Podbořansko bylo vždy oblastí, kde se střetávaly české zájmy se zájmy jiných států či vládnoucích klanů; vše začalo v 7. století, kdy se tu bojovalo mezi Čechy a Lučany
Toto město se také od roku 1923 mohlo pyšnit prvním pomníkem Vladimíra Iljiče Lenina na světě, který byl postaven mimo území Sovětského svazu; byl chráněn do roku 1993, pak byl rozebrán a dnes na jeho místě najdeme park
Podbořany (německy Podersam) jsou dnes domovem pro 6 400 obyvatel. Leží v centru úrodné nížiny, a proto se nemůžeme divit, že první obydlí zde našli lidé už v době kamenné. Což ostatně potvrzují mnohé archeologické nálezy.
Hradiště Rubín, které leží nedaleko od Podbořan, je jedním z míst, o kterém se uvažuje jako o bájném Wogastisburgu. Na něm se měla v letech 631 nebo 632 odehrát bájná bitva mezi vojsky kupce Sáma a králem Dagobertem. Každopádně je jisté, že zhruba v 6. století právě tady končilo území, nad kterým měli vládu kmeny Čechů. Dál se rozkládala země, které vládly kmeny Lučanů. Bylo nevyhnutelné, že mezi nimi dojde k válce. Ta se strhla údajně v 7. století našeho letopočtu a české barvy hájil Neklan, zatímco Lučanům vládl Vlastislav. Tato bitva je známá jako Bitva na Turském poli, ale zda k ní došlo u Turska ve středních Čechách či zda k ní vůbec došlo není známo.
Kronikář Václav Hájek z Libočan, který si ale více vymýšlel než sepisoval historii, ve své kronice uvádí, že za založením města stojí muž se jménem Rohovoc z rodu Vršovců. Ten prý utíkal před nepřátelskými Přemyslovci a v blízkosti hradiště Rubín založil podhradní domky. Z těch brzy vznikla osada Podhořany, jejíž jméno se v průběhu staletí ustálilo na dnešní podobě Podbořany.
Tady by Václavu Hájkovi z Libočan dali za pravdu jazykovědci, podle kterých se název Podhořany objevuje v historii poměrně dlouho, naposled v roce 1846.
První písemná zmínka o Podbořanech pochází z roku 1369. Tehdy tato oblast, ale i sousední Vroutek spadala pod správu benediktínského opatství v Postoloprtech. Jenže husitské nájezdy a vypálení kláštera znamenalo konec nadvlády. Roku 1426 přecházejí Podbořany do držení šlechtice Buriána z Gutštejna.
Už tehdy vedla přes Podbořany kupecká stezka směrem do Přísečnického průsmyku a dále do Saska. Zdejší lidé tak získali právo konat trhy, ale mohli obchodovat i se solí, která byla hlavní komoditou, která se dopravovala po stezce. Město stále zůstávalo v držení pánů z Gutštejna, což se odráží i v podobě dnešního městského znaku.
15. listopadu 1575 jsou Podbořany povýšeny mezi města, to tu ale už vládne Kryštof Šlik.
V té době jsou Podbořany ryze českým městem, které odolává poměrně úspěšně německému vlivu, který se čím dál tím víc prosazuje v okolí. Nic netrvá věčně a jasnou nadvládu získávají Němci po třicetileté válce. Na začátku 20. století je české zastoupení ve složení obyvatelstva sotva 20tiprocentní.
Když jsme zmiňovali třicetiletou válku, tak oficiálně se říká, že byla zahájena defenestrací z pražského hradu. Jedním z účastníků, kteří vylétli tehdy oknem byl i Jaroslav Bořita z Martinic. Ten se po nešťastné události z roku 1618 rozhodl pro pobyt na venkově a stal se majitelem panství v Morech, což je dnes část Podbořan. Lokalita Mory byla známá i léčivými prameny, které ale v dnešní době už neexistují.
V 18. století se začíná úspěšně rozšiřovat zdejší židovská komunita. Vrcholu dosáhne na konci 19. století, kdy je tu vybudována i novorománská synagoga. Jenže ta byla v době II. světové války vážně poničena nacisty a její zánik přišel po roce 1948, kdy na jejím místě vyrostly garáže.
19. století přineslo pro Podbořany i otevření těžby kaolinového pískovce přímo pod městem. Vzniklo tu třináct chodeb, dlouhých celkem 500 metrů. Kaolinový pískovec se využíval jako základní surovina pro keramickou výrobu. O další existenci podzemí se rozhodovalo na zasedání městského zastupitelstva v roce 2011. Město tehdy nechalo podzemí prozkoumat s otázkou, zda je možné z něj udělat turistickou atrakci. Odborníci to však nedoporučili. Podzemí bylo značně zchátralé a v lokalitě, kde jsou rodinné domy se už před tím stalo, že se do podzemí propadla nejen psí bouda s hafíkem uvnitř, ale dokonce i ložnice jednoho z domů. Podbořanské podzemí bylo následně vyplněno směsí popílku a vody a po vytvrdnutí se tato část období podbořanské minulosti nevratně ocitla v propadlišti dějin.
Koneckonců oblast Podbořanska byla v 18. a 19. století známá porcelánkami, keramičkami a těžbou potřebných jílů a surovin. Tato část hospodářství zaměstnávala velké množství místních obyvatel.
Město Podbořany jakoby nepřálo v mnoha ohledech pohledu do minulosti. V roce 1923 zde byl vytvořen první pomník Vladimíra Iljiče Lenina mimo území Sovětského svazu. Byl památkově chráněný, a to až do roku 1993, kdy mu byla ochrana odebrána. Následně byl pomník odstraněn a na jeho místě najdeme malý park. Stejné to bylo i s pomníkem prvního československého prezidenta Tomáše Garigua Masaryka. Ten byl zničen v roce 1953; osoba prvního prezidenta se na místo vrátila alespoň v podobě busty v roce 2018. Za své vzal i pomník Hanse Kudlicha, který se sice dočkal konce II. světové války, ale poté byl nepochopitelně odstraněn.
Historie se Podbořanskem proháněla někdy v děsivých konotacích a vazbách. O tom svědčí i takzvaná Knoblochova vila v Sýrovicích.
Po II. světové válce se stávají Podbořany sídlem největšího československého okresu. Spadají ale do karlovarského kraje. Reforma z roku 1960 okres Podbořany zruší a jeho výměra je rozdělena mezi okresy Louny, Chomutov, Rakovník, Karlovy Vary a Plzeň-sever.
V Podbořanech se narodil 15. dubna 1957 jeden z českých undergroundových spisovatelů Jan Pelc, jehož nejznámějším dílem je kniha ...a bude hůř. 18. listopadu 1960 si zde poprvé na svět zakřičela, a že to asi musel být silný jekot vzhledem k pozdější kariéře rockové zpěvačky, Marcela Březinová. Tato žena je spjata hlavně s kapelou OK Band a dnes působí jako vedoucí oddělení zpěvu na pražské Mezinárodní konzervatoři.
Znakem města Podbořany je modrý štít. Na něm je stříbrná kvádříková zeď se sedmi stínkami. Uprostřed zdi je otevřená brána přírodních barev se zlatými ozdobnými veřejemi a polozvednutou zlatou bránou. Nad zdí se vypíná dvojice stříbrných kvádříkových věží. Každá z nich má v první patře modré obdélníkové okno a v druhém patře okno s vrchním obloukem. Vrchní část věží jsou rozšířené se dvěma čtvercovými okny vedle sebe. Věže zakončují červené lichoběžníkové střechy každá se dvěma zlatými makovicemi. Uprostřed mezi věžemi se nachází zlatý štítek s erbem pánů z Gutštejna.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Okrajem katastru města Podbořany prochází silnice I. třídy číslo 27. Do samotného města jsou však přivedeny jen silnice II. třídy, které se tu střetávají. Jde o komunikace 221, 224 a 226. Vzdálenosti Podbořan z českých měst: Praha (95 km), Ústí nad Labem (82 km), Karlovy Vary (54 km), Plzeň (69 km), Liberec (200 km).
Autobus: Autobusové spojení do Podbořan je ze Žatce, Měcholup, Kadaně, Blatna, Lubence, Chomutova, Podbořanského Rohozce, Kolešovic, Valeče, Rakovníka a Jesenice.
Vlak: Železnice nás do Podbořan doveze z cílových stanic Plzeň, Most a Blatno u Jesenice.
★★★★★ - Hradiště Rubín s rozhlednou Rubín, Podbořany:
Velmi významné naleziště s důležitými nálezy. Železná kování slovansko-avarského typu, která se zde našla, patří k těm nejprestižnějším v celé republice. Někteří badatelé dokonce ztotožňují Rubín s bájným Wogastisburgem, pod nímž zvítězil někdejší franský kupec a později panovník Sámo nad králem Dagobertem I. Rozhledna na vrcholu vznikla v září 2018. Nechalo ji postavit město Podbořany. Rozhledna připomíná dávné hradiště. Je odsud vidět České středohoří, ale i Doupovské a Krušné hory. Věž rozhledny byla postavena z 500 kusů dubových klád. Z hlediska geologického se v případě vrchu Rubín jedná o 352 metrů vysoký vulkanický kopec, který spadá do Doupovského vulkanického komplexu. Z hlediska biologického jde zase o útočiště vzácných suchomilných a teplomilných rostlin v intenzivně využívané krajině.
Poloha: 50.2539831N, 13.4374167E
Parkoviště: na parkovišti (0,6 km)
Autobusová zastávka: Podbořany, Pšov (2 km)
Vlaková zastávka: Kaštice (2,9 km)
GALERIE: HRADIŠTĚ RUBÍN
★★★★★ - Národní kulturní památka rozhledna Gotický Templ, Krásný Dvůr:
Stavba byla věnována Karlu Schwarznebergovi. Šlo o vítězného vojevůdce a maršála, který porazil Napoleona v bitvě u Lipska v roce 1815. V interiéru byla také umístěna v roce 1847 maršálova pískovcová socha. Rozhledna začala vznikat už v roce 1793 a údajně ji navrhl sám Jan Rudolf Černín. On sám ji říkal Gotická věž a ve skutečnosti je stavba důmyslnou kombinací dvou staveb – dřevěné a cihelné. Jde o centrální stavbu, jejíž obvod je vepsán do kruhu. Půdorys pak tvoří šest trojbokých úseků, mezi kterými jsou vysoké čtyřboké pilíře. Spodní část stavby pak vysouvá a vynáší nahoru lucernu, do které se opírají půloblouky připomínající gotický styl. Uvnitř budovy se dřevěná žebra sbíhají uprostřed stavby ve svorník, který je visutý stejně jako části žeber pod středovou lucernou.
Poloha: 50.2442664N, 13.3580369E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (cca 1,4 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (1,6 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,8 km)
GALERIE: GOTICKÝ TEMPL
★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Krásný Dvůr, Krásný Dvůr:
Nádherné zklidňující místo. Barokní zámek si nechal postavit František Josef Černín z Chudenic. Původně tu stávala jen renesanční vila. Autorem architektonického návrhu výstavby zámku je František Maxmilián Kaňka. Návštěvní okruhy nabízejí prohlídky původního nábytku, sbírek porcelánu, kameniny nebo hodin. Zvláštností jsou zdejší barokní psí portréty. Zajímavou historii měl zámek za druhé světové války. Nejprve sloužil jako úřad, později se jednalo o rekreační středisko pro samotného Joachima von Ribbentropa. Po osvobození jej zabral štáb sovětských vojsk a pak byl zámek v gesci ministerstva zemědělství a národní kulturní komise. Zpřístupněn veřejnosti byl až v 50. letech. Zámek si velmi oblíbili i filmaři – točil se tu film Jak básníkům chutná život nebo Konec starých časů.
Poloha: 50.2519378N, 13.3699564E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (0,5 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (0,7 km)
GALERIE: ZÁMEK KRÁSNÝ DVŮR
★★★★ - Přírodní památka Krásný dvůr (Zámecký park), Krásný Dvůr:
Jde údajně o největší anglický zámecký park v České republice. Důvodem ochrany je hlavně zachování vzácných druhů hmyzu, který se objevuje v tomto místě. Jde hlavně o vzácné druhy hmyzu jako je Páchník hnědý, Roháč obecný nebo Tesařík větší. I tato přírodní památka je pod národní památkovou ochranou. Extrémně ceněné jsou zdejší mnohaleté a mohutné stromy. V zámeckém parku je zastoupeno zhruba 100 druhů dřevin. Největším stromem byl Goethův dub, který byl největším českým dubem a jedním ze třech největších českých stromů. Zajímavé jsou i zdejší buky a lípy s často bizarním kmenem. Hned u zámku najdeme i malou francouzskou zahradu, kde dominují naopak tisy, zimostrázy či Cypřišky nutkajské.
Poloha: 50.2460239N, 13.3574242E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (1,3 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (1,5 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,7 km)
GALERIE: ZÁMECKÝ PARK
★★★★ - Goethův dub, Krásný Dvůr:
Jednalo se o největší dub v České republice. Obvod jeho kmene dosáhnul 1050 centimetrů. Strom byl považován i za nejhezčí český dub. Zanikl v 90. letech 20. století. Jeho stáří se odhadovalo na 1000 let. V posledních letech mu z bezpečnostních důvodů byly odstraněny i větve a zůstal jen kmen. Zajímavostí je skutečnost, že Johann Wolfgang Goethe navštívil tento park dvakrát a skutečně si tento strom zamiloval. Daleko raději měl ale druhý dub, který byl u pískovcové lavičky. Dnes vlivem posmrtných procesů dřeva došlo ke smrštění na zhruba 900 centimetrů obvodu kmene. Torzo i nadále zůstává na seznamu památných stromů a patří mu druhé místo v tabulce největších stromů okresu Louny.
Poloha: 50.2515592N, 13.3684833E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (350 m)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (0,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Panův templ, Krásný Dvůr:
Nejstarší stavba zdejšího parku. Pochází z let 1783-86. Jméno dostala stavba podle řeckého boha lesů, lovců a pastvin Pana. Výrazným prvkem stavby jsou čtyři jónské sloupy v průčelí a hladký klasický tympanon nad nimi. Za zmínku určitě stojí i prohlídka tří štukových reliéfů nad vchodem a okny. Ty zobrazují řeckého boha Pana hrajícího na píšťalu, což dokazuje, že Panův templ byl využíván hlavně k hudební produkci. Uvnitř templu se nacházely bohaté výmalby z roku 1792. Ty ale vzaly při požáru v roce 1949 za své a už se je nepodařilo zcela obnovit.
Poloha: 50.2477294N, 13.3595253E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (cca 1,1 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (1,3 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,4 km)
GALERIE: PANŮV TEMPL
★★★ - Národní kulturní památka Gloriet, Krásný Dvůr:
Kruhový gloriet je nezbytnou součástí anglických parků. Tento vznikl v roce 1784. S největší pravděpodobností byl jeho předlohou Chrámek lásky v malém Trianonu ve Versailles, který vznikl jen o šest let dříve. Původním záměrem zakladatele parku bylo umístit do glorietu mramorovou bustu hraběnky Marie Terezie Černínové Schönbornové. V některých materiálech se můžeme setkat i s názvem Venušin chrámek či Malý templ.
Poloha: 50.2466278N, 13.3524800E
Parkoviště: v obci Brody (0,9 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr, Brody, Rozcestí (1,3 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (2 km)
GALERIE: GLORIET
★★★ - Národní kulturní památka Obelisk, Krásný Dvůr:
Připomíná pýchu rakouského císařského vojska. Monumentální čtyřboký obelisk vysoký 26 metrů připomíná vítězství Rakušanů nad Francouzi v bitvě u Ambergu v roce 1796. V ní zvítězila vojska Karla Ludwiga Johanna Vavřince, velkovévody rakouského nad napoleonskými vojsky. Obelisk je nejdominantnější stavbou celého zámeckého parku. Jeho dominanci pak umocňuje ještě fakt, že se nachází na konci 1100 metrů dlouhé lesní aleje, které se říká Mílovka. Základní kámen pro tuto stavbu se pokládal 11. srpna 1797 a kmotry stavby byli arcivévodkyně a dcera Marie Terezie Marie Kristýna se svým manželem, princem Albertem Augustem Karlem Emanuelem, vévodou sasko-cobursko-götským.
Poloha: 50.2454725N, 13.3486033E
Parkoviště: v obci Brody (0,6 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr, Brody, Rozcestí (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (2,3 km)
GALERIE: OBELISK
★★ - Národní kulturní památka Památník významných návštěvníků, Krásný Dvůr:
Jde o kamenný památník s pamětní deskou z bílého mramoru. Ten připomíná významné návštěvníky parku do roku 1906. Najdeme tu taková jména jako Johann Wolfgang Goethe, František Josef I. nebo císař Ferdinand I.
Poloha: 50.2481619N, 13.3644389E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (0,7 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (0,9 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,1 km)
★★ - Národní kulturní památka Čínský pavilon, Krásný Dvůr:
Tato historická budova vznikla v letech 1788-90. Jedná se o drobnou osmibokou stavbu, která měla připomínat čínskou pagodu. Pod čínským pavilonem najdeme velký, dnes už prázdný bazén, kterým se zásoboval vodou umělý vodopád. Pod stavbou je uměle vybudovaná jeskyně, kam stékala také voda do nádrže ve tvaru čínské čajové konvice. Na lucerně dominující střeše pavilonu byly dříve zavěšeny desítky zvonků, podle kterých se také budově říkalo Zvonkohra. Nedochovala se ani původní podoba pavilonu. Zdálky působil jako by byl obložen modrými a bílými porcelánovými destičkami; jednalo se však jen o důmyslnou malbu.
Poloha: 50.2457744N, 13.3587336E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (1,3 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (1,5 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,7 km)
GALERIE: ČÍNSKÝ PAVILON
★★ - Národní kulturní památka Goethův pavilon, Krásný Dvůr:
Stavbě se také říká Lusthaus a připomíná klasicistní tvary budov z období vlády Ludvíka XVI. Stavba je téměř kopií altánu Belveder v francouzském Trianonu ve Versailles, který byl postaven v roce 1777. Zdejší letohrádek však vznikl se sedmiletým zpožděním. Na Goethův pavilon byla stavba překřtěna při druhé návštěvě velikána na Krásném Dvoře v roce 1810, kdy byla také uvnitř odhalena jeho busta.
Poloha: 50.2467825N, 13.3661903E
Parkoviště: na zámeckém parkovišti (0,8 km)
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr (1 km)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (1,2 km)
★ - Zřícenina kostela svatého Michaela, Krásný Dvůr:
Kostel pochází z roku 1750. Jeho užívání skončilo v roce 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva. V roce 1986 se uvažovalo o zboření, a tak bylo požádáno o sejmutí ochrany, k tomu ale nikdy nedošlo.
Poloha: 50.2650753N, 13.3981983E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Krásný Dvůr, Zlovědice, Rozcestí (0,7 km)
Vlaková zastávka: Vysoké Třebušice (1,1 km)
★ - Kostel Božího spasitele, Podbořany:
Pseudorománská svatyně. Pochází ze začátku minulého století. Tento kostel byl postaven na náklady obyvatel Podbořan a okolních obcí německými luterány. Ti jej využívali až do roku 1945.
Poloha: 50.2263089N, 13.4083347E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořany, Náměstí (230 m)
Vlaková zastávka: Podbořany (0,5 km)
★ - Židovský hřbitov u Očihova, Podbořany:
Hřbitov byl založen v roce 1889. Za druhé světové války byl téměř zničen, zachovalo se pouze několik náhrobků z let 1895 – 1919. Část náhrobků je vytesána do místního červeného pískovce.
Poloha: 50.2169889N, 13.4348147E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořany, Nemocnice (1,8 km)
Vlaková zastávka: Podbořany (2,9 km)
Výlet 1: Za krásami Krásného Dvora a vyhlídkami z hradiště Rubín (pěší i horské kolo)
Start: Podbořany, Turistický rozcestník Podbořany
Cíl: Podbořany, Turistický rozcestník Podbořany
Délka trasy: 23,4 km
Časová náročnost: 6:45 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Podbořansko bylo osídleno už v době neolitické. Už v prvopočátcích slovanských dějin zde vyrostlo významné hradiště Rubín, které nás čeká a které nám poskytne nádherné vyhlídky na krajinu. Vrcholem však bude návštěva anglického parku a zámku v Krásném Dvoře. Ta samotná by vystačila na celodenní výlet. Nejvyšším bodem je kóta 371 metrů nad mořem, ke které se dostaneme při cestě ke Krásnému Dvoru. Nejníže pak budeme u přechodu říčky Lesky u Zlovědic ve výšce 262 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 297 metrů. Nepříjemná může být však jeho více než 23tikilometrová trať. Nepříjemností je pak skutečnost, že část trasy je vedena po silnicích. Výlet je zařazen proto ve čtvrtém stupni náročnosti. Kdo se necítí na tak dlouhý výlet, může zvolit jen procházku po parku Krásný Dvůr.
Zastávky:
Podbořany, Kostel Božího Spasitele (0,1 km) – Krásný Dvůr, Přírodní památka Krásný Dvůr (4,9 km) - Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Goethův pavilon (5,2 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Čínský pavilon (5,8 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Gotický templ (6 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Obelisk (6,9 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Gloriet (7,3 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Panův templ (7,9 km) – Krásný Dvůr, Goethův dub (8 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka Památník významných návštěvníků (8,3 km) – Krásný Dvůr, Bývalý Goethův dub (8,9 km) – Krásný Dvůr, Národní kulturní památka zámek Krásný Dvůr (9,2 km) – Krásný Dvůr, Zřícenina kostela svatého Michala (13,2 km) – Podbořany, Hradiště Rubín s rozhlednou Rubín (17,9 km)
★★★★★ - Lípa v Nepomyšli, Nepomyšl:
Dominantní strom je starý 250 let. Vypráví se legenda, že zde byla pro výstrahu šibenice. Jednou byla využita, když zde byl pověšen muž, který kradl krávy. Jeho žena na místě šibenice postavila lípu.
Poloha: 50.2110311N, 13.3176417E
Parkoviště: na komunikaci (cca 200 m)
Autobusová zastávka: Nepomyšl, Dvérecká (370 m)
Vlaková zastávka: Vroutek (5,4 km)
GALERIE: LÍPA U NEPOMYŠLE
★★★★ - Zámek Nepomyšl, Nepomyšl:
Naprosto neopakovatelná budova v rámci české historie. Z prvního pohledu je zřejmé, že šlo původně o gotickou tvrz. Jejím prvním majitelem byl Petr z Janovic. Tvrz vznikla v první polovině 14. století. Jedná se vlastně o půdorys nepravidelného šestnáctiúhelníku; nádvoří má stran devět. Koncem 18. století bylo ubouráno druhé patro. Dochovalo se několik gotických portálů a malovaný trámový strop. O záchranu se postaral současný majitel, který provedl rekonstrukci objektu.
Poloha: 50.2178961N, 13.3121436E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nepomyšl (70 m)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (6,5 km)
★★★★ - Přírodní rezervace Dětanský chlum, Nepomyšl:
Jedná se o náhorní plošinu. Na ní lze najít speciální vysychavou půdu hlinito-kamenitého vulkanického původu. Logicky tu najdeme živočichy i rostliny, které jsou podmíněny svým působením na teplomilné prostředí. Objevují se tu například sarančata. Z rostlin pak různé teplomilné druhy dubů například Dub žlutavý nebo Dub mnohoplodý.
Poloha: 50.2002692N, 13.3115442E
Parkoviště: v obci Dvérce
Autobusová zastávka: Nepomyšl, Dvérce (1,5 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (6,2 km)
GALERIE: DĚTANSKÝ CHLUM
★★★ - Dub u Nové Vsi, Podbořanský Rohozec:
Památný Dub letní vyrostl na břehu rybníka Velký Rohozec. Obvod kmene je 625 centimetrů a výška celého stromu je 21 metrů. Je největším stromem na celé hrázi zdejšího rybníka a v celkovém žebříčku největších stromů lounského okresu mu patří osmé místo.
Poloha: 50.2049647N, 13.2812472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořanský Rohozec (2,7 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (11 km)
★★ - Kostel svatého Mikuláše, Nepomyšl:
Kostel se dvěma zvony s neopakovatelným zvukem. Vytvořil je jáchymovský mistr Wildt. První zmínka o této církevní stavbě pochází z roku 1361 a dá se předpokládat, že v té době už existovala i sousední tvrz.
Poloha: 50.2049647N, 13.2812472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nepomyšl, Kostel (50 m)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (6,7 km)
★★ - Lipová alej narozených dětí, Nepomyšl:
Nachází se na konci obce. Byla založena v roce 2007 při vítání občánků. Každému narozenému občankovi rodiče vysadili lípu. Vznikla zajímavá tradice, která oživuje i místní přírodu.
Poloha: 50.2138622N, 13.3153811E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nepomyšl, Dvérecká (100 m)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (7,2 km)
★★ - Přírodní památka Vrbina u Nové Vsi, Nepomyšl:
Biologové oceňují zdejší vlhké pcháčové louky a mokřadní olšiny. Velmi se tu daří Čolkovi velkému a Kuňce obecné. Na druhou stranu tady prospívají i vzácné druhy rostlin jako je Prstnatec májový nebo Suchopýr širolistý.
Poloha: 50.1965269N, 13.2735289E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořanský Rohozec (2,9 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (8,8 km)
★★ - Ořechová alej narozených dětí, Nepomyšl:
Tato alej byla založena v roce 2014. Tehdy už lipová alej na jižní straně městyse nestačila nově narozeným. Od té doby se sázejí ořechy.
Poloha: 50.2195664N, 13.3089531E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Nepomyšl (490 m)
Vlaková zastávka: Krásný Dvůr (7 km)
★★ - Zřícenina hradu Křečov, Podbořanský Rohozec:
Jen letmé pozůstatky bývalé hradní budovy. Hrad byl postaven někdy v době od konce 13. století do I. třetiny 14. století. Obýván byl do konce 15. století, v roce 1541 je uváděn jako pustý. O záchranu a zafixování zříceniny se snaží Společenstvo pro památky Podbořanska.
Poloha: 50.2090472N, 13.2793086E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořanský Rohozec (2,2 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (8,9 km)
GALERIE: KŘEČOV A OKOLÍ
VIDEO: JAK SE VLNÍ LETNÍ TRÁVA U KŘEČOVA
★ - Židovský hřbitov Podbořanský Rohozec, Podbořanský Rohozec:
Hřbitov byl založen až v roce 1856. Pochovávalo se tu až do roku 1931. Najdeme tu 90 náhrobků, a to i přesto, že byl hřbitov za války a i po ní devastován. Samotný hřbitov je v poměrně hůře přístupném terénu v mírném svahu.
Poloha: 50.2078219N, 13.2708394E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořanský Rohozec (1,1 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (11,2 km)
★ - Kostel svatého Michaela archanděla v Bukovině, Podbořanský Rohozec:
Jeden z nejstarších kostelů v celé oblasti. Byl sice postaven až v roce 1668 v barokním stylu, ale základ pochází už ze 14. století. Požár na přelomu 18. a 19. století připravil kostel o jednu loď. Vojenský újezd, který zde vznikl, na dlouhá léta schoval kostel před veřejností.
Poloha: 50.2179819N, 13.2193992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podbořanský Rohozec (3,5 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (13,7 km)
GALERIE: PŘÍRODA U NEPOMYŠLE
Výlet 1: Svobodnou krajinou kolem Nepomyšle a po hraně vojenského újezdu (pěší i horské kolo)
Start: Nepomyšl, Turistický rozcestník Nepomyšl
Cíl: Nepomyšl, Turistický rozcestník Nepomyšl
Délka trasy: 24,4 km
Časová náročnost: 7:25 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Tento výlet je veden krajinou, která dlouho podléhala a i dodnes je cítit přítomnost blízkého vojenského újezdu. Nevyskytují se tu skoro turisté, a tak budete překvapeni pustinou, kterou kráčíte. Nejvýše se dostaneme u kostela Michaela archanděla v Bukovině, tady se jedná o nadmořskou výšku 607 metrů nad mořem. Nejníže budeme 420 metrů nad mořem u Ořechové aleje narozených dětí v Nepomyšli. Vrcholem je pak unikátní zámek v Nepomyšli, který je ale bohužel v soukromých rukou, takže jeho návštěva je téměř nemožná. Nejkrásnější obrazy se ale naskytnou při procházce nezvyklou krajinou po stolové hoře v Přírodní rezervaci Dětanský chlum.
Vhodnost: Výlet je zařazen na pátém výkonnostním stupni. Celkové převýšení výletu je 407 metrů a je poměrně dlouhý. Zdolat ho však můžeme poměrně snadno. Upozorňujeme, že poměrně složitě se hledá židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci. K němu vede cesta nejlépe kolem rybníku v obci a pak zvolna do kopce. Situaci i v tomto případě ztěžuje skutečnost, že část trasy je vedena po komunikacích z důvodu nedostatku přirozených cest. Pokud nechceme absolvovat výlet v této délce, vynechejme návštěvu kostela v Bukovině, cestu si zkrátíme tak o osm kilometrů. Trasu je možné projet i na kole. Musíme však počítat, že k židovskému hřbitovu v Podbořanském Rohozci a k Lípě v Nepomyšli ale budeme muset dojít po svých.
Zastávky:
Nepomyšl, Zámek Nepomyšl (0,1 km) – Nepomyšl, Kostel svatého Mikuláše (0,2 km) – Nepomyšl, Lipová alej narozených dětí (0,9 km) – Nepomyšl, Lípa v Nepomyšli (1,4 km) – Nepomyšl, Přírodní rezervace Dětanský chlum (2,9 km) – Nepomyšl, Přírodní památka Vrbina u Nové Vsi (7,8 km) – Podbořanský Rohozec, Dub u Nové Vsi (9,5 km) – Podbořanský Rohozec, Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci (11,2 km) – Podbořanský Rohozec, Kostel svatého Michaela archanděla v Bukovině (15,7 km) – Podbořanský Rohozec, Zřícenina hradu Křečov (21,5 km) – Nepomyšl, Ořechová alej narozených dětí (24 km)
Kommentare