top of page

OLOMOUC - II. ČÁST


Lokalitě Olomouckého hradu jasně dominuje katedrála svatého Václava s nejvyšší moravskou kostelní věží a druhou nejvyšší věží v České republice
Lokalitě Olomouckého hradu jasně dominuje katedrála svatého Václava s nejvyšší moravskou kostelní věží a druhou nejvyšší věží v České republice

★★★★★ - Národní kulturní památka Olomoucký hrad, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Jedna z historicky nejcennějších lokalit České republiky. Nachází se na Václavském či Dómském pahorku. V místě byl roku 1306 zavražděn český král Václav III. Mnohokrát tato lokalita vstoupila do historie a ovlivňovala české dějiny.

Poloha: 49.5980867N, 17.2624653E

Parkoviště: v přílehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (350 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


Interiér katedrály svatého Václava v Olomouci je vyveden ve světlejších barvách; důsledek novogotické přestavby z 19. století
Interiér katedrály svatého Václava v Olomouci je vyveden ve světlejších barvách; důsledek novogotické přestavby z 19. století

★★★★★ - Katedrála svatého Václava (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Sídelní katedrála olomoucké arcidiecéze. Původně tu stála románská bazilika, která byla vysvěcena roku 1131 Jindřichem Zdíkem, což byl syn kronikáře Kosmy. Základní kámen byl položen knížetem Svatoplukem Olomouckým už v roce 1107. Velkou stavební změnu zažila katedrála po roce 1803. Tehdy do ní uhodil blesk a zapálil tři její průčelní věže. Místo nich pak byla vybudována věž jediná, která stojí na základě říms shořelých věží. Na konci 19. století prošla stavba náročnou neogotickou úpravou. Hlavní věž katedrály dosahuje výšky 100,65 metrů a je druhou nejvyšší kostelní věží v naší zemi a nejvyšší moravskou věží. V katedrále je také největší moravský a druhý největší zvon v České republice, který se jmenuje svatý Václav. Uvnitř dómu najdeme mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. V kryptě jsou uloženy ostatky místních biskupů a arcibiskupů, ale je tu uloženo i srdce rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Celý kostel je vyzdoben freskami Jana Kryštofa Handkeho. Součástí katedrály jsou i čtyři vnitřní kaple. V Kapli svatého Jana Křtitele odpočívají ostatky posledních tří kardinálů. Loretánská kapla pochází ze 14. století a najdeme zde sochu černé Madonny z italské Lorety. Za zmínku stojí i zlatem a stříbrem vykládaný svatostánek. Kaple svatého Stanislava je jednou ze stěžejních staveb české renesance. Vrcholným uměleckým předmětem je portál s tepanou bronzovou mříží a plastickou výzdobou, která vznikla pod rukama norimberských mistrů na konci 16. století. Poslední chórová kaple svatých Cyrila a Metoděje se pyšní třemi cennými předměty. První z nich je oltář z italského mramoru, druhou kamenný gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky, který pochází ze zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. A ještě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které pocházejí z druhé poloviny 15. století a byly v původním biskupském kostele sv. Petra na Předhradí.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)

GALERIE: CENTRUM MORAVSKÉHO URČENÍ


Vstupní schodiště Arcibiskupského paláce
Vstupní schodiště Arcibiskupského paláce

★★★★★ - Arcibiskupský palác, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Nejrozsáhlejší budova v Olomouci. Je sídlem arcibiskupa, ten v něm ale už nebydlí. Nebýt totální devastace ze strany švédských vojsk, asi by těžko vyrostla tato barokní perla. Červený kohout budově škodil po třicetileté válce ještě dvakrát, velký požár zažil palác v letech 1661 a 1904. Teprve v roce 2011 byl otevřen veřejnosti. Jedná se o budovu, kterou procházely nejen české dějiny. Navštívila ho Marie Terezie, která v roce 1777 povýšila místní biskupství na arcibiskupství. 2. prosince 1848 zde abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn dosedl František Josef I. Stalo se tak v Trůnním či Audienčním sále. Ve Vídni tehdy nebylo bezpečno, probíhala tam revoluce, a tak se celý dvůr přesunul do Olomouce. Paradoxem je, že trůn, který najdete v Trůnním sále není ten, na kterém seděl až do května 1849 František Josef I., ale jedná se o trůn dovezený ze zámku Jánský vrch. Trůn Františka Josefa I. dnes uvidíte při prohlídce v Červeném salónku. Už o dva roky později zde byla podepsána takzvaná Olomoucká punktace, což byla mírová dohoda mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem. V roce 1947 zde v Zeleném salonku přespal prezident Eduard Beneš, když se zúčastnil obnovení místní Univerzity Palackého. V roce 1995 palác navštívil papež Jan Pavel II. a prezident Václav Havel u příležitosti svatořečení Jana Sarkandera. Naprosto nejhonosnějším sálem celého objektu je Slavnostní dvorana, která okouzlí svoji výzdobou každého návštěvníka. V Červeném salonku přespávala při své návštěvě Olomouce Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. A také se tu sešel císař František II. s ruským carem Alexandrem I., aby projednali strategii proti Napoleonovi před bitvou u Slavkova.

Poloha: 49.5957278N, 17.2608881E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (130 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1,5 km)


GALERIE: PÝCHA OLOMOUCKÉ ARCIDIECÉZE


Nejstarší část NKP Olomoucký hrad - takzvaný Biskupský nebo Zdíkův palác; budova nese naprosto ukázkové prvky románského slohu; bohužel je katedrálou velmi zastíněna
Nejstarší část NKP Olomoucký hrad - Biskupský (Zdíkův) palác; budova nese ukázkové prvky románského slohu; bohužel je katedrálou velmi zastíněna

★★★★★ - Zdíkův (Přemyslovský nebo Biskupský) palác (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jde o jediný románský palác ve střední Evropě. Založen byl ve 30. letech 12. století a nechal jej postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík. Dnes už zbylo jen torzo. Budova je velmi ovlivněna cizími stavebními vlivy, zvláště německými a italskými. Architektonicky palác připomíná porýnskou falc. Zachovaly se zbytky románského paláce se sdruženými okny, můžeme obdivovat gotickou křížovou chodbu s nástěnnými malbami a gotickou kapli sv. Jana Křtitele s freskami. Poslední zachovanou součástí paláce je rajský dvůr se studnou. Zdíkův palác byl vlastně společným obydlím olomoucké kapituly, to znamená hlavních představitelů olomoucké diecéze. Svůj význam ztratila, když si každý z hodnostářů založil vlastní sídlo. V tu dobu byla do paláce přesunuta katedrální škola. Žáci byli ale zlobiví a do stěn ryli svými písatky nápisy – tvořili předchůdce dnešních graffitti.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


Budova Kapitulního děkanství je místem, kde byl Václav III. zavražděn; při přestavbě v 19. století vznikla  Krvavá pavlač; jedná se o místo, kde k vraždě došlo, pochopitelně v době vraždy šlo o uzavřenou místnost
V Kapitulním děkanství byl Václav III. zavražděn; přestavbou v 19. století vznikla Krvavá pavlač; v době vraždy šlo ale o uzavřenou místnost

★★★★★ - Kapitulní děkanství (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Místo vraždy posledního českého Přemyslovce, krále Václava III. Ten byl zavražděn 4. srpna 1306. V 16. století dochází k velké renesanční přestavbě a když o něco později definitivně Olomoucký hrad ztrácí svůj vedoucí historický význam v dějinách českého státu spojují se tři samostatné části do jediného stavebního celku. Budova je pak upravována barokně a v 19. století je postavena takzvaná Krvavá pavlač, na kterou je umístěna pamětní deska připomínající vraždu českého krále. Tato budova stála za smrtí jednoho velkého člověka, zachránila ale život druhému. Zde byl v roce 1767 ubytován půl roku Wolfgang Amadeus Mozart, když se při útěku ze Salzburgu nakazil černými neštovicemi. Bylo mu tehdy jedenáct a v budově ho nechal a lékařské služby mu poskytl tehdejší vikář Leopold Podstatský. V budově je dnes Arcidiecézní muzeum.

Poloha: 49.5982075N, 17.2617892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)

Deska na Kapitulním děkanství napovídá, že génius Mozart vděčí zdejší budově za záchranu života; v roce 1767 ho tu zdejší vikář Leopold Podstatský léčil půl rok z černých nešťovic, kterými se nakazil v Salcburgu
Mozart vděčí budově za záchranu života; v roce 1767 ho vikář Leopold Podstatský léčil půl roku z černých nešťovic

Nejstarší moravská kupolovitá stavba - kostel svatého Michala v Olomouci - při pohledu z Univerzitní ulice
Nejstarší moravská kupolovitá stavba - kostel svatého Michala v Olomouci - při pohledu z Univerzitní ulice

★★★★ - Kostel svatého Michala, Olomouc:

Jedná se o nejstarší kopulovou stavbu na Moravě. Zasloužil se o ní při barokní přestavbě v roce 1707 Giovanni Pietro Tencalla, který postavil i baziliku na nedalekém Svatém kopečku. Původní kostel tu stál ale už od 13. století. Kostel byl součástí dominikánského kláštera Součástí kostela jsou i další dvě kaple.

Poloha: 49.5938167N, 17.2543233E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: KOSTEL SVATÉHO MICHALA


Při pohledu z parku pod hradbami je dobře patrná kaple svaté Barbory a Zdíkovský palác
Při pohledu z parku pod hradbami je dobře patrná kaple svaté Barbory a Zdíkovský palác

★★★★ - Kaple svaté Barbory (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Barokní kaple vznikla v nejvyšším patře románské okrouhlé věže. Původně šlo o samostatnou věž, která stála už v polovině 12. století. V době renesance byla součástí Kapitulního děkanství. V době baroka byla věž rozdělena do tří pater, z nichž jedno je podzemní. V tom nejvyšším byla zřízena prelátská kaple s bohatou výzdobou a krásnými malbami.

Poloha: 49.5982761N, 17.2622025E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Nejdůležitější relikvií uloženou v kostele svaté Anny v Olomouci je paže této světice
Nejdůležitější relikvií uloženou v kostele svaté Anny v Olomouci je paže této světice

★★★★ - Kostel svaté Anny (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jednolodní manýristická budova s gotickým jádrem. Pochází z roku 1268; s termínem Kostel či Kaple svaté Anny se setkáváme ale až po roce 1349, protože do té doby byla budova přestavována a upravována, aby byla vhodným místem pro relikvii paže svaté Anny. Nejvýznamnější je manýristická přestavba z doby mezi vrcholnou renesancí a počínajícím barokem. Na konci 19. století byla sousední katedrála svatého Václava přestavována v neogotickém stylu a muselo dojít ke zkrácení kostela o jedno vnitřní pole.

Poloha: 49.5981289N, 17.2621244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Kaple svatého Jana Sarkandera
Kaple svatého Jana Sarkandera

★★★★ - Kaple svatého Jana Sarkandera, Olomouc:

Novobarokní stavba, která vznikla na místě bývalé mučírny, kde zemřel v roce 1620 svatý Jan Sarkander. Tato postava moravského katolické kněze stále ještě dokáže rozpoutat vášně mezi českými katolíky a protestanty. Sarkandera blahořečil v roce 1860 papež Pius IX, svatořečil ho pak v roce 1995 Jan Pavel II. Dodnes se uvnitř kaple zachovaly mučící nástroje, kterými byl Sarkander před smrtí mučen. Vidět je můžeme ve skleněné vitríně.

Poloha: 49.5945611N, 17.2543556E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (260 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: POUTNÍ MÍSTO HLAVNÍ MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ OSOBY


Kaple Panny Marie Ochranitelky na olomouckém Václavském pahorku byla postavena proto, aby byl do ní umístěn unikátní a mistrovský gotický reliéf ze zbořeného kostela Panny Marie na Předhradí; dnes je tu už jen replika
Kaple Panny Marie Ochranitelky byla postavena proto, aby byl do ní umístěn unikátní gotický reliéf ze zbořeného kostela Panny Marie na Předhradí

★★★ - Kaple Panny Marie Ochranitelky (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Drobná neorománská stavba pochází z roku 1860 a je součástí Olomouckého hradu. Postavil ji architekt Franz Kottas pro sádrovou kopii nejcennějšího olomouckého gotického reliéfu, který se nacházel nad vchodem do věže kostela Panny Marie na Předhradí. Tento významný kostel stával asi 400 metrů od olomouckého hradu a byl jednou z dominant města. Byl v něm původně pochován i Jan Sarkander. V roce 1758 byl ale kostel zrušen a dál se užíval jako skladiště, dokud nebyla zbořena v roce 1802 věž a o 37 let později celý kostel. Na jeho místě dnes stojí knihovna města Olomouce. Před tímto kostelem stával i velkolepý mariánský sloup, který byl převezen a dodnes stojí v obci Hůzová v olomouckém okrese. Nejcennější předmět zrušeného kostela – gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky byl pak umístěn právě do této kaple na olomouckém hradě. Zde byly původně i dvě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které se nacházely v dalším zbořeném kostele - svatého Petra na Předhradí. Dnes o jejich bývalé přítomnosti vypovídají jen prázdné výklenky. Při rekonstrukci v roce 1974 byly originály umístěny do katedrály svatého Václava.

Poloha: 49.5975225N, 17.2609942E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (110 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)

Kopie vzácného a výjimečného gotického reliéfu Panny Marie Ochranitelky; jedná se skutečně o mistrovské dílo svého stylu, které snese srovnání se světovou špičkovou gotické tvorby
Kopie vzácného a výjimečného gotického reliéfu Panny Marie Ochranitelky; mistrovské dílo svého stylu

Interiér olomouckého Kostela Panny Marie Sněžné
Interiér olomouckého Kostela Panny Marie Sněžné

★★★ - Kostel Panny Marie Sněžné, Olomouc:

Stavba byla dokončena v roce 1719 jako součást tehdejšího minoritského kláštera. Významný malíř, po kterém najdeme v Olomouci řadu památek, Jan Kryštof Handke věnoval výzdobě tohoto kostela dlouhých 24 let. Patenty císaře Josefa II. ale zdejší klášter zrušily a samotný kostel pak začal sloužit věřícím znovu až v roce 1910.

Poloha: 49.5955106N, 17.2564033E

Parkoviště: v místě Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,5 km)


GALERIE: KOSTEL PANNY MARIE SNĚZNÉ


Dům U Zlaté Štiky v Olomouci
Dům U Zlaté Štiky v Olomouci

★★ - Dům U Zlaté Štiky, Olomouc:

Dům má gotické sklepení, renesanční přízemí a barokní fasádu. Jeho zajímavostí ale je, že tu v době olomouckého působení žil hudební skladatel Gustav Mahler. Tehdy spolupracoval s místním divadlem.

Poloha: 49.5941244N, 17.2528722E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Svatého Mořice (280 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)


Chrám svatého Gorazda v Olomouci je katedrálním chrámem celé olomoucko-brněnské eparchie
Chrám svatého Gorazda v Olomouci je katedrálním chrámem celé olomoucko-brněnské eparchie

★★ Chrám svatého Gorazda, Olomouc:

Jeden z nejzajímavějších pravoslavných chrámů v České republice. Kostel vychází ze slohu byzantizující architektury ruské provenience. Stavba je velmi členitá, ale překvapivě symetrická. Vrcholí osmibokou věží, na které je posazena zlacená báň s křížem. Návrh vzešel od ukrajinského návrháře žijícího v Čechách Vsevoloda Kolomackého. Lepší datum k vysvěcení si ale budova nemohla přát. Byla dána do užívání 29. května 1939, krátce poté co zemi obsadili Němci, už v roce 1942 byl chrám zavřen a sloužil jako skladiště. V roce 1950 se mu ale vrátila dřívější sláva, protože se stal katedrálním chrámem olomoucko-brněnské eparchie.

Poloha: 49.5907731N, 17.2774453E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hlavní nádraží (160 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (320 m)


Židovská brána přiléhající ke Kapli Božího těla v Olomouci
Židovská brána přiléhající ke Kapli Božího těla v Olomouci

★★ - Kaple Božího těla, Olomouc:

Vyrostla na místě bývalé židovské synagogy. Od roku 1566 ji spravovali jezuité, kteří zde založili i univerzitu. Za její krásou stojí barokní přestavba ze 17. století. Strop kaple pokrývá freska Jana Kryštofa Handkeho, která zobrazuje vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary v roce 1241. Dnes se zde konají koncerty a svatební obřady.

Poloha: 49.5952422N, 17.2556536E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (150 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,4 km)


Budova Regionálního centra v Olomouci
Budova Regionálního centra v Olomouci

★★ - Vyhlídka z budovy Regionálního centra, Olomouc:

V těsné blízkosti olomouckého hlavního nádraží vyrostlo v roce 2003 osmnáctiposchoďové Regionální centrum. To nabízí pomocnou ruku firmám, aby se prosadili na jiných odbytištích. Návštěvníkům nabízí budova z vyhlídky v 18. patře zajímavý výhled na celé město Olomouc i na okolní obce. Před budovou najdeme hrající fontánu, která každou hodinu hraje jednu z velkých melodií vážné muziky a k tomu se pohybují vodní sloupce.

Poloha: 49.5907731N, 17.2774453E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hlavní nádraží (160 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (320 m)


GALERIE: OLOMOUC Z VÝŠKY


Bronzový model Hradské brány
Bronzový model Hradské brány

 - Bronzový model Hradské brány, Olomouc:

Najdeme ho na malém náměstíčku, které vzniklo na křižovatce ulic 1. máje a Komenského. Hradská brána byla součástí Olomouckého hradu až do roku 1876. Byla zbořena, protože bránila dalšímu rozvoji města.

Poloha: 49.5969228N, 17.2624464E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (50 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1,3 km)


Budova bývalé dobytčí tržnice v Olomouci
Budova bývalé dobytčí tržnice v Olomouci

 - Budova bývalé dobytčí tržnice, Olomouc:

Technická památka z konce 19. století. Rozlehlá aukční hala zprostředkovávala obchodování se skotem z celé oblasti Hané. Dnes budova, ze které zůstaly neporušeny jen historizující prvky na fasádě a obloukové zastřešení, slouží jako obchodní dům.

Poloha: 49.5991214N, 17.2735561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Na Špici (70 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (0,9 km)


Detail evangelického kostela v Olomouci
Detail evangelického kostela v Olomouci

 - Evangelický kostel, Olomouc:

Najdeme ho v Blahoslavově ulici. O jeho projekt se zasloužil jeden z nejvýznamnějších architektů evangelických kostelů v České republice Otto Kuhlmann z Charlottenburgu. Kostel měl být vysvěcen v roce 1915, k 500. výročí Husovy smrti. Události I. světové války ale stavbu zastavily, a ta se pak dostala do nepříjemné situace, když na pozastavené stavbě začalo hnít dřevěné lešení. Slavnostní posvěcení stavby se tak přesunulo až na 4. červenec 1920. V roce 1988 se uskutečnila velmi zajímavá, střídmá, ale přesto efektní přestavba vnitřních prostor.

Poloha: 49.5967100N, 17.2670264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Žižkovo náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1 km)

Výlet 2: Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – východní část (pěší)


Start: Olomouc, Informační centrum města Olomouc – Horní náměstí

Cíl: Olomouc, Vyhlídka z 18. patra budovy Regionálního centra

Délka trasy: 4,1 km

Časová náročnost: 1 hodina 10 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet představuje jednu polovinu nejzajímavějších památek, které najdeme v krajském městě Olomouc. Čas, který spojuje projití všech nabízených lokalit, je krátký. Trasa se dá projít skutečně za hodinu a půl, pokud ale poctivě všechny lokality navštívíte, připravte se na to, že se bude jednat o celodenní výlet. Během výletu vyšplháte jen 13 metrů nahoru a 23 metrů dolů. Nejvyšší bod výletu je 232 metrů nad mořem, a to je lokalita kostela svatého Michala. Přechod řeky Moravy ve výšce 209 metrů nad mořem je nejnižším bodem.

Vhodnost: Výlet zaujme podle mého názoru všechny věkové kategorie a také pro všechny věkové kategorie je připraven. Je na nejnižším stupni náročnosti.


Zastávky:

Olomouc, Dům U Zlaté štiky (0,2 km) – Olomouc, Kaple svatého Jana Sarkandera (0,3 km) – Olomouc, Kostel svatého Michala (0,4 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Vila Primavesi (0,5 km) – Olomouc, Kaple Božího těla (0,6 km) – Olomouc, Kostel Panny Marie Sněžné (0,7 km) – Olomouc, Arcibiskupský palác (1,2 km) – Olomouc, Národní kulturní památka Olomoucký hrad (1,4 km) - Olomouc, Kaple Panny Marie Opatrovnice (1,6 km) – Olomouc, Kapitulní děkanství (Arcidiecézní muzeum) (1,6 km) – Olomouc, Kaple svaté Barbory (1,7 km) – Olomouc, Kostel svaté Anny (1,8 km) – Olomouc, Katedrála svatého Václava (1,9 km) – Olomouc, Zdíkův (Přemyslovský nebo Biskupský) palác (2 km) – Olomouc, Bronzový model Hradské brány (2,2 km) – Olomouc, Evangelický kostel (2,4 km) – Olomouc, Chrám svatého Gorazda (2,5 km) – Olomouc, Bývalá budova dobytčí tržnice (2,9 km) – Olomouc, Vyhlídka z Regionálního centra (4,1 km)

Křehká krása Parkánových zahrad v Olomouci
Křehká krása Parkánových zahrad v Olomouci

★★★★ - Parkánové (hradební) zahrady, Olomouc:

Pýcha historického jádra Olomouce. Vznikly na Petrském návrší na městských hradbách. Jedná se o terasovité zahrady, které byly původně privátními zahradami kanovnických rezidencí a minoritského kláštera.

Poloha: 49.5943722N, 17.2604606E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc, Hlavní nádraží (1,6 km)


GALERIE: TERASOVITÉ ZAHRADY


Rosárium Botanické zahrady Olomouc
Rosárium Botanické zahrady Olomouc

★★★ - Botanická zahrada, Olomouc:

Zabírá téměř 8 hektarů a klikatí se podél Mlýnského potoka pod hradbami. Její součástí je i alpinium, které je umístěné přímo na pevnostním valu. Unikátem je pak rozárium s několika stovkami odrůd růží z celého světa. Slabozrací či slepí návštěvníci ocení i smyslovou zahradu pro nevidomé.

Poloha: 49.5933414N, 17.2591794E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: 17. listopadu (0,5 km)

Vlaková zastávka: Olomouc, Smetanovy sady (1,4 km)


Olomoucké hradby pohledem z Bezručových sadů
Olomoucké hradby pohledem z Bezručových sadů

★★★ - Bezručovy sady, Olomouc:

Jedná se o nejmladší z olomouckých parků, pojatý v anglickém romantickém stylu. Vznikl pod hradbami historického jádra, právě hradby a skály mu dodávají na romantice. Definitivní podobu získal až v roce 1949, kdy byly zrušeny seminární zahrady patřící ke kostelu svatého Michala a byly začleněny do jednoho velkého sadu. Součástí parku je i dřevěná zvonička ze začátku 20. století, která byla přenesena do Olomouce z Pavloviček. Zajímavou stavbou je i litinový hudební altán. V parku najdeme také čtyři barokní sochy Herkulů a pomník Petra Bezruče.

Poloha: 49.5946722N, 17.2572522E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,2 km)

Trs violek vonných
Trs violek vonných

Největší olomoucký strom - Rudolfův dub
Největší olomoucký strom - Rudolfův dub

★★★ - Rudolfův dub, Olomouc:

Největší olomoucký strom. Najdeme ho ve Smetanových sadech a jeho stáří je odhadováno na 250 let. Obvod kmene má 662 centimetrů a výška 29 metrů. Jméno získal strom po zakladateli zdejšího parku – arcibiskupovi Rudolfu Janu Habsburském.

Poloha: 49.5891294N, 17.2484733E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Výstaviště Flora (270 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (460 m)

Olomoucký strom III. milénia najdeme ve Smetanových sadech
Olomoucký strom III. milénia najdeme ve Smetanových sadech

Sousoší Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech
Sousoší Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech

★★ - Památník Bedřicha Smetany, Olomouc:

Velmi zajímavá pískovcová skulptura, kterou vytvořil sochař Rudolf Březa a architekt Josef Štěpánek. Kromě samotného autora jsou tu i další postavy, které alegoricky zpodobňují jeho nejslavnější díla. Pomník vznikl už v roce 1925, na toto místo do Smetanových sadů byl přesunut v roce 1967.

Poloha: 49.5868053N, 17.2538097E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (130 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (270 m)






Když vykvetou sněženky je se zimou už pro tentokrát skutečně amen
Když vykvetou sněženky je se zimou už pro tentokrát skutečně amen

Vila na sile manželů Králíkových v Olomouci
Vila na sile manželů Králíkových v Olomouci

★★ - Vila na sile manželů Králíkových, Olomouc:

Extravagantní dům vznikl v letech 2005-2007. Na střeše nevyužívaného olomouckého sila vyrostla vila jak z říše fantazie. Autory unikátního projektu jsou Tomáš Pejpek a Szymon Rozwalka. Jisté je, že v tomto domě nemusíte mít strach, že vám někdo kouká do okna.

Poloha: 49.5874619N, 17.2555050E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Olomouc, Tržnice, plocha (120 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy Sady (300 m)


Litovelská branka na kraji Čechových sadů
Litovelská branka na kraji Čechových sadů

★★ - Čechovy sady, Olomouc:

Vznikly jako stromořadí ve 30. letech 19. století. Prusko-rakouská válka alej zničila, a tak tu v roce 1882 vznikl na stejném místě krajinářský park podle návrhu Maxe Machánka. Součástí je plastika Boženy Němcové, pomník Rudé armády, ale i Litovelská branka, která tvoří vstup do parku a na místo byla přesunuta z dnešního náměstí Hrdinů v roce 1898. Poloha: 49.5928900N, 17.2448658E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí hrdinů (250 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,7 km)

Ladoňky, které vyrazily ze zeleného trávníku a nemohly se dočkat jara
Ladoňky, které vyrazily ze zeleného trávníku a nemohly se dočkat jara

V Jihoslovanském mauzoleu jsou uloženy ostatky 1188 vojáků ze zemí dnes již neexistující Jugoslávie, kteří zemřeli v první světové válce
V Jihoslovanském mauzoleu jsou uloženy ostatky 1188 vojáků ze zemí dnes již neexistující Jugoslávie, kteří zemřeli v první světové válce

★★ - Jihoslovanské mauzoleum, Olomouc:

Nejdominantnější budova Bezručových sadů postavená ve stylu neoklasicismu připomínající antický chrám. Uvnitř jsou uloženy ostatky zhruba 1200 jugoslávských vojáků, kteří padli v I. světové válce na československém území nebo zemřeli ve vojenské nemocnici v Olomouci. Památník byl postaven v roce 1926. Podobné stavby vznikly i v Jindřichovicích na Sokolovsku, v Praze a v Trenčíně. Budova byla předmětem sporu, protože v době socialismu byla vlastníkem Federativní republika Jugoslávie. S jejím zánikem byly nejasné vlastnické podmínky, a tak v roce 2015 rozhodl soud o tom, že budova přejde do vlastnictví města, které pak provedlo výraznou rekonstrukci. Uvnitř se nachází přístupná kostnice.

Poloha: 49.5946750N, 17.2566903E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (0,5 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)


Budova Oranžerie stávala kdysi ve Velké Bystřici, do Olomouce byla převezena v 19. století
Budova Oranžerie stávala kdysi ve Velké Bystřici, do Olomouce byla převezena v 19. století

★★ - Oranžerie, Olomouc:

Budova oranžerie stávala původně v nedalekém městě Velká Bystřice. Do Olomouce byla převezena v roce 1886. Sbírka exotických rostlin v ní byla k vidění až do roku 1927. Jako typická ukázka historizující zahradní architektury byla vyhlášení kulturní památkou; po rekonstrukci je využívána jako společenský a výstavní prostor. Nedaleko odsud najdete i zajímavou litinovou budovu hudebního pavilonu.

Poloha: 49.5870033N, 17.2514828E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (300 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (440 m)

Krokusy a prvosenky v jarní kompozici
Krokusy a prvosenky v jarní kompozici

Památník Rudé armády v Čechových sadech v Olomouci
Památník Rudé armády v Čechových sadech v Olomouci

★★ - Památník Rudé Armády, Olomouc:

První dílo socialistického realismu v Československu. Pomník byl odhalen 15. července 1945, tedy 68 dní po konci války. Autorem je Jaroslav Kovář mladší. Architekt se nechal inspirovat barokním sloupem Nejsvětější Trojice na olomouckém Horním náměstí. Na vrchol však posadil rudou pěticípou hvězdu, která v dřívějších dobách svítila rudým neonem. Původně bylo plánováno, že pomník bude umístěn na třídě Svobody v místě, kde stojí Červený kostel. V Olomouci najdeme tento pomník ještě jednou. Ve zmenšeném měřítku na něj narazíme v okrajové části Olomouce v Chomoutově.

Poloha: 49.5907039N, 17.2468681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Výstaviště Flora (200 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Nová Ulice (0,5 km)

Čemeřice se rády protáhnou už v lednu závějí sněhu
Čemeřice se rády protáhnou už v lednu závějí sněhu

Čemeřice se rády protáhnou už v lednu závějí sněhu
Vila Otto Zweiga

★★ - Vila Otto Zweiga, Olomouc:

Učebnice pozdního architektonického historismu. Původně patřil pozemek manželům Konstandtovým, kteří si zde chtěli v roce 1919 nechat postavit vilu, která měla nést antické prvky a na které měl spolupracovat slavný architekt Adolf Loos. Jenže ani po devíti letech jednání se se stavbou nepokročilo, a tak v roce 1928 prodali pozemek židovskému sladovníkovi Ottovi Zweigovi. Ten požádal o výstavbu vídeňského architekta Franze Kuhna a v roce 1931 se do vily Zweigovi stěhovali. Konec příběhu je smutný. 15. května 1942 zabírá vilu Hitlerjugend, v červenci stejného roku jsou manželé Zweigovi transportováni do Terezína a jejich cesta pokračuje 15. října 1942 do polské Treblinky. Tady oba umírají.

Poloha: 49.5925500N, 17.2459817E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Hrdinů (220 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – město (0,6 km)


Korunní pevnůstka byla vlastně mezibodem při obraně města mezi městskými hradbami a forty, které ležely za hranicemi města
Korunní pevnůstka byla vlastně mezibodem při obraně města mezi městskými hradbami a forty, které ležely za hranicemi města

★★ - Korunní pevnůstka, Olomouc:

Jednalo se o bastiónovou pevnost, která byla dokončena v roce 1756. V areálu se dochovala barokní prachárna, dělostřelecké sklady a torzo empírové strážnice, která lehla popelem. Dnes je areál upraven na společenské a kulturní prostory.

Poloha: 49.5924864N, 17.2582581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Envelopa (0,6 km)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1 km)

Kontrast barokní a moderní podoby města - to je souboj staré prachárny a nového společenského centra v Olomouci
Kontrast barokní a moderní podoby města - to je souboj staré prachárny a nového společenského centra v Olomouci

Litinový hudební pavilon ve Smetanových sadech  a nové umění v podobě železné sochy Stvůra - to je podoba Smetanových sadů
Litinový hudební pavilon ve Smetanových sadech a nové umění v podobě železné sochy Stvůra - to je podoba Smetanových sadů

★★ - Smetanovy sady, Olomouc:

Osou tohoto parku je 700 metrů dlouhé Rudolfovo stromořadí. Jde o přísně seřezané lípy a jírovce, které tvoří základ nejstaršího parku v Olomouci, který byl založen v roce 1820. Najdete tu však ale i malebnou magnóliovou zahradu.

Poloha: 49.5885000N, 17.2498789E

Parkoviště: na kraji parku

Autobusová zastávka: Smetanovy Sady (480 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (0,6 km)

Odhodlaný strážce fontány ve Smetanových sadech
Odhodlaný strážce fontány ve Smetanových sadech

Metasekvoj tisovcovitá v Myslbekově ulici
Metasekvoj tisovcovitá v Myslbekově ulici

 - Metasekvoje na Nových sadech, Olomouc:

Jeden z největších exemplářů svého druhu u nás. Metasekvoje měří do výšky 25,5 metrů a obvod jejího kmene je 320 centimetrů. Najdeme ji v Myslbekově ulici.

Poloha: 49.5850606N, 17.2526831E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Smetanovy sady (30 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy Sady (200 m)


Michalský výpad v Olomouci je hranolová strážní věž pocházející z 18. století
Michalský výpad v Olomouci je hranolová strážní věž pocházející z 18. století

 - Michalský výpad, Olomouc:

Jedná se o strážní hranolovou věž z 18. století, která seděla na místních hradbách. Schodiště, které věží prochází slouží dnes jako spojnice mezi historickou částí města a Bezručovými sady.

Poloha: 49.5938100N, 17.2555303E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (360 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,2 km)

Petrklíče nebo chcete-li prvosenky jsou skutečně jedněmi z prvních poslů jara
Petrklíče nebo chcete-li prvosenky jsou skutečně jedněmi z prvních poslů jara

Výlet 3: Odpočinková procházka po zelených olomouckých parcích (pěší)


Start: Olomouc, tramvajová zastávka Žižkovo náměstí

Cíl: Olomouc, tramvajová zastávka Palackého

Délka trasy: 6 km

Časová náročnost: 1 hodina 45 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás seznamuje se třemi hlavními olomouckými parky, které mají velmi zajímavou historii, různé provedení a styly a spoustu zajímavých památek a pomníků. Jedná se o rovinatou trasu, při které vystoupáte jen 43 metrů do výšky a sestoupáte 39 metrů. Nejvyšším bodem je 225 metrů nad mořem, tedy lokalita, strážní věže Michelský výpad. Nejníže jen 210 metrů nad mořem pak budeme v Rozáriu.

Vhodnost: Naprosto nenáročná odpočinková procházka, vynikající a vhodná i pro rodiny s malými dětmi. Nejnižší první stupeň náročnosti.


Zastávky:

Olomouc, Bezručovy sady (0,3 km) – Olomouc, Parkánové zahrady (0,5 km) – Olomouc, Jihoslovanské mauzoleum (0,9 km) – Olomouc, Michalský výpad (1,1 km) – Olomouc, Zahrada smyslů (1,4 km) – Olomouc, Rozárium (2 km) – Olomouc, Korunní pevnůstka (2,7 km) – Olomouc, Vila na sile manželů Králíkových (3,5 km) – Olomouc, Metasekvoje na Nových Sadech (3,9 km) – Olomouc, Smetanovy sady (4,2 km) – Olomouc, Památník Bedřicha Smetany (4,2 km) – Olomouc, Historická budova oranžerie (4,4 km) – Olomouc, Hudební pavilon (4,5 km) – Olomouc, Rudolfův dub (4,8 km) – Olomouc, Čechovy sady (5,1 km) – Olomouc, Památník Rudé armády (5,2 km) – Olomouc, Vila Otto Zweiga (5,4 km) – Olomouc, Pomník Boženy Němcové (5,6 km) – Olomouc, Litovelská branka (5,8 km)




21 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

SLANÝ

VELVARY

Коментарі


bottom of page