9 km) – Hlubočky, Přírodní rezervace Hrubovodské sutě (20,5 km) – Dolany, Teplá díra (30 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Olomouc:
Stavba je zdaleka viditelnou dominantou celého okresu Olomouc. Nachází se v areálu Premonstrátského probošství. První kaple byla postavena v roce 1629, o padesát let později tu už stál mnohem větší kostel, ke kterému každý rok v rámci poutí chodilo více než 50 tisíc lidí. Později počet poutníků vystoupal až na 130 tisíc ročně. V září roku 1732 se uskutečnily v bazilice dvě velké barokní slavnosti. První z nich byla připomínka 100 let od vzniku poutního místa. Za čtrnáct dní pak následovala korunovační slavnost Madony svatokopecké. Při této příležitosti se na Svatý Kopeček dostaly také relikvie14. římského papeže svatého Viktora, které jsou do dnešního dne součástí jižního barokního oltáře. 21. května 1995 navštívil Svatý Kopeček papež Jan Pavel II. a předal tu kostelu čestný titul „bazilika minor“.
Poloha: 49.6291400N, 17.3381706E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Svatý Kopeček, bazilika (300 m)
Vlaková zastávka: Bystrovany (4 km)
GALERIE: POUTNÍ CENTRUM SVATÝ KOPEČEK
★★★★★ - Národní kulturní památka Premonstrátský klášter Hradisko, Olomouc:
Podle evropských architektů jedna z deseti nejhodnotnějších barokních staveb ve střední Evropě. Klášter byl založen už v roce 1078 knížetem Otou I. Sličným a jeho ženou Eufémií Uherskou. Jenže místní nepodložené legendy jdou ještě dále. Údajně zde v roce 1030 český kníže Břetislav poté, co unesl Jitku ze svinibrodského kláštera, nechal postavit hrad, kde spolu žili. Zda je to pravda či není, to nepotvrdily, ale ani nevyvrátily četné archeologické průzkumy. Ale vraťme se k založení kláštera v roce 1078. Nejprve tu působili benediktíni z Břevnova, ti pak byli nahrazeni premonstráty. V roce 1659 ho zbořili Švédové a po třicetileté válce začala výstavba nového kláštera v barokním slohu. V 1790 byl klášter zrušen a připadl armádě. Nejprve zde bylo skladiště, pak zajatecký tábor francouzských vojáků a od roku 1802 do současnosti zde sídlí nejstarší česká vojenská nemocnice. Nádherné vnitřní prostory, na kterých jsou nejcennější nástěnné malby a štuková výzdoba, si lze prohlédnout, je však nutné kontaktovat olomoucké informační centrum. Ohromující dojem zde vyvolávají sousoší a reliéfy v hlavním slavnostním sále, které vytvořil Josef A. Winterhalder. Na nádvoří je velká Saturnova kašna. K budově kláštera je na východní straně přisazený Kostel Svatého Štěpána prvomučedníka. Je v barokním slohu, má půdorys elipsy a střechu zakončenou malým sanktusníkem. V letech 1923-30 zde působil jako přednosta oddělení spisovatel Jaroslav Durych, který vzpomínkám na toto působení věnoval knihu Bloudění. Od roku 1925 zde vykonával Durych také funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice.
Poloha: 49.6056606N, 17.2651247E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klášterní Hradisko (240 m)
Vlaková zastávka: Olomouc hlavní nádraží (2 km)
★ - Vila Jiřího Wolkera, Olomouc:
Architektonicky dost nezajímavý je dům čp. 10 v ulici Krejčího. Přesto se jedná o kulturní památku, protože jde budovu, kde tvořil Jiří Wolker. Místo popisuje ve své lyricko-epické básni Svatý Kopeček. Budova je uváděna jako Vila Jiřího Wolkera, ale to není správná informace, protože šlo o dům jeho babičky Anežky Skládalové a Jiří Wolker tu až do svých 20 let trávil prázdniny.
Poloha: 49.6308861N, 17.3387661E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Svatý Kopeček, bazilika (340 m)
Vlaková zastávka: Bystrovany (4,2 km)
★ - Vila Bohumíra Dvorského, Olomouc:
Najdeme ji v Dvorského ulici na Svatém Kopečku. Jedná se o vilu malíře Bohumíra Dvorského, který se sem přestěhoval na začátku války z rodného německého Slezska. U svého přítele ze studií architekta Karla Dudycha si objednal plány pro dům s ateliérem. V přízemí je obývací pokoj, jídelna a malířův ateliér. V prvním patře galerie, ze které se vyjde do patra druhého, kde jsou ložnice s výhledem na město Olomouc. Zajímavostí objektu je jeho zapuštění do svažitého terénu a dvě na sebe kolmé nesymetrické sedlové střechy. Vila se do dnešních dnů dochovala v původním stavu včetně vnitřního vybavení.
Poloha: 49.6253831N, 17.3392044E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Svatý Kopeček, bazilika (0,5 km)
Vlaková zastávka: Bystrovany (3,5 km)
★ - Rodný domek Karla Svolinského, Olomouc:
Český malíř a grafik si poprvé zakřičel na svět v kramářské boudě číslo 14. Dnes se jedná o prodejní stánky, ale na přelomu 19. a 20. století zde bydleli velmi chudí obyvatelé. Tyto kramářské boudy byly těsně nalepené na vnější stěnu Svatého Kopečku. Karel Svolinský se tu narodil 14. ledna 1896.
Poloha: 49.6290594N, 17.3387083E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Svatý Kopeček, bazilika (220 m)
Vlaková zastávka: Bystrovany (4 km)
Výlet 8: Cesta z Klášterního Hradiska historickou poutní alejí až na Svatý Kopeček (pěší)
Start: Olomouc, turistický rozcestník Klášterní Hradisko
Cíl: Olomouc, Vila Bohumíra Dvorského
Délka trasy: 11,1 km
Časová náročnost: 3 hodina 15 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet se soustřeďuje na nejsevernější části hanácké metropole. Jak Klášterní Hradisko s vojenskou nemocnicí, tak pochopitelně i Svatý Kopeček mnoho lidí zná, jen málokdo však ví, že dřív tyto lokalita spojovala historická poutní alej. Pozvolna se vrací do krajiny a vy si její některé části můžete projít. Při výletu vyšplháte nahoru 176 metrů, sestoupíte jen 31 metrů. Nejnižším bodem je přechod Řeky Moravy u Klášterního Hradiska, což je 209 metrů nad mořem. Nejvyšší bod je 385 metrů, nadmořská poloha samotné bazilika Navštívení Panny Marie.
Vhodnost: Výlet hravě zvládnou všechny věkové i výkonnostní kategorie. Navíc se celá trasa výletu odehrává v dosahu městské hromadné dopravy. To vše mluví pro to, aby byl zařazen do prvního, nejméně náročného koše.
Zastávky:
Olomouc, Národní kulturní památka Premonstrátský klášter Hradisko (0,2 km) – Olomouc, Černovírské slatiniště (4,2 km) – Olomouc, Kostel svaté Barbory (6km) – Samotišky, Poutní alej na Svatý Kopeček s šesti zachovalými cennými toskánskými sloupy (9,2 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Bazilika minor Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku (9,8 km) – Olomouc, Vila Jiřího Wolkera (10,1 km) – Olomouc, Rodný domek Karla Svolinského (10,4 km) – Olomouc, Vila Josefa Andera (10,5 km) – Vila Bohumíra Dvorského (10,9 km)
★★★ - Památník pobytu Římanů, Olomouc:
Je to betonová replika římského milníku. V těchto místech stál opevněný tábor Římanů. Jde o nejsevernější stopy jejich působení na našem území a vůbec v celé střední Evropě. Archeologové objevili zbytky římského tábora až v roce 2001 v lokalitě dnešní Římské ulice, a to před zahájením stavby domů v této ulici. Místo nálezu je vzdálené zhruba 200 metrů od památníku. Šlo o zbytky dočasného římského opevněného tábora, který měl za úkol kontrolovat cesty a brod přes řeku Moravu. Postaven byl v době markomanských válek, tedy kolem roku 180 n. l. Do té doby historici neměli vůbec tušení, že se Římané dostali při svých výbojích až do Olomouce. Do té doby se tvrdilo, že nejsevernějším místem, kam se ve střední Evropě dostali římské legie byl Trenčín.
Poloha: 49.5957672N, 17.2156836E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Neředín, krematorium (110 m)
Vlaková zastávka: Olomouc-Hejčín (2,1 km)
★★★ - Kaple svatých Cyrila a Metoděje, Příkazy:
Kaple připomínající slovanskou rotundu vznikla podle projektu brněnského architekta Göttlichera a byla vysvěcena 7. listopadu 1926. Kaple je zasvěcená slovanským věrozvěstům, ale zároveň připomíná oběti obou světových válek. V roce 1992 prošla náročnou rekonstrukcí. Další zajímavou stavební památkou v obci je takzvaný Kubistický altán. Ten však leží na soukromém pozemku.
Poloha: 49.6447169N, 17.1439439E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Příkazy, Pomník padlým (0,7 km)
Vlaková zastávka: Příkazy (0,9 km)
★★ - Vila Stanislava Nakládala, Olomouc:
Nejcennější funkcionalistická stavba v Olomouci pocházející z roku 1936. Jejím autorem je architekt Lubomír Šlapeta a patřila Stanislavu Nakládalovi, obchodníkovi se sladem. Patří k typu tzv. bílých, jednoduchých a luxusních vil. Zůstalo zachováno i vnitřní vybavení. Vila je přístupná veřejnosti, nachází se v ní totiž zdravotnická ordinace.
Poloha: 49.5904989N, 17.2417383E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Výstaviště Flora (430 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,5 km)
★ - Vila Františky Lipčíkové, Olomouc:
Jedna z mála kubistických staveb na Moravě. Přitom stavba nevznikla přímo jako kubistický dům, ale šlo o kubistickou přestavbu dvou řadových domů. Dům patřil vdově po přerovském advokátovi Augustu Lupčíkovi Františce, která prodala zámeček v Loučce po smrti manžela Tomáši Baťovi, a tak potřebovala nový domov. Architektem budovy je Rudolf Stockar.
Poloha: 49.5764258N, 17.2370325E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Olomouc, Pionýrská (0,6 km)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,8 km)
★ - Věžový vodojem Tabulový vrch, Olomouc:
Architekti Brauner a Domes zkombinovali věžový dům a vodojem. V roce 1973 byla vystavena 63 metrů vysoká budova. Má 13 pater a nad nimi jsou ještě dvě železobetonové nádrže na tisíc kubíků vody. Dodnes je vodojem funkční.
Poloha: 49.5789586N, 17.2299958E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nová Ulice (240 m)
Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (1,9 km)
Comments